Experiment a výzkum veřejného mínění

Prezentace na téma: "Experiment a výzkum veřejného mínění"— Transkript prezentace:

1 Experiment a výzkum veřejného mínění
Osnova Sociální experiment Výzkum veřejného mínění v ČR

2 Experiment Experiment a pozorování, mají k sobě blízko, výzkumník provádí pozorování, aby prověřil určitou hypotézu. Pozorování je tedy důležitou součástí experimentálního procesu. mezi oběma metodami však existují rozdíly, zatímco pozorování umožňuje popsat určitý objekt a zaznamenat existenci vazeb, experiment umožňuje získat údaje o kauzálních závislostech uvnitř sledovaného objektu. Slouží ke zjišťování kauzálních příčin Manipulace s nezávisle proměnnou a sledování změn v závisle proměnné Je vhodný pro malé sociální skupiny, lze experimentovat se školními třídami, vojáky, pacienty v nemocnicích atd., obsahem experimentování mohou být postoje, mínění, motivace, komunikace atd. Příklad, změna systému prémií v podniku, nebo organizace práce.

3 Experiment Jde o způsob získání informace o kvantitativních a kvalitativních změnách činnosti a chování nějakého sociálního objektu, a to v důsledku působení některých řízených a kontrolovaných faktorů (proměnných na tento sociální objekt). Je to vlastně pokus měřit účinek jednoho či více izolovaných faktorů – stimulů, a to jak v terénu, tak i v laboratoři Experiment představuje řízené zavádění procesů v kontrolovaných podmínkách, tzn. že jev nebo proces je plánovitě zaváděn (nezávisle proměnná) a jeho účinek je sledován tzv. závisle proměnnou. Tato proměnná se měří a výsledky se zaznamenávají. Jedna nezávisle proměnná a jedna závisle proměnná, tj. nejednoduší experimentální situace. Tzv. faktoriální experimentální výzkumné projekty, kdy zkoumáme samostatný nebo společný vliv několika proměnných, sledujeme-li několik nezávisle a závisle proměnných a k tomu máme několik experimentálních a kontrolních skupin – to je velice komplikovaný výzkumný projekt. To je náročné na vyhodnocení experimentu, používají se obvykle náročnější statistické postupy (analýza rozptylu, faktorová analýza aj.).

4 Experiment - podmínky Vyrovnané skupiny – zajistíme náhodným výběrem; rovnoměrné rozptýlení charakteristik Kontrola vedlejších proměnných – jinak neznám příčiny změny (kauzalitu); často nejdou odstranit, potom je v experimentu zohledním Manipulace s nezávisle proměnnou – manipulátor kontroluje, určuje míru nezávisle proměnné pro každou skupinu Interní validita – vypovídá o tom, zda změny závisle proměnné byly způsobeny manipulací s nezávisle proměnnou; Externí validita experimentu – možné zobecnění výsledků mimo podmínky experimentu; čím vyšší je interní validita, tím vyšší je i externí validita, nicméně kontrola interní validity může snižovat externí validitu; může ji ohrozit vzorek (zařazení osob, které jsou nejsnadněji dostupné, tzv. nahodilý vzorek); měla by být ověřována v různých prostředích s jinými respondenty

5 Experiment - provedení
Podmínky provedení experimentu mohou přímo či nepřímo ovlivňovat stav nebo činnost zkoumané sociálního celku, resp. vystupovat jako nekontrolovatelné experimentální proměnné. Zásadou musí být vytvoření shodných podmínek pro všechny pokusné osoby. Znáhodňování pokusných osob znamená, že mají být náhodnými tak, aby neměly soustavný vliv na závislé proměnné. Kromě znáhodňování je výzkumník zajišťuje ještě jinými způsoby, např. tím, že zařazuje větší počet experimentálních souborů. Výběr nezávislé a závislé proměnné je určen hypotézou výzkumu (co předpokládáme, že zjistíme), například u hypotézy že vyšší prémie povedou ke zvýšení výkonnosti pracovníků, bude výše prémií nezávisle proměnnou a výkonnost pracovníků závisle proměnnou. Měření a kontrola proměnných, nezávisle proměnnou je třeba vybrat tak, aby ji bylo možno měřit. Kvantitativním měřením – číselné zachycení intenzity či délky jejího působení, kvalitativní měření – přítomnost či nepřítomnost, či lehce rozlišitelná kvalita měření. Kontrola – aby bylo možno v maximálně čisté míře zachytit působení nezávislé proměnné – experimentálního faktoru, musí výzkumník zachytit kontrolu stavu samotného sociálního objektu. Je zapotřebí zachytit konstantní charakteristiky sociálního objektu, aby byly možné změny jen těch sociálních charakteristik, které byly vybrány jako závisle proměnné. Základní požadavky na provedení experimentu – 1, formulace hypotézy (např. jak nový systém odměňování (vyšší diferenciace) povede k produktivitě práce), 2, vymezení pojmů (jejich operacionalizace), 3, vyčlenění nezávisle proměnné (nový systém odměňování), 4, závisle proměnné (produktivita, výkonnost), 5, popis specifických podmínek uskutečnění experimentu (čas, místo, doba trvání, účastníci, atd).

