Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zahraniční obchodní operace OBECNÉ SCHÉMA: V ý v o z c e ZAKÁZKOVÉ KRYTÍ Výrobce ZAKÁZKOVÉ KRYTÍ ZPROSTŘEDKOVATEL OBCHODNÍ SMLOUVY D o v o z c e Odběratel.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zahraniční obchodní operace OBECNÉ SCHÉMA: V ý v o z c e ZAKÁZKOVÉ KRYTÍ Výrobce ZAKÁZKOVÉ KRYTÍ ZPROSTŘEDKOVATEL OBCHODNÍ SMLOUVY D o v o z c e Odběratel."— Transkript prezentace:

1 Zahraniční obchodní operace OBECNÉ SCHÉMA: V ý v o z c e ZAKÁZKOVÉ KRYTÍ Výrobce ZAKÁZKOVÉ KRYTÍ ZPROSTŘEDKOVATEL OBCHODNÍ SMLOUVY D o v o z c e Odběratel Spotřebitel,uživatel

2 Zahraniční obchodní vztahy právní vztahy přesahující hranici jednoho státu realizují se na dvou úrovních: – mezinárodněprávní (státní suverenita,státní moc,nezávislost,státní organizace mezinárodní úmluvy, normy, smlouvy, uzance – soukromoprávní (právnické a fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území různých států) normy mezinárodního práva soukromého, jedná se o vztahy, ve kterém se vyskytuje cizí prvek,subjekt význam mezinárodního práva : – spojení společného účelu v obchodních vztazích na základě vzájemné výhodnosti závazkový vztah (obligační) – povinnost splnit dluh dlužníkem - závazek – právo věřitele na plnění - pohledávky – věřitel – dlužník – předmět vztahu – právní skutečnosti (podmínky, volba práva) volba práva – shodný projev vůle smluvních stran – konkludentním činem – souhlasně, není-li projev pochybnosti

3 Zahraniční obchodní vztahy METODY KOLIZNÍ METODY KOLIZNÍ – neexistuje v žádném právním odvětví – neobsahuje žádnou úpravu práv a povinností účastníků právního vztahu – má za úkol pomoci při výběru právního řádu, který má být použít pro daný právní vztah a který pak upravuje práva a povinnosti účastníků daného právního vztahu. – odkazovat na určité právo nebo na jakékoliv právo – POZOR NEBEZPEČÍ: kolizní normy účastníků daného právního vztahu odkazují každá na jiné právo, které se má použít.

4 Zahraniční obchodní vztahy METODY PŘÍMÉ METODY PŘÍMÉ – používá hmotně právní normy, které již přímo obsahují úpravu práv a povinností účastníků mezinárodního obchodního styku. – musí splňovat následující podmínky: bezprostřední úprava práv a povinností účastníků bezprostřední použitelnost na dané vztahy upravují pouze vztahy v mezinárodním obchodním styku, nejsou použitelné pro vnitrostátní vztahy. – jsou obsaženy v mezinárodních bilaterárních i multilaterárních smlouvách – mají vždy přednost před normami kolizními. kolizní normy se použijí v okamžiku, kdy neexistuje úprava provedená přímou normou nebo její úprava je nedostatečná pro daný vztah.

5 Mezinárodní smlouvy DVOUSTRANNÉ SMLOUVY jsou uzavírány mezi dvěma účastníky obchodní smlouvy obchodní dohody platební dohody protokoly o výměně zboží dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic smlouvy o zamezení dvojího zdanění. MNOHOSTRANNÉ MEZINÁRODNÍ SMLOUVY, také ÚMLUVY smlouvy (úmluvy) upravující mezinárodní přepravu osob a zboží celní úmluvy smlouvy z oblasti rozhodčího řízení.

6 České právní předpisy 1. přepisy (normy) upravující v zájmu státu obchodní a hospodářské styky např. - normy z oblasti správního a finančního práva - devizový zákon - živnostenský zákon - vyhláška o podmínkách vydávání úředního povolení k vývozu dovozu zboží a služeb (tzv. vydávání licencí). 2. normy upravující soukromoprávní vztahy např. obchodní zákoník (zákon č.513/1991 Sb.) ve znění pozdějších úprav 3. normy procesní např. zákon o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku.

