Právo azylu Svoboda pohybu a svoboda pobytu na libovolném místě Země je, nebo by měla být, jedním ze základních lidských práv. Stejně tak by mělo být jednou.

Prezentace na téma: "Právo azylu Svoboda pohybu a svoboda pobytu na libovolném místě Země je, nebo by měla být, jedním ze základních lidských práv. Stejně tak by mělo být jednou."— Transkript prezentace:

1 Právo azylu Svoboda pohybu a svoboda pobytu na libovolném místě Země je, nebo by měla být, jedním ze základních lidských práv. Stejně tak by mělo být jednou ze základních povinností každého jedince respektování zákonů a zvyklostí země, do které, nebo přes kterou, z nejrůznějších důvodů putuje, nebo kde pobývá.

2 Závazky států – příjemců žádosti o azyl Nejen jednotlivé státy, ale i Evropská Unie jako celek, poskytnutím mezinárodní ochrany, ale i během posuzování žádosti o mezinár. ochranu, berou na sebe závazek se o tyto lidi postarat. Berou na sebe závazek uspokojit jejich potřeby, přinejmenším v počátcích jejich pobytu a alespoň v minimální míře – včetně péče o zdraví. Během doby se ukázalo, že je nezbytné tuto péči definovat a její rozsah upravit legislativně. A to nejen vnitrostátně, ale i na mezinár. úrovni. Dlouhou dobu byl jediným mezinárodním dokumentem v této oblasti Mezinárodní úmluva (OSN) o postavení uprchlíků z roku 1951 (v České republice publikována pod č. 208/1993 Sb.), což bylo nutno považovat za nedostatečné. Proto vyvinula Evropská komise snahu o určení minimální legislativy v této oblasti.

3 Zdravotní péče o migranty – legislativní rámec Výsledkem dlouhodobých jednání a určení minimální legislativy EU v oblasti správní procedury udělování mezinárodní ochrany a azylové politiky jako takové je SMĚRNICE RADY č. 2003/9/EC, ze dne 27. ledna 2003, SMĚRNICE RADY č. 2003/9/EC, ze dne 27. ledna 2003, stanovící minimální požadavky pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu. Problematikou zdravotní péče se v této Směrnici zabývá Článek 15: Zdravotní péče 1. Členské státy zajistí, aby žadatelům byla poskytována potřebná zdravotní péče, která bude minimálně zahrnovat neodkladnou zdravotní péči a základní léčbu nemoci (emergency care and basic treatment of disseases). 2. Členské státy poskytnou potřebnou lékařskou nebo jinou pomoc žadatelům, kteří mají mimořádné potřeby.

4 Zdravotní péče o migranty – legislativní rámec Jde o jistý posun proti výše zmíněnému základnímu dokumentu mezinárodního práva v této oblasti – Mezinárodní úmluvě (OSN) o postavení uprchlíků z roku 1951, která se problematikou zdravotní péče cíleně nezabývala. UNHCR a organizace (ať již se jednalo o státní instituce, či nevládní organizace, v této oblasti působící) zabývající se péčí o uprchlíky se v této oblasti mohly opřít jen nepřímo o znění § 23, kde se hovoří o „veřejné pomoci“, mezi kterou lze zdravotní péči zařadit: § 23: Veřejná podpora Smluvní státy se zavazují zaručit uprchlíkům, nacházejícím se zákonně na jejich území, stejné zacházení ve vztahu k možnosti získat veřejnou pomoc a podporu, jako vlastním občanům. a l e...

5 Zdravotní péče o migranty – legislativní rámec Slabinou směrnice Rady č. 2003/9/EC je především nedefinování a neupřesnění obsahu pojmů „neodkladná (emergency) zdravotní péče“, nebo „základní léčba nemoci“. Rovněž pojmy, jako „potřebná lékařská, nebo jiná pomoc“ resp. „mimořádné potřeby“ (rozuměj v oblasti péče o zdraví), jsou pouze vysloveny, nikoli však definovány. Neprovedení definice těchto termínů vyvolá nutně neshodu mezi možnostmi státních institucí, které se koncepcí a metodikou péče o uprchlíky zabývají (a tuto péči provádějí platby) a požadavky UNHCR, resp. nevládních organizací, které se zabývají ochranou práv (ať už faktických, nebo domnělých) uprchlíků a dalších cizinců, mezi které poskytování zdravotní péče patří.

