Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Francie (Francouzská republika). Ing. M. Šlégrová, VŠFS Obecné informace Francie je zakládajícím členem EU, resp. ESUO - vzniklo na základě tzv. Schumanova.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Francie (Francouzská republika). Ing. M. Šlégrová, VŠFS Obecné informace Francie je zakládajícím členem EU, resp. ESUO - vzniklo na základě tzv. Schumanova."— Transkript prezentace:

1 Francie (Francouzská republika)

2 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Obecné informace Francie je zakládajícím členem EU, resp. ESUO - vzniklo na základě tzv. Schumanova plánu v roce 1952 (Robert Schuman byl francouzským ministrem zahraničí v letech ) x ESUO je ustanoveno Pařížskou smlouvou (1951 Paříž), byla podepsána na 50 let – jako jediná zakládající smlouva ES. Jako silný členský stát usiluje o prohlubování stávající integrace a dává mu přednost před rozšířením. Spolupráce Francie a Německa je považována za hnací sílu Evropské unie. Francie je zakládajícím členem EU, resp. ESUO - vzniklo na základě tzv. Schumanova plánu v roce 1952 (Robert Schuman byl francouzským ministrem zahraničí v letech ) x ESUO je ustanoveno Pařížskou smlouvou (1951 Paříž), byla podepsána na 50 let – jako jediná zakládající smlouva ES. Jako silný členský stát usiluje o prohlubování stávající integrace a dává mu přednost před rozšířením. Spolupráce Francie a Německa je považována za hnací sílu Evropské unie. Počet hlasů v EP = 72 Počet hlasů v EP = 72 Správní členění: 22 regionů + 4 zámořská území Správní členění: 22 regionů + 4 zámořská území Státní zřízení: parlamentně prezidentská republika, unitární stát Státní zřízení: parlamentně prezidentská republika, unitární stát Forma vlády: parlamentně prezidentská Forma vlády: parlamentně prezidentská Hlava státu: Nicolas Sarkozi (od ) Hlava státu: Nicolas Sarkozi (od )

3 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Politická charakteristika Francie je podle Ústavy přijaté za prezidenta Charlese de Gaulla dne 4. října 1958 (tzv. Ústava V. republiky) parlamentní demokratickou republikou s poloprezidentským systémem. Cílem úpravy francouzských ústavních institucí z roku 1958 bylo posílit výkonnou moc státu oproti předchozímu období, kdy ústava připisovala příliš velké pravomoci zákonodárným orgánům, což mělo za následek politickou nestabilitu v zemi (časté vyslovování nedůvěry vládě ze strany parlamentu). Francie je podle Ústavy přijaté za prezidenta Charlese de Gaulla dne 4. října 1958 (tzv. Ústava V. republiky) parlamentní demokratickou republikou s poloprezidentským systémem. Cílem úpravy francouzských ústavních institucí z roku 1958 bylo posílit výkonnou moc státu oproti předchozímu období, kdy ústava připisovala příliš velké pravomoci zákonodárným orgánům, což mělo za následek politickou nestabilitu v zemi (časté vyslovování nedůvěry vládě ze strany parlamentu).

4 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Hlava státu Prezident - je v režimu V. republiky klíčovým, určujícím činitelem. Předseda vlády je spíše nevýraznou figurou. Jeho význam stoupá v obdobích tzv. kohabitace - kdy prezident a předseda vlády pocházejí z opozičních politických stran. Prezident - je v režimu V. republiky klíčovým, určujícím činitelem. Předseda vlády je spíše nevýraznou figurou. Jeho význam stoupá v obdobích tzv. kohabitace - kdy prezident a předseda vlády pocházejí z opozičních politických stran. Hlavní znaky současného politického systému: Prezident republiky je volený na období 5ti let přímou všeobecnou volbou na principu absolutní většiny (většinou až ve 2. kole). Počínaje funkčním obdobím je délka mandátu prezidenta 5 let (dříve 7 let). Hlavní znaky současného politického systému: Prezident republiky je volený na období 5ti let přímou všeobecnou volbou na principu absolutní většiny (většinou až ve 2. kole). Počínaje funkčním obdobím je délka mandátu prezidenta 5 let (dříve 7 let). Současným prezidentem je od května 2007 Nicolas SARKOZY. Současným prezidentem je od května 2007 Nicolas SARKOZY. Následující prezidentské volby se budou konat v roce Následující prezidentské volby se budou konat v roce 2012.

