Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Obecná pedagogika Mgr. Daniela Vrabcová, Ph.D. Katedra pedagogiky a psychologie

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Obecná pedagogika Mgr. Daniela Vrabcová, Ph.D. Katedra pedagogiky a psychologie"— Transkript prezentace:

1 Obecná pedagogika Mgr. Daniela Vrabcová, Ph.D. Katedra pedagogiky a psychologie

2 Pedagogika jako vědní disciplína Znaky vědy: Znaky vědy: - vlastní předmět zkoumání - výzkumné metody - terminologie - vnitřní struktura oboru

3 Některá možná členění pedagogiky Dle kombinovaného integrovaného hlediska (Vorlíček, 1994, In: Janiš a kol., 2005, s. 9 – 10): Dle kombinovaného integrovaného hlediska (Vorlíček, 1994, In: Janiš a kol., 2005, s. 9 – 10): předškolní pedagogika, předškolní pedagogika, pedagogika základní školy pedagogika základní školy středoškolská pedagogika středoškolská pedagogika andragogika andragogika speciální pedagogika, speciální pedagogika, mimoškolní, mimoškolní, rodinná rodinná

4 Členění dle vertikálního hlediska: Předškolní Předškolní Předpubertální Předpubertální Pubertální Pubertální Adolescentní Adolescentní Andragogika Andragogika Gerontopedagogika Gerontopedagogika Z hlediska institucí: předškolní,1. stupně ZŠ, 2. stupně ZŠ, základní školy, středoškolská, vysokoškolská, vojenská, podniková

5 Klasické členění pedagogiky (ped. disc.: základní, hraniční, aplikované) A/ základní pedagogické disciplíny: obecná pedagogika, dějiny pedagogiky, obecná didaktika, metodologie pedagogiky, srovnávací pedagogika) obecná pedagogika, dějiny pedagogiky, obecná didaktika, metodologie pedagogiky, srovnávací pedagogika) B/ hraniční pedagogické disciplíny: ped. psych., kybernetická ped., sociologie výchovy, filozofie výchovy, ekonomie vzdělávání, školní hygiena) ped. psych., kybernetická ped., sociologie výchovy, filozofie výchovy, ekonomie vzdělávání, školní hygiena) C/ aplikované pedagogické disciplíny : předškolní, školní, střeoškolská, vysokoškolská, ped. volného času, lékařská, speciální, andragogika, vojenská aj. ) předškolní, školní, střeoškolská, vysokoškolská, ped. volného času, lékařská, speciální, andragogika, vojenská aj. )

6 Terminologie - základní pedagogické pojmy: Zejména: Výchova – intencionální, funkcionální Výchova – intencionální, funkcionální Sebevýchova Sebevýchova Vzdělávání Vzdělávání Vzdělání Vzdělání Edukace Edukace Cíle výchovy Cíle výchovy Prostředky výchovy Prostředky výchovy A další

7 Výchova Pojetí výchovy Pojetí výchovy Definice viz např. Janiš a kol., 2005, str. 20 Definice viz např. Janiš a kol., 2005, str. 20 Dle Pedagogický slovník (2001, s ): Dle Pedagogický slovník (2001, s ): = „proces záměrného a cílevědomého vytváření a ovlivňování podmínek umožňujících optimální rozvoj každého jedince v souladu s indivïduálními dispozicemi a stimulujících jeho vlastní snahu stát se autentickou, vnitřně integrovanou a socializovanou osobností:“ = „proces záměrného a cílevědomého vytváření a ovlivňování podmínek umožňujících optimální rozvoj každého jedince v souladu s indivïduálními dispozicemi a stimulujících jeho vlastní snahu stát se autentickou, vnitřně integrovanou a socializovanou osobností:“ Dále např. Grecmanová aj.

