Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

31. Stacionární magnetické pole Jana Prehradná 4. C březen 2008 březen 2008.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "31. Stacionární magnetické pole Jana Prehradná 4. C březen 2008 březen 2008."— Transkript prezentace:

1 31. Stacionární magnetické pole Jana Prehradná 4. C březen 2008 březen 2008

2 Stacionární magnetické pole  Magnetické pole je tedy prostor, ve kterém působí magnetické síly. Magnetické pole je neoddělitelnou součástí elektromagnetického pole. Je-li elektrická část elektromagnetického pole potlačena, vzniká stacionární magnetické pole. Stacionární (časově neproměnné) magnetické pole vzniká: a) rovnoměrným pohybem elektrického náboje a) rovnoměrným pohybem elektrického náboje b) nepohybujícím se vodičem s konstantním b) nepohybujícím se vodičem s konstantním proudem proudem c) nepohybujícím se magnetem c) nepohybujícím se magnetem

3   Kolem magnetu existuje magnetické pole, které ovlivňuje ocelové předměty - ty jsou k magnetu přitahovány magnetickou silou.   Existenci magnetického pole prokážeme magnetkou - magnet tvaru kosočtverce, který se může volně otáčet; severní pól je zbarven tmavě.   V blízkosti tyčového magnetu se magnetka natočí tak, že severním pólem míří k jižnímu pólu magnetu; značení: N - severní pól, S - jižní pól.   Země má vlastnosti magnetu, proto se používá magnetka jako kompas k orientaci (v blízkosti severního geografického pólu leží jižní magnetický pól). Základní poznatky o magnetickém poli:

4  Magnetické pole lze demonstrovat magnetkou. To je malý tyčový magnet. Magnetické siločáry mají takový směr, že tečna v každém jejich bodě ukáže směr síly, která v daném místě působí na severní pól magnetky.

5 Magnetické pole vodiče s proudem  Magnetické vlastnosti látek byly známy už od starověku, ale teprve v roce 1820 si dánský fyzik, chemik a filosof Hans Christian Oersted ( ) všiml souvislosti magnetismu a elektrického proudu.

6  Zjistil, že magnetka umístěná v blízkosti vodiče se vychýlí, začne-li vodičem protékat proud. S výsledky jeho bádání se seznámil francouzský fyzik André Marie Ampére ( ), který poté zjistil, že na sebe vzájemně působí silami i vodiče, kterými prochází elektrický proud. Těmito pokusy byla prokázána přítomnost magnetického pole v okolí vodičů s proudem. Jeho příčinou je pohyb nositelů elektrického náboje (elektronů) ve vodiči. A. M. Ampére Magnetické pole působí jen na pohybující se částice nebo tělesa s elektrickým nábojem. Na zmagnetovaná tělesa působí bez ohledu na jejich pohyb. Velikost síly je

7 Magnetická indukce  Magnetická indukce je fyzikální veličina, která vyjadřuje silové účinky magnetického pole na částice s nábojem. Magnetická indukce je vektorová veličina.  V homogenním magnetickém poli je velikost konstantní a můžeme ji určit ze vztahu pro magnetickou sílu

8 Magnetické indukční čáry  Pro znázornění magnetického pole používáme obdobně jako pro elektrické pole siločáry.  V případě magnetického pole je nazýváme magnetické indukční čáry. Magnetické indukční čáry tvoří na rozdíl od elektrických siločar vždy uzavřené křivky. Rovina magnetických indukčních křivek je kolmá ke směru proudu (pohybujícího se náboje). Magnetické čáry vždy směřují od severu N k jihu S – odvozeno z kompasu, protože Země je magnet a pól magnetu, který ukazoval k zeměpisnému severu, byl označen jako severní. Poblíž severního zeměpisného pólu leží jižní magnetický pól Země.

9 Tyčový magnet a jeho magnetické pole (magnet, siločáry vytvořené pomocí železných pilin a náčrt siločar)

10 Podkovovitý magnet a jeho magnetické pole (magnet, siločáry vytvořené pomocí železných pilin a náčrt siločar). Magnetické pole mezi póly je přibližně homogenní.

11 Magnetické pole cívky  Podobně jako je možné znázornit magnetické pole přímého vodiče s proudem, je možné znázornit i magnetické pole vodičů s proudem ve tvaru závitu nebo cívky. (Nekonečně) dlouhá válcová cívka s velkým počtem závitů, jejichž průměr je mnohem menší než délka cívky, se nazývá solenoid. Stočíme- li solenoid do prstence, dostaneme toroid. Pomocí pokusu s pilinami je možné zjistit, že uvnitř solenoidu (v jeho střední části) jsou magnetické indukční čáry rovnoběžné s jeho osou - je zde tedy homogenní magnetické pole. Orientaci magnetických indukčních čar určíme pomocí Ampérova pravidla pravé ruky.