5 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Hlava státu Pravomoci prezidenta: Pravomoci prezidenta: –jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh rovněž členy vlády. –po konzultaci s předsedou vlády a předsedy obou komor parlamentu může rozpustit Národní shromáždění –podepisuje zákony –může podrobit referendu každý zákon týkající se organizace veřejných institucí nebo směřující k ratifikaci smlouvy –v případě ohrožení státu přebírá po konzultaci s předsedou vlády, předsedy obou komor parlamentu a předsedou Ústavního soudu mimořádné pravomoci –osobně řídí zasedání vlády

6 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Vláda Současná vláda působí od 19. června Současná vláda působí od 19. června Současným premiérem Francie je François Fillon, jmenovaný prezidentem Sarkozym 17. května Současným premiérem Francie je François Fillon, jmenovaný prezidentem Sarkozym 17. května Předseda vlády je spíše nevýraznou figurou. Jeho význam stoupá v obdobích tzv. kohabitace - kdy prezident a předseda vlády pocházejí z opozičních politických stran. Předseda vlády je spíše nevýraznou figurou. Jeho význam stoupá v obdobích tzv. kohabitace - kdy prezident a předseda vlády pocházejí z opozičních politických stran.

7 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Parlament Dvoukomorový parlament se skládá z Národního shromáždění a Senátu. Dvoukomorový parlament se skládá z Národního shromáždění a Senátu. Národní shromáždění má 577 členů volených na 5 let většinovým systémem v přímých dvoukolových volbách. Národní shromáždění je vnímáno jako komora bez větších pravomocí, klíčový význam pro rozpočet má Ministerstvo financí. Národní shromáždění má 577 členů volených na 5 let většinovým systémem v přímých dvoukolových volbách. Národní shromáždění je vnímáno jako komora bez větších pravomocí, klíčový význam pro rozpočet má Ministerstvo financí. Senát má 331 členů volených nepřímo na 6 let. Senát má 331 členů volených nepřímo na 6 let.

8 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Veřejná správa Francie je rozdělena na 26 regionů. Francie je rozdělena na 26 regionů. Z toho 22 leží v evropské části Francie, z nichž jeden tvoří Korsika se zvláštním statutem a zbylé 4 jsou tvořeny jedním departementem a bývají tak označovány jako Zámořské departementy a regiony. Z toho 22 leží v evropské části Francie, z nichž jeden tvoří Korsika se zvláštním statutem a zbylé 4 jsou tvořeny jedním departementem a bývají tak označovány jako Zámořské departementy a regiony. Regiony se dělí na departementy, kterých je ve Francie 100, z toho 4 zámořské. Regiony se dělí na departementy, kterých je ve Francie 100, z toho 4 zámořské.

9 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Veřejná správa Regiony jsou vyššími strukturami místní VS. Regiony jsou vyššími strukturami místní VS. Územní samosprávu v nich vykonává rada přímo volená ve všeobecných volbách. Do její kompetence náleží péče o celkový eko, soc. a kulturní rozvoj regionu. Za tím účelem rada uzavírá dohody se státními a dalšími orgány institucemi. Rada ze svého středu volí prezidenta a viceprezidenta. Územní samosprávu v nich vykonává rada přímo volená ve všeobecných volbách. Do její kompetence náleží péče o celkový eko, soc. a kulturní rozvoj regionu. Za tím účelem rada uzavírá dohody se státními a dalšími orgány institucemi. Rada ze svého středu volí prezidenta a viceprezidenta. V čele reg. státní správy stojí prefekti jmenovaní dekretem vlády. Jsou to zástupci ministerstev, hájí a na území regionu prosazují státní zájmy, vykonávají správní a finanční kontrolu nad nižšími články správy (departementy a municipalitami). V čele reg. státní správy stojí prefekti jmenovaní dekretem vlády. Jsou to zástupci ministerstev, hájí a na území regionu prosazují státní zájmy, vykonávají správní a finanční kontrolu nad nižšími články správy (departementy a municipalitami).

