Mgr. Klára Papežová (Ústav preventivního lékařství MUNI Brno)

Prezentace na téma: "Mgr. Klára Papežová (Ústav preventivního lékařství MUNI Brno)"— Transkript prezentace:

1 Mgr. Klára Papežová (Ústav preventivního lékařství MUNI Brno)
DĚTSKÁ VÝŽIVA A OBEZITA V TEORII A PRAXI Poděbrady Zdravotní rizika nadměrného příjmu fruktózy Mgr. Klára Papežová (Ústav preventivního lékařství MUNI Brno)

2 Úvod V průběhu posledních let - nárůst nadváhy a obezity  (rozvoj onemocnění - diabetes 2. typu a metabolický syndrom příčinou nadváhy a obezity - pozitivní energetická bilance, významná role některých makronutrientů jedinec – jiné energetické nároky - zajištění správného chodu organismu, rozdílné energetické potřeby pro vykonávanou fyzickou aktivitu energie přijímaná nad potřeby lidského organismu – přidané sacharidy, tuky, alkoholické nápoje pozornost soustředěna na sacharidy - přidávané do potravin a nápojů - dochucení (1)

3 Americké ministerstvo zemědělství (USDA) - „přidané cukry“ - bílý cukr, hnědý cukr, surový cukr, med, kukuřičný sirup, vysoko-fruktózový kukuřičný sirup (HFCS), sladový sirup, javorový sirup, palačinkový sirup, melasový sirup, fruktózu jako sladidlo a dextrózy nejčastěji konzumované potraviny s jejich obsahem - chléb, koláče, džemy, zmrzliny, sladkosti a mléčné výrobky/dezerty největší zdroj - slazené nealkoholické a sportovní nápoje mnoho studií - pozornost věnována nadměrnému příjmu fruktózy v souvislosti s rozvojem zdravotních rizik (2)

4 Fruktóza fruktóza (fruktosa, ovocný cukr, levulosa) - monosacharid, šestiuhlíkatá hexóza, ketóza výskyt - volná hexosa (v ovoci, medu), vázaná s glukózou jako sacharóza (1:1), vysokofruktózový sirup (HFCS) v porovnání se sacharózou - vyšší sladivost, nízká výrobní cena, dobré vlastnosti při technologickém zpracování a výrobě potravin potravinářství nachází široké využití - spotřeba roste nárůstu spotřeby fru počátkem  70. let - do potravinářského průmyslu zavedeno nové sladidlo - vysokofruktózový kukuřičný sirup (HFCS – High-Fructose Corn Sirup) → výroba – průmyslově - enzymatická izomerace kukuřičného škrobu na fruktózu – různý obsah fruktózy – nejčastěji v nealkoholických nápojích HFCS % fruktózy a 45 % glukózy – podoba sacharózy, obsah fruktózy může být vyšší (60%) - široké hranice využití (3)

5 Metabolismus fruktózy
počáteční kroky na inzulinu nezávislé vstřebávána ze střeva do portální žíly - téměř úplná metabolizace v játrech, vstup do metabolických drah gukózy metabolismus fruktózy je v porovnání s glukózou rychlejší - obchází hlavní regulační (nejpomalejší) reakce glykolýzy

6

7 → nadbytek vznikajícího pyruvátu a následně acetyl-CoA → de novo lipogeneze - výšená syntéza NEMK - esterifikace s glycerolem – ↑ triacylglycerolů (TAG) - sekrece lipoproteidů (zejména VLDL – very low-density lipoprotein) – do krevního oběhu - lipogeneze de novo - strava více než 50 % sacharidů (mono a disacharidů) → ↑ hypertriacylglycerolemie -  nežádoucí metabolické účinky fru → zmnožení viscerálního tuku a ektopické ukládání tuku – intramuskulární a intrahepatální - studie - krátkodobé podávání stravy s obsahem fru % nad doporučení denní energetický příjem - přesunu od beta-oxidace MK k jejich esterifikaci, zvýšení oxidace sacharidů. Stejné účinky - dlouhodobé podávání fruktózy (10 týdnů) bez přítomnosti zvýšené energetické bilance (13) Pozn. faktory vzestupu TAG po dietě s vysokým obsahem sacharidů - BMI pacienta (u BMI nad 28 dochází k vzestupu TG o 30 %, u nižších se nemění). - inzulinová senzitivita, - triacylglycerolemie nalačno - hormonální léčba žen v menopauze - genetické faktory (4)

8 Zdravotní rizika nadměrného příjmu fruktózy
dyslipidemie obezita inzulinová rezistence metabolický syndrom nealkoholická steatóza jater hypertenze zánět aj.

