Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Trestněprávní otázky řízení a správy akciových společností JUDr. František PÚRY, Ph.D. Nejvyšší soud České republiky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Trestněprávní otázky řízení a správy akciových společností JUDr. František PÚRY, Ph.D. Nejvyšší soud České republiky."— Transkript prezentace:

1 Trestněprávní otázky řízení a správy akciových společností JUDr. František PÚRY, Ph.D. Nejvyšší soud České republiky

2 Corporate governance a trestní právo Corporate governance správa korporací distribuce práv a povinností při řízení a správě a. s. Rozdělení koncepčních, řídících, výkonných a kontrolních pravomocí a funkcí Pravidla konkretizující a doplňující zákonnou úpravu práv a povinností Diferenciace odpovědnosti (mimotrestní a/nebo trestní) při porušení práv a povinností Souvislost s problematikou trestní odpovědnosti právnických osob

3 Odpovědnost při správě a řízení a. s. Podle práva obchodních korporací např. náhrada škody, ale též možnost odvolání z funkce Podle občanského práva např. náhrada škody, vydání bezdůvodného obohacení, náhrada nemajetkové újmy Podle pracovního práva náhrada škody, ale též výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru Podle správního práva např. sankce za přestupek nebo jiný správní delikt, uložení opatření k nápravě orgánem dohledu Podle trestního práva sankce za trestný čin fyzické osoby a/nebo právnické osoby

4 Hierarchie protiprávních činů a sankcí za ně ukládaných Činy nesankciované právem ale např. postih podle sportovních pravidel, morální odsudek Činy spojené jen s občanskoprávní sankcí tzv. civilní delikty – náhrada škody, úroky z prodlení, odstoupení od smlouvy tzv. civilní delikty – náhrada škody, úroky z prodlení, odstoupení od smlouvy Pracovněprávní delikty výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru, náhrada škody Přestupky a jiné správní delikty pokuty, zákazy činnosti, jiná omezení a opatření Trestné činy a provinění tresty a ochranná opatření (resp. trestní, ochranná a výchovná opatření)

5 Trestní odpovědnost Odpovědnost za spáchání trestného činu (provinění) Jen zákon stanoví, jaký čin (jednání) je trestným činem a jaký trest či jinou újmu lze za jeho spáchání uložit (čl. 39 LPS) Podmínky trestní odpovědnosti stanoví trestní zákoník (č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů – TZ); do 31. 12. 2009 platil starý trestní zákon – zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů (TZ 1961) zákon o soudnictví ve věcech mládeže (č. 218/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (č. 418/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů – ZTOPO)

6 Trestní odpovědnost Subsidiarita trestní represe (§ 12 odst. 2 TZ) – trestní represi lze uplatňovat jen ve společensky škodlivých případech, pokud nepostačuje odpovědnost podle jiné právní normy Návaznost na mimotrestní právní úpravu – protiprávnost činu (§ 13 odst. 1 TZ) podpůrné uplatnění kodexů (principů) corporate governance konkretizujících právní normy (zejména NOZ a ZOK) Porušení některých pravidel stanovených v rámci corporate governance u a. s. znamená: trestní odpovědnost fyzických osob jednajících v rámci činnosti akciové společnosti (za ně, jejich jménem, v zastoupení) trestní odpovědnost akciové společnosti jako právnické osoby za určité trestné činy

7 Skutková podstata trestného činu Objekt – chráněné společenské vztahy, zájmy a hodnoty (u a. s. zejména majetkové) Objektivní stránka – jednání, následek a příčinná souvislost mezi nimi Subjekt – pachatel trestného činu: obecný (kdokoli) nebo zvláštní (jen určitá osoba) fyzická osoba nebo právnická osoba (resp. obě zároveň) Subjektivní stránka – zavinění u fyzické osoby: úmysl (zpravidla) nebo nedbalost (jen někdy) u právnické osoby místo toho přičitatelnost trestného činu PO Protiprávnost – rozpor s právními normami

