Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Alternativní teorie, kritika klasické politické ekonomie Socialistické kritiky Německá historická škola Ekonomické učení Marxe (Marxismus) (Harmonismus)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Alternativní teorie, kritika klasické politické ekonomie Socialistické kritiky Německá historická škola Ekonomické učení Marxe (Marxismus) (Harmonismus)"— Transkript prezentace:

1 Alternativní teorie, kritika klasické politické ekonomie Socialistické kritiky Německá historická škola Ekonomické učení Marxe (Marxismus) (Harmonismus)

2 Kritika KE V průběhu 19. století docházelo ke vzniku alternativních myšlenkových proud, které kritizovaly klasickou ekonomii z různých pozic.

3 Socialistické kritiky pod tímto označením se skrývá řada názorů a myšlenkových proud. Jejich společným znakem byla kritika sociálních aspektů národního hospodářství a odmítání kapitalismu. Někteří kritikové viděli řešení v kolektivních formách vlastnictví – družstevnictví (Saint Simon, Ch. Fourier), jiní požadovali návrat na předchozí vývojový stupe do tzv. spolenosti malovýrobců (Simon de Sismondi).

4 Německá historická škola dominovala německému ekonomickému myšlení po celé 19. století i na začátku 20. století. Historická škola kritizovala klasickou politickou ekonomii za její obecnost a abstraktnost, hledání univerzálních ekonomických zákon a nepřihlížení k národním specifikům. Metodou německé historické školy byl historismus („chceme-li poznat současnost, musíme studovat minulost“).

5 Německá historická škola Historická škola pokládala ekonomické jevy za historicky relativní a zdůrazňovala evoluční charakter ekonomických zákonů. Absolutizace historické metody bránila německým ekonomům v tom, aby dokázali spojit historii s teorií. V souvislosti s německou historickou školou tak lze hovořit spíše o dějinách národního hospodářství než o ekonomii.

6 Předchůdce německé historické školy Friedrich List (1789 – 1846) nejznámější německý historizující ekonom líčil ekonomické dějiny jako stádia ekonomického vývoje, přičemž hospodářská politika země musela odpovídat aktuálnímu stádiu (neplatnost univerzálních ekonomických zákon).

7 Německá historická škola

8 Starší historická škola V zásadě netvoří školu v pravém slova smyslu (měli společné použití historických metod – a ne v tak silné podobě jako pozdější etapy) Wilhelm Roscher ( ) – nejznámějším a nejuznávanějším. Vydal knihu „Systém národního hospodářství“ – neodmítal ekonomickou teorii a věřil v existenci obecných zákonů ekonomického vývoje. Nezajímal se o jednotlivce, ale o popis ekonomických celků. Poznávat studiem minulého vývoje (to je chybné – správné je brát minulost jako východisko).

9 Mladší historická škola Už byla skutečně školou. Charakteristické je empirismus (směr, který veškeré poznání odvozuje od smyslové zkušenosti) a historismus. Odmítá existenci univerzálních ekonomických zákonů a nesnaží se o vytvoření obecné teorie. Gustav von Schmoller ( ) – začíná v Německu tradici více sociální, důležitější role státu a větší důraz na právní řád.

10 MARXISMUS filozofický a ekonomický systém vycházející z děl K. Marxe a B. Engelse vznikl ve 40. letech 19. stol. jako filozofie praxe Kriticky a tvořivě navázal na německou klasickou filozofii, anglickou politickou ekonomii a francouzský utopický socialismus. Je ucelenou teorií přeměny reálných poměrů ve společnosti, především změnou vlastnických vztahů pomocí revolučně vedeného třídního boje, cílem je dovést proletariát k revoluci nastolující beztřídní společnost, osvobozujícího člověka od společenského útlaku a rozvíjející jeho schopnosti a síly.

11 MARXISMUS Tradičně se marxismus dělí na: marxistickou politickou ekonomii marxistickou filozofii (materialismus dialektický a materialismus historický) a tzv. vědecký komunismus - teorii přechodu k beztřídní společnosti a jejího budování a rozvoje.

