Základní požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost potravin

Prezentace na téma: "Základní požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost potravin"— Transkript prezentace:

1 Potravinářská toxikologie, potravinové doplňky Ing Eva Nováková, CSc ÚSL&TOX, 1. LF UK a VFN

2 Základní požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost potravin
Výroba potravin a stravovací služby – zvýšená kontrola ze strany státu. Základní požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost potravin - zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích - prováděcí vyhlášky ministerstva zemědělství a zdravotnictví. Veřejnoprávní ochrana ( zákon č. 59/1998 Sb.)- zahrnuje i sankce za porušení stanovených povinností- pokuty . Kontrola orgány státního dozoru. Poškozený spotřebitel- může se dožadovat náhrady způsobené škody (např. ušlá mzda v době nemoci; regresní požadavky pojišťovny na náklady spojené s léčením apod.) Výrobce má i zodpovědnost trestní ( trestný čin obecného ohrožení, speciální trestný čin ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými potřebami). Nástrojem ochrany výrobce ke snížení rizika ohrožení zdraví spotřebitele je funkční systém kritických bodů HACCP.Zavedení a provozování povinné od pro výrobce od pro stravovací zařízení.

3 Zdravotní nebezpečí z potravin a pokrmů
- zdravotní riziko z požívání potravy je téměř neomezené absolutní bezpečnost potravin nelze zajistit ale lze snížit na minimum při: - dodržování technologických postupů - odstranění všech faktorů a příčin, které by mohly zdravotní nezávadnost potravin negativně ovlivnit Rizikové faktory : biologické chemické fyzikální Riziko- nejen akutní otrava, ale třeba malá chemická změna působená toxinem, jejíž efekt se může projevit za řadu let. Může dokonce ovlivnit i vývoj zárodečné buňky a projevit se až v další generaci.

4 Biologická nebezpečí Hlavní a nejrozšířenější zdroj onemocnění z potravin – mikroorganismy: - pathogenní bakterie - toxinogenní bakterie a plísně - viry Další biologičtí původci : rostliny a živočichové Bakterie a) otrava z potravin působená bakteriemi – bakterie se pomnoží v potravě a silný nárůst způsobí onemocnění po požití otravy - infekční typ – bakterie pokračují v těle hostitele v růstu. Po rozpadu buněk se uvolní endotoxin. Projevy otravy – akutní gastroenteritida ( salmonely)

5 - toxický typ působí “pravou“ otravu; toxická látka uvolňována do
potraviny při růstu bakterií, ještě před jejím požitím. Projev otravy- akutní gastroenteritida ( ale požití bakterií není nutnou podmínkou) (Clostridium perfingens, Staphylococcus aureus) b) bakteriální infekce způsobená potravinami: - potravina má funkci přenašeče infekčního organismu, bakterie se nemusí v potravině pomnožit Různé typy onemocnění vázány na určité typy potravin: salmonelózy- vejce, vaječné výrobky, maso, masné výrobky nedostatečně tepelně opracované - listeriózy – mléčné výrobky, sýry , vyráběné z nepasterovaného mléka

6 Clostridium perfringens
Salmonely citlivé na vyšší teploty , zahřátí na 60°C min stačí ke zničení infekční dávka 106 – 1010 buněk /g potraviny, inkubační doba 8 – 36 hod., nejčastěji 8 – 10 hod. Projevy –zvracení, bolesti břicha, průjem, horečka,silná dehydratace organismu. Úmrtnost pod 1% (malé děti, oslabení jedinci) Clostridium perfringens spory, velmi odolné vůči vyšším teplotám 5 typů clostridií podle produkovaného toxinu A-E, intoxikace A-C typ A běžný- projev: průjmové onemocnění; typ C vzácný- akutní nekroza končící perforací střev, úmrtnost kolem 50% - infekční dávka 106, inkubační doba 6 – 22 hod, - patří mezi nejrozšířenější pathogenní bakterie(voda, půda) Salmonely- pod 7°C potlačuje jejich růst;fakultativně anaerobní, endotoxin -lipopolysacharid Clostridium- odolává varu po dobu 1-5 hod., výskyt trávicí trakt lidí a zvířat. Potraviny –syrové maso, drůbeží maso. Enterotoxin. Organismus anaerobní, roste i v přítomnosti malého množství kyslíku

