Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova V.

Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova V.
Co znamená regionální rozvoj/rozvoj venkova (Nástroje regionálního/rurálního rozvoje) Příloha 05, Příloha 27, Příloha 29

Doporučená literatura pro přednášku
Velký sociologický slovník (1996). Praha: Karolinum Websters II. (1984) The Riverside Publishing Company Glosář pojmů regionálního rozvoje

Nástroje regionálního rozvoje
Nástroje zvyšují schopnosti a dovednosti aktérů a zároveň existují jako k nim něco vnějšího (jsou subjektem i objektem aktivit) Nejobecnější nástroje aktivit: instituce (pravidla, jak jednat, konat) sociální kapitál (způsob koordinace jednání řady lidí)

Instituce Pravidla hry – řád jednání
Zavedené a obecně vykonávané způsoby jednání Metoda, jak jednat Formální (především psaná pravidla) a neformální (nepsaná pravidla)

Instituce Zavedený způsob jednání, který volíme vzhledem k cílům )metody jednání je institucionalizovaná, máme-li se dobrat cíle bez problémů)

Sociální kapitál Koordinuje jednání řady lidí, aby mohli dosahovat svých cílů v polit jiných aktérů Sociální sítě a vazby reciprocity a vzájemného uznání. Je utvářen na základě norem důvěry (prospěch komunity), ale může sloužit i jedinci, je-li postaven na využívání konexí, styků Detailněji viz seminář

Institucionální nástroje regionálního rozvoje
U regionálního rozvoje/rozvoje venkove je obecně nástrojem regionální politika (regionální politika jako součást politik sociálních a hospodářských dané národní nebo nadnárodní úrovně) Regionální rozvojová politika je soubor formalizova-ných institucionalizovaných vyjádření cílů aktérů rozvoje té které úrovně s přiblížením způsobů jejich dosažení Každý ze subjektů (aktérů) na různých stupních (nadnárodní, národní regionální, místní, ostatní aktéři) má své nástroje, které jsou pro danou úroveň nejvhodnější a aktérům usnadňují jejich dosažení cílů Nástroje vyšší úrovně (nadnárodní, národní se promítají do úrovní nižších)

Institucionální formalizované nástroje regionálního rozvoje spojené
s intencionálním jednáním strategie program projekt zákony vize plán

Zákon o podpoře regionálního rozvoje
Zákon 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpoře regionálního rozvoje (viz skripta)

Institucionalizované nástroje rozvojových aktivit
Vize Méně formalizovaný dlouhodobý výhled utvořená na základě tendencí existujících ve společnosti (vč. těch, které jsou globální a celostátní: demografie, ekonomický vývoj, sociální záležitosti)

Strategie: z řeckého strategos = vůdce armády /stratos = vojsko, ago = vedu/) – vedení armády od jednoho boje k druhému až do konečného vítězství Systém principů a metod používaný při provádění (ve výkonu) souboru určitých aktivit založených na vědeckých základech a aplikovaných k celostnímu a všezahrnujícímu plánování a vedení (řízení, spravování) velkých operací (aktivit kontrolujících a směřujících fungování něčeho).

Strategie: Zpravidla se váže na jistou formu soutěže (hru, válku, konkurenci), v níž hrají hlavní roli zájmy aktérů (konfliktní strategie) Typy strategií: Nepodmíněné strategie (volena předem, aniž víme, co budou jiní dělat), Podmíněné strategie (závislé na jiných, reagujeme na jiné T-F-T /jak ty na mne, tak já na tebe/) Úplné strategie (strom řešení konfliktní situace – jak se chovat, když se dostaneme do jedné z konečného počtu možností; pro každý kro je zcela určitá volba Neúplná strategie (pro každý krok neexistuje zcela určitá volba) Hlavním druhem soutěže v oblasti rozvoje je modernizační soutěž V ČR mluvíme o Strategii regionálního rozvoje (z června 2000, aktualizace 2006 pro roky )

Strategie regionálního rozvoje ČR jako institucionalizovaný nástroj regionálního rozvoje
Schválená vládou usnesením č. 682/2000 z července 2000, aktualizovaná usnesením vlády 560/2006 z května 2006 na léta Střednědobý programový dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje; jeho rámcové zaměření je definováno v § 5 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Základní rovinou Strategie jsou kraje (NUTS3)

Strategie regionálního rozvoje ČR 2000-2010
V horizontu strategie, tj. okolo roku 2010, chce být Česká republika plnoprávným, ekonomicky výkonným členem Evropské unie s parametry blížícími se průměru EU ve všech základních kritériích (HDP na obyvatele, zaměstnanost, sociální zabezpečení ap.) a se způsobem a kvalitou života odpovídajícími naší historické tradici a postavení České republiky v Evropě.