8 Znaky výchovy Záměrnost Záměrnost Rozvojetvornost Rozvojetvornost Dlouhodobost Dlouhodobost Dynamičnost (procesuálnost) Dynamičnost (procesuálnost) Cykličnost Cykličnost Univerzálnost Univerzálnost Bipolárnost Bipolárnost

9 Ad bipolárnost/ S O S O S S S S Subjektivizace ve výchově Subjektivizace ve výchově

10 Sebevýchova Autonomní pokračování činnosti vychovatelů sebezdokonalováním, kdy dochází k uvědomělému ztotožnění vychovatele s vychovávaným v jedné osobě Autonomní pokračování činnosti vychovatelů sebezdokonalováním, kdy dochází k uvědomělému ztotožnění vychovatele s vychovávaným v jedné osobě S - Každá výchova, vychovávaný jedinec totiž reguluje výchovné vlivy, které k němu přicházejí (tzn. vybírá, co přijme) - Integrální součást výchovy, základní předpoklad účinnosti výchovy

11 Vzdělávání - vzdělání Proces získávání a rozvoje vědomostí, intelektových schopností a praktických dovedností, rozvoje rozumové stránky osobnosti, jejího myšlení a paměti Proces získávání a rozvoje vědomostí, intelektových schopností a praktických dovedností, rozvoje rozumové stránky osobnosti, jejího myšlení a paměti = proces všestranné humanizace a kultivace člověka = proces všestranné humanizace a kultivace člověka Svobodný vztah mezi lidmi, jehož smyslem je získání náležitého vědění (Tolstoj? A co výchova? Svobodný vztah mezi lidmi, jehož smyslem je získání náležitého vědění (Tolstoj? A co výchova?

12 Vzdělání Výsledek/konečný efekt procesu rozvoje a získávání…… Výsledek/konečný efekt procesu rozvoje a získávání…… Výsledek harmonického procesu výchovy (např. Drtina a Kádner) Výsledek harmonického procesu výchovy (např. Drtina a Kádner) Výsledek všech procesů a činností zaměřených k utváření člověka (etapový, či finální stav) a spojených s jeho přiměřenou aktivitou, participací (účastí) (např. Obst, Kalhous) Výsledek všech procesů a činností zaměřených k utváření člověka (etapový, či finální stav) a spojených s jeho přiměřenou aktivitou, participací (účastí) (např. Obst, Kalhous) Určitý stav (dílčí-etapový/výsledný) dosažený žákem v procesu vzdělávání ….. Stupně vzdělání a ISCED 1997 Určitý stav (dílčí-etapový/výsledný) dosažený žákem v procesu vzdělávání ….. Stupně vzdělání a ISCED 1997

13 Mezinárodní klasifikace vzdělávání (International Standard Classification of Education, ISCED 1997) ISCED 0: preprimární vzdělávání ISCED 0: preprimární vzdělávání (preprimary) (preprimary) ISCED 1: primární vzdělávání (primary) ISCED 1: primární vzdělávání (primary) ISCED 2: nižší sekundární (lower secondary ISCED 2: nižší sekundární (lower secondary ISCED 3: vyšší sekundární (upper secondary) ISCED 3: vyšší sekundární (upper secondary) ISCED 4: postsekundární (post-secondary, ISCED 4: postsekundární (post-secondary, non-tertiary) non-tertiary) ISCED 5: první stupeň terciárního ISCED 5: první stupeň terciárního (first stage of tertiary) (first stage of tertiary) ISCED 6: druhý stupeň terciárního ISCED 6: druhý stupeň terciárního (second stage of tertiary) (second stage of tertiary)

14 Edukace = Výchova + vzdělávání = Edukační proces = Všechny takové činnosti lidí, při nichž dochází k učení na straně nějakého subjektu, kterému je jiným subjektem zprostředkován určitý druh informace ( přímo či zprostředkovaně) (Průcha)

15 Cíle výchovy Materiální – formální Materiální – formální Individuální – sociální Individuální – sociální Anticipační – adaptační Anticipační – adaptační Heteronomní – autonomní Heteronomní – autonomní Obecné – parciální – konkrétní Obecné – parciální – konkrétní Ped. směry pro ilustraci výchovných cílů: Encyklopedismus (D. Diderot) Utilitarismus (např. J. Lock) Utilitarismus (např. J. Lock) Pragmatismus (např. J. Dewey) Pragmatismus (např. J. Dewey) Supranaturalismus (např. J.A. K.) Supranaturalismus (např. J.A. K.) Pedocentrismus (J. J. Rousseau) Pedocentrismus (J. J. Rousseau) Humanistické pojetí výchovy (C. Rogers, A. Maslow) Humanistické pojetí výchovy (C. Rogers, A. Maslow) Postpedagogika (H. Schoenebeck) Postpedagogika (H. Schoenebeck) Konstruktivismus a kognitivismus (B. Bloom) Konstruktivismus a kognitivismus (B. Bloom) atp. atp.