6 Experiment –pozor na chyby
Nevyvážené skupiny: shodné parametry, náhodný výběr Chyba experimentátora: očekávání experimentátora, nevědomý vliv na výsledky, techniky na zamezení vlivu – respondenti neví, zda jsou v experimentální či kontrolní skupině, experimentální skupiny nezná ani experimentátor Úbytek, odpad zkoumaných osob: z různých příčin, ovlivňuje to vyváženost jednotlivých skupin Závisle proměnná reaguje na změny nezávisle proměnné – výsledky jsou buď na dolní či horní hranici významnosti uskutečněných změn.

7 Druhy experimentu Design: Vše je založeno na 2 technikách:
Tzv. rozdělená skupina, skupina se rozdělí do dvou či více skupin, na tzv. testovací a kontrolní skupiny. Testované skupiny se vystaví stimulům a kontrolní zůstávají bez stimulů Testování před a po, znamená, že se skupina testuje před (máme nějakou hodnotu), potom se zavede stimul a následně se změří po (máme nějakou hodnotu). Zde platí, pokud není kontrolní skupina (která nebyla stimulaci vystavena), tak si nemohu být jist, že změny byly vyvolány stimuly.

8 Druhy experimentu Podle způsobu provedení experimentu je členíme na:
a, řazené za sebou (pre a post) b, paralelní (vedle sebe) Experiment provést s kontrolní skupinou(ami) nebo bez ní. Vezmeme-li v úvahu tyto možnosti, dostaneme tyto druhy: a, Kvaziexperiment, zjišťuje skutečnosti jen po zvolené události, tj. bez možnosti zjistit, zda zaznamenaný jev je způsoben touto události či něčím jiným. b, Experiment ex-ante – ex post (před a po). T1 pre- test  Exp (zavedení podnětu, nez. proměnná) T2 post test. Experiment je založen na zásadě, měření před zavedením podnětu, poté zavedeme podnět a druhé měření je po působení nezávisle proměnné. Určitou nevýhodou je, že s jistotou nevíme, zda změna byla vyvolána podnětem, nebo zda se nejedná o náhodnou časovou souslednost. c, Experiment ex-ante – ex post s kontrolní skupinou T1 pre- test  Exp (zavedení podnětu, nez. proměnná) T2 post test. K1 pre- test  Nez. proměnná není zavedena K2 post test. Odstraňuje nevýhodu předchozího experimentálního šetření. Kontrolní skupina má naprosto stejné složení, a je vystavena všem vlivům jako skupina experimentální.

9 Druhy experimentu (2) d, Experimenty řazené vedle sebe (možnost paralelního - párového srovnání), jinak řečeno 2 více experimentů uskutečněných souběžně, kdy jsou vystaveny vlivu nezávisle proměnné. Zde se měří jen výsledek – post test (nikoli pre test). Obvykle je nezávisle proměnná odstupňována do několika skupin a měří se intenzita jejího působení. Obdobně jako u experimentech řazených za s sebou mohou být použity kontrolní skupiny (1-3 skupiny). Kontrolní skupina není vystavení účinnosti působení nezávisle proměnné e, Experimenty faktoriálního charakteru - záměrem je zjišťovat samostatný nebo společný vliv několika nezávisle proměnných (faktorů). Tato náročná výzkumná situace se promítá do většího počtu zkoumaných jednotek, jemnější rozlišení situací spojených s izolovaným a kombinovaných působením zkoumaných faktorů a případně i dalších proměnných. Další členění experimentů lze učinit na základě charakteru experimentální situace. (Lamser) – 3 druhy – čistý (ve skle, proměnné jsou zcela izolovány, in vitro –ve skle, klinický v něm docela dobře kontrolovat vnější podmínky, přirozený – zde je nejslabší kontrola, jde o experiment v přirozeném prostředí. Všechny tři druhy experimentu se tedy liší stupněm kontroly a exaktností výsledků. Nebo jiné členění - 2 druhy – terénní a laboratorní, v podstatě jde o to, že se tyto druhy experimentů liší od sebe stupněm exaktnosti a kontroly výsledků.

