Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Trh práce a sociální soudržnost: Co přinese strategie Evropa 2020? Jaroslav Šulc Českomoravská konfederace odborových svazů Konference STRATEGIE EVROPA.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Trh práce a sociální soudržnost: Co přinese strategie Evropa 2020? Jaroslav Šulc Českomoravská konfederace odborových svazů Konference STRATEGIE EVROPA."— Transkript prezentace:

1 Trh práce a sociální soudržnost: Co přinese strategie Evropa 2020? Jaroslav Šulc Českomoravská konfederace odborových svazů Konference STRATEGIE EVROPA 2020 MZV 22. září 2010

2 Typický rys současného českého trhu práce Současné napětí na trhu práce je „historicky“ vysoké Tlumícím prvkem při nástupu GFK však bylo ¼ milionu zahraničních pracovníků Český trh práce je zatím nadprůměrně pružný, i sociální soudržnost je vysoká

3 Vývoj počtu uchazečů a počtu volných pracovních míst v letech 1991 – 2010 (v tisících osob – pramen MPSV)

4 Trend legislativy: prosadí se návrat do kapitalismu hodně volné soutěže XIX. století? –Co s flexicuritou? –Platí, že čím jednodušší bude pro firmu zaměstnance propustit (při problémech v odbytu), a naopak rychle ho nabrat (když pro něj bude práce = odbyt), tím pružněji budou moci firmy reagovat na tržní fluktuace? –Není to fatální krok k prekérním smlouvám? –Burza práce před Veletržním palácem – jen experiment?

5 Příčiny současného stavu: přijetí Washingtonského konsensu Levice (a nejen ta česká) je v trvalé defenzívě prohrává bitvy o sociální stát neoliberalismus jako duchovní otec WK sice zbankrotoval v podobě GFK, ale veřejnost to tak nevnímá Levice zřejmě propásla šanci obvinit z globální krize globální finanční oligarchii jako jejího skutečného pachatele

6 Důsledky slabosti levice Poražená globální finanční oligarchie je zjevně dost drzá a silná na to, že místo sobě vystavuje účet za GFK levici a žádá, aby jí uhradila ztráty v podobě schodků veřejných financí, které vlády předaly finančnímu sektoru pod pohrůžkou, že se ten bez intervence státu zhroutí. Účet – aspoň v ČR – má dvě položky –snížení výdajů především pro nízké a střední příjmové skupiny (mandantorní výdaje) –snížení daňové zátěže především pro vysocepříjmové skupiny prostřednictvím rovné daně a tlaku na DPH Důsledek: nůžky se rychle rozevírají (viz graf)

7 Vývoj průměrných ročních příjmů českých domácností (po odpočtu daní)

8 Levice (evropská i česká) – zřejmě nemá reálnou alternativu jak čelit globální výzvě po zvýšení konkurenceschopnosti Její pojetí konkurenceschopnosti není obecně přijímáno – viz práce E. Klvačová, J. Malý, K. Mráček: grant č. 402/06/0255 „Institucionální rámec EU a jeho vliv na konkurenceschopnost ekonomik členských zemí“ + konference publikace „Různé cesty ke konkurenceschopnost: EU versus USA“ Jak čelit výzvě Číny, tj. jejímu mzdovému, sociálnímu, ekologickému i pracovně právní dumpingu + levné suroviny + spořivosti a píli?

9 Je touto alternativou Strategie pro inteligentní, udržitelný a začleňující růst - tedy Strategie Evropa 2020? Problematický dokument, zejména pokud jde o trh práce Proč nebyly naplněny vize Lisabonské strategie? Chybí II. kapitola zprávy Wim Koka o 2. pětiletce Svádět vše na krizi je laciné a půl(?) pravdy a navíc redukovat krizi jen tempo růstu HDP je sice jednoduché, ale povrchní Čím se bude Evropa na světové scéně profilovat ve druhé dekádě a jak se do tohoto proudu vmísí ČR?

10 Je vůbec schopna ČR zformulovat svou dlouhodobou hospodářskou politiku? Za 20 let nebyla schopna si vláda vytvořit ani aspoň malou instituci, která by byla tímto úkolem jak nafázovat českou na německou ekonomiku pověřena? Proč tuto vysoce odbornou prognostickou práci suplují sice profíci (většinou náměstci ministrů, ředitelé odborů) v RASES, Radě vlády pro udržitelný rozvoj, Bezděkově komisi I. a II., Pačesově skupině apod., ale vždy jako vedlejšák?

11 Proč nemá tato republika v čase dostatečně stabilní koncepci a strategii například: Dopravní energetickou zemědělskou důchodové reformy a také strategii rozvoje českého trhu práce zohledňující jak školský systém včetně učňovského školství a migraci na straně zdrojů a řešení třeba předpenzijních věkových kohort a emigraci Čechů „za lepším“ či firem do daňových rájů atd.???

