registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/

Prezentace na téma: "registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/"— Transkript prezentace:

1 registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.
14. dubna 2013 VY_32_INOVACE_170312_Jadro_a_obal_atomu_DUM JÁDRO A OBAL ATOMU Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/

2 Elektronový obal atomu
Mikrosvět Atom Jádro atomu Elektronový obal atomu

3 Mikrosvět Makrosvět je část přírody, v níž platí zákony klasické fyziky je svět, který je našimi smysly pochopitelný a sledovatelný pracuje s rozměry od tisícin milimetru po miliony kilometrů zkoumá děje, které trvají sekundy až léta popisuje pohyby s rychlostmi od jednotek po tisíce kilometrů za sekundu dále

4 Mikrosvět Mikrosvět je část přírody, kde platí zákony kvantové fyziky, která vznikla ve 20. letech 20. století je svět, který našimi smysly nelze přímo pozorovat pracuje z rozměry – 10-9 m zkoumá děje trvající krátké časové intervaly, např. jen s Do mikrosvěta patří atomy a elementární částice. Je to jiný svět než makrosvět, není to pouze náš zmenšený svět. dále

5 Mikrosvět Pro fungování makrosvěta jsou důležité procesy v mikrosvětě:
vznikají v něm chemické a biologické struktury nutné pro život vzniká zde záření Obr.1 na základě kvantové a jaderné fyziky můžeme tvořit nové druhy látek dále

6 Mikrosvět Megasvět je část přírody, která tvoří strukturu vesmíru
pracuje z velkými rozměry, řádově 106 světelných let popisuje ho obecná teorie relativity Obr.2 zpět na obsah další kapitola

7 Atom Částice v atomu dále
je nejmenší částice hmoty, kterou chemickými prostředky nelze dále dělit (fyzikálními ano, např. jaderná reakce) určuje vlastnosti daného chemického prvku skládá se z jádra a obalu Částice v atomu jsou elektrony, které mají záporný náboj a nacházejí se v obalu atomu lze je vyjmout a vytvořit nabitý iont jsou protony, které mají kladný náboj a nalézají se v jádře atomu jsou neutrony, které nemají elektrický náboj a nacházejí se v jádře atomu Elektron je stále považován za nedělitelnou elementární částici. Protony a neutrony se skládají z kvarků. Kvarky jsou nejmenší známé částice, ze kterých se skládá hmota. Proton se skládá ze tří kvarků. dále

8 Atomy Přímý důkaz teorie kvarků se podařil americkým fyzikům ve Stanfordu v Kalifornii. Pomocí této teorie se podařilo předpovědět řadu dříve neznámých částic. Zatím se nepodařilo z nukleonů (částice jádra) uvolnit kvarky. Další experimenty, které by měly potvrdit kvarkovou hypotézu, se provádějí v Cernu ve Švýcarsku. Obr.3 dále

9 Atomy Atomy různých druhů se liší počtem jednotlivých částic. Atomy různých prvků se liší protonovým číslem, které udává počet protonů v jádře. Atomy jednoho prvku se mohou lišit počtem neutronů – tzv. nukleonovým číslem. Můžeme atomy pozorovat pod mikroskopem? Atomy nelze pozorovat optickým mikroskopem, můžeme pouze vidět objekty x větší než atom. V roce 1981 byl sestrojen v Curychu rastrovací mikroskop, který umožňuje zobrazit jednotlivé atomy ležící na povrchu látky. Je založen na principu „tunelování“ a dovoluje rozlišení m. odpověď dále

10 Atomy S jednotlivými atomy se podařilo manipulovat v roce Pro manipulaci byl použit rastrovací tunelový mikroskop při nízkých teplotách v ultravysokém vakuu. V atomu působí elektromagnetická síla mezi protonem a elektronem, tato síla drží elektrony v elektronovém obalu. Mezi protony působí odpudivá síla. zpět na obsah další kapitola