7 Staphylococcus aureus
produkuje 6 typů toxinů A-F, polypeptidové povahy, nejrozšířenější typ A, může být v kombinaci s D vysoká tepelná stabilita , vydrží var 30 min. Infekční dávka >106, inkubační doba 1-6 hod. projevy: nauzea, zvracení, křeče v břiše, průjem, úmrtnost velmi nízká Bacillus cereus produkuje 2 různé toxiny, jeden termolabilní (rozkládá s během 30ti min. při 56°C), příznaky za hod., průběh jako C. perfringens - druhý rezistentní (vydrží 126°C po 90min.), příznaky za 1-5 hod., průběh jako po S. aureus St. Aureus- zdroj hlavně člověk, nosní dutina. Potraviny- vařené, které přišly do styku se zdrojem infekce a pak byly nesprávně skladován ( maso, vejce, zmrzliny, krémy, těstoviny).fakultativně anaerobní, lépe ale v přítomnosti kyslíku Bacillus cereus- půda, rostliny a potraviny cereálního původu. Zdroj- nesprávně skladované hotové pudingy, vaječné krémy, vařené a dušená rýže, vařené maso a masné výrobky, polévky, zeleninové pokrmy. Fakultativně anaerobní

8 Clostridium botulinum
8 různých typů, tvoří spory , typ A,B,E toxický pro člověka, extrémně termorezistentní; typ C,D pro toxický zvířata včetně ptáků,nižší tepelná rezistence botulotoxiny- bílkovinný charakter, patří mezi nejúčinnější toxiny příznaky za 6-36 hod., bolesti břicha, zvracení , nejasné (dvojité) vidění, potíže při polykání, slabost svalů končetin, ochrnutí dýchacích svalů a srdce. Není- li včas podáno antiserum- smrt. Listeria monocytogenes -roste v širokém rozmezí teplot 1- 45°C, nebezpečí pro chlazené potraviny nebezpečná pouze pro oslabené jedince, možnost onemocnění meningitidou a septikemií – nebezpečí smrti. Mortalita 30-50%! - Inkubace kolem 14 dní, rozmezí 4 – 21 dní Clos. Botulinum- růst i sporulace silně inhibována dusitany- využití při výrobě uzenin.Rozšířeno v půdě, vodě, sedimentech, rybách(malé mn.). Případy úmrtí po kachní paštice, lososovi apod. Listeria- v půdě silážích, vodě, rostlinách, potravinách; zvláště mléčné výrobky, hl. sýry z nepasterovaného či nedostatečně past. mléka; saláty ze špatně umyté zeleniny

9 Escherichia coli Shigella
nepathogenní a pathogenní – ty děleny na 4 skupiny enteropathogenní- průjmy u dětí enterotoxigenní- průjmy dětí i dospělých; příčina „cestovních průjmů“ enteroinvazivní- působí řadu dalších onemocnění: zánět tlustého střeva dysenterie s krvavou stolicí a horečkami -enterohemorhagické- způsobují hemorhagický zánět slepého střeva, hemoragicko-uremický syndrom končící smrtí u mladých a starých pacientů Shigella nejnebezpečnější S. dysenteriae, působí úplavici; ostatní druhy průjmová onemocnění - vysoce pathogenní, stačí 10 buněk k vyvolání nemoci E. E.coli- enterotox. – 2 typy toyxinů termo-labilní a- stabilní. Epidemie po požití různých potravin –maso, drůbež, bramborová kaše, mléko, sýry. Příznaky – zvracení, křeče v břiše, průjem Enteroinvaz.- tvoří enterotoxin- z mléka sýrů, masa Enterohemorhag. cytotoxiny Úplavice- výhradně lidské onemocnění, zdroj majonézové saláty, jahody a zelenina zalévané závadnou vodou

10 Další bakterie- Campylobacter- inkubace 2 – 11 dní, horečka, průjem
- Vibrio parahaemolyticus, inkubace 2-48 hod, zvracení, průjem bolesti břicha, teplota- zdroj mořské ryby, ústřice, korýši - Yersinia enterocolitica -většinou není pathogenní; jinak gastroenteritida hlavně u dětí do 7 let - Aeromonas sp., gastroenteritidy hlavně u malých dětí, zdroj voda, čerstvé potraviny, syrové mléko, zelenina Toxinogenní plísně tvoří toxické metabolity mykotoxiny. Příčina nejen lehkých onemocnění typu gastroenteritid, ale i zhoubných nádorů rizikové potraviny: marmelády, džemy, oříšky, sušené ovoce a zelenina, sušené mléčné výrobky, pečivo, chléb, obilí, mouka, těstoviny Campylobacter- zdroj syrové mléko, maso i vařené , zvláště kuřecí, voda. Inf. dávka 500 buněk Yersinia- po prodělané nemoci posléze u dospělých může být artritida. Pathogenita spojena s určitým biotypem, sérotypem a fagotypem

