Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nařízení Brusel II Příslušnost (pravomoc) soudů. Nařízení Brusel II – Příslušnost ve věcech rozvodu, rozluky a prohlášení manželství za neplatné (věci.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nařízení Brusel II Příslušnost (pravomoc) soudů. Nařízení Brusel II – Příslušnost ve věcech rozvodu, rozluky a prohlášení manželství za neplatné (věci."— Transkript prezentace:

1 Nařízení Brusel II Příslušnost (pravomoc) soudů

2 Nařízení Brusel II – Příslušnost ve věcech rozvodu, rozluky a prohlášení manželství za neplatné (věci manželské) Nařízení obecně zakládá příslušnost na těchto okolnostech: a) Obvyklé bydliště, b) Státní příslušnost c) domicil (UK a Irsko) Nařízení neužívá termín „domicil“ jako obecné kritérium, ale ve srovnání s nařízení Brusel I zakládá příslušnost na „obvyklém bydlišti“. Pojem „obvyklého bydliště“ musí být vykládán autonomně, může být chápán jako „trvalé a obvyklé centrum zájmů osoby zvolené touto osobou s cílem trvale zde pobývat“.

3 Nařízení Brusel II – Příslušnost ve věcech manželských Ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, a) na jehož území - mají manželé obvyklé bydliště, nebo - měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí, nebo - má odpůrce bydliště, nebo - v případě společného návrhu na zahájení řízení má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště, nebo - má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, nebo - má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu, nebo, v případě Spojeného království a Irska, zde má "domicil"; Poslední dvě možnosti – boj proti tzv. „forum shopping“.

4 Nařízení Brusel II – příslušnost ve věcech manželských b) jehož státními příslušníky jsou oba manželé nebo, v případě Spojeného království a Irska, se jedná o zemi "domicilu" obou manželů. Pravidla pro určení příslušnosti mají alternativní povahu. Článek 7 nařízení – tzv. zbytková příslušnost – v případě, že není žádný soud některého členského státu příslušný na základě článků 3, 4 a 5 nařízení, určí se příslušnost v každém členském státě v souladu s právem tohoto státu.

5 Nařízení Brusel II – příslušnost ve věcech rodičovské zodpovědnosti Pravidla pro stanovení příslušnosti ve věcech rodičovské zodpovědnosti jsou komplikovanější než pravidla pro stanovení příslušnosti ve věcech manželských. Článek 8 nařízení stanovuje základní pravidlo, články 9-15 představují speciální právní úpravu příslušnosti soudů.

6 Nařízení Brusel II – příslušnost ve věcech rodičovské zodpovědnosti Základní pravidlo – článek 8 – Soudy členského státu jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu. Článek 9– tzv. „zachování příslušnosti“– upravuje příslušnost v případě, že se dítě odstěhuje z jednoho členského státu do druhého – ale práva na styk s dítětem zůstává ve státu původním – v takovém případě je příslušnost soudů zachována pro období tří měsíců.

7 Nařízení Brusel II – příslušnost ve věcech rodičovské zodpovědnosti Článek 10 – příslušnost v případě únosu dítěte – v případě neoprávněného odebrání nebo zadržení dítěte– do té doby, než dítě získá obvyklé bydliště v jiném členském státu zůstává příslušnost soudů v původním členském státu (kde mělo dítě obvyklé bydliště před únosem). Další podmínky pak stanovuje čl. 19 nařízení.

8 Nařízení Brusel II – příslušnost ve věcech rodičovské zodpovědnosti Článek 12 - „prorogace příslušnosti“- pokračování příslušnosti soudu, který byl příslušný k projednání a rozhodnutí ve věcech manželských pro věci rodičovské zodpovědnosti – nositelé rodičovské zodpovědnosti musí výslovně přijmout a je to v zájmu dítěte. Článek 13 – příslušnost založená na přítomnosti dítěte - tam, kde nelze zjistit obvyklé bydliště – příslušnost je dána tam, kde se dítě nachází.

9 Nařízení Brusel II – příslušnost ve věcech rodičovské zodpovědnosti Článek 14 - Zbytková soudní příslušnost Není-li žádný soud některého členského státu příslušný na základě článků 8 až 13, určí se příslušnost v každém členském státě v souladu s právem tohoto státu. Článek 15 – „Postoupení věci k projednání vhodněji umístěnému soudu“ – nařízení přináší možnost změnit příslušnost jednoho soudu - pokud se soudy příslušné domnívají, že soud jiného členského státu, ke kterému má dítě zvláštní vztah, je vzhledem ke svému umístění vhodnější k projednání věci nebo její určité části, a v případě, že je to v zájmu dítěte,

10 Nařízení Brusel II Uznání a výkon rozhodnutí

11 Nařízení Brusel II – uznání a výkon rozhodnutí Principiálně stejný postup jako u Brusel I nařízení : 3 kroky: 1. Uznání – princip automatického uznání rozhodnutí s výjimkou – důvody pro odepření uznání 2. Řízení o prohlášení rozhodnutí za vykonatelné – řízení o exequatur. 3. Výkon rozhodnutí

12 Nařízení Brusel II – uznání a výkon rozhodnutí Důvody pro odepření uznání jsou rozděleny do dvou okruhů – s ohledem na působnost nařízení na věci manželské a věci rodičovské zodpovědnosti. Není možné přezkoumávat věcnou stránku rozhodnutí. Nesoulad s pravidly nařízení stanovujícími příslušnost není důvodem odepření uznání.