9 Vliv fruktózy na metabolismus lipidů
studie - podáván ↑ příjem fruktózy (1,5-3g/kg t.hm.) - v krátkodobém horizontu ↑ hladiny triacylglycerolů v krvi - rizikový faktor rozvoje aterosklerózy pozorována ↑ tvorba částic VLDL s ↑ obsahem triacylglyceolů a ↓ velikosti částic LDL (náchylnější k oxidativní modifikaci), ↓ koncentrace HDL cholesterolu meta-analýzy malých studií prokázaly ↑ koncentrace TAG v krvi při konzumaci fruktózy vyšší, než 50 g / den, již mírné množství 40 g fruktózy/den - nežádoucí změny v hladinách krevních lipidů průměrná denní spotřeba fruktózy po celé Americe, Evropě a Oceánii až 75 g, může být část populace vystavena těmto účinkům (5)

10 Rozvoj inzulinorezitence a vznik DM
↑ koncentrace NEMK mohou zapříčinit sníženou využitelnost glukózy tkáněmi -  hyperinzulinemii, stimulace glukoneogeneze za rozvoje hyperglykémie, inzulinové rezistence – diabetes 2.typu (1) dle Lustiga dochází ke snížení citlivosti na inzulin při příjmu fru 150g/den (6) švýcarští výzkumní pracovníci uvedli, že zvýšený příjem fruktózy 20 – 30 % nad denní doporučený příjem energie vede během krátké doby ke zhoršení citlivosti na inzulin v játrech, ale nevede k výrazné inzulinové rezistenci (5) v pokusech na hlodavcích - strava s  vysokým obsahem fruktózy - stresové reakce endoplazmatického retikula v hepatocytech – omezení buněčné signalizace a vyvolání stavu inzulinové rezistence dané buňky (8)

11 Obezita hypertriacylglycerolemie - podporuje hromadění viscerálního tuku a ektopické intramuskulární ukládání lipidů (9) rozdíl mezi působení glukózy a fruktózy na příjem stravy – glukóza - stimulace tvorby inzulinu, leptinu z tukové tkáně a inhibice sekrece ghrelinu z gastrointestinálního traktu - není při konzumaci fru zajištěna regulace příjmu stravy spojená s pocitem sytosti a energetická homeostáza v CNS pokusy na dobrovolnících ukázaly, že podání potravy s vysokým podílem fruktózy zvyšuje následující den pocit hladu a vede ke zvýšenému příjmu potravy v porovnání s podáním potravy obsahující izokalorické množství glukózy mnohé studie dokládají nárůst obezity u respondentů po zavedení slazených nealkoholických nápojů do pitného režimu. Někteří odborníci upozorňují, že je při posuzování kazuality obezity příjmu slazených nápojů přisuzován příliš velký význam a může tak být odvedena pozornost od hlavních příčin jejího vzniku (15) studie - je-li fruktóza konzumována v nadměrném množství jako součást hyperkalorické stravy, dochází k rozvoji dyslipidemie, viscerálnímu, intrahepatálnímu a intramuskulárnímu uložení tuku, obezity, inzulinové rezistence – v dlouhodobém horizontu  rozvoji metabolického syndromu (8)

