Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

 PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI I PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI I Mgr. Michal Šafář, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: " PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI I PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI I Mgr. Michal Šafář, Ph.D."— Transkript prezentace:

1  PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI I PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI I Mgr. Michal Šafář, Ph.D.

2 Psychologie osobnosti I Obsah přednášky I  Osobnost jako základní nástroj poznání a sebepoznání  Základní vymezení osobnosti, úvod do typologie Cíl přednášky  Získat Váš zájem o další vzdělání a sebevzdělání v dané oblasti  Některé ze získaných poznatků aplikovat do praxe

3 Empatie  Schopnost vcítit se do druhých – přeladit se na druhé; vnímat, myslet a cítit tak jako ten (ti) do kterých se vciťujeme.  muži x ženy; mladí x staří  výhody x rizika  empatie x asertivita

4 Se zabývá jak se od sebe lidé vzájemně liší a podobají ve svém chování a prožívání Vysvětluje proč tomu tak je Poskytuje nástroje k porozumění a ovlivňování lidského chování a prožívání Psychologie osobnosti

5  Každý máme více či méně jasně utvořený názor na povahu člověka  Tento názor si utváříme na základě zkušenosti a je ovlivněn (deformován) naší vlastní osobností  Sebepoznání, tedy důkladné poznání vlastní osobnosti je základem kvalitního poznávání druhých. Kdo zná druhé je chytrý, kdo zná sebe je moudrý. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ ? Soukromá (implicitní) teorie osobnosti

6 Psychologické aspekty práce s lidmi  Z psychologického hlediska naši úspěšnost ovlivňuje, jaký základní postoj zaujímáme k druhým lidem.  Základ tohoto našeho nastavení vůči druhým je dán v dětství  Na základě těchto raných zkušeností se v nás vytvářejí základní postoje k druhým lidem. 1.Od lidí (bojácný vyhýbavý, do sebe uzavřený) 2.Proti lidem (nepřátelský, agresivní, konfliktní) 3.K lidem (vstřícný, přátelský, ne-anxiozní)

7  Jiným typem takovéhoto členění je typologie vycházející z transakční analýzy  Tato typologie zahrnuje mimo vyjádření vztahu k druhým lidem také vztah k sobě. 1.Já nejsem OK a ty jsi OK 2.Já jsem OK a ty nejsi OK 3.Já nejsem OK a ty nejsi OK 4.Já jsem Ok a ty jsi OK Základní vztahové nastavení

8 1. Já nejsem OK a ty jsi OK - snížené sebevědomí a sebedůvěra - potřeba větší podpory, uznání a povzbuzení od druhých - pochybnosti o vlastní osobě, o svých činech, výkonech, prožitcích - pocity úzkosti a nejistoty v přítomnosti druhých (prezentaci a sebeprezentaci) Základní vztahové nastavení

9 2. Já jsem OK, ty nejsi OK - nízký zájem o názory druhých, zpětnou vazbu - superiorita (pocit nadřazenosti nad druhými) - nezávislost na ocenění druhých - elitářství, úzká skupina „sobě rovných“ - ignorace, arogance, agrese Základní vztahové nastavení

10 3. Já nejsem OK, ty nejsi OK - dominující špatný pocit z vlastní osoby, z druhých lidí, ze všeho co člověka obklopuje - pesimismus - odmítání ocenění od druhých - depresivní nastavení - odmítání sebe i druhých Základní vztahové nastavení

11 4. Já jsem OK, ty jsi OK - pocit sebehodnoty a životní spokojenosti - přiměřená sebedůvěra - realistický přístup ke světu - respekt k sobě i druhým lidem - vyvážená schopnost kooperace a sebeprosazení Základní vztahové nastavení

12  Základ postoje k sobě i k druhým založen v dětství, ale je možné ho měnit !!!  Každý člověk má schopnost učit se, vstřebávat nové zkušenosti a na jejich základě měnit své postoje.  Jedním ze základních předpokladů, aby toho byl člověk schopen je rozvíjení schopnosti sebeuvědomění, sebereflexe. Význam sebepoznání

13 Johariho okénko

14 Sebepoznání  Veřejné já – vše co chceme nebo akceptujeme aby o nás věděli druzí  Intimní sféra - pocity, potřeby, postoje a preference, kterých jsme si vědomy, ale z nějakého důvodu je nechceme nebo nejsme schopni sdílet s druhými tělesná intimita minulá zkušenost Autenticita kontrola, ztuhlost Individualita bazální důvěra Introverze – extraverze APS Vztah důvěra reciprocita Situace zvyky normy pravidla stud

