Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH V LIBERECKÉM KRAJI. Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH V LIBERECKÉM KRAJI. Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních."— Transkript prezentace:

1 ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH V LIBERECKÉM KRAJI

2 Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních fondů. Řešitelem projektu je Národní ústav pro vzdělávání. Projekt byl zahájen

3 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ V Libereckém kraji je pro SŠ a VOŠ ve srovnání s ostatními sledovanými oblastmi nejdůležitější povinnou oblastí Rozvoj infrastruktury školy. Dalšími významnými povinnými oblastmi jsou v pořadí Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů a Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě. Nejméně významnými jsou ve srovnání s ostatními povinnými oblastmi Rozvoj kariérového poradenství a Inkluzivní vzdělávání. Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  Většina škol v rámci této oblasti vykonává největší množství aktivit na úrovni systematické spolupráce se zaměstnavateli (pokročilá úroveň – především SOU, SOŠ a praktické školy). Gymnázia se v současné době věnují především aktivitám na úrovni podpory odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli pouze v omezené podobě (základní úroveň) a VOŠ se věnují především aktivitám na úrovni systematické spolupráce se zaměstnavateli doplněné o další činnosti (nejvyšší úroveň). Do budoucna si většina škol klade za cíl usilovat o doplnění této spolupráce o další činnosti (nejvyšší úroveň – především SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy).  Školy v rámci této oblasti nejčastěji realizují přednášky odborníků z praxe ve výuce, vysílají žáky na odborný výcvik nebo praxe na pracoviště zaměstnavatelů a spolupracují se ZŠ na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru. Pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy je nejčastěji deklarovanou aktivitou odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů. Pro gymnázia jsou nejčastěji uváděnou aktivitou přednášky odborníka z praxe ve výuce.  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti se zdravotními prohlídkami a pojištěním žáků před vstupem na pracoviště, malou dostupností firem pro daný obor a nedostatečnou motivací ze strany žáků. Pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy je největší překážkou ve spolupráci škol a zaměstnavatelů finanční náročnost zdravotních prohlídek a pojištění žáků před vstupem na pracoviště zaměstnavatele. Pro praktické školy jsou dalšími stejně významnými překážkami disciplína a motivace žáků pro práci v reálném pracovním prostředí a nepřizpůsobivost firem vůči vzdělávacím potřebám žáků. Pro gymnázia patří mezi největší překážky malá dostupnost firem pro daný obor, disciplína a motivace žáků pro práci v reálném pracovním prostředí a nezájem firem o spolupráci se školami.  Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou především přednášky odborníků z praxe ve výuce, zajištění financí na realizaci praxí žáků u zaměstnavatelů, stáže žáků v zahraničních firmách a stáže pro pedagogy na pracovištích. Pro SOU, SOŠ a gymnázia je opatřením, které by školám pomohlo v realizaci zvolených cílů, zajištění finančních prostředků pro praxe žáků u zaměstnavatelů. U SOU a SOŠ toto opatření představuje i prioritu škol. Prioritou gymnázií jsou stáže žáků v zahraničních firmách.