16 Prostředky výchovy (Jůva, 1994) V širším slova smyslu: V širším slova smyslu: = Vše, co zprostředkovává a umožnuje realizovat výchovu: a) Činnosti b) Podmínky c) Instituce d) Činitelé e) Postupy a obsahy (koncepce, systémy, org, formy, metody, obsahy …) V užším slova smyslu: V užším slova smyslu: = učební pomůcky materiálního charakteru = učební pomůcky materiálního charakteru

17 Obecná pedagogika – : PŘEHLED HLAVNÍCH TÉMAT Etapy výchovného procesu – dokončení Etapy výchovného procesu – dokončení Dva hlavní činitelé výchovy – Dva hlavní činitelé výchovy – vychovávaný, vychovávající vychovávaný, vychovávající Principy výchovy Principy výchovy Složky výchovy Složky výchovy Metody výchovy Metody výchovy Rodina – škola Rodina – škola

18 FÁZE VÝCHOVNÉHO PROCESU Z HLEDISKA METODICKÉHO 1. Fáze vstupní diagnózy 1. Fáze vstupní diagnózy 2. Fáze motivace a pedagogického projektování 2. Fáze motivace a pedagogického projektování 3. Fáze realizace a regulace učení 3. Fáze realizace a regulace učení Dva základní principy regulace chování: Dva základní principy regulace chování: stimulace inhibice stimulace inhibice (posilování žádoucího (tlumení – chování) nesprávného (posilování žádoucího (tlumení – chování) nesprávného chování) chování)

19 4. Fáze výsledné diagnózy 4. Fáze výsledné diagnózy (zpětná vazba, hodnotící akt, hodnocení, sebehodnocení, diagnostické prostředky: dotazníky, testy apod.) (zpětná vazba, hodnotící akt, hodnocení, sebehodnocení, diagnostické prostředky: dotazníky, testy apod.)

20 FÁZE VÝCHOVNÉHO PROCESU Z HLEDISKA KOMPLEXNÍHO fáze situační fáze situační fáze fixační fáze fixační fáze generalizační fáze generalizační osobnostně integrační osobnostně integrační

21 Vychovávající – vychovatel (faktory) Vychovatel Vychovatel

22 Vychovatel – faktory (doplnění) Hodnotová orientace Hodnotová orientace Všeobecné vzdělání Všeobecné vzdělání Odborné vzdělání Odborné vzdělání Pedagogicko-psychologické vzdělání Pedagogicko-psychologické vzdělání Osobnostní rysy Osobnostní rysy

23 Funkce vychovatele, funkce vychovatele: Jaké funkce vychovatel, vychovávající plní? Jaké funkce vychovatel, vychovávající plní? zejména, např.: - plánovací - plánovací - motivační - motivační - organizační - organizační - komunikativní - komunikativní - diagnostická - diagnostická - výchovná - výchovná - vzdělávací - vzdělávací

24 Nové funkce vychovatele – učitele, pedagog: manažer manažer partner žáka partner žáka výzkumník výzkumník didaktický programátor didaktický programátor

25 Kompetence učitele???? Typologie učitele ???? KOMPETENCE UČITELE - Viz text str. 93 KOMPETENCE UČITELE - Viz text str. 93 TYPOLOGIE UČITELE – viz text str TYPOLOGIE UČITELE – viz text str

26 Příklad výzkumu zaměřeného na učitele UČITEL jako činitel inovačních změn ve školství (Vrabcová, 2007) UČITEL jako činitel inovačních změn ve školství (Vrabcová, 2007)

27 Proinovační (prokompetenční) angažovanost učitele = komplex pozitivního subjektivního hodnocení, emocionálního cítění ve směru k inovační změně a tendencí k inovativnosti; = komplex pozitivního subjektivního hodnocení, emocionálního cítění ve směru k inovační změně a tendencí k inovativnosti; hodnoty PKA v rozmezí škálových hodnot 1 – 7: hodnoty PKA v rozmezí škálových hodnot 1 – 7: 1 …… odpor, 1 …… odpor, 7 ….. angažovanost. 7 ….. angažovanost. Hlavní zdroje konceptualizace PKA: Hlavní zdroje konceptualizace PKA: Houška, Tlustý (1977):angažovanost, konformita, indiference, Houška, Tlustý (1977):angažovanost, konformita, indiference, nesouhlas, aktivní odpor; nesouhlas, aktivní odpor; Krech, Crutchfield, Ballachey (1968).

