Obchodní právo I. Blok 8:45 – 10:15 úvod do obchodního práva, prameny, Obchodní rejstřík, výpisy z obchodního rejstříku, Kapitálové a osobní společnosti,

Prezentace na téma: "Obchodní právo I. Blok 8:45 – 10:15 úvod do obchodního práva, prameny, Obchodní rejstřík, výpisy z obchodního rejstříku, Kapitálové a osobní společnosti,"— Transkript prezentace:

1 Obchodní právo I. Blok 8:45 – 10:15 úvod do obchodního práva, prameny, Obchodní rejstřík, výpisy z obchodního rejstříku, Kapitálové a osobní společnosti, základní pojmy, založení a vznik, vklady, obchodní podíl, živnostenské podnikání. Česká zemědělská universita Katedra práva JUDr. Eva Kadlecová Telefon: linka ČZU 3808; mobil

2 Obsah bloku I. Úvod do obch. práva II. Prameny obch. práva s. 6
III. Struktura obchodního zákoníku s. 7 IV. Obchodní rejstřík s. 8 V. Obecná ustanovení k společnostech s.18 VI. Důležité pojmy (o obch. spol.) VII. Živnostenské podnikání s.28

3 I. Úvod do obchodního práva
Pojem obchodního práva: Obchodní právo je soubor právních norem, které upravují majetkoprávní postavení podnikatelů a vztahy vznikající mezi nimi v souvislosti s jejich podnikatelkou činností. Obchodní právo vymezeně zahrnuje i právní normy upravující vztahy mezi nepodnikatelskými subjekty a vztahy veřejnoprávní povahy mezi podnikateli a státem (uplatňována objektivní koncepce obchodního práva). Obchodní právo je součástí právního systému a je řazeno k právu soukromému. Jedná se o soubor pravidel zabezpečující svobodu jednotlivce při jeho účasti v ekonomických vztazích a jeho účasti v hospodářské soutěži. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

4 I. Úvod do obchodního práva
Předmětem obchodního práva jsou zejména společenské vztahy související s obchodem – obchodněprávní vztahy. Jinak řečeno majetkoprávní dispozice v komerční oblasti. Základní úprava těchto společenských vztahů je upravena zákonem č. 513/1991 Sb., Obchodním zákoníkem. Úprava obchodního práva je především soukromoprávní, převažují soukromoprávní normy, jsou ale do určité míry i úpravou veřejnoprávní (živnostenské podnikání, hospodářská soutěž). Obchodní právo je právem zvláštním ve vztahu k právu občanskému, jelikož občanský zákon je obecným základem, na němž je postaveno Obchodní právo. Občanský zákoník je tedy subsidiární k obchodnímu zákonu. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

5 I. Úvod do obchodního práva
Právní vztahy obchodního práva se řídí dle § 1 odst. 2) obch. zákoníku: ustanoveními Obchodního zákoníku, pokud není možné použít ustanovení Obchodního zákoníku, tak se právní vztahy řídí ustanoveními Občanského zákona, pokud není možné použít ustanovení Občanského zákona, tak se právní vztahy řídí obchodními zvyklostmi, zásadami, na nichž spočívá Obchodní zákoník – např. zásada dodržování a plnění smluv (pacta sunt servanda), zásada rovnosti účastníků obchodních závazkových vztahů, zásada smluvní svobody. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

6 II. Prameny Obchodního práva
Základním pramenem obchodního práva je obchodní zákoník č. 513/1994 Sb. (§ 1. odst. 2) Další prameny obchodního práva: zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákon, další zákony: živnostenský zákon, insolvenční zákon, zákon o ochraně hospodářské soutěže, nařízení vlády, směrnice, obchodní zvyklosti – působí bez vůle účastníků. Obchodní zvyklosti uvedené ve smlouvě mají přednost před ustanovením zákona, zásady obchodního zákoníku – řeší tzv. „mezery v právu“ nálezy Ústavního soudu, právní principy – mohou být součástí práva, © JUDr. Eva Daniela Růžičková