11 Nejzávažnější mykotoxiny produkované rody:
Aspergillus, Penicillium a Fusarium Aspergillus flavus a oryza – aflatoxiny, ochratoxin -mutagenní a karcinogenní účinky, u malých dětí smrt; nejtoxičtější aflatoxin B1; sterigmatocystin často provází aflatoxiny Penicillium – toxiny cyklopiazonová kyselina, patulin, citrin patulin v ovocných a zeleninových výrobcích z přezrálých a poškozených plodů, pokles při tepelných operacích a ethanolovém kvašení Fusarium - trichoteceny , zearalenon, deoxinivalenon, fumonisiny; časté kontaminanty obilovin, i znehodnocení celé úrody Snížení rizika- pečlivá kontrola a výběr vstupní suroviny Snížení rizika- i kontrola mikrobiálních kultur pro výrobu plísňových sýrů a některých salám Aflatoxiny málo lipofilní, snadno přecházejí do hydrofilnějšího podílu suroviny- tvaroh, podmáslí, mléko, šrot po lisování oleje. Tepelné operace vedou k částečným ztrátám, ale ochratoxin termostabilní. Patulin- tepelné operace, zejména déle trvající, mikrovlnný ohřev- snížení množství; též při alkoholovém kvašení. Fusariové toxiny- kumulace v otrubách (DON). Výroba pečiva nevede k jejich snížení. Při použití kontaminovaného sladu přechází DON do piva

12 Viry - řada virů přenášena potravinami a vodou
infekce člověka trávicím traktem potraviny jimi mohou být infikovány, ale viry se v nich nerozmnožují, pouze přežívají -některé inaktivovány krátkodobým zahřátím na 72°C, jiné až varem -odolné viry hepatitidy a enteroviry ústřic obecně vysoká infekčnost, u citlivého člověka stačí i jedna virová partikule Onkogenní viry – v mléku, vejcích. Nebezpečné je syrové maso, mořští korýši a měkkýši. Mohou koncentrovat viry lidského původu ze znečištěných vod. Viry- cyklus fekálie-ústa- hlavně enteroviry nacházející se primárně ve střevech. Dále hepatitis. poliomyelitis

13 Paraziti a) Protozoa- Giardia- tvoří cysty, nalezeny v zeleninových salátech a ovoci, působí střevní infekční onemocnění; usmrceny při tepelné úpravě Entamoeba hystolitica – působí dysenterii, rozšířena v místech s velmi nízkou hygienou Sporozoidní protozoa- Toxoplasmosa gondii- potravinová infekce vzácná, po požití nedosatečně vařeného masa, průběh lehké chřipky, nebezpečná pro gravidní ženy - Sarcocystis- příznaky onemocnění mírné, zvracení, průjmy - Cryptosporidium- infekce průjmový charakter, závažné pro jedince s porušeným imunitním systémem

14 b) Ploštěnce Termatoda - motolice jaterní cizopasí v žlučovodu skotu a ovcí, mezihostitel plž plovatka. Příznaky onemocnění u lidí: horečky, únava, ztráta chuti k jídlu a bolesti břicha Cestoidea- tasemnice dlouhočlenná, mezihostitel vepř. Larva se usadí ve svalu. V tomto stavu setrvá, dokud není pozřena člověkem. Přenosu lze zabránit správnou tepelnou úpravou. Projevy onemocnění- zvracení, bolesti břicha, anemie, poruchy nervového systému, úbytek na váze

15 Chemická nebezpečí - souvisí s výskytem různých typů organických a anorganických škodlivin - možnosti kontaminace: - již ve výchozích surovinách - sekundární kontaminace: v procesu výroby či přípravy jídel v průběhu přepravy či skladování Pro dále uváděné látky jsou v legislativních předpisech většinou uvedeny hygienické limity , tj maximální přípustná množství Kontaminace ze životního prostředí perzistentní, obtížně odbouratelné látky - polychlorované dibenzodioxiny/furany (karcinogenní) - polychlorované bifenyly - „ klasické“ chlorované pesticidy (DDT), dnes zakázané

