Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

AFILIACE Co je to AFILIACE?. Afiliace = tvorba citových a sociálních kontaktů s druhými lidmi, = tvorba citových a sociálních kontaktů s druhými lidmi,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "AFILIACE Co je to AFILIACE?. Afiliace = tvorba citových a sociálních kontaktů s druhými lidmi, = tvorba citových a sociálních kontaktů s druhými lidmi,"— Transkript prezentace:

1 AFILIACE Co je to AFILIACE?

2 Afiliace = tvorba citových a sociálních kontaktů s druhými lidmi, = tvorba citových a sociálních kontaktů s druhými lidmi, která se projevuje příslušností ke skupině nebo členstvím v ní která se projevuje příslušností ke skupině nebo členstvím v ní v některých teoriích osobnosti je brána jako základní potřeba, protože zahrnuje potřebu lásky,přátelství a spolupráce; může být založena také na také na nutnosti snížit úzkost nebo zbavit se nejistoty v některých teoriích osobnosti je brána jako základní potřeba, protože zahrnuje potřebu lásky,přátelství a spolupráce; může být založena také na také na nutnosti snížit úzkost nebo zbavit se nejistoty

3 Motivace afiliace – O´Connor,Rosenblood(1996) Homeostatický model- touha být v kontaktu s druhými představuje pohnutku, na jejímž základě lidé vyhledávají optimální rozsah sociálního kontaktu. Homeostatický model- touha být v kontaktu s druhými představuje pohnutku, na jejímž základě lidé vyhledávají optimální rozsah sociálního kontaktu. Prožívají-li jedinci příliš intenzivní samotu,hledají sociální kontakt, dokud není nasycen Prožívají-li jedinci příliš intenzivní samotu,hledají sociální kontakt, dokud není nasycen „pud afiliace“.Dojde-li k přemíře kontaktů, volí naopak samotu,aby bylo dosaženo rovnováhy. „pud afiliace“.Dojde-li k přemíře kontaktů, volí naopak samotu,aby bylo dosaženo rovnováhy.

4 PROČ? Emocionální podpora – redukce úzkosti Emocionální podpora – redukce úzkosti Předpokládá se,že touha po afiliaci pochází především z toho, že během evoluce sdružování Předpokládá se,že touha po afiliaci pochází především z toho, že během evoluce sdružování jedinců při hrozbě ze strany agresorů zvyšovalo naději na přežití. jedinců při hrozbě ze strany agresorů zvyšovalo naději na přežití.

5 Výzkum – Schachter(1959) Výzkum – Schachter(1959) Probandi, kterým bylo oznámeno, že je čeká bolestivý experiment, chtěli na tento čekat společně.Na rozdíl od druhé skupiny, kteří očekávali bezbolestnou událost. Probandi, kterým bylo oznámeno, že je čeká bolestivý experiment, chtěli na tento čekat společně.Na rozdíl od druhé skupiny, kteří očekávali bezbolestnou událost. Probandi z první skupiny také preferovali společnost stejně „naladěných“ lidí, než těch nacházejících se v kvalitativně jiné situaci. Probandi z první skupiny také preferovali společnost stejně „naladěných“ lidí, než těch nacházejících se v kvalitativně jiné situaci. Buunk (1995) Buunk (1995) Studie provedená s postiženými jedinci; lidé prožívající úzkost mají vyšší potřebu o své situaci hovořit. Studie provedená s postiženými jedinci; lidé prožívající úzkost mají vyšší potřebu o své situaci hovořit.

