Výpočet hmotnosti chemických látek z chemických rovnic

Prezentace na téma: "Výpočet hmotnosti chemických látek z chemických rovnic"— Transkript prezentace:

1 Výpočet hmotnosti chemických látek z chemických rovnic

2 Úkol 1: Zopakuj si chemické rovnice:
a/ Reakcí vodíku s dusíkem vzniká amoniak. Napiš rovnici a vyčísli: b/ Hořčík hoří za vzniku oxidu hořečnatého. Napiš a vyčísli rovnici: c/ Napiš a vyčísli rovnici reakce zinku a kyseliny chlorovodíkové za vzniku vodíku a chloridu zinečnatého:

3 Kontrola úkolu 1 a/ 3 H2 + N2 → 2 NH3 b/ 2 Mg + O2 → 2 MgO
c/ Zn + 2 HCl → H2 + ZnCl2

4 Úkol 2: Zopakuj si látkové množství a molární hmotnost:
a/ KClO3 → KCl + O2 Vyčísli chemickou rovnici a zapiš příslušná látková množství reaktantu a produktů: b/ Vypočítej molární hmotnost reaktantu a produktů:

5 Kontrola úkolu 2 a/ 2 KClO3 → 2 KCl + 3 O2 n(KClO3) = 2 mol
n(KCl ) = 2 mol n(O2) = 3 mol b/ M(KClO3) = ,5 + 3 · 16 = 122,5 g/mol M(KCl) = ,5 = 74,5 g/mol M(O2) = 2 · 16 = 32 g/mol

6 Úvod do problematiky V praxi je často zapotřebí vypočítat hmotnosti
produktů, které vznikají ze známých reaktantů nebo naopak. Tyto výpočty jsou velmi důležité, zejména při přípravě v chemických laboratořích a při průmyslových výrobách. Z ekonomického hlediska je nutné vypočítat hmotnosti reaktantů potřebných k tomu, aby reakce proběhla beze zbytku a nedocházelo tak ke zbytečným ztrátám cenných chemikálií.

7 Výpočet hmotnosti reaktantů nebo produktů pomocí vzorce
Při výpočtu hmotnosti reaktantů nebo produktů budeme vycházet vždy z chemické rovnice a užíváme tento vzorec: m(B) = b / a · M(B) / M(A) · m(A) a - stechiometrický koeficient známé látky M(A) - molární hmotnost známé látky m(A) - hmotnost známé látky b - stechiometrický koeficient neznámé látky M(B) - molární hmotnost neznámé látky m(B) - hmotnost neznámé látky

8 Řešení příkladu pomocí vzorce
Kolik g oxidu hořečnatého vznikne hořením 6 g hořčíku? Zápis chemické reakce, pod- tržení známé - A, neznámé látky - B 2 Mg + O2 → 2 MgO A B Zápis známých i neznámých veličin a = 2, b = 2, M(A) = 24 g/mol, M(B) = 40 g/mol, m(A) = 6 g, m(B) = ? Zápis obecné rovnice, dosazení, výpočet m(B) = b/a · M(B) / M(A) · m(A) m(B) = 2 / 2 · 40 / 24 · 6 m(B) = 1 · 240 / 24 = 10 g Odpověď Hořením 6 g hořčíku vznikne 10 g oxidu hořečnatého.

9 Řešení příkladu pomocí trojčlenky
Kolik g oxidu hořečnatého vznikne hořením 6 g hořčíku? Zápis chemické reakce,pod- tržení známé,neznámé látky 2 Mg + O2 → 2 MgO A B Zápis známých i neznámých veličin a = 2, b = 2, M(A) = 24 g/mol, M(B) = 40 g/mol, m(A) = 6 g, m(B) = ? Sestavení trojčlenky, výpočet ze 2 · 24 g Mg ….. 2 · 40 g MgO ze 6 g Mg …………….. x g MgO x = 6 / 48 · 80 = 10 g Odpověď Hořením 6 g hořčíku vznikne 10 g oxidu hořečnatého.

10 Úkol 3: Příklady k procvičení:
a/ Kolik g NH3 vznikne reakcí 2,8 g dusíku s vodíkem? b/ Kolik g MgO vznikne hořením 6 g hořčíku? c/ Kolik g vodíku vznikne reakcí 13 g zinku s kyselinou chlorovodíkovou?

11 Kontrola úkolu 3 a/ 3 H2 + N2 → 2 NH3 M(N2) = 28 g/mol
M(2 NH3) = 34 g/mol 2,8 g N2 …… 34 g NH3 28 g N2 …….. x g NH3 x = 2,8/28 · 34 = 3,4 g NH3 b/ 2 Mg + O2 → 2 MgO M(2Mg) = 48 g/mol M(2MgO) = 80 g/mol 48 g Mg ………. 80 g MgO 6 g Mg ………. x g MgO x = 6/48 · 80 = 10 g MgO c/ Zn + 2 HCl → H2 + ZnCl2 M(Zn) = 65 g/mol M(H2) = 2 g/mol 65 g Zn ……….. 2 g H2 13 g Zn ……….. x g H2 x = 13/65 · 2 = 0,4 g H2

12 Úkol 4: Podle snímku 6 nebo 7 vypočítej:
Zelené rostliny mají velký význam pro život na Zemi. Při fotosyntéze produkují kromě glukózy také množství kyslíku nezbytného k dýchání. Vypočítej kolik gramů kyslíku se uvolní přeměnou 1,056 kg oxidu uhličitého při fotosyntéze. 6 CO2 + 6 H2O → C6H12O6 + 6 O2 commons.org./thumb /9/90 Fotosyntheza2.png//

13 Kontrola úkolu 4 6 CO2 + 6 H2O → C6H12O6 + 6 O2 M(6 CO2) = 264 g/mol
M(6 O2) = 192 g/mol 264 g CO2 …………… 192 g O2 1056 g CO2 …………. x g O2 x = 1056/264 · 192 = 768 g O2