Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA/SEA) a požadavky Aarhuské úmluvy Zuzana Drhová, Zelený kruh.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA/SEA) a požadavky Aarhuské úmluvy Zuzana Drhová, Zelený kruh."— Transkript prezentace:

1 Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA/SEA) a požadavky Aarhuské úmluvy Zuzana Drhová, Zelený kruh

2 Východiska Posuzování vlivů na životní prostředí je hlavním nástrojem pro naplňování čl. 6 a čl. 7 Aarhuské úmluvy. Aarhuská úmluva vychází z předpokladu, že informovaná veřejnost má zájem vyjadřovat se ke kvalitě svého životního prostředí. Od veřejné správy se očekává, konzultuje své záměry, programy a plány, a to v co nejranější fázi rozhodovacích procesů. Úmluva nestanovuje jednotný vzorec pro zapojení veřejnosti, ale jako minimum požaduje účinné oznamování,  přiměřené poskytování potřebných informací  zavedení vhodných postupů pro zapojení veřejnosti do rozhodování  zavedení postupů pro zohlednění připomínek

3  Konzultativní účast veřejnosti je ošetřena zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí (100/2001 Sb., ve znění 93/2004 Sb.), kdy se veřejnost může vyjadřovat písemnou formou (v některých případech i na veřejných slyšeních) k projektovým záměrům (politikám a strategiím) z hlediska dopadů na životní prostředí.  Smyslem těchto posouzení je expertní vyjádření, zvažující rizika, hledající optimální variantu a navrhující opatření pro zmírnění dopadů na životní prostředí - princip prevence a předběžné opatrnosti. Dvojí charakter účasti veřejnosti

4 Plnoprávná forma zapojení veřejnosti do rozhodování dává možnost se vyjádřit, ale také se odvolat a rozhodnutí právně napadnout. Tomuto požadavku odpovídá postavení účastníků správních řízení, kterými se mohou stát v některých případech také zástupci veřejnosti - občanská sdružení. Postavení účastníků řízení lze získat:  na základě aktivní účasti v procesu EIA,  na základě zákonů o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb),  o prevenci průmyslových havárií (zákon č. 353/1999 Sb.),  o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC, zákon č. 76/2002 Sb.).

5 Jak je účast veřejnosti vnímána v praxi? Účast veřejnosti je spojována s prodlužování povolovacích procesů, a tím i prodražování staveb. Otevření veřejné diskuse, zvažování variant z hlediska dopadů na životní prostředí, včetně nulové varianty, v rámci posuzování vlivů na ŽP tupí hrany pozdějších sporů. Při formálnm přístupu dochází k odsunutí nevyřešených problémů do pozdějších fází rozhodovacích procesů – správních řízení s možností odvolání se k soudu a dalších průtahů (plnoprávná účast).

6 Jak zajistit účast veřejnosti ?  Musí se o konání možnosti připomínkovat (písemně či ústně) včas dozvědět  Musí ji problém zaujmout (oslovit dotčenou veřejnost)  Musí být přesvědčena o tom, že její účast má smysl (není formální)

7 Formy účasti veřejnosti v rámci EIA/SEA  Písemné připomínkování ( ve fázi oznámení, lhůta 20 dní od jeho zveřejnění, ve fázi zveřejnění dokumentace, návrhu koncepce)  Veřejné projednání (ke zveřejnění odborné dokumentace, vyhodnocení koncepce, oznámeno min. 5 dní předem)  Účast v pracovním týmu posuzovatelů

8 Proč lidé přijdou na veřejné projednání ?  Jsou zvědaví a chtějí mít více informací  Obavy. Lidé se cítí být plánovaným záměrem ohroženi – své obavy si chtějí potvrdit či vyvrátit.  Mají co k plánovanému záměru říci a veřejné slyšení je místo, kde tak mohou učinit.

9 Co komplikuje zapojení veřejnosti do posuzování vlivů na životní prostředí?  Nedostatek času.  Nepřehlednost procesu – neví, co se po nich přesně chce.  Přílišná odbornost tématu – nerozumí tomu.  Přílišná obsáhlost projednávaných dokumentů.  Přílišná obecnost projednávaných dokumentů.  Jiné.

10 A) Pokud připravíme veřejné projednání na začátku posuzování vlivů na životní prostředí (fáze tzv. scopingu) – jak doporučuje Aarhuská úmluva – hlavní otázkou pro veřejnost je:  Jaké jsou možné škodlivé vlivy záměru na životní prostředí, na které by se nemělo při posuzování vlivů na životní prostředí zapomenout a které musí být zapracovány do odborné dokumentace? B) Pokud se veřejné projednání koná v pozdější fázi procesu při zveřejnění dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí (v ČR častější), otázka pro veřejnost zní:  Jaké jsou připomínky ke zpracované dokumentaci vlivů na životní prostředí? Zapomnělo se na něco, je to zpracováno nedostatečně? Na kterou otázku snáze odpoví veřejnost: A) nebo B) ?

11 Kroky pro zapojení veřejnosti v rámci EIA/SEA (konzultativní účast)  Vytipovat dotčenou veřejnost  Vybrat vhodné informační nástroje, aby dotčená veřejnost byla o zahájeném posuzování vlivů na životní prostředí informována (internet, místní časopis, odborný tisk, ová rozesílka – přímé oslovení)  Poskytnout informace veřejnosti o procesu posuzování vlivů na životní prostředí a jejích právech na účast a možnost se vyjádřit.  Zvolit pro veřejnost přijatelnou formu pro vyjádření se ( písemné připomínky x veřejná projednání)  Zveřejnit připomínky veřejnosti i to, jak s nimi bylo naloženo – vypořádání připomínek ( např. u SEA na územní plány je povinnost vypořádat připomínky majitelů nemovitostí a obcí, nikoliv veřejnosti, občanských sdružení).

12 Jaká jsou slabá místa současné praxe? ( dle Zprávy o implementaci AÚ) nejasné vyřizování připomínek veřejnosti (chybí definování pojmu dotčená veřejnost) informování veřejnosti zbytečně podrobná dokumentace, která je veřejnosti obtížně srozumitelná (EIA), přílišná obecnost (SEA) veřejné projednání až na konci procesu slabá právní ochrana ( připravuje se na popud EK nový zákon) nedostatečná kontrola, jak jsou doporučení v následných řízeních zohledňována (EIA), chybí monitoring (SEA)

13 Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA/SEA) a požadavky Aarhuské úmluvy Zuzana Drhová, Zelený kruh."

Podobné prezentace


Reklamy Google