Poptávková a nabídková funkce

Prezentace na téma: "Poptávková a nabídková funkce"— Transkript prezentace:

1 Poptávková a nabídková funkce
Poptávková funkce D = D(p): závislost celkové poptávky D po daném zboží na jeho ceně p při (ceteris paribus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech (důchod, ceny jiných komodit...) Nabídková funkce S = S(p): závislost celkové nabídky S pro dané zboží na jeho ceně p při (ceteris paribus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech (ceny výrobních faktorů, ceny jiných komodit aj.) 1 1

2 Elasticita poptávky (cenová): vyjadřuje citlivost poptávky na ceně
K čemu elasticita: umožní rozlišit situace, kdy zvýšení ceny zvýší tržby a kdy sníží tržby K čemu elasticita: příklad: vodné v Praze : nárůst regulované ceny vodného  pokles tržeb vodáren  další požadavek na zvýšení ceny vodného atd. Viz za chvíli. Elasticita poptávky (cenová):

3 Elasticita poptávky (cenová):
Čím je p menší, tím je výpočet elasticity přesnější. Nejpřesněji: (!!!) Jde o propočet ceteris paribus při zafixovaných ostatních relevantních faktorech (důchod, ostatní ceny aj.)

4 (Cenová) elasticita poptávky
je mírou zbytnosti a substituovatelnosti zboží vysoká ED(p) : zbytné zboží, nízká ED(p) : nezbytné, těžko nahraditelné !!! pozor : jedno zboží může mít při různé ceně různou elasticitu (bodová vlastnost)

5 Jednotková elasticita poptávky:
Dvě ekvivalentní definice: ED(p1) = 1  výdaje (=tržby) se při malé změně ceny nezmění, tj. pro malá p platí: R(p) = p.D(p) = R(p+p) = (p+p).D(p+p) Pozor! nepřesné, důkaz… Alternativní definice: jak se mění tržby při cenové změně?

6 p>0  p.D(p) > (p+p).D(p+p)
Elastická poptávka: ED(p1) > 1  výdaje se při růstu ceny klesnou: p>0  p.D(p) > (p+p).D(p+p) Dokonale elastická poptávka:

7 Neelastická poptávka:
ED(p1) < 1  výdaje se při růstu ceny stoupnou: p>0  p.D(p) < (p+p).D(p+p) Zcela neelastická poptávka : konstantní D(p) (nezávislá na ceně)

8 Příklad poptávky s jednotkovou elasticitou ve všech bodech:
D1(p) =k/p, kde k je konstanta, neboť výdaje (= tržby) se s cenou nemění: R1(p) = p. D1(p) = p . k/p = k E1(p) = -[D1(p)]´. p / D1(p) = = - (-k/p2) . p/ (k/p) = 1

9 Příklad poptávky neelastické a elastické ve všech bodech:
Poptávka neelastická ve všech bodech (příklad): D2(p) = k/p, kde k je konstanta, neboť výdaje s cenou rostou: R2(p) = p. k/p = k.p E2(p) = -[D2(p)]´. p/D2(p) = = - [-k.(-1/2)/ p] . [p/ (k/p)] = ½ < 1  Poptávka elastická ve všech bodech (příklad): D3(p) = k/p2, kde k je konstanta, neboť výdaje s cenou klesají: R3(p) = p. k/p2 = k/p E3(p) = -[D3(p)]´. p/D3(p) = - [-k.(-2)/ p3] . [p/ (k/p2)] = 2 > 1

10 Na první pohled z tvaru D(p) není elasticita vidět:
D1(p) - Poptávka s jednotkovou elasticitou ve všech bodech D2(p) - Poptávka neelastická ve všech bodech D3(p) - poptávka elastická ve všech bodech

11 Poptávková funkce, nabývající všech kladných hodnot elasticity: D1(p) =k – m.p, kde k, m jsou konstanty:

12 Příklad poptávky s různou elasticitou v různých bodech: vodné v Praze:
Pro p  p0 zvyšování regulované ceny snižovalo tržbu vodáren (elastická poptávka). Pro p>p0 zvyšování regulované ceny zvyšuje tržbu vodáren (neelastická poptávka).