12 Onemocnění jater studie - u osob podávána hyperkalorická strava - cca 150g fru/den po dobu od 1 týdne až 6 měsíců – během krátké doby došlo k intrahepatálnímu ukládání tuku uváděné mechanismy - de novo lipogenezi, inhibici oxidace lipidů (5, 13) ve studiích na hlodavcích – při dlouhodobém podávání fruktózy k rozvoji nealkoholické steatózy jater (NAFLD), zvýšení mediátorů zánětu (jaterní TNF-alfa a plazminogen aktivátor inhibitor) a progresi NAFLD v NASH (8) dle švýcarských vědců vychází představa o tom, že může fruktóza působit v nadměrném množství rozvoj nealkoholické steatózy jater (NAFLD) především z pokusů na zvířatech v mechanismu negativních účinků fruktózy na jaterní steatózu a její další komplikace může hrát důležitou úlohu vyčerpání ATP (adenosintrifosfátu) při fosforylaci fruktózy na fruktózo-1-fosfát enzymem fruktokinázou, které je dáváno do souvislosti s rozvojem zánětu a progresí steatózy do steatohepatitidy

13 Zdroj: (13)

14 Hypertenze ve vztahu k fruktóze byl popsán mechanismus rozvoje hypertenze prostřednictvím stimulace vstřebávání sodíku v tenkém střevě / snížením exkrece sodíku ledvinami (10,11) nedávné výsledky studií potvrdily 1,3 x vyšší riziko hypertenze při příjmu fruktózy v množství ≥ 74g/den (≥ 140/90 mmHg) Heart Study a studie Premier – spotřeba 1-2 nealkoholických slazených nápojů denně –zvýšené riziko rozvoje hypertenze a snížení spotřeby slazených nápojů na jeden nápoj denně vedlo u hypertoniků k poklesu krevního tlaku (16) v prohlášení American Heart Association AHA byly zveřejněny důkazy o rozvoji hypertenze v souvislosti s nadměrnou spotřebou přidaných sacharidů

15 Diabetici a fruktóza metabolismus fruktózy - na inzulinu nezávislý - vhodným sacharidem pro diabetiky diabetici by měli být informováni - možné nežádoucí účinky nadměrné spotřeby fruktózy doporučení - konzumace v umírněném množství - rizikovým faktorem rozvoje kardiovaskulárních chorob

16 Doporučení pro příjem fruktózy zatím nebyly stanoveny doporučené limity 2006 doporučení AHA - minimalizovat příjem potravin a nápojů s přídavkem cukru ve svém prohlášení uvedla doporučené dávky pro spotřebu „přidaného cukru“ pro ženy - max. 100 kcal/den (cca 6 kávových lžiček) pro muže - max. 150 kcal/den (cca 9 lžiček) (10) - vycházejí z vědeckých výzkumů, které prokázaly v souvislosti se zvýšenou konzumací „přidaných cukrů“ nárůst obezity, snížený příjem ostatních živin a zhoršené výsledky krevních testů (↑ triacylglyceroly,↑ LDL-cholesterol, ↓ HDL-cholesterol)

17 Stanovisko EFSA (European Food Safety Authority)
požádána o  poskytnutí  stanoviska k problematice  zdravotních rizik spojených s nadměrným příjmem fruktózy stanovisko se zabývá vztahem konzumace  fruktózy a  postprandiální glykemické odpovědi na základě předložených důkazů došla k závěru, že existuje příčinný vztah mezi konzumací fru a snížením  postprandiální glykemické odpovědi domnívá, že by fruktóza a složky potravin s obsahem fru  měly nahradit sacharózu nebo glukózu  v potravinách a nápojích, přičemž cílovou skupinou by měla být zejména populace, u nichž  má snížení postprandiální glykemické odpovědi prospěšný fyziologický účinek (porucha glc tolerance) upozorňuje, že nadměrný příjem fruktózy může vést k metabolickým komplikacím, jako je dyslipidemie, inzulinová rezistence, zvýšená viscerální obezita (14)