15 Sebepoznání Slepá skvrna - zakrývá nějaké naše slabé, citlivé místo v chování nebo prožívání  projevuje se v různých situacích od běžných až po extrémní.  popření, vytěsnění, projekce, …. ( viz dále obranné mechanismy ) Nevědomí – část lidského prožívání, jehož obsahy si neuvědomujeme.  fyziologické procesy, část motivace, kreativity, víra, intuice, smysl pro humor a některé další duševní procesy  nepřijatelné vzpomínky, traumata, motivy v rozporu s kulturní normou (viz dále)

16  Hrát si  Pracovat  Milovat Zdravá osobnost

17  Osobnost - souhrn všech duševních a tělesných vlastností; člověk jako celek.  Osobnost - je to, čím člověk ve skutečnosti je. JEDINEC TĚLO DUŠE (organismus) (psychika) KONSTITUCE OSOBNOST Osobnost

18  Úzké propojení mezi somatickými (tělesnými) a psychickými (duševními) charakteristikami Onemocnění – vznik, průběh, léčba, předcházení Výkon - a výkonu v důsledku psychické zátěže Každodenní situace – tělesné a emocionální reakce Tělo a duše - psychosomatické vztahy

19 Důkazy vzájemného ovlivňování 1.Rčení (ustálená slovní spojení) 2.Symbolická řeč orgánů 3.Psychogeneze (psychická příčina) 4.Imaginace, sugesce, hypnóza Tělo a duše - psychosomatické vztahy

20 spadl mi kámen ze mám až v krku sevřelo se mi Tělo a duše - rčení

21 Kůže  zrudnul vztekem  zblednul hrůzou Tělo a duše - rčení

22 Strachy se nám klepou kolena Z leknutí můžeme oněmět Někdo nám může ležet v žaludku Tělo a duše - rčení

23 Psychoanalýza, analytická psychologie Bolest zad – „příliš velké břemeno“ Knedlík v krku – „nemůžeme spolknout příkoří Zácpa – „lpíme na něčem, shromažďujeme“ Nepotvrdil se univerzální význam, ale každé tělo mluví svou řečí Tělo a duše – symbolická řeč orgánů

24 W. Reich - bioenergetika V důsledku nezvládnutých sociálních konfliktů se v těle kumuluje napětí, vytváří tzv. charakterové pancíře Oči, ústa, krk, hrudník, malá pánev Tělo a duše – symbolická řeč orgánů

25 Avicennův pokus s beranem Doložené případy smrti z „hrůzy“  Exsanquinace  Umrznutí v chladírenském voze Tělo a duše – psychogeneze

26 Schopnost ovlivnit fyziologické funkce Schopnost ovlivnit onemocnění - placebo efekt Schopnost ovlivnit bolest Tělo a duše - imaginace, sugesce, hypnóza

27  Celistvost  Potenciály (možnosti)  Stálost, proměnlivost, vývoj  Vědomí x nevědomí  Individuálnost – JÁství Obecné znaky osobnosti

28 Celistvost  Osobnost je komplexní, tj. obsahuje všechny vlastnosti, rysy a charakteristiky.  Některé polarity vlastností jsou vědomé (persóna), protiklady jsou součástí stínu (viz. dále nevědomí).

29 Celistvost ANDROGYNIE

30 Stálost, proměnlivost, vývoj  Osobnost v čase se proměňuje:  Vědomí kontinuity je zachováno

31 Stálost, proměnlivost, vývoj

32 O rysu (dispozici, stabilní charakteristice) hovoříme, když:  K onzistentnost – stejný typ chování v dané situaci  O becnost – stejný typ chování v různém prostředí a k různým lidem  D iference - toto chování se objevuje v situacích, kdy většina lidí reaguje jinak Stálost, proměnlivost, vývoj APS, vliv situaceRys osobnosti

33  Rytmicita – biorytmy buněčné struktury – sekundy dýchání, krevní oběh – minuty organismus – 24 – 25 hodin adaptace, sexuální cyklus – 28 dní reprodukce – 40 týdnů vztahové – 7 let Stálost, proměnlivost, vývoj

34  24 hodinový rytmus Stálost, proměnlivost, vývoj

35  Psychologický čas osobnosti situační čas - bezprostřední vnímání časových úseků biografický čas – života jedince historický čas – vnímání, generace, rod, historie Stálost, proměnlivost, vývoj

36 Vědomí  Obsah mysli, který si člověk dokáže vybavit  Umožňuje jednici uvědomovat si sám sebe a diferencovat své Já od okolí  Vědomí je reflektorem ve tmě osvětlujícím co se v nás a kolem nás odehrává.  Stupňovitost vědomí Rozdílná úroveň bdělosti ( kóma, somnolence, klidový stav, afekt ) Psychodynamicky (vědomí, předvědomí, individuální nevědomí a kolektivní nevědomí)

