Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Regenerace neprůmyslových deprimujících zón – rozvoj Libereckého kraje Projekt WB-13-04 1. 2. 2005.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Regenerace neprůmyslových deprimujících zón – rozvoj Libereckého kraje Projekt WB-13-04 1. 2. 2005."— Transkript prezentace:

1 Regenerace neprůmyslových deprimujících zón – rozvoj Libereckého kraje Projekt WB

2 Cíl presentace dne I. Popis přístupu týmu k projektu. II. Metodika projektu. III. Informace o postupu činností v období až IV. Návrh dalších činností.

3 I. Popis týmu Do projektu jsou zapojena 3 pracoviště Katedra podnikové ekonomiky a Katedra ekonomie z Hospodářské fakulty Technické univerzity v Liberci ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. v Liberci

4 Základní terminologie Brownfields: oblasti s rostoucí nezaměstnaností, útlumem celého odvětví, znečištěným životním prostředím… } Brownfield sites: upuštěná území s ohraničením plochy Podvyužitá území Narušená území, pozemky (Dle Ministerstva živ. pr.) Dříve urbanizované území v současnosti opuštěné Deprimující zóny (Dle Ministerstva pro místní rozvoj)

5 Základní terminologie Tyto a jiné termíny charakterizují pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území i ve volné krajině, které ztratily svoji původní funkci a ekonomicky i fyzicky deprimují své okolí. Vyznačují se často přítomností ekologických zátěží, zdevastovanými budovami, vylidněným okolím a složitými vlastnickými vztahy. S ohledem na zadavatele tohoto projektu budeme používat termín deprimující zóny. Při průzkumu v terénu (obce, apod., doporučujeme přidat i pojem „Brownfields“).

6 Deprimující zóny Deprimující zóny MMR dále rozlišuje: Průmyslové deprimující zóny - lze je vymezit jako plochy se značným rozvojovým potenciálem, určené pro velké investory a zařazené do databáze Agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). Neprůmyslové deprimující zóny - nejsou zajímavé pro velké investory a po jejich regeneraci se předpokládá jejich využití např. pro malé a střední podnikání nebo pro projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP).

7 V projektu WB bylo stanoveno 5 cílů Č. 1 Vytipování neprůmyslových deprimujících zón na příkladu regionu NUTS 3 Liberecký kraj. Č. 2 Vytvoření souboru případových studií neprůmyslových deprimujících zón. Č. 3 Definování metrik neprůmyslových deprimujících zón. Č. 4 Návody na revitalizaci jednotlivých typů neprůmyslových deprimujících zón. Č. 5 Sociálně-ekonomické zhodnocení projektu.

8 II. Metodika projektu Pro dosažení uvedených cílů projektu byla vytvořena následující metodika řízení projektu: 1. Vytvoření základní databáze NDZ V programu Excel přehledná databáze NDZ se základními údaji z monitoringu NDZ. V prostředí Microsoft Access základní databáze NDZ propojující data z monitoringu, makro- a mikro- prostředí (původně úvaha o mezzo- prostředí), v rámci této databáze budou jednotlivé NDZ bodově ohodnoceny.

9 Monitoring Monitoring (kritéria pro vytvoření dotazníku č. 1: září 2004 – březen 2005)*. Identifikace DZ (záměrně ne neprůmyslové) Charakteristika DZ včetně jejich popisu Vztah DZ k okolí Vztah DZ k okolí včetně infrastruktury Ekologické zatížení DZ *Vychází z: GREMLICA, T., ŠTÍPKOVÁ, R., NOVÝ, J. Revitalizace „brownfields“ v ČR. Zpracované pro Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2003

10 II. Metodika projektu 2. Tvorba případových studií revitalizovaných NDZ v zahraničí a ČR 3. Hodnocení NDZ dle (bodové hodnocení bariér): vlivu NDZ na okolí (hledisko vlastnictví), možnosti dalšího využití NDZ (viz schéma č. 1), vhodnosti NDZ pro investiční příležitost.

