Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

LINGUA CECA I LM UDINE ZS 2013/2014 Božena Bednaříková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "LINGUA CECA I LM UDINE ZS 2013/2014 Božena Bednaříková."— Transkript prezentace:

1

2 LINGUA CECA I LM UDINE ZS 2013/2014 Božena Bednaříková

3 LITERATURA BALTEIRO, I. (2007): The Directionality of Conversion in English. A dia-Synchronic Study. Bern - Bruxelles - Frankfurt am Main - New York - Oxford - Wien: Peter Lang. BEDNAŘÍKOVÁ, B. (1999): Systemic Description, or Systematic Prescription? In: Langue and Parole in Synchronic and Diachronic Perspective. Amsterdam: Pergamon, Elsevier Science, 75 - 80. BEDNAŘÍKOVÁ, B. (2009): SLOVO a jeho KONVERZE. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. BOSÁK, J. - BUZÁSSYOVÁ, K. (1985): Východiská morfémovej analýzy. Bratislava: Veda. BRØNDALL, V. (1974): Autonomie syntaxe. In: Principy strukturní syntaxe I. Praha, 48–53. BUZÁSSYOVÁ, K. (1980): Vzťah slovotvorného a lexikálného významu transponovaných derivátov. Slovo a slovesnost 41, 127-130. DOKULIL, M. (1962): Tvoření slov v češtině 1. Teorie odvozování slov. Praha: Academia. DOKULIL, M. (1982): K otázce slovnědruhových převodů a přechodů, zvl. transpozice. Slovo a slovesnost 43, 257- FURDÍK, J. (2004): Slovenská slovotvorba. (ed. Ološtiak, M), Prešov: Náuka. KARLÍK, P.- NÜBLER, N. (1998): Poznámky k nominalizaci v češtině. Slovo a slovesnost 59, 105-112. KATAMBA, F. (1993): Morphology. London: The MACMILLAN PRESS LTD. KOMÁREK, M. (1978, 2006): Příspěvky k české morfologii. Praha: SPN, Periplum. KOMÁREK, M. (1999): Autosemantic Parts of Speech in Czech. (přel. Božena Bednaříková). In: TCLP 3, Praha, 195- 210. KOŘENSKÝ, J. (1984): Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Praha: Academia. KURYŁOWICZ, J. (1974): Derivace lexikální a derivace syntaktická. (Příspěvek k teorii slovních druhů). In: Principy strukturní syntaxe I. Praha, 87-94. MATTHEWS, P.H. (1991): Morphology. Cambridge: Cambridge University Press. Mluvnice češtiny 1,2,3 (1986, 1987). Praha: Academia. Morphologie / Morphology. Ein Internationales Handbuch zur Flexion und Wortbildung. An International Handbook on Inflection and Word-Formation. Volume 1. (eds. Booij, G. - Lehmann, Ch. - Mugdan, J. - Skopeteas, S.). Berlin - New York: Walter de Gruyter. SKOUMALOVÁ, L. (1971): Nominalizační procesy a slovnědruhový přechod (na okraj názvosloví). Československá rusistika 46, 17-22. ŠIŠKA, Z. (2005): Bázový morfematický slovník češtiny. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ŠTEKAUER, P. (1996): A Theory of Conversion in English. Frankfurt am Main – Berlin – Bern -New York - Paris - Wien: Peter Lang. Teoretické základy synchronní mluvnice spisovné češtiny (1975). Slovo a slovesnost 36, 18-46. Tvoření slov v češtině 2. Odvozování podstatných jmen (1967). (eds. Daneš, F. - Dokulil, M. - Kuchař, J.). Praha: Academia. CVRČEK, V. a kol. (2010): Mluvnice současné češtiny. Praha: Nakladatelství Karolinum. ŠTÍCHA, F. (ed.) (2011): Kapitoly z české gramatiky. Praha: Academia.