4 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  V rámci rozvoje podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě školy vykonávají největší množství aktivit především na informativní úrovni (základní úroveň – především SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy). VOŠ se v současné době věnují především aktivitám na úrovni podpory kompetencí k podnikavosti v podobě dílčích činností, bez celkové strategie (mírně pokročilá úroveň). Školy do budoucna plánují usilovat o nevýraznější nárůst prováděných aktivit v souvislosti se systematickým rozvojem podpory kompetencí k podnikavosti jako jedné z priorit školy (nejvyšší úroveň - SOU, SOŠ), případně v souvislosti se systematickým a aktivním rozvojem podpory kompetencí k podnikavosti (pokročilá úroveň – hlavně VOŠ a gymnázia).  V rámci této oblasti školy nejčastěji učí žáky myslet kriticky a nacházet inovativní podnikatelská řešení (především gymnázia a VOŠ) a vychovávají je k podnikavosti v rámci odborného a všeobecného vzdělávání. Dále začleňují ekonomické aspekty i do výuky v neekonomických předmětech (především SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy) a pořádají návštěvy a přednášky podnikatelů ve výuce (především SOU a SOŠ). V rámci jednotlivých typů škol je další významnou aktivitou realizace projektového vyučování (především gymnázia, VOŠ).  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami souvisejícími s malým zájmem ze strany pedagogů o podporu podnikavosti (především SOU, SOŠ a gymnázia) a nedostatkem finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku (především SOŠ, VOŠ a gymnázia). SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy naráží na malý zájem zaměstnavatelů a podnikatelů o spolupráci se školami. Gymnázia společně se SOU a VOŠ dále naráží na malý zájem žáků o ekonomické aktivity, cvičení a projekty.  Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v naplnění zvolených cílů, jsou podpora školních projektů (dny otevřených dveří, plesy, akademie, výstavy apod.) a přednášky a jiné formy účasti odborníků z praxe ve výuce. Dalším významným opatřením je pro SOU, SOŠ a gymnázia kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy. Pro VOŠ jsou dalšími významnými opatřeními analýza stávajících a potenciálních partnerů a podnikatelů v regionu pro možné navázaní spolupráce a vytvoření metodických materiálů a kurzů pro pedagogy na témata kreativity a podnikavosti.

5 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Podpora polytechnického vzdělávání  V rámci podpory polytechnického vzdělávání školy vykonávají největší množství aktivit v souladu s RVP vyučovaných oborů – základní úroveň (s výjimkou VOŠ, které se věnují aktivitám na úrovni systematické podpory polytechnického vzdělávání – pokročilá úroveň) a kladou si za cíl, že o nevýraznější nárůst prováděných aktivit budou usilovat na úrovni kombinace systematické podpory polytechnického vzdělávání a podpory v rámci dílčích aktivit – nejvyšší úroveň (s výjimkou praktických škol, které deklarují, že budou usilovat o nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni podpory polytechnického vzdělávání v podobě dílčích aktivit – mírně pokročilá úroveň).  Školy v rámci podpory polytechnického vzdělávání nejčastěji provádějí laboratorní cvičení, pokusy, exkurze apod., zapojují žáky do soutěží a olympiád (s výjimkou praktických škol) a pořádají motivační akce pro žáky ZŠ (s výjimkou gymnázií). Další aktivitou škol v rámci jejich jednotlivých typů je spolupráce se ZŠ na využití laboratoří, dílen a mediálních laboratoří (především gymnázia, VOŠ a praktické školy). Mezi další významně zastoupené aktivity VOŠ se řadí zadávání samostatných prací na témata od sociálních partnerů.  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti s nedostatkem financí na úhradu vedení nepovinných předmětů (především SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy), nedostatečnou jazykovou vybaveností učitelů polytechnických předmětů (především gymnázia) a nedostatečnými znalostmi a motivací žáků ze ZŠ (především SOU, SOŠ a VOŠ). Gymnázia se dále setkávají s překážkami v souvislosti se zastaralým vybavením IT a nedostatečnými či neodpovídajícími prostory (s touto překážkou se potýkají také VOŠ a praktické školy).  Opatřením, které by školám nejvíce pomohlo v realizaci zvolených cílů, je pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy především zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří, dílen odborného výcviku. Gymnáziím by pak pomohla především podpora dělení výukových hodin pro vybrané předměty. Dalšími významnými opatřeními jsou zlepšení softwarového vybavení školy (především pro SOU a SOŠ) a zvýšení počtu a kvality IT vybavení na škole (především pro SOŠ a gymnázia).