16 Moderní pesticidy - hromadí se v tukových tkáních
zdroj - kontaminovaná potrava, či krmivo - atmosférické imise (např. polycyklické aromatické sloučeniny, některé jako benzo/a/pyren – karcinogenní účinek) Moderní pesticidy - registrováno několik set účinných látek - představují nejrůznější skupiny chemických sloučenin ( organofosfáty, karbamáty, azoly, pyrethroidy apod.), v surovinách jejich rezidua - většinou málo stabilní, působením fyzikálně chemických faktorů a biodegradace přeměňovány na relativně netoxické produkty - k eliminaci jejich reziduí může dojít při vstupních operacích ( mechanické úpravy –loupání, obrušování rýže, odstraňování pluch) i dalším zpracování (mytí, blanšírování, sušení,zahušťování, pasterace, sterilace) Polycyklické a.u. - při výrobě a zpracování olejnin může dojít k zakoncentrování v rostlinném oleji. U více těkavých zástupců může dojít k jejich poklesu v procesu rafinace. Ochrana potravního řetězce spočívá v pečlivé kontrole tohoto vstupního článku

17 - někdy ale možnost zakoncentrování při zpracování suroviny, většinou
odstraněno při dalším zpracování; zakoncentrování často v odpadních produktech výlisky při výrobě džusů, matolina při výrobě vína riziko nálezů reziduí vyšší v případě posklizňové aplikace ( ochrana obilí před napadením škůdci, retardátory klíčení brambor) než předsklizňové výskyt reziduí nad hygienickým limitem je ojedinělý, většinou nepřesahuje 1 – 2 % Veterinární léčiva výskyt souvisí s růstem produktivity v živočišné výrobě aplikace léčiv ( antimikrobiální, protizánětlivá, antiparazitární, antibiotika) někdy i hormony a různé stimulátory rezidua v mase, mléce, vejcích nebezpečí pro konzumenty ( rezistence) komplikace při výrobě mléčných kysaných výrobků a sýrů prevence důsledné dodržování ochranných lhůt v produkční sféře Polární, ve vodě dobře rozpustné pesticidy mohou přejít do džusu či moštu a interferovat případně s fermentačními procesy Zakoncentrování např. v oleji, odstraněno při rafinaci. U mouky v otrubách, tmavá a celozrnná mouka většinou více reziduí než tmavá. Léčiva- kumulace opět záleží na jejich rozpustnosti v tukové či vodné složce matrice.

18 Toxické minerální látky
všeobecně sledované toxické kovy Pb, Cd, As, Hg nerovnoměrná distribuce v plodinách i organismech hospodářských zvířat vyšší hladiny v kořenových částech a listech; v játrech a ledvinách v domácích surovinách nadlimitní nálezy ojedinělé dusičnany a dusitany: původ- hnojiva i potravinová aditiva! nebezpečné zvláště pro malé děti; přebytek dusitanů působí methemoglobinemii vznik kancerogenních nitrosaminů Nitrosaminy- reakcí dusitanů s primárními a sekundárními aminy v kyselém prostředí. Dusitany redukcí z dusičnanů Legislativa limituje i obsah Cu,Zn,Ni a Fe

19 Látky vznikající během technologického zpracování a skladování
- nitrosaminy – v uzených masech a sýrech, rybách a některých nápojích (pivo); modifikace výrobních postupů toxické a anutriční produkty při oxidacích lipidů či reakcích neenzymového hnědnutí – mutagenní heterocyklické primární aminy, vznikají např. při smažení či grilování masa;hygienické limity dosud nebyly stanoveny; toxické chlorpropanoly- vznikají při výrobě bílkovinných hydrolyzátů (kořenící směsi a ochucující přísady, např. sojová omáčka) – limity stanoveny od r pro 3-chlorpropan-1,2-diol urethan (ethylkarbamát) – karcinogenní účinky, vysoké nálezy byly zjišťovány v destilátech z peckovin ( slivovice); úprava výrobního postupu některé biogenní aminy (histamin, tyramin, kadaverin, putrescin)- čerstvé ryby a maso; nutnost dodržovat důsledně hygienické podmínky Urethany- vzniká při fermentaci, prekursor- kyanogenní glykosidy, resp. kyanát vznikající z kyanidů. Doporučuje se též zabránění přístupu světla při skladování. Biogenní aminy vznikají v nefermentovaných potravinách dekarboxylací příslušných aminokyselin. Technologické operace nevedou k jejich snížení.Nutné dodržovat nízkou teplotu skladování.

