Rozvoj finanční kapacity - vlastní činnost příjemce

Prezentace na téma: "Rozvoj finanční kapacity - vlastní činnost příjemce"— Transkript prezentace:

1 Rozvoj finanční kapacity - vlastní činnost příjemce
Mgr. Michal Jarolímek Třebíč

2 Rozvoj finanční kapacity - zdroje
Veřejné = Dotace, granty, příspěvky Vlastní = Výdělečná činnost organizace Soukromé = Dary, sponzoring – fundraising Úvěry a půjčky ??

3 Úspěšný žadatel Nezanedbat přípravnou fázi projektu (čas)
Přesně zformulovat svůj projektový záměr Pracovat v týmu při přípravě i při realizaci Seznámit se s podmínkami programu Být realista při tvorbě rozpočtu Komunikovat s administrátorem programu Kontrolovat externího zpracovatele V případě úspěchu číst a dodržovat smlouvu (podmínky apod.)

4 Mýty Musím znát všechny směrnice a nařízení EK
Projekt musím psát v angličtině O projektu rozhoduje Brusel Čím delší „slohové cvičení“ tím lépe Na to nikdo nepřijde – papír snese všechno Napsat projekt je tak těžké, že to normální smrtelník nemůže zvládnout sám Nebudu obtěžovat úředníky s otázkami, ještě si na mě zasednou O projektech už je dopředu rozhodnuto

5 Řízení projektu - Věcné řízení - Finanční řízení
- Administrativní řízení

6 Řízení projektu 1) Podpis Dohody - smluvní podmínky - úvěrová smlouva
časový a finanční plán realizace projektu; - úvěrová smlouva

7 Řízení projektu 2) Výběrové řízení na dodavatele - realizace
- formální příprava - realizace - závěrečná zpráva - dodavatelská smlouva

8 Řízení projektu 3) Hlášení o změnách 4) Ukončení projektu
- prokazatelné uzavření všech aktivit projektu v souladu se smlouvou o dotaci - závěrečná zpráva o projektu - žádost o konečnou platbu

9 Realizace projektu 3. Každodenní řízení projektu
Co se skrývá pod každodenním řízení projektu. Zvládání termínů a časového postupu projektu. Řízení rozpočtu. Upravování projektu ve vztahu k vývoji potřeb. Z výše uvedeného plyne nutnost řízení změn. Řízení rizik. Komunikace o projektu pro zachování zájmu nositelů zájmů (řídící rady a výbory). Interní komunikace projektového týmu. Měření výkonů, kvality. Nakupování externích služeb. dokumentace, psaní průběžných zpráv o realizaci. SW prostředky (MS Project, Excel atd.).

10 Program rozvoje venkova – pravidla
A. Obecné podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova B. Specifické podmínky pro poskytnutí dotace v rámci konkrétního opatření/podopatření

11 PRV – obecné podmínky 1. Základní pojmy a zkratky
2. Osy, priority, opatření/podopatření 3. Obecná ustanovení pro poskytnutí dotace 4. Žadatel/příjemce 5. Žádost o dotaci 6. Dohoda o poskytnutí dotace 7. Způsobilé výdaje, věcné plnění,leasing 8. Provádění změn 9. Zadávání zakázek příjemcem dotace

12 PRV – obecné podmínky 10. Žádost o proplacení výdajů projektu
11. Kontroly žadatelů a příjemců 12. Způsob účtování o poskytnuté dotaci 13. Snížení částky dotace - sankce

13 PRV – základní pojmy Způsobilý výdaj - výdaj/náklad, na který může být z daného opatření/podopatření/záměru poskytnuta dotace a který byl specifikován v žádosti o dotaci. Pro některé způsobilé výdaje nebo pro jejich skupiny jsou stanoveny maximální hodnoty způsobilých výdajů (limity). V takovém případě se částka dotace vypočítává z těchto limitů Lhůta vázanosti na účel“ – doba trvání závazku, uvedená ve specifické části Pravidel, resp. v Dohodě, po kterou je příjemce dotace povinen splňovat účel projektu a dodržovat specifické podmínky z Dohody. Lhůta vázanosti na účel začíná běžet od data podpisu dohody,

