Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň Investice do rozvoje vzdělávání Analýza je SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň Investice do rozvoje vzdělávání Analýza je SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A."— Transkript prezentace:

1 Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň Investice do rozvoje vzdělávání Analýza je SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY MŠMT

2 Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žákyň, žáků a mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí Cíl studie:  Reprezentativní porovnání vzdělanostních šancí a trajektorií romských žáků a žákyň s jejich neromskými spolužáky na základních školách  Identifikace barier a zdrojů nerovností Doba realizace: Zadavatel: Zpracovatel: Srpen 2008 – leden 2009 MŠMT GAC spol. s r.o.

3 Význam analýzy nerovností v ZŠ  první reprezentativní porovnání vzdělanostních nerovností podle etnického původu žáků v České republice  chybějící podklad pro formulaci, přípravu a nastartování školních integračních programů na úrovni základních škol  překonání bariér a nerovností v základním vzdělání otevírá cestu ke střednímu a vyššímu školství

4 Metodologie I.  Zkoumaná populace:  žáci ZŠ v blízkosti sociálně vyloučených romských lokalit, plně reprezentativní výběr 99 škol z 396 identifikovaných (Analýza 2006) – úspěšnost při oslovování škol 55 procent  Kritéria výběru školy (podle předchozích analýz):  velikost obce  typ školy (ZŠ HVP, ZŠ specializovaná)  podíl romských žáků  Kvantitativní studie – vzdělávací trajektorie žáků (21 % romských) a názory ředitelů škol  Kvalitativní sonda (postoje a aspirace žáků) – 11 škol

5 Metodologie II.  Údaje o školách jako celku počet žáků, podíl romských dětí, RVP, předškolní příprava, integrační nástroje, spolupráce s NNO  Údaje o žácích za žáky 3.,5. a 8. ročníků; prospěch, absence, propadnutí, odchody na jiné školy (plně anonymizované)  Názory a postoje ředitelů problémy spojené se vzděláváním romských žáků, osvědčené a požadované integrační nástroje, nástroje či legislativní změny, které by školy uvítaly  Postoje a vzdělávací potřeby dětí polostandardizované rozhovory zaměřené na profesní a vzdělanostní aspirace, informace od třídních učitelek a učitelů o těchto dětech

6 Hlavní metodologické a metodické poznatky  Lze získat etnické údaje a identifikovat romské žáky na ZŠ.  Ředitelé ani učitelé většinou nevnímají identifikaci etnické příslušnosti žáka jako problém.  Školy jsou datově dobře vybavené – je třeba je vhodně motivovat a přesvědčit o významu výzkumu.  Ředitelé i učitelé mají zájem spolupracovat, pokud cítí, že projekt míří ke zlepšení účinnosti výuky a řešení problémů.  Na straně škol je značný zájem o výsledky projektů a realizaci konsekventních školských a vzdělávacích politik.

7 Struktura výkladu  Vzdělanostní šance na ZŠ  Kritické body vzdělávacích drah  Role předškolní přípravy  Absence  Chování  Profesní aspirace (romských) dětí  Profesní konzultace ve školách  Názory a postoje ředitelů  Závěry

8 Vzdělanostní šance na ZŠ I.

9 Vzdělanostní šance na ZŠ II.  Indikátor vzdělanostní úspěšnosti: šance dítěte na „přežití“ v původní třídě na škole hlavního vzdělávacího proudu  Šance romských žáků ukončit základní školu se svými vrstevníky, s kterými ji začali, je přibližně poloviční  Na specializované základní školy odchází v průměru dvě z desíti romských děvčat a 2,4 z deseti romských chlapců, u neromských dívek je to pouze jedna žákyně ze sta, v případě chlapců tři žáci ze sta  U romských žáků je pravděpodobnost odchodu 20x resp. 24x vyšší oproti jejich neromským spolužákům

10 Vzdělanostní šance na ZŠ III.  Běžné základní školy navštěvuje 72 procent romských dětí.  Třetina romských dětí se vzdělává ve školách mimo hlavní vzdělávací proud (v případě ostatních to bylo pouze osm procent).  Pravděpodobnost přechodu na speciální školu je u romských žáků 3,5x vyšší.  Pravděpodobnost, že dítě rovnou začne navštěvovat speciální ZŠ, je pro romské dítě šestkrát vyšší než u jeho neromského vrstevníka.

11 Kritické body vzdělávacích drah  Kritickými body vzdělanostních trajektorií jsou především vstup do ZŠ a nástup na 2. stupeň.  Pokud žák/žákyně přečká 6. třídu, na škole se pravděpodobně udrží.  U chlapců, kteří obecně hůře zvládají změny ve výuce, je problematický i 3. ročník.  Kriteriálními předměty jsou český jazyk a matematika:  Na prvním stupni je pro romské děti český jazyk větším problémem než matematika.  Na druhém stupni se průměry z obou předmětů k sobě přibližují, nicméně na hladině nezvládnutí látky.

12 Prospěch z českého jazyka

13 Prospěch z matematiky

14 Role předškolní přípravy I. Nějakou formu předškolní přípravy absolvuje zhruba polovina romských dětí a devět z deseti dětí neromských: Pozn. Některé děti absolvují obojí MŠPřípravný ročník Romští žáci40 procent18 procent Neromští žáci90 procent2 procenta

15 Role předškolní přípravy II.

16 Role předškolní přípravy III.

17 Role předškolní přípravy IV.  Mateřské školy  Romské děti, které docházely do MŠ jsou jednoznačně úspěšnější, nicméně MŠ navštěvují děti z více integrovaných romských rodin.  Přípravné ročníky  Přípravné ročníky přinášejí výsledky pouze na počátku školní docházky.  Asistent pedagoga  Bez asistenta přečká v původní třídě na školách HVP do třetí třídy 6,5 romských žáků z desíti, s asistentem 7,5.

18 Absence I.

19 Absence II.  Absence romských dětí jsou oproti jejich ostatním vrstevníkům téměř trojnásobné.  Problémy začínají již na prvním stupni.  Kumulují se na stupni druhém, kde se také prohlubují rozdíly mezi pohlavími – dívky chybí více.  Míra absencí významně souvisí s prospěchem ve všech ročnících školní docházky.

20 Chování I.

21 Chování II.  Problémy romských žáků s chováním přibývají s každým rokem školní docházky.  U dětí z neromského prostředního křivka znatelněji roste až na druhém stupni, u romských dětí již od započetí vzdělávací dráhy.  V osmé třídě mělo sníženou známku z chování:  31 procent romských chlapců (4.4x více),  22 procent romských děvčat (10x více) a  u ostatních dětí podíl činil 7 procent u chlapců a 2 procenta u dívek.

22 Profesní aspirace (romských) dětí I. • Existují výkonnostní rozdíly mezi jednotlivými romskými žáky – pětinu romských dětí, které se účastnily výzkumu, hodnotili učitelé jako nadprůměrnou. • Nadprůměrně hodnocení romští žáci (zjištěné vlivy) – bez/problémovost rodinného prostředí; zájem rodičů o vzdělávání dítěte; nižší míra absencí dítěte; dítěti někdo pomáhá s přípravou do školy. • Nadprůměrně úspěšné romské děti častěji pocházejí z rodin, kde se hovoří pouze českým jazykem. • Přibližně pětina romských žáků má předpoklady k vzdělanostní mobilitě směrem ke střednímu vzdělání.

23 Profesní aspirace (romských) dětí II.  Profesní aspirace dotazovaných dětí (romských i neromských) jsou extrémně nízké:  72 procent chce profese, na které stačí výuční list  20 procent profese vyžadující střední školu s maturitou  8 procent profese vyžadující vyšší vzdělání.  Nejčastěji uváděnou profesí je kuchař či kuchařka – téměř 18 % dotazovaných romských žáků a žákyň.  Romským žákům chybí směřování do středního a vyššího pásma sociální a profesní struktury.  V sociálně vyloučených lokalitách chybí dětem profesní zkušenosti (nezaměstnanost).  Bez školní podpory při výběru profese bylo, podle svých slov, 41% romských žáků.

24 Profesní konzultace ve školách

25 Názory a postoje ředitelů  Ředitelé mají vstřícný postoj ve vztahu ke specifickým aktivitám zaměřeným na romské žáky.  Příčinou problémů ve vzdělávání romských dětí je podle ředitelů zázemí romských rodin.  Problémy nevidí na straně školy – 80 procent ředitelů je přesvědčeno, že většina vyučujících dokáže s romskými dětmi pracovat.  Za nejefektivnější řešení problémů ve vzdělávání považují kombinaci sankčních tlaků na rodiče a nástrojů zaměřených na motivaci samotných žáků.  Ředitelé takřka vůbec nezmiňují nástroje související s posilováním profesní motivace ke vzdělání.

26 Závěry  Ve školách v blízkosti sociálně vyloučených lokalit existují významné nerovnosti ve vzdělanostních šancích romských a neromských dětí na úrovni základních škol.  Romské děti jsou vzdělanostně výrazně méně úspěšné – šance, že dokončí školu se svými vrstevníky, s nimiž ji začali, je oproti ostatním dětem poloviční.  Běžné ZŠ navštěvuje 72 procent romských dětí z okolí sociálně vyloučených lokalit.  Jen polovina romských dětí absolvuje nějakou formu předškolní přípravy (vs. 90 procent neromských dětí).  Romské děti mají monotónnější a nižší profesní aspirace než jejich vrstevníci.


Stáhnout ppt "Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň Investice do rozvoje vzdělávání Analýza je SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A."

Podobné prezentace


Reklamy Google