7 Zahraniční obchodní operace dle předmětu s hmotnými produkty s nehmotnými produkty dle teritorií v tuzemsku (vnitřní obchod) v zahraničí (mezinárodní obchod) s průmyslově vyspělými zeměmi s rozvojovými zeměmi s rozvinutými zeměmi se zeměmi s přechodovou ekonomikou dle smlouvy kupní, zprostředkovatelské, přepravní, zasilatelské

8 Zahraniční obchodní operace dle obchodu tradiční netradiční dle pohybu zboží nákupní, prodejní dovozní, vývozní tranzitní, reexportní dle vztahu k reprodukčnímu procesu ve vědě a výzkumu ve výrobě ve směně průvodních služeb samostatných služeb

9 Nejvíce používané operace ve vědě a výzkumu Licenční operace Crosslicencing Vědeckotechnická pomoc ve výrobě zušlechťovací přepracovací licenční výroba – patent koprodukce joint venture podílnictví na produkci ve směně tradiční kupní, přepravní, zastupitelské,.. netradiční výměnné, vazbové, vázané - countertrade

10 Nejvíce používané operace operace průvodních služeb pojišťovací zasílatelské přepravní skladovací zajišťovací operace samostatných služeb engeneering poradenský dodavatelský expertizní poradenství propagační informační a komunikační finanční – leasing, factoring, forfaiting, franchising, devizové operace

11 COUNTERTRADEBarterKompenzace Paralelní obchod operace Junktim výměnné, vazbové Buy back Industrial offset clearing

12 Barterové obchody BARTER  kompenzačním obchodem, dochází k vzájemné výměně zboží zpravidla o stejné hodnotě na každé straně.  záleží na dodací paritě výměny zboží (např. FOB nebo CIF)  dodávky zboží v barteru bývají spojovány s nutností částečného nákupu s placením ve volné měně.  uskutečňuje se v průběhu určitého časově vymezeného období.  uzavírají se zpravidla na 1 až 3 roky, pouze ve výjimečných případech (u dodávek investičních celků spojených s poskytnutím úvěru) bývá období delší.  zpravidla nedochází k převodu peněžních prostředků přes hranice.  dodávky se účtují na souvztažných barterových účtech - určitý druh miniclearinguVÝHODY  jedinou možnostíse zemíjsou prakticky znemožněny transfery plateb ve volných měnách  jedinou možností, jak realizovat obchod se zemí, kde jsou prakticky znemožněny transfery plateb ve volných měnách.  v případech, kdy konkurence nabízí levný úvěr  dokonalým platebním zajištěním, protože vývozce v tomto případě inkasuje část úhrady předem.  

13 Barterové obchody Nevýhody 1. Barterové dohody uzavírají pouze finančně silní partneři, kteří mohou profinancovat případný časový nesoulad mezi vývozními a dovozními dodávkami 2. Inkasa za dodávky v barteru často nelze pojistit 3. bankovní záruka nepřichází v úvahu vzhledem k platební neschopnosti země zákazníka, nebo je příliš drahá 4. cenové problémy 5. zboží dovážené v rámci barter nelze umístit ve vlastní zemi a je nutné je reexportovat 6. nezbytná další intervence, která se často označuje jako reexportní náklady

14 Podklady pro fakturaci do zahraničí Vývoz : před vystavením faktury musí být k dispozici potřebné doklady :  FAKTURA (dodací list) tuzemského dodavatele s uvedením množství odesílaného zboží + hmotnost (brutto, netto), obal,..apod.  odesílací návěští - osvědčení o původu zboží  dopravní dokument - konzulární faktura (v případě vyžádání odběratelem)  kontrolní certifikát- doklad o pojištění  další potřebné dokumenty Vystavení PROZATÍMNÍCH FAKTUR nebo PROFORMY FAKTURY. Pro vnitropodnikové účtování se tyto faktury nepoužívají Pro vnitropodnikové účtování se tyto faktury nepoužívají. Mají účel pro zahraničního partnera :- celní Mají účel pro zahraničního partnera : - celní - daňový - daňový - devizový - devizový Obsah faktury na kupujícího v zahraničí : - označení kupujícího - dopravní paritu - způsob placení - přesné označení zboží - celková hodnota v dohodnuté měně, na kterou zní kontrakt - vystavena v příslušném jazyce a ve stanoveném počtu exemplářů