13 Paradoxy: Giffenův statek – v souladu s ekon. logikou: klesá poptávka při růstu ceny Pokles poptávky po Rolls Royce při poklesu ceny: v rozporu s ekon. logikou v užším smyslu- tzv. ostentativní spotřeba Kravata za 100 000 v Karlových Varech v rozporu s ekon. logikou – už ani ostentativní spotřeba Zpět zakřivená nabídková křivka pro práci - v souladu s ekon. logikou: Přechod k jednopříjmovým domácnostem Pokles nabídky firmy při nárůstu ceny: jen zdánlivě nutně v rozporu s ekon. logikou, ale může to být důsledkem skutečnosti, že ceny jiných možných produktů firmy rostou více. Tedy: rozhodují více relace cen ne jejich absolutní výše,

14 Bonmot Tržní ekonomika směřuje k cíli (efektivnost ekonomiky), který explicitně nesleduje (k tomuto cíli jí postrkuje neviditelná ruka trhu tržní ekonomiky Adama Smithe) CPE nesměřuje k cíli, který explicitně sleduje (regulovat k „společenskému propěchu“ (od tohoto cíle ji odstrkuje jakási neviditelná ruka CPE)

15 1. Důchodová a křížová elasticita, elasticita nabídky 2
1. Důchodová a křížová elasticita, elasticita nabídky 2. Elementární nabídkově - poptávková analýza

16 Cenová elasticita poptávky
Poptávková funkce Cenová elasticita poptávky

17 Cenová elasticita poptávky
Nízkou elasticitu způsobuje: obtížná (nemožná) nahraditelnost substituty nedostatek času na přizpůsobení malý podíl na výdajích způsobující nízký důchodový efekt 17 17

18 Důchodová elasticita poptávky:
kde W je důchod. (!!!) Jde o propočet ceteris paribus při zafixovaných ostatních relevantních faktorech (cena, ceny ostatních komodit aj.) Vysoká EW(p): luxusní zboží, Nízká EW(p): nezbytné zboží, záporná EW(p): inferiorní (podřadné, méněcenné) zboží. 18 18

19 Křížová elasticita poptávky:
kde p´ je cena jiné komodity (!!!) Jde o propočet ceteris paribus při zafixovaných ostatních relevantních faktorech (důchod W, cena předmětné komodity p aj.) Ep´ udává vztah k předmětné komoditě: Ep´ > 0 : substitut Ep´ < 0 : komplement Ep´ = 0 : nesouvisející komodita 19 19

20 Čím je p menší, tím je výpočet elasticity přesnější. Nejpřesněji :
Elasticita nabídky: Čím je p menší, tím je výpočet elasticity přesnější. Nejpřesněji : 20 20

21 ES je mírou dlouhodobosti nabídky:
Elasticita nabídky ES je mírou dlouhodobosti nabídky: ES = 0 : jde o zcela nepružnou nabídku

22 Nízká elasticita nabídky
Nízkou elasticitu nabídky způsobuje nedostatek času na přizpůsobení se. Čas pracuje ve prospěch spotřebitele: V dlouhodobém horizontu cena klesá a objem spotřebovávaných statků roste

23 Empirické odhady cenové a důchodové elasticity
Někdy je nezbytné cenové elasticity číselně odhadnout: výrobce chce vědět, jaký bude mít dopad zvýšení ceny aut na jejich prodej univerzita potřebuje vědět, jak vyšší školné ovlivní počet uchazečů vydavatel bude chtít vypočítat vliv vyšší ceny učebnice na její prodej. Jiná rozhodnutí zase závisejí na důchodových elasticitách: vláda, která plánuje výstavbu silniční nebo železniční sítě, chce znát jaký vliv mají rostoucí příjmy na automobilovou dopravu, vláda musí odhadnout vliv předpokládaného růstu příjmů na spotřebu energie aby rozhodla o výstavbě jaderné elektrárny zahraniční investor odhaduje vliv růstu příjmů na poptávku po mobilních telefonech ... 23 23

24 Empirické odhady cenové a důchodové elasticity
statek cenová elasticita USA ČR rajčata hrášek legální hazardní hry taxislužba nábytek filmová představení boty právnické služby zdravotní pojištění autobusová doprava elektřina pro domácnosti 4,6 2,8 1,9 1,2 1,0 0,9 0,7 0,6 0,3 0,2 0,1 < = <? >> > 24 24

25 Empirické odhady cenové a důchodové elasticity
statek důchodová elasticita USA ČR automobily bydlení ve vlastním bytě nábytek knihy jídlo v restauraci oděvy lékařské služby tabák vejce margarín vepřové výrobky mouka 2,5 1,5 1,4 1,0 0,7 0,6 0,4 -0,2 -0,4 = < > >> 25 25

26 Empirické odhady cenové a důchodové elasticity
Ale: elasticita není vlastnost statku (pro jeden statek může být vysoká i nízká – viz vodné v Praze 1993) elasticita závisí na definici statku: elasticita komodity „zelenina“ je nízká (je nenahraditelná), ale elasticita statku „kedluben“ je vyšší (lze nahradit ředkví a jinou zeleninou), ne vždy lze provádět porovnání elasticit v různých státech: komodita „zdravotní pojištění“ je zcela jiná tam, kde jde o připojištění ke státem garantované péči a tam, kde jde o základní zajištění v nemoci, cenová i důchodová elasticita se může změnit pomocí reklamy (lidi jsou ochotnější kupovat i drahé zboží) 26 26

