Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Krmiva. K r m i v a  produkty rostlinného, živočišného, minerálního popř. syntetického původu, které dodávají zvířatům živiny na :  Zachování života.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Krmiva. K r m i v a  produkty rostlinného, živočišného, minerálního popř. syntetického původu, které dodávají zvířatům živiny na :  Zachování života."— Transkript prezentace:

1 Krmiva

2 K r m i v a  produkty rostlinného, živočišného, minerálního popř. syntetického původu, které dodávají zvířatům živiny na :  Zachování života  Produkci

3 Existuje asi 400 druhů základních krmiv s různou výživnou hodnotou a různými vlastnostmi, proto je nutné jejich rozdělení do skupin. Existuje asi 400 druhů základních krmiv s různou výživnou hodnotou a různými vlastnostmi, proto je nutné jejich rozdělení do skupin. Kriteria pro dělení krmiv : Kriteria pro dělení krmiv :

4 P o d l e p ů v o d u : P o d l e p ů v o d u :  rostlinného – zelená krmiva, seno, okopaniny, siláže, zrna obilovin,semena luskovin, olejniny  živočišného – mléko, živočišné moučky (rybí, masová, masokostní)  minerálního – krmná sůl, vápenec, krmný superfosfát  syntetického – aminokyseliny, vitamíny apod.

5 P o d l e m n o ž s t v í ž i v i n : P o d l e m n o ž s t v í ž i v i n : 1. objemná 1. objemná a/objemná šťavnatá a/objemná šťavnatá b/ objemná suchá b/ objemná suchá c/ objemná vodnatá c/ objemná vodnatá 2. jadrná (koncentrovaná) – zrniny, zbytky po zpracování průmyslu ( olejářského, 2. jadrná (koncentrovaná) – zrniny, zbytky po zpracování průmyslu ( olejářského, mlynárenského, pivovarnického apod. mlynárenského, pivovarnického apod.

6 P o d l e z p ů s o b u získávání : P o d l e z p ů s o b u získávání :  statková - objemná i jadrná vyrobená v zemědělském podniku (zelená píce, obiloviny okopaniny, olejniny)  průmyslová - zbytek po zpracování rostlinných a živočišných produktů pro lidský konzum (mlýnské zbytky, olejářské zbytky, masné, sladařské) lidský konzum (mlýnské zbytky, olejářské zbytky, masné, sladařské)

7 P o d l e p o m ě r u ž i v i n : P o d l e p o m ě r u ž i v i n :  bílkovinná – na organické hmotě se podílí hlavně dusíkaté látky (extrahované šroty, luskoviny, živočišná krmiva, kvasnice) luskoviny, živočišná krmiva, kvasnice)  polobílkovinná – na organické hmotě se stejným podílem podílí jak sacharidy tak i bílkoviny (krmná mouka, jetelotráva, luskovino obilní směsky)  sacharidová – na organické hmotě se podílí především sacharidy (obiloviny, kukuřice, slunečnice, okopaniny, sláma, melasa) slunečnice, okopaniny, sláma, melasa)

8 Objemná krmiva Tvoří základ krmných dávek pro p ř e ž- v ý k a v c e, některá slouží jako doplněk krmné dávky pro ostatní zvířata. Tvoří základ krmných dávek pro p ř e ž- v ý k a v c e, některá slouží jako doplněk krmné dávky pro ostatní zvířata.

9 Třídění objemných krmiv  Šťavnatá  Suchá  Vodnatá

10 Šťavnatá krmiva  Zelená píce, siláže, okopaniny Charakteriské znaky : Charakteriské znaky :  vysoký obsah vody, okolo 80%  nízký obsah sušiny okolo 20 %  nízký obsah živin  omezená skladovatelnost

11 Suchá krmiva  Seno, sláma, plevy,kukuřičná vřetena Charakteristické znaky : Charakteristické znaky :  Vysoký obsah sušiny nad 85 %  Nízký obsah vody pod 15%  Vysoký obsah vlákniny – 25 – 40%  Nízká stravitelnost  Dobrá skladovatelnost

