Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Trestněprávní otázky řízení a správy akciových společností JUDr. František PÚRY Nejvyšší soud České republiky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Trestněprávní otázky řízení a správy akciových společností JUDr. František PÚRY Nejvyšší soud České republiky."— Transkript prezentace:

1 Trestněprávní otázky řízení a správy akciových společností JUDr. František PÚRY Nejvyšší soud České republiky

2 Řízení a správa a. s. Vztah ke konkrétním fyzickým osobám Práva a povinnosti spojené s výkonem funkce (mimotrestní právní úprava) Odpovědnost při porušení práv a povinností (mimotrestní a/nebo trestní) Souvislost s problematikou trestní odpovědnosti právnických osob

3 Odpovědnost při správě a řízení Obchodněprávní (např. za škodu, ale též možnost odvolání z funkce) Občanskoprávní (např. za bezdůvodné obohacení) Pracovněprávní (za škodu, ale též výpověď, okamžité zrušení prac. poměru) Správněprávní (např. za přestupek nebo jiný správní delikt, opatření k nápravě) Trestní (za trestný čin, resp. provinění)

4 Hierarchie protiprávních činů Činy nesankciované (např. nezaviněné) Činy spojené jen s občanskoprávní sankcí (tzv. civilní delikty) – náhrada škody, úroky z prodlení, odstoupení od smlouvy Přestupky a jiné správní delikty – pokuty, zákazy činnosti, jiná omezení Trestné činy a provinění – tresty a ochranná opatření, resp. trestní, ochranná a výchovná opatření

5 Trestní odpovědnost Odpovědnost za spáchání trestného činu (provinění) Jen zákon stanoví, jaký čin (jednání) je trestným činem a jaký trest či jinou újmu lze za jeho spáchání uložit (čl. 39 LPS) Podmínky stanoví trestní zákon (č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů - TZ) a zákon o soudnictví ve věcech mládeže (č. 218/2003 Sb. - ZSM)

6 Skutková podstata trest. činu Objekt – chráněné společenské vztahy, zájmy a hodnoty Objektivní stránka – jednání, následek a příčinná souvislost mezi nimi Subjekt – pachatel trestného činu: obecný (kdokoli) nebo speciální (jen určitá osoba) Subjektivní stránka – zavinění: úmysl (zpravidla) nebo nedbalost (jen někdy) Protiprávnost – rozpor s právními normami

7 Pachatel trestného činu V České republice jen fyzická osoba Může jím být jen osoba, která dovršila 15 let věku Pachatel musí být v době činu příčetný (má schopnost rozpoznávací a ovládací) Někdy se vyžaduje zvláštní vlastnost nebo postavení pachatele (tzv. konkrétní nebo speciální subjekt)

8 Pachatel trestného činu Spolupachatelé – trestný čin spáchán společným jednáním více osob Nepřímý pachatel – zneužití trestně neodpovědné osoby, omylu jiné osoby, donucení atd. Účastník na trestném činu jiného organizátornávodcepomocník

9 Pachatel tr. činu ve vztahu k a. s. Člen statutárního orgánu Člen managementu Zaměstnanec Jiná osoba (akcionář, člen dozorčí rady) Zmocněnec, prokurista, likvidátor, správce konkursní podstaty, insolvenční správce Jiná osoba zvnějšku, mimo a. s.

10 Konkrétní a speciální subjekt Konkrétní subjekt – pachatel trestného činu, u něhož se vyžaduje zvláštní vlastnost (např. dlužník u zvýhodňování věřitele podle § 256a TZ) Speciální subjekt – pachatel trestného činu, u něhož se vyžaduje zvláštní způsobilost nebo postavení (např. veřejný činitel u tr. činů podle § 158 a § 159 TZ)

11 Institut jednání za jiného v TZ Podle § 90 odst. 2 TZ platí: jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná Příklad: pachatelem zvýhodňování věřitele podle § 256a TZ může být člen představenstva a. s., přestože sám není dlužníkem, ale dlužníkem je a. s.

12 Spáchání TČ v rámci činnosti a. s. Individuální trestní odpovědnost fyzických osob vzniká naplněním znaků konkrétního trestného činu, bez ohledu na to, zda k němu popřípadě došlo v rámci činnosti právnické osoby, tj. i akciové společnosti Jednání jménem a. s. či v jejím zastoupení tedy nevylučuje tr. odpovědnost toho, kdo takto jednal, i když se jednání přičítá a. s.