28 Hlavní šetření Návratnost - vzorek: n = 414 návratnost 414/680 … 60,88 % n = 414 návratnost 414/680 … 60,88 % učitelé ZŠ 112/170 … 65,88 % učitelé ZŠ 112/170 … 65,88 % učitelé G 105/170 … 61,76 % učitelé G 105/170 … 61,76 % učitelé SOV 197/340 … 57,94 % učitelé SOV 197/340 … 57,94 %

29 Struktura vzorku

30 Hlavní závěry z empirického šetření: 1) Celková PKA učitelů 2. stupně ZŠ, G a SOV z hlediska faktorů v pořadovém žebříčku se pohybuje ve středním pásmu PKA (v rozmezí nesouhlasu a konformity) a statisticky průkazně se neliší (W = 0,80). 1) Celková PKA učitelů 2. stupně ZŠ, G a SOV z hlediska faktorů v pořadovém žebříčku se pohybuje ve středním pásmu PKA (v rozmezí nesouhlasu a konformity) a statisticky průkazně se neliší (W = 0,80). 2) U učitelů vyučujících pouze vlastní aprobační předměty je patrná menší tendence k prokompetenční angažovanosti než u učitelů vyučujících pouze neaprobační předměty. 2) U učitelů vyučujících pouze vlastní aprobační předměty je patrná menší tendence k prokompetenční angažovanosti než u učitelů vyučujících pouze neaprobační předměty. 3) Prokompetenční angažovanost z hlediska negativních emocí (obav, hněvu, smutku) v souvislosti s RVP je u učitelů z menších obcí nižší než u učitelů z větších obcí. 3) Prokompetenční angažovanost z hlediska negativních emocí (obav, hněvu, smutku) v souvislosti s RVP je u učitelů z menších obcí nižší než u učitelů z větších obcí. 4) Mezi PKA z hlediska kognitivní dimenze postojů k RVP a typem vzdělávání existuje závislost. 4) Mezi PKA z hlediska kognitivní dimenze postojů k RVP a typem vzdělávání existuje závislost. 5) Z hlediska stupňů zájmu dle teorie CBAM se učitelé sekundárního vzdělávání ve vzorku nacházejí dominantně ve stupni osobní dimenze a dopadu, nejméně respondentů se nachází ve stupni povědomí a šíření. 5) Z hlediska stupňů zájmu dle teorie CBAM se učitelé sekundárního vzdělávání ve vzorku nacházejí dominantně ve stupni osobní dimenze a dopadu, nejméně respondentů se nachází ve stupni povědomí a šíření.

31 V jakém stupni zájmu dle teorie CBAM se učitelé sekundárního vzdělávání nacházejí; ve stupni povědomí, osobní dimenze, dopadu, šíření?

32 Hlavní závěry – pokračování: 6) Uspokojení pociťují v souvislosti s obsahovými změnami dle RVP a ŠVP ve vzdělávání nejméně často učitelé s nejnižším stupněm informovanosti. 6) Uspokojení pociťují v souvislosti s obsahovými změnami dle RVP a ŠVP ve vzdělávání nejméně často učitelé s nejnižším stupněm informovanosti. 7) Avšak uspokojení se způsobem zavádění RVP do školní praxe pociťují učitelé s nulovým a velmi nízkým stupněm informovanosti častěji než učitelé s dobrým a výborným stupněm informovanosti. 7) Avšak uspokojení se způsobem zavádění RVP do školní praxe pociťují učitelé s nulovým a velmi nízkým stupněm informovanosti častěji než učitelé s dobrým a výborným stupněm informovanosti. 8) Z hlediska výskytu negativních emocí v souvislosti s RVP a ŠVP převládají obavy spojené se způsobem zavádění RVP do školní praxe. 8) Z hlediska výskytu negativních emocí v souvislosti s RVP a ŠVP převládají obavy spojené se způsobem zavádění RVP do školní praxe. 9) Výskyt pocitu maximálního uspokojení v souvislosti s RVP se týká méně než 9% respondentů v porovnávaných podskupinách. 9) Výskyt pocitu maximálního uspokojení v souvislosti s RVP se týká méně než 9% respondentů v porovnávaných podskupinách. 10) Naopak nejnižší PKA (odpor) z hlediska uspokojení se v jednotlivých podskupinách týká více než 1/3 respondentů. 10) Naopak nejnižší PKA (odpor) z hlediska uspokojení se v jednotlivých podskupinách týká více než 1/3 respondentů.