6 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Rozvoj školy jako centra celoživotního vzdělávání  V rámci rozvoje školy jako centra celoživotního učení školy vykonávají největší množství aktivit na úrovni okrajové realizace dalšího vzdělávání prostřednictvím dílčích aktivit – mírně pokročilá úroveň (především gymnázia), případně se snaží další vzdělávání rozvíjet – pokročilá úroveň (především SOŠ a praktické školy). SOU a VOŠ se dokonce věnují především aktivitám na úrovni systematického rozvoje dalšího vzdělávání jako plnohodnotné součásti práce školy – nejvyšší úroveň. Do budoucna budou školy napříč všemi typy usilovat o nevýraznější nárůst prováděných aktivit především na úrovni systematického rozvoje dalšího vzdělávání jako plnohodnotné součásti práce školy – nejvyšší úroveň.  Školy nejčastěji realizují další vzdělávání pedagogů (s výjimkou SOU) a vzdělávání v oblasti ICT dovedností (především SOŠ, VOŠ a gymnázia). Pro SOU je nejvýznamnější činností provádění rekvalifikací (to je významné také pro SOŠ a VOŠ) a dále také příprava pro vykonání zkoušky podle NSK. Další významnou činností je pro VOŠ, gymnázia a praktické školy zájmové vzdělávání pro veřejnost a pro SOŠ a VOŠ odborné vzdělávání pro zaměstnavatele.  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti s malým zájmem dospělých (především SOU, SOŠ a gymnázia) a zaměstnavatelů (především SOU a SOŠ) o další vzdělávání a nedostatkem finančních prostředků pro pracovníka, který by tuto oblast zajišťoval. Další významnou překážkou (především pro VOŠ, gymnázia a praktické školy) je administrativa spojená se získáním akreditace rekvalifikací.  Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou získání financí na kvalitní materiál, provádění rekvalifikací pro úřady práce bez výběrového řízení (především pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy) a příprava pedagogických pracovníků jako lektorů dalšího vzdělávání (především pro VOŠ, gymnázia a praktické školy). Prioritním opatřením na gymnáziích je pak zlepšení ICT vybavení školy po kvalitativní či kvantitativní stránce.

7 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Rozvoj kariérového poradenství  Školy v rámci rozvoje kariérového poradenství vykonávají největší množství aktivit na úrovni dalšího rozvoje kariérového poradenství a propojování této problematiky s výukou dalších předmětů – mírně pokročilá úroveň (SOU, SOŠ, VOŠ a gymnázia) a o nevýraznější nárůst prováděných aktivit budou usilovat v souvislosti s fungováním interního systému pro poskytování služeb kariérového poradenství, do kterého budou zapojeni také externí pracovníci – nejvyšší úroveň.  Školy nejčastěji organizují exkurze, besedy apod. pro kariérovou orientaci žáků. Dále především SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy spolupracují s rodiči žáků a gymnázia, VOŠ a praktické školy spolupracují se zaměstnavateli či VŠ při náborových aktivitách. Zásadní činností SOU a SOŠ je realizace odborného výcviku/odborné praxe v reálném pracovním prostředí (tato činnost je významná také pro VOŠ). Pro gymnázia, VOŠ a praktické školy patří mezi další významné činnosti poskytování individuálních služeb kariérového poradenství pro žáky.  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti s malým zájmem o kariérové poradenství ze strany žáků a rodičů (s výjimkou VOŠ), nedostatečnými finančními prostředky pro zajištění kariérového poradenství ve škole a malým zájmem ze strany zaměstnavatelů (především SOU a SOŠ). Další významnou překážkou na SOU a praktických školách je nízká časová dotace poradce pro poskytování služeb kariérového poradenství. Pro VOŠ, gymnázia a praktické školy je další významnou překážkou v rozvoji kariérového poradenství na škole absence pozice samostatného kariérového poradce.  Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou získání financí na zajištění exkurzí, besed apod. a možnost exkurzí do provozů různých zaměstnavatelů pro vyučující SŠ i ZŠ (především pro SOŠ, VOŠ a praktické školy). Na SOU, SOŠ, VOŠ a praktických školách je dalším významným opatřením, které by školám pomohlo v naplnění zvolených cílů, zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit školy. Významnými opatřeními pro gymnázia jsou rozvoj spolupráce s VŠ (platí také pro VOŠ) a zapojení externích odborníků v oblasti kariérového poradenství (platí také pro VOŠ a praktické školy).