10 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Veřejná správa Departementy jsou dekoncentrovanými územními jednotkami státu a decentralizovanými články veřejné správy. Departementy jsou dekoncentrovanými územními jednotkami státu a decentralizovanými články veřejné správy. Zastupitelskými orgány v departementech jsou generální rady, volené ve všeobecných volbách. Z řad svých členů volí předsednictvo (tzv. komisi) jemuž předsedá prezident – a v jeho nepřítomnosti viceprezident. Zastupitelskými orgány v departementech jsou generální rady, volené ve všeobecných volbách. Z řad svých členů volí předsednictvo (tzv. komisi) jemuž předsedá prezident – a v jeho nepřítomnosti viceprezident. Generální rada jako orgán samosprávy nemůže projednávat žádnou otázku bez předchozího souhlasu prefekta řídícího úřad státní správy. Generální rada jako orgán samosprávy nemůže projednávat žádnou otázku bez předchozího souhlasu prefekta řídícího úřad státní správy.

11 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Veřejná správa Základní správní jednotkou je obec. V komunálních volbách jsou vždy na období 6 let volena zastupitelstva a rady, které ze svých řad volí starostu a jeho zástupce. Každý z členů rady odpovídá za některou z oblastí komunální politiky (finance, soc. záležitosti, veř. práce apod.) Základní správní jednotkou je obec. V komunálních volbách jsou vždy na období 6 let volena zastupitelstva a rady, které ze svých řad volí starostu a jeho zástupce. Každý z členů rady odpovídá za některou z oblastí komunální politiky (finance, soc. záležitosti, veř. práce apod.)

12 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Veřejná správa Starosta si zřizuje své vlastní poradní orgány (tzv. kabinety). Starosta si zřizuje své vlastní poradní orgány (tzv. kabinety). Jeho postavení má povahu: Jeho postavení má povahu: –je pověřen výkonem územní samosprávy, státní správy –zastupuje obec navenek. –Spravuje obecní majetek, vydává povolení k podnikatelským a dalším činnostem, reguluje urbanistický rozvoj obce, podává radě návrhy, předkládá jí ke schválení roční rozpočtu má i další práva a povinnosti. Zdrojem příjmů rozpočtů obcí jsou jednak místní daně (daň z nemov., pozemk.) jednak dotace od státu, jednak příjmy obce z jejích vlastních ekonomických aktivit. Zdrojem příjmů rozpočtů obcí jsou jednak místní daně (daň z nemov., pozemk.) jednak dotace od státu, jednak příjmy obce z jejích vlastních ekonomických aktivit. Výkonným orgánem obce je její úřad vedený tajemníkem Výkonným orgánem obce je její úřad vedený tajemníkem

13 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Veřejná správa Pravomoci obcí jsou poměrně rozsáhlé. Municipality odpovídají za základní školství, soc. politiku, za údržbu místních komunikací, správu sítě vodovodů, kanalizací a za poskytování široké palety dalších veřejných a veř. pros. služeb. Pravomoci obcí jsou poměrně rozsáhlé. Municipality odpovídají za základní školství, soc. politiku, za údržbu místních komunikací, správu sítě vodovodů, kanalizací a za poskytování široké palety dalších veřejných a veř. pros. služeb. Obce se sdružují do obvodů a kantonů, v nichž však zastupitelské orgány již neexistují. Obvody jsou mezistupněm ústředně řízené správy a kantony, z nichž několik tvoří departement. Obce se sdružují do obvodů a kantonů, v nichž však zastupitelské orgány již neexistují. Obvody jsou mezistupněm ústředně řízené správy a kantony, z nichž několik tvoří departement.