15 Zákazníkem požadovaný počet externích faktur spolu s inkasem (inkasním příkazem) + předepsané doklady (konosament, osvědčení o původu, spediční potvrzení, balicí listy, směnky) Vystavení faktury na kupujícího je zaznamenáno ve složce obchodního případu je zapsána v knize odběratelských faktur s uvedením je zapsána v knize odběratelských faktur s uvedením : a) čísla faktury b) data vystavení c) jméno odběratele d) kód obchodního případu e)hodnota zboží v Kč + v zahraniční měně Zákazníkem požadovaný počet faktur + předepsané doklady (konosament, osvědčení o původu, spediční potvrzení, balicí list, návěští, směnky) je po provedené kontrole předána devizové bance. Fakturace tuzemského dodavatele a likvidace faktur v obchodní firmě : Obsah : - datum vyhotovení a číslo faktury - název a adresa dodavatele - název a adresa dodavatele - název + sídlo peněžního ústavu + číslo bankovního účtu dodavatele - název + sídlo peněžního ústavu + číslo bankovního účtu dodavatele - číslo smlouvy (objednávky) - číslo smlouvy (objednávky) - den splatnosti faktury - den splatnosti faktury - údaj o tom, ze kterého závodu nebo skladu byly výrobky expedovány - údaj o tom, ze kterého závodu nebo skladu byly výrobky expedovány - pojmenování, druh, jakost a množství dodaných výrobků - pojmenování, druh, jakost a množství dodaných výrobků - cenu za jednotku množství + úhrnnou cenu - cenu za jednotku množství + úhrnnou cenu - razítko dodavatele a podpis oprávněné osoby - razítko dodavatele a podpis oprávněné osoby

16 DOVOZ - Faktura zahraničního dodavatele Faktury musí být označeny prezenčním razítkem.Faktury musí být označeny prezenčním razítkem. Nutné je evidovat, opatřit protokolačním číslem, provést kontroluNutné je evidovat, opatřit protokolačním číslem, provést kontrolu - věcnou (cenovou) - formální - přepočet cizí měny na Kč podle kursovního lístku ČNB Minimální náležitosti protokolu zahraniční faktury : a) protokolační číslo b) dodavatel c) země d) údaje faktury e)fakturovaná měna f) hodnota v Kč přepočítaná podle kursovního lístku ČNB g)číslo obchodního případu h) zúčtováno dokladem číslo.… ZAKNIHOVÁNÍ ZAKNIHOVÁNÍ NA ANALYTICKÉ ÚČTY zahraničních dodavatelů. PŘEDBĚŽNÉ FAKTURYPROFORMA FAKTURY PŘEDBĚŽNÉ FAKTURY nebo PROFORMA FAKTURY se NEPROTOKOLUJÍ, jsou pouze dokladem o odeslání zboží. PROTOKOLACI a LIKVIDACI ZAHRANIČNÍCH DODAVATELŮ PROTOKOLACI a LIKVIDACI ZAHRANIČNÍCH DODAVATELŮ je nutno provádět jako samostatný pracovní úkon bez časového vázání na úhradu nebo přefakturaci do tuzemska. likvidovat faktury Je nutné za účelem správného hospodaření s devizami protokolovat a likvidovat faktury

17 DOVOZ - Faktura na tuzemského odběratele V rámci fakturace pro tuzemské odběratele je třeba rozlišovat : 1. dodávky pro výrobní spotřebu, daňově vázaný oběh 2. dodávky pro tržní fondy + s daněmi - pro volný oběh Součástí fakturované ceny : - clo - dovozní přirážka

18 Historie celnictví „CLO JE VEŘEJNÁ DÁVKA, JEŽ SE PLATÍ ZA ZBOŽÍ, KDYŽ PŘEKROČÍ HRANICE URČITÉHO ÚZEMÍ“ VE STAROVĚKÝCH ŘÍŠÍCH se celnictví dostalo na vysokou úroveň zejména zásluhou Řeků: založili řadu významných měst na pobřeží Středozemního i Černého moře a v těchto městech vybírali clo při dovozu i vývozu různého zboží. Vybírání cel bylo pronajímáno.

19 Historie celnictví ŘÍMSKÁ ŘÍŠE v přístavech se vybíralo cla zvané portorium a jeho vybírání bylo rovněž pronajímáno ŘÍŠE FRANSKÁ cla důležitý příjem panovníků. FEUDALISMUS dvojí clo: jedno vybírané panovníkem druhé, vybírané církví nebo světskými feudály.

20 Historie celnictví NAŠE ÚZEMÍ  Z archeologických nálezů lze zcela bezpečně usuzovat o velmi čilém obchodním styku se zahraničím  o průchodu obchodních karavan přes území dnešního našeho státu.  RAFFELSTETTENSKÝ STATUT nejstarší písemný celní řád platný pro naše území v letech 903 až 906.