8 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Inkluzivní vzdělávání  Školy rozvíjí inkluzivní vzdělávání především prostřednictvím činností na úrovni rozvoje dílčích aktivit – základní úroveň (SOU, SOŠ, VOŠ a gymnázia) a o nejvýraznější nárůst prováděných aktivit budou usilovat na úrovni vytváření a rozšiřování komplexního pojetí inkluzivního vzdělávání – nejvyšší úroveň (platí pro všechny typy škol).  Školy v souvislosti s inkluzivním vzděláváním shodně nejčastěji evidují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, volí vhodné metody pro zjišťování výsledků učení žáků a spolupracují se školskými poradenskými zařízeními. VOŠ, gymnázia a praktické školy dále zpracovávají a průběžně vyhodnocují individuální vzdělávací/výchovné plány.  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti s nedostatečnými finančními prostředky pro zajištění inkluzivního vzdělávání, nedostatečným technickým a materiálním zabezpečením (především SOU, SOŠ a VOŠ), absencí školního poradenského pracoviště v rozšířené podobě (především SOU, SOŠ a gymnázia) a nedostačujícími možnostmi pro zajištění asistentů pedagogů (především VOŠ a praktické školy). Další významnou překážkou v realizaci inkluzivního vzdělávání je pro gymnázia příliš velký počet žáků ve třídě a pro praktické školy velký počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v jedné třídě.  Opatřením, které by školám nejvíce pomohlo v uskutečnění zvolených cílů, je vytvoření odpovídajících finančních a personálních podmínek pro realizaci inkluzivního vzdělávání. Dalším opatřením, které by pomohlo především SOU a praktickým školám, je zřízení rozšířeného školního poradenského pracoviště. SOŠ by dále pomohlo další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti metod a forem práce. Gymnáziím by mimo výše zmíněné pomohlo především vytvoření podmínek pro práci školního poradenského pracoviště se žáky a VOŠ by pomohlo zajištění asistentů pedagoga (platí též pro praktické školy) i kvalifikovaná pomoc při úpravě podmínek přijímacích a závěrečných zkoušek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

9 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Infrastruktura (investiční část)  Ve srovnání s ostatními kraji ČR projevily školy v Libereckém kraji, i přes velmi silný důraz kladený na význam rozvoje infrastruktury v rámci prioritizace povinných oblastí, pouze lehce nadprůměrný zájem o čerpání finančních prostředků (v Libereckém kraji má zájem o čerpání finančních prostředků 80 % škol, přičemž celorepublikový průměr je 77 %).  Mezi oblasti, v jejichž rámci školy nejčastěji plánují čerpání finančních prostředků, patří stavební úpravy většího a menšího rozsahu, stavební úpravy a vybavení na podporu bezpečného a podnětného prostředí (především SOU, SOŠ a gymnázia) a pořízení strojů či jiného vybavení nad 40 tis. Kč (s výjimkou gymnázií). Pro SOU a praktické školy je další oblastí, ve které školy plánují čerpání finančních prostředků, vnitřní zařízení a materiální vybavení pro realizaci praktického vyučování a polytechnické výchovy. Pro gymnázia je další oblastí, ve které školy plánují čerpání finančních prostředků, výstavba odborných učeben, učeben pro individuální učení a malé skupiny žáků. Nepovinné oblasti a jejich důležitost  V rámci nepovinných oblastí je pro školy nejdůležitější oblastí: Jazykové vzdělávání včetně potřeb infrastruktury a ICT, včetně potřeb infrastruktury. Dále následuje rozvoj matematické a čtenářské gramotnosti. SOU za nejdůležitější nepovinnou oblast označila ICT, včetně potřeb infrastruktury. V ostatních typech škol je preferováno především jazykové vzdělávání, včetně potřeb infrastruktury. Jazykové vzdělávání:  Školám by v rámci oblasti jazykového vzdělávání nejvíce pomohla mobilita vyučujících do zahraničí s cílem posílit jejich jazykové kompetence (platí pro všechny typy škol), získání prostředků na zajištění mobilit žáků (platí především pro gymnázia, VOŠ a praktické školy) a vytvoření podmínek pro diferenciaci výuky podle úrovně žáků (platí především pro SOU, SOŠ a praktické školy). Dalšími významnými opatřeními jsou systematické jazykové vzdělávání pro učitele odborných předmětů (platí především pro SOŠ a VOŠ) a zajištění prostředků na výuku vedenou rodilým mluvčím (platí především pro gymnázia).

10 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ ICT včetně potřeb infrastruktury:  Školám by v rámci oblasti ICT nejvíce pomohlo pořizování licencí a aktualizace aplikací (platí především pro SOŠ, VOŠ a gymnázia), vysokorychlostní připojení školy k internetu (platí napříč všemi typy škol) a vybavení tříd digitálními technologiemi (platí především pro SOU, gymnázia a praktické školy). Dalšími významnými opatřeními jsou technická podpora (SOŠ), podpora při budování školní počítačové sítě (VOŠ) a podpora při organizaci exkurzí a stáží (praktické školy). Rozvoj matematické gramotnosti:  Školám by v rámci oblasti podpory rozvoje matematické gramotnosti nejvíce pomohla finanční podpora pro možné půlení hodin matematiky (platí pro všechny typy škol), získání prostředků pro personální zajištění konzultačních hodin pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (s výjimkou VOŠ), výukové materiály na podporu propojení matematiky s každodenním životem a budoucí profesí (s výjimkou gymnázií) a podpora rozvoje matematické gramotnosti napříč všemi předměty (platí především pro SOŠ, gymnázia a praktické školy). Dalším významným opatřením je nabídka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (SOU, VOŠ a praktické školy). Rozvoj čtenářské gramotnosti:  Školám by v rámci oblasti podpory rozvoje čtenářské gramotnosti nejvíce pomohla podpora rozvoje gramotnosti prostřednictvím práce s texty jako součásti výuky většiny předmětů (platí napříč všemi typy škol) a systematické práce žáků s odbornými texty (s výjimkou gymnázií). Dále by školám pomohlo zajištění dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (SOU a SOŠ), dodatečné prostředky na nákup beletrie apod. pro školní knihovnu (VOŠ a praktické školy) a prostředky pro zajištění práce se žáky se zájmem o literaturu a realizaci mimotřídních aktivit podporujících čtenářskou gramotnost (gymnázia).

11 METODOLOGIE ŠETŘENÍ A PRŮBĚH NÁVRATNOSTI  Charakteristika šetření: plošné šetření  Cílová skupina: SŠ a VOŠ v ČR  Základní soubor: 1365 škol  Výběrový soubor: 1305 škol  Opora výběru: rejstřík škol a databáze škol se vzdělávací nabídkou z informačního systému Infoabsolvent  Metoda sběru dat: elektronický dotazník (CASI - computer-assisted self interview)  Období sběru dat: –

12 EVALUACE SBĚRU DAT – MONITORING NÁVRATNOSTI  Databáze kontaktů: 1377 škol  „Očištěná“ databáze kontaktů: 1365 škol  Počet kompletně vyplněných dotazníků: 1305 škol

13 CHAR. DATOVÉHO SOUBORU – LIBERECKÝ KRAJ

14 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ

15 Ve srovnání s ostatními sledovanými oblastmi zdůrazňují školy v Libereckém kraji Rozvoj infrastruktury školy. Dalšími významnými povinnými oblastmi jsou v pořadí Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů a Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě. Na základě porovnání jednotlivých oblastí je školami v Libereckém kraji přisuzována nejmenší důležitost Rozvoji kariérového poradenství a Inkluzivnímu vzdělávání.

16 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ  Ve srovnání s ostatními kraji ČR je Rozvoj infrastruktury školy ve většině krajů označován za nejdůležitější povinnou oblast. V Libereckém a Jihočeském kraji je Rozvoj infrastruktury školy na nejvyšší průměrné pozici.  Podpora odborného vzdělávání je v krajovém srovnání v Libereckém kraji společně s Hl. m. Praha nejméně důležitou povinnou oblastí.  Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě je v krajovém srovnání nejdůležitější povinnou oblastí v Hl. m. Praha. Dále je tato oblast velmi důležitá v Moravskoslezském a Zlínském kraji.

17 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ  Pro SOU, SOŠ a VOŠ je stejně jako v rámci celého kraje nejdůležitější povinnou oblastí Rozvoj infrastruktury školy. Podpora odborného vzdělávání je pro SOU, SOŠ a VOŠ významnější ve srovnání s výsledky za celý kraj. Méně důležitými oblastmi jsou ve srovnání s výsledky za celý kraj Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě a Rozvoj kariérového poradenství. Pro SOU a VOŠ je pak ve srovnání s výsledky za celý kraj důležitější oblastí Rozvoj školy jako centra celoživotního učení.  V případě gymnázií je většina povinných oblastí důležitější ve srovnání s výsledky za celý kraj. Výraznou výjimku zde tvoří oblast Podpora odborného vzdělávání, která je ve srovnání s celkovými výsledky za kraj i s ostatními typy škol nejméně důležitá.

18 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ Na rozdíl od ostatních typů škol je pro praktické školy nejdůležitější povinnou oblastí Podpora odborného vzdělávání. Další důležitou oblastí je Rozvoj infrastruktury školy (který je však méně důležitý jak ve srovnání s výsledky za celý kraj, tak ve srovnání s ostatními typy škol) a Rozvoj školy jako centra celoživotního učení. Nejméně důležitými povinnými oblastmi pro praktické školy jsou Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě a Rozvoj kariérového poradenství.

19 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ

20 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Většina škol se v rámci podpory odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli zaměřuje na systematickou spolupráci se zaměstnavateli - pokročilá úroveň (26 %), případně jsou činnosti podporující systematickou spolupráci se zaměstnavateli o další aktivity doplňovány - nejvyšší úroveň (20 %). Na 21 % škol deklaruje realizaci aktivit na mírně pokročilé úrovni, kde spolupráce se zaměstnavateli není systematická, ale probíhá v podobě dílčích činností.  Vzhledem k akcentaci důležitosti této oblasti chce většina škol systematickou spolupráci se zaměstnavateli dále rozvíjet, podporovat ji dalšími dílčími aktivitami a posunout se na nejvyšší možnou úroveň – předpokládaný posun v této úrovni činí 23 %. Určitý nárůst lze očekávat také v rámci pokročilé úrovně, kde je již spolupráce se zaměstnavateli systematická (předpokládaný posun je 12 %).  Základní úroveň – podpora odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli probíhá pouze v omezené (základní) podobě  Mírně pokročilá úroveň – spolupráce se zaměstnavateli není systematická, probíhá pouze v podobě dílčích aktivit (stáže pro učitele, zapojení odborníků z praxe, zapojení žáků do praktických aktivit)  Pokročilá úroveň – systematická spolupráce se zaměstnavateli (smlouva o spolupráci, účast zaměstnavatelů u zkoušek, odborný výcvik v modelovém pracovním prostředí)  Nejvyšší úroveň – systematická spolupráce se zaměstnavateli doplněna o další aktivity (škola vyjednává se zaměstnavateli obsah odborného výcviku a praxe, zaměstnavatelé se aktivně podílejí na náborových aktivitách školy a finančně školu/vybrané žáky podporují PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

21 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  SOU, SOŠ a praktické školy se v současné době věnují především aktivitám na úrovni systematické spolupráce se zaměstnavateli - pokročilá úroveň. Školy si do budoucna kladou za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni dalšího rozvoje systematické spolupráce se zaměstnavateli a její doplnění o další činnosti – nejvyšší úroveň.  Gymnázia se v současné době věnují především aktivitám na úrovni podpory odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli pouze v omezené podobě - základní úroveň (25 %). Nejvýraznější nárůst počtu aktivit si školy do budoucna kladou za cíl na mírně pokročilé úrovni - nesystematická spolupráce se zaměstnavateli, která bude probíhat pouze v podobě dílčích činností (předpokládaný nárůst o 12 %).  VOŠ se v současné době věnují především aktivitám na úrovni systematické spolupráce se zaměstnavateli doplněné o další činnosti - nejvyšší úroveň. V rámci této úrovně si také školy do budoucna kladou za cíl další zvyšování počtu aktivit (předpokládaný nárůst o 27 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