7 III. Struktura obchodního zákoníku
Obchodní zákoník se skládá ze čtyř částí: Obecná ustanovení: věcná a osobní působnost zákona, vymezení pojmů podnikání, podnikatel, podnik a obchodní jmění, organizační složka podniku, obchodní firma, jednání podnikatele (zvláštní ustanovení k občanskému zákoníku), prokura, obchodní tajemství, podnikání zahraničních osob v ČR, obchodní rejstřík (čistě veřejnoprávní ustanovení), účetnictví podnikatelů (pouze základ s odkazem na zvláštní normy), hospodářská soutěž s odkazem na zákon proti omezování hospodářské soutěže a s vlastní úpravou nekalé soutěže, Obchodní společnosti a družstvo: obecná ustanovení o obchodních společnostech, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, družstvo, evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení, Obchodní závazkové vztahy: obecná ustanovení o obchodních závazkových vztazích, jednotlivé smluvní typy pro oblast obchodu a podnikání, zvláštní ustanovení pro obchodní závazkové vztahy v mezinárodním obchodu. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

8 IV. Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě. Obchodní rejstřík je veřejně přístupný seznam. Do obchodního rejstříku je možné nahlížet na adrese Obchodní rejstřík je vedený Krajským soudem (v Praze je to Městský soud), který je nazýván také rejstříkovým soudem. Rejstříkový soud je příslušný pro zápisy týkající se podnikatelů, kteří mají sídlo v obvodu toho Krajského soudu, nemá-li zapisovaná osoba sídlo, je příslušný soud podle místa podnikání, a nemá-li místo podnikání, je příslušný soud podle místa bydliště dotčené osoby. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková

9 IV. Obchodní rejstřík Princip publicity
V souvislosti s obchodním rejstříkem je nutné uvést princip publicity, který lze rozdělit na publicitu formální a materiální. Princip formální publicity spočívá v tom, že obchodní rejstřík je přístupný každému a že každý má právo do něho nahlížet pořizovat si z něho kopie a výpisy. Rejstříkový soud vydá každému na požádání úředně ověřený opis zápisu či listiny uložené ve sbírce listin. Lze ho chápat také jako princip veřejné důvěry, zapisovaná právní skutečnost nabývá účinku vůči třetím osobám uveřejnění této skutečnosti v obchodním rejstříku, před zápisem nenastanou právní účinky dané skutečnosti. Princip materiální publicity spočívá v tom, že stav zapsaný v obchodním rejstříku bude vůči tomu, kdo jedná v důvěře v jeho zápis, považován za skutečný platný právní stav. To spočívá na principu dobré víry. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková

10 IV. Obchodní rejstřík 1. Zápisy do Obchodního rejstříku
Návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické podobě (to platí obdobně pro dokládání listin prokazujících skutečnosti uvedené v návrhu a listin zakládaných do sbírky listin). Návrh v elektronické podobě může podat pouze osoba podepsaná s uznávaným elektronickým podpisem. Vždy jej však lze podat pouze na předepsaném formuláři, přičemž podpis musí být úředně ověřen (formuláře stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou č. 250/2005 Sb.). Musí také být podán bez zbytečného odkladu. Do obchodního rejstříku se zapisují tyto subjekty: obchodní společnosti a družstva, zahraniční osoby dle § 21 odst. 4, fyzické osoby, které jsou podnikateli a mají bydliště v České republice a osoby dle § 21 odst. 5, které podnikají na území České republiky, další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní předpis. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková

11 IV. Obchodní rejstřík Do obchodního rejstříku se zapisují tyto údaje: firma, u právnických osob sídle, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, předmět podnikání (činnosti), právní forma právnické osoby (a.s., s. r. o., v. o. s. ) u fyzické osoby rodné číslo nebo datum jejího narození, nebylo-li jí rodné číslo přiděleno identifikační číslo, které podnikateli přidělí rejstříkový soud, potřebná čísla sdělí rejstříkovému soudu příslušný orgán státní správy, jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, s uvedením způsobu, jak jménem právnické osoby jedná a den vzniku a zániku jeho funkce, je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, též jméno a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, jméno a bydliště prokuristy, jakož i způsob jakým prokurista jedná, u právnické osoby identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno, další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková

12 IV. Obchodní rejstřík Konstitutivní a deklaratorní zápis:
Pro podnikatelský subjekt a jeho jednání v obchodním styku je velice důležitá informace, zda právní skutečnost, kterou subjekt zapisuje do obchodního rejstříku, teprve tímto zápisem vzniká (resp. se mění nebo zaniká), anebo nastala již dříve a zápis do obchodního rejstříku takovou právní skutečnost pouze deklaruje. Podle toho, zda zápis účinky sám zakládá (konstituuje) nebo, jak bylo řečeno výše, pouze ohlašuje (deklaruje), se rozlišují dva druhy zápisů do obchodního rejstříku: zápisy konstitutivní a deklaratorní. konstitutivní zápis – zápisy u nichž je účinnost právního jednání vázána na zápis do obchodního rejstříku, právní jednání, které strany zavrčí je platné, ale jeho účinky se odkládají až na okamžik jeho zápisu do obchodního rejstříku (např. výmaz právnické osoby z obchodního rejstříku, zápis obchodní firmy, zápis prokuristy, zápis týkající se přeměn obchodních společností), ©JUDr. Eva Daniela Růžičková