37 Vědomí  Tři části našeho vědomí něco „tam venku“ něco „pod kůží“ něco co „bylo nebo bude“ „teď a tady“

38 Nevědomí  Individuální nevědomí ( Sigmund Freud ) Temná část osobnosti - obsahuje kulturně a sociálně neakceptovatelné potřeby, motivy, skrytá přání, traumatické zážitky a zkušenosti, ranné dětské zážitky  agrese, sexualita  moc, osamění, výkon, akceptace Komplexy – Oidipův, Hérostratův, Napoleonský Fyziologické procesy Smysl pro humor, kreativita

39  Změněné stavy vědomí Spánek – hypnagogické stavy a sny Patologické stavy – somnolence, amence, delirium, obnubilace Zúžené vědomí – hypnóza, ebrieta, meditace Rozšířené vědomí – holotropní dýchání, intoxikace psychedelickými látkami, mystické stavy, náboženské vytržení Vědomí a nevědomí

40  Spánek a sny Proč člověk potřebuje spát ??  Při nedostatku spánku se objevuje: poruchy koncentrace pozornosti myšlenková inkoherence paranoidní pocity halucinace Kolik potřebujeme spát ? Vědomí a nevědomí NEVÍME Individuální – 4 až 12 hodin, průměr 8 hodin

41 Vědomí a nevědomí  Rozšířené vědomí vědomí Psychotropní látky  halucinogeny LSD, mescalin, psylocibin Holotropní dýchání Floating

42 Individualita – Jáství  Základní komponenty tvořící Já (W. James) materiální Já (tělo, oděv, byt, auto, …) sociální Já (sociální vztahy, uznání od přátel, …) duchovní Já ( vnitřní zkušenost, schopnosti, hodnoty, ideály)

43 Individualita – Jáství  Já je zážitkový, zkušenostní vztažný bod; bezobsažný časově i prostorově - přesto v osobní zkušenosti souřadnicově umístitelný. Já vnímáme ve svém těle Já má svou minulost, přítomnost a budoucnost a přesto je v čase totožné Já je jediný příjemce události a činů  Já je nástrojem orientace ve světě, stabilizátor, integrátor prožívání je chráněn před rychlými a hlubokými změnami

44

45 Obrany sebepojetí  Cílem je udržet stálý obraz o světě a o sobě Projekce – přenesení vlastních potřeb, pocitů do druhých Regrese – reakce typická pro nižší vývojovou úroveň Racionalizace – vytvoření vysvětlující logické konstrukce Somatizace – tělesný symptom, pláč orgánů

46  Každý člověk má něco společného se všemi lidmi, něco pouze s některými a v něčem je jedinečný.  Svět je příliš složitý, člověk se v něm potřebuje orientovat a vyznat - proto si některé věci zjednodušuje.  Osobnostní typologie jsou nepřesné, ale umožňují rychlejší orientaci v chování a prožívání druhých. Osobnost - jedinečnost x typ

47 Temperamentové a motivační typologie  Kretschmerova konstituční typologie vztah tělesné stavby a temperamentových vlastností  Cyklothým - pyknick klidní humoristé, veselí mluvkové, požitkář milující své pohodlí,. V patologii tendence k bipolární afektivní poruše  Schizotým - astenik dvojí osobnost - jedna na povrchu, druhá uvnitř dva póly: na jednom necitlivý, zdrženlivý, vážní, podivínští - na druhém hypersenzitivní, bázlivý, úzkostní, neklidní  Epitým - atletik - stálost, stereotyp, malá fantazie,tuhost, nečekané výbuchy emocí

48 Temperamentové a motivační typologie  Jungova typologická soustava extraverze x introverze (temperament) myšlení, cítění, čití, intuice (základní duševní funkce člověka) - osm základních typů na základě kombinace temperamentu a funkcí - kompenzační vztah vědomě prožívaných tendencí a tendencí nevědomích

49 1. Temperamentové a motivační typologie  Eysenckova typologie faktorová Vysoká emocionalita Nízká emocionalita Introverze Extraverze FLEGMATIK CHOLERIK SANGVINIK MELANCHOLIK

50 Vysoká emocionalita Extraverze + přímé a otevřené vyjadřování pocitů, názorů… + čitelnost, srozumitelnost + rychlé myšlení a reagování + akčnost - horší kontrola emocí v zátěži - konflikty v sociálních vztazích - rychlé změny naladění - nižší stabilita a vytrvalost Cholerik

51 Nízká emocionalita Introverze + klid a chladnokrevnost + důslednost v práci + trpělivost + odolnost, vytrvalost, přesnost - opatrnost - těžkopádnost - pomalost -nečitelnost, - horší adaptibilita Flegmatik

52 Nízká emocionalita Extroverze + optimismus + bezstarostnost + dobře snáší neúspěch + výborná a rychlá adaptace na změnu - nedotahuje věci do konce - tendence k sebepřeceňování - povrchnost - nestálost SANGVINIK