10 Kritéria úspěšnosti experimentu
Zásady experimentu – kritéria úspěšnosti A, zaručovat jednotný postup B, kontrola vnějších podmínek, aby jednotlivé postupy probíhaly za stejných okolností C, kontrola homogenity experimentálních a kontrolních souborů (viz níže podrobněji) D, zajistit spolehlivé měření C, kontrola homogenity experimentálních a kontrolních souborů Pro spolehlivost experimentu má zásadní význam homogenita či stejnorodost jednotlivých souborů lidí. Tedy dosáhnout toho, aby experimentální a kontrolní soubory si byly co nejpodobnější. Otázkou je čeho se má tato homogenita týkat (jednoho či více znaků), těmto znakům přikládáme rozhodující význam, zatímco ty ostatní znaky nepokládáme za tak důležité. V podstatě existují 2 způsoby jak vybrat a kontrolovat pro experiment co nejpodobnější experimentální a kontrolní soubory: C, vyrovnávání (matching) mezi experimentálním a kontrolním souborem - vyrovnávání v párech - párový výběr, 2 podmnožiny podle pohlaví, vybraná individua jsou si rovné podle daného znaku a počtu prvků. Jedinci určitého typu zařazeného do experimentální skupiny musíme najít jedince stejného typu a toho zařadit do kontrolní skupiny. Osoby pro které nebyl nalezen pár v druhé množině se z dalšího zkoumání vylučují.

11 Kritéria úspěšnosti experimentu (2)
- vyrovnávání v rozložení na soubory – frekvenční rozdělení, tj. do experimentálního a kontrolního souboru jsme zařadili stejné počty jedinců podle jejich charakteristik. Netrvali jsme však již na přesné konfiguraci těchto charakteristik. Tzn. že v experimentálním souboru můžeme mít např. více mladých ženatých mužů a v kontrolním souboru více mladých ženatých žen.Jednotlivé identifikace budou v obou souborech shodné. - znáhodňování (randomizace) – vybrané osoby zařazujeme do experimentální a kontrolní skupiny náhodně (podle náhodných čísel, atd.). Výhodou oproti vyrovnávání je zařazení z hlediska mnoha charakteristik současně, bez pohledu jen na několik vybraných. Přednosti experimentu lze spatřit: -         můžeme volit dobu, kdy bude experiment proveden (usnadňuje řádnou přípravu a registraci všech změn) -         umožňuje opakování, ověření zjištěných výsledků v jiném experimentu (musejí být ale přesně popsány postupy a podmínky, za nichž byl uskutečněn) -         nezávisle proměnnou můžeme modifikovat (měnit) a výsledky vzájemně porovnávat (např. účinek stejného obsahu reklamy v různých tiskovinách) Nedostatky Experimentu: experiment má své přednosti, ale také své nedostatky: -         sleduje jen jeden nebo několik vztahů mezi proměnnými – zjednodušení -         výzkumník může přeceňovat působení zkoumané proměnné, ale zvýšení produktivity práce může vyvolat též jiný jev -         oslabení „čistoty“ experimentu může dovoluje působení dodatečných proměnných či náhodných faktorů, což snižuje validitu výsledků.

12 Design experimentů vytvoření kontrolní skupiny měření „před" a „po".
Aby bylo možno kvantifikovat reakci na změněné podmínky je třeba výsledky srovnat s chováním za podmínek nezměněných. Existují dva základní přístupy, které se mohou i kombinovat. vytvoření kontrolní skupiny měření „před" a „po". Tento způsob má několik nevýhod. Respondent si uvědomuje, že je testován a může měnit své chování (tzv. efekt měření „před"). V průběhu testu mohou respondenti od výzkumu odpadnout (tzv. efekt úmrtnosti). Při obou měřeních se může změnit formulace otázek, způsob jejich kladení, což může vést k odlišným reakcím (tzv. efekt výzkumných prostředků). Počet měněných podmínek a způsob kontroly jejich efektů dává k dispozici množství různých designů experimentu. Designy experimentů: Zkouška - Není žádná kontrolní skupina ani zvláštní měření „před" experimentem. Skupina je vystavena změněným podmínkám a pak je vyhodnocen efekt.