33 Vychovávaný – (faktory) Vychovávaný Vychovávaný

34 Vychovávaný – faktory (doplnění) Fyzické předpoklady Fyzické předpoklady Psychické předpoklady Psychické předpoklady Vzdělanostní předpoklady Vzdělanostní předpoklady Sociální předpoklady Sociální předpoklady Výchova Výchova

35 Principy výchovy princip názornosti – tzv. zlaté didaktické pravidlo princip názornosti – tzv. zlaté didaktické pravidlo princip všestrannosti princip všestrannosti princip uvědomělosti princip uvědomělosti princip trvalosti princip trvalosti princip samostatnosti princip samostatnosti princip aktivity princip aktivity princip emocionálnosti princip emocionálnosti (Stojan, 1999, In Janiš, 2005) (Stojan, 1999, In Janiš, 2005)

36 Složky výchovy Tradiční: ???????? Tradiční: ????????

37 Složky výchovy – tradiční: rozumová rozumová estetická estetická mravní mravní tělesná tělesná pracovní pracovní

38 Složky výchovy – moderní?

39 Složky výchovy – moderní: ekologická ekologická environmentální environmentální multikulturní multikulturní interkulturní vzdělávání interkulturní vzdělávání dramatická dramatická etická etická prosociální prosociální mediální mediální

40 Metody výchovy – dle funkce: A/ Diagnostické A/ Diagnostické B/ Výchovně-vzdělávací: B/ Výchovně-vzdělávací: Ba) metody vyučovací Ba) metody vyučovací Bb) metody mravní výchovy Bb) metody mravní výchovy C/ Vědecko-výzkumné C/ Vědecko-výzkumné

41 Ba) VYUČOVACÍ METODY – NĚKTERÁ KRITÉRIA DĚLENÍ dle počtu žáků: dle počtu žáků: - m. hromadného vyučování, - m. hromadného vyučování, - m. skupinového vyučování - m. skupinového vyučování - m. individualizovaného vyučování - m. individualizovaného vyučování

42 dle logického postupu: analýza, syntéza, indukce, dedukce, komparace dle logického postupu: analýza, syntéza, indukce, dedukce, komparace - dle zdroje poznatků: - dle zdroje poznatků: m. bezprostředního poznávání m. bezprostředního poznávání m. zprostředkovaného poznávání m. zprostředkovaného poznávání

43 dle funkce vyučovací metody - dle fází vyuč. procesu: dle funkce vyučovací metody - dle fází vyuč. procesu: - m. motivační - m. motivační - m. expoziční - m. expoziční - m. fixační - m. fixační - m. hodnocení - m. hodnocení - m. aplikační - m. aplikační

44 Bb) Metody mravní výchovy Metody mravního uvědomování Metody mravního uvědomování Metody výchovy mravní aktivity Metody výchovy mravní aktivity

45 Bb) Metody mravní výchovy – příklady metod – k rozřazení 1. metoda příkladu 1. metoda příkladu 2. metoda cvičení 2. metoda cvičení 3. metoda požadavků 3. metoda požadavků 4. metoda hodnocení (odměny, tresty) 4. metoda hodnocení (odměny, tresty) 5. metoda režimu 5. metoda režimu 6. metoda přesvědčování 6. metoda přesvědčování 7. metoda vysvětlování 7. metoda vysvětlování 8. metoda řešení mravních dilemat 8. metoda řešení mravních dilemat 9. metoda pověřování úkolem nebo funkcí 9. metoda pověřování úkolem nebo funkcí 10. metoda utváření samosprávy a spolupráce se samosprávou 10. metoda utváření samosprávy a spolupráce se samosprávou