20 Přirozené toxické sloučeniny
mykotoxiny toxické rostlinné složky – komponenty běžně užívaných potravin, množství závisí na odrůdě, klimatických a půdních podmínkách, na skladování, technologickém postupu hygienické limity pro glykoalkaloidy brambor- α-solanin, α-chaconin rajčat – tomatin kyanogenní glykosidy - v jádrech peckového ovoce, hořkých mandlích a některých dalších plodinách (kasava)- prekursor kyanovodíku; může se uvolnit v úvodní fázi tepelného zpracování kompotů, kde nebyly odstraněny pecky . Technol. postup- doba mezi desintegrací suroviny a inaktivací nativních enzymů. Problémy přirozených toxinů pro skupiny konzumentů s metabolickými poruchami – fenylketonurie, intolerance laktosy. Alergie na potraviny

21 Fyzikální nebezpečí mechanické nečistoty, ostré a tvrdé předměty:
endogenní ( ze surovin) – kameny, hlína, písek, skořápky, kosti, peří exogenní ( z prostředí)- osobní předměty- sponky, knoflíky, nedopalky cigaret, mince, části textilií) - z technologie a prostředí – rez, loupající se nátěr, střepy skla, šroubky, omítka Bezpečnost a jakost potravin souvisí s dodržováním správné výrobní a hygienické praxe. Je zaveden preventivní systém kritických bodů (HACCP) , který - předchází, identifikuje a vyhodnocuje nebezpečí ohrožení zdraví spotřebitele, strávníka ještě než může vzniknout udává jaké postupy a prostředky jsou nezbytné k tomu, aby se nebezpečí předcházelo, než se může projevit HACCP- Hazard Analysis and Critical Control Points Vytváří systém kontroly nad procesem výroby, manipulací, surovinami, prostředím, pracovníky tak, že se nebezpečí předchází. Je to rozdílné od tradičních přístupů k zajištění zdravotní nezávadnosti pokrmů založeném na vyšetřování produktů.

22 Potravinové doplňky – přídatné látky
látky přidávané do pokrmů za účelem zlepšení chuti, vůně, vzhledu či trvanlivosti od pradávna, jejich počet do začátku 20. století omezený rozvoj s rostoucími znalostmi fyzikálních a chemických pochodů, v USA je do potravin přidáváno přes 2500 různých látek u nás exploze používání aditiv po r. 1989, současně přijat nový zákon o potravinách, a spotřebitel se o aditivech dozví z informace na obalu potravinářská aditiva se označují mezinárodním kódem E Přídatné látky jsou zařazeny do skupin, podle účelu, ke kterému jsou používány, je jich velké množství.

23 konzervační činidla neboli antimikrobiální látky ( E 200 – E 290)
Příklady: antioxidanty (E 300 – E 321) barviva (E 100 – E 182) konzervační činidla neboli antimikrobiální látky ( E 200 – E 290) okyselující látky a látky upravující kyselost tavící soli kypřící látky náhradní sladidla a řada dalších Antioxidanty – přírodní. Kyselina askorbová, citronová, tokoferoly, lecithin; umělé butylhydroxyanisol, butylhydroxytoluen, galláty Barviva –přírodní anthokyany, karoteny, chlorofyly, riboflavin, karamel. Syntetická barviva původně vytráběna z uhelného dehtu, nyní z vysoce přečištěných ropných produktů. Nejčastější konzervanty- kyselina sorbová a sorbany, kys,. benzoová a benzoany, parabeny, dusitany a dusičnany, siřičitany Tavící soli- fosforečnany Na, difosforečnany a polyfosforečnany. – tavené sýry Droždí; uhličitan sodný, dihydrogenfosforečnan vápenatý Sladidla – nízkokalorická – sacharin, cyklamáty, aspartam – bezpečnost?, Bezpečnější kalorická- cukerné alkoholy xylitol, maltitol, mannitol, isomalt; glukosa, fruktosa

24 Mohou přídatné látky uškodit?
- některé se vyskytují v potravinách přirozeně, jiné působí jako vitaminy a zdroje minerálních látek, používají se léta a jsou považovány za bezpečné s jinými spojovány různé nežádoucí účinky : alergie, astmatické záchvaty, průjmy, vznik nádorů, nepříznivý vliv na reprodukci a vývoj plodu je určována přijatelná denní dávka, která by při denní konzumaci neměla působit zdravotní rizika; pozor ale na konzumaci řady dalších- násobné účinky hlavní problém ale v potravinách, ve kterých se vyskytují- aditiva často maskují laciné náhražky použité při výrobě potraviny - přídatné látky testovány na zvířatech