13 Design experimentů (2) Varianta A - Záměrně vybíraná srovnatelná skupina, a jedna měněná podmínka A1, Ne srovnatelná kontrolní skupina - Výsledky testu v oblasti se změněnými podmínkami se srovnají s výsledky testu v nějaké oblasti s normálními podmínkami. A2, Srovnatelná kontrolní skupina - Výsledky testu v oblasti se změněnými podmínkami se srovnají s výsledky testu v oblasti s normálními podmínkami, která byla vybrána tak, aby měla co nejpodobnější (pro test) relevantní charakteristiky (např. velikost, profesní zaměření obyvatel, počasí). Varianta B - Náhodně vybraná srovnatelná skupina a jedna měněná podmínka B1, Náhodně vybraná kontrolní skupina - oblast, kde budou změněny podmínky, i oblast s normálními podmínkami jsou vybrány procedurou náhodného výběru. Předem jsou však vytypovány srovnatelné oblasti a z nich se náhodně vybírá. B2, Náhodně vybrané bloky - v tomto designu se kombinují náhodný výběr skupiny a srovnatelná skupina. Určí se nejdůležitější proměnná, která může hrát roli v různých reakcích na testovanou podmínku, a podle ní se definují skupiny. V rámci těchto skupin (bloků) se provádí náhodný výběr. Město venkov typ reklamy A A B1 typ reklamy B (nebo kontrolní skupina) A B2

14 Design experimentů (3) Varianta C - Náhodně vybrané skupiny a několik různě nastavených podmínek (faktorů) v těchto oblastech Faktorový design - Srovnávají se výsledky několika skupin, které reagovaly vždy na odlišné prostředí, které se vytvořilo nastavením různých kombinací několika parametrů. Např vysoká cena nízká cena vysoké reklamní výdaje A D nízké reklamní výdaje B E žádná reklama C F Výsledky se musejí interpretovat jako interaktivní efekt dvou nebo více proměnných. Faktorový design se může rovněž rozšířit tak, aby obsahoval i blokový design. Experiment ve všech skupinách (A-F) se provede například izolovaně na venkově a ve městech. Varianta D - Skupiny vybírané záměrně a měření „před a po„ Zkouška s měřením „před" - Provede se měření před experimentem, poté je skupina vystavena změněným podmínkám a opět se měří reakce Časové řady - experiment zahrnuje řadu po sobě následujících měření, v jejichž průběhu se jednou změní testovaná podmínka. Existují dva způsoby. Studie vývoje trendu - opakované výzkumy se provádějí na náhodně vybíraných vzorcích (co výzkum, to náhodný výběr). Panelové studie - opakované výzkumy se provádí stále se stejnými respondenty.

15 Design experimentů (4) Varianta E - Náhodně vybírané skupiny a měření „před a po„ Náhodně vybraná kontrolní skupina a měření „před a po" - oblast, kde budou změněny podmínky, i oblast s normálními podmínkami jsou vybrány procedurou náhodného výběru. V obou oblastech se ve stejný okamžik provede měření před, poté se v jedné skupině změní podmínka a opět se ve stejný okamžik provede měření po. Solomonův design 4 skupin - Tento model se snaží co nejvíce ošetřilo působení efektu měření „před". Proto je velice drahý. Náhodným výběrem se vyberou čtyři skupiny, ve kterých bude proveden vždy jiný režim výzkumu. V první skupině se provede měření „před", změní se podmínka a provede se měření „po". Ve druhé skupině se provede měření „před" a „po" bez změny podmínky. Ve třetí skupině se pouze změní podmínka a provede se měření „po". Ve čtvrté skupině se provede pouze měření „po". Všechna měření před i po probíhají ve stejných obdobích. Separovaný vzorek a měření „před a po" - všechny skupiny jsou vystaveny změněné podmínce. Jedna skupina je dotazována pouze „před" (už ne „po"). Druhá skupina je dotazována pouze „po" (nikoli „před").

16 Experiment a studiový test
Jedná se o 2 různé, nicméně dost podobné záležitosti: Testy ve studiu či reálném prostředí Jde o porovnávání produktů/služby: Monadický test (srovnávání produktu/služby s jinými, které zná, používá) Srovnávací test (test jednoho, párová či vícenásobná srovnání, dva slepé od jednoho produktu a druhý slepý produkt) Slepý test nebo test se jménem? Slepý test se používá, když produkt nemá jméno nebo chceme vyloučit vliv jména/image na respondenta

17

18 Výzkum veřejného mínění (používá se ve 2 rovinách):
Výzkum VM v ČR Výzkum veřejného mínění (používá se ve 2 rovinách): První z nich lze označit za badatelskou a spadá do kategorie základního výzkumu, který se v oblasti společenských věd zabývá podstatou sociálních jevů, zkoumá jejich povahu, vlastnosti, vztahy, vývoj atp. V této rovině se pak výzkum veřejného mínění věnuje tomu, co to vlastně veřejné mínění je, jak se utváří, kdo je jeho nositelem, jaká je jeho role ve společnosti a jejím vývoji atp. Na této úrovni je také na místě používat termínu výzkum, který značí obsáhlejší badatelskou strategii, důkladně zakotvenou v teoretických konceptech a využívající kombinaci metodologických nástrojů. Druhá rovina zkoumání veřejného mínění spadá spíše do oblasti aplikovaného výzkumu, tzn. takového badatelského úsilí, jehož cílem je produkovat zejména pro praxi přínosné a přímo použitelné poznatky. Zde se pak sledování veřejného mínění specializuje na jeho obsahy, tj. konkrétní názory a postoje lidí k nejrůznějším tématům. V této souvislosti je pak také vhodnější používat termínu průzkum (veřejného mínění), který označuje konkrétní metodologický nástroj sociálního výzkumu (založený na aplikaci standardizovaného dotazníku velkému množství osob) a implikuje poněkud jednodušší povahu projektu (není zapotřebí tak důkladné ukotvení v teorii, nevyužívá se kombinace metodologických postupů).

19 Výzkum VM v ČR Čs. ústav pro výzkum veřejného mínění Založen 1946 jako oddělení I. odboru Ministerstva informatiky •5 odborných + 2 techničtí pracovníci •Síť cca 300 tazatelů •Vedoucí dr. Bohuš Pospíšil •Pracovník pro výzkum Čeněk Adamec Výzkumy pouze v českých zemích •Cca 1-2 výzkumy měsíčně •Gallupovskámetoda •Časopis Veřejnémínění(populárněvědecký) •Mezinárodníspolupráce (výzkumy, publikace, konference, stáže)

20 Výzkum VM v ČR Předvolební výzkumy 1946 •Provedeny dva výzkumy–počátek a polovina května •Patřil k nejpřesnějším volebním výzkumům té doby •Výsledky publikovány až po volbách (z rozhodnutí ústavu) •Zvýšení odborné prestiže ústavu a metodologie výzkumů u odborné i laické veřejnosti •Pozitivní přijetí politickou elitou

21 Výzkum VM v ČR Volební výzkumy 1948 •Plánovány tři výzkumy •Proveden pouze výzkum v lednu •Dotazníky policejně zabaveny •Domněnky o ručním zpracování dotazníků pro potřeby KSČ, poklesu příznivců KSČ ve srovnání s volbami 1946 Likvidace Čs.ÚVVM 1948 –50 •Únor 1948 –ústav odloučen od ministerstva •Zákaz publicity výsledků •Zrušen časopis Veřejné mínění •Omezen počet pracovníků •Výzkumy prováděny do jara 1950 •1950-Ústav zrušen pro nepotřebnost

22 Výzkum VM v ČR 1965 –zájem stranických orgánů o výzkumy mínění •Rozvoj marxistické sociologie •Rozvoj empirického sociálního výzkumu •Vznik řady výzkumných rezortních pracovišť •Výzkum veřejného mínění jako standardní nástroj pro demokracii a politickou elitu ve světě •Vizitka demokratičnosti socialistického zřízení •Záměr nebyl chápán jako pokračování činnosti zrušeného ústavu 1965 -předsednictvo ÚV KSČ schválilo záměr a) založit ústav při ČSAV b) podřídit veškerou jeho činnost kontrole stranických orgánů c) 1966 –schválilo ředitelku J. Zapletalovou 1967 –zahájena činnost ústavu

23 Výzkum VM v ČR Činnost ÚVVM •Fakticky mnohem volnější než UV KSČ předpokládalo •Návrat Č. Adamce do oboru •10, později více odborných pracovníků •Cca 600 tazatelů •Výzkumy v celé ČSR •Dotazníky v češtině, slovenštině, maďarštině •Rozsah souboru dotázaných -cca 1500 •Rychlé telegrafické výzkumy -cca 300 dot. Činnost ÚVVM •Politické kontroly a prověrky všech pracovišť ČSAV •Nemožnost pokračovat v politických výzkumech •Výzkumy na zakázku pro instituce –šíře témat •Zpracování obsáhlých závěrečných zpráv