46 Bb) Metody mravní výchovy Metody mravního uvědomování Metody mravního uvědomování - metoda příkladu - metoda příkladu - m. požadavků - m. požadavků - m. přesvědčování - m. přesvědčování - m. vysvětlování - m. vysvětlování - m. řešení mravních dilemat - m. řešení mravních dilemat Metody výchovy mravní aktivity: Metody výchovy mravní aktivity: - m. cvičení - m. cvičení - m. hodnocení - m. hodnocení - m. režimu - m. režimu m. pověřování úkolem m. pověřování úkolem m. utváření samosprávy a spolupráce se samosprávou m. utváření samosprávy a spolupráce se samosprávou

47 Obecná pedagogika: Přehled hlavních témat: Přehled hlavních témat: - Alternativní školy – obecně, hlavní typy, - Alternativní školy – obecně, hlavní typy, hlavní charakteristika hlavní charakteristika - Montessoriovská škola - Montessoriovská škola - Waldorfská škola - Waldorfská škola - Daltonský systém - Daltonský systém - Jenský plán - Jenský plán - škola Freineta - škola Freineta - Začít spolu - Začít spolu - Otevřená škola - Otevřená škola - Zdravá škola - Zdravá škola - ITV (Integrovaná tematická výuka) - ITV (Integrovaná tematická výuka) - Globální výchova - Globální výchova

48 Hlavní funkce alternativních škol Kompenzační Kompenzační Diverzifikační Diverzifikační Inovační (Průcha, 2001) Inovační (Průcha, 2001) Hlavní obecné rysy: - Důraz na dítě, pedocentrismus - Individuální přístup - Učitel v pozadí - Nedirektivnost - Role učitele: facilitátor, pomocník

49 Hlavní typy alternativních škol – dle doby vzniku Klasické reformní školy: Klasické reformní školy: - Montessoriovská - Montessoriovská škola škola - Waldorfská škola - Waldorfská škola - Daltonský systém - Daltonský systém - Jenský plán - Jenský plán - škola Freineta - škola Freineta Rys: vznik v 1. polovině 20. století Soudobé (moderní) Soudobé (moderní) alternativní školy Např. - Začít spolu - Začít spolu - Otevřená škola - Otevřená škola - Zdravá škola - Zdravá škola - ITV (Integrovaná tematická výuka) - ITV (Integrovaná tematická výuka) - Globální výchova - Globální výchova Rys: vznik od 2. poloviny 20. století

50 Pedagogický systém Marie Montessoriové Cíl: normální rozvíjení dítěte Cíl: normální rozvíjení dítěte Klíčový pojem - tzv. normalizace Klíčový pojem - tzv. normalizace Podstata normalizace: Podstata normalizace: Každé dítě v sobě nosí svůj vlastní stavební plán a zároveň i vlastní síly pro svůj vývoj. Každé dítě v sobě nosí svůj vlastní stavební plán a zároveň i vlastní síly pro svůj vývoj. X X X X X X Dospělí ale vytvářejí svou nevhodnou a zbytečnou péčí, přímými direktivními opatřeními, zanedbáváním a nepochopením dítěte bariéry těmto silám, a ženou tak dítě k různým vývojovým deviacím (nežádoucím odchylkám) Dospělí ale vytvářejí svou nevhodnou a zbytečnou péčí, přímými direktivními opatřeními, zanedbáváním a nepochopením dítěte bariéry těmto silám, a ženou tak dítě k různým vývojovým deviacím (nežádoucím odchylkám) Kudy vede cesta zpátky – k normalizaci? Kudy vede cesta zpátky – k normalizaci? Jaké řešení? Jaké řešení?