12 Vodnatá krmiva  Pivovarské mláto, lihovarské výpalky, melasové výpalky,škrobárenské zdrtky Charakteristické znaky :  Vysoký obsah vody – nad 90%  Nízký obsah sušiny pod - 10 %  Nízký obsah živin  Omezená skladovatelnost

13 Objemná krmiva šťavnatá  Zelená píce – porosty zkrmované v čerstvém stavu, suš. 15 – 25%.  Nejpřirozenější a nejlevnější krmivo.  Dělíme na – bílkovinnou (jeteloviny,..) -- polobílkovinnou (luční porost, směsky) -- polobílkovinnou (luční porost, směsky) -- sacharidovou (kukuřice, slunečnice) -- sacharidovou (kukuřice, slunečnice)

14 Obsah živin v kg krmiva v původní sušině v % Obsah živin v kg krmiva v původní sušině v %

15  Zařazovat do krmné dávky v optimální krmné zralosti  Vyšší i nižší obsah vlákniny způsobí u zvířat snížení stravitelnosti, chutnosti, depresi trávení  Při změně krmiva nutno dodržovat navykací období dnů  Dusičnany, motýlokvěté P : Ca 1: trávy, obilí 1 :1,5 -1 trávy, obilí 1 :1,5 -1  Vitamíny – karoteny, C, E a K, skup B  Při zkrmování zelených krmiv nutné doplnit sacharidová krmiva (kukuřičnou siláž vhodné zkrmovat celý rok jako vyrovnávací krmivo).

16 Dietetické účinky  Zapařená – nadýmání  Namrzlá – zkrmit po rozmrznutí  Enzymy a hormony – estrogeny, gonadotropiny – při zkrmování vysokých dávek způsobí narušení pohlavní činnosti  Mladá píce – mnoho vody – projímavé účinky  Motýlokvěté – nadýmání, koliky, průjmy při vysokých dávkách – přídavek siláží, sena, slámy  pozitivní účinky – mladá zelená píce mírně projímavé účinky, oživuje trávicí ústrojí aromatické rostliny zvyšují chuť k příjmu potravy  luční porost léčivo při chronických zácpách

17 Specifické účinky  Nepříjemnou chuť a vůně mléka způsobuje přítomnost plevele a vikve  Více vitamínů – nažloutlá barva mléka – zelená píce  Vysoké dávky zelené píce – horší kvalita tuku i masa

18 Dávky zelené píce kg na den  Dojnice – 25 – 40 kg  Výkrm kg  Jalovice – 15 kg  Prasata – 2 – 10 kg  Ovce – 2 – 8 kg  Koně – 10 – 20 kg  Husa – 200 g

19 Obnova pastevního porostu  Duben25 – 30 dnů  Květen14 – 18 dnů  Červen20 – 28 dnů  Srpen28 – 35 dnů  Říjen60 dnů  Optimální výška porostu: dojnice 15 – 20 cm, ostatní skot 20 – 30 cm

20 Siláže Způsob konzervace, kdy bakterie mléčného kvašení přeměňují část zkvasitelných sacharidů na kyseliny, zejména mléčnou ( má značné konzervační účinky) Způsob konzervace, kdy bakterie mléčného kvašení přeměňují část zkvasitelných sacharidů na kyseliny, zejména mléčnou ( má značné konzervační účinky)  Siláž je krmivo vzniklé buď z čerstvé nebo zavadlé píce  Dodržovat zásady silážováná– sušina, délka řezanky, doba plnění, dusání, zakrytí, konzervanty

21  Silážování – vytvoření prostředí, kde nemohou žít škodlivé mikroorganizmy  Silážujeme: zelenou píci, okopaniny, cukrovarské řízky, vlhké obilí, kukuřičné klasy a zrno  Těžce silážovatelné – jeteloviny  Lehce silážovatelné – kukuřice Využití hlavně ve výživě přežvýkavců Využití hlavně ve výživě přežvýkavců