14 PRV – základní pojmy Investiční výdaj - musí splňovat podmínky pro klasifikaci hmotného a nehmotného majetku dle zákona č. 586/1992 Sb., tzn. jedná se o: 1. samostatné movité věci (případně soubory movitých věcí), jejichž vstupní cena je vyšší než ,- Kč a mají provozně -technické funkce delší než jeden rok 2. budovy 3. stavby 4. pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky 5. jiný majetek, zejména technické zhodnocení 6. předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, pokud je vstupní cena jednotlivého majetku vyšší než ,- Kč a doba jeho použitelnosti vyšší než jeden rok,

15 PRV – základní pojmy Věcné plnění – forma realizace části projektu, kdy žadatel přispívá vlastní prací, poskytnutím materiálu popř. jiného vybavení, Korekce („K“)“ – snížení částky dotace na základě prověření způsobilých výdajů žádosti o proplacení v rámci tzv. autorizace plateb, Pokud je na základě kontroly zjištěn rozdíl mezi částkou uvedenou v žádosti o proplacení a částkou, která má být příjemci vyplacena po přezkoumání způsobilosti žádosti: a) do 3% je příjemci vyplacena částka odpovídající způsobilým výdajům po přezkoumání, b) o více než 3%, je příjemci zjištěná částka po přezkoumání snížena ještě o sankci odpovídající rozdílu mezi částkou požadovanou a zjištěnou částkou po přezkoumání způsobilosti výdajů.

16 PRV – základní pojmy Sankční systém – postupy pro snížení částky dotace, případně vratky, pokud je zjištěno nedodržení podmínek pro poskytnutí dotace, „A, B, C, D“ – kategorie sankce. Za každou podmínkou, která stanovuje žadateli povinnost, je uvedena kategorie sankce za porušení / nedodržení této povinnosti, a to příslušným písmenem A – 10% částky dotace po přezkoumání způsobilosti žádosti o proplacení B – 50% částky dotace po přezkoumání způsobilosti žádosti o proplacení C –100% (před proplacením finančních prostředků na účet příjemce dotace se jedná o ukončení administrace žádosti, po proplacení finančních prostředků na účet příjemce dotace se jedná o vymáhání dlužné částky) D – splnění nápravného opatření uloženého ze strany SZIF.

17 PRV – základní pojmy Veřejná podpora
1) Podpora je poskytnutá z veřejných prostředků – do těchto prostředků spadají i prostředky evropských fondů, proto při poskytování podpory z tohoto programu je tento bod splněn vždy. 2) Udělení podpory narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže – pokud podpora zvýhodňuje nebo potenciálně zvýhodní jakoukoliv ekonomickou činnost, tedy nabídku zboží nebo služeb na trhu, pak je naplněn i tento bod 3) Podpora je selektivní, zvýhodňuje určité podniky nebo odvětví výroby – pokud podpora zvýhodňuje konkrétního podnikatele nebo skupinu podnikatelů a nejedná se o obecné opatření přinášející výhodu všem. 4) Podpora ovlivní obchod mezi členskými státy – pokud se jedná o podporu ekonomické činnosti, vždy existuje možnost, že bude ovlivněn podnikatel z jiného členského státu. Na základě rozhodovací praxe Komise lze u projektů, které jsou pouze lokálního, místního významu tento přeshraniční efekt vyloučit.

18 PRV – obecné ustanovení
Kontaktním místem pro žadatele/příjemce dotace pro předkládání veškeré dokumentace je příslušné RO SZIF podle místa realizace projektu Žadatel zabezpečuje financování realizace projektu nejprve z vlastních zdrojů (není-li ve specifické části Pravidel uvedeno jinak), Žadatel je povinen zajistit realizaci projektu a úhradu způsobilých výdajů do 24 resp. 36 měsíců od podpisu Dohody (dle specifické části Pravidel); C,

19 PRV – obecné ustanovení
V případě nedodržení čestného prohlášení, a to v jakékoliv fázi realizace projektu, že na projekt není dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, třeba stavební povolení ani ohlášení stavby, bude ukončena administrace žádosti o dotaci; C,

20 PRV – žádost o dotaci Součástí žádosti o dotaci, není-li ve specifické části Pravidel uvedeno jinak, je projekt a povinné, příp. nepovinné přílohy, Žádost o dotaci předkládá a podepisuje žadatel před pracovníkem RO SZIF osobně Před registrací žádosti o dotaci je provedena předběžná administrativní kontrola (úplnost dokumentace). Neúplná žádost o dotaci nebude zaregistrována a žadatel bude o této skutečnosti a jejích důvodech informován,

