Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Podmořský svět  Zajímavosti z hlubin moří Aleš Seifert5.5. 2004.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Podmořský svět  Zajímavosti z hlubin moří Aleš Seifert5.5. 2004."— Transkript prezentace:

1 Podmořský svět  Zajímavosti z hlubin moří Aleš Seifert

2 Pod mořský svět Žralok lidožravý Lidé žraloka lidožravého nazývají žralok bílý nebo bílá smrt. Seznam všech útoků tohoto mořského tuláka na koupající se lidi a na malé čluny by byl velmi dlouhý a krvavý. Galerie

3 Žralok lidožravý  Žralok & člověk Velmi mnoho útoků na člověka má skutečně na svědomí žralok lidožravý. Svědčí o tom zcela jednoznačně otisky zubů na poškozených surfovacích prknech a bocích člunů, ale i zranění napadených lidí, kteří útok žraloka přežili. Hrůzy

4 Žralok lidožravý  Způsob lovu Zoologové se domnívají, že jakmile žralok lidožravý dosáhne určité délky a hmotnosti, změní od základu své dosavadní životní návyky. O tomto druhu žraloka člověk ještě moc neví a snad příroda ani více nechce prozradit a je to dobře, protože snad díky tomu i tento vzácný druh žraloka nevyhyne díky člověku!

5 Žralok lidožravý  Znaky žraloků Tělesné rozměry: Délka: asi 3 až 6 metrů, ale může být i více! Hmotnost: něco mezi 1200 a 3000 kg Rozmnožování: O rozmnožování víme jen velmi málo, ale domníváme se, že žralok lidožravý přivádí mláďata na svět živá a neklade vajíčka.

6 Zajímavosti o žraloku dnes je zaregistrováno celkem 354 druhů žraloků, o 35 druzích víme, že alespoň jednou napadly člověka, a u 12 je to zcela běžné. - největší ulovený bílý žralok byla 6,4 metrů dlouhá samice, a to z pobřeží Kuby v roce 1945 vážila 3312 kg a její největší obvod činil 4,5 metru.

7 Carcharodon megalodon Největší dravec, který kdy žil na naší planetě. Prapředek dnes žijícího žraloka bílého (Carcharodon carcharias). délka metrů váha tun čelisti o šířce 2 m zuby o velikosti centimetrů Hřbetní ploutev o velikosti stěžně malé lodi, nosní otvory velké jako grapefruit. Vyhynul zhruba před pěti milióny lety, představoval svými rozměry a dravostí největší nebezpečí pro veškeré ostatní druhy. Back shark

8 Krakeni moří světa HHHHlavonožci Hlavonožci jsou jednou ze tří tříd kmene měkkýšů (další dvě jsou plži a mlži) a jejich fosilní nálezy známe už ze starších prvohor. Jako všichni měkkýši byli hlavonožci původně vybaveni schránkou. Tyto schránky jsou běžné ve všech mořských prvohorních usazeninách na našem území, zvláště pak ve vápencích v oblasti mezi Prahou a Berounem.

9 Hlavonožci  TĚLO U chobotnice je to kulovité tělo bez kostí, u krakatic (kam patří i olihně a kalmaři) je tělo podlouhlé, někdy torpédovité. Hlava je dobře odlišena, útrobní vak dvoustranně souměrný, noha je přeměněna v nálevkovitý pohybový orgán s hlavovými rameny s přísavkami. U chobotnic, které mají ramen osm, bývá jedno z nich u samců některých druhů přeměněno v takzvaný hektokotylus. Do tohoto zbytnělého ramene uloží samci spermatofory a rameno pak oddělí od těla.

10 Hlavonožci  ROZMNOŽOVÁNÍ Přes nestvůrné vzezření jsou chobotnice velmi pečlivými matkami. Pohlaví je obtížné odlišit. Samička bývá zpravidla menší. Samička se páří jen jednou za život, ve věku tří a půl let, když váží kolem patnácti kilogramů. Jakmile je oplodněna, vybere si hnízdo, nejčastěji ve výmolu skály, a tam zůstává šest měsíců bez jídla. Naklade desetitisíce vajec, která zavěsí v hroznovitých shlucích po 150 až 200 kusech na stěnu svého útočiště.