27 Elementární nabídkově – poptávková analýza (příklady):
Cenová regulace omezením ceny shora Mzdová regulace omezením mzdy zdola Nepřímá daň Problém zemědělců Dotace Odvod z mezd Deregulace letecké dopravy Důraznější regulace počtu lékařů Důsledek zavedení dovozní přirážky pro spotřebitele 27 27

28 Cenová regulace omezením ceny shora (regulace nájemného)
28 28

29 Mzdová regulace omezením mzdy zdola může vyvolat nezaměstnanost :
29 29

30 Nepřímá daň (přirážka k ceně)
Kdo „odnese“ nepřímou daň? Spotřebitel nebo výrobce? daň uložena výrobci, spotřebitelská poptávka je nepružná (např. Sunar) (p je cena, kterou platí spotřebitel)

31 Nepřímá daň (přirážka k ceně)
původně poté výdaj spotřebitele p0.Q0 p0.Q0+p.Q0 tržba výrobce vybraná daň p.Q0 Resumé: daň na úkor spotřebitele, i když je daň uložena výrobci (tzv. přesun daňového břemene). Spotřebitel „pyká“ za svou cenovou nepružnost.

32 Nepřímá daň (přirážka k ceně)
Kdo „odnese“ nepřímou daň? Spotřebitel nebo výrobce? daň uložena spotřebiteli, nabídka je nepružná (např. dodatečný poplatek za ubytování vyměřený místním úřadem)

33 Nepřímá daň (přirážka k ceně)
původně poté výdaj spotřebitele p0.Q0 tržba výrobce p0.Q0-p.Q0 vybraná daň p.Q0 Resumé: daň na úkor výrobce, i když je daň uložena nájemci (opět přesun daňového břemene). Výrobce „pyká“ za svou cenovou nepružnost: ES(p) < ED(p)

34 Dopad daně Ve skutečnosti se daňové břemeno rozdělí mezi spotřebitele a výrobce podle relace jejich elasticit nezávisle na tom, komu je daň uložena (tzv. přesun daňového břemene). Plátce „pyká“ za svou cenovou nepružnost. Pozn.: nejmenší ztrátu alokační efektivnosti v důsledku zdanění mají komodity s nejnižší elasticitou nabídky nebo poptávky, neboť vyráběný objem Q0 se změní minimálně (u nulové elasticity poptávky nebo nabídky se nezmění vůbec). Jedná se o tzv. Ramseyovy daně, které se však týkají sociálně nejcitlivějších komodit, zvyšovaly by nerovnost v příjmech a jsou proto politicky sporné.

35 Problém zemědělců: - při zvýšení efektivnosti se tržby zemědělců sníží: p1.Q1 < p0.Q0 Důvod : specifikum trhu zemědělské produkce, kde je nepružná poptávka a ještě nepružnější nabídka

36 Jaká forma dotace zemědělcům je lepší?
dotace k cenám p: cena výrobce p : část ceny, kterou platí stát (p - p) : cena spotřebitele

37 Jaká forma dotace zemědělcům je lepší?
dotace za půdu ladem, vedoucí ke snížení nabídky o S:

38 Jaká forma dotace zemědělcům je lepší?
sub a): dotace k cenám tržby zemědělců se zvýší: p1.Q1>p0.Q0 tržby zemědělců se zvýší bez inflačních dopadů (spotřebitelská cena se nemění) nezmění se užitek spotřebitelů existují dvojí ceny, je narušena alokační efektivnost ekonomiky sub b): dotace za půdu ladem, vedoucí ke snížení nabídky sníží se užitek spotřebitelů (zaplatí za menší objem více peněz) spotřebitel.ceny se zvýší, jde o inflač. impuls zvýší se průměrné hektarové výnosy neexistují dvojí ceny, není narušena alokační efektivnost ekonomiky

39 Jaká forma dotace zemědělcům je lepší?
Další možnosti: c) daňová úleva (zvýší nabídku S, sníží tržby) výkony zemědělců se zvýší ekologické zatížení se zvýší cena se sníží příjmy zemědělců se sníží daňové příjmy státu se sníží

40 Jaká forma dotace zemědělcům je lepší?
Další možnosti: d) (asi nejlepší): se státní pomocí pěstovat technické plodiny (řepkový olej jako palivo povinně přimíchávané do PHM): nabídka produktů pro výrobu potravin se sníží

41 Deregulace letecké dopravy

42 Důraznější regulace počtu lékařů
Specifikum trhu lékařských služeb: prakticky absolutně nepružná nabídka, málo pružná poptávka