22 Obsah živin v l kg krmiva průměrné jakosti v %

23 Dietetické vlastnosti siláží  kyselina mléčná ovlivňuje pozitivně trávení, aktivuje trávicí šťávy a potlačuje činnost pato- genních mikroorganismů  závadná siláž – kyselá vůně, tmavá barva, kašovitá konzistence / způsobí diet. poruchy/  zkrmovat siláže po ukončení kvasných pochodů čili fermentace 10 – 40 dní  příznivě dieteticky působí přídavek sena a okopanin k siláži  zvířata raději přijímají siláže s vyšším obsahem sušiny

24 Specifické vlastnosti siláží  horší kvalita siláží ovlivňuje kvalitu tvrdých sýrů  mléko přijímá pachy siláže ze vzduchu  jakostní siláž způsobí nažloutlou barvu mléka i másla

25 Orientační dávkování siláží na ks a den  Skot 10 – 30 kg  Ovce 1 – 3 kg  Prase 1 – 6 kg  Koně 2 – 10 kg  Drůbež g / husa g /

26 Krmné okopaniny  Nízký obsah sušiny – 10 – 30%  Poskytují nejvyšší výnosy z 1 hektaru  Vysoká produkce energeticky bohatých látek (škrob, cukry, inulín)  Nízký obsah bílkovin, ale vysoký výnos (z ha poskytnou brambory více než ječmen)  Zkrmují se přímo, silážované, pařené nebo sušené  Zbytky – zdrtky, řízky, melasa

27  jednostranná krmiva, používáme pouze jako doplňková  organické živiny obsahují hlavně vysoce stravitelné BNLV  mají nízký obsah Ca, P  mají vysoký obsah K, vitamínu C a beta karotenu  Klíčky a zelené zabarvení u brambor – přítomnost solaninu

28 Obsah živin v kg krmiva průměrné jakosti v %

29 Dietetické účinky  vyšší dávky okopanin projímavé účinky u zvířat  znečištění zeminou deprese trávení, průjmy zvířat, snížení stravitelnosti ostatních krmiv v KD  v optimálních dávkách povzbuzují činnost střev, syrové přispívají k rozpouštění hlenů při katarech dýchacích cest  nutné upravovat bulvy řepy, velké způsobují otlaky dásní, malé dávení zvířat  biologická hodnota bílkovin u brambor je vysoká 70 %

30 Specifické účinky okopanin  syrové brambory v optimálních dávkách ovlivňují příznivě sekreci mléka  krmná řepa ve větších dávkách způsobí řepnou chuť mléka  pařené brambory pozitivní vliv na kvalitu masa  vyšší dávky krmné řepy u prasat snižují přírůstek  krouhání řepy 2 hodiny před zkrmováním jinak dochází k přeměně dusičnanů v dusitany  pařené brambory zkrmovat po vychladnutí

31 Dávkování okopanin na ks a den  Skot : dojnice do 18 kg  výkrm do 10 kg  tele 3 – 8 kg  chovný 8 – 15 kg  Ovce: bahnice 1 – 3 kg  výkrm 1 – 2 kg  chovný 0,5 – 1 kg

32  Drůbež: slepice 30 – 60 g  house 10 – 100g  husa 100 – 200 g  Prasata: prasnice 6 – 12 kg  výkrm kg  kanec 5 – 8 kg  chov kg  Koně: klisna 8 – 12 kg  tažný 10 – 15 kg  chovný kg

33 Objemná s u c h á krmiva  K těmto krmivům patří – seno, sláma, kukuřičná vřetena, plevy, slupky semen

34 C h a r a k t e r i s t i c k é znaky  vysoký obsah sušiny nad 85 %  nízký obsah vody do 15 %  vysoký obsah vlákniny 25 – 40 %  nízká stravitelnost živin  dobrá skladovatelnost

35 Seno  Zelená píce konzervovaná přirozeným sušením nebo dosoušením  Princip sušení – vysušená buňka krmiva převyšuje sací napětí mikroorganismů, které nemají schopnost odebírat živiny z buněk krmiva a odumírají  Výživné a dietetické krmivo