6 Zdravotní péče o migranty – legislativní rámec S problémem definice neodkladné (nezbytné) zdravotní (lékařské) péče se setkávaly rovněž instituce státní správy, které se zabývají péčí o uprchlíky, při uplatňování zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících, který předcházel zákonu č. 325/1999 Sb. – o azylu. Rozsah a způsob poskytované zdravotní péče zde nebyl definován, i když zákon č. 498/1990 Sb. - o uprchlících, stanovil, že: § 8 Ministerstvo vnitra vydá žadateli na dobu pobytu v uprchlickém táboře průkaz totožnosti, který ho opravňuje: a) k pobytu na území České republiky za podmínek stanovených v § 7 odst. 2 písm. b), b) k bezplatnému poskytování ubytovacích, stravovacích a jiných služeb spojených s pobytem v uprchlickém táboře, c) k bezplatnému poskytnutí nezbytné lékařské péče, d) k výplatě kapesného (u osob starších 15 let).

7 Zdravotní péče o migranty – legislativní rámec po celou dobu platnosti zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících, se nepodařilo Ministerstvu vnitra České republiky získat definici pojmu „nezbytná lékařská péče“ od žádného z kompetentních orgánů, Ministerstvo zdravotnictví České republiky nevyjímaje.

8 Zdravotní péče o migranty – legislativní rámec Přitom ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 343/ 1997 Sb. – o zdravot. záchranných službách, v platném znění, je v § 1, odst. 2 definováno, že neodkladná (nezbytná) zdravotní péče je péče, poskytovaná při stavech, které: bezprostředně ohrožují život mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti způsobí bez rychlého poskytnutí odborné zdravotní péče trvalé chorobné změny působí náhlé utrpení a bolest působí změny chování a jednání postiženého, ohrožující jeho samého,

9 Zdravotní péče o migranty – legislativní rámec Tato definice rozsahu zdravotní péče by pro účely zákona č.498/1990 Sb., o uprchlících, byla dostatečná, zvláště, pokud by byl přiřazen další bod, aby za neodkladnou zdravotní péči pro uprchlíky byla považována i zdravotní péče při stavech, které: - se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost žadatelky o udělení přerušení těhotenství na žádost žadatelky o udělení mezinárodní ochrany v České republice mezinárodní ochrany v České republice Zapracování takto definovaného rozsahu zdravotní péče do zákona o uprchlících i do nyní platného zákona č. 325/1999 Sb. – o azylu, by odstranilo četné pochybnosti, které se vyskytovaly v této otázce v dialogu pracovníků Ministerstva vnitra České republiky nejen s nevládními organizacemi, ale i s jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Tyto pochybnosti a nejasnosti odstranilo až zařazení žadatelů o mezinár. ochranu mezi pojištěnce zdravotních pojišťoven, za které hradí pojistné stát (od 1. 9. 2006).

10 Zdravotní péče o migranty – finanční náklady Vyhodnocení finančních nákladů, spojených s poskytováním zdravotní péče žadatelům o udělení mezinárodní ochrany, realizované v roce 2004: Vynaloženo za rok 33 426 222,83 Kč na 6 078 žadatelů o mezinárodní ochranu (t. j. 72,68% všech, nacházejících se v té době na území ČR) Na 1 žadatele vynaloženo 5 499, 54 Kč / rok Platba státu za jeho pojištěnce (2004) 5 712,00 Kč / rok (Nezapočítán vstupní screening podle § 46 b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu - jde o zdravotní vyšetření na žádost MVČR, které není hrazeno ze zdrav. pojištění, viz §15 odst. 14 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění) Zařazení žadatelů o mezinárodní ochranu mezi pojištěnce zdravotních pojišťoven, za které hradí pojistné stát nebylo v žádném případě faktorem, který by mohl nabourat systém zdravotního pojištění v České republice, jak hrozila tehdejší ministryně zdravotnictví, MUDr. Emmerová – zvláště uvážíme-li, že počet žadatelů o mezinárodní ochranu je necelé 1% o všech pojištěnců zdravotních pojišťoven v České republice.

11 Zdravotní péče o migranty – finanční náklady Příznivý poměr finančních prostředků vynakládaných státem na pojištěnce, za které ze zákona hradí pojistné a finančními prostředky, vynaloženými na čerpání zdravotní péče souvisí i s příznivou věkovou strukturou osob, které o mezinár. ochranu žádají. Je mezi nimi statisticky méně osob mladších 15 let a starších 65 let, než v běžné české populaci. Tedy skupin pojištěnců, na které je z hlediska prevence a kurativy vynakládáno finančních prostředků nejvíce.

12 Zdravotní péče o migranty – vstupní prohlídka Diskutovanou otázkou je provádění vstupní prohlídky žadatelů o mezinárodní ochranu při příchodu do Přijímacího střediska – ať již v Ruzyni, nebo ve Vyšních Lhotách. Někteří se domnívají, že jde o zbytečné omezování osobní svobody žadatelů o mezinárodní ochranu. Není tomu tak! Není tomu tak!