Chce být regionem Evropské unie, který dosáhne takové úrovně, že již nebude mít nárok na podpory pro zaostalé regiony (spadající do Cíle 1). Současné příslušnosti mezi země čerpající podpory podle tohoto cíle využije pro nastartování dlouhodobě udržitelného rozvoje využívajícího veškerý pozitivní rozvojový potenciál České republiky. K tomu také bude aktivovat všechny vnitřní využitelné zdroje regionů i státu.

Nenaplnění této vize by při volném pohybu výrobních faktorů v rámci Evropské unie mělo za následek rychlý růst meziregionálních disparit a nežádoucích migračních toků, jejichž negativní projevy by zaznamenala nejen Česká republika, ale i nejvyspělejší země Evropské unie.

Základní atributy Strategie regionálního rozvoje ČR 2000-2010
uplatnění principu subsidiarity a mobilizace vlastních zdrojů regionů (endogenní přístup). úzká sektorová (odvětvová) a regionální dělba práce, koordinace a spolupráce prostřednictvím střednědobých programů rozvoje a společného regionálního a sektorových operačních rozvojového programů jako součástí Národního rozvojového plánu

Základní atributy Strategie regionálního rozvoje ČR 2000-2010
vytváření rovných šancí pro všechny regiony (rovný přístup k informacím, pobídkám, zdrojům, nástrojů; trh sám o sobě může vést k nerovnostem) vytváření základního rámce pro rozvoj spolupráce v rámci Evropské unie

Tři základní rozvojové aktivity Strategie regionálního rozvoje ČR 2000-2010
Zapojení ČR do evropských struktur s co nejmenšími otřesy pro českou ekonomiku; ekonomické, sociální a kulturní povznesení regionů ČR na úroveň srovnatelnou s vyspělými regiony EU při zachování principu udržitelného rozvoje Znovuzavedení a stabilizace krajského zřízení Řešení narůstajících regionálních disparit aktivací vnitřních zdrojů regionů (včetně nacházení mechanismů rozpoznávání nebezpečných disparit)

V horizontu do roku 2013, chce být Česká republika aktivní, ekonomicky výkonnou a konkurenceschopnou zemí s kvalitním životním prostředím, která v souladu s principy udržitelného rozvoje dosahuje ve všech základních kritériích (úroveň znalostní ekonomiky, HDP na obyvatele, zaměstnanost, sociální zabezpečení ap.) standardů Evropské unie a zabezpečuje zvyšování kvality života svých obyvatel.

Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013 Tři základní rozvojové aktivity
budou výrazně zmírněny regionální disparity a poroste počet regionů soudržnosti dosahujících svojí ekonomickou silou a dynamikou růstu průměru EU, bude zajištěn alespoň minimální rozvojový potenciál ve všech mikroregionech v oblasti infrastruktury a dalších složek utvářejících podmínky života jejich obyvatel, zvýší se podíl aktivní a inovativní populace v regionech.

Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013 Globální cíl
Viz přednáška o cílech aktérů rozvoje

Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013 Strategické cíle
3 cíle: viz přednáška o cílech aktérů rozvoje

Plán: detailní schéma nebo metoda vypracovaná předem pro dosažení určitých cílů, představujících budoucí struktury nebo uspořádání. Ukazuje, jak něco utvářet. Nástroj racionální přípravy pro rozhodování a podklady pro jednání aktérů rozvoje V ČR mluvíme např. o Národním rozvojovém plánu a dalších

Národní rozvojový plán (NRP) jako institucionalizovaný nástroj regionálního rozvoje
NRP schválen vládou usnesením č. 1272/2002 z prosince 2002 a v roce 2003 dopracován podle doporučení EU a hodnotitelů Obecně se jedná o výchozí dokument pro vyjednávání o podpoře ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU pro sedmiletá programová období; vychází z legislativy EU Struktura NRP viz skripta

Operační programy NRP a cíle NRP - vztah

Národní rozvojový plán (NRP)
NRP vzat na vědomí usnesením vlády č. 175/2006 z února 2006 Obecně se jedná o výchozí dokument pro vyjednávání o podpoře ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU pro sedmiletá programová období; vychází z legislativy EU

NRP Struktura Analýza současné situace (/1/ obecná charakteristika ČR, /2/ makroekonomická analýza a prognóza, /3/ základní sociální ekonomické a environmentální charakteristiky, /4/ výzkum vývoj, inovace a informační společnost, /5/ česká společnost, lidské zdroje a veřejná správa – viz faktory regionálního rozvoje, /6/ regionální rozvoj, rozvoj městských a venkovských oblastí – disparity, /7/ rozvoj venkova, /8/ zhodnocení dosavadních rozvojových programů