6 SOCIÁLNÍ SROVNÁVÁNÍ Teorie sociálního srovnávání Teorie sociálního srovnávání teorie kladoucí důraz na skutečnost, že jedinec posuzuje své postoje,schopnosti teorie kladoucí důraz na skutečnost, že jedinec posuzuje své postoje,schopnosti a emoce na základě srovnávání projevů druhých osob v podobné situaci. a emoce na základě srovnávání projevů druhých osob v podobné situaci. tento proces probíhá především tehdy, je- li jedinec nejistý tento proces probíhá především tehdy, je- li jedinec nejistý

7 Festinger( 1954) Festinger( 1954) Ve víceznačných situacích kontakt s druhými poskytuje jedinci příležitost konfrontovat své reakce s reakcemi druhých.Na základě výsledků posoudí, zda reaguje vhodně nebo ne. Ve víceznačných situacích kontakt s druhými poskytuje jedinci příležitost konfrontovat své reakce s reakcemi druhých.Na základě výsledků posoudí, zda reaguje vhodně nebo ne. Gump, Kulik (1997) Gump, Kulik (1997) - jedinci čelící strachu trávili více času tím, že pozorovali projevy a reakce jiných jedinců, na něž čekala procedura, než projevy jedinců očekávajících zcela jiný zásah. - jedinci čelící strachu trávili více času tím, že pozorovali projevy a reakce jiných jedinců, na něž čekala procedura, než projevy jedinců očekávajících zcela jiný zásah.

8 REDUKCE ÚZKOSTI Při tendenci vyděšených či úzkostných lidí pobývat v přítomnosti druhých hraje ještě důležitější roli redukce úzkosti. Jedinci,nacházející se se v ohrožující situaci, se často obracejí na jedince,kteří jsou jim blízcí Při tendenci vyděšených či úzkostných lidí pobývat v přítomnosti druhých hraje ještě důležitější roli redukce úzkosti. Jedinci,nacházející se se v ohrožující situaci, se často obracejí na jedince,kteří jsou jim blízcí a mohli by je uklidnit a poskytnout jim podporu. a mohli by je uklidnit a poskytnout jim podporu. Na jejich chování má také vliv jejich styl připoutání. Na jejich chování má také vliv jejich styl připoutání.

9 Výzkum - Simpson,Rholes,Nelligan (1992) Výzkum - Simpson,Rholes,Nelligan (1992) Jistě připoutané ženy ve stavu úzkosti tím více vyhledávaly pomoc od partnera,čím byly úzkostnější, zatímco ženy s vyhýbavým stylem připoutání vyhledávaly tím méně podpory u partnera, čím byly úzkostnější. Jistě připoutané ženy ve stavu úzkosti tím více vyhledávaly pomoc od partnera,čím byly úzkostnější, zatímco ženy s vyhýbavým stylem připoutání vyhledávaly tím méně podpory u partnera, čím byly úzkostnější.

10 VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ Vyhledávání přítomnosti druhých v situaci stresu naplňuje potřebu jedince získat Vyhledávání přítomnosti druhých v situaci stresu naplňuje potřebu jedince získat informace o povaze hrozby. informace o povaze hrozby. Sahver, Kinnert (1982) Sahver, Kinnert (1982) Dítě vyhledává rodiče nejen proto, aby mu poskytli citové ujištění a uklidnění, nýbrž i kvůli tomu, aby podle jejich reakce poznalo, nakolik je situace vážná. Dítě vyhledává rodiče nejen proto, aby mu poskytli citové ujištění a uklidnění, nýbrž i kvůli tomu, aby podle jejich reakce poznalo, nakolik je situace vážná. Podle těchto autorů podobnou strategii aplikují i dospělí. Podle těchto autorů podobnou strategii aplikují i dospělí.

11 Všechny tři pohnutky (sociální srovnávání, redukce úzkosti,vyhledávání informací) Všechny tři pohnutky (sociální srovnávání, redukce úzkosti,vyhledávání informací) se vzájemně nevylučují, spíše se vyskytují společně. se vzájemně nevylučují, spíše se vyskytují společně. Jedinci prožívající stres mají tendenci vyhledávat kontakt s jedinci,kteří prožívají podobnou situaci a mohou jim zprostředkovat sociální srovnávání, na jehož základě jedinci posoudí své pocity, přičemž klidné osoby,s nimiž se budou srovnávat, jejich úzkost zmírní a informovaní lidé jim poskytnou objektivní informace o povaze hrozby. Jedinci prožívající stres mají tendenci vyhledávat kontakt s jedinci,kteří prožívají podobnou situaci a mohou jim zprostředkovat sociální srovnávání, na jehož základě jedinci posoudí své pocity, přičemž klidné osoby,s nimiž se budou srovnávat, jejich úzkost zmírní a informovaní lidé jim poskytnou objektivní informace o povaze hrozby.