8 Pachatel trestného činu V České republice může být pachatelem fyzická osoba (starší 15 let a příčetná) od 1. 1. 2012 právnická osoba (vyjma státu a územních samosprávných celků při výkonu veřejné moci) Někdy se vyžaduje zvláštní vlastnost nebo postavení pachatele jde o tzv. konkrétní nebo speciální subjekt (§ 114 odst. 1, 2 TZ) Právnická osoba odpovídá jen za některé trestné činy (§ 7 ZTOPO) návrh novely na rozšíření rozsahu trestných činů

9 Pachatel trestného činu Spolupachatelé – trestný čin spáchán společným jednáním více osob (fyzických i právnických, resp. fyzické a právnické) každý odpovídá za celý rozsah společného trestného činu Nepřímý pachatel – užití trestně neodpovědné osoby, omylu jiné osoby, donucení atd. např. zneužití tzv. bílého koně formálně dosazeného do pozice statutárního orgánu a. s. Účastník na trestném činu jiného organizátor [§ 24 odst. 1 písm. a) TZ] návodce [§ 24 odst. 1 písm. b) TZ] pomocník [§ 24 odst. 1 písm. c) TZ] –postihován podle stejné trestní sazby jako pachatel

10 Fyzická osoba jako pachatel trestného činu ve vztahu k a. s. Člen statutárního orgánu Člen managementu Zaměstnanec Jiná osoba se vztahem k a. s. (akcionář, člen dozorčí rady) Zmocněnec, prokurista, likvidátor, správce konkursní podstaty, insolvenční správce Jiná osoba zvnějšku, mimo a. s.

11 Konkrétní a speciální subjekt Konkrétní subjekt – pachatel trestného činu, u něhož se vyžaduje zvláštní vlastnost např. dlužník u zvýhodnění věřitele podle § 223 TZ, resp. § 256a TZ 1961 Speciální subjekt – pachatel trestného činu, u něhož se vyžaduje zvláštní způsobilost nebo postavení např. úřední osoba u trestných činů podle § 329 a § 330 TZ, resp. dříve veřejný činitel u trestných činů podle § 158 a § 159 TZ 1961

12 Institut jednání za jiného v TZ Podle § 114 odst. 2 TZ u konkrétního a speciálního subjektu platí: jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná (podobně dříve § 90 odst. 2 TZ 1961) Příklad na konkrétní subjekt: pachatelem trestného činu zvýhodnění věřitele podle § 223 TZ může být člen představenstva a. s., přestože sám není dlužníkem, ale dlužníkem je a. s. (podobně dříve § 256a TZ 1961)

13 Spáchání TČ v rámci činnosti a. s. Individuální trestní odpovědnost fyzických osob vzniká naplněním znaků konkrétního trestného činu bez ohledu na to, zda k němu popřípadě došlo v rámci činnosti právnické osoby, tj. i akciové společnosti Jednání jménem a. s. či v jejím zastoupení tedy nevylučuje trestní odpovědnost toho, kdo takto jednal, i když se jednání přičítá a. s. Trestní odpovědnost fyzické osoby nevylučuje trestní odpovědnost právnické osoby a naopak

14 Spáchání TČ v rámci činnosti a. s. Jiný postih právnické osoby (a. s.), např. ve správním řízení, nevylučuje trestní odpovědnost konkrétní fyzické osoby za stejné jednání (rozhodnutí č. 51/1997 Sb. rozh. tr.) Stejně tak trestní postih fyzické osoby nevylučuje uložení jiné sankce právnické osobě (a. s.) za stejné jednání (§ 9 odst. 3 ZTOPO) Překážku však stanoví § 28 ZTOPO v případě tzv. jiných správních deliktů právnické osoby

15 Typy TČ v rámci činnosti a. s. Trestné činy, jimiž a. s. porušuje své povinnosti navenek např. vůči státu, jde-li o daně a podobné platby (§ 254, § 241, § 240 TZ; § 125, § 147, § 148 TZ 1961) resp. vůči jiným osobám podnikajícím i nepodnikajícím (§ 248, § 222, § 223 TZ; § 127, § 149, § 256, § 256a TZ 1961) Trestné činy uvnitř a. s. např. vůči jejímu majetku (§ 255 odst. 2, § 206, § 220, § 221 TZ; § 128 odst. 2, § 248, § 255, § 255a TZ 1961) Jiné trestné činy související s činností a. s. např. v insolvenčním řízení podle § 225 TZ (§ 126 TZ 1961) trestné činy na úkor a. s. spáchané zvnějšku např. podvod podle § 209 TZ (§ 250 TZ 1961)

