Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Doručování soudních a mimosoudních písemnosti v Evropské unii Nařízení Rady č. 1348/2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností v občanských a.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Doručování soudních a mimosoudních písemnosti v Evropské unii Nařízení Rady č. 1348/2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností v občanských a."— Transkript prezentace:

1 Doručování soudních a mimosoudních písemnosti v Evropské unii Nařízení Rady č. 1348/2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností v občanských a obchodních věcech v členských státech

2 Historickoprávní souvislosti Článek 6 Evropské úmluvy o ochraně základlích práva a svobod zaručuje právo být slyšen. Žalovaný musí mít v řízení právo být slyšen, tj. musí se primárně dozvědět o tom, že řízení probíhá Evropský systém doručování písemností však nebyl příliš dobře vytvořen v mnoha případech muselo být odepřeno uznání rozhodnutí, protože žalovaný neměl právo být v řízení slyšen → tato situace vedla ke vzájemným jednáním a návrhu Úmluvy o doručování soudních písemností v občanských a obchodních věcech, před její ratifikací došlo Amsterodamskou smlouvou ke komunitarizaci oblasti justiční spolupráce v soukromoprávních věcech → Text připravené úmluvy byl přenesen do nařízení – nařízení Rady č. 1348/2000 Existuje Haagská úmluva o doručování písemností z roku 1965 – období systém, jen aplikace nařízení je jednodušší.

3 Nařízení o doručování písemností – rozsah působnosti Musí být naplněny tři podmínky: Je aplikovatelné na doručování soudních a mimosoudních písemností: a)Soudní písemnost je dokument, který pochází ze soudního řízení (rozhodnutí, předběžné opatření, výzva k uhrazení soudního poplatku apod. ) b)Mimosoudní písemnost – dokument, který nepochází přímo ze soudního řízení, ale jehož doručení je požadováno k tomu, aby bylo zajištěno nastoupení účinků tohoto dokumentu ve sféře soukromého práva. Tato písemnost musí být vydána v rámci vymezené pravomoci příslušného subjektu (např. notářský zápis, rozhodčí nález apod.)

4 Nařízení o doručování písemností – rozsah působnosti 2. Musí jít o písemnost v občanských nebo obchodních věcech – extensivní interpretace – všechny dokumenty týkající se věcí občanských a obchodních. 3. Musí být dán kvalifikovaný mezinárodní prvek – jde o doručování z jednoho členského státu do druhého.

5 Nařízení o doručování písemností – obecné informace Nařízení upravuje postavení následujících subjektů: 1.Žadatel – osoba, která žádá o doručení písemnosti 2.Adresát – soba, která má být písemnost doručena, adresa adresáta musí být známa. 3.Odesílající subjekt - veřejní činitelé, orgány nebo jiné osoby příslušné k zasílání soudních nebo mimosoudních písemností, které mají být doručeny v jiném členském státě. Odesílají subjekt přijímá písemnost od žadatele, zašle jej do příslušného členského státu a informuje žadatele o výsledku doručení. Každý členský stát určí své odesílající subjekty - v ČR - okresní soudy, krajské soudy, vyšší soudy (rozumí se vrchní – opět špatný překlad), Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, soudní exekutoři, okresní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství, vyšší státní zastupitelství, Nejvyšší státní zastupitelství.

6 Nařízení o doručování písemností – obecné informace 4. Přijímající subjekt- veřejní činitelé, orgány nebo jiné osoby příslušné k přijímání soudních nebo mimosoudních písemností z jiného členského státu. Přijímající subjekt přijme písmemnost mu zaslanou, provede vlastní doručení a informuje odesílající subjekt o výsledku doručování. - v ČR – okresní soudy. 5. Ústřední subjekt - Každý členský stát určí ústřední subjekt pověřený a) poskytováním informací odesílajícím subjektům; b) hledáním řešení veškerých obtíží, které mohou vzniknout při zasílání písemností určených k doručení; c) předáváním žádosti o doručení příslušnému přijímajícímu subjektu, a to ve výjimečných případech a na žádost odesílajícího subjektu. V ČR – ministerstvo spravedlnosti.