11 Hlavonožci  Způsob života Od tří do čtyř let věku tento hlavonožec často mění teritorium. Samička je územně stálejší, proto se na místě badatelova pozorování objevuje častěji. Kvůli růstu mění několikrát úkryt. Za sto dnů může svoji váhu až zdvojnásobit. Až dosud se soudilo, že chobotnice jsou výhradně nočními lovci. Ve skutečnosti se mimo doupě odvažují i ve dne, ale za soumraku se z bezpečí svého domova vzdalují častěji

12 Kytovci  Ze  Ze života kytovců Kytovci, (catacea) jsou největší známá zvířata na zemi, patří do rodiny savců. Vůbec největší druh je Plejtvák obrovský, běžně dosahuje délky 25 metrů. Na rozdíl od ryb jsou velryby teplokrevné, dýchají vzduch a rodí živá mláďata. Velryby mají mléčné žlázy, kterými krmí svá mláďata. Mládě dokáže vypít až 230 litrů mléka, které obsahuje 50% tuku.

13 Kytovci  Ozubení kytovci Mají zachované zuby, i když jsou všechny víceméně stejné – homodontní. Zuby mohou být přítomny jen v jedné čelisti a jejich počet kolísá kolem 130 v horní a 120 v dolní čelisti. Jejich velikost může být pouhých několik milimetrů jako u delfínů, ale i více než 20 centimetrů u vorvaně. Jejich úkolem je uchopení kořisti. Prakticky nikdy nejsou zuby používány k rozmělňování potravy kousáním.

14 Kytovci  Delfín skákavý Delfín skákavý je živočich náležijící do kmene strunatců, podkmene obratlovců, nadtřídy čelistnatců, třídy savců, podtřídy živorodých, nadřádu placentálů, řádu kytovců, podřádu ozubených kytovců, nadčeledi Delphinoidea a čeledi delfínovitých. Tato čeleď zahrnuje devatenáct rodů. První kytovci se objevili v eocénu asi před 50 miliony let, a osídlili moře v době, kdy celá souš byla pokryta džunglí.

15 Kytovci  Počet kytovců Studium kytovců je poměrně obtížné, protože tato zvířata žijí dlouho, rozmnožují se pomalu a silně migrují. Například tichomořský plejtvákovec šedý migruje z Aljašky do Mexika překonávajíce každoročně kilometrů. Většina velryb žije přibližně 40 let, avšak některé, například plejtvák myšok, se může dožít až 90 let.

16 Medůzy  Mořská vosa Její „štípnutí“ způsobuje obrovskou bolest a je schopno člověka usmrtit do 3 minut. Může se ale trápit i dvě hodiny. Oběť umírá v šílených křečích způsobených nepolevující agónií. Zajímavostí je, že tato medúsa - zabiják byla až do roku 1956 vědě naprosto neznáma. Přitom se odhaduje, že v Austrálii jejímu jedu podlehne každý rok 60 lidí.

17 Medůzy  Obří  Obří medůza z Bermud Jeho velikost byla odhadnuta od patnácti do třiceti metrů v průměru klobouku. Potápěči zpozorovali, že se příšera k nim začíná zvolna přibližovat a přimělo je to, aby sami vystoupali co největší rychlostí nahoru. Jejich pronásledovatel se zastavil, a potom začal klesat do hlubin.

18 Rejnok  Paryba Rejnok není ryba, ale paryba z čeledi mantovití.Něco málo k jejich životu:Velcí jedinci žijící samotářsky, menší se pohybují v místech bohatých na potravu v malých skupinkách 5-6 jedinců.Páření probíhá celý rok, vývoj oplodněného vajíčka probíhá v těle matky tak dlouho, dokud se nevylíhne zcela vyvinuté mládě. Rejnoci jsou tedy živorodí. Rozmnožovací schopnosti dosáhnou teprve v okamžiku, kdy rozpětí jeho ploutví dosáhne nejméně čtyři až čtyři a půl metru.

19 Kosatky  Potrava a lov Kosatky mají méně zubů než ostatní ozubení kytovci, avšak jsou dostatečně vybaveny, aby udržely kluzkou kořist v čelisti, jako např.ryby, delfíny a tuleně, které obvykle polykají celé. Kosatky mohou žít pouze v oblastech, kde je spousta potravy, protože potřebují něco mezi 2,5-5% své hmotnosti denně.

20 Kosatky  Vztahy s lidmi Kosatky jsou jediní kytovci, kteří loví teplokrevné ryby, ale přitom ve vodě neútočí na lidi.Ačkoliv jsou kosatky bezpochyby nebezpečná zvířata, v zajetí se ke svým chovatelům chovají přátelsky, dovolují jim dotýkat se jejich těl a dokonce jezdit na jejich hřbetě.

21 Kosatky  Velikost samci: 6,7-7 metrů /samice: 6-6,5 metrů Hmotnost: samci: kg samice: kg Ačkoliv jsou při lovu velmi odhodlané a velmi zaujaté, pokud jsou obklopeny loděmi, jsou klidné a není problém je ulovit, aby byly prodány do akvária. Délka jejich života bývá v oceánu 100 let, v zajetí se vysokého věku nedožívají.

22 Galerie Podmořský svět

23 Korálové útesy  Korálový útes je jednoznačně nejbohatším ekosystémem na světě. V množství obratlovců nemá konkurenci ani v deštném pralese.  Korálový útes je jednoznačně nejbohatším ekosystémem na světě. V množství obratlovců nemá konkurenci ani v deštném pralese.  Za nejkrásnější oblasti jsou považovány : Rudé moře, Maledivy a Velká australská bariéra.

24 Ryby korálových útesů  Pomec císařský Vyjímečně krásná ryba z čeledi poma- canthidae ( pomcovití ). Pochází z Indo- pacifiku. U ostrova Giftún v Rudém moři se s ní lze velmi často setkat od hloubky 2 metrů. Mladí jedinci mají zcela jiné zbarvení. Na temně modrém těle jsou bilé kruhové pruhy. Pomci jsou velmi teritoriální a tato "kamufláž" umožňuje mladým rybám žít v teritoriu společně s dospělými. Dorůstá okolo 40 cm.

25 Ryby korálových útesů  Pomec skvrnitý Tato působivá ryba dorůstá 50 cm a jerozšířena v Rudém a Arabském moři. Žlutá skvrna v zadní části těla je proměnlivá a může úplně zčernat. Podobný tmavěji zbarvený druh p. as- fur je mnohem menší a na první pohled rozpoznatelný.

26 Ryby korálových útesů  Bodlok rudomořský Tento 45 cm bodlok je snad nejtypič- tější rybou korálových útesů Rudého moře. Nalezneme ho prakticky všude od 0,5 m hloubky. Je dost agresivní a návštěvníky od- hání se vztyčeným bodcem na ocasní části těla. K poranění člověka však nedochází.

27 Ryby korálových útesů  Bodlok pruhovaný Obývá korálové útesy Indopacifiku a u Nusa Dua v Indonésii je velmi hojný. Dorůstá kolem 15 cm a jeho hlavním zdrojem potravy jsou řasy. Jde o mimořádně čilého plavce, který žije v početnějších skupinách.

28 Ryby korálových útesů  Klipka oblouková Jedna z největších klipek, dorůstá až 30 cm. Podobně jako ch. semilarvatus neplave nikdy na mělké korálové plošině, ale v 2 m hloubce je již běžně k vidění. Žije na rozsáhlém území Indopacifiku.

29 Další klipkovití Klipka stužkatáKlipka sedlová Klipka citronováKlipka tulák

30 Graf vzedmutí moří


Stáhnout ppt "Podmořský svět  Zajímavosti z hlubin moří Aleš Seifert5.5. 2004."

Podobné prezentace


Reklamy Google