36 Předpoklady výroby kvalitního sena  sklizeň v optimální vegetační fázi  rychlé snížení obsahu vody nad 85 % sušiny  sklizeň vhodnou mechanizací  příznivé počasí  rovnoměrné rozvrstvení zajistí stejnou vlhkost a zamezí vzniku ohnisek plísní

37 Skladování sena  lisované nebo volné v senících  dosoušení – vojtěšku naskladnit při sušině min 60 %, trávu naskladnit při sušině min. 65 %  při teplotě sena nad 24 stupňů Celsia intenzivně větrat (do větráku vstřikovat kys. propionovou popř. čpavkovou vodu) kys. propionovou popř. čpavkovou vodu)

38  Rozeznáváme seno: luční, jetelové, vojtěškové, jetelotravní  V praxi rozeznáváme seno  telecí (luční)  vitaminózní (mladá píce)  koňské – málo kvalitní z kyselých trav  lesní - nekvalitní

39  sušením se ničí vit. C, sníží se obsah beta – karotenu, vit. D,  seno zkrmovat až po vyzrání tj. za 4 – 6 týdnů, nevyzrálé seno způsobí žaludeční katary, zvyšuje tělesnou teplotu, způsobuje žloutenku, skleslost a pocení zvířat  vyzrálé seno má mít aromatickou vůni

40  Luční seno – podporuje trávení a zvyšuje využití ostatních krmiv (jeteloviny, trávy, byliny) vhodné pro telata  Jetelové seno – větší dávky sena u koní způsobují podráždění mozku, někdy i žloutenku - výlučné zkrmování vyvolává kožní onemocnění fagopyrismus (způsobuje - výlučné zkrmování vyvolává kožní onemocnění fagopyrismus (způsobuje kyanogenní glykosid) kyanogenní glykosid)  Vojtěškové seno – méně příznivé dietetické účinky jako jetelové vyšší dávky kožní ekzémy, změny na sliznici, nervová onemocnění vyšší dávky kožní ekzémy, změny na sliznici, nervová onemocnění

41 Specifické účinky sena  kvalitní seno má příznivé účinky na produkci i kvalitu mléka  příznivé účinky i na kvalitu masa i na přírůstky  vhodné pro plemenice před a po porodu  vhodné i pro přípravu dietních nálevů

42 Dávkování sena  skot - telata ad libitum  dojnice kg na kus a den  koně – 5 – 12 kg  ovce – 1 – 2 kg

43 Obsah živin v l kg sena v původní sušině v %

44 Sláma  má zanedbatelnou výživnou hodnotu  dosytné čili balastní krmivo  ke krmení jsou vhodné slámy jařin ovesná a ječná, sláma je měkčí a jakostnější, ovesná sláma nejvhodnější obsahuje víc NL a ML  nejvíce živin má sláma kukuřičná, sláma je i chutnější

45  sláma ozimů není vhodná ke krmení  sláma luštěnin (hrachu, pelušky, vikve, čočky,sóji, bobu) má kvalitu podřadného sena( desikovanou nekrmit)  sláma řepková, řepy semenačky není vhodná ke krmení

46 Dietetické a specifické účinky slámy  vyšší dávky nejsou vhodné pro vysokobřezí plemenice (přeplnění bachoru), nebezpečí zmetání  vysoké dávky způsobují tvrdost a bílou barvu másla  ječná a ovesná sláma ve vyšších dávkách způsobí hořkou chuť mléka

47 Plevy  chemické složení podobné slámě, nižší obsah vlákniny, vyšší obsah ML, lepší stravitelnost

48 Obsah živin v 1 kg krmiva v původní sušině v %

49 Orientační dávky na kus a den:  dojnice 0 – 5 kg  chovný skot 0 – 2 kg  plemenný býk 0 – 2 kg  výkrm 0 – 3 kg

50  Koně – tažný 3 – 5 kg  Ovce – bahnice 0,5 kg  - výkrm 0,3 – 0,5 kg  - beran 0,5 – 1,0 kg

51 Objemná krmiva v o d n a t á  zbytky po zpracování okopanin a obilnin v cukrovarech, pivovarech, lihovarech a škrobárnách  obsahují mnoho vody a rychle se kazí, nejlépe zkrmovat co nejdříve v teplém stavu, konzervace je možná sušením popř. silážováním