4 Webové stránky http://lingua-ceca.webnode.cz

5 Přednáška 1 Postavení morfologie ve funkčně-strukturálním popisu

6 O čem je tato prezentace 1) co je to MORFOLOGIE 2) proč Vilém MATHESIUS 3) kde se ztratila MORFOLOGIE? 4) FUNKCE pojmenovávací/onomaziologická a FUNKCE usouvztažňovací/syntaktická 5) otázka na závěr 6) cvičení

7 MORFOLOGIE staří Řekové označovali slovem μορφή (tj. „morfé“) TVAR (formu) jak se nám věc jeví zvnějšku jaká je uvnitř, jaká je její stavba (struktura) slovo „morfologie“ (nauka o tvaru/formě) – v geologii/geografii: tvar zemského povrchu – biologii: např. stavba částí rostlin – v lingvistice? (jak popsat „kód“, kterým komunikujeme, tj. jazyk)

8 MORFOLOGIE „část gramatiky jazyka studující jeho morfémy co do povahy a chování, zvl. v oblasti flexe a tvoření slov.“ (Lotko, E., 1999, Slovník lingvistických termínů pro filology, s. 68) „ morfologie studuje všechny typy morfémů z hlediska jejich formy a funkce“ (Encyklopedický slovník češtiny 2002)

9 MORFOLOGIE - morfém „ morfologie studuje všechny typy morfémů z hlediska jejich formy a funkce“ (Encyklopedický slovník češtiny 2002) X MORFOLOGIE – slovo „Za základní jednotku morfologie se tradičně považuje slovo.“ (Mluvnice češtiny 2, 1986, s. 253)

10 Olomoucká lingvistika akademická Mluvnice češtiny morfologie prof. Miroslav Komárek prof. Jan Kořenský

11 MORFOLOGIE v „nejnovější“ mluvnici (Cvrček, V. a kol., 2010: Mluvnice současné češtiny. Praha: Nakladatelství Karolinum, s. 125, s. 81) „Morfologie (tvarosloví) je vedle syntaxe jednou z částí gramatiky. Předmětem jejího zkoumání jsou tvary slov jednotlivých slovních druhů, jejich forma a funkce. Z toho plyne, že morfologie se rozpadá na dvě oblasti: slovotvorbu, tedy morfologii slovotvornou, a flektivní morfologii (skloňování a časování slov).“ „ Tvoření slov (slovotvorba) … je jednou z oblastí nauky o pojmenovávání (procesu) / pojmenování (výsledku).“

12 SLOVO "Slovo ze stanoviska funkce je výsledkem jazykové činnosti pojmenovací, která se leckdy nerozlučně mísí s činností usouvztažňovací (syntagmatickou)…“ VACHEK, J., 2005: Lingvistický slovník Pražské školy. Praha, s. 146) "podle [pražských funkcionalistů] se morfologie zabývá rozkladem slova" (Vachek 2005, s. 111–112)

13 Circle linguistique de Prague založen r. 1926 Vilém Mathesius Roman Jakobson

14 Proč MATHESIUS "(...) ne všechny Mathesiovy podněty byly dosud využity na naší domácí půdě.“ (Daneš 1991, 161) Haag 1928 – 1. mezinárodní sjezd lingvistů: metoda pro úplný rozbor daného jazyka MATHESIUS (Circle Linguistique de Prague): ♠ synchronní přístup ♠ analytické srovnávání (ne genetická příbuznost) ♠ funkční stanovisko – SDĚLOVACÍ potřeby

15 Komunikační model

16 „Vědecký rozbor jazyka“ 2 základní vyjadřovací potřeby: -jazykové pojmenování -jazykové usouvztažnění „Příprava každého členěného promluvení náleží ve dvojím aktu, v rozložení toho, co chceme vyjádřiti, v pojmenovatelné prvky a jejich usouvztažnění způsobem v jazyku, kterého užíváme, obvyklým.“ Mathesius 1936

17 MORFOLOGIE? Kam zmizela MORFOLOGIE? nauka o pojmenování - funkční onomatologie nauka o usouvztažnění – funkční syntax (formální) morfologie – registr paradigmat 2 principy: A) různé tvary – týž význam B) různé významy – tvar s touž funkcí

