Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař  klimatické podmínky prostředí  hmyz  plísně  elektronické dokumenty  kyselý papír  optická.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař  klimatické podmínky prostředí  hmyz  plísně  elektronické dokumenty  kyselý papír  optická."— Transkript prezentace:

1

2 Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař  klimatické podmínky prostředí  hmyz  plísně  elektronické dokumenty  kyselý papír  optická media – CD a DVD

3 Úvod  komplexní problematika řízení sbírek  vzrůstající množství poškozeného materiálu  moderní media a nové postupy  změna formátu informací-digitální dokumenty  to vše je potřeba chránit

4 ochrana dokumentů (preservation) - komplexní činnost zahrnující zajištění a udržování vhodných klimatických podmínek prostředí, podmínek uložení, odpovídající manipulaci, zpřístupnění a jinou prevenci poškození tak, aby se zajistila maximální životnost dokumentů Degradace, poškození je fyzická nebo chemická změna ve stavu objektu. Je to nevyhnutelný přírodní proces, při němž objekt dosáhne stavu chemické nebo fyzické rovnováhy s jeho okolím. Oba typy, chemická i fyzická degradace, se většinou objevují zároveň

5 Cíle ochrany  Uchování původní fyzické formy knihovního nebo archivního materiálu v nejneporušenější formě a/nebo  uchování intelektuálního obsahu zaznamenaných informací jejich přenosem na jiná media.

6 klimatické podmínky prostředí  relativní vlhkost (dále jen RV), teplota  znečištění ovzduší (vnitřní i vnější)  působení světla --nevhodné klimat. podmínky vyvolávají chemické reakce, biologické procesy (plesnivění, napadení hmyzem…)

7 Relativní vlhkost a teplota  RV - poměr (vyjádřen v %) množství vodních par v určitém množství vzduchu vztažený ku skutečnosti, kolik vlhkosti toto množství vzduchu může udržet za stejné teploty a tlaku. RV a teplota jsou na sobě závislé, proto se měří a udávají současně,  např. při zvyšování teploty RV klesá a naopak

8  Velké a rychlé změny teplot a RV totiž vedou ke smršťování, rozpínání, krčení a vrásnění papíru, odlupování inkoustu, deformaci vazeb, praskání emulze na fotografiích  Je akceptovatelné kolísání RV během roku, ale kolísání během dne je nepřípustné  klimatizace, od-zvlhčovače, větrání…

9 doporučené hodnoty RV a T  teplota < 21°C a stabilní RV v rozmezí 30-50%.  V zásadě, čím nižší teplota je, tím je to pro materiál lepší  rozdíly teplot v depozitáři a v čítárně  KOMPROMIS - teplota 16-21°C a RV 40 až 60%  RV nad 70%  plísně, hmyz,  RV pod 40%  vysoušení, smršťování, tvrdnutí, praskání a křehnutí materiálů

10 monitorování RV a T proč? - dokumentace pro připravované změny - kontrola prostředí a výkyvů jak? - teploměr - vlasové vlhkoměry - psychrometr - datalogger

11 ovlivnění a úpravy RV a T  vhodné a fungující topení  ventilace  řízené větrání  centrální klimatizace – chladí, filtruje, topí, zv/odvlhčuje  zv/odvlhčovače

12 znečištění ovzduší  spojeno s městským a průmysl. prostředím  vnější znečištění – plynné (oxidy dusíku) i prachové částice  vnitřní znečištění - ze sublimace nestálých materiálů použitých v místnosti uložení, např. nábytek, nátěry aj.

13 řízení kvality vzduchu  filtry v klimatizaci  pračky vzduchu  větrání – cirkulace vzduchu  ochranné obaly  vyřazení zdroje znečištění

14 Světelné podmínky  Světlo urychluje degradaci knihovních a archivních materiálů  Způsobuje křehnutí celulózových vláken, blednutí, žloutnutí i tmavnutí papíru  Ovlivňuje také jiná media a barvy, které ztrácejí barevnost a blednou !!! účinky světla jsou kumulativní !!!