52 Cukrovarnický průmysl  Cukrovarské řízky - sušina okolo 20 % pro silážování - sušina okolo 20 % pro silážování - obsahuji NPN, vyšší obsah Ca - obsahuji NPN, vyšší obsah Ca - vláknina není signifikovaná 1,9 %, lehce stravitelné vhodné i pro prasata - vláknina není signifikovaná 1,9 %, lehce stravitelné vhodné i pro prasata - jednostranné krmivo, nutné doplnit jinými krmivy - jednostranné krmivo, nutné doplnit jinými krmivy - čerstvé zkrmovat omezeně, vhodnější silážování - čerstvé zkrmovat omezeně, vhodnější silážování

53  skot - do 20 kg  prasata – 2- 4 kg  ovce 2 – 3 kg Ze 100 kg cukrovky se získá 60 – 70 kg cukrovkových řízků Ze 100 kg cukrovky se získá 60 – 70 kg cukrovkových řízků

54 Škrobárenský průmysl  Bramborové zdrtky - vodnaté sacharidové krmivo 14 % sušiny, podáváme v bramborářských oblastech skotu 15 – 25 kg, omezeně ovcím do 2 kg - vodnaté sacharidové krmivo 14 % sušiny, podáváme v bramborářských oblastech skotu 15 – 25 kg, omezeně ovcím do 2 kg - zkrmovat čerstvé nebo silážované - zkrmovat čerstvé nebo silážované - ze 100 kg brambor získáme asi 70 kg zdrtků - ze 100 kg brambor získáme asi 70 kg zdrtků

55  Škrob z obilnin (kukuřice, pšenice)  Škrobárenská mláta mají vyšší krmnou hodnotu než bramborové zdrtky (málo k disposici)

56 Pivovarnický průmysl  Pivovarské mláto – zbytek po vyloužení sladu - ze 100 kg sladu se vyrobí 130 kg mláta o sušině 20 % - ze 100 kg sladu se vyrobí 130 kg mláta o sušině 20 % - vhodné pro přežvýkavce, pravidelné podávání pozitivně ovlivňuje dojivost podáme 15 – 20 kg na dojnici - vhodné pro přežvýkavce, pravidelné podávání pozitivně ovlivňuje dojivost podáme 15 – 20 kg na dojnici - prasatům zkrmujeme výjimečně 3 kg - prasatům zkrmujeme výjimečně 3 kg

57 Lihovarnický průmysl  Výpalky bramborové, obilní, cukrovkové a melasové - ze 100 kg brambor se získá 150 kg výpalků - ze 100 kg brambor se získá 150 kg výpalků - ze l00 kg obilí se získá 44 kg výpalků - ze l00 kg obilí se získá 44 kg výpalků - výpalky obsahují 4 – 6 % sušiny - výpalky obsahují 4 – 6 % sušiny

58  zůstávají všechny živiny mimo BNLV, které zkvašují  BHB vysoká - zůstávají kvasinky  nejvyšší výživná hodnota obilní výpalky, podřadné řepné, melasové nejsou vhodné ke zkrmování  podávat zvířatům čerstvé v teplém stavu jako nápoj  zkrmujeme dojnicím a skotu do 30 kg, ovcím 3 kg  velké dávky bramborových výpalků způsobují vyrážky, průjmy, zmetání  sušení je velice nákladné

59 JADRNÁ KRMIVA (koncentrovaná)

60  Využívají se ve výživě zvířat jednotlivě nebo ve formě krmných směsí a to:  Doplňkových KS - DS  Kompletních KKS  Mléčných  Medikovaných