13 Spáchání TČ v rámci činnosti a. s. Jiný postih právnické osoby (a. s.), např. ve správním řízení, nevylučuje trestní odpovědnost konkrétní fyzické osoby za stejné jednání (rozhodnutí č. 51/1997 Sb. rozh. tr.) Stejně tak trestní postih fyzické osoby nevylučuje uložení jiné sankce právnické osobě (a. s.) za stejné jednání

14 Typy TČ v rámci činnosti a. s. Trestné činy, jimiž a. s. porušuje své povinnosti navenek, např. vůči státu (§ 125, § 147, § 148 TZ), resp. vůči jiným osobám (§ 127, § 256, § 256a TZ) Trestné činy uvnitř a. s., např. vůči jejímu majetku (§ 128 odst. 2, § 248, § 255 TZ) Jiné trestné činy, např. podle § 126 TZ, včetně tr. činů na úkor a. s. spáchaných zvnějšku např. podle § 250 TZ

15 Spáchání TČ v rámci činnosti a. s. Rozhodnutí č. 23/1999-II. Sb. rozh. tr.: Pokud rozhodlo představenstvo a. s. jako kolektivní statutární orgán o určité otázce, která má význam pro naplnění znaků TČ, nevylučuje to individuální trestní odpovědnost jednotlivých fyzických osob jako členů takového kolektivního orgánu, kteří se na zmíněném rozhodnutí podíleli Předpokladem je, že tito členové naplnili svým jednáním všechny znaky určitého trestného činu Konkrétní podíl jednotlivých fyzických osob na takovém rozhodnutí kolektivního orgánu byl prokázán – nejde o kolektivní odpovědnost

16 Spáchání TČ v rámci činnosti a. s. Rozhodnutí č. 47/2001 Sb. rozh. tr.: Pachatelem trestného činu zvýhodňování věřitele podle § 256a TZ může být jen dlužník. Je-li dlužníkem osoba právnická, může být pachatelem i její statutární orgán (např. jednatel společnosti s ručením omezeným) nebo osoba pověřená zastupovat právnickou osobu navenek. Je-li statutární orgán kolektivní, mohou být pachateli všichni členové tohoto orgánu (např. členové představenstva akciové společnosti).

17 Spáchání TČ v rámci činnosti a. s. Rozhodnutí č. 53/2000 Sb. rozh. tr.: Pachatelem tr. činu podle § 147 TZ je plátce daně, pojistného na zdravotní pojištění, na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesplní svou zákonnou povinnost odvést tyto platby, resp. jejich části za jiného. Je jím výlučně zaměstnavatel (resp. jeho statutární orgán nebo odpovědný zaměstnanec, který má provést platby) jako plátce té části uvedených plateb, jejichž uhrazení zákon ukládá poplatníkovi – zaměstnanci.

18 Spáchání TČ v rámci činnosti a. s. Rozhodnutí č. 48/2005 Sb. rozh. tr.: Ze samotného zákonného postavení prokuristy obchodní společnosti (§ 14 ObchZ) ještě nevyplývá jeho zákonná povinnost, aby za podnikatele zajistil řádné odvedení pojistného a jiných zákonných plateb státu. Tato povinnost však může vyplývat z jiného jeho postavení v obchodní společnosti. Ze samotného zákonného postavení prokuristy obchodní společnosti (§ 14 ObchZ) ještě nevyplývá jeho zákonná povinnost, aby za podnikatele zajistil řádné odvedení pojistného a jiných zákonných plateb státu. Tato povinnost však může vyplývat z jiného jeho postavení v obchodní společnosti.

19 Zvláštnosti vyplývající z majetkových vztahů v a. s. Rozhodnutí č. 18/2006 Sb. rozh. tr.: Akcionáře, a to i když je 100% akcionářem, nelze ztotožňovat s akciovou společností jako právnickou osobou coby poškozeným v tr. řízení, neboť jde o dva odlišné subjekty. Jestliže obviněný jako předseda představenstva a. s. a její 100% akcionář způsobil trestným činem škodu a. s., nevznikla tím škoda současně obviněnému jako jejímu akcionáři, protože majetek a. s. jako právnické osoby je pro něj majetkem cizím, ale vznikla škoda pouze a. s. Za způsobení takové škody lze dovozovat trestní odpovědnost obviněného a stejně tak mu lze uložit povinnost ji nahradit.

20 Zvláštnosti vyplývající z majetkových vztahů v a. s. Osoby jednající za a. s. mají k majetku a. s. dvojí vztah: –jednak s ním hospodaří jako s vlastním, takže se mohou dopustit tr. činu podmíněného dispozicí s vlastním majetkem pachatele, např. poškozování věřitele (§ 256 odst. 1 TZ) –jednak je to pro ně majetek cizí, takže se mohou dopustit např. tr. činu porušování povinnosti při správě cizího majetku (§ 255 a § 255a TZ)

21 Správa a opatrování majetku a. s. Zpravidla má odpovědnost představenstvo jako statutární orgán, ale nikoli za všechno Odpovědnost managementu nebo zaměstnanců za svěřený majetek Odpovědnost zpravidla nelze dovodit u jiných osob, např. členů dozorčí rady nebo řadových akcionářů, kterým nebyla svěřena správa majetku a. s.

