Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Naše mateřština včera a dnes I PhDr. Marie Hádková, Ph. D. Katedra bohemistiky PF UJEP v Ústí nad Labem.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Naše mateřština včera a dnes I PhDr. Marie Hádková, Ph. D. Katedra bohemistiky PF UJEP v Ústí nad Labem."— Transkript prezentace:

1 Naše mateřština včera a dnes I PhDr. Marie Hádková, Ph. D. Katedra bohemistiky PF UJEP v Ústí nad Labem

2 2 Národní jazyk soubor všech vyjadřovacích prostředků; soubor všech vyjadřovacích prostředků; souhrn všech existenčních forem jazyka; souhrn všech existenčních forem jazyka; souhrn všech regionálních, sociálních i funkčních podob jazyka; souhrn všech regionálních, sociálních i funkčních podob jazyka; historicky vzniklý soubor vnitřně diferencovaných a relativně autonomních útvarů (idiomů, variet, existenčních forem jazyka). souhrn vnitřně diferencovatelný (připustíme-li modelovatelnost předpokladů k řeči), souhrn vnitřně diferencovatelný (připustíme-li modelovatelnost předpokladů k řeči), a to jak z hlediska čistě lingvistického, tak z hlediska komunikačního (s ohledem na to, jaké typy komunikačních potřeb plní); soubor idiolektů jeho uživatelů soubor idiolektů jeho uživatelů

3 3

4 4

5 5 Celková charakteristika češtiny 1 jazyk PŘIROZENÝ - umělé jazyky (např. esperanto) jazyk ŽIVÝ - mrtvé jazyky se v současné době nepoužívají v běžné komunikaci (např. latina) jazyk NÁRODNÍ - na rozdíl od jazyků nenárodních (např. kmenových) náš jazyk MATEŘSKÝ - v něm jsme byli vychováni, prostřednictvím něho jsme se učili myslet a poznávat svět

6 6 Celková charakteristika češtiny 2 jazyk slovanský (západoslovanský) jazyk slovanský (západoslovanský) patří do rodiny indoevropských jazyků (genetické hledisko) patří do rodiny indoevropských jazyků (genetické hledisko) jazyk flexivní (typologické hledisko) jazyk flexivní (typologické hledisko) evropský jazyk (geografické hledisko) evropský jazyk (geografické hledisko) národní jazyk Čechů národní jazyk Čechů státní (úřední jazyk) v České republice (v Čechách, státní (úřední jazyk) v České republice (v Čechách, na Moravě a v českém Slezsku) česky mluví cca lidí česky mluví cca lidí

7 7 Pozn.: Na území ČR se užívá též jiných jazyků, menšinových (slovenštiny, polštiny, němčiny, romštiny). Na území ČR se užívá též jiných jazyků, menšinových (slovenštiny, polštiny, němčiny, romštiny). Čeština existuje jako menšinový komunikační prostředek mimo ČR: Čeština existuje jako menšinový komunikační prostředek mimo ČR: - menšina v USA, v Kanadě, v Rumunsku, v Chorvatsku, ve Vídni, na Slovensku, v Jižní Americe.

8 8 Diferenciace aktuálně existujících forem jazyka (synchronní pohled) kategorizace referenčně alternativních jazykových prostředků funkční stratifikace jazyka kategorizace založená na určitých a definovaných (definovatelných) principech vymezení kategorií Použije-li náš komunikační partner či pozorujeme-li v komunikaci jiných osob neočekávaný jazykový prostředek či formu, registrujeme to a hodnotíme, protože pro nás jde o řečové chování příznakové. Účastníci komunikace (ale i její pozorovatelé) zažívají, spoluvytvářejí či jen registrují úspěšnost/neúspěšnost určitého řečového chování, resp. chování vůbec.

9 9 Knížka v českém a německém jazyku složená, kterak by Čech německy a Němec česky čísti, psáti i mluviti učiti se měl (Ondřej Klatovský z Dalmanhorstu, Menší město Pražské, 1540) Němec: Němec: Jest tak, že těžká proměnitelnost jest tím, že podlé rozličnosti krajin jináč a jináč lidé z obyčeje jazyk svůj německý proměňují.... Při některých pak rozdíl takový jest, že mnohý Němec Němci nerozumí. Čech: Čech: Tolikéž i při mém jazyku českém mnoho proměnitelnosti a rozdílů nalezneš, kteříž uměním všickni stiženi býti nemohou.