14 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Veřejná správa - shrnutí Ze správního hlediska se Francie dělí na obce (komuny), departementy, regiony a zámořská území. Ze správního hlediska se Francie dělí na obce (komuny), departementy, regiony a zámořská území. Obyvatelé obcí volí obecní rady na 6 let v jejichž čele jsou starostové, potvrzovaní premiérem. Obyvatelé obcí volí obecní rady na 6 let v jejichž čele jsou starostové, potvrzovaní premiérem. Zastupitelským orgánem departementů je generální rada volena přímo na 6 let její předseda je výkonným orgánem. Zastupitelským orgánem departementů je generální rada volena přímo na 6 let její předseda je výkonným orgánem. Představitelem ústřední moci je prefekt. Představitelem ústřední moci je prefekt. Každý region si volí radu regionu ústřední moc reprezentuje prefekt regionu. Každý region si volí radu regionu ústřední moc reprezentuje prefekt regionu. V zámořských územích volí obyvatelé místní shromáždění, které zřizuje výkonnou radu, v jejímž čele stojí nejvyšší komisař jmenovaný francouzskou vládou. V zámořských územích volí obyvatelé místní shromáždění, které zřizuje výkonnou radu, v jejímž čele stojí nejvyšší komisař jmenovaný francouzskou vládou.

15 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Veřejná správa Ve Francii tvoří státní správu 4 úrovně: Ve Francii tvoří státní správu 4 úrovně: celostátní, celostátní, regionální, regionální, oblastní, oblastní, a obecní. a obecní. Francie je spolu s Německem hlavním představitelem tzv. evropsko- kontinentálního pojetí správy, které se utvářelo po staletí, tzn. uplatňuje se systém právního státu. Stát je pomocí práva ústřední integrační silou. Zákonodárství podrobně upravuje organizační, kompetenční i procesní stránku VS. VS je manažerizaci a ekonomizaci méně otevřená než tvz. Anglosaský systém VS. Francie je spolu s Německem hlavním představitelem tzv. evropsko- kontinentálního pojetí správy, které se utvářelo po staletí, tzn. uplatňuje se systém právního státu. Stát je pomocí práva ústřední integrační silou. Zákonodárství podrobně upravuje organizační, kompetenční i procesní stránku VS. VS je manažerizaci a ekonomizaci méně otevřená než tvz. Anglosaský systém VS. Od francouzské revoluce se ve Francii jako první evropské zemi postupně uskutečňovala zásadní demokratická přeměna správního systému. Od francouzské revoluce se ve Francii jako první evropské zemi postupně uskutečňovala zásadní demokratická přeměna správního systému. Již za revoluce byly vytvořeny departementy, které dodnes tvoří základnu administrativního uspořádání státu. Již za revoluce byly vytvořeny departementy, které dodnes tvoří základnu administrativního uspořádání státu.

16 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Veřejná správa Požadavek regionální autonomie byl ve Francii od konce 50. let a zejména od roku 1972, kdy byly vytvořeny regiony, ovšem pouze pro nekoncentrovaný výkon státní správy. Požadavek regionální autonomie byl ve Francii od konce 50. let a zejména od roku 1972, kdy byly vytvořeny regiony, ovšem pouze pro nekoncentrovaný výkon státní správy. Regionální úřady byly tehdy pověřeny koordinováním aktivit státní správy v departementech. Regionální úřady byly tehdy pověřeny koordinováním aktivit státní správy v departementech. Jedním z hlavních cílů sledovaných vytvořením regionů bylo počátkem 70. let úsilí o celkové zvýšení účinnosti správní činnosti. Za rozhodující přelom je pokládáno přijetí prvního z tzv. decentralizačních zákonů v roce 1982 na jehož základě byly zvýšeny pravomoci volených orgánů obcí a departementů. Jedním z hlavních cílů sledovaných vytvořením regionů bylo počátkem 70. let úsilí o celkové zvýšení účinnosti správní činnosti. Za rozhodující přelom je pokládáno přijetí prvního z tzv. decentralizačních zákonů v roce 1982 na jehož základě byly zvýšeny pravomoci volených orgánů obcí a departementů.