53 Vysoká emocionalita Introverze + vysoká vnímavost + schopnost zvládat samotu + vysoká náročnost k vlastní osobě + sociální citlivost - nesmělost - nižší sebedůvěra - obtížné vyrovnávání s neúspěchem - snížená adaptabilita Melancholik

54 - horší kontrola emocí v zátěži - konflikty v sociálních vztazích - rychlé změny naladění - nižší stabilita a vytrvalost Vysoká emocionalita Nízká emocionalita Introverze Extraverze + vysoká vnímavost + schopnost zvládat samotu + vysoká náročnost k vlastní osobě + sociální citlivost - nesmělost - nižší sebedůvěra - obtížné vyrovnávání s neúspěchem - snížená adaptabilita + optimismus + bezstarostnost + dobře snáší neúspěch + výborná a rychlá adaptace na změnu - nedotahuje věci do konce - tendence k sebepřeceňování - povrchnost - nestálost + klid a chladnokrevnost + důslednost v práci + trpělivost + odolnost, vytrvalost, přesnost - opatrnost - pomalost -nečitelnost - horší adaptibilita + přímé a otevřené vyjadřování pocitů + čitelnost, srozumitelnost + rychlé myšlení a reagování + akčnost

55 Typologie hodnotová, charakterová  Morrisovy cesty životem „ dionýská“ - rozkoš, plnit svá přítomná přání „prométheovská“ - snaha účinně zacházet se světem „budhistická“ - snaha ovládnout sám sebe

56 Psychologie osobnosti II Obsah přednášky II  Dynamika osobnosti - emoce a motivace (aspirační a aktivační úroveň…)  Osobnost v zátěži - frustrace, agrese, konflikty, stres

57 Motivace  Motivace je síla, která hýbe člověkem - dává jeho chování a prožívání směr a energii.  Umožňuje nám porozumět, předvídat a ovlivňovat chování druhých lidí  potřeba (hlad) incentiva (jídlo) motiv (nasycení)  Potřeba je stavem nedostatku nebo přebytku něčeho v organismu; incentiva tím co tento nedostatek nebo přebytek odstraňuje; a motiv je žádoucím (uspokojivým) výsledným stavem.

58 Primární a sekundární potřeby  Primární (biologické ) potřeby - vrozené, společné se zvířaty - hlad, žízeň, sex, …  Sekundární (psycho-sociální) potřeby - naučené - láska, uznání, obdivu, sebeuplatnění

59 Vnitřní a vnější motivace  Motivace je určena interakcí vnitřních a vnějších činitelů  Vnitřní (intrinsická) motivace je uspokojována ve vlastní činnosti.  práce - činnost, výkon, poznání, smysl a seberealizace  Vnější motivace je uspokojována důsledky činnosti. Činnost je prostředkem k uspokojení motivace.  práce - peníze, sociální kontakt, moc, …

60 Vnitřní a vnější motivace  Původci - vnímá odpovědnost za své chování  - aktivní - odpovědný - ponořený do činnosti - nezávislý na ocenění druhých  Pěšáci - vnímá se jako nástroj druhých - reaktivní nebo pasivní (čeká na impuls) - malá odpovědnost - mimo (neangažuje se v činnosti) - závislý (podřizuje se s odporem, nebo touží po ocenění)

61 Vnitřní a vnější motivace  Je vždy lepší budovat a rozvíjet vnitřní motivaci - trestanec x zlatokop  Ve skupině kde je vysoká vnitřní motivace je vysoká úroveň samořízení  EKONOMICKÉ ZÁKONY: - vnější motivace = očekávaný zisk / vynaložené úsilí

62 Maslowova hierarchická teorie 1. Potřeby fyziologické 2. Potřeba jistoty a bezpečí 3. Potřeba lásky a sounáležitosti 4. Potřeba ocenění a kladného sebehodnocení, obdivu, úspěchu, 5. Potřeba znát, vědět, mít smysl 6. Potřeby estetické 7. Potřeba seberealizace - 1. až 4. jsou potřeby nedostatkové, jsou růstové - Dlouhodobá nebo aktuální frustrace potřeby způsobuje fixaci blokuje uspokojení vyšších potřeb

63 Sebeaktualizovaná osobnost podle Maslowa 1. Realistický přístup ke světu 2. Akceptace sebe a druhých 3. Koncentrace na problém více než na sebe 4. Přirozené chování a vlastní životní styl 5. Intimita 6. Nezávislost 7. Flexibilita 8. Kreativita 9. Smysl pro humor 10. Nekonformita

64 VÝKON = SCHOPNOSTI X MOTIVACE Motivace a výkon


Stáhnout ppt " PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI I PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI I Mgr. Michal Šafář, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google