Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Měření proenvironmentálních postojů Nové environmentální paradigma Přednáška 10.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Měření proenvironmentálních postojů Nové environmentální paradigma Přednáška 10."— Transkript prezentace:

1 Měření proenvironmentálních postojů Nové environmentální paradigma Přednáška 10

2 Měření proenvironmentálních postojů  Potřeba vytvořit smysluplný, přesný a opakovatelný nástroj umožňující měřit postoje k životnímu prostředí a ekologické krizi.  Nejčastěji se používá tzv. škála New Environmental Paradigm (NEP) autorů Dunlapa a Van Liere (1978).  Tato škála je prvním pokusem vytvořit podobný nástroj měření.

3 Prvotní přesvědčení  Prvotní přesvědčení formují vnitřní - jádro systému osobních přesvědčení.  Představují základní pravdy o realitě fyzického světa, sociální realitě a o podstatě sama sebe.  NEP má měřit prvotní přesvědčení o podstatě Země a lidských vztahů k ní.

4 Dominantní sociální paradigma  V každé společnosti existuje to, co můžeme nazvat "dominantní sociální paradigma" - pohled na svět.  V polovině 70. let 20. století proti sobě stálo staré antienvironmentální paradigma a postupně se vynořující nové environmentální paradigma, které odráží ekologické povědomí.

5 Dominantní x nové environmentální paradigma  Původní dominantní sociální paradigma je postaveno na těchto názorech:  1. Země má k dispozici neomezené přírodní zdroje. Lidé mají právo je používat neomezeně podle svých potřeb.  2. Vyspělá technologie může zabránit nedostatku zdrojů a úpadku kvality životního prostředí.  3. Ekonomický růst představuje nejlepší měřítko lidského úspěchu v zužitkování přírodních zdrojů.  Oproti tomu nové environmentální paradigma vychází z představ:  1. Lidstvo může svoji činností narušit přírodní rovnováhu.  2. Existují limitů růstu.  3. Omezení lidského právu vládnout nad zbytkem přírody.

6 NEP škála  NEP škála měří primárně prvotní přesvědčení o Zemi a vztazích člověka s přírodou.  Původní verze má 12 položek, revidovaná 15.  Dvanáct položek původní verze jsou výroky o současném či budoucím stavu biofyzického prostředí včetně výroků o lidských vztazích k přírodě a o charakteru fyzického a biologického světa sama o sobě.  Dunlap, R.E. a Van Liere, K.D. (1978) The new environmental paradigm: A proposed measuring instrument and preliminary results. Journal of Environmental Education,9,  Dunlap, R. E., Van Liere, K.D., Mertig, A.G. a Jones, R.E. (2000) Measuring endorsement of the New Ecological Paradigm: a revised NEP scale. The Journal of Social Issues, 56,3,

7 Revidovaná NEP škála New Ecologival Paradigm  1. Počet obyvatel se blíží limitu, který může země uživit.  2. Lidé mají právo upravovat přírodní prostředí tak, aby vyhovovalo jejich potřebám.  3. Když lidé zasahují do přírody, často to vede ke katastrofálním následkům.  4. Lidská vynalézavost zabezpečí, že neuděláme zemi neobyvatelnou.  5. Lidé vážně zneužívají přírodní prostředí.  6. Země má množství přírodních zdrojů, musíme se jen naučit, jak je využívat.  7. Rostliny a zvířata mají stejné právo na existenci jako člověk.  8. Přírodní rovnováha je tak silná, že může zvládnout dopady činností moderních industriálních společností.  9. Lidé - i přes své speciální schopnosti a dovednosti - podléhají stále zákonům přírody.  10. Důsledky tzv. „ekologické krize“ se silně přehání.  11. Země má pouze omezený prostor a omezené zdroje.  12. Lidé jsou určeni k tomu, aby vládli ostatní přírodě.  13. Přírodní rovnováha je velice křehká a může být velice snadno porušená.  14. Lidé nakonec pochopí, jak svět přírody funguje a budou ho schopni mít pod kontrolou.  15. Pokud vše bude pokračovat současným směrem, brzy se dočkáme velké ekologické katastrofy.

8  Škály NEP  Ekologická krize  Limity růstu  Anti-antropocentrismus  Přírodní rovnováha

9 Sociální základy zájmu o životní prostředí Van Liere, K.D. a Dunlap, R.E. (1980). The social bases of environmental concern: A review of the hypotheses, explanations, and empirical evidence. Public Opinion Quarterly, 44,  Zájem o životní prostředí má do jisté míry své sociální základy:  Vzdělání  Společenské postavení  Věk  Politické přesvědčení  Typ bydliště  Pohlaví

10 1. Vliv vzdělání a socio- ekonomického postavení  Zájem o životní prostředí mají spíše lidé vzdělanější a vyšších společenských tříd.  Vzdělání zvyšuje zájem o životní prostředí – přináší lepší informace.  Lidé stojící na nižším socio-ekonomickém stupni mohou mít spíše bezprostřednější zájmy, resp. starosti (chudoba, nemoci, okolní kriminalita atd.) než zájmy o životní prostředí, které mají spíše dlouhodobý charakter.

11 2. Vliv věku  Zájem o životní prostředí je výraznější u mladších lidí než u starších.  Mladší lidé jsou méně integrováni do současného ekonomického systému.  Mladší lidé jsou více ovlivněni novodobými ekologickými katastrofami, mají menší zkušenost se stálostí přírody ve srovnání s její křehkostí.

12 3. Rozdíl mezi obyvateli měst a venkova  Řada výzkumů ukázala, že lidé z měst mají větší zájem o životní prostředí než zemědělci.  Lidé z měst jsou více a přímo zasaženi nejrůznějšími environmentálními problémy než lidé z venkova.  Lidé žijící na venkově v kontaktu s reálnou přírodou mají menší tendenci si přírodu romantizovat.

13 4. Vztah politického přesvědčení a environmentalismu  Demokraté jsou spíše environmentalisté než Republikáni (v USA).  Demokraté jsou více nakloněni regulacím a reformám, jsou méně spojeni z obchodem a průmyslem.

14 5. Rozdíl mezi muži a ženami  Ženy mají větší zájem o životní prostředí než muži.  Platí to zejména v případě, kde hrozí nebezpečí dopadu na místní společenství nebo zdraví rodiny.

15 6. Náboženství: Je křesťanství spojeno antropocentrismem?  V Bibli je mnoho výroků, které vyjadřují lidskou nadvládu nad přírodou (avšak problém překladů!).  Křesťanství je mezi ostatními náboženství nejvíce antropocentrické.  Podle řady výzkumů křesťanská víra souvisí s antropocentrickým postojem a nezájmem o ochranu životního prostředí.  Otázka je však složitější.

16 P. Wesley Schultz, Lynnette Zelezny a Nancy J. Dalrymple (2000): A Multinational Perspective on the Relation between Judeo-Christian Religious Beliefs and Attitudes of Environmental Concern. Environment and Behavior, 32, 4,  Výzkum prováděn na studentech z USA, Kanady a několika jihoamerických zemí.  Víra v dokonalost textu Bible je pozitivně spojena s antropocentrickým zájmem o životní prostředí a negativně koreluje se skóre NEP.  Víra v dokonalost textu Bible nemá vliv na udávané proenvironmentální chování.  Jak důležité je náboženství ve tvém životě?  Důležitost náboženství pozitivně koreluje s antropocentrismem. Nemá však žádný vliv na proenvironmentální chování.


Stáhnout ppt "Měření proenvironmentálních postojů Nové environmentální paradigma Přednáška 10."

Podobné prezentace


Reklamy Google