51 Hlavní rysy: Hlavním mottem, hlavní zásada: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Hlavním mottem, hlavní zásada: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Výchova = realizace svobody dítěte Výchova = realizace svobody dítěte Respekt k aktivizačnímu cyklu činnosti – ten probíhá ve 3 fázích: Respekt k aktivizačnímu cyklu činnosti – ten probíhá ve 3 fázích: 1. Zacvičení (hledání, příprava, neklid) 1. Zacvičení (hledání, příprava, neklid) 2. Velká práce (trvalejší upoutání pozornosti při aktivním zacházení s materiály) 2. Velká práce (trvalejší upoutání pozornosti při aktivním zacházení s materiály) 3. Kontemplace )přemýšlivá přestávka) – dítě zpracovává své pokroky v tvořivosti a učení 3. Kontemplace )přemýšlivá přestávka) – dítě zpracovává své pokroky v tvořivosti a učení v popředí výchova smyslů a pohybu – tzv. sensomotorická výchova v popředí výchova smyslů a pohybu – tzv. sensomotorická výchova Původně i převážně pro předškolní výchovu a mladší šk. věk Původně i převážně pro předškolní výchovu a mladší šk. věk

52 tzv. fenomén Montessoriové Cesta zpět tedy k normalizaci vede přes polarizaci pozornosti dítěte = přes koncentraci všech jeho činností na práci sledující vnitřní cíl. Cesta zpět tedy k normalizaci vede přes polarizaci pozornosti dítěte = přes koncentraci všech jeho činností na práci sledující vnitřní cíl.

53 Učitelka = až třetí vychovatelka dítěte Vychovatelka první: 1. Příroda (stavební plán a hnací síly v dítěti) Vychovatelka druhá: 2. Podnětné prostředí Vychovatelka druhá: 2. Podnětné prostředí (připravené a podnětné prostředí - (připravené a podnětné prostředí - tzv. montessoriovský didaktický tzv. montessoriovský didaktický materiál, kde má dítě nalézat materiál, kde má dítě nalézat konkrétní předměty určené k jeho konkrétní předměty určené k jeho osobnímu spontánnímu učení) osobnímu spontánnímu učení) Vychovatelka třetí: 3. Učitelka - má pozorovat a Vychovatelka třetí: 3. Učitelka - má pozorovat a následovat zákony vývoje dítěte. následovat zákony vývoje dítěte.

54 montessoriovský didaktický materiál je členěn do 5 skupin: 1. cvičení běžného života 1. cvičení běžného života 2. smyslový materiál 2. smyslový materiál (předměty působící barvou, zvukem, tvarem aj.) (předměty působící barvou, zvukem, tvarem aj.) 3. jazykový materiál 3. jazykový materiál 4. matematický materiál (pomůcky sloužící k rozvíjení matematických představ a výkonů) 4. matematický materiál (pomůcky sloužící k rozvíjení matematických představ a výkonů) 5. tzv. materiál ke kosmické výchově 5. tzv. materiál ke kosmické výchově

55 Waldorfská škola Hlavní rysy: Hlavní rysy: - antroposofie - antroposofie - epochy - epochy - bez učebnic - bez učebnic - epochové sešity a autentické knihy (texty) - epochové sešity a autentické knihy (texty) - uměleckovýchovné předměty - uměleckovýchovné předměty - duchovní rozvoj - duchovní rozvoj - specifický předmět: eurytmie - specifický předmět: eurytmie - dále důraz na: matematiku, náboženství, - dále důraz na: matematiku, náboženství, jazykovou výchovu jazykovou výchovu

56 Daltonský systém Hlavní rysy a principy: Hlavní rysy a principy: - Svoboda žáka a jeho vlastní odpovědnost – každý žák má vytvořen svůj vlastní program práce (+písemně zadané úkoly – assignments) - Spolupráce. - Osobní zkušenost - Samostatná činnost žáka - Vyvážené střídání výuky v rámci třídy se skupinovou a individuální prací

57 Jenský plán Hlavní rysy: Hlavní rysy: děti jsou v této škole organizovány do kmenových skupin podle věkových stupňů, a ne podle postupných ročníků děti jsou v této škole organizovány do kmenových skupin podle věkových stupňů, a ne podle postupných ročníků Kmenové skupiny se obvykle dělí: Kmenové skupiny se obvykle dělí: - tzv. nižší skupina ( ročník) - tzv. nižší skupina ( ročník) - střední skupina (4. – 6. ročník) - střední skupina (4. – 6. ročník) - vyšší skupina (7. – 8. ročník) - vyšší skupina (7. – 8. ročník) - skupina mladistvých (9. – 10. ročník) - skupina mladistvých (9. – 10. ročník)