12 AFILIACE A OSAMĚLOST Osamělost je jedním z hlavních příznaků nedostatku afiliace. Osamělost je jedním z hlavních příznaků nedostatku afiliace. Osamělost Osamělost = složitá afektivní reakce pramenící z prožívaného nedostatku kvantity a kvality sociálních vztahů = složitá afektivní reakce pramenící z prožívaného nedostatku kvantity a kvality sociálních vztahů

13 Shaver,Rubinstein (1980) Shaver,Rubinstein (1980) osamělost se skládá ze čtyř oblastí pocitů a prožitků: osamělost se skládá ze čtyř oblastí pocitů a prožitků: zoufalství (beznaděj, bezmoc,..) zoufalství (beznaděj, bezmoc,..) deprese (smutek, sebelítost,..) deprese (smutek, sebelítost,..) netrpělivá nuda (neklid, nuda,nesoustředěnost) netrpělivá nuda (neklid, nuda,nesoustředěnost) sebepodceňování (prožitek nejistoty) sebepodceňování (prožitek nejistoty) Weiss (1975) Weiss (1975) - existují dvě odlišné podoby osamělosti : emoční osamělost zapříčiněná absencí životního partnera a sociální osamělost způsobená absencí přátel a vazeb v sociální síti - existují dvě odlišné podoby osamělosti : emoční osamělost zapříčiněná absencí životního partnera a sociální osamělost způsobená absencí přátel a vazeb v sociální síti

14 NÁRAZNÍKOVÁ HYPOTÉZA SOCIÁLNÍHO KONTAKTU Výsledek působení situace, v níž jedinci, kteří mají pocit, že jim druzí pomáhají, jsou stresujícími událostmi ovlivněni v menší míře než lidé, kteří mají pocit podpory neprožívají. Výsledek působení situace, v níž jedinci, kteří mají pocit, že jim druzí pomáhají, jsou stresujícími událostmi ovlivněni v menší míře než lidé, kteří mají pocit podpory neprožívají.

15 Interpersonální vztahy Vanda Šimkovská

16 Faktory ovlivňující navazování interpersonálních vztahů Afiliace Afiliace Fyzická blízkost Fyzická blízkost Obeznámenost Obeznámenost Podobnost v postojích Podobnost v postojích Sociální dovednosti Sociální dovednosti Atraktivita Atraktivita

17 Fyzická blízkost Festinger, Schachter, Back- funkční vzdálenost méně překážek při formování přátelství méně překážek při formování přátelství více informací o člověku (postoje, zájmy, hodnoty…) více informací o člověku (postoje, zájmy, hodnoty…) efekt pouhého vystavení efekt pouhého vystavení Yinon, Goldenberg, Neeman- role blízkosti při navazování kontaktů účinky se násobí, pokud si jsou jedinci povahově podobní účinky se násobí, pokud si jsou jedinci povahově podobní pokles přitažlivosti pokles přitažlivosti

18 Podobnost Teorie sociálního srovnávání- více užitečných informací a podnětů získáváme, hovoříme-li s lidmi sdílejícími naše názory Klasické podmiňování- když slyšíme, že někdo projevuje názory, které nám jsou blízké, začneme prožívat pozitivní emoce; takovou reakci lze vytvořit i u jiných osob

19 Výhrady podobnost postojů působí na přitažlivost jen tehdy, jsou-li postoje pro jedince důležité podobnost postojů působí na přitažlivost jen tehdy, jsou-li postoje pro jedince důležité předpoklad, že ostatní s námi sdílejí naše postoje předpoklad, že ostatní s námi sdílejí naše postoje větší význam má podobnost preferovaných volnočasových aktivit, než podobnost postojů větší význam má podobnost preferovaných volnočasových aktivit, než podobnost postojů komplementarita interpersonálního vztahu komplementarita interpersonálního vztahu