22 Odpovědnost představenstva ve vztahu k majetku a. s. Povinnost představenstva a. s. k obchodnímu vedení a. s. (§ 192 ObchZ) Povinnost členů představenstva k výkonu své působnosti s péčí řádného hospodáře (§ 194 odst. 5 ObchZ) – usnesení NS sp. zn. 5 Tdo 1224/2006 Při nesplnění těchto povinností a způsobení škody v určité výši může jít o trestný čin podle § 255 TZ nebo 255a TZ

23 Odpovědnost managementu ve vztahu k majetku a. s. Jen v rozsahu, v jakém byla správa majetku a. s. svěřena managementu Odpovědnost se zpravidla dovozuje z uzavřené smlouvy (manažerské, pracovní) – podle jejího obsahu (usnesení NS sp. zn. 5 Tdo 950/2007) Při nesplnění převzatých povinností a způsobení škody v určité výši může jít o trestný čin podle § 255 nebo 255a TZ

24 Odpovědnost zaměstnanců za škodu na majetku a. s. Jen v rozsahu, v jakém byla správa majetku a. s. svěřena zaměstnanci Vychází se z ustanovení § 301 písm. d) a § 302 písm. g) ZPr 2006, resp. § 73 odst. 1 písm. d) a § 74 písm. g) ZPr 1965 Možnost spáchání tr. činů podle § 255 TZ (usnesení NS sp. zn. 15 Tdo 1316/2006) nebo podle § 255a TZ (usnesení NS sp. zn. 5 Tdo 1510/2006)

25 Jiné trestné činy ve vztahu k a. s. Trestný čin zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 TZ zneužitím zákazu konkurence členem představenstva a. s., který byl zároveň jednatelem s. r. o. (rozhodnutí č. 39/2006 Sb. rozh. tr.) Trestný čin zpronevěry podle § 248 TZ přisvojením si věcí z majetku a. s. (např. leasing) Trestný čin zvýhodňování věřitele podle § 256a TZ vyplacením peněz půjčených a. s. (usnesení NS sp. zn. 5 Tdo 204/2007)

26 Právní úpravy jiných států Trestní právo USA: –velmi široká odpovědnost právnických osob za trestné činy (vedle fyzických osob) –za veškeré trestné činy spáchané při jednání jménem právnické osoby (zaměstnancem) Trestní právo Anglie: –užší odpovědnost právnických osob –jen za činy spáchané fyzickou osobou, která je ve vysoké funkci nebo má zásadní rozhodovací pravomoc

27 Právní úpravy jiných států Trestní zákon Spolkové republiky Německo: –v § 14 je úprava institutu jednání za jiného ve vztahu k činnosti právnických osob; právnické osoby odpovídají jen podle správního práva Trestní zákoník Francouzské republiky: –v čl zakotvena trestní odpovědnost právnických osob (vedle fyzických osob) –trestní odpovědnost stanoví i jiné zákony, např. z oblasti obchodního práva

28 Právní úpravy jiných států Rakouský spolkový zákon o odpovědnosti sdružení za trestné činy z roku 2005 –zavádí trestní odpovědnost právnických osob –vedle toho může být trestně odpovědná za týž čin i příslušná fyzická osoba Slovenský trestní zákon z roku 2005 –obsahuje ustanovení § 128 odst. 8 o jednání za jiného (obdobné českému § 90 odst. 2 TZ) –nestanoví tr. odpovědnost právnických osob

29 Právní úpravy jiných států Polský zákon z roku 2002 o odpovědnosti hromadných subjektů za činy zakázané pod hrozbou trestu –zavádí trestní odpovědnost právnických osob –ta je ovšem podmíněna pravomocným rozhodnutím o odpovědnosti konkrétní fyzické osoby (jednající v určitém postavení za právnickou osobu) za spáchaný trestný čin

30 Právo Evropské unie Zatím nestanoví konkrétní požadavky na obsah vnitrostátního trestního práva (až na některé výjimky – např. ochrana měny) V některých případech požaduje odpovědnost právnických osob a ukládání účinných, přiměřených a odrazujících trestů právnickým osobám (např. rámcové rozhodnutí Rady EU č. 2005/222/SVV o útocích proti informačním systémům)

31 Trestní odpovědnost pr. osob Tendence pro její zavedení a příklady z jiných států + požadavky evropského a mezinárodního práva Má své výhody i nevýhody V České republice byl v roce 2004 návrh zákona v souvislosti s rekodifikací trestního práva, ale nebyl schválen Návrh nového tr. zákoníku: nikoli trestní odpovědnost právnických osob

32 Výběr z literatury Šámal P., Púry, F. Rizman S.: Trestní zákon. Komentář. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004 Šámal P., Púry F., Sotolář A., Štenglová I.: Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. Praha: C. H. Beck, 2001 Novotný O. a kol.: Trestní právo hmotné – I. Obecná část. 5. vydání. Praha: ASPI, a. s., 2007

33 Výběr z literatury Jelínek, J.: Trestní odpovědnost právnických osob. Praha: Linde Praha, a. s., 2007 Kavěna, M.: Trestní odpovědnost právnických osob ve vybraných státech EU. Studie č Praha: Parlamentní institut, 2007

34 Závěrem Děkuji za pozornost Dotazy? Na shledanou


Stáhnout ppt "Trestněprávní otázky řízení a správy akciových společností JUDr. František PÚRY Nejvyšší soud České republiky."

Podobné prezentace


Reklamy Google