10 10 Z nejstarších gramatik je pak v této souvislosti třeba připomenout dílo Grammatica česká (Jan Blahoslav – dokončena v r. Blahoslavovy smrti – 1571, existovala v rukopise až do r. 1857, kdy ji krátce po objevení textu vydali ve Vídni Ignác Hradil aj. podle:Josef Jireček). Nejde nám na tomto místě o Blahoslavův komentář k tzv. mluvnici náměštské – Gramatyka česká v dvojí stránce, Ortographia předkem, Etymologia potom – Náměšť 1533, která ovšem také představuje spíše příručku stylistickou, protože uvádí řadu ukázek a návodů, jak se vyhnout různým jazykovým vadám a formulačním nedostatkům. Blahoslav nejen komentuje dialekty – ve smyslu později jednotlivých slovanských větví, ale také konstatuje diferenciaci tzv. českého dialektu – základní rozdíl vidí mezi Čechami a Moravou (pasáž De dialectis): Z nejstarších gramatik je pak v této souvislosti třeba připomenout dílo Grammatica česká (Jan Blahoslav – dokončena v r. Blahoslavovy smrti – 1571, existovala v rukopise až do r. 1857, kdy ji krátce po objevení textu vydali ve Vídni Ignác Hradil aj. podle:Josef Jireček). Nejde nám na tomto místě o Blahoslavův komentář k tzv. mluvnici náměštské – Gramatyka česká v dvojí stránce, Ortographia předkem, Etymologia potom – Náměšť 1533, která ovšem také představuje spíše příručku stylistickou, protože uvádí řadu ukázek a návodů, jak se vyhnout různým jazykovým vadám a formulačním nedostatkům. Blahoslav nejen komentuje dialekty – ve smyslu později jednotlivých slovanských větví, ale také konstatuje diferenciaci tzv. českého dialektu – základní rozdíl vidí mezi Čechami a Moravou (pasáž De dialectis): Citujeme podle: Radoslav večerka, Dušan Šlosar (Šlosar) – Spisovný jazyk v dějinách české společnosti. Brno 2009, s. 85 a n. Citujeme podle: Radoslav večerka, Dušan Šlosar (Šlosar) – Spisovný jazyk v dějinách české společnosti. Brno 2009, s. 85 a n. Citujeme z kolektivní práce Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky (Praha 2007), Mluvnictví do konce 2. sv. války – z pasáže, jejímž autorem Radoslav Večerka, s. 16) Citujeme z kolektivní práce Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky (Praha 2007), Mluvnictví do konce 2. sv. války – z pasáže, jejímž autorem Radoslav Večerka, s. 16)

11 11 Grammatica česká (Jan Blahoslav) rukopis dokončen 1571, vydán 1857 Čechové řkou pěkným slovem hlemejžď, Moravci mrzutě slimák. Moravci nevědí, co jest to pařez, než říkají tomu peň… Čechové řkou pěkným slovem hlemejžď, Moravci mrzutě slimák. Moravci nevědí, co jest to pařez, než říkají tomu peň…

12 12 Blahoslav nabízí i stylistickou hierarchizaci češtiny, a proto bývá uváděn i jako první českých stylistik: styl teologický (vznešený a vážný) připouštějící archaismy, ale i potřebné neologismy styl teologický (vznešený a vážný) připouštějící archaismy, ale i potřebné neologismy styl odborný (přesný) obsahující neologismy a výpůjčky (hlavně z latiny) styl odborný (přesný) obsahující neologismy a výpůjčky (hlavně z latiny) styl vyšší hovorový, dvorský (konverzační) s cizími prvky lexikálními i gramatickými, zejména germanismy styl vyšší hovorový, dvorský (konverzační) s cizími prvky lexikálními i gramatickými, zejména germanismy styl nižší hovorový, „verštatní“, v němž se uplatňují germanismy profesních mluv a který zahrnuje i variantu kuchyňskou, ženskou a dětskou styl nižší hovorový, „verštatní“, v němž se uplatňují germanismy profesních mluv a který zahrnuje i variantu kuchyňskou, ženskou a dětskou styl rustikální s dialektismy, patří do něho též nižší varianta deklasovaná (v našem pojetí prvky slangové a argotické) styl rustikální s dialektismy, patří do něho též nižší varianta deklasovaná (v našem pojetí prvky slangové a argotické)