18 Jsou opatření nezbytná?
neexistuje zatím žádný důkaz, že by fruktóza byla hlavním nebo jediným faktorem v rozvoji metabolických chorob nadměrný příjem jakéhokoli zdroje energie – nárůst tělesné hmotnosti a metabolické změny - fruktóza není výjimkou problém  interpretace výsledků studií - navýšení celkového příjmu energie - současné navýšení tuků druh „přidaných cukrů“ fyzickou aktivitu osob (sportovci) - jaké výsledky - pokud je fru konzumována jako součást izokalorické stravy krátkodobé intervence, nejasné změny při dlouhodobém zvýšení příjmu fruktózy veřejná zdravotní politika, která je zaměřena na odstranění nebo omezení fruktózy ve stravě by měla být považována za předčasnou nezbytné další výzkumy o fyziologických účincích fruktózy, zejména než budou přijata různá opatření v oblasti veřejného zdraví při ovlivňování zdravotní politiky by měly být tvůrci zaměřeni obecně na podporu zdravého životního stylu, který zahrnuje fyzickou aktivitu, pestrou stravu a přiměřený příjem energie

19 Závěr celosvětový vzrůst spotřeby sacharidů, experimentální a klinické studie upozorňují na možnou souvislost mezi nadměrnou spotřebou fruktózy, nárůstem obezity a zdravotními komplikacemi upozornění by mělo směřovat především k nadměrné spotřebě „přidaných cukrů“ v potravinách a nápojích problematika - nízká informovanost spotřebitelů, etikety potravinových výrobků nenacházejí vždy informace o množství „přidaného cukru“ – nemožnost rozlišit množství přidaných sacharidů od sacharidů, které jsou přirozenou součástí potravin a nápojů (např. laktóza v mléce, fruktóza v ovoci aj.) nebylo vydáno nařízení, které by stanovilo povinnost výrobcům tuto informaci na etiketách uvádět

20 V současné době dochází k „přeslazování“ nápojů i potravin (mléčné výrobky, aj).
slazený nápoj : obsah cukru 10,6g/100ml syrovátkový nápoj: obsah cukru 14g/100ml

21 Zdroje 1) Lustig, R.H. Fructose: metabolic, hedonic, and societal parallels with ethanol. J. Am. Diet. Assoc. 2010, 110, p ) 2) Johnson, R.H. Weighing in on added sugars and health. J. Am. Diet. Assoc. 2010; 110, p 3) Kazdová, J. Negativní důsledky konzumace fruktózy při diabetu a metabolickém syndromu Lékafiské listy, 2009, (4) 4) V.Hainer a kol., Základy klinické obezitologie, Grada Publishing, 2011, str 5) Fructose: is public health action necessary? EUFIC, dostupné z news/page/LS/fftid/Fructose-is-public-health-action-necessary/) 6) Livesey G. Fructose ingestion: Dose-dependentresponses in health research. J Nutr. 2009;139. p 7) Sacharidy indukovaná hypertriglyceridémie, Zdravotnické noviny ZDN, 2004. 8) Luc Tappy M.D. et al., Fructose and metabolic diseases: New findings, new questions, Nutrition 26 (2010), 1044 – 1049). 9) Livesey,G. More on Mice and Men: Fructose Could put Brakes on a Vicious Cycle Leading to Obesity in Humans, Journal of the AMERICAN DIETETIC ASSOCIATION, July 2011, 111 (7): p 10) Ferder, L., Ferder, M.D., Inserra, F. The Roleof High-Fructose Corn Syrup in Metabolic Syndromeand Hypertension. Curr Hypertens Rep, 2010;12: p ). 11) Soleimani, M. Dietary fructose, salt absorption and hypertension in metabolic syndrome: towards and new paradigma. Acta. Physiol. (Oxf). 2011, 201(1): p 12) Johnson, R.H. Weighing in on added sugars and health. J. Am. Diet. Assoc. 2010; 110, p 13 ) CL Cox, KL Stanhope, JM Schwarz at al, Consumption of fructose-sweetened beverages for 10 weeks reduces net fat oxidation and energy expenditure in overweight/obese men and women, European Journal of Clinical Nutrition (2012) 66, 201–208. 14) EFSA Journal 2011;9 (6) 15) Livesey, G. Fructose, obesity, and related epidemiology. Crit. Rev. Food Sci. Nutr. 2010, 50, p 16) Weir, M.R. Dietary fructose and elevated levels of blood pressure. J. Am. Soc. Neph. 2010, 21, p. 1416–1417

22 Děkuji za pozornost Přeji sladký zbytek dne (v uváženém množství)