61 Charakteristické znaky  vysoký obsah sušiny a živin  nízký obsah vlákniny  vysoká energetická hodnota 6,8 – 9 MJ NEL/kg S, objemné krmivo 4,2 – 6 MJ/kg S  vysoká stravitelnost živin okolo 80 %  vysoká výživná hodnota  nestimulují přežvykování  rychle v bachoru fermentují – nebezpečí acidóz  nízké skladovací ztráty okolo 3 %

62 Zrna obilovin  pšenice, ječmen, oves, kukuřice, tritikale, žito  Sacharidové krmivo pouze 10 – 12 % NL  NL s nízkou BHB málo lyzinu a metioninu  převážnou část BNLV tvoří škrob  ML - málo Ca, více P (fytátová forma)

63 Dietetické účinky  Zkrmovat 4 – 6 týdnů po sklizni  Oves nejlepší dietetické účinky, slizové látky v nápoji, vysoká obsah vlákniny 10 – 12 %  Kukuřice – nízká chutnost, nepříznivé dietetické účinky  Pšenice – pozitivní dietetické účinky, chutné univerzální krmivo,  Tritikale - pozitivní dietetické účinky  Žito méně vhodné, antinutriční látky, hořké působí trávicí problémy, námel (toxický)

64 Specifické účinky  Kukuřice – vysoká energetická hodnota, vhodná pro všechna zvířata, zkrmovaná prasatům ke konci výkrmu víc než 50 % v KS působí měkkou konzistenci sádla (nenasycené MK, barvivo „ zeanin“ žlutá barva sádla) zařazení luskovin působí příznivě - zařazujeme do KKS pro brojlery, vyšší dávky snižují chutnost krmné směsi a snižují příjem  Pšenice – součást krmných směsí pro všechny druhy a kategorie zvířat, univerzální použití, bez omezení

65  Ječmen - působí příznivě na kvalitu masa a jakost sádla u prasat u dojnic ovlivňuje příznivě kvalitu mléka i másla obsahuje sacharidy „glukany“ - drůbež nemá enzym glukanázu, zařazovat omezeně do KS

66  Oves - vhodný pro plemeníky a koně, ovlivňuje příznivě pohlavní činnost temperament( avenin, koniferin) vyšší dávky způsobí měkkou konzistenci tuku u dojnic podporuje produkci mléka a tvorbu mléčného tuku nejvyšší obsah vlákniny z obilovin (10 – 12%), není vhodný pro monogastrická zvířata, ovesná rýže pro mláďata  Žito - omezené zkrmování, antinutriční a hořké látky, výkrm skotu do 20 %

67 Obsah živin v 1 kg krmiva v původní sušině

68 S e m e n a l u š t ě n i n  Obsah živin v 1 kg v původní sušině v % :

69  Luštěniny - příznivější zastoupení aminokyselin než obiloviny  mají vysoký obsah lyzinu  po vyrovnání specificky účinných látek (B 12 ) částečně nahradí krmiva živočišného původu  vysoký obsah antinutričních látek  hořké látky (alkaloidy, kyanovodík) ovlivňují i degradaci aminokyselin i jiných živin  nepříznivě ovlivňují enzymatickou činnost i metabolismus

70 Dietetické účinky  vyšší dávky způsobují poruchy trávení, „blokují“ činnost enzymů a poškozují nervový systém  kyanidy se přeměňují v rodanidy a pozvolna se vylučují z organismu  dochází k jejich kumulaci  nutné zkrmovat za 6 – 8 týdnů po sklizni  přítomnost tříslovin způsobuje zácpu u zvířat

71  Hrách – nejchutnější, neobsahuje hořké látky  Peluška – je méně chutná, obsahuje hořké látky, uvolňuje se kyanovodík, zkrmovat omezeně  Bob - mírně nahořklá chuť, snížit zastoupení v KS pro prasata (hořká chuť masa, menší příjem krmiva)  Vikev - obsahuje glykosid v i c i a n i n jeho složkou je kyanovodík, hořkou chuť snížíme propařováním a vyluhováním, nepoužívá se do KS