24 Výzkum VM v ČR Zrušení ÚVVM a založení Kabinetu při FSÚ(KVVM) •Od 1969 snaha ČSAV zrušit pracoviště, neboť„neodpovídá základnímu výzkumu“ •Záměr převést ÚVVM pod přímé řízení Úřadu předsedy vlády •ÚVVM zrušen k •Vznik Kabinetu pro výzkum veřejného mínění(KVVM) v rámci statistického úřadu Činnost do roku 1989 •Pracoviště zůstává součástí statistického úřadu •Změna názvu na Ústav pro výzkum veřejného mínění při FSÚ •Podřízeno kontrole stranických orgánů: 1.výběr pracovníků 2.schvalování témat výzkumu 3.schvalování otázek v dotazníku 4.souhlas k veřejné publikaci výsledků

25 Výzkum VM v ČR Činnost do roku 1989 Tématické výzkumy pro státníi nstituce •Zpracování obsáhlých závěrečných zpráv •Cca 6-10 výzkumů ročně •Korektní využívání metodologie výzkumů •Stereotypizace odpovědí dotázaných •Zákaz publikování výsledků Situace po listopadu 1989 •Změna charakteru práce státního ÚVVM •Vznik českých soukromých agentur •Provázanost výzkumu mínění a výzkumu trhu •Vznik poboček zahraničních agentur a mezinárodních řetězců •Vznik sociálního trhu informaci –konkurenční prostředí •Překonávání nedůvěry k metodologii u politické elity, odborné laické veřejnosti

26 Výzkum VM v ČR Změna charakteru práce ÚVVM •Zrušení kontroly stranickými orgány •Veřejná publikace výsledků •Aktuální výzkumy (od listopadu 1989) •Předvolební výzkumy (od 1990) •Od r pod názvem Institut pro výzkum veřejného mínění(IVVM) •Od r Centrum pro výzkum veřejného mínění(CVVM), součást Sociologického ústavu AV ČR STEM –založen 1990 AISA – založena 1990 FACTUM –založen 1991 GfK –založen 1991 SC&C –založen 1992 Další české agentury pro výzkum trhu a veřejného mínění

27 Volební preference politických stran:
Výzkum VM v ČR Volební preference politických stran: Zjišťování tzv. „volebních preferencí“ provádí více agentur zabývajících se výzkumem trhu a veřejného mínění Volební preference se zjišťují následující sekvencí dotazů: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit? Rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne, nebo nevíte?“ Dále je všem respondentům, kteří mají volební právo, pokládána tato otázka: „Kterou stranu byste volil?“ Tato otázka je tzv. „open-ended“, to znamená, že respondentům nepředkládáme varianty odpovědí, ze kterých si mají jednu odpověď vybrat (jak to naopak činí některé agentury).

28 Stranické reference Stranické preference a volební model jsou založeny na následujících třech otázkách: §         Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel/šla byste volit? §         Pokud byste k volbám šel/šla, kterou stranu byste nejspíše volil/a? §         Řekněte mi prosím, kterou stranu jste volil/a v posledních volbách do Poslanecké sněmovny, tj. v červnu 2006. V případě, že by se volby do Poslanecké sněmovny parlamentu konaly příští týden, volební účast by dosáhla 63,3 %.  Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám. Zahrnují tedy i ty, kteří k volbám nepůjdou nebo ještě nevědí, koho by volili. Největší preference měla na přelomu září a října 2009 ČSSD – 16,3 %. ODS by volilo 15,6 % Čechů. Třetí Komunistickou stranu by volilo 8,5 % obyvatel ČR. Preference TOP 09 je 6,4 % lidí Čtvrtina lidí (23,4 %) zatím neví, komu by ve volbách dala svůj hlas a 18 % Čechů se voleb nehodlá zúčastnit.

29 Volební model Volební model vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří uvedli nějakou stranu a zohledňuje ve výpočtu také ochotu zúčastnit se voleb. Podle volebního modelu z 30. září 2009, který zahrnuje strany s volebním ziskem alespoň 2 %, by se nad pětiprocentní hranici, potřebnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, dostalo pět politických stran. Zvítězila by ČSSD se ziskem 27,5 % hlasů, druhá by skončila ODS s 27,2 %. Na třetím místě je KSČM s 15,1 % a čtvrtá TOP 09, která by získala 10,4 % a KDU-ČSL 7,4 % hlasů.