16 Spáchání TČ v rámci činnosti a. s. Rozhodnutí č. 23/1999-II. Sb. rozh. tr.: pokud rozhodlo představenstvo a. s. jako kolektivní statutární orgán o určité otázce, která má význam pro naplnění znaků trestného činu, nevylučuje to individuální trestní odpovědnost jednotlivých fyzických osob jako členů takového kolektivního orgánu, kteří se na zmíněném rozhodnutí podíleli předpokladem je, že tito členové naplnili svým jednáním všechny znaky určitého trestného činu konkrétní podíl jednotlivých fyzických osob na takovém rozhodnutí kolektivního orgánu musí být prokázán – nejde o kolektivní odpovědnost

17 Spáchání TČ v rámci činnosti a. s. Rozhodnutí č. 47/2001 Sb. rozh. tr.: pachatelem trestného činu zvýhodňování věřitele podle § 256a TZ 1961 může být jen dlužník; je-li dlužníkem osoba právnická, může být pachatelem i její statutární orgán (např. jednatel společnosti s ručením omezeným) nebo osoba pověřená zastupovat právnickou osobu navenek (podobně to nyní platí podle § 223 TZ) je-li statutární orgán kolektivní, mohou být pachateli všichni členové tohoto orgánu (např. členové představenstva akciové společnosti)

18 Spáchání TČ v rámci činnosti a. s. Rozhodnutí č. 53/2000 Sb. rozh. tr.: pachatelem tr. činu podle § 147 TZ 1961 je plátce daně, pojistného na zdravotní pojištění, na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesplní svou zákonnou povinnost odvést tyto platby, resp. jejich části za jiného (podobně to nyní platí podle § 241 TZ) je jím výlučně zaměstnavatel (resp. jeho statutární orgán nebo odpovědný zaměstnanec, který má provést platby) jako plátce té části uvedených plateb, jejichž uhrazení zákon ukládá poplatníkovi – zaměstnanci

19 Spáchání TČ v rámci činnosti a. s. Rozhodnutí č. 48/2005 Sb. rozh. tr.: ze samotného zákonného postavení prokuristy obchodní společnosti (dříve § 14 ObchZ, nyní § 450 a násl. NOZ) ještě nevyplývá jeho zákonná povinnost, aby za podnikatele zajistil řádné odvedení pojistného a jiných zákonných plateb státu; tato povinnost však může vyplývat z jiného jeho postavení téže osoby v obchodní společnosti (jde o § 147 TZ 1961; nyní § 241 TZ) ze samotného zákonného postavení prokuristy obchodní společnosti (dříve § 14 ObchZ, nyní § 450 a násl. NOZ) ještě nevyplývá jeho zákonná povinnost, aby za podnikatele zajistil řádné odvedení pojistného a jiných zákonných plateb státu; tato povinnost však může vyplývat z jiného jeho postavení téže osoby v obchodní společnosti (jde o § 147 TZ 1961; nyní § 241 TZ)

20 Spáchání TČ v rámci činnosti a. s. Rozhodnutí NS sp. zn. 7 Tdo 320/2008: samotná skutečnost, že je někdo členem statutárního orgánu obchodní společnosti, která je plátcem daně a pojistného a která má odvádět tyto platby za své zaměstnance, nepostačuje k trestní odpovědnosti takového člena statutárního orgánu za nesplnění této povinnosti podle § 147 TZ 1961 (podobně nyní podle § 241 TZ) člen statutárního orgánu by musel rozhodnout o tom, že se platby neodvedou

21 Zvláštnosti vyplývající z majetkových vztahů v a. s. Rozhodnutí č. 18/2006-II. Sb. rozh. tr.: akcionáře, a to i když je 100% akcionářem, nelze ztotožňovat s akciovou společností jako právnickou osobou coby poškozeným v trestním řízení, neboť jde o dva odlišné subjekty jestliže pachatel jako předseda představenstva a. s. a její 100% akcionář způsobil trestným činem škodu a. s., nevznikla tím škoda současně pachateli jako jejímu akcionáři, protože majetek a. s. jako právnické osoby je pro něj majetkem cizím, ale vznikla škoda pouze a. s. za způsobení takové škody lze dovozovat trestní odpovědnost pachatele a stejně tak mu lze uložit povinnost nahradit tuto škodu