72  Sója - obsahuje ureázu – rozkládá močovinu, nezkrmovat společně sóju a močovinu antitrypsin rozrušíme propařováním nebo jinou tepelnou úpravou (toustace)  Lupina – obsahuje alkaloid l u p a n i n vyvolává nervové poruchy, kožní exemy

73 Specifické účinky  vyšší dávky luštěnin způsobí sušší a tužší maso a sádlo  vysokobřezím zvířatům zkrmovat omezeně  vyšší dávky sóji nahořklá chuť mléka, měkká konzistence tuku se sojovou příchutí

74 S e m e n a o l e j n i n  Ke přímému zkrmování se používá semeno: lnu, řepka 00, ostatní semena olejnin se zpracovávají na výrobu oleje – lisováním nebo extrakcí  Lněné semínko - povařené s vodou uvolní sliz a nabobtná, má příznivé dietetické účinky -obsahuje linamarin (uvolní se v teplé vodě) -obsahuje linamarin (uvolní se v teplé vodě) - dávkujeme telatům v odchovu 0,1 – 0,5 kg na den, při odstavu telat odvar 50 g na 1 litr mléka - dávkujeme telatům v odchovu 0,1 – 0,5 kg na den, při odstavu telat odvar 50 g na 1 litr mléka  Řepka 00 - výkrmu skotu a dojnicím do 1 kg den

75 Obsah živin v %

76 Zbytky potravinářského průmyslu  Využití pro výrobu krmných směsí  Mlýnský průmysl: otruby, krmné mouky, obilní klíčky, ovesné slupky - Otruby – bohaté na vlákninu, obsahují P, poloviční energetická hodnota než zrno - Otruby – bohaté na vlákninu, obsahují P, poloviční energetická hodnota než zrno nejrozšířenější pšeničné, dieteticky příznivé pro přežvýkavce ve formě nápoje, ostatní nízká výživná hodnota

77  Krmné mouky – stejné vlastnosti jako obiloviny, vyšší obsah vlákniny a NL, nejvíce pšeničná mouka využití pro výkrm případně jako vehikulum doplňku biofaktorů, vysoké dávky mají tlumivé účinky na trávení  Obilní klíčky – využívají se pšeničné a žitné, obsahují NL, vitamíny B, E  Dále je možné využít: zlomkovou pšenici, ovesné slupky – nízká výživná hodnota

78 Obsah živin v %

79 Olejářský průmysl  pokrutiny, extrahované šroty  vysoký obsah NL, vysoká BHB  pokrutiny kolem 5 až 12 % tuku, extrahované šroty 0,7 – 1,5 % tuku

80  Rozdělení extrahovaných šrotů :  I.jakostní třída obsah NL okolo 40 % - sójový, podzemnicový, slunečnicový loupaný  II. jakostní třída obsah NL okolo 30 % - podzemnicový, slunečnicový loupaný  III. jakostní třída obsah NL okolo 25 % - řepkový, bavlníkový, slunečnicový  IV. jakostní třída obsah NL pod 25 % - hořčičné, slunečnicové neloupané

81  Sójové - dobré dietetické účinky, antitrypsin, soyn - toxický, enzym ureáza, ovlivňují příznivě množství mléka ale snižují obsah tuku v mléce  Podzemnicové – chutné, plísně ASPERGILUS FLAVUS produkují aflato- xiny – karcinogenní účinky vyšší dávky - nepříznivá chuť mléka a másla  Sezamové – hodnotné obsahují slizotvorné látky, účinky jako lněné

82  Slunečnicové – loupané, neloupané vyšší dávky měkká konzistence tuku, pozitivní vliv na snášku  Řepkové – více lyzinu a síry nahořklé obsahují glykosid sinirgin a silabin přechází do mléka nahořklá chuť  Lněné - chutné, příznivé dietetické účinky, obsahují glykosid linamarin (vhodné povařit)