13 Zdravotní péče o migranty – vstupní prohlídka Provedení vstupní lékařské prohlídky při příchodu do přijímacího střediska je nezbytné, jeho úkolem je zjištění: - zda žadatel o mezinárodní ochranu je schopen v tomto středisku pobývat - zda netrpí nemocemi, které by mohly ohrozit ostatní osoby, zde pobývající. Entrance Medical Examination include: Complete medical check – up made by general practitioner, include immunisation against Complete medical check – up made by general practitioner, include immunisation against measles (according act No 258/2000Sb.) measles (according act No 258/2000Sb.) X – ray examination of the chest, imaging lungs and heart, report written X – ray examination of the chest, imaging lungs and heart, report written by pneumologist by pneumologist Tuberculine skin reaction test (MANTOUX) is obligatory for the persons under Tuberculine skin reaction test (MANTOUX) is obligatory for the persons under 15 years of age 15 years of age Blood tests for screening if syphilis is present in the body Blood tests for screening if syphilis is present in the body Stool examinations: Stool examinations: tests for parasites are carried out tests for parasites are carried out stool is cultivated in special culture media for screening of pathogenic bacteria Specific antibody and antigen tests for screening of HIV are offered to asylum Specific antibody and antigen tests for screening of HIV are offered to asylum seekers. It can be made with their written agreement of the examined person seekers. It can be made with their written agreement of the examined person only. only.

14 Zdravotní péče o migranty – vstupní prohlídka Z výše uvedeného vyplývá, že v oblastí zdravotní péče je rovněž nezbytné, aby příslušná legislativní norma EU stanovila, podobně jako zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění, že: Z výše uvedeného vyplývá, že v oblastí zdravotní péče je rovněž nezbytné, aby příslušná legislativní norma EU stanovila, podobně jako zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění, že: Dále je poskytována zdravotní péče v souvislosti se Dále je poskytována zdravotní péče v souvislosti se vstupní lékařskou prohlídkou podle § 46 b (rozuměj vstupní lékařskou prohlídkou podle § 46 b (rozuměj zák. o azylu),v souvislosti s nařízenou karanténou, zák. o azylu),v souvislosti s nařízenou karanténou, nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. veřejného zdraví. Vstupní zdravotní prohlídky jsou v různém rozsahu prováděny všemi státy EU. Náklady musí být hrazeny státem – ten si je objednává.

15 Zdravotní péče o migranty – vstupní prohlídka Náklady na vstupní prohlídku ve výše uvedeném rozsahu jsou cca 1 250 Kč na jednoho žadatele o mezinárodní ochranu. Při vyšetření specifických protilátek při podezření na infekční zánět jater, nebo při vyšetření protilátek HIV náklady stoupají na cca 6 000 Kč.

16 Zdravotní péče o migranty – závěry Dovoluji si z praxe tvrdit, že vysoká úroveň zdravotní péče o žadatele o mezinárodní ochranu a dalších oprávněných osob jak je definována v současnosti, může být a také nejspíše je jedním z důvodů, proč Česká republika zaujímá 11. místo mezi zeměmi, které jsou z hlediska procedury o udělení mezinárodní ochrany hodnoceny jako země cílové.

17 Zdravotní péče o migranty – Dublinská úmluva Azylovou a migrační politiku v rámci Evropské Unie je nezbytné koordinovat, jak se ukázalo během řešení problému „azylové turistiky“, kdy v rámci Evropy někteří jedinci podali žádost o mezinárodní ochranu v několika státech. Tuto problematiku si vzalo za úkol vyřešit Nařízení Rady č. 2003/343/EC (tzv. Dublinská úmluva), včetně zavedení databáze EURODAC. Důsledné uplatnění Nařízení Rady č. 2003/343/EC již během roku přineslo významné výsledky ve zmenšení nákladů na azylovou politiku v jednotlivých státech i v rámci celé EU – včetně nákladů na zdravotní péči.

18 Zdravotní péče o migranty – Dublinská úmluva Myslím, že by i Česká republika měla k problematice mezinárodní ochrany a migrační politiky přistupovat aktivně za kvalifikované, nikoli živelné a zákon někdy nereflektující, pomoci UNHCR, nevládních organizací, včetně organizací, zřizovaných církvemi a náboženskými společnostmi.

19 Další úkoly v azylové politice EU Je nutné sladit azylovou politiku ve všech státech EU, stejně jako zohlednit poměr žadatelů o mezinárodní ochranu k počtu obyvatel jednotlivých států – snažit se o důslednou redistribuci žadatelů o mezinár. ochranu do center na území všech států EU. Je nezbytné nabízet a provádět aktivní repatriaci tzv. ekonomických uprchlíků a podporovat rozvojovou pomoc, směřující k aktivnímu přístupu (nedávej chudému rybu, nauč ho ryby lovit)

20 Děkuji Vám za pozornost MUDr. Antonín Janák janak@kr-s.cz