58 Jenský plán - pokračování: Rozdělení do smíšených věkových skupin vede mezi dětmi k silně motivujícícmu vzdělávacímu napětí a k možnosti skutečně společné práce žáků (spolupráce, vzájemná pomoc) Rozdělení do smíšených věkových skupin vede mezi dětmi k silně motivujícícmu vzdělávacímu napětí a k možnosti skutečně společné práce žáků (spolupráce, vzájemná pomoc) Běžný rozvrh hodin není, místo něho týdenní pracovní plán. Běžný rozvrh hodin není, místo něho týdenní pracovní plán. Tak je možné organizovat různé pedagogické situace se skupinovou prací, s tzv. kursy a kroužky a velkými přestávkami (kdy mohou být probírány různé lidské i věcné problémy bez ohledu na tradiční vyučovací předměty). Tak je možné organizovat různé pedagogické situace se skupinovou prací, s tzv. kursy a kroužky a velkými přestávkami (kdy mohou být probírány různé lidské i věcné problémy bez ohledu na tradiční vyučovací předměty). Postup žáků je založen na vlastním sebehodnocení, na hodnocení žáka spolužáky Postup žáků je založen na vlastním sebehodnocení, na hodnocení žáka spolužáky Základem je pojetí výchovy ´funkce společenství + teze: Člověk poznává a získává pro život potřebné sociální a etické vlastnosti (ctnosti) jen činností a jejich ověřováním ve společenství Základem je pojetí výchovy ´funkce společenství + teze: Člověk poznává a získává pro život potřebné sociální a etické vlastnosti (ctnosti) jen činností a jejich ověřováním ve společenství Školní obytný pokoj Školní obytný pokoj Bez vysvědčení Bez vysvědčení Střídání ped. situací: rozhovor, hra, práce, slavnost Střídání ped. situací: rozhovor, hra, práce, slavnost

59 Systém Freineta, tzv. pracovní škola Hlavní rysy: Hlavní rysy: - motto: „Z života – pro život – prací.“ - motto: „Z života – pro život – prací.“ - třída = víceúčelově rozdělený pracovní prostor na pracovní koutky (pracovní ateliéry) - třída = víceúčelově rozdělený pracovní prostor na pracovní koutky (pracovní ateliéry) - vybavení třídy a školy: pracovní knihovna, kartotéka, učební programy, školní tiskárna, - vybavení třídy a školy: pracovní knihovna, kartotéka, učební programy, školní tiskárna, - tvorba školního časopisu - tvorba školního časopisu

60 Kdo založil jednotlivé alt. školy? Přiřaďte: Montessoriovská škola Montessoriovská škola Waldorfská škola Waldorfská škola Daltonský plán Daltonský plán Jenský plán Jenský plán Freinetovský systém Freinetovský systém Peter Petersen Peter Petersen Helen Parkhurstová Helen Parkhurstová Maria Montessoriová Maria Montessoriová Celestin Freinet Celestin Freinet Rudolf Steiner Rudolf Steiner

61 Kdo založil jednotlivé alt. školy? Odpovědi: Montessoriovská škola Montessoriovská škola Waldorfská škola Waldorfská škola Daltonský plán Daltonský plán Jenský plán Jenský plán Freinetovský systém Freinetovský systém Marie Montessoriová Marie Montessoriová Rudolf Steiner Rudolf Steiner Helen Parkhurstová Helen Parkhurstová Peter Petersen Peter Petersen Celestin Freinet Celestin Freinet

62 Soudobé (moderní) alternativní školy - Začít spolu - Začít spolu - Otevřená škola - Otevřená škola - Zdravá škola - Zdravá škola - ITV (Integrovaná tematická výuka) - ITV (Integrovaná tematická výuka) - Globální výchova - Globální výchova - Angažované vyučování (PAU) - Angažované vyučování (PAU) Projektové vyučování Projektové vyučování Škola hrou Škola hrou Obecná škola Obecná škola Občanská škola Občanská škola Magnetové školy Magnetové školy Dramatická výchova Dramatická výchova Málotřídní škola Málotřídní škola Školy s imerzním programem Školy s imerzním programem Mezinárodní škola aj. Mezinárodní škola aj.


Stáhnout ppt "Obecná pedagogika Mgr. Daniela Vrabcová, Ph.D. Katedra pedagogiky a psychologie"

Podobné prezentace


Reklamy Google