13 Nařízení Brusel II – uznání a výkon rozhodnutí Důvody pro odepření uznání ve věcech manželských: Téměř shodné s důvody v nařízení Brusel I (rozpor s veřejným pořádkem, nedostavení se žalovaného, neslučitelná rozhodnutí) Článek 25 nařízení výslovně stanovuje – rozdíly národních právních úprav ve věcech manželských nemohou být důvodem pro odepření uznání.

14 Nařízení Brusel II – uznání rozhodnutí Důvody pro odepření uznání ve věcech rodičovské zodpovědnosti: Rozpor s veřejným pořádkem, přičemž jsou vzaty v úvahu zájmy dítěte. Dítě nemohlo využít práva být vyslechnuto, ( s výjimkou naléhavých případů) Porušení práva nositele rodičovské zodpovědnosti (tato osoba neměla právo být vyslechnuta) Nepřítomnost (nedostavení) se strany Neslučitelná rozhodnutí

15 Nařízení Brusel II –výkon rozhodnutí Řízení o prohlášení rozhodnutí za vykonatelné – opět striktně formální Opět odvolání – lhůta jeden měsíc. Výkon se řídí národním právem.

16 Nařízení Brusel II – zvláštní řízení Některé záležitosti, které spadají do věcné působnosti nařízení vyžadují rychlý výkon (rychlý zásah) --> nařízení obsahuje právní úpravu dvou zvláštních „rychlých“ řízení výkonu : 1) Vykonatelnost určitých rozhodnutí o právu na styk s dítětem 2) Vykonatelnost určitých rozhodnutí nařizujících navrácení dítěte

17 Nařízení Brusel II – zvláštní řízení Právo na styk (článek 41) Právo na styk s dítětem, přiznané vykonatelným rozhodnutím vydaným v jednom členském státě se uznává a je vykonatelné v jiném členském státě bez nutnosti prohlášení vykonatelnosti a bez možnosti námitky proti uznání rozhodnutí, pokud bylo rozhodnutí osvědčeno v členském státě původu v souladu s podmínkami stanovenými nařízením.

18 Nařízení Brusel II – zvláštní řízení Původní soudce vystaví osvědčení na jednotném formuláři obsaženém v příloze III (osvědčení týkající se práva na styk s dítětem) pouze, pokud a) v případě vydání rozsudku pro zmeškání byla osoba, která se k řízení nedostavila, písemně vyrozuměna o zahájeném řízení v dostatečném předstihu a takovým způsobem, který by této osobě umožnil přípravu na jednání před soudem, nebo byla osobě písemnost doručena, ale nikoli v souladu s těmito podmínkami, nicméně je zjištěno, že tato osoba rozhodnutí jednoznačným způsobem přijala; b) všechny dotčené strany dostaly příležitost být vyslechnuty, a c) dítě dostalo příležitost být vyslechnuto, pokud nebyl výslech považován za nevhodný s přihlédnutím k jeho věku nebo stupni vyspělosti. Osvědčení se vyhotovuje v jazyce rozhodnutí. V případě přeshraniční situace se vystavuje ex officio.

19 Nařízení Brusel II – zvláštní řízení Navrácení dítěte - článek 42 Vykonatelné rozhodnutí stanovící navrácení dítěte vydané v jednom členském státě se uznává a je vykonatelné v jiném členském státě bez nutnosti prohlášení vykonatelnosti a bez možnosti námitky proti uznání rozhodnutí, pokud bylo rozhodnutí osvědčeno v členském státě původu v souladu nařízením.. Původní soudce, který vydal rozhodnutí vystaví osvědčení, pouze pokud a) dítě dostalo příležitost být vyslechnuto, pokud nebyl výslech považován za nevhodný s přihlédnutím k jeho věku nebo stupni vyspělosti; b) strany dostaly příležitost být vyslechnuty a c) soud při vydání svého rozhodnutí přihlédl k důvodům a důkazům, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí podle článku 13 Haagské úmluvy z roku 1980.

20 Nařízení Brusel II – zvláštní řízení V případě, že soud nebo jiný orgán přijme opatření k zajištění ochrany dítěte po jeho navrácení do státu jeho obvyklého bydliště, obsahuje osvědčení údaje o těchto opatřeních. Původní soudce bez návrhu vystaví osvědčení na jednotném formuláři obsaženém v příloze IV (osvědčení týkající se navrácení dítěte). Osvědčení se vyhotovuje v jazyce rozhodnutí.


Stáhnout ppt "Nařízení Brusel II Příslušnost (pravomoc) soudů. Nařízení Brusel II – Příslušnost ve věcech rozvodu, rozluky a prohlášení manželství za neplatné (věci."

Podobné prezentace


Reklamy Google