7 Nařízení o doručování písemností – obecné informace Jazyk používaný při doručování –– je nutné odlišovat jazyk formulářů a jazyk písemnosti – jazyk, ve kterém je písemnost napsána: a)Jazyk formulářů – úřední jazyk členského státu nebo jazyk, jenž byl tímto členským státem označen za akceptovaný (v ČR – čeština, slovenština, angličtina, francouzština) – b)Jazyk dokumentu – důležitější, přijímající subjekt by měl vždy informovat adresáta o tom, že má právo odmítnout přijetí dokumentu v jiném jazyce než: Úředním jazyce členského státu, kam bylo doručováno, Jazyce státu, z nějž je doručováno, pokud mu adresát rozumí

8 Nařízení o doručování písemností – způsoby doručování Nařízení přináší dvě možnosti, jak doručit písemnost z jednoho členského státu do druhého členského státu: 1.Doručování s mezinárodní právní pomocí 2.Doručování bez mezinárodní právní pomoci Tyto pojmy však nejsou oficiální – nařízení takto způsoby doručování přímo neoznačuje – jde jen o pojmy pomáhající odlišit jednotlivé způsoby doručování.

9 Nařízení o doručování písemností – doručování s mezinárodní právní pomocí Můžeme považovat za „základní“ systém Viz schéma v příloze Přijímající subjekt může doručit písemnost: a) Sám nebo a)ji nechá doručit v souladu s právními předpisy národního práva nebo b)ji doručí zvláštní formou vyžádanou odesílajícím subjektem, pokud tento způsob není neslučitelný s právními předpisy tohoto členského státu.

10 Nařízení o doručování písemností – doručování s mezinárodní právní pomocí Výhody doručování touto cestou: Výslovně stanovené lhůty – je možné doufat, že doručení bude provedeno během jednoho měsíce. Je možné užít zpravidla více než jeden jazyk Jsou umožněny prostředky rychlé komunikace – mail, fax Je stanoven pouze jeden důvod odmítnutí doručení

11 Nařízení o doručování písemností – doručování bez mezinárodní právní pomoci Nařízení obsahuje tři způsoby doručení bez mezinárodní právní pomoci: 1.Zasílání konzulární nebo diplomatickou cestou– ve výjimečných případech – může jeden členský stát použít konzulárních neb diplomatických cest k tomu, aby předal písemnost přijímajícímu subjektu v jiném člesnkém státu Zvláštní právní úprava – článek 13 doručování diplomatickými nebo konzulárními zástupci 2.Doručování poštou – doručení může být provedeno přímo poštou – každý členský stát může vymezit zvláštní podmínky tohoto postupu Česká republika přijímá doručení soudních písemností poštou za těchto podmínek: Písemnosti jsou doručovány doporučeně s potvrzením o přijetí nebo obdobným dokladem. Doručované písemnosti jsou v češtině nebo jsou opatřeny soudně ověřeným překladem do češtiny nebo se jedná o písemnosti v jednom z úředních jazyků doručujícího členského státu, pokud je příjemce státním příslušníkem dotčeného členského státu. 3. Příme doručování – přímo Direct service – přímo prostřednictvím úředních činitelů, úředníků nebo jiných příslušných osob přijímajícího členského státu – členské státy mohou takovýto způsob doručování odmítnout – ČR odmítla

12 Nařízení o doručování písemností – nedostavení se žalované strany k soudu Nařízení obsahuje v článku 19 další postup v případě, že byla žaloba nebo soudní předvolání nebo obdobná písemnost doručování dle nařízení a žalovaný se nedostavil. Nařízení stanovuje, které informace musí být zjištěny, aby mohl být v řízení vydán rozsudek, i když se žalovaný nedostavil. Nařízení stanovuje také podmínky, kdy je možné rozhodnout, i když se žalovaný nedostaví.


Stáhnout ppt "Doručování soudních a mimosoudních písemnosti v Evropské unii Nařízení Rady č. 1348/2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností v občanských a."

Podobné prezentace


Reklamy Google