15 podstata světla  Světlo je forma elektromagnetické energie nazývaná záření  části záření jsou charakterizovány vlnovou délkou  Čím je vlnová délka kratší, tím nese vlnění vyšší energii (UV  viditelné světlo)  Slunce, žárovkové světlo, horské slunce, halogenové lampy na bázi kovů i zářivky jsou příklady nejvíce nebezpečných zdrojů UV světla

16 zdroje světla  přírodní x umělé (žárovka, halogenová žárovka, zářivka) Viditelné světlo je měřeno v luxech (lumen na metr čtvereční).  Luxmetr měří jen úroveň osvětlení  UV musí být měřeno jako složka světla. Měří se v mikrowattech na lumen µW/lm. Nejběžnější UV měřič je Crawfordův monitor

17 zamezení účinkům UV záření  limit UV pro uložení materiálů je 75 µW/1m  Každý zdroj s většími UV emisemi se musí filtrovat  folie, okenice, žaluzie, nátěry, obaly

18 zamezení účinkům viditelného světla  je mnohem více náročná a problematická  toto světlo je kumulativní  vystavení při 100 lux na 5 hodin = vystavení při 50 lux na 10 hodin  doporučuje se zatemnění prostor (okenice, žaluzie, světelná čidla, timery, obaly, depozitáře bez OKEN …  optimální je rozmezí od 55 luxů do 165 luxů

19 Plísně a hmyz  Knihovní materiály jsou většinou organické  napadány biologickými činiteli  podporováno vysokou teplotou, vlhkostí, prachem, špínou i špatnou cirkulací vzduchu  způsobují změnu barev, lámání, křehnutí … !!!spory plísní jsou ve vzduchu stále, čekají jen na svou aktivaci!!!!!!

20 co jsou a kdy a proč rostou??  označení pro mnoho typů houbovitých organismů – asi 100 tis. druhů  Čím vyšší je RV, tím lépe se plísni daří, RV nad 70% je jistý výskyt plísní  Ideální pro ochranu je RV 55% nebo nižší, teplota pod 21°C  plísním pomáhá i temno, nehybný vzduch

21 ošetření plísní napadených dokumentů  Postřik nejpoužívanější metoda při lokálním napadení  zmrazení – nezabije spory  Přirozené vysoušení vlhkých dokumentů inaktivuje plísně  Mechanické čištění knih a papíru  Vystavení prostředí s minimem kyslíku

22 hmyz  škody nejen na knihách, ale i na zařízení knihovny, archivu nebo muzea  hmyz není lákán jen papírem, ale i lepidly, škroby a klihem, celulózou, kůží, pergamenem.  Některé druhy se specializují na mokré hadry, prach, odumřelou lidskou kůži apod.  používají se pesticidy- bohužel nepůsobí jako prevence a jsou často jedovaté i pro lidi  dnes hlavně nechemické metody

23 koho můžete potkat;-)  červotoč umrlčí, kapucínek nosorožík  vrtavec bylinářský, hrotnatec páskový, pisivka bledá, rusík obecný a šváb obecný, rovněž rušník muzejní  rybenky  knižní vši  moli a švábi

24 klimatické podmínky pro výskyt hmyzu  hmyz má rád malé, klidné, tmavé a vlhké prostory  Hmyz je aktivní při teplotě mezi 5-45°C  rozmnožuje se při teplotě okolo 30°C  Optimální teplotou pro většinu hmyzu je 20-30°C  UDRŽUJ teplotu v depozitáři pod 20°C

25 ošetření napadených dokumentů  chemické metody (spreje, návnady, repelenty, pesticidy, vykuřovadla – ETO)  nechemické metody (modifikovaná atmosféra, redukce kyslíku, vzácné plyny…, zmrazení na –30°C)

26 Kyselý papír  od ½ 19.st. kdy se hadry nahradily dřevní hmotou  továrníci hledali nový materiál (měli málo hadrů pro výrobu papíru)  dřevo  papír z dřevoviny obsahuje Lignin  kyselostí na napadeno až 40% papíru z 19. století  tehdy se stala výroba papíru průmyslem (parní stroj)

27 kyselý papír  papír z bavlny nebo konopí a lnu je pevnější, má delší vlákna  papír je pevnější  dřevovinová drť je levnější, ale méně odolnější – vlákna jsou rozemleta  papír je málo pevný+chemická klížidla=kyselost  drť se připravuje vařením (chemická celulóza) nebo drcením (mechanická celulóza)  problémy působí KAMENCOVÉ KLÍŽIDLA