12 Karel Heinrich Marx ( ) Uznávaný vědec, filozof a ekonom se narodil v roce v Trevíru, v rodině významného právníka Byl žurnalista - se socialismem přichází K. Marx prvně do styku v redakci Rýnských novin (1842).

13 Karel Marx v roce 1843 odcestoval do Paříže » seznamuje se s Friedrichem Engelsem. Spolu sepsali "Komunistický manifest" (1948). Hlavním heslem manifestu je: "Proletáři všech zemí, spojte se!„ V roce 1864 se stává inspirátorem a ideovým vůdcem Mezinárodního dělnického sdružení - I. Internacionály.

14 Karel Marx jeho první publikovaná ekonomická práce: "Bída filozofie" (1847) v roce 1867 vydává 1. díl svého životního díla: „Kapitál“. Krátce po jeho smrti vydává Engels druhý díl Kapitálu (1885) a v roce 1894 třetí díl » knihy se stávají biblí všech budoucích marxistů a podobných následovníků po jeho smrti vychází "Teorie o nadhodnotě" - část rukopisných materiálů z let , určená autorem i prvým vydavatelem jeho literární pozůstalosti B. Engelsem jako IV. díl "Kapitálu". další díla: "Kritika gothajského programu" a "Rukopisy °Grundrisse°" (rukopisy z období příprav práce "Ke kritice politické ekonomie" z let )

15 Ekonomické učení K. MARXE Ekonomické učení K. Marxe, znamenalo významný mezník ve vývoji socialistické ekonomické teorie, navázalo na německou filozofii, anglickou politickou ekonomii a francouzský socialismus Marx vymezuje dvě stránky zboží. Jednak užitnou hodnotu, která představuje schopnost zboží uspokojovat určitou lidskou potřebu a jednak směnnou hodnotu zboží, která je vyjádřením jeho hodnoty. V teorii nadhodnoty se snažil ukázat, jak jsou dělníci vykořisťováni. Propracoval tzv. teorie výrobní ceny

16 MALOBURŽOAZNÍ SOCIALISMUS K maloburžoazii patří podle marxismu řemeslníci, domácí výrobci, drobní obchodníci, soukromí rolníci. Spolu s inteligencí a úřednictvem tvoří v kapitalistické společnosti tzv. střední vrstvy, jejichž postavení je mezi dělnickou třídou a buržoazií. Maloburžoazie byla na jedné straně ohrožována kapitalismem, velkoburžoazií (nebezpečí bankrotů, proletarizace), na druhé straně dělnickou třídou (socialistickým znárodněním, kolektivizací). Odtud plynou i její specifické názory na společnost a ekonomiku a hledání vlastních “třetích cest”.

17 Harmonismus nebyl kritikou klasické politické ekonomie. vznikl ve Francii (F. Bastiat) a jeho cílem bylo obhájit liberální doktrínu před rostoucí kritikou. Harmonisté bagatelizovali existující problémy s tvrzením, že hospodářská soustava je vnitřně velmi stabilní (harmonická). Zatímco pro Smithe byl liberalismus přistup, jakým přistupoval ke zkoumání ekonomie, harmonisté povýšili liberalismus (resp. jeho obhajobu) na předmět svých aktivit.

18 Harmonismus Kapitalista maximalizuje zisk, tedy musí neustále rozšiřovat a zdokonalovat výrobu (vyrábí stále více a levněji), takže společnost může kupovat stále více levnějšího zboží a tím uspokojovat své potřeby. Ale ten kdo vyrábí více a levněji ve skutečnosti likviduje konkurenci a tím defakto udrží ceny nebo může vyvolat i růst cen.


Stáhnout ppt "Alternativní teorie, kritika klasické politické ekonomie Socialistické kritiky Německá historická škola Ekonomické učení Marxe (Marxismus) (Harmonismus)"

Podobné prezentace


Reklamy Google