18 (Funkční) morfologie pojmenovávací číslo u subst. slovesný čas (absolutní) slovesný způsob slovesný vid FUNKCE kongruenční rod a číslo u adj. usouvztažňovací valenční pád

19 Funkce pojmenovávací (syntakticky nezávislá) číslo u substantiv : Nabízí studentce / studentkám pomoc. slovesný čas : Nabízí / nabízel té studentce pomoc. slovesný způsob: Nabídl jí pomoc. (konstatujeme realizaci děje) Nabídl by jí pomoc. (hypotetičnost děje) Nabídni jí pomoc! (výzvu k uskutečnění děje) slovesný vid: Nabídl jí pomoc. (vyjádření děje v jeho výsledku) Nabízel jí pomoc. (vyjádření děje probíhajícího, bez zřetele k jeho možnému dokončení

20 Funkce usouvztažňovací funkce syntakticky závisle proměnná (kongruenční): rod a číslo u adjektiv : Nabízí nerozhodné studentce / nerozhodnému studentovi / nerozhodným studentkám pomoc. funkce syntakticky vázaná (valenční): pád Nabízí studentce pomoc (nabízet + dat. + acc.)

21 Otázka na ZÁVĚR ROD u substantiv - ČÍSLO u sloves ČÍSLO u sloves – věc funkční onomatologie, nebo věc funkční syntaxe??

22 Ad JMENNÝ ROD GENUS X SEXUS (gramatický rod x přirozený rod) korespondence? – částečná Pozn.: substantiva označující živé bytosti odráží gramatický rod i rozdíl v rodu přirozeném (tj. rozdíly v pohlaví). Většina českých substantiv (apelativ) má však rod konvenční. nom. sg.: - funkce reprezentativní – zastupuje celé substantivní paradigma a slouží jako tvar slovníkový - funkce rodově rozlišovací – každé substantivum zařazeno k jednomu ze tří rodů (u maskulin relevantní i zařazení do souboru maskulin životných, nebo neživotných)

23 Vztah tvaru nom. sg. a gramatického rodu -Ø, tj. nulová koncovka (po konsonantické finále tvarotvorné báze) → většinou maskulinum, PÁN, MUŽ, HRAD, STROJ -a → většinou femininum, ŽENA -o → většinou neutrum, MĚSTO -í → většinou neutrum, STAVENÍ -e → častěji femininum, RŮŽE, řidčeji maskulinum životné (animatum), SOUDCE, popř. neutrum, MOŘE

24 Tzv. tvar opěrný většinou tvar gen. sg. morfonologický charakter finálního konsonantu tvarotvorné báze → tradičně se rozlišuje tzv. tvrdé a měkké skloňování strom x keř nom. sg. -Ø = -Ø (mask. inanimatum, neživotné) gen. sg. -u x -e HRAD X STROJ (tvrdé x měkké skloňování)

25 Číslo u sloves kvantitativní informace? gramatická kategorie KONGRUENČNÍ - signál opozice jednost x nejednost u subjektu souvislost s osobou: - 3. osoba (reprodukce gramatického čísla substantiva) Dnes zpívá známá italská zpěvačka. Dnes zpívají známé italské zpěvačky. -1. + 2. osoba (reprodukce lexikálního významu) Zpívám písničku. (mluvčí) Zpívejte hlasitěji! (adresát – jeden, nebo více?)

26 CVIČENÍ Unavený turista dlouho pozoroval okna paláce, svítící ve tmě jako maják. OTÁZKY: a)rod, číslo a pád substantiv – funkce onomaziologická, nebo syntaktická? b)rod, číslo a pád adjektiv - funkce c)čas slovesa pozoroval – funkce? d)svítící – je možno určit čas?

27 Děkuji za pozornost. Božena Bednaříková bozena.bednarikova@upol.cz www.kb.upol.cz


Stáhnout ppt "LINGUA CECA I LM UDINE ZS 2013/2014 Božena Bednaříková."

Podobné prezentace


Reklamy Google