11 Jádro atomu Proton dále je kladně nabitá část atomu
představuje 99,9% hmotnosti atomu průměr jádra je m, tedy x méně, než je průměr atomu obsahuje nukleony (protony a neutrony) jaderné síly mají malý dosah, omezený pouze na oblast jádra Proton je subatomární jaderná částice s elementárním nábojem 1, C má klidovou hmotnost přibližně 1, Kg Je 1836x těžší než elektron je to stabilní částice má antičástici – antiproton, který je stejně velký náboj, ale opačného znaménka byl objeven v roce 1919 E. Rutherfordem dále

12 Jádro atomu Jádro atomu vodíku má jeden proton. Ostatní jádra mají více protonů. Obr.4 Na obrázku vidíte složení protonu ze tří kvarků. dále

13 Jádro atomu dále Neutron
je subatomární jaderná částice, která nemá elektrický náboj má klidovou hmotnost přibližně 1, kg mimo atomové jádro je neutron nestabilní a rozpadá se na proton, elektron a antineutrina skládá se ze tří kvarků, které se přitahují má antičástici - antineutron je obsažen ve všech jádrech atomů mimo jádro atomu vodíku byl objevem v roce 1932 J. Chadwickem dále

14 Jádro atomu Složení neutronu: Obr.5 zpět na obsah další kapitola

15 Elektronový obal atomu
je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem o velikosti 1, C tvoří obal kolem jádra atomu umožňuje vedení elektrického proudu v kovech, v polovodičích, v plynech i ve vakuu jeho název pochází z řeckého slova má klidovou hmotnost 9, kg má antičástici, která se nazývá pozitron, která má opačný náboj je stabilní částicí byl objeven v roce 1897 J.J. Thomsonem dále

16 Elektronový obal atomu
má poloměr 10-10m a v podstatě odpovídá poloměru celého atomu hmotnost elektronového obalu je 0,01% celé hmotnosti atomu vlastnosti elektronu v obalu jsou dány řešení Schrödingerovy rovnice pro daný atom vlastnosti elektronu lze popsat pomocí čtyř kvantových čísel (hlavního, vedlejšího, magnetického a spinového) energie elektronu je charakterizována hlavním a vedlejším kvantovým číslem velikost momentu hybnosti je dán vedlejším kvantovým číslem směr momentu hybnosti určuje magnetické kvantové číslo dále

17 Elektronový obal atomu
Atomový orbital popisuje prostorové rozložení pravděpodobného výskytu elektronu jednotlivé orbitaly jsou označeny písmenky s,p,d,f Obr.6 dále

18 Elektronový obal atomu
Příklady jednotlivých orbitalů s, p a d ukazují obrázky. Obr.9 Obr.7 Obr.8 zpět na obsah konec

19 POUŽITÁ LITERATURA ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU. Praha: Prometheus, ISBN

20 CITACE ZDROJŮ Obr. 1 ULFLUND. Wikimedia Commons [online]. 18 July 2012 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 2 NASA. Wikimedia Commons [online]. 23 September 2006 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 3 JORGE STOLFI. Wikimedia Commons [online]. 10 June 2011 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 4 ARPAD HORVATH. Wikimedia Commons [online]. 16 March 2006 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 5 ARPAD HORVATH. Wikimedia Commons [online]. 16 March 2006 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z:

21 CITACE ZDROJŮ Obr. 6 FALCORIAN. Soubor:HAtomOrbitals.png: Wikimedia Commons [online]. 4 July 2009 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 7 GEEK3. Soubor:Hydrogen eigenstate n2 l0 m0.png: Wikimedia Commons [online]. 25 August 2010 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 8 DHATFIELD. Soubor:P2M1.png: Wikimedia Commons [online]. 25 September 2008 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 9 DHATFIELD. Soubor:F4M-1.png: Wikimedia Commons [online]. 25 September 2008 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Pro vytvoření DUM byl použit Microsoft PowerPoint 2010.

22 Děkuji za pozornost. Miroslava Víchová