11 Pozn. Jedná se o upravený model Barbary Vojvodíkové, která je autorkou modelu pro hodnocení vhodnosti budoucího využití areálu bývalých důlních podniků v Ostravě. Schéma č. 1 Hodnocení využitelnosti NDZ např. pro inovační podnikání Specifika využitelnosti NDZ Prostorové vymezení okolí NDZ Dopravní napojení a obslužnost NDZ Reálná využitelnost objektu Omezení výstavby včetně ekol. zátěže Územní omezení Průmysl (lehký, těžký) Oblast bydlení Oblast podnikání Veřejně prospěšná zařízení Zařízení komerční Dálnice, silnice železnice autobusové spoje vlakové spoje Zemědělská půda, lesy Turistické atrakce Identifikovaná odvětvová seskupení Zpracovatelský průmysl v obci Turistický potenciál Vliv ceny Vlastnické vztahy Inženýrské sítě plocha Doplňující kritéria Potenciál pracovní síly, vzdělání, V+V, kritéria klastrů… Měkká infrastruktura

12 II. Metodika projektu 4. Výběr představitelů jednotlivých typů neprůmyslových deprimujících zón dle možností dalšího využití (viz následující tabulka č. 1), včetně možností financování. 5. Případové studie vybraných představitelů pro ukázku revitalizace neprůmyslových deprimujících zón. 6. Sociálně-ekonomické zhodnocení.

13 Typ deprimující zóny Charakteristika: staré, zdevastované a dlouhodobě nevyužívané, chátrající, bývalé, neobhospodařované Postprůmyslovéprůmyslové areály v urbanizovaném území Administrativníadministrativní objekty ve vnitřních zónách měst Obytnébytové nebo rodinné domy, vybydlená panelová sídliště Komerčníobjekty bývalých samoobslužných prodejen nebo menších prodejen v centrech měst Železničníobjekty a pozemky v blízkosti železnic nebo na území měst a obcí v majetku ČD, a. s. nebo SŽDC, s.o. Armádníbývalé objekty kasáren, dalších staveb a infrastruktury, vojenské areály a plochy s významnými starými ekol.z. Zemědělskéobjekty družstevní velkovýroby, pozemky Důlní pozůstatky ukončené důlní činn. a těžby nerost. surovin Historické zámky, hrady, lázně, apod.

14 Možnosti financování revitalizace NDZ lze stručně charakterizovat: z rozpočtu obcí (záleží na vlastnictví NDZ) ze státního rozpočtu účelové dotace z fondů z fondů evropské unie ze soukromých zdrojů kombinací (PPP) kombinací financování se zapojením majitelů infrastrukturních médií

15 III. Aktivity v první etapě výzkumu (1.9. – ) 1. Průzkum (1) v terénu na úrovni NUTS 3 – Liberecký kraj. 2. Informační výzkum na makroekonomické úrovni. 3. Informační výzkum a výběr kritérií pro definování NDZ, tvorba databáze NDZ. 4. Analýza potenciálních klastrů dle koeficientů LQ. 5. Zahájení mapování stávajících zkušeností v zahraničí včetně studie, Velká Británie, SRN, Finsko. 6. Zahájení mapování stávajících zkušeností v ČR. 7. Analýzy územní samosprávy, pracovní setkání. 8. Možnosti financování NDZ: Partnerství veřejného a privátního sektoru- PPP.