13 IV. Obchodní rejstřík deklaratorní zápis – některé právní skutečnosti nastávají bez ohledu na zápis do obchodního rejstříku, zápisem do obchodního rejstříku se pouze oznamuje již vzniklá a účinná skutečnost (např. zápis změny v osobě statutárního orgánu, zápis změny v osobě společníka, zápis změny sídla společnost). ©JUDr. Eva Daniela Růžičková

14 Vi. Obchodní rejstřík 2. Zahájení řízení zápisu do obchodního rejstříku Zákon stanoví, že rejstříkové řízení se zahajuje na návrh, v případě, že má být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, lze zahájit řízení i bez návrhu. I. Řízení zahájené na návrh většina řízení je zahájena na návrh, dnem zahájení řízení je den, kdy byl návrh na zahájení řízení o zápisu do obchodního rejstříku doručen příslušnému soudu, podnikatel může žádat o to, aby byl podnikatel do obchodního rejstříku zapsán či byla zapsána změna údajů o podnikateli, návrh je nutné podat na vyplněných vzorových formulářích, které jsou dostupné na portálu Ministerstva spravedlnosti. Vzorové formuláře jsou stanoveny např. pro akciové společnosti, družstva, evropská zájmová hospodářská sdružení, komanditní společnosti, příspěvkové organizace apod., ©JUDr. Eva Daniela Růžičková

15 I. Obchodní rejstřík Účastníci řízení jsou, dle zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, osoba, která podala návrh, k němuž je oprávněna podle zvláštního právního předpisu (tj. navrhovatel, fyzická nebo právnická osoba, která návrh podala) a podnikatel (tj. subjekt, jehož se zápis do obchodního rejstříku týká). Podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku je zpoplatněno. II. Řízení zahájené bez návrhu možnost soudu zahájit řízení i bez návrhu a napravovat tak nesoulad mezi zapsanými údaji a skutečným stavem, vychází z hlavního účelu, pro který je obchodní rejstřík veden – je to veřejný seznam, který má poskytovat údaje o podnikatelích a je tedy také nutné, aby tyto údaje byly aktuální. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková

16 IV. Sbírka Listin Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin, která není součástí rejstříkového spisu a je veřejně přístupná. Soud ukládá listiny do sbírky odděleně od vlastního rejstříkového spisu. Nahlížet do sbírky listin může bezplatně kterákoli osoba, a to v úředních hodinách soudu, zpoplatněno je pořizování kopií listin ze sbírky listin. Nahlížení do sbírky listin přímo na oddělení soudu není vždy nutné, seznam všech listin, které jsou u soudu uloženy, je možné ověřit na portále Ministerstva spravedlnosti, kde je veden obchodní rejstřík. Z odkazu „Sbírka listin“ u konkrétního subjektu zapsaného v obchodním rejstříku lze také zjistit, které z uložených listin byly již digitalizovány a jejich obsah zveřejněn. Do sbírky listin se zakládají povinně nejdůležitější dokumenty týkající se podnikatelského subjektu. Jsou to např. zakladatelské dokumenty, rozhodnutí orgánů podnikatelského subjektu o volbě (jmenování) a odvolání členů statutárního či dozorčího orgánu, účetní dokumenty, rozhodnutí související se zrušením právnické osoby apod. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková

17 Výpis z obchodního rejstříku
z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Plzni oddíl C, vložka 25686 Datum zápisu: 9.června 1993 Obchodní firma: AUTOPROGRESS, spol. s r.o. Sídlo: Sokolov, Staré náměstí 137, PSČ Identifikační číslo: Právní forma: Společnost s ručením omezeným Předmět podnikání: -  Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Statutární orgán: jednatel: Miroslav Horálek, r.č. 590407/1250, Habartov, Ćs. lesů 798, PSČ 357 0 - den vzniku funkce:  18.června 2007 Společnost zastupují samostatně, za společnost jednají a - podepisují se jednatelé a to tak, že k vytištěnému nebo vypsanému obchodní jménu společnosti připojí svůj podpis. Společníci: Miroslav Horálek, r.č. 590407/1250 Habartov, Čs.lesů 798, PSČ Vklad: 100 000,- Kč Splaceno: 100 % Obchodní podíl: 100% Základní kapitál: 100 000,- KčOstatní skutečnosti: -  Datum sepsání společenské smlouvy: Údaje o insolvenci: Insolvenční řízení bylo zahájeno na základě vyhlášky Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 INS 1774/2008-A-2 ze dne Účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly dne v 10,57 hod. Insolvenční správce: JUDr. Světlana Semrádová Zvolánková Praha 2, Karlovo nám. 18, PSČ

18 V. Obecná ustanovení o kapitálových a obchodních společnostech
V současné době jsou obchodní společnosti upraveny zákonem č.513/1991 Sb. Obchodní zákoník zakotvuje následující obchodní společnosti: veřejnou obchodní společnost (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, §§ 76-92), komanditní společnost (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, §§ ), společnost s ručením omezeným (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, §§  ), akciovou společnost (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, §§ ), dále rozeznáváme právnické osoby: Evropské hospodářská zájmové sdružení (zákon č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení), Evropskou společnost (zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti v novelizovaných zněních), © JUDr. Eva Daniela Růžičková

19 V. Obecná ustanovení o kapitálových a obchodních společnostech
a dle obchodního zákoníku právnickou osobu: družstvo (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, §§ ). Dělení obchodní společností: Obchodní společnosti kapitálové jsou založeny na kapitálové účasti společníků a za závazky společnosti společníci zásadně neručí (akciová společnost, společnost s ručeným omezeným). Obchodní společnosti osobní jsou založeny na osobní účasti společníků při podnikání, společníci nemají ze zákona vkladovou povinnost a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost). Obchodní společnosti jsou organizačně i právně samostatnými subjekty a jsou jedním ze základních organizačně právních forem provozování podnikatelské činnosti a sdružování osob ke společnému provozování podnikatelské činnosti. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

20 V. Obecná ustanovení o kapitálových a obchodních společnostech
Založení a vznik obchodních společností Založení obchodní společnosti spočívá v uzavření společenské smlouvy či zakladatelské listiny, které probíhá podle obecných pravidel uzavírání smluv (předpokladem uzavření je konsensus všech společníků), další náležitosti vyvozuje z obecných ustanovení o uzavírání smluv v Obchodním zákoníku a Občanském zákoně. Dle § 57 Obchodního zákoníků se zakládá společnost společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů musí být úředně ověřena. V případě společenské smlouvy společnosti s ručeným omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí mít formu notářského zápisu. Je nutné však rozlišovat mezi pojmy založení obchodní společnosti a jejím vznikem. Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Před vznikem společnost, tedy před zápisem společnosti do obchodního rejstříku je založená společnost smluvním závazkovým vztahem, která v souladu s principy obecného obligačního práva působí zásadně jenom mezi svými stranami a nemá žádné právní účinky vůči třetím osobám. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

21 V. Obecná ustanovení o kapitálových a obchodních společnostech
Vznik obchodní společnosti: Dle ustanovení § 62, Obchodního zákoníku, společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti (§ 57) nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Není-li návrh podán ve stanovené lhůtě, nelze již na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Právní úkony týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku společnosti musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, zákon stanoví, pro které úkony se vyžaduje forma notářského zápisu. Pokud stanoví zákon formu notářského zápisu pro právní úkon, kterým se zakládá společnost, vyžaduje se forma notářského zápisu i pro změny jeho obsahu. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

22 V. Obecná ustanovení o kapitálových a obchodních společnostech
Zrušení a zánik společnosti: z pohledu Obchodního zákoníku je opět nutné rozlišovat pojmy zrušení a zánik společnosti, právnická osoba se zrušuje na základě určité skutečnosti, kterou může být dohoda společníků, uplynutí doby, na kterou byla založena, splněním účelu pro který byla zřízena apod. zrušení tedy vede k zániku tzv. „ právní osobnosti společnosti“, společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku, zde již hovoříme o úplném zániku společnosti. zániku společnosti však předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází – li jmění na právního nástupce. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

