Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod OKRASNÉROSTLINYOKRASNÉROSTLINY OKRASNÉROSTLINYOKRASNÉROSTLINY •AsterAster •AntirrhinumAntirrhinum •ArgyranthemumArgyranthemum •BegoniaBegonia •BellisBellis.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod OKRASNÉROSTLINYOKRASNÉROSTLINY OKRASNÉROSTLINYOKRASNÉROSTLINY •AsterAster •AntirrhinumAntirrhinum •ArgyranthemumArgyranthemum •BegoniaBegonia •BellisBellis."— Transkript prezentace:

1

2 Úvod

3 OKRASNÉROSTLINYOKRASNÉROSTLINY OKRASNÉROSTLINYOKRASNÉROSTLINY •AsterAster •AntirrhinumAntirrhinum •ArgyranthemumArgyranthemum •BegoniaBegonia •BellisBellis •BidensBidens •CactaceaeCactaceae •CampanulaCampanula •ConvallariaConvallaria •DahliaDahlia •DelphiniumDelphinium •ErantisErantis •GaillardiaGaillardia •GentianaGentiana •HelleborusHelleborus •HemerocalisHemerocalis •HostaHosta •HydrangeaHydrangea •IrisIris •MonardaMonarda •PaeoniaPaeonia •PachysandraPachysandra •PelargoniumPelargonium •PhloxPhlox •RudbeckiaRudbeckia •SedumSedum •StachysStachys •TulipaTulipa •VincaVinca •ViolaViola •YuccaYucca •ZinniaZinnia ONEMOCNĚNÍ OKRASNÝCH ROSTLIN Mykózy Bakteriózy Virózy Poruchy Patogeny

4 •Alternaria hortensiae •Alternaria zinniae •Ascochyta lamiorum •Ascochyta phlogis •Aureobasidium microstictum •Bipolaric cactivora •Botryotinia convoluta •Botryotinia fuckeliana •Botrytis cinerea •Botrytis convalariae •Botrytis paeoniae •Botrytis tulipae •Bremia lactucae •Calonectria scoparia •Cladosporium iridis •Cladosporium paeoniae •Coleosporium campanulae •Colletotrichum sp. •Coniothyrium concentricum •Coniothyrium hellebori •Cronartium flaccidum (syn.: C. asclepiadeum) •Cucumber mosaic virus •Cylindrocladium scoparium •Dahlia mosaic virus •Didymium sp. •Drechslera cactivora •Drechslera iridis •Entyloma dahliae •Erwinia carotovora subsp. carotovora •Erysiphe aquilegiae var. ranunculi •Erysiphe cichoracearum var. cichoracearum •Erysiphe magnicellulata (= E. cichoracearum) •Erysiphe paeoniae •Erysiphe sp. •Flower break mosaic virus •Fusarium oxysporum f.sp. opuntiarum •Fusarium oxysporum f.sp. gladioli •Fusarium sp. •Gloeosporium convallariae •Helminthosporium cactivorum •Heterosporium gracile •Hydrangea ringspot virus •Iris mild mosaic virus, •Iris yellow mosaic virus •Iris severe mosaic virus •Kabatiella microstictum •Microsphaera polonica •Mycocentrospora acerina •Mycosphaerella (Didymellina) macrospora •Mycosphaerella iridis •Oidium sp. •Oidium violae •Paeony ring spot virus •Paraphaeosphaeria obtusispora •Penicillium hirsutun •Penicillium verrucosum var. corymbiferum •Peronospora radii •Peronospora violae •Phoma exigua •Phoma rudbeckiae •Phyllosticta ajacis •Phyllosticta stachydis •Phytophthora sp. •Plasmopara halstedii •Pseudomonas sp. •Pseudomonas delphini •Pseudonectria pachysandricola •Puccinia antirrhini •Puccinia campanulae •Puccinia digraphidis •Puccinia distincta •Puccinia gentiana •Puccinia iridis •Puccinia perlarginii- zonalis •Puccinia vincae •Pythium sp. •Ramularia agrestis •Ramularia lactea •Rhizoctonia solani •Rhizoctonia sp. •Sclerotinia sclerotiorum •Sclerotium sp. •Septoria hydrangeae •Septoria microsora •Septoria peaoniae •Septoria phlogis •Septoria sedi •Septoria stachydis •Sphaerotheca delphinii •Sphaerotheca fusca (= S. fuliginea) PATOGENYPATOGENY PATOGENYPATOGENY zpět •Thielaviopsis basicola •Tobacco streak ilarvirus •Verticillium albo-atrum •Volutella pachysandricola •Xanthomonas hortorum pv. pelargonii

5 MYKÓZYMYKÓZY MYKÓZYMYKÓZY zpět •rzivost hledílkurzivost hledílku •plísňovitost pařížské kopretinyplísňovitost pařížské kopretiny •padlí hvězdnicepadlí hvězdnice •fusariové vadnutí hvězdnicefusariové vadnutí hvězdnice •verticiliové vadnutí hvězdniceverticiliové vadnutí hvězdnice •šedá hniloba kysalyšedá hniloba kysaly •padlí sedmikráskypadlí sedmikrásky •hniloba řapíků sedmikráskyhniloba řapíků sedmikrásky •rzivost sedmikráskyrzivost sedmikrásky •padlí dvouzubcepadlí dvouzubce •korkovitost kaktusukorkovitost kaktusu •fusariová hniloba a vadnutí kaktusufusariová hniloba a vadnutí kaktusu •hnědá skvrnitost a mokrá hniloba kaktusuhnědá skvrnitost a mokrá hniloba kaktusu •rzivost zvonkurzivost zvonku •šedá stonková hniloba a padání konvalinkyšedá stonková hniloba a padání konvalinky •antraknóza konvalinkyantraknóza konvalinky •černání puků konvalinkyčernání puků konvalinky •šedá plísňovitost jiřinkyšedá plísňovitost jiřinky •entylomová listová skvrnitost jiřinkyentylomová listová skvrnitost jiřinky •verticiliové vadnutí jiřinkyverticiliové vadnutí jiřinky •sklerotiniové vadnutí jiřinkysklerotiniové vadnutí jiřinky •padlí jiřinkypadlí jiřinky •pestrokvětost jiřinekpestrokvětost jiřinek •černá listová skvrnitosi stračkyčerná listová skvrnitosi stračky •padlí stračkypadlí stračky •kořenová hniloba a listová skvrnitost talovínukořenová hniloba a listová skvrnitost talovínu •plíseň kokardyplíseň kokardy •šedá hniloba hořcešedá hniloba hořce •rzivost hořcerzivost hořce •pythiová kořenová hniloba hořcepythiová kořenová hniloba hořce •fusariová kořenová hniloba hořcefusariová kořenová hniloba hořce •černá skvrnitost čemeřicečerná skvrnitost čemeřice •hnědá listová pruhovitost denivkyhnědá listová pruhovitost denivky •okrouhlá listová skvrnitost denivkyokrouhlá listová skvrnitost denivky •chloróza, okrajové nekrózy listů a zasychání květních poupatchloróza, okrajové nekrózy listů a zasychání květních poupat •antrakóza bohyškyantrakóza bohyšky •padlí hortenziepadlí hortenzie •listová skvrnitost hortenzielistová skvrnitost hortenzie •septoriová listová skvrnitost hortenzieseptoriová listová skvrnitost hortenzie •červenohnědá listová skvrnitost hortenziečervenohnědá listová skvrnitost hortenzie •listová skvrnitost kosatcelistová skvrnitost kosatce •odumírání výhonů a hniloba oddenků kosatceodumírání výhonů a hniloba oddenků kosatce •fusariová hniloba kořenů a oddenků kosatcefusariová hniloba kořenů a oddenků kosatce •peniciliová hniloba kosatcepeniciliová hniloba kosatce •rzivost listů kosatcerzivost listů kosatce •padlí zavinutkypadlí zavinutky •yaskochytová listová skvrnitost zavinutkyyaskochytová listová skvrnitost zavinutky •rzivost pivoňkyrzivost pivoňky •padlí pivoňkypadlí pivoňky •septoriová listová skvrnitost pivoňkyseptoriová listová skvrnitost pivoňky •kladosporiová listová skvrnitost pivoňkykladosporiová listová skvrnitost pivoňky •šedá stonková hniloba a zasychání pupenů pivoňkyšedá stonková hniloba a zasychání pupenů pivoňky •volutelová spála a korová nekróza pachysandryvolutelová spála a korová nekróza pachysandry •listová skvrnitost a kořenová hniloba muškátulistová skvrnitost a kořenová hniloba muškátu •padlí plamenkypadlí plamenky •septoriová listová skvrnitost plamenkyseptoriová listová skvrnitost plamenky •padlí třapatkypadlí třapatky •listová skvrnitost třapatkylistová skvrnitost třapatky •plísňovitost třapatkyplísňovitost třapatky •sklerotiniové vadnutí třapatkysklerotiniové vadnutí třapatky •verticiliové vadnutí třapatkyverticiliové vadnutí třapatky •septoriová listová skvrnitost rozchodníkuseptoriová listová skvrnitost rozchodníku •kořenová hniloba čistcekořenová hniloba čistce •septoriová listová skvrnitost čistceseptoriová listová skvrnitost čistce •fylostiktová listová skvrnitost čistcefylostiktová listová skvrnitost čistce •hniloba stonků, listová skvrnitost tulipánuhniloba stonků, listová skvrnitost tulipánu •fomová kořenová a stonková hniloba barvínkufomová kořenová a stonková hniloba barvínku •rzivost barvínkurzivost barvínku •mezižilková chlorózamezižilková chloróza •plísňovitost maceškyplísňovitost macešky •ramulariová listová skvrnitost maceškyramulariová listová skvrnitost macešky •kořenová hniloba maceškykořenová hniloba macešky •bílá listová skvrnitost maceškybílá listová skvrnitost macešky •šedá plísňovitost maceškyšedá plísňovitost macešky •padlí maceškypadlí macešky •hnědá listová skvrnitost jukyhnědá listová skvrnitost juky •alternariová skvrnitost ostálkyalternariová skvrnitost ostálky •zasychání a hniloba květů ostálkyzasychání a hniloba květů ostálky •Kořenové hniloby ostálkyKořenové hniloby ostálky

6 • Bakteriální skvrnitost stračky • Bakteriální měkká hniloba denivky • Bakteriální hniloba oddenků kosatce • Bakteriální listová skvrnitost macešky BAKTERIÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ HOSTITELSKÝCH ROSTLIN • Virová mozaika jiřinky • Virová mozaika stračky • Virová kroužkovitost listů hortenzie • Virová chlorotická mozaika listů, skvrnitost květů a odumírání kosatce • Virová kroužkovitost pivoňky VIROVÁ ONEMOCNĚNÍ HOSTITELSKÝCH ROSTLIN • Korkovitost kaktusu • Chloróza, okrajové nekrózy listů a zasychání květních poupat • Mezižilková chloróza PORUCHY HOSTITELSKÝCH ROSTLIN zpět

7 Aster Aster novae angliae, A. novi –belgii, A. dumosus Padlí hvězdnice (Erysiphe cichoracearum var. cichoracearum) Symptomy: Přibližně od poloviny září se objevuje na všech nadzemních částech rostlin, především na listech v dolní polovině stonku kde je vlhčeji, a na stonku, bělavý až našedlý povlak padlí. Padlí parazitická houba Erysiphe cichoracearum var. cichoracearum - proniká do pokožkových buněk pletiv a speciálními orgány odčerpává z buněk živiny. Bělavý povlak mycelia se velmi rychle rozrůstá a v konečné fázi pokrývá celé listy. Napadené části nejčastěji listy - žloutnou, hnědnou a zasychají. Na povrchovém myceliu vyrůstají jednoduché přímé konidiofory (40–140 μm) s elipsovitě-vejčitými až cylindrickými konidiemi (25–45 x 14–22 μm), které zajišťují přenos a rozšíření na další rostliny během vegetace. V pokročilé fázi napadení se objevují na myceliu také drobné černé plodničky pohlavního stadia, tzv. kleistothecia (kulovitá, 65–85 x 160–200 μm, s četnými jednoduchými přívěsky převážně v dolní polovině, s četnými asky (až 25) obsahujícími 2–4 askospory). Teplé dny bez slunečného svitu a teplé bezvětří v nocis vysokou vzdušnou vlhkostí vytváří příznivé podmínky pro rozvoj a šíření padlí. Ochrana: Ochranná opatření je třeba uplatnit ihned při prvních příznacích napadení. Rostliny se ošetřují fungicidy (např. Kumulus WG, Falcon 460 EC) a aplikace je nutné v 6–8 denních intervalech opakovat. zpět ASTER

8 Aster Verticiliové a fusariové vadnutí hvězdnice Fusarium oxysporum - fusariové vadnutí hvězdnice Verticillium albo-atrum - verticiliové vadnutí hvězdnice Phialophora asteris - žluté phialoforové vadnutí hvězdnice Symtomy: Zřetelné příznaky se objeví přibližně za jeden (Fusarium sp.) až tři měsíce (Verticillium a Phialophora) po výsadbě. Podle vnějších symptomů onemocnění nelze jednotlivé původce spolehlivě identifikovat. Až v pokročilém stadiu, kdy jsou cévní svazky téměř ucpány, rostliny žloutnou a zasychají. Pro verticiliové vadnutí (Verticillium albo-atrum) je charakteristické jednostranné žloutnutí, vadnutí a zasychání napadených listů, na průřezu stonku je střed černohnědý, který se u fusariového vadnutí nevyskytuje. Při napadení Fusarium sp. se vyskytují na stonku typické hnědé skvrny. Houba Phialophora asteris způsobuje žloutnutí a hnědnutí nadzemních částí rostlin, které postupuje od báze směrem k vrcholu. Zaschlé svraštělé listy zůstávají viset na hnědých stoncích. Ochrana: Houby přezimují v půdě na infikovaných rostlinných zbytcích. Z napadených rostlin nelze odebírat ani řízky. Doporučené povolené chemické přípravky (Rovral Flo, Fundazol 50 WP – pouze do spotřebování zásob) neposkytují uspokojivé výsledky. Postup onemocnění se pouze zpomalí, ale rostliny se nevyléčí. zpět ASTER

9 Aster Poškození vrcholků stonků roztočníkem jahodovým kořenová hniloba hvězdnice - thielaviopsis basicola kořenová hniloba hvězdnice - thielaviopsis basicola zpět

10 Antirrhinum Rzivost hledíku Puccinia antirrhini Puccinia antirrhini Dietel & Holw. Symptomy: Objevují se nejprve na listech na bázi lodyh. Na líci listů se objevují světle žluté skvrny, v jejichž středu se později, především na rubové straně listu, vyvíjejí nepatrné puchýřky. Po jejich prasknutí se uvolňují hnědé letní spory rzi. Při silné infekci se stejné symptomy objevují i na lodyze, kališních lístcích i tobolkách, rostliny zaostávají v růstu a odumírají. Infikované listy postupně hnědnou a zasychají. Spory jsou přenášeny větrem, odstřikujícími kapkami, hmyzem. Patogen přezimuje sporami na napadených rostlinných zbytcích. Ochrana: Při objevení se prvních polštářků spor Nebo za vlhkého počasí opakované ošetření (8–10 dnů) fungicidy s úč. látkou bitertanol, následně při nebezpečí infekce macozeb nebo triforin. U kontaktních fungicidů je nutné ošetření zejména rubové strany listů. Na podzim likvidace porostu. zpět

11 Argyranthemum Argyranthemum x hybrid Peronospora radii Botrytis cinerea Symptomy: Onemocnění se může objevit poměrně brzy, už od počátku roku a zejména v chladnějším vlhčím období. Primárně jsou napadány nové rozvíjející se listy na vrcholcích výhonů. Na listech se objevují chlorotické skvrny, kroutí se, deformují a krní, špičky napadených listů hnědnou a zasychají. Na rubu mladých infikovaných pletiv je za dostatečné vlhkosti viditelný nahnědlý porost plísně. Na rozdíl od květů nebývají napadány starší, již zcela vyvinuté listy. Napadené květy jsou menší, asymetrické, s různě zprohýbanými korunními lístky. Ve vlhkém prostředí pletiva primárně napadená P. radii mohou být velmi rychle překryty plísní šedou (Botrytis cinerea). V prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí (vyšší než 90 %, t 10–20 °C) vytváří plíseň nepohlavní hnědé spory na bezbarvých konidioforech vyrůstajících z průduchů. Konidie jsou přenášeny z rostliny na rostlinu odstřikujícími kapkami, na delší vzdálenosti vzdušnými proudy. Plíseň vytváří také silnostěnné pohlavní spory, které přežívají nepříznivé podmínky v odumřelých napadených zbytcích rostlin. K rozšiřování může docházet i infikovanými řízky ještě než se objeví první symptomy, případně semeny. Pro klíčení spor a infekci je nezbytné ovlhčení listů. Ochrana: podobně jako u ostatních plísní je základním preventivním opatřením snížení vzdušné vlhkosti a ovlhčení listů, větrání, nepřehušťování porostu a zamezení skapávání vody s konstrukcí na rostliny. Pokud je výskyt patogenu prokázán, aplikují se opakovaně fungicidy např. Amistar 250 EC (0,1%), Discus 500 WG(0,03%), Fongarid 25 WP (0,05%), Gal-ben M 73 WP (0,15%), Galben Rame 37 WP (0,25%), Previcur 607 SL (0,3%) lub Spinacer 607 SL (0,3%), Ripost M 67,2 WP (0,1%), Sandofan Manco 64 WP (0,2%). zpět

12 Begonia Botrytis cinerea Pers.:Fr. teleom.: Botryotinia fuckeliana (de Bary) Whetzel Šedá hniloba kysaly Symptomy: Onemocnění se projevuje skvrnami na listech, stoncích a květech, u semenáčů a řízků také bazální hnilobou. Na napadených listech se tvoří typické jednotlivé velké, často zónované, skvrny. Za vysoké vzdušné vlhkosti patogen často přechází z listů na stonky a květenství objevuje se typický hustý šedivý povlak konidioforů s konidiemi. Ochrana: povrch rostlin nesmí být v nočních hodinách ovlhčený. Ohrožené porosty se ošetřují fungicidy s úč. látkou např. carbendazim, iprodione nebo pyrimethanil aj. zpět

13 Bellis Rzivost sedmikrásky Puccinia distincta Od poloviny 90. let minulého století se v Evropě na zahradních kultivarech sedmikrásek – B.perennis var. ligulosa hort. a B. perennis var. tubulosa hort. s bílými, růžovými nebo karmínovými květy – epidemicky šíří rez P. distincta. Napadá čepele i řapíky listů, květní stvoly i okvětní lístky. Po obou stranách listů (na líci častěji) vznikají nažloutlé skvrny s množstvím aecií s roztřepeným okrajem obsahujícími oranžové, později hnědooranžové aeciospory (v jediném ložisku je více než spor), které mohou reinfikovat téhož hostitele. U silně napadených rostlin skvrny obvykle splývají, čepele listů žloutnou a podvinují se. Napadené listy jsou delší než zdravé s nápadně úzkými čepelemi. Rez má zkrácený vývojový cyklus - nevyžaduje mezihostitele ani netvoří letní spory (uredospory). Nenápadná, zpočátku pokožkou krytá ložiska zimních spor (telia) se tvoří mezi aeciemi, nebo jsou uspořádána do kruhu. Až po prasknutí pokožky se ve stěrbině objevují tmavé zimní spory (teliospory). K šíření rzi dochází aeciosporami roznášenými zálivkovou vodou, větrem, příp. vzdušnými proudy. Onemocnění se šíří i infikovanými semeny. K základním ochranným opatřením proti rzi patří udržování suchého povrchu nadzemních částí sedmikrásky, zejména zabránění ovlhčení rostlin během noci. Silně napadené rostliny je nutné z porostu odstranit. K chemické ochraně zahradních kultivarů sedmikrásky ve sklenících jsou v zahraničí povoleny proti rzi fungicidy s účinnou látkou kresoxim-methyl (Discus), azoxystrobin (Ortiva) a myclobutanil (Systhane 20 EW). Po ošetření je nezbytné udržet minimálně 24 hod teplotu 10–12 °C. Především ve sklenících bývají během podzimních a zimních měsíců sedmikráskyohroženy padlím (Oidium sp.) a plísní šedou (Botryotinia fuckeliana, anam.: Botrytis cinerea). Šedá plíseň se projevuje hnilobami listů, listových řapíků či květních stvolů. Špinavě hnědé skvrny se velmi rychle rozšiřují především od okrajů listů a za příhodných podmínek zasahují celou čepel. Z napadených listů se rozšíří na ostatní části. Větší ohniska napadených rostlin je nutné odstranit, v případě ohrožení porostu je nezbytná opakovaná aplikace fungicidu (např. Rovral Flo, Konker aj.). Jen velmi ojediněle se mohou na sedmikráskách objevit také zástupci hlenek (Didymium sp.) v podobě rosolovitého nebo práškovitého šedivého povlaku, který může obalit celou rostlinu. Často se pak vytvářejí plodničky nejrůznějších tvarů, např. připomínající miniaturní stromečky, které lze pozorovat i lupou. K ošetření rostlin nejsou potřeba žádné chemické přípravky, většinou postačí silnější proud vody. zpět

14 Bidens Padlí dvouzubce Sphaerotheca fusca (Fr.) Blumer Symptomy: Koncem léta se na listech a lodyhách dvouzubce objevuje bělavý až světle šedý povlak padlí. Napadené části žloutnou, zasychají a opadávají. Nepohlavní spory - konidie jsou přenášeny vzdušnými proudy a vyvolávají nové infekce. Ke konci vegetace se jen ojediněle objevují černé plodničky pohlavního stadia – kleistothecia. Ochrana: při prvních příznacích napadení aplikace fungicidů (Bycor 25 WP, Discus, Hattrick aj.). zpět

15 Cactaceae Fusariová hniloba a vadnutí kaktusu Fusarium oxysporum f.sp. opuntiarum W.L. Gordon Symptomy: Fusariová hniloba a vadnutí kaktusu se projevuje téměř u všech druhů a forem kaktusů nejprve ztrátou lesku a šedozeleným zbarvením, zaostáváním v růstu, scvrkáváním vrcholku, případně červenofialovým zbarvením a vadnutím koncových článků, kulovité a sloupovité kaktusy se často scvrknou celé. Patogen se šíří převážně z kořenů, které mohou být infikovány v kterékoliv části a v konečné fázi z nich zůstávají jen vlákna cévních svazků. Často je napadení spojeno s poškozením kořenů smutnicemi nebo háďátky. Následkem prorůstání houby cévními svazky nadzemní části vadnou. Na příčném průřezu báze kaktusu jsou viditelné charakteristické znaky napadení fusarii – červenohnědé svazky cévní. Infikována může být kterákoliv nadzemní část kaktusu, většinou však v místě poranění hmyzem, po odlomení ostnu ap. Fusarii jsou ohroženy zejména řízky během zakořeňování. Někdy je na zahnívajících nadzemních částech viditelný růžový nebo antokyanový povlak spor fusaria. Ochrana: Pokud kaktusy i při dostatku vláhy nápadně vadnou je vhodné je odstranit. I přes dodržování všech hygienických opatření se mohou objevit infikované rostliny. Základním předpokladem je zabránění poranění rostlin, zejména při přesazování. K ochraně okrasných rostlin proti fusariím lze použít přípravek s úč. látkou např. prochloraz k zálivce či preventivnímu ošetření nadzemních částí postřikem. zpět CACTACEAE

16 Cactaceae Hnědá skvrnitost a mokrá hniloba kaktusu Heminthosporium cactivorum, teleom.: Bipolaric cactivora syn.: Drechslera cactivora Symptomy: Patogen přenosný semeny způsobuje škody převážně u semenáčů. Během několika dnů se ve výsevu rozšíří ohniska padajících rostlin. Napadeny mohou být ale i starší rostliny. Houba se šíří často z báze kaktusu, ale napadení se může objevit na kterékoliv nadzemní části v podobě zahnívajících míst. Mokrá hniloba velmi rychle postupuje z povrchu ke středu. Na napadeném pletivu se objevuje typický olivově zelený povlak konidioforů s konidiemi. Onemocnění se vyskytuje za vyšší vzdušné vlhkosti i vyšší teploty. Ochrana: moření osiva a zálivka semenáčů fungicidy. Kaktusy mohou být současně napadeny oběma houbami. Na kořenech jsou typické růžově červené skvrny, na nadzemních částech hnědé, mozolnaté skvrny. zpět CACTACEAE Korkovitost kaktusu Může být následkem poškození sviluškami, nadměrnou vzdušnou vlhkostí, nevhodnou výživou nebo silným slunečním zářením. Některé druhy reagují na silné oslunění červeným až antokyanovým zbarvením.

17 Campanula Rzivost zvonku Coleosporium campanulae Symptomy: Rez, vyskytující se na zvoncích, patří mezi dvoubytné rzi, které k dokončení vývoje potřebují druhuhého hostitele, v tomto případě zástupce r. Pinus. Na jaře, nebo již na podzim, se tvoří na jehlicích oranžové skvrnky a později puchýřky, z nichž se po protržení uvolňují tělově zbarvené spory. Ty jsou přenášeny vzdušnými proudy na listy zvonků, kde pokračuje vývoj rzi. Na líci listů nenápadné světlejší skvrny, na rubu ložiska letních spor, později rezavě hnědé zimní spory. Silně napadené listy se svinují a zasychají. Časná infekce nebo napadení mladých rostlin vede k potlačení růstu, deformacím a defoliaci rostlin. Rez se objevuje především na C. glomerata, C. trachelium a C. persicifolia. Ochrana: při prvních příznacích napadení aplikace povolených fungicidů (např. Dithane M 45, Polyram WG v 10–14 (7) denních intervalech, Baycor 25 WP aj.), předevím na rubovou stranu listů. zpět

18 Convallaria Šedá stonková hniloba a padání konvalinky (Botrytis convallariae, B. cinerea) Symptomy: Ve volné přírodě, ale i u pěstovaných a rychlených konvalinek, se objevují na řapíku, těsně pod čepelí listu, nebo na stonku těsně nad povrchem země hnědé zahnívající skvrny, které se velmi rychle šíří oběma směry. Rostliny se lámou a padají, nadzemní části zahnívají a za vysoké vlhkosti se pokrývají šedivým porostem houby. Plíseň šedá přezimuje černými 0,5–1 mm velkými sklerocii v půdě a na napadených rostlinných zbytcích. Přesto, že houba nepřechází na podzemní části, rostliny značně oslabuje a ovlivňuje rašení i kvetení v následujícím roce. Nezávisle na tomto onemocnění se občas objeví, především u rychlených konvalinek, na květních stvolech a květech drobné žlutohnědé skvrny plísně šedé (Botrytis cinerea). Stopečky květů zahnívají nebo zasychají, případně se láme celý květní stvol. Plíseň šedá se obvykle vyskytne v hustých porostech za vysoké vlhkosti. Ochrana: v druhé polovině roku aplikace fungicidu např. Rovral Flo. Důležité je důkladné pokrytí fungidcidem, postřik musí proniknout do “kornoutu” listů. Antraknóza konvalinky Gloeosporium convalariae Symptomy: Na listech se objevují velmi nápadné oválné, méně často kulaté, žlutohnědé skvrny s tmavým červenohnědým lemem. Skvrny jsou často v horní polovině listu, především na špičkách listů a za příznivých podmínek se velmi rychle šíří, případně se slévají a tvoří velké nekrotické plochy. V pokročilém stadiu napadení je zasychající pletivo papírovité, bělavé, průsvitné a roztrhané do pruhů. Předčasné odumírání napadených listů rostliny oslabuje a negativně ovlivňuje rašení v příštím roce. Ochrana: při prvních příznacích napadení opakovaná aplikace fungicidu v intervalu 8–10 dnů. Z povolených přípravků lze využít např. Dithane M 45 nebo triforine, tj. Saprol New. K přípravkům je vhodné přidat smáčedlo (několik kapek Jaru). zpět

19 Convallaria Rzivost konvalinky Puccinia digraphidis Symptomy: Rez se na konvalinkách vyskytuje jen zřídka. Na rubu listů se objevují bledé skvrny s oranžovými sporami (= aecidia) rzi. Rez je dvoubytná a k dokončení vývoje potřebuje dalšího hostitele, chrastici rákosovitou (Phalaris arundinacea) na níž se tvoří letní a zimní spory. Ochrana: Ochrana proti rzi ve většině případů není potřebná. Pokud by napadení bylo silnější, lze použít stejné přípravky jako proti antraknóze. Listové skvrnitosti konvalinky mohou způsobovat i další, ne příliš často se vyskytující houby, např. Septoria, Ramularia aj. Rozlišení na základě symptomů není možné a v případě nutnosti je nezbytné obrátit se na odborníky – rostlinolékaře. Při silném napadení lze aplikovat fungicidy určené k ochraně okrasných rostlin proti listovým skvrnitostem. Černání puků konvalinky Sclerotium sp. Symptomy: Onemocnění se vyskytuje zejména na půdách hojně zásobených organickými hnojivy či humózních. Prozradí se v porostu konvalinek výraznými hnízdy zahnívajících rostlin. Rašící puky konvalinek jsou černé a patogen se šíří i na vnitřní části. Hnědá zahnívající místa připomínající strupovitost se mohou objevit i na kořenech. Na napadeném pletivu se občas objevuje šedivý porost houby. Napadené puky buď vůbec nerostou, nebo pokud vyraší, báze stonků zahnívají a lámou se. Ochrana: Ochranná opatření jsou založena na prevenci, tj. pečlivém odstranění rostlinných zbytků, před novou výsadbou je nezbytné moření puků (10 minut např. Rovral Flo). zpět

20 Dahlia Šedá plísňovitost jiřinky Botryotinia fuckeliana, anam.: Botrytis cinerea Symptomy: Mezi nejčastější a nejznámější patogeny jiřinek patří šedá plíseň jiřinky (Botryotinia fuckeliana, anam.: Botrytis cinerea). Zejména za vlhkého počasí se na květech, listech a lodyhách objevují měknoucí vodnatá místa, která se pokrývají hustým šedivým povlakem houby. Za sucha napadená pletiva hnědnou a nekrotizují. Nejčastěji bývají napadeny květy, z nichž se patogen šíří na sousední části – listy a lodyhy. Houba může být také příčinou hnilob uskladněných hlíz. Patogen se šíří během vegetace konidiemi přenášenými vzdušnými proudy či rozstřikujícími se kapkami deště, přezimuje na rostlinných zbytcích či sklerocii v půdě. Ochrana: Ochranná opatření zahrnují odstraňování odkvetlých květů, zejména na vlhkého počasí, v případě nutnosti aplikaci registrovaných fungicidů, např. Dithane M 45, Karben Flo Stefes, Rovral Flo, Bavistin WG aj. Entylomová listová skvrnitost jiřinky Entyloma dahliae Symptomy: Onemocnění je nápadné až koncem léta v době kvetení jiřinek, ale může se objevit již na sazenicích či řízcích. Za vlhkého počasí je výskyt obzvláště silný. Prvními příznaky napadení jsou nenápadné světle zelené až žlutozelené okrouhlé, případně žilkami ohraničené, skvrny (2–10 mm), jejichž velikost se postupně zvětšuje a od středu se mění zbarvení na šedohnědé, zatímco okraje jsou tmavě hnědé. Odumřelé pletivo zasychá a často vypadává, silně napadené děrované listy zasychají a odumírají. Nejvíce bývají napadeny nejstarší bazální listy a rostliny z pozdě vysazených hlíz. V napadeném pletivu se tvoří velké množství kulovitých světle hnědých spor, které ihned po dozrání mohou vyklíčit. Na klíčním vláknu pronikajícím na povrch listu průduchy, se vytvářejí sporidie, které opět mohou vytvářet sekundární sporidie sloužící k rozšíření patogenu během vegetace. Houba přezimuje na napadených zbytcích listů nebo na pahýlech lodyh na uskladněných hlízách. Ochrana: Opakovaná aplikace fungicidů (např. Polyram WG), odstranění napadených částí během vegetace a pahýlů lodyh uskladněných hlíz. zpět

21 Dahlia Verticiliové vadnutí jiřinky Verticillium albo-atrum Symptomy: Půdní patogen proniká do kořenů a prorůstá cévními svazky. Ucpávání cév a také vylučované toxiny jsou příčinou vadnutí, žloutnutí a odumírání jednotlivých lodyh či celých rostlin. Šíření houby je většinou omezeno na cévní svazky, jen v ojedinělých případech v konečném stadiu onemocnění se objeví na povrchu odumírajících či odumřelých pletiv charakteristické přeslenité konidiofory s konidiemi. Bělavý nálet je však snadno přehlédnutelný. Nové infekce jsou vyvolány konidiemi splavovanými deštěm nebo roznášenými vzdušnými proudy na další rostliny. Verticilium přezimuje myceliem v napadených rostlinných zbytcích, v napadených hlízách nebo drobnými sklerocii v půdě. Onemocnění může mít jak velmi rychlý průběh – napadené lodyhy náhle vadnou a odumírají - tak pozvolný průběh - patogen se šíří cévními svazky téměř bez příznaků, a i když jsou rostliny dostatečně zavlažovány, listy od báze lodyh pozvolna žloutnou. Na průřezu lodyh jsou viditelné hnědé svazky cévní. Ochrana: napadené části je nutné odstranit a zlikvidovat. K urychlení rozkladu napadených zbytků (kořeny), které zůstaly v půdě, je třeba půdu hluboko zpracovat, aplikovat vyšší dávky organických hnojiv a snížit vlhkost půdy. Fungicidy nejsou proti cévním patogenům dostatečně účinné. Původce vadnutí a odumírání jednotlivých výhonů, celých rostlin a hnilobu hlíz lze zaměnit za polyfágní půdní houbu Sclerotinia sclerotiorum. V tomto případě se však na bázi napadených lodyh vytváří bohatý vatovitý povlak a uvnitř napadených lodyh lze nalézt černá hrudkovitá sklerocia. Houba se vyskytuje také na uskladněných přezimujících hlízách. Ochranná opatření během vegetace, tj. fungicidní zálivka (Bavistin WG, Polyram WG) není většinou dostatečně účinná. Na likvidaci přezimujících sklerocií lze preventivně použít přípravek (Contans WG) obsahující hyperparazitickou houbu Coniothyrium minitans. Na líci listů, později u na rubu, se objevuje bělavý moučnatý povlak padlí, pod nímž pletivo hnědne. Virová mozaika jiřiny Dahlia mosaic virus Symptomy: Napadení jiřinky se projevuje velmi variabilními symptomy – od uplné bezpřítomnosti až k výrazné mozaice a kroužkovitosti. Tmavě a světle zelená mozaika na listech, často soustředěnými pouze na žilky a těsně přiléhající pletivo čepele listu, případně žlutozelené zbarvení celých listů, zejména v počátečních stadiích růstu, jednostranné prosvětlení, zkadeření, nepravidelné rozložení žilek a deformace listů. Při silné infekci jsou rostliny výrazně zakrnělé, keříčkovité, s nápadně silnou tvorbou postranních výhonů, sníženým počtem malých částečně špatně vybarvených květů na krátkých stopkách. Nejvýrazněji se objevují symptomy na jaře, během léta se někdy ztrácejí, ale na podzim, s poklesem teploty se především na postranních výhonech, opět zvýrazňují. Přenašeči viru jsou především mšice (m. broskvoňová, m. maková aj.). Poškození jiřinek způsobují i Impatiens necrotic spot virus a Cucumber mosaic virus (na listech světlejší skvrny, nevýrazné světlé kroužky, světle a tmavězelené skvrny). Některé kultivary jiřin jsou latentními hostiteli tohoto viru. Oba viry jsou přenosné mšicemi i mechanicky – šťávou. Hostitelskými rostlinami jsou kromě jiřinek mnohé druhy zeleniny, plevelů i okrasných rostlin. Pestrokvětost jiřinek je spojována s infekcí virem Tobacco streak ilarvirus. Ochrana: v současné době nejsou u nás na ochranu rostlin proti virům povoleny žádné přípravky, a proto jsou veškerá opatření směrována na ochranu proti přenašečům. zpět DAHLIA

22 Dahlia Padlí jiřinky Poškození nízkými teplotami DAHLIA zpět

23 Delphinium Virová mozaika stračky Cucumber mosaic virus - CMV Symptomy: Mezi nejčastěji se vyskytující onemocnění patří virová mozaika stračky, kterou způsobuje virus mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus, CMV). Na listech se objevují světle zelené, nažloutlé až bělavé prstence, proužky či skvrny. Napadené rostliny na jaře později raší, zaostávají v růstu, málo kvetou a během několika let odumírají. Ochrana: Preventivní ochrana je zaměřena proti přenašečům - mšicím, avšak napadené rostliny, i jen podezřelé, je nutné bez odkladu odstranit. Bakteriální skvrnitost stračky Pseudomonas delphini Symptomy: V našich podmínkách se za vlhkého chladnějšího počasí - obvykle až koncem léta či začátkem podzimu - může objevit bakteriální skvrnitost stračky, jejímž původcem je bakterie Pseudomonas delphini. Na listech i listových řapících a květních stvolech se objevují velké černé skvrny, které mohou dosahovat až 2 cm v průměru. U nově vytvořených skvrn je mezi skvrnou a zdravým pletivem viditelný jakoby mastný pruh, který se se stárnutím skvrn ztrácí. Skvrny se mohou slévat a pokrývat celý list. Pokud byly napadeny rašící stvoly, jsou deformované a poupata zasychají. Bakterie nepřežijí zimu v půdě, ale v napadených částech či kořenech, odkud pronikají do bazálních listů. Infikována mohou být i semena. Silně napadené rostliny hynou. Ochrana: I když se někdy uvádí možnost zachránit napadené rostliny - na podzim silně seříznout až na úroveň půdy a v pozdním podzimu a brzy na jaře ošetřit měďnatými přípravky – nedosahují již nikdy předchozí kondice, jsou zdrojem infekce a předčasně hynou. Z napadených rostlin není vhodné sbírat semena či dále je rozmnožovat. Vhodnější je infikované rostliny odstranit. Černé listové skvrnitosti stračky Phyllosticta ajacis Symptomy: Po napadení stračky houbou Phyllosticta ajacis – původce černé listové skvrnitosti stračky se objevují na líci listů velmi nápadné, černý okrouhlé až protažené skvrny ohraničenými listovými žilkami. Při silné infekci, zejména za chladnějšího vlhčího počasí, se skvrny mohou slévat. Pod lupou jsou v místě skvrn viditelné drobné černé tečky, tj. plodničky – pyknidy s pyknosporami. Ochrana: Je založena na opakované aplikaci fungicidů, např. měďnatých přípravků nebo Dithane M 45, Rovral Flo. zpět DELPHINIUM

24 Padlí stračky Erysiphe aquilegiae var. ranunculi, Sphaerotheca delphinii Symptomy: V létě se téměř pravidelně objevuje padlí stračky (Erysiphe aquilegiae var. ranunculi, Sphaerotheca delphinii). Napadeny mohou být všechny nadzemní části rostlin – listy, stonky i květy. Zpočátku bělavý povlak se mění na světle šedý a postupně pokrývá celou rostlinu, včetně květů. Napadené části zasychají a předčasně odumírají. Pokud byly infikovány již mladé listy a vrcholky květních stvolů, zkrucují se a krní. Charakteristický bělavý povlak je tvořený myceliem s konidiofory a konidiemi padlí, které jsou již při nepatrném proudění vzduchu přenášeny na další rostliny a zajišťují šíření padlí během vegetace. Na šedivém povlaku se později tvoří mnoho černých kulovitých plodniček, tzv. kleistothecií, kterými padlí přezimuje. Přezimuje i mycelium v napadených pupenech. Odolnost jednotlivých druhů i kultivarů vůči padlí se velmi liší - od extrémně citlivých až po rezistentní. Delphinium Ochrana: Preventivní ochranná opatření vycházejí z respektování základních pěstebních požadavků a zajištění dostatečné cirkulace vzduchu, umožňující rychlé osychání povrchu rostlin. Již při objevení se prvních nepatrných povlaků na listech je nutné rostliny ošetřit vhodným fungicidem, např. Kumulus WG a v závislosti na průběhu počasí v 6–8 denních intervalech opakovat. Na podzim je nutné rostliny, které byly napadeny, seříznout až na úroveň půdy, pečlivě odstranit zbytky rostlin a opět ošetřit fungicidem. zpět DELPHINIUM

25 Fytoftorová kořenová hniloba a listová skvrnitost talovínu Phytophthora sp. Symptomy: Brzy po odkvětu talovínu se na listech objevují hnědé, rychle se rozšiřující skvrny. Nadzemní části žloutnou a padají. Na kořenech hnědá, zahnívající místa. Ochrana: Při prvních příznacích napadení fungicidní zálivka, např. Previcur 607 SL, moření hlízek. Erantis zpět

26 Plísňovitost kokardy Bremia lactucae Regel Symptomy: Zejména za vlhkého teplého počasí se na líci listů kokardy vyskytují žluté skvrny, na rubu bělavý vločkovitý povlak plísně salátové, které později přechází i na lícovou stranu. Napadené listy zasychají. Silně infikované rostliny zaostávají v růstu a předčasně odumírají. Ochrana: při prvních příznacích napadení aplikace fungicidu (zejména na spodní stranu listů), ošetření je nutné opakovat (v 10 denních intervalech). Při silné infekci se doporučuje ošetření přípravky s úč. látkou propamocarb (Previcur 607 SL) nebo fosetyl. Gaillardia zpět

27 Šedá hniloba hořce Botrytis cinerea Symptomy: Za nejzávažnější one- mocnění za teplého vlhkého počasí je považována šedá hniloba hořce (Botrytis cinerea). Listy od špičky zasychají a více či méně se svinutí. Vodnaté nekrotické léze se mohou vytvářet i na stoncích. Poškozeny bývají i květy, na nichž se vyskytují šedohnědé, rychle se zvětšující skvrny a za vyšší vlhkosti i šedohnědý povlak konidioforů s konidiemi. Vážné škody houba způsobuje zejména ve špatně větraných množárnách, kde způsobuje značné výpadky řízků či výsevů. Ochrana: Ochranná opatření zahrnují především úpravu pěstebních podmínek a v případě nutnosti i možnost aplikace fungicidů, např. Teldor 500 SC nebo Rovral Flo. Septoriová listová skvrnitost hořce Septoria microsora Symptomy: Mezi nejčastější onemocnění patří septoriová listová skvrnitost hořce (Septoria microsora). Za vlhkého teplého počasí se na listech, především na špičkách, objevují po obou stranách listů drobné žlutohnědé nebo okrové až tmavě hnědé okrouhlé skvrny s antokyanovým lemem. Později lze nalézt ve středu skvrn drobné černé tečky – pyknidy, z nichž jsou za vlhka uvolňovány nitkovité bezbarvé pyknospory. Hnědnutí listů se šíří poměrně rychle a listy postupně odumírají. Ochrana: Aplikace fungicidů na bázi mědi, případně např. Dithane M 45, Novozir MN 80, Rovral Flo, Saprol New. Gentiana Rzivost hořce Puccinia gentiana Symptomy: Rzivost hořce způsobuje Puccinia gentiana. Jako první příznak napadení se na listech objevují me- dově zbarvená spermogonia uspořádaná v malých skupinkách. Na rubu listů, příp. na stoncích, jsou nepravidelně rozmístěná nebo uspořádaná do kruhů pohárkovitá, oranžově zbarvená aecidia s bělavým, roztrhaným lemem. V létě, většinou na rubu listů, se objevují hnědé polštářky letních spor (uredospory) a následně černohnědé zimní spory (teleutospory). Napadené listy postupně zasychají a odumírají. Silné napadení může vést k úplnému úhynu rostlin. Napadené rostliny je nutné odstranit a zlikvidovat, rez je velmi ododlná vůči chemickým přípravkům. Především na listech pivoněk (Paeonia), ale i na listech hořců (G. asclepiadea, G. verna aj.) se vyskytují letní a zimní spory dvoubytné rzi Cronartium flaccidum (syn.: C. asclepiadeum). Na líci listů se objevují nažloutlé skvrny, na rubu listů se vyvíjejí krémové kupky uredospor. V ložiscích uredospor se koncem léta tvoří hnědé, do sloupečků uspořádané teleutospory. Mezihostitelem jsou dvou- jehlicové druhy r. Pinus (např. P. halepensis, P. mugo, P. sylvestris aj.). Ochrana: Odstranění a likvidace napadených částí, ošetření fungicidy. Napadené rostliny již nejsou vhodné k dalšímu množení. Během vlhkého teplého počasí mohou zahnívat báze stonků hořců, především asijských druhů a jejich hybridů kvetoucích na podzim. Hnilobou jsou ohroženy především sazenice. I když vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost, je obzvláště důležité chránit je před kapkami vody stékajícími z povrchu skla nebo folie přektrývající výsevy. Jako preventivní opatření lze uplatnit sterilizaci půdy a nádob použitých k výsevu a ošetření bazálních částí stonků fungicidy s účinnou látkou maneb (Dithane M 45, Novozir MN 80). Na nevhodném stanovišti bývají napadeny i kořeny hořců. Mezi nej- častěji zjištěné původce hnilob kořenů patří druhy rodu Pythium a Fusarium. zpět

28 Černá skvrnitost čemeřice Coniothyrium hellebori Symptomy: C. hellebori napadá především rostliny oslabené, přehnojené dusíkem nebo pěstované na nevhodných stanovištích (např. kyselých místo neutrálních až mírně alkalických půdách). První příznaky napadení se objevují na podzim, především na listech. Během podzimu i mírné zimy se po obou stranách listů, většinou od okrajů, vytvářejí velké okrouhlé, postupně se protahující hnědé až černé skvrny, které při silnější infekci mohou splývat. Později je střed skvrn šedohnědý až bílošedý, koncentricky zónovaný a časem vypadává. Skvrny dosahují velikosti 5–30 mm. Napadené listy hnědnou a předčasně odumírají. Helleborus Černé, více či méně hluboké čárkovité, postupně se protahující skvrny se vyskytují i na řapících listů a květních stvolech. V místě skvrn se stvoly svrašťují a padají. Často jsou stvoly napadeny v místě ohybu pod květním pupenem nebo samotné pupeny, které zčernají a nerozvinou se. Hnědé skvrny se mohou objevit i na rozvinutých květech. Většinou se šíří ze špiček okvětních lístků. Houba přezimuje v napadených částech rostlin. Během vegetace se šíří protáhlými elipsoidními až vejčitými, bledě hnědými pyknosporami (4–6  2–3 μm), které se uvolňují z pyknid (ø 120–170 μm) vznikajících ve středu černých skvrn na líci listů. zpět HELLEBORUS

29 Šedá plísňovitost hořce Botrytis cinerea, teleom.: Botryotinia fuckeliana Symptomy: V hustých porostech a při vysoké vlhkosti jsou čemeřice často napadeny také plísní šedou (Botrytis cinerea) projevující se drobnými hnědými tečkovitými skvrnami. Napadené rostliny lze ošetřit postřikem přípravky s účinnou látkou iprodione (Rovral Flo) nebo vinclozolin (Ronilan WG). Ochrana: Již při rozvinutí prvních listů je nutné napadené rostliny ošetřit postřikem přípravky na bázi mancozebu (Dithane DG, Dithane M 45, Novozir MN 80), dále během vegetace až do konce září (jedenkrát za 14–28 dnů). Nezbytné je důkladně ošetřit i srdéčko rostliny a ochránit základy květních pupenů. Zanedbání ochrany v srpnu a září se projeví poškozenými skvrnitými listy a květy. Helleborus Ve výjimečných případech, pokud byly rostliny vysazeny na exponovaném místě, mohou být během zimy poškozeny listy mrazivým větrem nebo na jaře intenzivním slunečním zářením, projevující se tzv. sluneční spálou. Čemeřice smrdudá (Helleborus foetidus) bývá napadena háďátky. Napadení se projevuje zaostáváním růstu, žloutnutím až zasycháním listů a černáním vzrostného vrcholu. Rostliny postupně odumírají. K ochraně lze použít Basudin 10 G nebo zálivku invazními larvami insektopatogenních hlístic Steinernema carpocapsae nebo Heterorhabditis sp. zpět HELLEBORUS

30 Bakteriální mokrá hniloba kořenového krčku a kořenů denivky Erwinia carotovora Symptomy: Prvními příznaky hnilob kořenů a kořenového krčku je rychlé žloutnutí listů a opad květních poupat. Žloutnutí většiny listů postupuje obvykle od špiček k bázi, aniž by se na nich tvořily skvrny či pruhy. Často je postižený celý trs. V těchto případech je nezbytná přesná diagnóza, protože stejné symptomy mohou být vyvolány různými patogeny a ochranná opatření je nutné upravit. Bakteriální měkká hniloba (Erwinia carotovora) se projevuje změknutím až zkašovatěním pletiv a nepříjemným zápachem. Bakterie pronikají do pletiv z půdy drobnými rankami v blízkosti kořenového krčku. Pokud je půda hodně vlhká, šíří se bakterie velmi rychle a způsobují uhynutí celého trsu. V tomto případě není k dispozici žádný přípravek na ochranu. Pokud jsou kořenový krček a bazální části listů pokryty bělavým vatovitým myceliem je hniloba způsobena polyfágní houbou Sclerotinia sclerotiorum. Později vytváří drobná černá sklerocia, jimiž patogen přežívá několik let. Infikované rostliny je třeba odstranit i s půdou (nesmí být kompostovány) a k ozdravění pozemku je vhodné využít biologický přípravek Contans WG (obsahující spory hyperparazitické houby Coniothyrium minitans). Na jaře, především u přehnojených nebo mrazem poškozených rostlin, mohou zahnívat báze rašících stonků. Nově vyrůstající listy jsou tenké, připomínají spíše listy trav, květních stvolů je jen pár. Původcem hniloby je houba Rhizoctonia solani. K základním preventivním opatřením patří ochrana rostlin před mrazem a úprava vodního režimu. Obvykle postačí odstranění napadených částí a provzdušnění půdy, případně fungicidní zálivka (Dithane M 45, Polyram WG). Hemerocallis Hnědá listová pruhovitost denivky Aureobasidium microstictum, syn.: Kabatiella microstictum Nejčastější chorobou denivek je hnědá listová pruhovitost jejímž původcem je houba Aureobasidium microstictum (syn.: Kabatiella microstictum) vyskytující sei na dalších druzích č. Liliaceae a Amaryllidaceae. Patogen přezimuje ve zbytcích napadených listů. Na jaře, během vlhkého počasí, se uvolňují spory, které jsou deštěm splavovány na sousední listy a způsobují nové infekce. V teplém deštivém létě mohou infekce na sebe plynule navazovat. Konidie se přenášejí na sousední listy nejen stékající vodou, ale i mechanicky - dotykem listů. Primární symptomy se objevují ve střední části listu a šíří se k bázi i vrcholku listu. Mohou mít podobu vodnatých tmavě zelených nebo chlorotických skvrn postupně se protahujících podél střední žilky listu, a měnící zbarvení na rezavě hnědé. Pletivo skvrn odumírá a napadené listy žloutnou a předčasně odumírají. Často jsou silně infikovány listy uvnitř trsu. Za příznivých podmínek pro rozvoj patogenu – dostatečného vlhka – lze pod lupou pozorovat na rubové straně hnědých skvrn lesklou masu bělavých spor, které zajišťují šíření patogenu během vegetace. V odumřelém pletivu starých listů se tvoří sklerocia, jimiž patogen přezimuje a která jsou zdrojem nových infekcí na jaře. Jednotlivé kultivary se liší intenzitou napadení, ale rezistentní kultivary dosud nejsou známy. Napadení houbami r.Colletotrichum se projevuje velkými pruhy odumře- lého pletiva které postupují ze středu od špiček listů. Na odumřelém pletivu se později vytvářejí charakteri- stické ostnité acervuli. zpět HEMEROCALLIS

31 Okrouhlá listová skvrnitost denivky Collecephalus hemerocalli Pro napadení Collecephalus hemerocalli jsou typické okrouhlé až protažené světle až tmavě hnědé skvrny se světle zeleným až žlutým lemem. Symptomy se obvykle vyvíjejí ve vrcholové části listu a postupují směrem k bázi. Napadené listy vadnou a zasychají. Hemerocallis Ochranná opatření proti všech původcům listových skvrnitostí denivky jsou založena především na preventivních opatřeních: průběžném odstraňování napadených listů a na konci vegetace likvidaci odumřelých listů. V případě nutnosti lze aplikovat fungicidy s úč. latkou thiophanate methyl, azoxystrobin, chlorothalonil, flutolanil, mancozeb. Rostliny, které byly v předchozím roce silně napadeny se preventivně ošetřují na jaře, jakmile se objeví nové listy, ještě před vytvořením symptomů. zpět HEMEROCALLIS Virová skvrnitost denivky

32 Antraknóza bohyšky - Colletotrichum sp. Hosta zpět

33 Chloróza, okrajové nekrózy listů a zasychání květních poupat Symptomy: Mezi nejčastější onemocnění hortenzií patří poruchy, tzn. žloutnutí listů – chloróza, okrajové nekrózy listů a zasychání květních poupat. Příčin může být hned několik: poškození kořenů nadměrnou zálivkou či vysokou koncentrací solí v půdě, nevhodné pH, toxicita vápníku, přehnojení fosforem, příliš čerstvá nebo málo vyzrálá zemina. Některé odrůdy reagují na pH 5,8–6, jiné až 6,5 a vyšším tvorbou chlorotických listů. Ke snížení příliš vysoké hodnoty pH často stačí 1–2 dávky síranu amonného, akutní nedostatek železa lze odstranit aplikací Fytovitu nebo zelené skalice. Ochrana: Základem ochranných opatření je znalost primárních požadavků odrůd či kultivarů na pěstování: použití pouze vyzrálé zeminy, zabránění trvalému zamokření půdy, kontrola pH a nepředávkování fosforečnými hnojivy. Hydrangea Pokud dochází ke ztrátě zbarvení květů, je na vině pH substrátu. Modře kvetoucí hortenzie vyžadují pH 4–4,5, růžově a červeně zbarvené 5,5–6. Pro tvorbu barviva je nezbytný hliník (uhličitan hlinitý), který při hodnotách pH > 6,3 je pevně vázán nebo zcela chybí. Podobné účinky má také příliš vysoký obsah fosforu – překročí-li u modrých hortenzií jeho obsah v substrátu 300–350 mg/l je hliník vázán v nepřístupném fosforečnanu hlinitém. Virová kroužkovitosti listů hortenzie Hydrangea ringspot virus Symptomy: I když je u hortenzií popsáno několik druhů virů, mají jen omezený význam. Ne vždy se vytvoří typické symptomy, případně napadení zůstává bez příznaků (latentní). U relativně častého výskytu virové kroužkovitosti listů hortenzie (Hydrangea ringspot virus) je vytvoření symptomů u jednotlivých kultivarů značně proměnlivé. Zatímco některé zůstávají bez příznaků, u jiných se projevují více či méně výraznými kroužky na starších listech, difúzními světlejšími skvrnami, asymetrickými, zkadeřenými či svinujícími se listy a menším počtem květů. Virus mozaiky vojtěšky (Alfalfa mosaic virus) se proje- vuje na listech hortenzií zesvětlením žilek listů, virus bronzovitosti (Tomato spotted wilt virus) chlorotickými, později nekrotickými skvrnami či kresbami na listech. Zatímco první dva uvedené viry se přenášejí šťávou a hmyzem, virus bronzovitosti přenášejí larvy třásněnek. Nejvíce se však viry šíří řízky odebranými z infikovaných matečných rostlin. Rostliny, u nichž se příznaky objevily je nutné bezodkladně odstranit, zničit a nelze je využít k množení. zpět HYDRANGEA

34 Padlí hortenzie Microsphaera polonica Symptomy: Každoročně se na hortenziích objevuje padlí (Microsphaera polonica), zejména u rostlin přehnojených dusíkem, které jsou velmi vnímavé k napadení. Především na rubové straně listů se tvoří jen nepatrný, velmi řídký povlak houby. U většiny kultivarů vznikají na líci listů žlutozelené, později ostře ohraničené červené skvrny. Později napadení přechází i na líc listů, viditelné jako bílo šedé až šedofialové skvrny (červenáním pletiva rostliny reagují i na posátí sviluškami, avšak v tomto případě skvrny nejsou tak ostře ohraničené). Silně napadené listy zasychají a opadávají. Padlí může přecházet i na výhony a květy, které se deformují a nerovnoměrně rozvíjejí. Napadení padlím podporují vysoké teploty ve spojení s vysokou vzdušnou vlhkostí, stejně jako silně kolísající teploty a vlhkost. Padlí přezimuje myceliem v pupenech napadených rostlin. Ochrana: Je zaměřena na preventivní opatření. Pokud se již choroba projevila, lze sice použít fungicidy, ale na listech v místech napadení po usmrcení houby zůstávají hnědé až červenohnědé nekrotické skvrny, výrazně snižující její okrasnou hodnotu. Během vegetace je třeba sledovat především rubové strany listů. Červené skvrny na líci se tvoří až následně po napadení. Fungicidy se aplikují opakovaně od prvních příznaků napadení (např. přípravky na bázi síry, Saprol New, Punch 10 EW, Systhane 12 EC, Topas C 50 WP aj.). Pokud se padlí již rozšířilo, je nezbytné vytvořit nejen souvislý povlak fungicidního postřiku na listech, ale ošetřit i rub listů. Při aplikaci sirných přípravků je nezbytná jistá opatrnost – velmi citlivé mladé měkké výhony a listy mohou být (t > 26 °C) popáleny. Hydrangea Listovou skvrnitost hortenzie Phoma exigua, Septoria hydrangeae, Alternaria hortensiae Symptomy: Na listech se mohou objevit kromě padlí i skvrny různé velikosti a tvaru. Listovou skvrnitost hortenzie způsobuje několik hub - šedozelené skvrny, v jejichž středu se vyvíjejí černé plodničky, způsobuje Phoma exigua, podobné skvrny s antokyanovým okrajem Septoria hydrangeae, okrouhlé, na líci tmavě antokyanové, na rubu červenohnědé skvrny Alternaria hortensiae. Ochrana: Pro chemickou ochranu není v podstatě nezbytná přesná determinace houby. Ve všech případech je ale nutné zabránit dlouhodobému ovlhčení povrchu listů vodou a zajistit jejich rychlé osychání. Při silném napadení se rostliny ošetřují fungicidy ve 2–3 týdenních intervalech (např. Dithane M 45, Novozir MN 80, Saprol New aj.). zpět HYDRANGEA Phoma exigua Alternaria hortensiae B. cinerea

35 Listová skvrnitost Nejznámější chorobou kosatců s oddenky hlízami je listová skvrnitost způsobená houbou Mycosphaerella (Didymellina) macrospora (anam.: Heterosporium gracile, syn. Cladosporium iridis). Na rozdíl od odolných kosatců I. sibirica a jeho hybridů jsou pěstované druhy I. barbata a I. germanica k patogenu vysoce vnímavé. Hostiteli tohoto patogenu jsou i další druhy okrasných rostlin, např. Hemerocalis, Fresia, Narcissus a Gladiolus. Podobné symptomy způsobuje na I. pseudacorus houba Mycosphaerella iridis. Listovou skvrnitost na pěstovaných druzích způsobuje Drechslera iridis a Phoma pseudacori na I. pseudacorus. Rzivost listů kosatce (I. foetidissima a jeho kultivarů) způsobuje rez Puccinia iridis Iris Na kosatcích zjištěny ještě další patogeny, např. Penicillium verrucosum var. corymbiferum způsobující peniciliovou hnilobu a Fusarium oxysporum f.sp. gladioli způsobující hnilobu kořenů a oddenků. Výsadba kosatců může být znehodnocena také bakteriemi Erwinia carotovora ssp. carotovora způsobujícími bakteriální hnilobu oddenků. Vitalitu rostlin výrazně snižují viry (Iris mild mosaic virus, Iris yellow mosaic virus, Iris severe mosaic virus) projevující se chlorotickou mozaikou listů, skvrnitostí květů a odumíráním rostlin. Z živočišných škůdců nejvíce poškozují velkokvěté kosatce květilky. Způsobují zahnívání květích puků a deformaci květů. Nejnepříjemnějším škůdcem jsou však mšice. Za nejvážnější onemocnění lze považovat odumírání výhonů a hnilobu oddenků kosatce Botryotinia convoluta (anam. Botrytis convoluta). Hnilobou trpí především I. germanica, I. pallida a I. atrofuca. zpět IRIS Poškození listů fugicidy

36 Odumírání výhonů a hnilobu oddenků kosatce Botryotinia convoluta (teleom.: Botrytis convoluta) Symptomy: Patogen proniká z půdy do rostlin ranami, které vznikají především při dělení a odběru řízků. Primárně napadené části jsou ukryty pod povrchem půdy a často ujdou pozornosti..Oddenky nebo kořeny v průběhu zimy zahnívají a na jaře jsou víceméně rozrušeny. Brzy na jaře je nápadným znakem onemocnění hustý tmavě šedý povlak (obr. 1) na bázi odumřelých starých listů či povrchu obnažených částí oddenků. Je tvořen konidiofory s konidiemi anamorfního stadia patogena Botrytis convoluta. Konidie jsou přenášeny větrem nebo splavovány deštěm na další rostliny, které mohou infikovat. Napadené rostliny opožděně či nedostatečně raší, při silné infekci vůbec nevyraší. Na měkkých, odumřelých oddencích se vyvíjejí ve velkém množství černá sklerocia (obr. 2), která mohou pokrývat velkou část napadeného oddenku. Botrytis convoluta tvoří nahloučeně svinutá, leskle černá, až 2 cm velká sklerocia, částečně vnořená do hostitelského pletiva. Iris Ze sklerocií nebo mycelia vyrůstají v keříčcích konidiofory s konidiemi, které zajišťují šíření inokula. Sklerocia mohou přežívat v půdě dlouhou dobu, při t 5 °C více než 8 měsíců. Koncem jara až počátkem léta se tvoří pohlavní stadium houby Botryotinia convoluta, tj. stopkatá apothecia s asky a hyalinními, jednobuněčnými askosporami. Během vegetace napadené listy předčasně odumírají, jejich pletivo od báze a okrajů v pásech žloutne a zasychá (obr. 3). Zdrojem infekce mohou být i infikované rostliny, na nichž se symptomy ještě neprojevily. Ochrana: Ochranná opatření jsou značně problematická a založena především na prevenci. V případě výskytu je vhodné napadené rostliny (nebo poškozené části) i s půdou vyjmout a zlikvidovat a dosud zdravé části ošetřit fungicidní zálivkou. Oddenky kosatců je nutné při přesazování či před novou výsadbou mořit. V zahraničí byly používány k zálivce i moření přípravky na bázi benomylu, který u nás již není registrován. K ochraně lze použít fungicidy s účinnou látkou vinclozolin (Ronilan WG), iprodion (Rovral Flo) nebo metconazole (Bavistin WG). zpět IRIS

37 Padlí zavinutky Symptomy: S příbuznými hluchavkovitými (Lamiaceae) rostlinami mají zavinutky společné i choroby a škůdce. Zavinutky jsou vysoce náchylné vůči padlí (Erysiphe sp.). V létě, zejména koncem prázdnin, za slunečných dnů se silnými ranními rosami, se nejprve listy, později stonky i květy pokrývají bělavým moučnatým povlakem padlí. Silně napadené části rostlin žloutnou, zasychají a opadávají. Během vegetace se šíří napadení konidiemi odškrcovanými v řetízcích, koncem léta se ojediněle začínají objevovat na napadených částech černé plodničky (kleistothecia). Padlí přezimuje myceliem v napadených částech. Ochrana: Při prvních příznacích napadení padlím je nezbytné opakované ošetření fungicidy, např. Baycor 25 WP, Kumulus WG, Sulikol K, Topas C 50 WP aj. Především za deštivého počasí se může objevit také jednobytná rez mátová (Puccinia menthae). Na líci listů ústí spermogonia jednotlivě nebo v malých skupinkách, na rubu listů aecidia na okrouhlých, často puchýřkovitých oranžových až purpurových skvrnkách, na řapících a stoncích protažených. Napadené části se deformují. V létě se na rubu listů se tvoří nápadné žluté až nahnědlé skvrny s ložisky letních skořicově zbarvených spor uspořádaných do kruhu kolem centrálního ložiska. Koncem léta vznikají na rubu listů v jednotlivých nebo se slévajících polštářkovitých ložiscích tmavě hnědé až černé zimní spory. Silně napadené trsy je vhodnější odstranit. K chemické ochraně lze použít fungicidy, např. Dithane M 45, Novozir MN 80, Polyram WG aj. Kromě padlí a rzi se jen výjimečně mohou objevit také listové skvrnitosti vyvolané houbami, např. Cercospora sp., Ramularia spp., Ascochyta lamiorum nebo Phyllosticta monardicola. Askochyta způsobuje po obou stranách listů viditelné okrouhlé až protažené, převážně nepravidelné žluto až tmavě hnědé, později šedivě hnědé, tmavě šedé nebo bělavé 2-10 mm velké skvrny s více či méně zřetelným purpurovým až černohnědým lemem. Skvrny se mohou slévat. Na líci listů ve středu skvrn jsou viditelné černé pyknidy. Monarda Fylostikta tvoří drobnější 4-6 mm velké skvrny, zpočátku rezavě hnědé, později zasychající a měnící barvu na šedohnědou, s tmavě hnědým lemem. V odumřelém pletivu jsou jako černé viditelné tečky plodničky houby – pyknidy. Ochrana: Rovral Flo, Polyram WG, Dithane M 45 aj. Kořeny zavinutky někdy napadají půdní houby, zejména Rhizoctonia sp. a Thielaviopsis basicola, způsobující hnědnutí a odumírání kořenů. Na ochranu proti těmto houbám lze aplikovat fungicidy (Bavistin WG, Polyram WG aj. ) zálivkou. zpět

38 Paeonia zpět Šedá stonková hniloba a zasychání pupenů pivoňky Botrytis paeoniae Téměř každoročně se vyskytuje u P. officinalis šedá stonková hniloba pivoňky. B. paeoniae napadá stonky těsně pod povrchem půdy a šíří se směrem k vrcholu. Po vyrašení jednotlivé výhony vadnou a padají v důsledku měkké hniloby báze. Za vlhkého počasí se napadené pletivo pokrývá šedohnědým povlakem konidioforů. V hustých trsech je často napadeno 5 i více stonků, a pokud se dotýkají, napadení se snadno šíří. Hniloba postupuje oběma směry, avšak na hlíznatě ztloustlé kořeny bylinných pivoněk nebo kořeny dřevitých pivoněk nepřechází. S nastupujícím teplým suchým počasím choroba přechází do klidového stadia. Zahnívající pletiva zasychají, avšak následkem poškození mohou jednotlivé stonky vadnout, ale již nepadají. PAEONIA

39 Paeonia Symptomy: Na stoncích napadených houbou, ale i zdravých, často zasychají pupeny květů. Následkem napadení kališní a korunní lístky, jakož i řapíky květů, již v raném stadiu zastavují růst. Květní pupen, případně i 5–15 cm stoku pod květem, hnědne a zasychá a za vlhka se pokrývá šedivým povlakem houby. Z napadených pupenů se infekce snadno přenáší na listy, na nichž se od řapíku nebo okrajů či středu listu tvoří nekrotické skvrny, které se za vlhkého počasí velmi rychle zvětšují. Ochrana: pokud se hniloba stonků vyskytuje každoročně, ještě před rašením se podle velikosti trsu či keře aplikuje 1–2 l fungicidní zálivky (např. Rovral Flo nebo Euparen 50 WP). Pokud je počasí deštivé, nebo rostliny byly silně napadeny, je nutné zálivku po 4 týdnech opakovat a opět na podzim. Proti napadení květních poupat a listů se rostliny opakovaně ošetřují od objevení se prvních příznaků. Pupeny musejí být postřikem zcela pokryty. Během května a června se mohou objevit výhony, které i při dostatku vláhy za teplého počasí vadnou. Jsou napadeny plísní šedou a je nutné je odstranit. Je-li nezbytné odebrat sazenice z napadených rostlin, pečlivě odstraňte půdu z kořenů (obsahuje sklerocia houby, obr. 4) a před výsadbou namočit na hodinu do fungicidního roztoku. Ohrožené porosty není vhodné na zimu zakrývat listím nebo rašelinou, vyloučit hnojení chlévskou mrvou nebo hnojivy s vyšším podílem dusíku. zpět PAEONIA

40 Paeonia Kladosporiová listová skvrnitost pivoňky Cladosporium paeoniae Symptomy: Velké hnědé až modrofialové skvrny na okrajích a špičkách listů se velmi rychle zvětšují, slévají se a zasychají. Na rubu sametově hnědočerný až olivový povlak spor. Při silném napadení listy zasychají. Ochrana: opakované ošetření (1x 10–14 dnů) listů přípravky s účinnou látkou macozeb nebo měďnatými. Rzivost pivoňky Cronartium flaccidum Symptomy: Na líci listů protáhlé hnědé skvrny s fialovým lemem, na rubu sloupečkovité výrůstky zimních spor. Napadá také hořce, netýkavky, lichořeřišnici aj. Mezihostitel Pinus silvestris. Ochrana: opakované ošetření (1x 14 dnů), zejména rubové strany listů přípravky s účinnou látkou macozeb nebo triforin sloupečky teleuto spory rzi Cronartium flaccidum PAEONIA zpět

41 Paeonia Septoriová listová skvrnitost pivoňky Septoria peaoniae Symptomy: Okrouhlé, světle hnědé, často zónované skvrny velikosti hrášku s difuzním purpurovým lemem. Často pergamenovitě světlý střed skvrn s černými zanořenými pyknidami vypadává. Ochrana: opakované ošetření (1x 10–14 dnů) listů přípravky s účinnou látkou macozeb, maneb nebo měďnatými. Virová kroužkovitost pivoňky Paeony ring spot virus – PRSV Symptomy: na listech nevýrazně ohraničené skvrny a kresby nebo na bělavé až sytě žluté ostře ohraničené kroužky. Tvorba květů, jejich velikost i počet se silně snižuje. Po přesazení skvrnitost většinou dočasně zmizí a objeví se až ve druhém roce. Ochrana: Napadené rostliny je nutné při objevení se prvních příznaků na jaře odstranit a zničit. padlí pivoňky Erysiphe paeoniae PAEONIA zpět

42 Volutelová listová spála a korová nekróza pachysandry Volutella pachysandricola,teleom. Pseudonectria pachysandricola Symptomy: Rostliny napadené houbou Volutella pachysandricola jsou postiženy listovou spálou a korovou nekrózou stonků. Houba je považována za příležitostného parazita, který je pro silné rostliny neškodný, případně způsobuje jen nepatrné škody. Poraněné či stresované rostliny však osídluje velmi agresivně. Především za vlhkého počasí jsou napadené rostliny během krátké doby znetvořeny, případně značná část porostu hyne. Nejčastěji se šíří v porostech poškozených mrazem, hmyzem, vystavených přílišnému oslunění nebo na právě přesazených či sestříhaných rostlinách. Na listech, stoncích nebo větvích se vytvářejí nepravidelné žlutohnědé až hnědé skvrny, často s koncentrickými světlejšími a tmavějšími zónami a tmavě hnědým okrajem. Skvrny se postupně rozšiřují na celé listy, které odumírají. Pachysandra Na větvích vznikají zpočátku vodnaté zelenohnědé korové nekrózy, které později zasychají a hnědnou. Části ležící nad napadeným místem vadnou a odumírají. Skvrny obvykle postupně obepnou celou větev a většina listů odumírá. Na poléhajících větvích se první léze často objevují v místě kořenění. Infekce se často šíří do zdravého pletiva z poškozených či stárnoucích částí rostlin nebo špiček listů popálených sluncem. zpět

43 Pseudonectria pachysandricola je ranový parazit, který za příznivých podmínek pro rozvoj onemocnění je schopen během 2 týdnů po infekci obepnou celý obvod stonku. Pachysandra Symptomy: Koncem léta a během podzimu se za vlhkého počasí vyvíjí na povrchu korových nekróz nebo na rubu nedávno uhynulých listů mnoho bledých, s přibývajícím stářím tmavnoucích růžových polštářkovitých konidiomat (sporodochia) parazitické houby Volutella pachysandricola (anamorfa). Na listech jsou uspořádána v koncentrických kruzích, na stoncích rovnoměrně roztroušená, protrhávající pokožku. Sporodochia, s bezbarvými řídkými sety po obvodu, dosahují velikosti až 400 μm. Uvolňované konidie tvoří růžově zbarvenou masu. Během léta a začátkem podzimu vznikají na právě infikovaných stoncích jednotlivě nebo v polštářcích červená perithecia teleomorfy. Sporodochia dosahují velikosti až 400 μm. Uvolňované konidie tvoří růžově zbarvenou masu. Jednotlivé konidie jsou jednobuněčné, bezbarvé, 14–24 x 2–4 μm s mírně zašpičatělým koncem, s 1 až 2 olejovými kapkami. Během léta a začátkem podzimu vznikají na stoncích jednotlivě nebo v polštářcích červená perithecia teleomorfy Pseudonectria pachysandricola. Perithecia jsou více či méně globózní, 200–250 μm, s jednobuněčnými bezbarvými askosporami, 10–15 x 3–4,5 μm. Ochrana: Hustý porost pachysandry vytváří příznivé podmínky pro rozvoj a šíření patogenu. Pokud byly rostliny mechanicky poraněny, aplikují se především během vlhkého období fungicidy, např. Dithane M 45, při ojedinělém výskytu na počátku napadení lze aplikovat systemický fungicid např. Baymat flüssig. Fungicid absorbovaný listy sice omezí vytváření nových lézí, avšak již vytvořené léze neodstraní. zpět

44 Listová skvrnitost a kořenová hniloba muškátu Cylindrocladium scoparium Morg. (teleomorfa.: Calonectria scoparia Terash) Symptomy: Půdní houba Cylindrocladium scoparium (teleomorfa: Calonectria) byla zaznamenána jako patogen 66 druhů rostlin, u nichž způsobuje listové skvrnitosti, hniloby kořenů, kořenového krčku či báze stonku. Pro optimální rozvoj houby je nezbytná vysoká relativní vzdušná vlhkost a teplota 21–29 °C. Z bělavého mycelia vyrůstají vzpřímenékonidiofory, které jsou v horní části dichotomicky větvené. Hlavní osa se ale nevětví, ve vrcholu je kulovitě zakončena. Cylindrické 2 buněčné konidie se odškrcují jednotlivě, ale postupně se slepují do větších celků. C. scoparium vytváří velké množství drobných, z počátku žlutých, postupně hnědnoucích drobných sklerocií. Mikrosklerocia si udržují životaschopnost až 5 let. Pelargonium Na bázi zakořeněných rostlin se objevují zpočátku nahnědlé, postupně tmavnoucí okrouhlé až oválné skvrny postupně se protahující i rozšiřující po obvodu stonku. Při vyjmutí kořenů je nápadné jejich zhnědnutí a silně pokročilý rozklad. Na povrchu kořenů je viditelný bělavý nálet houby. Řapíky postupně žloutnou až hnědnou, čepele od báze zasychají. U starších rostlin se napadení projevuje mírným vadnutím a žloutnutím a postupných zasycháním listů postupující od báze k vrcholu stonku. Za 14 dnů až 3 týdny po objevení se prvních příznaků rostliny odumírají. Ochrana: odstranění podezřelých rostlin z porostu a fungicidní ochrana Topsin 500 SC (0,1 %), Bravo, Rovral (0,2 %) Sarfun v případě potřeby ošetření opakovat. zpět PELARGONIUM

45 Pythiová hniloba muškátu Pythium spp. Symptomy: Řízky, ale i zakořeněné rostliny, vadnou, báze stonku černá a podléhá mokré hnilobě.napadeny mohou být i kořeny starších rostlin. Ochrana: fungicidní zálivka (např. Previcur 607 SL) Pelargonium Rzivost muškátu Puccinia perlarginii-zonalis Symptomy: Na líci listů žluté, postupně hnědnoucí skvrny, na rubu rezavě hnědé polštářku spor uspořádané do kroužků. Ochrana: Odstranění napadených listů, fungicidní ochrana (např. Baycor 25 WP). Bakteriální skvrnitost a vadnutí muškátu Xanthomonas hortorum pv. pelargonii Symptomy: Za slunečných dnů jednotlivé listy i při dostatku vláhy vadnou, později žloutnou a zasychají. Stonky mají zčernalé báze. U starších rostlin se někdy objevují na listech světlé „olejovité“, později hnědnoucí skvrny. Ochrana: napadené rostliny je nutné odstranit a zlikvidovat. Korkovitost muškátu Na rubové straně listů korkovité bělavé až světle hnědé puchýřky. Možnost záměny s posátím třásněnkami! Porucha je vyvolána vysokou vzdušnou nebo půdní vlhkostí, příp. jejím kolísáním. zpět PELARGONIUM

46 Padlí plamenky Erysiphe magnicellulata (= E. cichoracearum) a Sphaerotheca fusca (= S. fuliginea), Symptomy: Nejčastějším, každoročně se vyskytující chorobou je padlí plamenky – Erysiphe magnicellulata (= E. cichoracearum) a Sphaerotheca fusca (= S. fuliginea), která se objevují především za vlhkého teplého počasí na listech, stoncích i květech v podobě moučnatých bělavých povlaků. Pouhým okem nelze jednotlivé druhy padlí od sebe odlišit. E. magnicellulata tvoří elipsoidní až cylindrické konidie 26–30(35)  (13)14–17  m odškrcované v řetízcích, kleistothecia (  145  m) mají bazální většinou jednoduché bezbarvé až světle hnědé přívěsky a obsahují 13–23 vřecek se vřeckosporami. S. fusca tvoří větší konidie (27–40  15–20  m) a menší kleistothecia (  84–90  m). Ochrana: při prvních příznacích napadení opakovaná aplikace některého z registrovaných přípravků, např. Sulikol K, Rovral Flo aj. Phlox zpět PHLOX

47 Askochytová listová skvrnitost a odumírání výhonů Symptomy: Především na těžších, nadměrně vlhkých půdách se může objevit askochytová listová skvrnitost a odumírání výhonů, které jsou způsobeny houbou Ascochyta phlogis. Patogen, hojně rozšířený především v Sev. Americe, způsobuje žloutnutí a odumírání výhonů Phlox subulata a P. paniculata. Na listech se tvoří protažené či nepravidelné šedivé, od středu blednoucí skvrny. Ve vybělené části na líci listů se později objevují černé pyknidy (  180–200  m). Patogen se šíří během vegetace 1–2 buněčnými cylindrickými až protaženě oválnými pyknosporami (9–14  3–4  m). Symptomy na P. subulata by bylo možné zaměnit s poškození háďátky, avšak spolehlivým znakem houbového onemocnění je přítomnost drobných černých pyknid v postiženém pletivu. Postižení listů se velmi podobá septoriové listové skvrnitosti (Septoria phlogis). Na listech jsou viditelné okrouhlé, antokyanové skvrny s difuzním okrajem a často tečkovitě vyběleným středem. Ve světlejším pletivu jsou ponořeny drobné černé plodničky houby - pyknidy. Obzvláště na listech na bázi stonku jsou skvrny tak četné, že listy odumírají. Postižené výhony je nutné na podzim odstranit - seřezat těsně nad povrchem půdy. Ochrana: K ochraně proti askochytové i septoriové skvrnitosti se aplikují fungicidy (např. Dithane M 45, Polyram WG či přípravky na bázi mědi) již při prvních příznacích napadení, opakovaně ve 14 denních intervalech. Phlox Verticillium albo-atrum Symptomy: Verticillium albo-atrum proniká z půdy drobnými rankami do kořenů a cévních svazků, kterými prorůstá až k vrcholu. Napadení se projevuje často jen na polovině stonku. Listy od báze postupně žloutnou, v pokročilém stadiu od okrajů hnědnou, vadnou a svinující se. Odumírají nejen listy, ale stonky slábnou a počet výhonů v trsu se snižuje až postupně celá rostlina uhyne. Na průřezu napadených stonků jsou viditelné zhnědlé svazky cévní, zatímco povrch stonků zůstává bez symptomů. Protože se jedná o houbu prorůstající cévními svazky, není chemická ochrana dostatečně účinná. Napadené rostliny je nutné i s velkým objemem půdy vyjmou, zničit a na daném stanovišti přerušit pěstování alespoň na 5 let. Verticillium přežívá také v plevelích. Kromě houbových patogenů bylo u plamenek zaznamenáno i napadení viry a fytoplazmami. Následkem napadení některými viry (např. Tobacco necrosis virus) mohou rostliny uhynout. Přítomnost uvedeného viru se projevuje na listech zkadeřením či deformacemi s černohnědými skvrnami nebo mozaikovitým prosvětlením s hnědými žilkami. Postiženy bývají také stonky – více či méně zesílené, deformované, s černými podélnými proužky a prasklinami. Zkrácení internodií a krnění výhonů dodává rostlinám keříčkovitý vzhled, negativně je ovlivněna i tvorba květů. Rostliny silně napadené tímto virem většinou brzy hynou. Přítomnost fytoplazmy se projevuje nápadnou změnou barvy květů – místo bílé, červené apod. jsou okvětní lístky zelené, případně celé květy deformované, silně rozvětvené tenké výhony s listy s částečně či úplně žlutými žilkami. Na ochranu proti virům a fytoplazmám dosud nejsou k dispozici chemické přípravky. zpět PHLOX

48 Padlí třapatky Erysiphe cichoracearum Echinacea, syn.: Rudbeckia Symptomy: Nejčastějším patogenem napadajícím třapatky během léta a na podzim je padlí – Erysiphe cichoracearum. Na listech, vrcholcích stonků, příp. květech, se objevují bělavé povlaky parazitického padlí. Napadené části žloutnou a listy předčasně opadávají. Patogen přezi- muje myceliem či plodničkami na napadených rostlinných zbytcích. Rudbeckia Plíseň slunečnicová Plasmopara halstedii Symptomy: U sazenic, případně mladých rostlin, byla zjištěna také plíseň slunečnicová (Plasmopara halstedii). Napadení se projevuje vadnutím a odumíráním sazenic, dospělé rostliny nehynou, ale jsou silně deformované se žloutnoucími listy. Třapatky napadá i Sclerotinia sclerotiorum a Verticillium spp. způsobující vadnutí. U rostlin napadených Verticillium spp. žloutnou či vadnou listy či stonky pouze na jedné straně, často je zasažena jen polovina listu. Parazit prorůstá ze zhnědlých svazků cévních uvnitř stonku na povrch, avšak bělavý práškovitý povlak na odumřelých částech se objevuje jen zřídka. Napadené rostliny je nutné likvidovat, chemická ochrana není dostatečně účinná. Třapatky napadené S. sclerotiorum mají nejprve na bázi stonku světlé vodnaté skvrny. Napadené pletivo velmi rychle podléhá hnilobě a za příhodných podmínek se šíří přes řapíky na listy. V záhonu se napadení většinou objeví hnízdovitě, na jednotlivých rostlinách, které během krátké doby hynou. Za vyšší vzdušné vlhkosti se na napadených částech vytváří bílý hustý vatovitý povlak mycelia se špinavě bílými, postupně černajícími shluky – sklerocii, která mohou dosáhnou velikosti fazole. Sklerocia se vyvíjejí také ve stonku. Z odumřelých pletiv sklerocia snadno vypadávají do půdy, kde přežívají 6-8 let a za příznivých podmínek vyvolávají nové infekce. Ochrana: Pokud se v záhonu objeví jen ojedinělé napadené rostliny, je nezbytné je odstranit dříve než se vytvoří sklerocia a na místo výskytu zálivkou aplikovat fungicid. Ostatní rostliny se ošetřují, především báze, fungicidy, např. Rovral Flo, Ronilan WG aj. K preventivní aplikaci lze využít biopreparát Contans WG obsahující spory hyperparazitické houby Coniothyrium minitans likvidující sklerocia. Ochrana: Ochranná opatření se zahajují od prvních příznaků napadení – aplikace fungicidů opakovaně ve 14 denních intervalech, např. Kumulus WG, Saprol New, Sulikol K aj. zpět

49 Septoriová listová skvrnitost rozchodníku Septoria sedi Symptomy: V létě se ovbjevuje na listech rozchodníku septoriová listová skvrnitost rozchodníku (Septoria sedi). Na šedozelených dužnatých listech se po obou stranách vytvoří 5–8-(10) mm velké kulaté tmavě hnědé, později černé skvrny. Napadené listy velmi rychle opadávají. Na bezlistých stoncích zůstávají pouze vrcholová květenství. Sedum Během vegetace se houba šíří pyknosporami, přezimuje v napadených rostlinných zbytcích. Ochranná opatření zahrnují odstranění napade- ných stonků, shrabání a likvidaci opadaných listů a při prvních pří- znacích choroby aplikaci fungicidu (např. Rovral Flo, Dithane M 45 aj.). V pokročilém stadiu napadení se objevují eliptické černé skvrny i na stoncích. V pletivu skvrn na listech jsou viditelné drobné černé plodničky – pyknidy (78–140  m), obsahující nitkovité bezbarvé pyknospory (20–48  1–1,5  m) s několika málo zřetelnými přepážkami. zpět

50 Listová skvrnitost čistce Symptomy: Různě velké, oválné, hranaté či nepravidelné, případně slévající se skvrny na listech čistce mohou způsobovat různé druhy hub. Určit původce skvrnitosti pouze na základě vizuálního posouzení není možné, i když při podrobnějším popisu jsou uváděny rozdíly ve vzhledu skvrn. Ramularia sp. způsobuje nepravidelné hnědavé skvrny, Ascochyta sp. hnědé koncentricky zónované skvrny s pyknidami na líci listů, Phyllosticta sp. tvoří nepravidelné hnědé skvrny s bělavým středem a pyknidami na líci listů, Septoria sp. okrouhlé hnědé skvrny s červeným lemem, s postupně blednoucím středem a černými pyknidami. Na líci listů pod stříbřitými chloupky často ujdou pozornosti drobné hnědé nepravidelné skvrny. Po odtržení listu jsou však dobře viditelné při prohlédnutí proti světlu. Od června do listopadu se na listech vyvíjejí jen 0,1 mm velké kulovité plodničky – pyknidy Stachys Phyllosticta stachydis Brun Po odstranění chloupků na líci listů se pod lupou objeví drobné černé pyknidy (70  100 μm). Za vlhka jsou z nich uvolňovány cylindrické spory – konidie (4–8  1–2 μm), které zajišťují rozšíření houby. Ochrana: Symptomy však nejsou vždy zcela jednoznačné a bez mikro- skopického vyšetření nelze houby rozlišit. Pro ochranu však postačí zvolit některý z přípravků určený proti listovým skvrnitostem, který se aplikuje při prvních příznacích napadení, např. Baycor 25 WP a Saprol New, které působí i proti padlí a rzím nebo kontaktní Dithane M 45, Dithane DG, Novozir MN 80. Nejčastěji se na kořenových hnilobách podílejí půdní houby, především r. Phytophthora, Pythium, Thielaviopsis, Rhizoctonia aj. Proti prvním dvěma uvedeným rodům jsou povoleny přípravky např. Previcur 607 SL (v dávce 8–10 l/m2 aplikační kapaliny), proti dalším dvěma např. Fundazol 50 WP (3–4 l/m2), Bavistin WG, které se aplikují zálivkou. zpět

51 Hniloba stonků a listová skvrnitost tulipánu Botrytis tulipae (Lib.) Lind, teleom.: Botryotinia Symptomy: Rašící tulipány mají zakrnělé, deformované listy s matně šedozelenými skvrnami, případně zasychajícími špičkami. Květy se dále nevyvíjejí, nebo jsou deformované, případně s světlými či tmavými skvrnami na korunních lístcích. Listy vyrůstající z napadených cibulí mohou být celé narůžovělé či antokyanové, nebo jsou zbarveny jen špičky a okraje drobných, předčasně odumírajících listů. Po odstranění pevné slupky cibule jsou vidět na bílých dužnatých suknicích hnědé skvrny, na nichž se za dostatečné vlhkosti vyvíjí šedivý povlak plísně. Na silně napadených cibulích jsou často četná drobná černá sklerocia. Infekce zdravých rostlin během vegetace se projevuje na listech a květech drobnými tečkovitými skvrnkami. Patogen přechází z infikovaných matečných cibulí na dceřiné, na nichž se objevují skvrny až na podzim. Viditelné jsou až po odstranění slupky. Ochrana: moření cibulí, na jaře při objevení se špiček listů zálivka nebo postřik fungicidy (mancozeb, iprodione, vinclozolin). V případě nebezpečí infekce se aplikují fungicidy v 10–14 denních intervalech až do kvetení. Tulipa Virová pestrokvětost tulipánu Flower break mosaic virus Symptomy: Na květech jednobarevných kultivarů se náhle objevují ostře ohraničené, různě velké světlejší až bílé proužky až plochy. Při silných infekcích jsou korunní lístky zmenšené a rostliny předčasně hynou. Listy infikovaných tulipánů zůstávají většinou bez příznaků, pouze jsou menší nebo se žlutozelenými, protaženými, nevýraznými skvrnami či proužky. Virus je přenosný šťávou a mšicemi (např. na druhy r. Lilium, které zůstávají bez příznaků). Napadené tulipány by měly být z porostu odstraněny. zpět

52 Phoma exigua Puccinia spp. Fomová hniloba barvínku Symptomy: Za chladnějšího vlhčího počasí (t 10–18 °C) se v porostech barvínku vyskytuje fomová hniloba vyvolaná houbou Phoma exigua. Napadá drobnolisté i velkolisté, stálezelené i pestrolisté barvínky. Přítomnost formy prozradí tmavě hnědé až černé léze na poléhavých přezimujících stoncích, které se dotýkají povrchu půdy nebo jsou v její těsné blízkosti. Nekrózy se rychle rozšiřují, a během několika dnů opásají celý stonek. Stonky nad svraštělým černým pletivem odumírají. Vinca Foma často přechází z lézí na bázi stonku do vyšších pater, případně na řapíky a báze čepelí listů. Napadené listy hnědnou, vadnou a předčasně opadávají, následně odumírají celé rostliny. Listová skvrnitost se může vyskytnout i bez přítomnosti lézí na stoncích. Infekce, vývoj choroby, exprese symptomů a reinfekce se může opakovat, pokud je chladné vlhké počasí a půda velmi vlhká Z jednotlivých infikovaných rostlin se patogen v porostu během několika týdnů hnízdovitě rozšíří. Rzivost barvínku Puccinia spp. (V. major – P. vincae). Symptomy: Na napadených listech (ojediněle i výhonech) se nejprve na líci objevují světle zelené až žluté skvrny, později se na rubu prolamují rezavě hnědá ložiska spor. Patogen přežívá myceliem a černými pyknidami v napadených zbytcích stonků a listů ve vlhké půdě (půda s vlhkostí vyšší než 50 % polní kapacity). Na jaře, v době rašení nových výhonů a listů barvínku, začíná růst i mycelium. Krátce po vyrašení (konec dubna/začátek května) infikované nové stonky vadnou, mění barvu na hnědou až černou a odumírají. V odumřelém pletivu jsou viditelné drobné černé plodničky – pyknidy, z nichž se za deště či během zavlažování uvolňují pyknospory. Spory roznášené vodou tvoří významný zdroj infekce. Léze na stoncích jsou viditelné přibližně za 10 až 14 dnů po infekci. Ochrana: V případě potřeby lze použít měďnaté fungicidy nebo např. Dithane M 45, Polyram WG aj. S ošetřením je nutné začít od rašení a opakovat 1x měsíčně, pokud rostliny přirůstají, tj. poloviny až konce léta. zpět

53 Občas se u macešek objeví nedostatky ve výživě. Pokud se vyskytne u nejmladších listů mezižilková chloróza s následným hnědnutím okrajů, jedná se o nejčastější poruchu - nedostatek železa. U právě dospělých listů (nikoliv mladých, ještě se rozvíjejících) je způsobena nedostatkem hořčíku. Následně celé listy zežloutnou, případně od okrajů nekrotizují. Velmi specifické jsou ojedinělé příznaky nedostatku boru. Vyvíjející se listy jsou malé, ztloustlé a svraštělé. Často se zastaví (nebo odumře) růst hlavní lodyhy a postranní lodyhy se ztloustlými svraštělými listy se roztáhnou. Macešky jsou velmi citlivé na zasolení půdy, vyšší koncentrace hnojiv vede k nadměrnému olistění a oddálení kvetení. Bakteriální listová skvrnitost macešky Symptomy: Velké škody mohou způsobit bakterie r. Pseudomonas. Na podzim mají rostliny nápadně vybledlé vrcholky lodyh, na jaře jsou symptomy ještě výraznější. Rostliny zaostávající v růstu, lodyhy jsou zakrnělé, s úzkými deformovanými listy a květy, které již v pupenech zahnívají. U modře a fialově kvetoucích macešek (u světlých méně nápadné) vznikají nejčastěji na nejstarších listech a stoncích tmavé antokyanové až černé skvrny s více či méně zřetelným průsvitným „olejovým“ lemem. Skvrny jsou nejprve tečkovité, velikosti špendlíkové hlavičky, postupně se zvětšují a nekrotizují. Z paždí listu, které je vlivem trvale zvýšené vlhkosti nejohroženější, se šíří hluboko do lodyhy hniloba. Následně odumírá nejen lodyha, ale většinou celá rostlina. Také na kořenech jsou viditelné zčernalé léze a odumřelé černé postranní kořeny. Cévní svazky kořenů a lodyh jsou tmavě zbarvené. Bíle, žlutě a světle modře kvetoucí macešky jsou méně náchylné než s tmavými květy. Vzhledem k možnosti záměny se skvrnitostí vyvolanou houbami (M. acerina, Ramularia sp.) je nezbytná přesná determinace patogena. Bakterie se přenášejí osivem. Napadené i podezřelé rostliny je nutné odstranit. Protože v současné době nejsou registrovány baktericidy, zůstávají základem ochrany při pěstování ve sklenících preventivní opatření. Ochrana: Pokud se bakterióza vyskytla u rostlin ve volné půdě, je nezbytné na několik let pěstování přerušit. Preventivní účinek má opakovaná aplikace (8–10 dnů) měďnatých přípravků, které sice nezabrání infekci kořenů, ale omezí šíření z rostliny na rostlinu (déšť). Při aplikaci měďnatých přípravků je však nutné počítat s jistým zpomalením růstu. Viola Listová skvrnitost macešky Symptomy: Na podzim, za vlhkého počasí, při velkém kolísání teplot a nedostatku světla se vyskytuje plíseň macešky (Peronospora violae). Jako obligátní parazit se nachází pouze na živých rostlinách rodu Viola. Napadení se projevuje na líci listů difuzním žloutnutím čideformacemi, často však zůstává bez příznaků. Patogen přezimuje v pletivu listů mikroskopickými trvalými sporami (oospory cca. 25 µm), ale mycelium se nepozorovaně rozrůstá uvnitř listů. Za vyšší RVV pronikají z průduchů na rubové straně listů roz- větvené sporangiofory se sporangii a tvoří šedobílý, někdy lehce nafialovělý povlak. Napadení plísní lze výrazně ovlivnit snížením vlhkosti. Ochrana: během počasí příznivého pro výskyt plísně se fungicidy aplikují preventivně. Při použití kontaktních fungicidů (Dithane M 45, Polyram WG) je nutné ošetřit i rubovou stranu listů a aplikace opakovat v týdenních intervalech. Přípravky však zanechávají na květech stopy. Systemické fungicidy (Previcur 607 SL, v zahraničí i Aliette) se aplikují v 14 denních intervalech. zpět VIOLA

54 Listová skvrnitost macešky Mycocentrospora acerina Symptomy: Hospodářsky nejvýznamnější onemocnění macešky způsobuje Mycocentrospora acerina. Patogen se velmi rychle šíří a nezřídka dochází k úplné likvidaci porostu. K infekci dochází již při 0 °C (opt. 5–15 °C, časté srážky), ale symptomy se rychle vyvíjejí až od 5–8 °C. Za 2 dny po infekci vznikají na listech jednotlivé 1–2 mm velké antokyanové až černé skvrny, které od středu nekrotizují. Počet i velikost skvrn na listech kolísá v závislosti na intenzitě infekce. Při silné infekci mohou být kromě listů infikovány i palisty, korunní lístky a lodyhy. Na rozdíl od kulatých skvrn na listech jsou skvrny na lodyhách čárkovité. V pokročilém stadiu jsou skvrny lemovány světle zeleným, později průsvitným lemem, což silně připomíná bakteriální skvrnitost. Chlorotické pletivo postupně nekrotizuje a mění barvu na světle hnědou, zatímco okraje zůstávají antokyanové až černé. Na skvrnách jsou patrné koncentrické nekrotické prstence. Při silné infekci se mohu skvrny slévat do velkých nekrotických ploch zasahujících celou čepel. Silně napadené listy i celé rostliny odumírají, nově vyvíjející se listy zůstávají bez symptomů. Viola Pochází-li infekce z půdy, je zasažen kořenový krček, případně horní části kořenů. Celá rostlina mění barvu na světle hnědou a náhle odumírá. Napadení zůstává často latentní a projeví se teprve až při vyšších teplotách vadnutím. Často se současně vyskytuje i plíseň šedá (Botrytis cinerea), která poškození ještě zesílí. Pokud se provádí chemická ochrana proti listovým skvrnám, k destrukci kořenů většinou nedochází. Patogen přežívá v půdě trvalými sporami (nejméně 1 rok), ale i v plevelích (např. Capsella bursa-pastoris, Stellaria media), okrasných rostlinách (Delphinium, Myosotis, Primula aj.) a pěstované zelenině (např. mrkev, pastinák, celer). Přenáší se i osivem. Ochrana: Z hlediska ochrany je kritické období tvorby trvalých spor a následně uplatňovaných hygienických opatření (půda, pracovní plochy, květináče). Fungicidy se aplikují již při prvních symptomech onemocnění (Polyram WG a Dithane M 45 vykazují nižší účinnost a ovlivňují dobu kvetení). zpět VIOLA

55 Bílá listová skvrnitost Ramularia lactea Symptomy: Při nízkých teplotách se vyskytuje také bílá listová skvrnitost. Poměrně často se na listech macešek objevují světle hnědé až téměř bílé skvrny s tmavším okrajem (Ramularia lactea). Viola Za vysoké vlhkosti v pokročilém stadiu napadení se na rubu skvrn tvoří svazečky konidioforů s konidiemi. Ochrana: Lze využít např. Bavistin WG, v zahraničí také Score 250 EC nebo Tilt 250 EC. šedá plísňovitost macešky Botrytis cinerea Symptomy: V hustých výsadbách, za vysoké vlhkosti a dlouhodobém ovlhčení a nedostatku světla jsou často listy, stonky a květy macešek napadeny plísní šedou (Botrytis cinerea). Napadené pletivo je nejprve vodnaté, postupně nekrotizující a za vyšší vlhkosti se pokrývá charakteristickým šedohnědým hustým povlakem konidioforů s konidiemi. V případě ohrožení porostu se ve sklenících preventivně aplikují v 10–14 denních intervalech fungicidy, např. Rovral Flo nebo Euparen Multi. Ochrana: S ochrannými opatřeními je nutné začít při prvních příznacích napadení (opakovaná aplikace fungicidu Saprol New). Padlí macešky Oidium violae Na maceškách pěstovaných především ve sklenících se může objevit ve formě bělavého povlaku během butonizace a kvetení padlí (Oidium violae). Napadené části žloutnou a zasychají, výrazně je zkráceno období kvetení i okrasná hodnota. Padání klíčních rostlin Pythium sp. Phytophthora sp Symptomy: Ve výsevech macešek a při opakovaném pěstování na stejných plochách mohou závažné škody způsobit půdní houby, především Pythium sp. a Phytophthora sp. Vyskytují se především za vyšší vlhkosti či při trvalém zamokření substrátu. Poškození kořenů (Pythium sp.) nebo kořenového krčku a horní části kořenů - zatímco ostatní část kořenového systému zůstává bílá a „téměř“ bez poškození (Phytophthora sp) - lze omezit preventivní zálivkou rostlin (zálivka Previcur 607 SL+ Rovral Flo). Naopak při poškození kořenových špiček je možným původcem Fusarium culmorum, celého kořenového systému starších rostlin Rhizoctonia solani (zálivka Rovral Flo, Bavistin WG). zpět Myrothecium roridum VIOLA

56 Hnědá listová skvrnitost juky Coniothyrium concentricum, teleom.Paraphaeosphaeria obtusispora Jedním z houbových patogenů, který poškozuje listy juk, je Coniothyrium concentricum (anam.); Paraphaeosphaeria obtusispora (teleom.). Yucca Houba způsobuje obdobné symptomy i na Y. gloriosa a Y. glauca, u nichž se skvrny šíří především od okrajů listů. Ochrana: Při výskytu onemocnění se ošetřují rostliny již na jaře. Při prvních příznacích napadení je nutné poškozené listy odstranit a rostliny opakovaně ošetřit postřikem fungicidu, např. Dithane M 45 nebo Saprol New. Symtomy: Na listech Y. filamentosa se skvrny tvoří především v horní polovině listů. Na líci listů zpočátku tečkovité tmavě hnědé skvrny se postupně protahují a rozšiřují. Od středu skvrn mění barvu na světle popelavě šedohnědou až šedou. Na rubu listu jsou tečkovité, později oválné hnědé skvrny s tmavým lemem. V konečné fázi jsou skvrny výrazné nepra- videlně oválné se světle šedým středem a tmavohnědým až černým lemem. Velikost skvrn se nejčastěji pohybuje mezi 3–5  6–8 mm, často se skvrny slévají a tvoří velké nepravidelné nekrotické plochy na listech. Ve středu skvrn na líci listů se tvoří koncentricky uspořádané pyknidy, viditelné jako drobné černé tečky. Silně napadené listy zasychají, napadeny mohou být i na květní stvoly. zpět

57 Alternariová listová skvrnitost ostálky Alternaria zinniae - M. B. Ellis Symptomy: Na listech se objevují okrouhlé až protažené skvrny šedohnědé skvrny, většinou s purpurovým okrajem. Zinnia Ochrana: Moření osiva, při prvních příznacích napadení opakované (ve 14 denních intervalech, za deštivého počasí je nutné interval zkrátit) aplikace fungicidů (mancozeb, methiram, iprodione), zejména je nezbytné ošetření rubové strany listů. Zasychání a hniloba květů ostálky Botrytis cinerea, teleom. Botryotinia fuckeliana Symptomy: Vrcholky květních stvolů vadnou a zasychají. Pozdější infekce se projevuje zhnědnutím a zaschnutím květů, případně za dostatečně vysoké vzdušné vlhkosti se pokrývají šedivým povlakem plísně. Na bazálních listech bývají skvrny velmi četné, pokrývající celou čepel listu, který předčasně zasychá. K infekci dochází především na rubové straně listu. Při silných infekcích jsou poškozeny i květy a infikována semena. Patogen se šíří konidiemi. U klíčních rostlin z infikovaného osiva zahnívají báze stonků – rostliny padají. ZINNIA zpět

58 Kořenové hniloby ostálky Sclerotinia sclerotiorum, Pythium spp. Zinnia bílý vatovitý povlak sclerotinia sclerotiorum na bázi stonků bílý vatovitý povlak sclerotinia sclerotiorum na bázi stonků sclerocium Pythium spp. ZINNIA zpět


Stáhnout ppt "Úvod OKRASNÉROSTLINYOKRASNÉROSTLINY OKRASNÉROSTLINYOKRASNÉROSTLINY •AsterAster •AntirrhinumAntirrhinum •ArgyranthemumArgyranthemum •BegoniaBegonia •BellisBellis."

Podobné prezentace


Reklamy Google