16 Monitoring – dotazník č. 1 Název lokality Katastrální území Obec Počet obyvatel obce Plocha deprimující zóny Vlastnictví Technická infrastruktura Dopravní napojení Omezení výstavby Regulativy dle územně plánovací dokumentace Původní využití Poslední využití Od kdy nevyužíváno Návrhy využití do budoucna Kontakt

17

18 Regenerace neprůmyslových „deprimujících zón“ jako součást strategie regionálního rozvoje Stav k Monitoring: 184 měst a obcí Počet „deprimujících zón“:256 objektů

19 Zámeček Libchava

20 Rokytnice nad Jizerou

21 Chrastava –Kulturní dům

22 Lomnice nad Popelkou Liberecké výstaviště – pavilon A

23 Liberecké výstaviště – pavilon A „úvaha o komplexu CVLK“

24 Centrum vzdělanosti Libereckého kraje Cílem CVLK je rozvoj celoživotního vzdělávání. Centrum vzdělanosti Libereckého kraje, p.o., bude zatím sídlit v budově krajského úřadu na Masarykově třídě v Liberci, kde se nachází část odboru školství. V budoucnosti by CVLK mělo sídlit v komplexu budov na Masarykově třídě, tam by už kromě koordinace probíhala i výuka. V současné době vzniká projekt, v roce 2007 se Liberecký kraj bude ucházet o peníze z Evropské unie.

25 Deprimující zóna Kateřinské údolí v Liberci Území Kateřinského údolí kopíruje údolí říčky Černé Nisy, asi 3 km severně od centra města Liberce. Údolí je nástupem do Jizerských hor směrem od Frýdlantu v Č. Délka řešeného úseku je 5 km. Na konce 19. století zde proběhla výstavba náročných výrobních objektů s realizací náhonů na řece, výstavby nájemních domů a vil továrníků. Ukončení výstavby bylo přibližně v r V 60. letech 20. stol. zde byly umístěny státní podniky bez respektování krajinného prostředí.

26 Deprimující zóna Kateřinské údolí v Liberci V současné době je to nejzanedbanější lokalita v Liberci s: výrobními závody těsně vedle bydlení, velkým množstvím chátrajících budov, které hrozí zřícením, černými skládkami, nevyrovnanou sociální strukturou obyvatelstva.

27 Deprimující zóna Kateřinské údolí v Liberci Výkres širších vztahů

28 Deprimující zóna Kateřinské údolí v Liberci

29

30

31

32

33

34

35

36 Identifikace klastrů

37 Analýza potenciálních klastrů dle koeficientů LQ Klastry byly vymezeny na základě výpočtu koeficientu lokalizace (LQ). Pro výpočet LQ byla použita data MPO o počtu pracovníků a přidané hodnotě podle odvětví OKEČ. V dalších fázích byla provedena dekompozice koeficientů LQ na úroveň obcí s rozšířenou působností (RP) a úroveň obcí, dle ukazatelů počtu pracovníků, přidané hodnotě podle odvětví OKEČ a vlivu infrastruktury.

38 Mapa: Maxima LQ dle přidané hodnoty (Liberecký kraj)

39 MAPA: Maxima LQ dle počtu pracovníků v odvětví (LK)

40 Revitalizace deprimujících zón v Liberci - zkušenosti z ČR Babylon, Liberec (textilní průmysl) Nové využití od roku 1998 Golfcentrum Liberec(textilní průmysl) Nové využití od roku 2004 Centrum Vzdělanosti LK(areál výstaviště, historická budova lázní,…) Ve fázi zpracované studie a přípravy projektu a zaregistrování CVLK, p.o., projekt bude podán v roce Kateřinské údolí (postprůmyslová oblast) cyklostezka s historickou stezkou po průmyslu 19. a 20. století. Ve fázi provedené analýzy současného stavu. Ukázka ze zahraničí viz příspěvek K. Maršíkové

41 Zmapování stávajících zkušeností v ČR: Babylon, Liberec, ČR 1946Znárodnění Tkalcovny hedvábí Textilní továrna Silka n.p. 1965Hedva n. p., závod 05 (pod. ředitelství Moravská Třebová) 1990 Privatizace a změna právní formy na akciovou společnost. 1996Zánik společnosti Hedva Liberec a.s. 1997Změna vlastníka, registrace v OR Centrum Babylon, a.s. a zahájení revitalizace. 1998CENTRUM BABYLON LIBEREC – otevření (1. etapa)

42 Zmapování stávajících zkušeností v ČR: Babylon, Liberec, ČR Revitalizace zcela hrazena ze soukromých zdrojů – Ing. Vajner Nově byl objekt otevřen jako centrum rodinné zábavy s: aquaparkem, lunaparkem, bowlingem, diskotékou, nákupním městem, byznys centrem s konferenčními sály, restauracemi a hotelem.

43 Hedva, státní podnik

44 Centrum Babylon, a.s.

45 Hedva pohled z Nitranské ulice

46 Centrum Babylon – pohled z Nitranské ulice

47 Hedva – Výrobní hala po ukončení provozu

48 Hala jako Královská zahrada

49 Revitalizovaný objekt na Výstavišti v Liberci Bývalý prodejní pavilon BYTEXU, po ukončení provozu zcela rozebrán – zůstala pouze konstrukce. Prodej koberců Nové golfové centrum Majitelem je občanské sdružení Golfcentrum Liberec

50 Zdevastovaný prodejní pavilon Bytexu (LVT) v Liberci na začátku roku 2004

51 Revitalizovaný objekt výstaviště – bývalý pavilon Bytexu, v Liberci

52

53

54

55

56

57 Doplňující podklady pro tvorbu db: Analýza územní samosprávy Členění obcí Obce se liší podle objemu výkonu přenesené působnosti. Podle objemu výkonu přenesené působnosti se člení obce do tří stupňů: obce I. stupně obce II. stupně = obce s pověřeným obecním úřadem (v Libereckém kraji 11) obce III. stupně = obce s rozšířenou působností (v Libereckém kraji 10)

58 Partnerství veřejného a privátního sektoru- PPP Označuje soubor nástrojů a metod pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru při přípravě, realizaci a provozování určitých typů veřejných služeb. U projektů PPP patří mezi potenciální výhody: mobilizace soukromého kapitálu, urychlení realizace projektu, snižování nákladů po celou dobu životnosti projektu, větší rozložení rizika, zvýšení motivace pro soukromý sektor, zvýšení kvality vytvořených aktiv, přínos dalších příjmů pro soukromý sektor, posilování veřejného řízení.

59 IV. Návrh postupu projektu – Průzkum v terénu na úrovni NUTS 3 – dokončení. 2. Informační výzkum na makroekonomické úrovni: 1. Zjištění odvětvové struktury národního hospodářství. 2. Obecní rozpočty. 3. Modely (hypotézy) ztracené příležitosti a negativních externalit z neprůmyslových deprimujících zón. 4. Informační výzkum a výběr kritérií pro definování NDZ – 2. dotazník. 5. Případová studie „Revitalizace železnic“ (viz M. Žižka). 6. Zmapování stávajících zkušeností v zahraničí včetně studie z Velké Británie. 7. Případová studie „Historická stezka po textilních továrnách“ 8. Zmapování stávajících zkušeností v ČR. 9. Daňová výtěžnost na úrovních: kraj, OsRP, OOU, O (Z. o rozpočtovém určení daní). 10. Úvaha nad faktorem infrastruktury ve vztahu k revitalizaci NDZ.

60 Konference, semináře 1. – 2. února (Hradecké Ekonomické Dny 2005), Hradec Králové V průběhu měsíců březen – duben semináře na úrovni OsRP – NDZ jako investiční příležitost (Seminář na HF TUL – KEK): Liberec Ekonomické efekty z rozšíření Evropské unie (Mezinárodní sympózium na HF TUL – KPE): České podnikatelství v evropském prostoru 2004, tento 4. ročník bude zaměřen na Neprůmyslové deprimující zóny. Liberec. 13. – (Mezinárodní konference HF TU v Liberci), sekce rozvoj regionů.

61 Děkujeme za pozornost Katedra podnikové ekonomiky Petra Rydvalová Ivan Jáč


Stáhnout ppt "Regenerace neprůmyslových deprimujících zón – rozvoj Libereckého kraje Projekt WB-13-04 1. 2. 2005."

Podobné prezentace


Reklamy Google