20 Přátelství Reciprocita (vzájemnost) Teorie spravedlnosti Ženy- sdělování soukromých informací, řešení soukromých problémů, projevy citů Ženy- sdělování soukromých informací, řešení soukromých problémů, projevy citů Muži- podobné zájmy, společné aktivity, méně osobní Evoluční teorie

21 Teorie sociální směny Teorie sociální směny co nejvyšší míra zisku (pochvala), minimalizace ztrát; vybíráme si, do jakého vztahu vstoupit podle poměru zisku a ztrát, který tento vztah přináší Dlouhodobé vztahy- 4 stadia (Thibaut, Kelley) 1) vybírání- zjišťujeme odměny a cenu spojenou se vztahem- experimentování s různými vztahy 2) vyjednávání- experimentování s poskytováním a přijímáním různých typů odměn 3) zavázání se- větší zájem o vztah samotný 4) institucionalizace- stanovení norem, vzájemných očekávání

22 Aplikovaná sociální psychologie  atraktivita fyzická a osobní  teorie atraktivity 22/

23 Atraktivita 23

24 I.Faktory ovlivňující vznik přitažlivosti  SITUA č Ní a) BLíZKOST -Festinfer a kol.(univerzitní koleje), Bossard (bloky - partnerství), Clarke(man ž elství ) Efekt blízkosti – výzkum Festinger Schachter a Back 1950 Studentské koleje Westgate West 24/

25 a) POV Ě DOMOST - Zajonc(fotografie), Segal(abeceda), Newcomb(byty) - Zajonc(fotografie), Segal(abeceda), Newcomb(byty) a)Efekt pouhého vystavení (mere exposure) Zajonc b)Efekt p ř esycení - negativní vliv opakované expozice c)Efekt frekvence  SITUA č Ní 25

26 II.Faktory ovlivňující vznik přitažlivosti  OSOBNí FAKTORY a) PODOBNOST – osobnostní složka -Rubin(odmeny), Cann(postoje), Snyder a Fromkin (komplementarita) b) VZáJEMNé SYMPATIE – fyzická atraktivita - Aronson (princíp výnosu a nákladu), Aronson a Linder (zisk a ztrata) 26

27 Osobnostní atraktivita Osobnostní atraktivita  NÁZOROVÁ PODOBNOST  VRCHOL DENNÍ AKTIVITY  Z DALŠÍCH ČINITELŮ:  VĚK,  ETNICKÝ PŮVOD,  NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ,  SEXUÁLNÍ ORIENTACE,  VZDĚLÁNÍ,  SOCIOEKONOMICKÁ ÚROVEŇ,  ALE TÉŽ SOCIOPATOLOGICKÉ JEVY (KONZUMACE DROG, DELIKVENTNÍ SKLONY, PROMISKUITA). 27

28 Fyzická atraktivita  ROZLIČNÝ JE IDEÁL KRÁSY (individuální, sociokulturní, roli hrají módní trendy) - classic-beauties-peoples-picks classic-beauties-peoples-picks classic-beauties-peoples-picks - MEDZIPOHLAVNÍ ROZDÍLY  PRAVIDLO LEVELINGU (MATCHING PHENOMENON) 28

29  People Magazine 29/

30 30 Dejiny krásy Umberto Eco

31 Proč vede fyzická atraktivita k tendenci navazovat známost? URČITÝ DRUH ESTETICKÉHO USPOKOJENÍ URČITÝ DRUH ESTETICKÉHO USPOKOJENÍ SOCIÁLNÍ ODMĚNA V PODOBĚ UZNÁNÍ SOCIÁLNÍ ODMĚNA V PODOBĚ UZNÁNÍ TRADOVANÉ PŘESVĚDČENÍ TRADOVANÉ PŘESVĚDČENÍ 31