25 nežádoucí reakce u některých lidí na aditiva; pseudoalergie-
hypersenzitivita na přídatné látky; projevy- kožní (kopřivka),problémy zažívacího ústrojí( bolesti břicha, nadýmání, nevolnosti, průjmy), neurologické (bolesti hlavy, svalů, malátnost, poruchy vidění aj.) dětská výživa- přítomnost aditiv omezena na několik časem prověřených a bezpečných látek; u ostatních potravin konzumovaných převážně dětmi však na to není brán zřetel, např. syntetická barviva v bonbonech, barviva a umělá sladidla v limonádách, žvýkačkách a jogurtech (zvláště jogurtech „light“); nevhodné jsou i instantní polévky v nichž je vysoký obsah glutamanu sodného a daších aditiv jako barviva, chuťové látky, modifikované škroby a další Otázka pseudoalergií a skutečných alergií – zmatek, názory nejednotně. Známo, že tyto projevy jsou po azobarvivech , nízkokalorických sladidlech BHA,BHT a parabenech; dusitanu sodném, siřičitanech Náhražky: tmavý a celozrnný chléb a pečivo- barveno karamelem; šunka –z kousků i drti masa upraveno želatinou, dusitany, fosforečnany, rostlinými gumami zadržujícími vodu a aromaty. Díky fosforečnanům až 30% váhy voda! I náhražky ze sóji místo masa. Čokoláda – co je a není se řeší v EU již přes 20 let. Pravá – bez přidání rostlinného tuku; kompromisní návrh max do 5% rostl.

26 Glutaman sodný původně isolován z řas kombu v Japonsku, dodává jídlu výraznou chuť jedna z nejpoužívanějších přídatných látek nežádoucí účinky u citlivých osob: bolesti hlavy, tlak na prsou, pálení předloktí a zadní části krku ( syndrom čínské restaurace); někdy i poruchy vnímání, halucinace nevolnost, zvracení, dýchavičnost a ospalost nebezpečí pro lidi na nízkosodíkové dietě někdy vyvolávají astmatické záchvaty- buď do 2 hod. po jídle, provázené syndromem čínské restaurace, nebo samotné záchvaty s latencí 10 – 14 hodin zakázán v jídle pro kojence a dětské výživě u nás povolen v omezeném množství v potravinách, kromě nealkoholických nápojů Sůl kyseliny glutamové, nejběžnější aminokyselina; v těle vázaná v bílkovinách i volná ve formě glutamátů U nás : sójové omáčky Vitana, instantní polévky, kořenící přípravky (Vegeta Vitana) , aromata ( Telky Cha Cha), ochucené slané pochoutky (brambůrky Chio, krabí tyčinky Surimi) aj. Astmatický záchvat za hod., nezabíraly protiastmatické léky, pac. napojena po 3 hod. na umělé dýchání, pokles tlaku, krevní oběh zajištěn na 5 hodin přístroji. Po 24 hod. odpojena z umělého dýchání.

27 Potravinové doplňky doplněk výživy se zvýšeným obsahem energie, bílkovin, minerálů určeny pro osoby se zvýšenými nuitričními požadavky na obalu mají mít uvedeno přesné složení- obsah mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg, g /10g nebo 100 ml potraviny, které dávají potravině zvláštní výživové vlastnosti specifikované vyhláškou 336/97 MZ původ bílkoviny , rostlinný či živočišný celkový obsah přidaných vitaminů a minerálních látek často používány sportovci k rychlému doplnění energie a úpravě iontové rovnováhy při nedostatečných údajích o obsahových látkách někdy problémy při dopingových kontrolách ( nadměrný obsah kofeinu, přítomnost zakázaných látek např. efedrinu) Explosive Ener- G – efedrin,kofein Vyhláška ministerstva zemědělství 336/97 , kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a jejich způsob použití

28 Reference: Praktická příručka. Zákon č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a prováděcí vyhlášky. Agrospoj ,Praha 1998 Kadlec P. a kol.: Technologie potravin I, VŠCHT Praha 2002 Vrbová T.: Víme co jíme ? Aneb Průvodce Éčky v potravinách. Eco House 2001