17 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Veřejná správa Současně byla územní samospráva zavedena i na úrovni regionů. Reforma veřejné správy byla přímo spjata s hodnocením efektivity činnosti organizací financovaných ze státního rozpočtu a jednotlivých úřadů. Současně byla územní samospráva zavedena i na úrovni regionů. Reforma veřejné správy byla přímo spjata s hodnocením efektivity činnosti organizací financovaných ze státního rozpočtu a jednotlivých úřadů. Na základě toho byl také počátkem devadesátých let zahájen proces tzv. debyrokratizace centra. Právní postavení úředníků územní samosprávy bylo posíleno vyhlášením Statutu místního úředníka, který jim zaručil obdobné postavení, jakého používají úředníci státní správy. Na základě toho byl také počátkem devadesátých let zahájen proces tzv. debyrokratizace centra. Právní postavení úředníků územní samosprávy bylo posíleno vyhlášením Statutu místního úředníka, který jim zaručil obdobné postavení, jakého používají úředníci státní správy.

18 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Veřejná správa Výrazem posílené územní samosprávy se stalo především vytvoření regionálních a departementních generálních rad v čele s prezidenty volenými členy rad. Výrazem posílené územní samosprávy se stalo především vytvoření regionálních a departementních generálních rad v čele s prezidenty volenými členy rad. Prefekti jmenovaní vládou se stali jen představiteli jednotlivých ministrů a jako takoví jsou klíčovými koordinátory různých aktivit prováděných na regionální a na departementní úrovni. Součastně dbají na legalitu prvních opatření přijímaných a vyhlašovaných volenými představiteli obcí.v případě, že vyhlášky či nařízení jsou v rozporu s právním řádem, jsou povinni pozastavit jejich platnost a postoupit je ke konečnému rozhodnutí správnímu soudu. Prefekti jmenovaní vládou se stali jen představiteli jednotlivých ministrů a jako takoví jsou klíčovými koordinátory různých aktivit prováděných na regionální a na departementní úrovni. Součastně dbají na legalitu prvních opatření přijímaných a vyhlašovaných volenými představiteli obcí.v případě, že vyhlášky či nařízení jsou v rozporu s právním řádem, jsou povinni pozastavit jejich platnost a postoupit je ke konečnému rozhodnutí správnímu soudu.

19 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Veřejná správa Ve franc. státní správě se nerozlišují státní zam- ci a ti, kdo mají formální status státní služby (fonctionnaires). Další rozdíl se projevuje mezí státní službou a službou v místních orgánech. Ve franc. státní správě se nerozlišují státní zam- ci a ti, kdo mají formální status státní služby (fonctionnaires). Další rozdíl se projevuje mezí státní službou a službou v místních orgánech. Pod pojmem státní úředníci (fonctionnaires) se zahrnují zam-ci centrálních státních orgánů (nikoli veřejného sektoru v širším smyslu jako např. vojenský personál x učitelé a zam-ci telekomunikací) Pod pojmem státní úředníci (fonctionnaires) se zahrnují zam-ci centrálních státních orgánů (nikoli veřejného sektoru v širším smyslu jako např. vojenský personál x učitelé a zam-ci telekomunikací)

20 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Veřejná správa V souladu se zněním ústavy za státní službu odpovídá premiér. Úkoly na totmot úseku plní státní sekretář, jemu je podřízen Generální ředitel správy a státní služby a jeho úřad. Ministr financí podepisuje veškeré dokumenty vztahující se ke státní slu, pokud mají finanční dopady. V souladu se zněním ústavy za státní službu odpovídá premiér. Úkoly na totmot úseku plní státní sekretář, jemu je podřízen Generální ředitel správy a státní služby a jeho úřad. Ministr financí podepisuje veškeré dokumenty vztahující se ke státní slu, pokud mají finanční dopady.