NRP 2007-2013 Struktura SWOT analýza
Strategie NRP (globální cíle, strategické síle, prioritní osy) Zaměření operačních programů (/1/ podnikání a inovace, /2/, výzkum, vývoj a inovace, /3/ zaměstnanost, /4/ vzdělávání, /5/ doprava, /6/ integrovaný operační program, /7/ regionální operační programy, /8/ technická pomoc, /9/ konkurenceschopnost – pro Prahu, /10/ adaptabilita a zaměstnanost pro Prahu, /11/ přeshraniční spolupráce, /12/ nadnárodní a meziregionální spolupráce

NRP Struktura Rozložení finančních prostředků (26,69 mld. EUR; z toho ROP 3,43 mld. EUR a Praha: 419 mln. EUR) Řízení a koordinace rozvojových aktivit

NRP 2007-2013: priority a operační programy – vztah (x- síla vlivu)

Program: soubor organizovaných procedur, jejichž prostřednictvím se řeší určité problémy. V chápání EU jde o soubor priorit a opatření, prostřednictvím nichž a jejich pravidel se směřuje k dosažení předem stanovených cílů. V ČR mluvíme např. o Operačních programech v rámci NRP nebo o Programu obnovy venkova

Projekt: je návrhem popisujícím určité konkrétní aktivity vyžadující úsilí aktérů v projektu zúčastněných. V jazyce EU se pod projektem rozumí jakákoli činnost prováděná konečnými příjemci v rámci Programu (viz dále); jde o konkrétní akce realizované konečným příjemcem a financovaná prostřednictvím strukturálních fondů nebo kohezního fondu V ČR mluvíme o konkrétních projektech rozvoje

Institucionalizované nástroje subjektů regionálního rozvoje
Nadnárodní institucionální nástroje od r. 2007 Institucionalizovaná regionální politika soudržnosti EU je realizovaná prostřednictvím fondů EU a Iniciativ Společenství (příp. inovativních aktivit): Strukturální fondy (EFRD, ESF, EAGGF/2 sekce/, FIFG) – návaznost na Cíl 1, Cíl 2 a Cíl 3 Kohezní fond Iniciativy Společenství: Equal, Interreg, Leader, Urban (též i cíle) Bez vazby na regionální rozvoj: Fond soudržnosti, Inovativní aktivity Blíže viz – Skripta a příloha č. 29

Institucionalizované nástroje subjektů regionálního rozvoje
Nadnárodní institucionální nástroje do r (ZMĚNA) Politika soudržnosti Strukturální fondy (EFRD, ESF), EAGGF, EAFRD a FIFG, vč. LEADER jsou součástí Společné zemědělské politiky Kohezní fond Iniciativy Společenství: Equal, Interreg, Urban jsou pod cílem Evropská územní spolupráce Cíl 1: cíl Konvergence, Cíl 2: cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost na regionální a národní úrovni Inovativní (inovační) aktivity Blíže o nových cílech viz příloha č. 29

Institucionální nástroje subjektů regionálního rozvoje
Národní nástroje Bez přímých vazeb na nadnárodní nástroje: Zákony (zákon o podpoře regionálního rozvoje) Strategie regionálního rozvoje Program obnovy venkova Státní rozpočet a národní fondy (např. Státní fond životního prostředí, Fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury atd.)

Program obnovy venkova
Cíl: vytvořit organizační a ekonomické podmínky k podnícení a k podpoře obyvatel venkova a samospráv venkovských obcí k tomu, aby se vlastními silami snažili o harmonický rozvoj zdravého životního prostředí, udržování přírodních a kulturních hodnot venkovské krajiny a rozvoj ekologicky nezávadného hospodářství. součást regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj zajišťuje realizaci Programu obnovy vesnice, přijatého vládou České republiky 29. května 1991

Program obnovy venkova
Dotační tituly: 1. Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti 2. Komplexní úprava veřejných prostranství 3. Obnova a zřizování veřejné zeleně 4. Rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklistických a pěších stezek, rekonstrukce a výstavba veřejného osvětlení 5. Zpracování urbanistických studií a územních plánů 6. Projekty obcí na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice 7. Integrované projekty venkovských mikroregionů 8. Projekty k rozvoji infrastruktury 9. Přímé dotace technické infrastruktury Detailně viz nebo http//

Regionální a lokální úroveň Přímé vazby na národní (a i nadnárodní) nástroje: Programy, strategie a plány rozvoje (např. územní plán) Regionální a místní rozpočty (ekonomický kapitál) Iniciativa aktérů rozvoje a jejich společné aktivity (lidský a sociální kapitál)

Ostatní aktéři Přímé vazby na národní (a i nadnárodní) nástroje: Konkrétní projekty rozvoje (Zpracované s pomocí LOGFRAME a se vším, co musí projekt obsahovat)