12 Evropská komise navrhla 5 cílů strategie, jež mají být splněny do roku 2020 Zvýšení míry zaměstnanosti populace ve věku let minimálně na 75 %. Navýšení investic do výzkumu a vývoje úroveň 3 % HDP. Snížení energetické náročnosti ekonomiky nejméně o 20 % atd. Zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku let ze současných 31 % nejméně na 40 % a snížení počtu žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém ze současných 15 % na úroveň pod 10 %. Snížení počtu obyvatel žijících pod hranicí chudoby o 25 %, tedy o 20 miliónů lidí.

13 Ad 1) Zvýšení míry zaměstnanosti populace ve věku let minimálně na 75 % Cíl má dvě větve řešení odvíjející se od toho: Jaká bude politika zaměstnanosti a jak zvyšovat zaměstnatelnost pracovní síly na území ČR Jak zvyšovat zaměstnanost cestou tvorby nových pracovních míst (a docílit tak vyšší konkurenceschopnosti jako jednoho z klíčových předpokladů pro hospodářský růst)

14 Ad 1) Zvýšení míry zaměstnanosti populace ve věku let minimálně na 75 % To předpokládá do r naplnit čtyři subcíle: míru zaměstnanosti žen zvýšit na 65 % míru zaměstnanosti starších pracovníků na 55 %. míru nezaměstnanosti mladých osob (15 až 24 let) snížit o třetinu míru dlouhodobé nezaměstnanosti snížit o čtvrtinu

15 Ad 1) Zvýšení míry zaměstnanosti populace ve věku let minimálně na 75 % Cíl má dvě větve řešení odvíjející se od toho: Jaká bude politika zaměstnanosti a jak zvyšovat zaměstnatelnost pracovní síly na území ČR Jak se podaří zvyšovat zaměstnanost cestou tvorby nových pracovních míst (a docílit tak vyšší konkurenceschopnosti jako jednoho z klíčových předpokladů pro hospodářský růst)

16 Skepse, rizika, bariéry aspoň ty hlavní 1 Paradox otevírajících se nůžek změn v objemu produkce a úrovni zaměstnanosti. Narůstá počet oborů, kde je možné zvyšovat tempo růstu produktu aniž současně absolutně musí růst počet zaměstnanců (superintenzívní růst při vyšší, než 100% růstu produktivity práce) – viz současné USA

17 Skepse, rizika, bariéry aspoň ty hlavní 2 Time lag – zpoždění Obnova růst zaměstnanosti opozdí za růstem produktu o rok až rok a půl (neboť dodatkovou pracovní sílu nasávají až vyvolané subdodávky a služby, nikoliv primární produkt)

18 Skepse, rizika, bariéry aspoň ty hlavní 3 Nedosažení prahového limitu tempa ekonomického růstu (cca 3 %). Nižší než toto limitní tempo přírůstku lze zajistit odčerpáním vnitřních rezerv a negeneruje nová pracovní místa, tedy nevede ke zvýšení zaměstnanosti resp. ke snížení nezaměstnanosti

19 Skepse, rizika, bariéry aspoň ty hlavní 4 Distorze na trhu práce  Špatná věková a profesní struktura kvalifikace pracovní síly, neodpovídající potřebám trhu práce  Nízká motivace zaměstnavatelů i zaměstnanců investovat do vzdělávání a rozvoje lidského kapitálu. Kolaps učňovského školství, deformace středního a vysokého školství ziskovým motivem (práva, marketingová komunikace, poradenství na úkor oborů založených na mate¨matice, fyzice, mechanice či chemii)

20 Skepse, rizika, bariéry aspoň ty hlavní 5 Slepá ulička preferencí OSVČ Z jednoho extrému před rokem 1989 do druhého extrému dnes: zneužívání a obcházení předpisů v oblasti zaměstnanosti ze strany některých zaměstnavatelů (např. zneužívání výhodných daňových podmínek OSVČ pro osoby v de facto zaměstnaneckém vztahu) Deformace daňového důchodového systému, zdroj schodkovosti a doživotní nuzoty pro důchodce - živnostníky

21 Závěr – a co na to odbory? Sociální dialog – opět jen trapná formalita? Zkušenosti z tripartitních jednání vlády –Mirka Topolánka –Jana Fischera –Petra Nečase


Stáhnout ppt "Trh práce a sociální soudržnost: Co přinese strategie Evropa 2020? Jaroslav Šulc Českomoravská konfederace odborových svazů Konference STRATEGIE EVROPA."

Podobné prezentace


Reklamy Google