21 PRV – žádost o dotaci Následně RO SZIF provede úplnou administrativní kontrolu žádosti o dotaci. V případě zjištění nedostatků vyzve do 42 kalendářních dnů od zaregistrování žádosti žadatele k tomu, aby provedl odstranění uvedených konkrétních závad. Nedojde-li k odstranění závad žádosti o dotaci do 21 kalendářních dnů = ukončení administrace žádosti o dotaci. Hodnocení přijatelnosti Bodové hodnocení pomocí preferenčních kritérií

22 PRV – způsobilé výdaje Způsobilé výdaje jsou realizovány/vynaloženy následující formou: 1. bezhotovostní platbou - příjemce dotace je povinen realizovat finanční operace související s financováním způsobilých výdajů projektu prostřednictvím vlastního bankovního účtu 2. hotovostní platbou - maximální výše způsobilých výdajů realizovaných v hotovosti v rámci jednoho projektu může být Kč 3. věcným plněním ze strany žadatele/příjemce dotace,

23 PRV – způsobilé výdaje Způsobilé výdaje jsou realizovány z hlediska času následovně, pokud není ve specifické části uvedeno jinak: 1. od do data předložení žádosti o proplacení - výdaje nutné k přípravě projektu (podnikatelský záměr, marketingová studie apod.) 2. od do data předložení žádosti o proplacení - výdaje spojené s nákupem nemovitosti 3. od zaregistrování žádosti o dotaci do data předložení žádosti o proplacení – ostatní výdaje,

24 PRV – způsobilé výdaje Formy věcného plnění: poskytnutí vybavení
poskytnutí surovin stavební práce a dobrovolná neplacená činnost. Maximální výše věcného plnění odpovídá částce způsobilých výdajů, tj. částce, ze které je stanovena dotace, od které byla odečtena dotace.

25 PRV – provádění změn 1) Změny, které nelze provést bez předchozího souhlasu RO SZIF 2) Změny, které nelze provést bez souhlasu RO SZIF 3) Ostatní změny, které lze provést bez souhlasu RO SZIF, ale žadatel/příjemce dotace je povinen změnu oznámit příslušnému RO SZIF na předepsaném formuláři Hlášení o změnách, a to nejpozději v den předložení žádosti o proplacení. 4) Změny, které lze provést bez souhlasu RO SZIF, ale příjemce dotace je povinen je zaznamenat na formuláři žádosti o proplacení:

26 PRV – zadávání zakázek Žadatel/příjemce dotace, který je veřejným, nebo dotovaným nebo sektorovým zadavatelem podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, postupuje podle tohoto zákona, tj. zodpovídá za řádné provedení zadávacího řízení a jeho průběh náležitě dokladuje podle tohoto zákona, Pokud předpokládaná hodnota zakázky podle osnovy projektu nepřesáhne ,- Kč (bez DPH), nemusí žadatel/příjemce dotace uskutečňovat výběr z více dodavatelů, ale může zadat zakázku a uzavřít smlouvu nebo vystavit objednávku přímo s jedním dodavatelem při dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

27 PRV – zadávání zakázek Pokud předpokládaná hodnota zakázky podle osnovy projektu přesáhne ,- Kč (bez DPH), je žadatel/příjemce dotace povinen uskutečnit zadávací řízení, vybrat dodavatele z minimálně tří obdržených nabídek a průběh zadávacího řízení náležitě dokladovat. Žadatel/příjemce dotace je povinen v rámci realizace schváleného projektu uzavírat smlouvy s dodavateli zboží, práce a služeb v písemné podobě. V případě, že hodnota zakázky nepřesáhne výši ,- Kč může být smlouva nahrazena objednávkou potvrzenou dodavatelem.V případě platby v hotovosti do Kč může být smlouva nahrazena objednávkou vystavenou žadatelem/příjemcem dotace.

28 NNO – výklad pojmů Nezisková organizace je pojem, který je obecně užíván, aniž by byl definován nějakým platným právním předpisem v České republice.

29 NNO – výklad pojmů V určité míře se o neziskových organizacích hromadně zmiňuje zákon o daních z příjmů, aniž by zde byl tento pojem výslovně uveden a blíže vysvětlen, vyjmenovává však jejich výčet a definuje v podstatě všechny subjekty jako jednu skupinu ( s výjimkou VŠ s jiným daňovým režimem).

30 NNO – výklad pojmů Nyní je tato kategorie organizací označována jako subjekty, u nichž hlavním předmětem činnosti není podnikání, nebyly za tímto účelem založeny či zřízeny. Jsou to organizace, o jejichž činnost je jiný zájem, např. státu, společnosti nebo určité skupiny lidí.