21 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Vzdělávání úředníků VS Vzdělávání a výchova úředníků je značně centralizována Vzdělávání a výchova úředníků je značně centralizována Na vedoucí fce ve státní správě jsou přednostně zařazováni absolventi Národní školy správy (ENA) (1945 Paříž) Na vedoucí fce ve státní správě jsou přednostně zařazováni absolventi Národní školy správy (ENA) (1945 Paříž) ENA nabízí 3 různé konkursní zkoušky: ENA nabízí 3 různé konkursní zkoušky: –Externí konkurs – zk určená pro všechny uchazeče s univerzitním vzděláním do věku 25 let –Interní konkurs – zk určená státním úředníkům mladším 32 let, kteří mají min. 5 let praxe ve státní správě) nevyžaduje se u nich VŠ vzdělání) –Přijímací ZK – určena osobám, které mají min. 8 let praxe mimo státní správu

22 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Vzdělávání úředníků VS Přijímací ZK se skládají ze znalosti legislativy, ekonomiky, sociálních a mezinárodních, politických otázek a z jazyků. Součást ZK je prověření i tělesné zdatnosti. Po úspěšném absolvování přijímací ZK je uchazeči stanoven 2letý studijní plán. ENA nabízí 4 studijní obory. Přijímací ZK se skládají ze znalosti legislativy, ekonomiky, sociálních a mezinárodních, politických otázek a z jazyků. Součást ZK je prověření i tělesné zdatnosti. Po úspěšném absolvování přijímací ZK je uchazeči stanoven 2letý studijní plán. ENA nabízí 4 studijní obory. Mimo ENA existuje ve FR řada dalších vzdělávacích institutů a škol. Mimo ENA existuje ve FR řada dalších vzdělávacích institutů a škol.

23 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Vzdělávání úředníků ve VS Profesní vzdělávání VS zahrnuje: Profesní vzdělávání VS zahrnuje: Přípravu na vstupní konkursní ZK Přípravu na vstupní konkursní ZK Nástupní školení Nástupní školení Krátkodobá školení v průběhu služby Krátkodobá školení v průběhu služby Ve FR rovněž působí Mezinárodní institut VS (IIAP) – založen v roce 1966 – zřízen státním tajemníkem ministerstva vnitra, ten je zodpovědný za státní službu a správní reformu. Celý systém vzdělávání je založen na praktických cvičeních. Ve FR rovněž působí Mezinárodní institut VS (IIAP) – založen v roce 1966 – zřízen státním tajemníkem ministerstva vnitra, ten je zodpovědný za státní službu a správní reformu. Celý systém vzdělávání je založen na praktických cvičeních.

24 Ing. M. Šlégrová, VŠFS Vzdělávání úředníků VS Vzdělávání místní správy je řízeno z Národního střediska pro přípravu pracovníků VS (1987), v čele stojí 34 členná správní rada (12 členů zastupuje obce, 3 departementy, 2 regiony a 17 členů je voleno z řad správních úředníků). V případě úvodního povinného vzdělávání všichni noví pracovníci místní správy absolvují 8týdenní kurzy. Na Vstupní kurzy navazují 10denní specializované kurzy. Vzdělávání místní správy je řízeno z Národního střediska pro přípravu pracovníků VS (1987), v čele stojí 34 členná správní rada (12 členů zastupuje obce, 3 departementy, 2 regiony a 17 členů je voleno z řad správních úředníků). V případě úvodního povinného vzdělávání všichni noví pracovníci místní správy absolvují 8týdenní kurzy. Na Vstupní kurzy navazují 10denní specializované kurzy. Více viz. Evropská VS (Rýznar, Šimonová, 2006, str ) Více viz. Evropská VS (Rýznar, Šimonová, 2006, str )


Stáhnout ppt "Francie (Francouzská republika). Ing. M. Šlégrová, VŠFS Obecné informace Francie je zakládajícím členem EU, resp. ESUO - vzniklo na základě tzv. Schumanova."

Podobné prezentace


Reklamy Google