28 papíry archivní kvality  kyseliny zaviní lámavost, křehkost, ztrátu barevnosti  kyselost migruje mezi dokumenty  alkalická rezerva – neutralizuje kyseliny v dokumentech  tzv. alkalický papír, permanentní papír

29 alkalický papír  obsahuje alkalickou rezervu přidanou ve výrobě  od r  přidáván uhličitan vápenatý CaCO 3  nezaměňovat za papír permanentní (ten musí mít ještě další vlastnosti)

30 permanentní papír  permanence: „schopnost papíru vydržet nejméně několik set let bez podstatných známek degradace, za normálního použití a podmínek uložení v knihovnách a archivech“  vyroben výhradně z chemické drti v neutrálním nebo alkalickém roztoku, bez ligninu  alkalická rezerva více než 2%  odolnost proti roztržení, pH 7,5-10…

31 odkyselování - deacidifikace  Rozklad papíru v důsledku kyselé hydrolýzy lze zastavit neutralizací volných kyselin přítomných v papíru – odkyselení  rozklad je jen zpomalen, oddálen  kyselých dokumentů je mnoho  metody hromadného odkyselování  do papíru se zavede alkalická rezerva

32 požadavky na hromadné odkyselování  vytvoření dostatečné alkalické rezervy v papíru  jejího rovnoměrného rozložení  netřídit ani nerozvazovat písemnosti před odkyselením,  aplikovatelnost na všechny druhy papíru  zvýšení pH na dostatečnou hodnotu,  nepoškození psacích látek a dalších materiálů.  bezpečný postup-neškodlivé zdraví

33  žádná ze současných metod není ideální  využití organických rozpouštědel nebo plynů  vedoucí institucí ve výzkumu je asi Kongresová knihovna ve Washingtonu

34 metody odkyselení – DEZ 1982  DEZ 1982 – neutralizačním činidlem je dietylzinek ((C 2 H 5 ) 2 Zn) v plynné formě. Výhodou této metody je odkyselování papíru látkou v plynném skupenství  klesá riziko rozpuštění psacích látek.  zápory - dietylzinek je citlivý na stopová množství vody a je enormně hořlavý, vzněcuje se při teplotách nad 150°C  rozhodnutí zrušit další práci na technologii DEZ vzhledem k nevalným komerčním vyhlídkám

35 Battelle proces  Battelle – Odkyselovacím činidlem je podvojný etooxid hořčíku a titanu (METE). Od r instalován v Deutsche Bibliothek v Lipsku. Kapacita zařízení je knih na jeden cyklus. Celý proces trvá 3 hodiny.  nedostatky - 40% knih a 2 ze 3 archivních materiálů poklesla pevnost papíru, ztráta barvy

36 WEI T’O  Wei T’o. Kanadská NK, od 1981,  neutralizace metanolovým roztokem metoxidu hořčíku ve směsi s HFC.  nedostatky - nutná selekce knih (asi 30% knih nelze odkyselit), použití metanolu ve směsi rozpouštědel (rozpouští inkousty a lepidla) a zavedení nízké alkalické rezervy,  Celý proces trvá asi hodinu. Kapacita je okolo 150 tisíc svazků ročně

37 Bookkeeper  velmi perspektivní, využíván Kongresovou knihovnou ve Washingtonu.  Odkyselovací látkou jsou mikročástice kysličníku hořečnatého  nevyžaduje před reakcí třídění a sušení papírových sbírek a probíhá v plynné fázi (odpadá vliv na inkousty, razítka, atd).  nedostatkem metody je tvorba nedostatečně velké alkalické rezervy u hodně klížených papírů a knih se silným knižním blokem.  trvá dvě hodiny

38 OPTICKÉ NOSIČE  V druhé ½ 20. století rozmach počítačů  nová úložná media  mechanická (děrné štítky)  magnetická media (kazety, pásky)  nejnověji optická media (CD, DVD…)

39  CD-ROM (compact disc read only memory) 4.72’’ plastový disk, lisovaný z polykarbonátů, potažený reflexivním materiálem.  Dnes je možné na tento disk i zapisovat.  nejasná životnost  Může jít o CD-DA (digital audio) s hudbou, CD-R zapisovatelné, CD-RW přepisovatelné.  Obdobou je DVD.