23 V. Obecná ustanovení o kapitálových a obchodních společnostech
Likvidace společnosti: (upravuje ust. § 70 a násl., obchodního zákoníku) likvidace společnosti lze chápat jako mimosoudní vypořádání majetkových poměrů zrušené společnosti, cílem likvidace je vykonat veškerá práva společnosti a splnit její veškerá práva společnosti a splnit její veškeré povinnosti takovým způsobem, aby obchodní jmění bylo v zásadě redukováno na určitou peněžitou částku v jejím majetku (= likvidační zůstatek, který má být rozdělen mezi společníky). likvidaci provádí likvidátor, může pocházet ze společnosti samotné a stát se likvidátorem z vůle společnosti nebo může být ustaven zvenčí nebo jmenován soudem, likvidace končí až rozdělením likvidačního zůstatku, teprve poté má být podán návrh na výmaz z obchodního rejstříku. v průběhu likvidace likvidátor vyzve věřitele, aby ve lhůtě přihlásili své pohledávky (pokud tak neučiní, pohledávky nezanikají, ale naděje na jejich uspokojení je menší), © JUDr. Eva Daniela Růžičková

24 V. Obecná ustanovení o kapitálových a obchodních společnostech
likvidátor zpeněží majetek a uspokojí pohledávky, na konci likvidace předloží návrh na rozdělení likvidačního zůstatku valné hromadě nebo společníkům ke schválení, neschválení návrhu nebrání výmazu společnosti z obchodního rejstříku, likvidátora jmenuje statutární orgán společnosti, není-li zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak. Není-li likvidátor jmenován bez zbytečného odkladu, jmenuje ho soud. Likvidátorem může být jen fyzická osoba, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, © JUDr. Eva Daniela Růžičková

25 Vi. důležité pojmy Základní kapitál (upravuje § 58 a násl., obchodního zákoníku) základní kapitál společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti (dále jen vklad), musí být vyjádřen v jednotkách české měny. Společník se účastní na základním kapitálu vkladem. Základní kapitál je součástí vlastního kapitálu, základní kapitál se vytváří povinně v komanditní společnosti, ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti. Jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku, pokud tak stanoví zákon, Vlastní kapitál tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na straně pasiv. jsou to ty zdroje financování, které obchodní společnost získává svou vlastní činností (čistý zisk) a dále zdroje pocházející od společníků (peněžité i nepeněžité vklady), event. další zvláštní příspěvky, za něž společnost neposkytuje protiplnění, do vlastního kapitálu řadíme: základní kapitál, rezervní fond, fondy ze zisku, zisk a ztrátu, © JUDr. Eva Daniela Růžičková

26 Vi. důležité pojmy Vklady (upravuje § 59 a násl., obchodního zákoníku)
plnění, které je započítáváno do základního kapitálu společnosti a které se zpravidla stává základem pro stanovení podílu společníka na společnosti. Rozlišujeme: Peněžité vklady - tvoří je peněžitá částka, kterou společník dává k dispozici společnosti, lze je poskytnout v korunách i v zahraniční měně (je-li poskytnuta v zahraniční měně, musí být stanoven i korunový ekvivalent dané částky, neboť § 58 odst. 1 stanoví požadavek, aby základní kapitál byl vždy v jednotkách české měny). Oceňování peněžitých vkladů nečiní potíže, protože je dán nominální výší částky, kterou se společník zavazuje společnosti splatit. Pozor na správné rozlišování peněžitých a nepeněžitých vkladů: např. vklady dluhopisů či směnek nebo vklady pohledávek oceněných jejich nominální hodnotou nejsou peněžitými vklady, ačkoli představují titul pro peněžité plnění. Nepeněžité vklady - mezi nepeněžité vklady řádíme např. vklady spočívající v činnosti, vklady spočívající v převedení vlastnického práva k věci, vklady práva užívat věc, vklady nehmotných statků, vklady know – how. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

27 Vi. důležité pojmy Podíl v obchodní společnosti (upravuje ust. § 61 a násl., obchodního zákoníku) představuje míru účasti společníka v obchodní společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Pro účely obchodního zákoníku se podíl oceňuje mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl, nestanoví-li zákon jinak. S výjimkou akciové společnosti může mít každý společník ve společnosti pouze jeden obchodní podíl. Podíl má kvalitativní a kvantitativní stránku. Kvalitativní stránka podílu je dána souhrnem práv a povinností plynoucích z účasti společníka ve společnosti (zahrnuje např. míru, v níž je možné s podílem disponovat). Kvantitativní stránka podílu zahrnuje výši (velikost) podílu, která určuje rozsah, v němž společník vykonává svoje práva a je povinen plnit svoje povinnosti společníka (např. hlasovací právo) a hodnotu podílu, která se mění podle výsledků hospodaření společnosti a je závislá na rozsahu práv a povinností společníka na hodnotě čistého obchodního majetku společnosti. Rezervní fond (upravuje § 67 a násl., obchodního zákoníku) povinně se zřizuje u kapitálových obchodních společností a pro jeho režim platí určité zásady – lze jej použít ke krytí ztrát společnosti, tvoří se ze zisku běžného účetního období po zdanění nebo z jiných vlastních fondů mimo čistý zisk, pokud to zákon nevylučuje. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