12 Ampérovo pravidlo pravé ruky  Naznačíme-li uchopení vodiče do pravé ruky tak, aby palec ukazoval dohodnutý směr proudu ve vodiči, prsty pak ukazují orientaci magnetických indukčních čar. ( Ampérovo pravidlo platí i pro válcovou cívku )

13  Pro velikost magnetické indukce uvnitř velmi dlouhého solenoidu navinutého hustě tenkým vodičem umístěného v prostředí s permeabilitou platí vztah: kde I je proud v cívce a N počet závitů části cívky o délce l. Podíl počtu závitů a délky udává počet závitů na jednotku délky a označuje se jako hustota závitů. kde I je proud v cívce a N počet závitů části cívky o délce l. Podíl počtu závitů a délky udává počet závitů na jednotku délky a označuje se jako hustota závitů.

14 Flemingovo pravidlo  V homogenním magnetickém poli působí na přímý vodič o aktivní délce l, svírající s indukčními čarami úhel α, kterým prochází proud I, síla o velikosti  Směr síly F m určíme Flemingovým pravidlem levé ruky: Položíme-li levou ruku k vodiči tak, aby prsty ukazovaly směr proudu a indukční čáry vstupovaly do dlaně, ukazuje odtažený palec směr síly Fm působící na vodič.

15  Ampérův zákon je obdobou Newtonova zákona pro gravitační pole (závisí na hmotnosti) a Coulombova zákona pro el. pole (závisí na náboji).  Vyjadřuje velikost síly mezi dvěma vodiči s proudem. Pro dva rovnoběžné vodiče s proudy I 1 a I 2 ve vzdálenosti d a délce l odvodil Ampére pro magnetickou sílu tento vzorec:

16  Definice Ampéru: Ampér je stálý elektrický proud, který při průchodu dvěma přímými rovnoběžnými nekonečně dlouhými vodiči zanedbatelného kruhového průřezu umístěnými ve vakuu ve vzájemné vzdálenosti 1 metr vyvolá mezi nimi stálou sílu o velikosti N na 1 metr délky vodiče.

17 Lorentzova síla  Lorentzova síla je síla pojmenována po Hendrik Antoon Lorentzovi, působí na náboj (příp. vodič v elektromagnetickém poli).  Magnetickým polem způsobená Lorentzova síla mění směr náboje, bez toho, aby působila změnu jeho rychlosti. Hendrik Antoon Lorentz

18  Jestliže se částice s nábojem pohybuje současně v elektrickém a magnetickém poli, působí na ni jak síla elektrická F e, tak síla magnetická F m. Výslednice obou sil je Lorentzova síla, kde q - elektrický náboj; v - rychlost náboje; E intenzita elektrického pole; B - magnetická indukce, kde q - elektrický náboj; v - rychlost náboje; E intenzita elektrického pole; B - magnetická indukce nebo nebo, kde Q – náboj; v - rychlost pohybu částice;, kde Q – náboj; v - rychlost pohybu částice; B – magnet. indukce; α - úhel, který svírá směr v a B. B – magnet. indukce; α - úhel, který svírá směr v a B.

19 Hallův jev  Americký fyzik E. H. Hall provedl roku 1879 tento pokus: Vodivý pásek tloušťky d a šířky b opatřil na obou bočních okrajích kontakty, aby mohl měřit příčné elektrické napětí U mezi okraji, když páskem procházel rovnoběžně s okraji proud I. Pozoroval, že mezi oběma okraji vzniklo napětí, jestliže na pásek působil magnetickým polem kolmým k povrchu pásku:  Jestliže do homogenního magnetického pole umístíme destičku z kovu nebo polovodiče, přemísťují se volné částice s nábojem působením magnetické síly k jedné boční stěně destičky. To se projeví vznikem malého Hallova napětí mezi bočními stěnami.

20  Toto napětí U je přímo úměrné proudu I, magnetické indukci B a nepřímo úměrné tloušťce pásku d: , kde R H je Hallova konstanta a má rozměr m 3. A −1. s −1. Může být kladná i záporná - podle toho, jaký náboj má daný nositel. Pro polovodič typu N je znaménko záporné, kdežto pro polovodič typu P je kladné. A H je tzv. rozptylový faktor. Jeho hodnota se pohybuje mezi 1 (hodnota kovů) a 2 (pro slabě dotované polovodiče je asi 1,17).

21  Z teorie vyplývá, že Hallova konstanta je nepřímo úměrná hustotě nositelů proudu, a proto je Hallův jev při stejném magnetickém poli a stejné hustotě proudu mnohem silnější u polovodičů než u kovů. Proto se Hallova jevu užívá zvláště u polovodičů, a to jak ke studiu jejich vlastnosti, tak k praktickým aplikacím.  Na Hallovu jevu je především založeno měření magnetických polí. Polovodivý pásek s postranními kontakty se vloží do měřeného pole a vede se jím slabý, přesně známý proud a měří se Hallovo napětí. Tyto přístroje se nazývají teslametry (měřiče magnetické indukce).

22 fendt.de/ph14cz/lorentzforce_cz.htm fendt.de/ph14cz/lorentzforce_cz.htm..Java aplet demonstrující Lorentzovu sílu...


Stáhnout ppt "31. Stacionární magnetické pole Jana Prehradná 4. C březen 2008 březen 2008."

Podobné prezentace


Reklamy Google