40 CD a DVD  CD - Compact Disc,  DVD původně z Digital Video Disc, potom i Digital Versatile Disc.  Oba disky jsou optická media laserový paprsek při čtení dat na nich uložených. CD/DVD mechanika zaměří paprsek na disk a „přečte“ data.  prohlubně a „bubliny“

41 typy CD nebo DVD  komerční CD, produkované masově - hudební CD, CD-ROM, CD-I a CD-V (od r. 1981).  zapisovatelné disky (pouze 1x) - CD-R (od r. 1992) a DVD-R (od r. 1997)  přepisovatelné disky - CD-RW (od r. 1996) a DVD-RW (od r. 1998)

42 struktura CD/DVD disků  Polykarbonátová (plastová) podkladová vrstva – je pouze 1 u CD, nebo 2 u DVD  Datová vrstva- lisovaná - DVD/CD-ROM z organických barviv -DVD/CD-R z kovových slitin - DVD/CD-RW  Kovová vrstva - reflexní -DVD/CD-ROM Al, Si, Au, Ag -DVD/CD-R vrstvu Au, Ag nebo jeho slitiny -DVD/CD-RW z Al  Vrstva laku

43 životnost disků  závisí na: typu disku; výrobní kvalitě; kvalitě nahrávání; manipulaci; údržbě a podmínkách prostředí -R disky od 100 do 200 let nebo více, -RW pouze 25 let - RW disky se dají přepisovat a je jasné, že čím více se disk přepisuje, tím více se snižuje jeho životnost CD-ROM a DVD-ROM asi od 20 do 100 let.

44 klimatické podmínky  Pro dlouhodobé skladování – TEPLOTA mezi 7-20°C nebo chladnější a RV 45-50%.  pro archivní uložení smíšených sbírek CD a DVD: teplota 4-20°C, RV 20-50%.  Vzdušné polutanty mají významně negativní roli - Prachové částice - oxidy, způsobují korozi kovové vrstvy

45 manipulace  neohýbat  nepopisovat ostrými předměty  pozor na různé fixy s rozpouštědly  čistota  nevystavovat světlu  nelepíme štítky  bereme za střed nebo za okraj disku

46 uložení disků  v chladném, suchém, tmavém a čistém prostředí.  ve vlastním obalu a po použití do musí být ihned navrácen. Běžné obaly na CD, poskytují dobrou ochranu před poškrábáním, prachem, světlem a změnami vlhkosti.  do krabice či skříně, vždy ve vertikální poloze.  Pro dlouhodobé uložení je vhodné vytáhnout z obalu booklet a dát jej zvenčí do obálky

47 digitální dokumenty  v posledních letech se spousta publikací a jiných dokumentů rodí a zůstává POUZE v digitální podobě  velmi zranitelné  skrz svůj formát a technologie potřebné k jejich zobrazení = zastarání HW i SW  kladem je lehký přístup odkudkoliv, kopírování …

48 Kdo nebo co, jaká organizace nebo systém bude uspokojovat potřeby ochrany elektronických materiálů?  1. vydavatel – buduje si vlastní archiv  riziko- může to smazat  2. knihovna - náročnost a duplikace  3. národní instituce – mezinárodní spolupráce, databáze  vyloučení duplikace

49 Kongresová knihovna ukládá:  velké webové stránky  elektronické knihy  elektronické časopisy  digitálně zachycený zvuk  digitální filmy  vysílání digitální televize  vše je tzv. „born digital“

50 archivace WWW  Web – více než 5 m iliard veřejných stránek, 550 miliard dokumentů v tzv. deep webu (výsledky hledání, převody (např. měn), dynamicky tvořené stránky, slovníky, znalostní databáze  Web je psán v 220 jazycích  Denně přibude více než 7 milionů stránek a současně jich spousta mizí  Průměrná životnost webové stránky je 44 dní

51 projekty  český WebArchiv,  USA - Archiv celosvětové webu – Internet Archive, vyhledávací služba Wayback Machinewww.archive.org  PANDORA – Austrálie  NEDLIB – EU  KULTURW3 - Švédsko  EVA - Finsko  otázka zpřístupnění uložených dokumentů

52


Stáhnout ppt "Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař  klimatické podmínky prostředí  hmyz  plísně  elektronické dokumenty  kyselý papír  optická."

Podobné prezentace


Reklamy Google