21 Historie celnictví V 11. století vzniklo v Praze tržiště v Týnském dvoře, které získalo řadu privilegií. Obchodníci zde museli zaplatit dovozní a tranzitní poplatky, včetně cla. Výnos z poplatků náležel panovníkovi. (Celní, ungeltní poplatky). Ve 14. století museli zahraniční obchodníci v Týnu platit pouze clo, podle ungeltního práva. (V roce 1396 získalo ungeltní právo město Hradec Králové). V letech 1528 a 1546 bylo zavedeno vývozní clo na zemědělské výrobky. V roce nařízení, které umožňovalo vybírat clo i v dalších městech, a to nejen královských. Zboží nevykázané v celním poplatku bylo zabaveno. V letech 1571 a 1575 patenty Maxmiliána II. nakazovali povinnost všem, kdo vezou zboží mimo Království české, zaplatit celní poplatky. V roce 1602 vydal císař Rudolf II. celní řád pro Království české V roce 1637 císař Ferdinand III., patentem platným pro celé Čechy, stanovil povinnosti výběrčích cla a ungeltů. Výběrčí měli při výkonu služby značné pravomoci. Zboží propadlo státu i v případě nesouhlasného soupisu zboží se skutečností. Roky 1731,1737 a 1739 přinesly pro Čechy, Moravu a Slezsko nový celní řád a byly zřizovány celní stanice se skladišti. V roce 1752 byl vypracován nový celní sazebník a celní řád bylo vydáno jednotné celní území. Císař Josef II. chtěl podpořit domácí výrobu zostřeným zákazem 32 druhů výrobků, zboží bylo procleno až do 60% ceny.

22 Historie celnictví Od 1. února 1852 vstoupil v platnost nový celní tarif, který byl později několikrát pozměňován a doplňován. Roku 1878 se zrušily platnosti vysokých celních tarifů a zavedly se poměrně nízké celní sazby. Roku 1878 se zrušily platnosti vysokých celních tarifů a zavedly se poměrně nízké celní sazby. 1. května 1891 byla první smlouva o celních úlevách mezi Rak. - Uherskem a Německem, ke které se postupně přidaly i další státy. 28. února února 1919 byl vydán pro ČSR zákon o celním území s výhradním právem československého státu vybírat celní poplatky a dávky. Existovaly 3 druhy cel : 1) na francouzské franky 2) na koruny + 200% přirážka 3) předválečná cla bez přirážky. V květnu 1921 byl zaveden nový systém celních přirážek formou koeficientů 14. července 1927 celní zákon č. 114/1927 Sb. a 13. prosince prováděcí předpis. CELNÍ ZÁKON již definoval základní pojmy celního práva, stanovil celní orgány a zařízení celního dozoru. Např. celní správu, stejnokroj pro finanční stráž, kompetence pro stráž v pohraničním pásmu,..apod. 14. července 1927 celní zákon č. 114/1927 Sb. a 13. prosince prováděcí předpis. CELNÍ ZÁKON již definoval základní pojmy celního práva, stanovil celní orgány a zařízení celního dozoru. Např. celní správu, stejnokroj pro finanční stráž, kompetence pro stráž v pohraničním pásmu,..apod. Po 2. světové válce byla v roce 1945 (16.7.) obnovena celní správa. Zákonem č. 275/1948 Sb. byla zrušeny finanční stráž, její působnost byla přenesena na SNB. Vládním nařízením č. 27/1952 Sb. a celním zákonem č. 36/1953 Sb. bylo celní řízení podle "sovětského vzoru" a působnost (správa) byla přenesena z MF na MZO. Byl zaveden "státní monopol zahraničního obchodu".

23 PRÁVNÍ ÚPRAVA  Celní zákon č. 44/1974 Sb. byl postupně novelizován zákony:  č. 5/1991 Sb.  č.217/1992 Sb. na novou situaci po roce  Pro samostatnou ČR byl zpracován a schválen CELNÍ ZÁKON CELNÍ ZÁKON č. 13/1993 Sb. jeho významná novela č. 113/1997 Sb.

24 PRÁVNÍ ÚPRAVA ZÁKON č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní“) ZÁKON č. 63/2000 Sb. o ochraně domácích výrobních odvětví vyrovnávacími cly před dováženými výrobky, na jejich výrobu byla v zahraničí poskytnuta zakázaná nebo napadnutelná subvence. ZÁKON č. 1/2002 Sb. novela reagovala na připravovaný vstup ČR do Společenství (EU) zapracování ustanovení celního kodexu a prováděcího nařízení do českého celního zákona. ZÁKON č. 187/2004 Sb. úprava terminologie na terminologii používanou v komunitárním právu byla zrušena některá ustanovení stávajícího celního zákona základních pojmů informací o celních předpisech, cla a celního sazebníku původu zboží a celní hodnoty, dopravy zboží přes státní hranice celního prohlášení a celně schválených určení řešení celního dluhu: vznik, evidence, splatnost, vrácení, prominutí.