83 Zbytky cukrovarnického průmyslu  melasa, krmný cukr, sušené cukrovarské řízky  Melasa – ze 100 kg cukrovky se vyrobí 3 – 4 kg melasy, obsahuje 77 až 80 % sušiny má projímavé účinky dávkování pro skot - 2 – 3 kg, koně 1– 5 kg, zdroj pro výrobu kvasnic

84  Krmný cukr – nažloutlá barva, zchutňuje, zvyšuje energetickou hodnotu, skot 2 kg, prasata 1 kg, ovce 0,2 kg

85 Pivovarský průmysl Pivovarský průmysl  Sladový květ - odrolené kořínky a klíčky z ječmene 2,5 x víc NL než ječmen, obsahuje fosfor, vitamíny B a E  Mláto  Pivovarské kvasnice

86 S u š á r e n s k á k r m i v a  Získávají se ze zelené píce, okopanin a odpadů potravinářského průmyslu  Sušení náročné, sušit jen kvalitní suroviny  Úsušky pícnin  o kvalitě rozhoduje vegetační fáze v době sklizně: I. třída 16,0 % NL 24,0 % vlákniny I. třída 16,0 % NL 24,0 % vlákniny II. třída 12,5 % NL 26,0 % vlákniny

87  Cukrovarské řízky ze 100 kg řepy se vyrobí kg sušených řízků  Bramborové vločky a řízky ze 4 kg brambor se vyrobí 1 kg sušených řízků nebo vloček

88 K r m i v a ž i v o č i š n é h o p ů v o d u  obsahují bílkoviny s vysokou biologickou hodnotou bílkovin  obsah minerálních látek ve vhodném poměru, vitamíny skupiny B Mléko a mléčné krmné zbytky  Mlezivo – husté, žlutá barva, lepkavé 2 x více sušiny než zralé mléko 4 až 5 x více bílkovin (imunoglobuliny) více vit. A, enzymů a ML – Ca, P, Mg za 5 až 6 dní má hodnotu normálního mléka

89  Mléko – albuminové a kaseinové málo železa, více fosforečnanů vápenatého a draselného a chloridu sod- ného, plnotučné mléko zkrmujeme výjimečně  Odstředěné mléko  Podmáslí a syrovátka - vhodná pro prasata

90 Živočišné moučky  rybí, krevní, drůbeží, masokostní, péřokostní  v současné době zákaz krmení  neobsahují vlákninu, vysoké % minerálních látek

91 Obsah živin v %

92 Výrobky kvasného průmyslu  Krmné kvasnice – kvasinky SACHAROMYCES a TORULA  90 % sušiny, vitamíny B i B 12, fosfor  Výroba kvasnic – směs melasy, melasových výpalků, odpadních louhů a kyseliny citronové  sulfitové kvasnice - využíváme odpady při výrobě celulózy  sulfitoetanolové – výroba z etanolu a sulfitových výluhů  krmné kvasnice – droždí – výroba z melasy činností kvasinek SACHAROMYCES nejkvalitnější

93  Využití: sušené kvasnice jsou součástí krmných směsí pro prasata a drůbež v dávce 2 – 3 %.

94 MINERÁLNÍ KRMIVA  příjem ML - v nativní formě z krmiva nebo přídavek minerálních krmiv přídavek minerálních krmiv  Vápenatá - krmný vápenec, vápenatý grit, plavená křída, chlorid vápenatý, vaječné skořápky  Fosforečná – krmný superfosfát, diaminofosfát, hexametafosfát  Vápenatofosforečná – kostní moučka, dikalciumfosfát, monokalciumfosfát  Hořečnatá – magnovit / síran hořečnatý, uhličitan hořečnatý /, oxid hořečnatý  Sodná – krmná sůl

95  Minerální krmné přísady MKP směs minerálních krmiv připravená podle požadavků jednotlivých druhů a kategorií zvířat


Stáhnout ppt "Krmiva. K r m i v a  produkty rostlinného, živočišného, minerálního popř. syntetického původu, které dodávají zvířatům živiny na :  Zachování života."

Podobné prezentace


Reklamy Google