31 NNO – výklad pojmů NNO jsou založeny za účelem provozování činnosti ve prospěch toho, kdo měl zájem na jejich zřízení. Je zde kladen větší důraz na důležitost výsledků hlavního poslání, přičemž výše příjmů z něj stojí obvykle až na druhém místě. Tyto organizace nemusí být vždy nutně neziskové, i když nejsou zřízeny proto, aby zisku dosahovaly.

32 NNO jsou povinovány registrací u místně příslušného FÚ pro účely daní.
NNO – právní základ NNO jsou právnické osoby, mají svého zřizovatele či zakladatele, zakládají se podle různých právních předpisů a podléhají registraci na místech určených jim zákonem, podle kterého jsou zřízeny. NNO jsou také vedeny v seznamu ekonomických subjektů, který vede Český statistický úřad, a mají přiděleno identifikační číslo. NNO jsou povinovány registrací u místně příslušného FÚ pro účely daní.

33 NNO – právní základ Základní rozdělení právnických osob je uvedeno v § 18 občanského zákoníku. Zákon o daních z příjmů uvádí výčet těchto subjektů v § 18 odst. 8, výčet je uvozen slůvkem „ zejména“, nejedná se tedy o výčet vyčerpávající. Obchodní zákoník v §56 dovoluje, aby i společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti byly založeny i za jiným účelem, než podnikání, pokud to zvláštní zákon nezakazuje.

34 NNO – právní základ Z toho vyplývá, že i tyto dva druhy společností mohou být založeny k výkonu činností, které jsou svým charakterem považovány za neziskové, avšak současná úprava zákona §18 zákona o daních z příjmů takto založené obchodní společnosti nepovažuje za subjekty neziskové, a nemohou tedy využít výhody odpočtu 30% z daňového základu jako jiné neziskové organizace, na druhé straně jsou zbaveny povinnosti sledovat hlavní činnosti podle jednotlivých druhů.

35 Hlavní a hospodářské činnosti NNO
Definice uvedená v zákoně o daních z příjmů uvozuje subjekty, které nebyly zřízeny za účelem podnikání, ale z tohoto nevyplývá všeobecný zákaz podnikání jako takového. Můžeme konstatovat, že se nejedná o zcela systémově dořešenou záležitost z důvodu nevyjasněnosti hranice mezi rozsahem hlavní a hospodářské činnosti, především jejich vzájemného poměru.

36 Hlavní a hospodářské činnosti NNO
Převažuje-li obratem hospodářská činnost, můžeme zvažovat, zda se jedná stále ještě o subjekt založený k jiným účelům, než je podnikání. Přetrvává nepřesné určení hranice mezi činnostmi charakterizovanými jako hlavní, doplňkové a hospodářské v příslušných zákonech, tuto nepřesnost v praxi vyřešily účetní předpisy, které vše kromě hlavní činnosti řadí mezi hospodářskou činnost. Alespoň pro účely účetnictví je hlavní činností vše, co je definováno ve zřizovacích listinách, statutech nebo stanovách.

37 Dokumentace: viz. založení, dále : stanovy.
Zájmové sdružení právnických osob ( s právní sujektivitou, dle zákona č.40/1964 Sb., §20f a násl.) Má-li být toto sdružení ( de facto korporace) považováno za NNO, musí být založeno za jiným účelem, než je dosahování výdělečné činnosti. Způsob založení: písemná zakladatelská smlouva, schválení účelu na ustavující členské schůzi. Právní způsobilost: zápis do registru sdružení, který vede krajský úřad místně příslušný. Dokumentace: viz. založení, dále : stanovy.

38 Zájmové sdružení právnických osob ( zákon č.40/1964 Sb., §20f )
Hospodaření se řídí výhradně stanovami a obecně platnými právními předpisy. Ručení za závazky sdružení: za nesplnění závazků odpovídá sdružení svým majetkem, nikoli majetkem zakladatelů nebo členů Doba trvání organizace: dle povahy, možno založit také na dobu určitou nebo k dosažení určitého cíle. Zrušení: formou likvidace, společnost zaniká výmazem

39 Občanské sdružení ( podle zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů)
Dle tohoto zákona se mohou občané svobodně sdružovat bez povolení státního orgánu – tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání. Členy mohou být fyzické i právnické osoby. Způsob založení: návrh na registraci stanov ( nejméně 3 občané, alespoň 1 starší 18 let) Právní způsobilost: registrace MV ČR ( automaticky: evidence ČSÚ) Dokumentace: stanovy.