13 13 Encyklopedický slovník češtiny, Praha 2002 (heslo – Jazyk národní, autoři: M. Krčmová, J. Chloupek) Stratifikační model Encyklopedický slovník češtiny, Praha 2002 (heslo – Jazyk národní, autoři: M. Krčmová, J. Chloupek) Mimo tento model stojí: - profesní mluva, slang, argot - běžná mluva/běžně mluvený jazyk - městská mluva Není užito pojmů: - standard(ní) - nestandard(ní) - substandard(ní)

14 14 Komunikační model G. P. Něščimenková 1999 – Etničeskij jazyk. Opyt funkcionaľnoj diferenciaciji 2003 – Jazykovaja situacija v slavjanskich stranach sdělování etnika rozděluje do sfér, - sféra komunikace regulované (vnější regulace i autoregulace) - sféra komunikace neregulované (komunikace soukromá konfliktní momenty: HČ, OČ, BMJ, postoje lingvistů - vnitřní architektura stratifikačního modelu se komplikuje...

15 15 Autoři sborníku (Spisovná čeština a jazyková kultura (1932) – V. Mathesius, B. Havránek, J. Mukařovský, R. Jakobson a M. Weingart) vycházeli z předpokladu, že spisovnou normu nevytváří pouze většinový úzus uživatelů, ale že do procesu stability spisovného jazyka a rozvíjení jeho vnitřně diferencovaných funkčních a stylových potřeb je zapotřebí aktivně zasahovat a pečovat o něj. J. Kraus Rétorika a řečová kultura, Praha 2010, s. 132

16 16 J. Kořenský - Obraz dějin ve výkladech funkčních vlastností národního jazyka (AUPO 2007)...v teoreticko-metodologických východiscích je v naší novodobé – již dvě stě let trvající – vývojové fázi uvažování o funkční stratifikaci češtiny přítomen jakýsi svár mezi historicitou a funkčním zřetelem kritérií, na jejichž základě se pak právě utváří složka deziderativní a preskriptivně deskriptivní. … Tento rámec (historický)je tak silný, že působí jaksi obousměrně: nejen, že spoluurčuje onen zmíněný svár, ale zároveň řešení tohoto sváru má nezanedbatelné rysy interpretace národních dějin....v teoreticko-metodologických východiscích je v naší novodobé – již dvě stě let trvající – vývojové fázi uvažování o funkční stratifikaci češtiny přítomen jakýsi svár mezi historicitou a funkčním zřetelem kritérií, na jejichž základě se pak právě utváří složka deziderativní a preskriptivně deskriptivní. … Tento rámec (historický)je tak silný, že působí jaksi obousměrně: nejen, že spoluurčuje onen zmíněný svár, ale zároveň řešení tohoto sváru má nezanedbatelné rysy interpretace národních dějin.

17 17 Josef Dobrovský – volba starší normy „ Ausführlisches Lehrgebäude der böhmischen Sprache“ Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache“ z r Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen SpracheAusführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache

18 18 In: Josef Dobrovský. Fundator studiorum slavicorum. Praha 2004 O. Uličný – Co zavinil Dobrovský? In: Josef Dobrovský. Fundator studiorum slavicorum. Praha 2004 Dobrovský především „zavinil“, či spíše způsobil, že české národní obrození mělo pevnou oporu v jasně stanoveném, sjednocujícím jazykovém základě. … Dobrovský sáhnul k jazyku starší normy také proto, že v knížkách lidového čtení byl tento jazyk zachován … rozuměli mu... přes různost vývoje různých nářečí, takže tato norma jazykově sjednocující mohla být základem obrození a sjednocení národního a společenského.

19 19 In ČJL, roč. 61, č. 2 ( ) František Daneš - Kontinuita češtiny In ČJL, roč. 61, č. 2 ( ) … dnešní pochybovači o obrozenské volbě sami jasnou, konkrétní představu o tom, jakou podobu by byl měl onen nový, netradiční spisovný jazyk mít, nepodali. Ostatně jde jim spíše o situaci dnešní, o sbližování spisovné češtiny s tzv. obecnou češtinou, přesněji řečeno o záměrné zavádění do relativně ustáleného celonárodního spisovného jazyka neustálené, variující hláskové a tvarové alternanty lokálně české. … dnešní pochybovači o obrozenské volbě sami jasnou, konkrétní představu o tom, jakou podobu by byl měl onen nový, netradiční spisovný jazyk mít, nepodali. Ostatně jde jim spíše o situaci dnešní, o sbližování spisovné češtiny s tzv. obecnou češtinou, přesněji řečeno o záměrné zavádění do relativně ustáleného celonárodního spisovného jazyka neustálené, variující hláskové a tvarové alternanty lokálně české.

20 20 Můžeme rozhodnutí Josefa Dobrovského posoudit z pohledu teorie jazykového plánování?...zdrženlivý postoj lingvistů k jazykovému plánování je dán nejen ideologickými základy strukturalismu, ale také tím, že jazykové plánování přesahuje hranice i velice široce vymezené lingvistiky, je záležitostí interdisciplinární, a pokud jde o jeho implementaci, je záležitostí jasně politickou... (Jiří Nekvapil – O historii, teorii a modelech jazykového plánování, SaS, 71, 2010, s. 53)

21 21 Určitá míra teritoriálních odlišností v kodifikovaném/spisovném jazyce vede ke konfliktu, ke snaze prosadit svůj mluvený jazyk do pozice prestižního kódu? Určitá míra teritoriálních odlišností v kodifikovaném/spisovném jazyce vede ke konfliktu, ke snaze prosadit svůj mluvený jazyk do pozice prestižního kódu? Jde o snahu odstranit semikomunikaci, nebo spíše o projev sociální/národní/etnické identity, resp. o odpor vůči přisouzenému postavení v souboru mluvčích onoho přirozeného jazyka? Jde o snahu odstranit semikomunikaci, nebo spíše o projev sociální/národní/etnické identity, resp. o odpor vůči přisouzenému postavení v souboru mluvčích onoho přirozeného jazyka?

22 22 Semikomunikace...propouštění zpráv přes poněkud vysokou úroveň „komunikačního šumu“... (E. Haugen – 1966 Semicommunication: The language gap in Scandinavia, The Ecology of Language ) Semicommunication has to be seen in a much broader social framework....interdialectal communication. (Kurt Braunmüller – Semicommunication and Accomodation (international Journal of Applied Linguistics, Vollume 12, issue 1, 1-23, June 2002):

23 23 Semikomunikace v komunikaci rodilých uživatelů češtiny?

24 24

25 25

26 26 Výskyt moravismu (kodifikovaného i nekodifikovaného, primárně srozumitelného i nesrozumitelného) je hodnocen na územích obecné češtiny jako sociální marker, což je pochopitelně nutno analyzovat v širších sociálních souvislostech Výskyt moravismu (kodifikovaného i nekodifikovaného, primárně srozumitelného i nesrozumitelného) je hodnocen na územích obecné češtiny jako sociální marker, což je pochopitelně nutno analyzovat v širších sociálních souvislostech James Wilson – Moravians in Prague James Wilson – Moravians in Prague (A Sociolinguistic Study of Dialect Contact in The Czech Republic)

27 27

28 28 Závěr – Jak se bude situace vyvíjet? korpusová data korpusová data teorie jazykového managementu teorie jazykového managementu communication accomodation theory communication accomodation theory adekvátní reflexe vlivu nových médií komunikace adekvátní reflexe vlivu nových médií komunikace Odpověďět je těžké, protože je těžké předpovídat vývoj sociálních norem, které řídí řečové chování vlastně ve všech jeho směrech.

29 29 Hence diffrences in terms of accent, grammar and vocabulary – the differences overlooked by formal linguists – are indices of the social position of speaker and reflections ot he quantities of linguistic capital (and other capital) which they possess. The more linguistic capital that speakers possess, the more they are able to exploit the system of difference to their advantage and thereby secure a profit of distinction. (Pierre Bourdeau – Language and symbolic power, 1991) Hence diffrences in terms of accent, grammar and vocabulary – the differences overlooked by formal linguists – are indices of the social position of speaker and reflections ot he quantities of linguistic capital (and other capital) which they possess. The more linguistic capital that speakers possess, the more they are able to exploit the system of difference to their advantage and thereby secure a profit of distinction. (Pierre Bourdeau – Language and symbolic power, 1991)

30 30 Děkuji za pozornost, Děkuji za


Stáhnout ppt "Naše mateřština včera a dnes I PhDr. Marie Hádková, Ph. D. Katedra bohemistiky PF UJEP v Ústí nad Labem."

Podobné prezentace


Reklamy Google