28 VIi. Živnostenské podnikání
upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, živnost je určitá soustavná podnikatelská činnost, která se provozuje na základě živnostenského oprávnění za účelem dosažení zisku a na vlastní odpovědnost, mohou ji provozovat, jak fyzické, tak právnické osoby, osoby podnikající podle živnostenského zákona se zapisují do tzv. živnostenského zákona, za živnost se nepovažuje: zemědělská výroba, lékaři, advokáti, námořní doprava, lesnictví, umělci, daňoví poradci, oblast bankovnictví, pojišťovnictví …atd. podnikatel může mít několik živností. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

29 VIi. Živnostenské podnikání
Podmínky provozování živnost: všeobecné (dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost) zvláštní (odborná nebo jiná způsobilost stanovená živnostenským nebo zvláštním předpisem) Druhy živností jsou: ohlašovací řemeslné – řeznictví a uzenářství, zlatnictví a klenotnictví, vázané – projektová činnost, oceňování majetku, volné – např. ubytovací služby, fotografické služby, koncesované © JUDr. Eva Daniela Růžičková

30 VIi. Živnostenské podnikání
Živnosti ohlašovací: opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. Živnost volná a obory činností, které náleží do živnosti volné, obsahuje příloha č. 4 k živnostenského zákona. Živnosti vázané: lze provozovat na základě udělené státního povolení (koncese). Pro získání koncese je nutné prokázat odbornou způsobilost a v některých případech splnit případné další podmínky. Jedná se o, možno říci, nejsložitější formu získání živnostenského oprávnění. Na rozdíl od živností ohlašovacích živností je nutné získat souhlas státního orgánu (provádění pyrotechnického průzkumu, provozování pohřební služby, provozování krematoria). © JUDr. Eva Daniela Růžičková

31 ViI. Živnostenské podnikání
Vznik živnostenského oprávnění: provozování živnosti je možné na základě živnostenského oprávnění, u ohlašovacích živností vzniká živnostenské oprávnění dnem ohlášení, u koncesovaných živností vzniká živnostenské oprávnění dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Ohlašovací živnosti I. fyzická osoba Fyzická osoba v ohlášení uvede jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, státní občanství, bydliště, rodné číslo, rodné příjmení, místo podnikání, předmět podnikání, identifikační číslo a provozovnu nebo provozovny. Fyzická osoba může společně s ohlášením živnosti podat přihlášku k daňové registraci, oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti, podat přihlášku k důchodovému pojištění, podat přihlášku k nemocenskému pojištění, oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení a podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

32 VIi. Živnostenské podnikání
II. Právnická osoba Právnická osoba v ohlášení uvede obchodní firmu nebo název, sídlo, popis statutárního orgánu, označení a umístění organizační složky podniku v České republice, identifikační číslo a předmět podnikání. Právnická osoba může společně s ohlášením živnosti podat přihlášku k daňové registraci, oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení. Živnostenský úřad provede zápis do 5 dnů ode dne doručení ohlášení © JUDr. Eva Daniela Růžičková

33 VIi. Živnostenské podnikání
Koncesované živnosti Nutné podat žádost o vydání koncese, pokud je vám koncese udělena, živnostenský úřad provede zápis do 5 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, ohlásit živnost nebo zažádat o koncesi můžete u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu. Můžete také využít kontaktní místa veřejné správy. Poplatky ohlášení živnosti nebo přijetí žádosti o koncesi stojí Kč, ohlášení každé další živnosti nebo přijetí každé další žádosti o koncesi stojí 500 Kč, vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení oznámené změny vyjde na 100 Kč, vydání úplného nebo částečného výpisu z živnostenského rejstříku na žádost stojí 20 Kč za každou i započatou stránku. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

34 Děkuji Za pozornost