22 Zvláštnosti vyplývající z majetkových vztahů v a. s. Rozhodnutí č. 41/2010 Sb. rozh. tr.: podobné závěry jako v rozhodnutí č. 18/2006 Sb. rozh. tr. ohledně cizího majetku ve vztahu k jedinému společníku spol. s r. o. majetek s. r. o. je pro něj majetkem cizím možnost spáchání trestných činů podle § 255 a § 255a TZ 1961 (resp. nyní § 220 a § 221 TZ) vůči majetku s. r. o. jiné trestné činy vůči třetím osobám (podle § 256 a § 256a TZ 1961, § 222 a § 223 TZ)

23 Zvláštnosti vyplývající z majetkových vztahů v a. s. Osoby jednající za a. s. mají dvojí vztah k majetku a. s.: jednak s ním hospodaří jako s vlastním, takže se mohou dopustit trestného činu podmíněného dispozicí s vlastním majetkem pachatele, např. poškození věřitele (§ 222 TZ; § 256 odst. 1 TZ 1961) jednak je to pro ně majetek cizí, takže se mohou dopustit např. trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 a § 221 TZ; § 255 a § 255a TZ 1961)

24 Správa a opatrování majetku a. s. Zpravidla má odpovědnost představenstvo nebo statutární ředitel jako statutární orgán, ale nikoli za všechno Odpovědnost managementu nebo zaměstnanců za svěřený majetek Odpovědnost zpravidla nelze dovodit u jiných osob, např. členů dozorčí rady nebo řadových akcionářů, kterým nebyla svěřena správa majetku a. s.

25 Správa a opatrování majetku a. s. Jde o pojmy použité v ustanoveních § 220 a § 221 TZ (resp. dříve v a § 255a TZ 1961); povinnost může být označena i jinak Jde o pojmy použité v ustanoveních § 220 a § 221 TZ (resp. dříve v § 255 a § 255a TZ 1961); povinnost může být označena i jinak V mimotrestních předpisech se vyskytují i jiné pojmy např. péče řádného hospodáře obhospodařování majetku nakládání s majetkem, investování majetku, ochrana majetku právo činit majetkové dispozice apod. Může být stanovena přímo zákonem nebo na základě zákona určitou smlouvou, resp. kombinací obojího

26 Správa a opatrování majetku a. s. Podle nového občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.) péče řádného hospodáře (§ 159 odst. 1, § 1411 NOZ atd.) Podle zákona o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.) péče řádného hospodáře (§ 51 odst. 1, § 52 odst. 1 ZOK a další) Podle zákoníku práce povinnost zaměstnance [§ 301 písm. d) ZPr] povinnost vedoucího zaměstnance [§ 302 písm. g) ZPr] Dříve (do 31. 12. 2013) podle obchodního zákoníku péče řádného hospodáře (zejména v § 194 odst. 5 ObchZ) odborná péče (např. podle § 66 odst. 2 a § 567 odst. 1 ObchZ)

27 Odpovědnost u a. s. podle nových civilních kodexů Podle nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. – NOZ) správa cizího majetku (§ 1400 a násl. NOZ) neuplatní se ve vztahu mezi členem orgánu a obchodní korporací (§ 59 odst. 1 věta druhá ZOK) Podle zákona o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb. – ZOK) dualistický systém vnitřní struktury a. s. –představenstvo, dozorčí rada monistický systém vnitřní struktury a. s. –správní rada, statutární ředitel ustanovení § 396 a násl. ZOK

28 Péče řádného hospodáře Podle NOZ zejména v ustanoveních § 159 odst. 1 pro člena voleného orgánu právnické osoby § 454 pro prokuristu zastupujícího podnikatele § 949 pro opatrovníka spravujícího majetek dítěte § 1411 pro správce cizího majetku § 2342 odst. 1, § 2343 odst. 1 pro pachtýře Podle ZOK zejména v ustanoveních § 49 pro členy kontrolního orgánu obchodní korporace § 51 až § 53 pro jiné orgány obchodní korporace, včetně orgánů statutárních

29 Odpovědnost statutárního orgánu ve vztahu k majetku a. s. V dualistickém systému a. s. povinnost představenstva jako jejího statutárního orgánu k obchodnímu vedení a. s. (§ 435 odst. 2 ZOK) Povinnost členů představenstva a. s. k výkonu své působnosti s péčí řádného hospodáře dříve § 194 odst. 5 ObchZ, nyní § 51 odst. 1 a § 52 odst. 1 ZOK rozhodnutí NS sp. zn. 5 Tdo 1224/2006 Podobně je tomu v monistickém systému u statutárního ředitele (§ 456 odst. 1 ZOK) Při nesplnění těchto povinností a způsobení škody v určité výši může jít o trestný čin podle § 220 nebo § 221 TZ (resp. podle § 255 nebo § 255a TZ 1961), pokud nepůjde o zpronevěru (§ 206 TZ, § 248 TZ 1961)

30 Odpovědnost managementu ve vztahu k majetku a. s. Jen v rozsahu, v jakém byla správa majetku a. s. svěřena managementu Odpovědnost se zpravidla dovozuje z uzavřené smlouvy (manažerské, pracovní, jiné) podle obsahu takové smlouvy (rozhodnutí NS sp. zn. 5 Tdo 950/2007) Při nesplnění převzatých povinností a způsobení škody v určité výši může jít o trestný čin podle § 220 nebo § 221 TZ (§ 255 nebo § 255a TZ 1961)

31 Odpovědnost zaměstnanců za škodu na majetku a. s. Jen v rozsahu, v jakém byla správa majetku a. s. svěřena zaměstnanci Vychází se z ustanovení § 301 písm. d) a § 302 písm. g) ZPr 2006 [resp. dříve § 73 odst. 1 písm. d) a § 74 písm. g) ZPr 1965] Možnost spáchání trestných činů podle § 220 nebo § 221 TZ, resp. dříve podle § 255 TZ 1961 (rozhodnutí č. 25/2008 Sb. rozh. tr.) nebo podle § 255a TZ 1961 (rozhodnutí NS sp. zn. 5 Tdo 1510/2006)

32 Jiné trestné činy ve vztahu k a. s. Trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2 TZ (§ 128 odst. 2 TZ 1961) zneužitím zákazu konkurence členem představenstva a. s., který byl zároveň jednatelem s. r. o. rozhodnutí č. 39/2006 Sb. rozh. tr. Trestný čin zpronevěry podle § 206 TZ (§ 248 TZ 1961) přisvojením si věcí či jiných majetkových hodnot z majetku a. s. (např. leasing) rozhodnutí č. 30/2004 Sb. rozh. tr. Trestný čin zvýhodnění věřitele podle § 223 TZ (§ 256a TZ 1961) vyplacením peněz půjčených členem statutárního orgánu a. s. rozhodnutí NS sp. zn. 5 Tdo 204/2007

33 Trestní odpovědnost právnických osob v České republice Mezinárodní závazky České republiky některé novější smlouvy OSN další smlouvy a dokumenty právo Evropské unie Potřeba postihovat všechny možné způsoby páchání určitých typů kriminality, a to i prostřednictvím právnických osob Požadavky na mezinárodní spolupráci nutnost oboustranné trestnosti určitých činů

34 Trestní odpovědnost právnických osob v České republice Není nezbytné a výslovně se nepožaduje, aby šlo o trestní odpovědnost Je však třeba ukládat PO sankce, které jsou účinné, přiměřené a odrazující Může jít o sankce trestní, správní i civilní Je ovšem nezbytné zajistit splnění všech požadavků včetně procesních záruk PO S ohledem na stav správního trestání u nás zvolena pravá trestní odpovědnost PO

35 Zákon o TOPO v ČR Zákon ze dne 27. 9. 2011 č. 418/2011 Sb. Doprovodný zákon č. 420/2011 Sb. novelizující řadu dalších zákonů Subsidiární uplatnění trestního zákoníku a trestního řádu (§ 1 odst. 2 ZTOPO) Inspirace některými cizími úpravami, návaznost na neschválený návrh z roku 2004 Souvislost i s určitými mezinárodními projekty, např. Corpus Iuris (čl. 13)

36 Zákon o TOPO v ČR Má celkem 5 základních částí a v 6. části stanovenou účinnost od 1. 1. 2012 Základní části zákona obecná ustanovení (§ 1 až § 6) základy trestní odpovědnosti PO (§ 7 až § 13) tresty a ochranné opatření (§ 14 až § 27) zvláštní ustanovení o trestním řízení proti PO (§ 28 až § 41) jedno ustanovení o řízení o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech (dožádání - § 42)

37 Základy tr. odpovědnosti PO TOPO jen za taxativně vyjmenované trestné činy (celkem asi 79 skutkových podstat podle zvláštní části tr. zákoníku) na základě požadavků mezinárodních smluv a evropského práva některé další trestné činy podle aktuální potřeby (majetkové, hospodářské, korupce) není žádný trestný čin proti životu a zdraví, proti brannosti, ani vojenský trestný čin Nyní je projednáván návrh na rozšíření okruhu trestných činů měla by být odpovědnost za všechny TČ mimo vyjmenované

38 Základy tr. odpovědnosti PO Trestní odpovědnost PO založena na jednání určité fyzické osoby v rámci činnosti PO přičitatelnosti tohoto jednání právnické osobě neomezení trestní odpovědnosti PO tím, že nebyla zjištěna konkrétní jednající fyzická osoba možnosti uplatnění trestní odpovědnosti vůči fyzické osobě, která nevylučuje trestní odpovědnost právnické osoby, a naopak možnosti spáchat jen vyjmenované trestné činy

39 Trestný čin právnické osoby Protiprávní čin spáchaný jménem PO, v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti statutárním orgánem nebo jeho členem anebo jinou osobou oprávněnou jednat za PO nebo jejím jménem tím, kdo u PO vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není v předchozím postavení tím, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení PO, jestliže jeho jednání je alespoň jednou z podmínek pro vznik následku trestného činu zaměstnancem nebo osobou v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů (i když nejde o předchozí)

40 Přičitatelnost trestného činu právnické osobě Spáchání trestného činu lze přičítat právnické osobě, jestliže byl spáchán jednáním statutárního orgánu nebo jiných osob uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až c) ZTOPO zaměstnancem při plnění pracovních úkolů –na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů PO nebo dalších osob uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až c) ZTOPO nebo –jestliže orgány PO či další osoby uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až c) ZTOPO neprovedly potřebná opatření, zejména kontrolu nad podřízenými zaměstnanci, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků trestného činu

41 Sankce ukládané PO za tr. činy Tresty (§ 16 až § 23 ZTOPO) druhy trestů vyjmenované taxativně v § 15 odst. 1 ZTOPO) lze uložit i více druhů vedle sebe (výjimky podle § 15 odst. 3 ZTOPO) zánik výkonu trestu promlčením (§ 24 a § 25 ZTOPO) Ochranné opatření (§ 26 ZTOPO): jen zabrání věci za podmínek stanovených v § 101 TZ možnost zabrání náhradní hodnoty, spisů a zařízení

42 Tresty ukládané PO za tr. činy Tresty stejné jako u fyzických osob: propadnutí majetku peněžitý trest propadnutí věci zákaz činnosti Tresty ukládané jen právnickým osobám: zrušení právnické osoby zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži zákaz přijímání dotací a subvencí uveřejnění rozsudku

43 Právní úpravy jiných států Trestní právo USA: velmi široká odpovědnost právnických osob za trestné činy (vedle fyzických osob) za veškeré trestné činy spáchané při jednání jménem právnické osoby (zaměstnancem) Trestní právo Anglie: užší odpovědnost právnických osob jen za činy spáchané fyzickou osobou, která je ve vysoké funkci nebo má zásadní rozhodovací pravomoc

44 Právní úpravy jiných států Trestní zákon Spolkové republiky Německo: v ustanovení § 14 je úprava institutu jednání za jiného ve vztahu k činnosti právnických osob právnické osoby odpovídají jen podle správního práva Trestní zákoník Francouzské republiky: v čl. 121-2 zakotvena trestní odpovědnost právnických osob (vedle fyzických osob) trestní odpovědnost stanoví i jiné zákony, např. z oblasti obchodního práva

45 Právní úpravy jiných států Rakouský spolkový zákon o odpovědnosti sdružení za trestné činy z roku 2005 zavedl trestní odpovědnost právnických osob vedle toho může být trestně odpovědná za týž čin i příslušná fyzická osoba Slovenská úprava TZ z roku 2005 obsahuje ustanovení § 128 odst. 8 o jednání za jiného (obdobné českému § 114 odst. 2 TZ) od roku 2016 platí nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob – inspirovaný českou právní úpravou zavedena pravá trestní odpovědnost právnických osob

46 Právní úpravy jiných států Polský zákon z roku 2002 o odpovědnosti hromadných subjektů za činy zakázané pod hrozbou trestu zavedl trestní odpovědnost právnických osob ta je ovšem podmíněna pravomocným rozhodnutím o odpovědnosti konkrétní fyzické osoby (jednající v určitém postavení za právnickou osobu) za spáchaný trestný čin

47 Právo Evropské unie Dosud neurčovalo konkrétní požadavky na obsah vnitrostátního trestního práva až na některé výjimky (např. ochrana měny) V některých případech požaduje odpovědnost právnických osob a ukládání účinných, přiměřených a odrazujících trestů právnickým osobám např. směrnice EP a Rady EU ze dne 12. 8. 2013 č. 2013/40/EU o útocích proti informačním systémům Změnu přinesla tzv. Lisabonská smlouva, jiné nástroje i v oblasti trestního práva

48 Projekt Corpus Iuris Ustanovení čl. 12: trestní odpovědnost vedoucího v obchodní společnosti nebo osoby s rozhodovací či kontrolní pravomocí pokud vědomě umožní spáchání trestného činu svému podřízenému či opomenou jejich kontrolu Ustanovení čl. 13: trestní odpovědnost právnických osob je-li trestný čin spáchán ve prospěch právnické osoby pachatelem je orgán právnické osoby, její zástupce nebo kdokoli oprávněný za ni jednat nebo rozhodovat

49 Výběr z literatury Šámal P. a kol.: Trestní zákoník I., II. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012 Šámal P., Púry F., Sotolář A., Štenglová I.: Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. Praha: C. H. Beck, 2001 Kratochvíl V. a kol.: Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012 Kuchta, J. a kol.: Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009

50 Výběr z literatury Šámal, P., Novotný, O., Gřivna, T., Herczeg, J., Vanduchová, M., Vokoun R. a kol.: Trestní právo hmotné. 7. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014 Jelínek, J.: Trestní odpovědnost právnických osob. Praha: Linde Praha, 2007 Kavěna, M.: Trestní odpovědnost právnických osob ve vybraných státech EU. Studie č. 5.270. Praha: Parlamentní institut, 2007 Vítek, J.: Odpovědnost statutárních orgánů obchodních společností. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012

51 Výběr z literatury Forejt, P., Habarta, P., Trešlová, L.: Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim s komentářem. Praha: Linde Praha, 2012 Fenyk, J., Smejkal, L.: Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012 Šámal, P. a kol.: Trestní odpovědnost právnických osob. Praha: C. H. Beck, 2012 Jelínek, J., Herczeg, J.: Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Komentář s judikaturou. 2. vydání. Praha: Leges, 2013

52 Vysvětlivky TZ – zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů TZ 1961 – zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů ZTOPO – zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim rozhodnutí č. …/… Sb. rozh. tr. – označení judikátu v oficiální Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek vydávané Nejvyšším soudem, část trestní (pořadové číslo/ročník) … Tdo …/… – spisová značka, pod kterou lze rozhodnutí vyhledat na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz

53 Závěrem Děkuji za pozornost Dotazy? Na shledanou


Stáhnout ppt "Trestněprávní otázky řízení a správy akciových společností JUDr. František PÚRY, Ph.D. Nejvyšší soud České republiky."

Podobné prezentace


Reklamy Google