32 III.Teorie atraktivity 1. MODEL EMOCIONÁLNÍHO POSÍLENÍ (BYRNE, 1970, 1971) 2. TEORIE ROVNOVÁHY (HEIDER, 1958) 3. TEORIE SOCIÁLNÍ VÝMĚNY (THIBAUT, KELLEY, 1959) 4. TEORIE ROVNOSTI (WALSTER, BERSCHEID,1978) 32/

33 Informační zdroje  Hill,G. : Moderní psychologie.Portál: Praha,2000  Výrost J, Slaměník I: Aplikovaná sociální psychologie 1. Praha: Portál,1998  Eco, Umberto. Dějiny krásy. Praha: Argo, 2007  Hewstone, M., & Stroebe, W.:Sociální psychologie. Praha:Portál,2006  Aronson, E.:Social psychology.Upper Saddle River, NJ : Prentice Hall,   gallery/25432/20-classic-beauties-peoples-picks gallery/25432/20-classic-beauties-peoples-picks gallery/25432/20-classic-beauties-peoples-picks 33/

34 Triangulární teorie lásky, spokojenost ve vztahu, stabilita vztahu - investiční model Eva Kratochvílová

35 Triangulární teorie lásky Láska má tři komponenty Láska má tři komponenty 1. Intimita – Hřejivá 2. Vášeň – Hořká 3. Rozhodnutí/závazek - Chladná

36

37

38 Deset znaků intimity v blízkých vztazích přání, aby žil milovaný v blahu přání, aby žil milovaný v blahu zakoušení štěstí s milovaným zakoušení štěstí s milovaným úcta, respekt k milovanému úcta, respekt k milovanému možnost spolehnout se na milovaného, když je třeba vzájemné porozumění možnost spolehnout se na milovaného, když je třeba vzájemné porozumění společné sdílení majetku společné sdílení majetku přijímání emocionální opory od milovaného přijímání emocionální opory od milovaného poskytování emocionální opory milovanému poskytování emocionální opory milovanému intimní komunikace intimní komunikace hodnota druhého ve vlastním životě hodnota druhého ve vlastním životě

39 Kombinací tří komponent se Sternberg dostává k osmi "způsobům" lásky, ze kterých pak vychází druhy lásky. Těchto osm typů vyjadřuje samozřejmě extrémní polohy. "Mít rád„ "Mít rád„ "poblázněná láska„ "poblázněná láska„ "prázdná láska„ "prázdná láska„ "romantická láska„ "romantická láska„ "věrná láska„ "věrná láska„ " pošetilá láska„ " pošetilá láska„ "úplná láska„ "úplná láska„ "neláska" "neláska"

40

41 Spokojenost ve vztahu - typický vysoký stupeň intimity, která má dle Reise a Patricka (1996) tři podmínky: 1. pečování 1. pečování 2.porozumění 2.porozumění 3.vzájemná úcta 3.vzájemná úcta

42 Investiční model Oddanost je podmíněna třemi faktory: 1. vysoká spokojenost 1. vysoká spokojenost 2. vnímaná nízká kvalita alternativ 2. vnímaná nízká kvalita alternativ 3. vysoké investice 3. vysoké investice

43 Literatura: Sociální psychologie, Miles Hewstone, Wolfgang Stroebe, Portál 2006 Sociální psychologie, Miles Hewstone, Wolfgang Stroebe, Portál 2006 The psychology of love, Robert J. Sternberg, Yale university press, 1988 The psychology of love, Robert J. Sternberg, Yale university press, 1988 Sociální psychologie, Výrost, Slaměník, Grada 2008 Sociální psychologie, Výrost, Slaměník, Grada 2008

44 Prosociálne správanie Matej Belko

45 Prosociálnosť – prosociálne správanie Správanie, ktoré má za cieľ pomocť inému človeku. Správanie, ktoré má za cieľ pomocť inému človeku. Skutky a činy vykonané v prospech druhého človeka bez očakávania odmeny Skutky a činy vykonané v prospech druhého človeka bez očakávania odmeny Široké spektrum situácií (bežné až výnimočné) Široké spektrum situácií (bežné až výnimočné)

46 2 stupne prosociálnosti 1. Správanie, ktoré prospieva spoločnosti ( spolupráca, pomoc… za ktoré človek neočakáva odmenu iba tzv. sociálny súhlas = poďakovanie) 1. Správanie, ktoré prospieva spoločnosti ( spolupráca, pomoc… za ktoré človek neočakáva odmenu iba tzv. sociálny súhlas = poďakovanie) 2. Altuizmus – správanie v pospech druhého človeka, ktoré má nezištný charakter, pomáhame vedome a neočakávame ani najmenší zisk 2. Altuizmus – správanie v pospech druhého človeka, ktoré má nezištný charakter, pomáhame vedome a neočakávame ani najmenší zisk

47 Formy altruizmu Darovanie – dobročinnosť, dary Darovanie – dobročinnosť, dary Porozumenie – pri ťažkostiach iného Porozumenie – pri ťažkostiach iného Pomoc – pri dosiahnutí určitého cieľa Pomoc – pri dosiahnutí určitého cieľa Ponuka na spoluprácu – spolupráca s tými, ktorí to potrebujú Ponuka na spoluprácu – spolupráca s tými, ktorí to potrebujú Podpora – pri dosiahnutí cieľa vs. Zabránení straty Podpora – pri dosiahnutí cieľa vs. Zabránení straty

48 Determinanty prosociálneho správania Dispozičné determinanty – svedomie, normy, proces internalizácie (zvútorňovanie sociálnych noriem na osobné normy). Na základe noriem, hodnot, potrieb a preferencií si člověk vytvára osobné ciele, sú špecifickejšie (úspech, uznanie) a ovplyvňujú prosociálne správanie. Dispozičné determinanty – svedomie, normy, proces internalizácie (zvútorňovanie sociálnych noriem na osobné normy). Na základe noriem, hodnot, potrieb a preferencií si člověk vytvára osobné ciele, sú špecifickejšie (úspech, uznanie) a ovplyvňujú prosociálne správanie.

49 Situačné determinanty Situačné determinanty - osoba, ktorej treba pomôcť: pohlavie, oblečenie - príčiny poblémov (nami predvídané): ak je príčinou vlastná nezodpovednosť, menšia tendencia pomoct - počet prítomných: Bystander efect – čím viac ľudí, tým väčšia difúzia zodpovednosti. - nejednoznačnosť situácie: strach z nevhodnosti zásahu

50 Prosociálne scenáre a zručnosti Sú to konkrétne vzorce správania, ktoré využívame v sociálnej interakcii Sú to konkrétne vzorce správania, ktoré využívame v sociálnej interakcii Delíme ich na: Delíme ich na: 1. Elementárne 1. Elementárne 2. Komplexné 2. Komplexné

51 Elementárne - pomáhajú vytvárať optimálne vzťahy: - pomáhajú vytvárať optimálne vzťahy: pohľad pohľad úsmev úsmev pozdrav pozdrav rozhovor rozhovor poďakovanie poďakovanie

52 Komplexné - podľa Olivara: - podľa Olivara: pomoc pomoc darovanie darovanie delenie sa delenie sa spolupráca spolupráca

53 Teórie posociálneho správania Teória sociálnej výmeny Teória sociálnej výmeny Teória vzájomnej závislosti Teória vzájomnej závislosti

54 Literatúra: Sociální psychologie, Miles Hewstone, Wolfgang Stroebe, Portál 2006 Sociálna psychológia, Teodor Kolárik, SPN 1993 Člověk je (ne)tvor společenský, Jan Kosek, Argo a Dokořán 2004


Stáhnout ppt "AFILIACE Co je to AFILIACE?. Afiliace = tvorba citových a sociálních kontaktů s druhými lidmi, = tvorba citových a sociálních kontaktů s druhými lidmi,"

Podobné prezentace


Reklamy Google