Důležité subjekty-institucionální nástroje regionálního rozvoje z pohledu pojmosloví EU
Řídící orgán Řídícím orgánem operačního programu, iniciativy Společenství nebo Jednotného programového dokumentu je subjekt odpovědný za řízení a implementaci operačního programu, iniciativy Společenství nebo Jednotného programového dokumentu. Části svých pravomocí deleguje na implementační jednotky. Hlavním řídícím orgánem v ČR pro CSF je Ministerstvo pro místní rozvoj (celková koordinace oddělená od platební orgánu)

Řídicí orgány OP (strukturální fondy)

Řídící orgán Kohezního fondu Ministerstvo pro místní rozvoj Realizační orgány Kohezního fondu jsou Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy

Implementační (realizační) jednotka Zprostředkovatelský subjekt Řídícího orgánu Kohezního fondu. Podílí se na určitých úkolech, které na ně deleguje Řídící orgán Zprostředkující subjekt (Intermediate Body) jedná v odpovědnosti řídícího orgánů a provádí jejich jménem činnosti ve vztahu ke konečným příjemcům (viz dále) Realizují daný operační program v regionech a podílejí na vypracování podkladů pro zprávy předkládané Řídícímu orgánu. Detailní popis činností je v dodatcích k OP. Pro SROP je to Centrum pro regionální rozvoj ČR

Monitorovací výbor Monitorovacím výborem operačního programu nebo Jednotného programového dokumentu je orgán zřízený členským státem po dohodě s příslušným Řídicím orgánem a po konzultaci s partnery, který je zodpovědný za monitorování pokroku dosaženého při realizaci priorit a cílů stanovených v operačním programu nebo v JPD.

Platební orgán Platebním orgánem je orgán zodpovědný za celkové finanční řízení prostředků poskytnutých České republice ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Platebním orgánem je Ministerstvo financí - Odbor Národního fondu (soustřeďuje prostředky ze strukturálních fondů).

Platební jednotka Je zprostředkovatelským subjektem Platebního orgánu. Je subjektem, na který Platební orgán, v rámci dohody o delegovaní pravomocí, delegoval výkon některých svých činností. Pro SROP je jím Odbor finančního řízení a platební jednotky Ministerstva pro místní rozvoj (u jiných OP je jsou PJ jiné) přijímá od Řídícího orgánu žádosti o platby konečných příjemců převádí částky přidělené ze strukturálních fondů konečným příjemcům z účtu zřízeného Platebním orgánem provádí formální kontrolu žádostí o platbu a zajišťuje shodu s finanční plánem

Důležité subjekty- institucionální nástroje regionálního rozvoje v ČR
Experti: Spolupůsobí v etapě hodnocení projektů jako poradní tým. Členové Sekretariátu Regionální rady (podle zákona 248/2000 Sb.) si mohou vyžádat posudek nezávislého odborníka. Jeho úkolem je odborné posouzení technicky náročných projektů. Posudek má poradní roli.

Důležité subjekty/objekty regionálního rozvoje z pohledu pojmosloví EU
Konečný příjemce Je subjekt, který žádá o příspěvek ze strukturálních fondů, a v případě, že je zároveň Konečným uživatelem, přijímá prostředky ze strukturálních fondů. Může to být organizace, veřejný nebo soukromý subjekt odpovědný za provádění projektu. Poznámka: Z pohledu aktivity je subjektem (má cíl, co udělat) i objektem (je na něj působeno prostřednictvím nástrojů politiky regionálního rozvoje)

Konečný příjemce veřejný nebo soukromý subjekt, který na základě předložené projektové žádosti pro pomoc prostřednictvím operačního programu obdrží finanční prostředky ze strukturálních fondů. Jsou odpovědní řídicímu orgánu za dodržení všech požadavků plynoucích z nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 a navazujících nařízení.

Typy konečných příjemců Veřejnoprávní subjekty (kraje, obce, svazky obcí, mikroregiony, vysoké školy). Orgány státní správy (ministerstva a jejich příspěvkové organizace, úřady práce, pozemkové úřady, správy národních praků a CHKO) Subjekty neziskového sektoru (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadační fondy, nadace, církevní právnické osoby, profesní a zájmová sdružení) Subjekty soukromého sektoru (malí a střední podnikatelé, živnostníci, řemeslníci, zemědělci)

Konečný uživatel Je subjekt, který realizuje projekt a přijímá prostředky ze strukturálního fondu nebo Kohezního fondu od Platebního orgánu prostřednictvím Platební jednotky.

Nástroje koordinace jednání lidí sociální kapitál
Viz seminář

Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova V.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova V."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova V.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova V."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář