Mgr. Hrtúsová Tereza Grigoriadisová Karin Schreiberová Radka

Prezentace na téma: "Mgr. Hrtúsová Tereza Grigoriadisová Karin Schreiberová Radka"— Transkript prezentace:

1 Mgr. Hrtúsová Tereza Grigoriadisová Karin Schreiberová Radka PNMO Bílá Voda

2 „Abstinence není samoúčelný cíl, ale prostředek ke šťastnému životu.“
(Jaroslav Skála)

3 Závislost na alkoholu má dopad:
na celou rodinu - neničí jen závislého, ale i jeho partnera a především pak děti. Tyto děti se pak uzavírají do sebe nebo utíkají z domova, aby nemusely být svědky nesnesitelných scén.

4 Za spoluzávislého literatura označuje člověka, který snáší následky závislosti svého partnera či rodiče. Spoluzávislý se přizpůsobuje nesnadné situaci, kterou zavinil druhý, ale on sám ji není schopen ovlivnit. Zatímco alkoholik má závislost na alkoholu → rodina se stává závislou na problémech způsobených jeho alkoholismem.

5 Soužití se závislou osobu vnáší do systému rodiny a jeho funkcí řadu nežádoucích jevů.
Jednání pod vlivem alkoholu znemožňuje závislému přirozenou komunikaci, tvůrčí rozhodování a řešení problémů.

6 Jackson rozděluje průběh závislosti v rodině do 7 fází:
Rodina se pokouší odstranit závislost popíráním. Dochází tak k její sociální izolaci. Uvnitř se pokouší zvládnout závislost pomocí kontroly. Pokusy kontrolovat závislost jsou vzdávány. Nastává přesun rolí na ostatní členy rodiny.

7 Následuje většinou odloučení.
V době odloučení může dojít k reorganizaci rodiny, ale rovněž i závislý se nyní může změnit. V poslední fázi dojde buď k přijetí závislého zpět do rodiny, nebo se vývoj rodiny ubírá jiným směrem.

8 Ze statistik vyplývá, že muži pijí daleko více než ženy
Ze statistik vyplývá, že muži pijí daleko více než ženy. Mají tedy i více problémů ve spojitosti se závislostí. Převládá u nich pití v hospodách ve společnosti kamarádů, kde tráví převážnou většinu volného času, o který okrádají vlastní rodinu, hlavně děti. Pokud péče o rodinu, v době hospitalizace ženy zůstane na muži, dostává se mu zpravidla od rodiny více pomoci a opory.

9 V současnosti se pití ženy často považuje za významný problém spojený s rozvodem.
Závislost ženy představuje daleko větší ohrožení rodiny a jejich funkcí, protože muž není schopen vytvořit potřebnou koalici s dětmi. Muži ženám závislost dlouho tolerují, jelikož pijí převážně samy doma a snaží se svou závislost utajit. Ovšem jakmile se „ostuda“ zveřejní v blízkém okolí, dochází většinou k rozvodu.

10 Ženy zůstávají ve vztahu se závislým partnerem desetkrát častěji, než muži.
Je překvapujícím zjištěním, že při rozvodu jsou děti desetkrát častěji svěřeny do péče závislé ženy.

11 Žít v jedné domácnosti společně se závislým je náročné
Žít v jedné domácnosti společně se závislým je náročné. Většina povinností přechází často na partnera, děti a další členy rodiny. Rozvod samotný v některých případech problémy v soužití nevyřeší, protože bytová otázka a ekonomická situace členů rodiny neumožní úplné odloučení. Agresivita intoxikovaného jedince - představuje pro rodinu největší nebezpečí.

12 Dr. Jellinek zjistil: Děti rodičů závislých na alkoholu mají několikanásobně vyšší pravděpodobnost, že se samy stanou závislými. Důležitou roli při vzniku závislosti hrají i další faktory, např. psychologické a sociální. (Ze statistik vyplývá, že mimořádně ohroženou skupinou jsou mladí muži, jejichž otec je závislý. Genetická zátěž se týká přibližně 64% mužských potomků).

13 se častěji stávají pacienty dětské psychiatrie,
více využívají psychologických služeb, častěji přicházejí do kojeneckých ústavů a dětských domovů. Trpí úzkostmi a přebírají na sebe odpovědnost za selhávajícího rodiče. Mají „dospělé starosti“ a tak ztrácí možnost prožívat dětské radosti.

14 mívají horší školní prospěch,
méně zálib, volného času, více stonají, hůře se uplatňují v pracovním i společenském životě. Oslabení rodinných vztahů a posun sociálních rodičovských rolí vede u těchto dětí k narušení pozitivního přijetí rodičovských vztahů.

15 Častěji se stávají obětmi sexuálního zneužívání a/nebo fyzického týrání. Následkem toho se u nich zvyšuje riziko ve vztahu k návykovým látkám a trestné činnosti. Závislost rodičů na alkoholu může u dětí zvyšovat riziko sebevraždy.

16 Rodiny dříve zůstávaly v rámci terapie nepovšimnuty.
Z nejnovějších studií vyplývá, že pokud se rodina zapojí do terapeutického procesu, ovlivňuje to pozitivně průběh léčby závislého.

17