40 Občanské sdružení (zákon č.83/1990 Sb.,)
Prioritně se předpokládá, že se OS zakládá k uspokojování zájmů svých členů a občanů v jejich okolí. Členská základna je velmi specifickým znakem OS, členové nemají postavení zaměstnanců ( problematické z hlediska odměňování, doporučeno řešit stanovami!)

41 Občanské sdružení (zákon č.83/1990 Sb.,)
Hospodaření se řídí obecně platnými právními předpisy a vše, co není právně upraveno, je nutné zakotvit do stanov. Zrušení: není upraveno zvláštním zákonem, postup dle §20 Občan.zák – odkaz na likvidaci dle obchod. Zákonálu ( např. zaké povinnost zveřejnění v Obchodním věstníku,…). Doporučeno: řešit ve stanovách.

42 Výsledek hospodaření vždy převádí celý do rezervního fondu.
Obecně prospěšné společnosti ( zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech) O.P.S. je právnickou osobou, je založena za účelem poskytování obecně prospěšných služeb za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. Výsledek hospodaření nesmí být použit ve prospěch ani zakladatelů, ani zaměstnanců o.p.s., ale musí být použit na poskytování služeb,pro které byla společnost zřízena. Výsledek hospodaření vždy převádí celý do rezervního fondu.

43 Obecně prospěšné společnosti ( zákon č. 248/1995 Sb
Obecně prospěšné společnosti ( zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech) Způsob založení: společnost vzniká sepsáním zakladatelské smlouvy, zakladateli mohou být fyzické i právnické osoby, také stát. Právní způsobilost: zápis do rejstříku obecně prospěšných společností, který vede příslušný soud ( obdobně OR).

44 Obecně prospěšné společnosti ( zákon č. 248/1995 Sb
Obecně prospěšné společnosti ( zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech) O.P.S. může kromě hlavních služeb provozovat i činnost doplňkovou nebo hospodářskou za splnění platných právních podmínek, nesmí se však účastnit na podnikání jiných osob. O.P.S. odděleně sleduje náklady vynaložené k dosažení obecně prospěšného cíle, náklady na doplňkovou činnost, popř. činnost hospodářskou, náklady na správu a náklady a výnosy nepatřící do dříve uvedeného členění.

45 Obecně prospěšné společnosti ( zákon č. 248/1995 Sb
Obecně prospěšné společnosti ( zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech) Zánik: zrušením s likvidací, nebo bez likvidace dnem výmazu z rejstříku. Dále: uplynutím doby nebo účelu stanoveného při vzniku, rozhodnutím správní rady nebo soudu, prohlášením konkurzu. Při likvidaci se prodá jen tolik majetku, aby výtěžek pokryl závazky, zbytek se převede na jinou o.p.s. ( je-li taková vybrána a schválena ve statutu) nebo na obec.

46 Tvorba rozpočtu organizace
definice rozpočtů, druhy rozpočtů TYPOLOGIE ROZPOČTŮ JAKÝ ROZPOČET JE NEJLEPŠÍ?

47 Tvorba rozpočtu organizace
specifika rozpočtu neziskové organizace ZAPOJENÍ PROJEKTOVÝCH ROZPOČTŮ DO ROZPOČTU ORGANIZACE ROZPOČET MAS

48 Tvorba rozpočtu organizace
příjmová a výdajová stránka rozpočtu AKTUÁLNOST OBJEKTIVITA ÚČELNOST

49 Tvorba rozpočtu organizace
schvalování rozpočtu POSTUP SCHVALOVÁNÍ PROBLÉMY SE SCHVALOVÁNÍM – IDENTIFIKACE KLÍČOVÝCH PROBLÉMŮ

50 Tvorba rozpočtu organizace
kontrola a úpravy rozpočtu CHYBA vs. NEPŘEDVÍDATELNÁ OKOLNOST NESTABILNÍ ROZPOČET = ZAČÁTEK KONCE

51 Tvorba rozpočtu organizace
rozpočtový výhled ROZPOČTOVÉ PLÁNOVÁNÍ

52 Tvorba rozpočtu organizace
cvičení – cvičný rozpočet NNO

53 Mgr. Michal Jarolímek Děkuji Vám za pozornost
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Tel: