Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Další vzdělávání a spolupráce se sociálními partnery Workshop CZECHBUS 2012 16. 11. 2012 Výstaviště, Praha - Holešovice Michal Šedivka.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Další vzdělávání a spolupráce se sociálními partnery Workshop CZECHBUS 2012 16. 11. 2012 Výstaviště, Praha - Holešovice Michal Šedivka."— Transkript prezentace:

1 Další vzdělávání a spolupráce se sociálními partnery Workshop CZECHBUS Výstaviště, Praha - Holešovice Michal Šedivka

2 Systém středních škol škol, v kterých se vzdělávalo celkem žáků. Z celkového počtu škol bylo 70,5 % zřizováno kraji, 22,5 % soukromými subjekty a další zřizovatelé vzdělání s maturitou poskytovalo 86,3 % z celkového počtu škol, střední vzdělání s výučním listem 37,8 % střední vzdělání s výučním listem bylo poskytnuto 20,4 % žáků 77,4 % žáků se vzdělávalo v oboru zakončeném maturitní zkouškou

3 Systém středních škol Podíl absolventů středního vzdělávání s maturitní zkouškou v denní formě vzdělávání s potenciální možností dalšího vzdělávání na terciární úrovni vzhledem k počtu všech absolventů středních škol v letech 2005/ / /062006/072007/082008/092009/10 Podíl absolventů středního vzdělávání s maturitní zkouškou s potenciální možností dalšího vzdělávání na terciární úrovni 68,5%70,2%71,2%72,7%74,3% absolventi oborů středního vzdělávání s maturitní zkouškou včetně absolventů nástavbového a zkráceného studia Počet absolventů středních škol

4 Systém středních škol Počty absolventů škol v období 1999– Střední vzdělání bez MZ i výučního listu Střední s výučním listem - E,H

5 Systém středních škol G vzdělání – K SOŠ s MZ – M SOŠ MZ a s OV celkem

6 Systém středních škol Postupný úbytek absolventů středního vzdělávání s výučním listem od roku Úbytek je zapříčiněn útlumem některých odvětví primárního a sekundárního sektoru (hornictví, hutnictví). Klesajícím počtem dětí v populačních ročnících. Klesající počet absolventů středních škol s výučním listem se projevil na druhé straně v rostoucím zájmu o studium zakončeném maturitní zkouškou. Počet absolventů středního odborného vzdělávání zakončené maturitní zkouškou od roku 2003 zaznamenává růst až do roku 2007, kdy se růst zastavil, respektive mírně poklesl. Nárůst absolventů částečně zaznamenalo gymnaziální zdělávání.

7 Učňovské školství po roce 1989 nárůst nových oborů (zejména maturitních) změna organizace učňovských zařízení, kdy po roce 1989 došlo k decentralizaci školství a změny nastaly také v oblasti řízení škol a byla posílena pedagogická, ekonomická a správní samospráva jednotlivých škol struktura zaměstnanců učňovského zařízení, zejména problematika mistrů odborné výchovy, dnes učitelů odborného výcviku nadbytečná kapacita škol, zejména SOŠ, SOU a OU, jednak z důvodů poklesu zájmu absolventů základních škol, kteří spíše volí obory ukončené s maturitní zkouškou a na druhé straně z důvodu negativního demografického vývoje v ČR. To je jeden z mnoha důvodů, proč dnes dochází ke spojování, slučování mnoha škol spolupráce sociálních partnerů financování učňovského školství, tzv. přírůstková metoda konstrukce a rozpočtu byla nahrazena tzv. normativní metodou financování legislativní opatření poměr žáků ve studijních a učebních oborech, včetně poměru žáků v odborném a všeobecném vzdělávání, tento poměr se po roce 2000 ustálil na 30% žáků v učebních oborech vzdělávání a 70% v maturitních oborech vzdělávání rostoucí délka vzdělávání, kdy základní učební obor ukončený výučním listem probíhá po dobu 3 let, nástavbové maturitní vzdělání požaduje další 2 roky

8 Co lze očekávat v blízké budoucnosti?  negativní vliv demografického vývoje  radikální úbytek žáků v učilištích a technických SŠ  obnovu nerovnoměrné věkové struktury v řadě tradičních oborů (v řadě případů věkový průměr let) … i v dopravě!!!  neúspěšní maturanti – nulový stupeň vzdělání ….. A vše další co neumíme předvídat nebo kvantifikovat …

9 Co lze očekávat v blízké budoucnosti?  gymnázia, většina dále na vysoké školy (nejlépe humanitní)  kritický nedostatek kvalifikovaných, technicky vzdělaných pracovníků! (7% vers. 40% HDP)  likvidace potřebné kvalifikační struktury (škol) pro potřeby ČR v rámci probíhajících regionálních optimalizací sítě škol (potravináři, skláři a keramici, …)

10 Zaměstnanost v ČR K evidoval Úřad práce ČR: Nezaměstnaných: 534 tis. tj. 9,2 %, Volná místa: 36,7 tis. Absolventi celkem (16216 dívek) E–1921, H-8948, L-4116, K-732, M-8069, R-Bc-2224,Vš-3952, Dr-79

11 Trh práce v České republice

12

13 Volná pracovní místa v dopravě Zdroj: Databáze Úřadu práce ČR

14 Zaměstnanost

15 Trh práce v České republice výrazně regionální charakter populace v České republice stárne odchod kvalifikovaných pracovníků do zahraničí (nutné vytvořit atraktivní prostředí ) rozvoj lidských zdrojů v České republice není dostatečně koordinován přizpůsobení studijní nabídky tak, aby byl v souladu s koncepcí regionálního rozvoje příslušného kraje

16 Trh práce v České republice malé a střední podnikatelské subjekty představují stabilizující prvek zejména z pohledu zaměstnanosti a mají tendenci k růstu pokles investic v České republice (-4,6 % oproti -0,4 %) nejhlubšímu propadu hrubé přidané hodnoty došlo ve stavebnictví (-7,1 %), v zemědělství (- 5,5 %) odvětví dopravy, skladování, pošt a telekomunikací (+2 %) nebo peněžnictví a pojišťovnictví (+0,9 %)

17 Trh práce v České republice – silné stránky Geografická poloha ČR Prostor pro zlepšení Cenová stabilita Kvalifikovaná síla Liberalizace trhů

18 Trh práce v České republice – slabé stránky Jednotný trh – nedostačující potenciál Dlouhodobá nezaměstnanost, nízká nabídka volných pracovních míst Nízká mobilita pracovní síly Nedostatečná podpora podnikání formou finančních nástrojů s podporou státu Překážky na vnitřním trhu Problémy s uplatněním absolventů Neochota nést rizika v podnikání Daňové zatížení investice do realizace inovačních aktivit Infrastruktura Nedostatečná znalost a nedostatečné využití moderních manažerských metod Marketingové dovednosti Nízká znalost zahraničních trhů

19 CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Nastupovat budou stále slabší ročníky zejména vyučených a absolventů středních odborných škol. Postupně se bude snižovat počet mladých lidí vůbec, což se projeví i značně citelným poklesem počtu lidí s vyšším IQ. CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ K dispozici budou mimořádně silné kohorty kolem 35 let a zhruba o čtvrtinu slabší ročníky od 40 do pětašedesáti let. (Klesající míra využitelnosti s přibývajícím věkem.)

20 CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Nadále nebude vyhovovat struktura vzdělávání, bude zejména silný nedostatek technicky vzdělaných absolventů učebních oborů, středních odborných škol a vysokých škol. CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ K dispozici budou lidé bez technického vzdělání, hledající práci. Některé z nich bude možné rychle rekvalifikovat – doškolit a vycvičit pro technicky a řemeslně i jinak odborně přijatelně náročné činnosti.

21 CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Nadále nebude dostatek lidí vhodných pro činnosti v zahraničí, ale jejich počet se bude pomalu zvyšovat. (Jde zejména o obchod a zahraniční marketing, zakládání a vedení zahraničních poboček, manažerské a technické funkce v nich.) CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Přibude počet mladších lidí s jazykovou výbavou, které bude možné ve zkrácených, ale intenzivních vzdělávacích programech připravit na podnikatelské aktivity orientované do zahraničí. Budou se vracet zkušení Češi ze zahraničí. Určitý zdroj se uvolní i u střední generace (včetně manažerů).

22 CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Nedojde k potřebnému vyrovnání úrovně a využití výzkumu a vývoje pro průmysl a podnikání s konkurenčně úspěšnějšími státy. Domácí výzkum a vývoj se ani v tomto kritickém období nestanou hlavním tahounem konkurenčních schopností českých podniků a firem. CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Přibudou případy úspěšných výrobkových i technologických inovací, výrazněji se projeví nová intelektuální a tvořivá síla mladší střední generace manažerů a techniků ve všech odvětvích. Otázkou bude, jak tento trend více podpořit.

23 CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Nebude možné dostatečně rychle materiálně i lidsky přebudovat celou soustavu dalšího vzdělávání podle potřeby podnikatelů. Školství tuto potřebu jako celek pochopí jen velmi málo a bude se jí bránit. CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Bude možné za podpory vlády, parlamentu a krajských reprezentací rychle přizpůsobit podstatné části systému dalšího vzdělávání potřebám firem, včetně změny zákonných a podzákonných norem a dílčích organizačních opatření. Ale jen pod účinným tlakem.

24 CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Rovněž systém vzdělávání dospělých bude silně konzervativní a bude mít tendenci pokračovat v navyklých oborech s tradičními metodami. Hrozí zakonzervování současného stavu během přípravy nového plánovacího období strukturálních fondů EU. CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Bude možné rychle vytvořit jen dílčí nové kapacity nebo rekonstruovat staré pro moderní, se světem srovnatelné a přitom účinné kvalifikování (vyučení a zacvičení) lidí pracovně zkušených a motivovaných pro potřebné profese. Opět vše pod rozhodným tlakem.