25 SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA CELNÍ KODEX SPOLEČENSTVÍ Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ Nařízení Komise (EHS) č. 2454/1993 kterým se provádí Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a kterým se vydává celní kodex ČESKÉ CELNÍ PŘEDPISY

26 Zahraničně obchodní politika státní regulací vnějších ekonomických vztahů a mezinárodního obchodu protekcionismus x liberalismus diskriminace, omezování x preference, poskytnutí výhod POUŽÍVANÉ PROSTŘEDKY AutonomníSmluvní pasivnímultilaterální dohody cla bilaterální smlouvy celní řízení reciproční doložka množstevní restrikce, licenční řízení paritní doložka (nacionální) devizové restrikce doložka nejvyšších výhod aktivní pomoc státu při vývozu, podpora exportu vývozní prémie úvěrování vývozu státní záruky za úvěr agentury, propagace…..

27 Zahraničně obchodní politika Administrativně právní nástroje § řízení státu pomocí zákonů, nařízení,vyhlášek a dekretů § působí okamžitě po jejich vydání v úředním listě (Sbírka zákonů) § působí celoplošně, nikoliv selektivně § vztahují se na domácí i na zahraniční subjekty § V souvislosti s ochranou spotřebitele stoupá váha NOREM !!  Český ústav normalizační – definuje české normy – ČSN = normy EU  Negativní dopad v ČR u potravin – normy se obecně zmírnily § bezpečnost práce a ochrana zdraví § návody, etikety, obaly § migrační předpisy, vízová politika

28 Obsah celního zákona 1. Základní pojmy 2. Celní orgány, jejich organizace a řízení 3. Povinnosti, oprávnění a prostředky celníka 4. Náhrada škody 5. Informace o celních předpisech, celní dohled 6. Clo, celní sazebník 7. Původ zboží, celní hodnota 8. Dopravní zboží do tuzemska 9. Celně schválené určení 10. Celní režimy 11. Svobodná celní pásma, svobodné celní sklady 12. Zvláštní řízení 13. Celní dluh 14. Celní přestupky, delikty 15. Celní zástavní právo, vymáhání nedoplatků 16. Zajištění a prodej zboží 17. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

29 Celní orgány Jsou správci Jsou správci : - DPH vybírané při dovozu - spotřebních daní vybíraných při dovozu - poplatků spojených s dovozem a vývozem - silniční daně u zahraničních osob DPH a ostatní pojmy "daní" jsou souvztažné k pojmům, které byly uvedeny v zákonech ještě před přijetím zákona č. 13/1993 Sb. v zákonech ještě před přijetím zákona č. 337/1992 Sb. a zákona č. 13/1993 Sb. v pozdějších úpravách. BYLO ZRUŠENO: Celní pohraniční pásmo - do 25 km od státních hranic do vnitrozemí Celní vnitrozemí - Celní vnitrozemí - nahrazeno vnitřním trhem Společenství /EU/ VNĚJŠÍ HRANICÍ ČR je pouze mezinárodní letiště Ruzyně v Praze

30 Celní orgány Ministerstvo financí Nadřízený orgán a kapitola, kam celnictví náleží Generální ředitelství cel /1/ Nejvyšší správní orgán celnictví s celou řadou pravomocných rozhodnutí – např. při zařazování zboží do celního sazebníku Celní ředitelství /8/ Ve významných krajských městech Celní úřady /91/ Výkonné orgány celní správy. Ve své působnosti mohou mít i celní stanice. Pohraniční stanice Pohraniční stanice, vykonávající celní dohled při přejíždění státní hranice jak při dovozu, tak při vývozu

31 Důležité pojmy Česká osoba x zahraniční osoba České zboží x zahraniční zboží Celní řízení x původ zboží x kumulace původu Celní dohled x celní kontrola Deklarant x účastník celního řízení Celní dluh x celní hodnota Cla x dovozní daně x clo EDI Celní režimy ( 8 celních režimů) Celní preference Společenství + bilaterální smlouvy Dumpingové opatření

32

33

34

35


Stáhnout ppt "Zahraniční obchodní operace OBECNÉ SCHÉMA: V ý v o z c e ZAKÁZKOVÉ KRYTÍ Výrobce ZAKÁZKOVÉ KRYTÍ ZPROSTŘEDKOVATEL OBCHODNÍ SMLOUVY D o v o z c e Odběratel."

Podobné prezentace


Reklamy Google