25 CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Nelze očekávat, že přibude větší počet cizinců v potřebné věkové, profesní a morální struktuře, kteří budou schopní v potřebném čase efektivně obsadit příslušná pracovní místa. CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Je možné rychle prosadit systém snadnějšího (komfortního) povolování a prodlužování pobytu, případně získávání státního občanství pro kvalifikované a spolehlivé cizince a prosadit tvrdší dohled nad agenturami/agenty, dodávajícími pracovní síly na český pracovní trh.

26 Budoucnost? Nejčetnější skupiny oborů dle přijatých žáků, ke studiu ve školním roce 2010/2011: · Gastronomie, hotelnictví a turismus · Ekonomika a administrativa · Zemědělství a lesnictví · Strojírenství strojírenská výroba · Informatické obory nalyzy/analyzy - Analýza disparit nalyzy/analyzy

27

28 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ATRAKTIVITU STUDIA TECHNICKÝCH A ŘEMESLNÝCH OBORŮ VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ JIŽ OD NEJÚTLEJŠÍHO VĚKU GEOGRAFICKÁ DOSTUPNOST STŘEDNÍCH ŠKOL NÍZKÁ PRESTIŽ UČEBNÍCH OBORŮ NEDOSTATEČNĚ BUDOVANÝ VZTAH K TECHNICKÝM A PŘÍRODOVĚDNÝM PŘEDMĚTŮM EXISTENCE DALŠÍCH MOTIVAČNÍCH MECHANISMŮ A PODPŮRNÝCH AKTIVIT DOSTATEČNÁ PROPAGACE TECHNICKÝCH A ŘEMESLNÝCH OBORŮ ZMĚNA OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ A ZPŮSOBU VÝUKY OD ZÁKLADNÍCH PŘES STŘEDNÍ AŽ PO VYSOKÉ ŠKOLY KVALITNÍ PROFESNÍ PORADENSTVÍ SYSTEMATICKÁ PODPORA DOPROVODNÝCH OPATŘENÍ A MIMOŠKOLNÍCH ČINNOSTÍ

29 DOPORUČENÍ S VAZBOU NA STUPNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY navázání hlubší spolupráce se středními odbornými školami, které mohou poskytnout své zázemí pro praktickou výchovu změnit systém výuky klíčových předmětů (nejen v popisu vzdělávacích programů) – matematiky, fyziky chemie, přírodopisu – přejít na názorné a projektové vyučování otevřít dveře kreativitě dětí změnit přípravu a další vzdělávání pedagogických pracovníků do základních škol navrátit výuku základů ručních a řemeslných praktických dovednost

30 DOPORUČENÍ S VAZBOU NA STUPNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY STŘEDNÍ ŠKOLY přetrvává poměrně ostré vyhrocení mezi dvěma krajními pohledy stanovit směřování středního školství. Výsledkem musí být systém, který bude dostatečně flexibilní a současně nebude drahý vytvořit efektivní systém hodnocení výsledků vzdělávacího systému

31 DOPORUČENÍ S VAZBOU NA STUPNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY VYSOKÉ ŠKOLY počet vysokých škol (především soukromých) v porovnání s ostatními vyspělými zahraničními zeměmi neodpovídá velikosti České republiky dnešní podobě neudržitelný a především ekonomicky nákladný nevhodná struktura vysokých škol v České republice obory, do kterých jsou vloženy prostředky státu na podporu výzkumu a vývoje, neodpovídá struktuře oborů, ve kterém působí většina zaměstnavatelů na území ČR

32 Co s tím… ? 1.Koordinovat potřeby a možnosti trhu práce se strukturou vzdělávací soustavy - Sektorové dohody jako koncepční řešení pro intervence v jednotlivých sektorech – společenská dohoda 2. NSK a NSP jako koncepční řešení pro pružný systém dalšího vzdělávání: Systém založený na standardech NSK tvořených Sektorovými radami (vycházející z reality trhu práce zachycené v NSP) Systém prostupný a vhodný pro počáteční i další vzdělávání (nezáleží na formě vzdělávání či učení, ale na výsledcích) Systém podporovaný státem (zajišťování kvality, financování, využívání v legislativě).

33 Národní soustava povolání Komunikační nástroj na trhu práce (kvalifikační, zdravotní,..atd. požadavky pro výkon povolání – ukotvení požadavků zaměstnavatelůwww.nsp.cz

34

35 Děkuji za pozornost Michal Šedivka


Stáhnout ppt "Další vzdělávání a spolupráce se sociálními partnery Workshop CZECHBUS 2012 16. 11. 2012 Výstaviště, Praha - Holešovice Michal Šedivka."

Podobné prezentace


Reklamy Google