22 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V rámci povinné oblasti Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů školy  nejčastěji realizují přednášky odborníků z praxe (76 %), odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů (73 %) a spolupráci se ZŠ na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru (53 %);  nejméně často vytváří plány a strategie spolupráce se zaměstnavateli a dalšími partnery (20-22 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

23 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy je nejčastěji deklarovanou aktivitou odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů. Pro tyto školy je dále významnou aktivitou také spolupráce se základními školami na pracovních výchovách a ukázkách aktivit z oboru.  Pro SOU patří k dalším významným aktivitám účast zástupců zaměstnavatelů na závěrečných zkouškách (88 %). Tato aktivita je významná také pro praktické školy (67 %).  Pro gymnázia jsou nejčastěji uváděnou aktivitou přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce (87 %). Tuto aktivitu uvádějí také SOŠ, VOŠ a praktické školy. Další významnou aktivitou probíhající na gymnáziích je kariérové poradenství ve spolupráci se zaměstnavateli (40 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

24 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  představuje největší prioritu SOU odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů - na této aktivitě se SOU podílí nejvíce, zároveň je této činnosti přisuzována největší důležitost. Další aktivitou, které se školy účastní a je pro ně důležitá, je spolupráce se ZŠ na pracovních výchovách.  představuje určitý potenciál SOU nábor žáků ve spolupráci se zaměstnavateli – tato činnost není realizována v tak velké míře jako činnosti prioritní, nicméně je z pozice SOU hodnocena jako důležitá;  se školy soustředí na účast zástupců zaměstnavatelů na závěrečných zkouškách i přesto, že ve srovnání s ostatními aktivitami je této činnosti přisuzována nižší důležitost. Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

25 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  představuje prioritu SOŠ odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů - na této aktivitě se SOŠ podílí nejvíce, zároveň je této činnosti přisuzována největší důležitost;  SOŠ realizují přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce i přesto, že ve srovnání s ostatními aktivitami je této činnosti přisuzována nižší důležitost. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

26 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  představuje potenciál gymnázií odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů a spolupráce se ZŠ na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru – tyto činnosti nejsou realizovány v tak velké míře, nicméně jsou z pozice gymnázií hodnoceny jako velmi důležité;  gymnázia realizují přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce a kariérové poradenství ve spolupráci se zaměstnavateli i přesto, že ve srovnání s ostatními aktivitami je těmto činnostem přisuzována nižší důležitost. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

27 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Školy při realizaci spolupráce se zaměstnavateli naráží na překážky především v souvislosti se zdravotními prohlídkami a pojištěním žáků před vstupem na pracoviště (47 %). Dalšími překážkami v realizaci spolupráce škol a zaměstnavatelů je malá dostupnost firem pro daný obor a nedostatečná motivace ze strany žáků (39 %).  Školy nejméně často naráží na finanční překážky spolupráce (14 %), nezájem zaměstnavatelů o účast na závěrečných zkouškách a příliš vysoké požadavky na žáky ze strany firem (20 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

28 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Pro SOU, SOŠ a VOŠ je výrazně největší překážkou ve spolupráci škol a zaměstnavatelů finanční náročnost zdravotních prohlídek a pojištění žáků před vstupem na pracoviště zaměstnavatele. Tato překážka je významná i na praktických školách.  Pro SOU jsou dalšími významnými překážkami ve spolupráci se zaměstnavateli disciplína a motivace žáků (71 %) a možnosti a požadavky firem (53 %).  Pro SOŠ jsou dalšími významnými překážkami ve spolupráci se zaměstnavateli disciplína a motivace žáků (43 %), malá dostupnost firem pro daný obor a možnosti firem (41 %).  Pro gymnázia patří mezi největší překážky malá dostupnost firem pro daný obor (40 %), disciplína a motivace žáků pro práci v reálném pracovním prostředí a nezájem firem o spolupráci se školami (33 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

29 OPATŘENÍ  Mezi opatření, která by školám nejvíce pomohla v realizaci spolupráce se zaměstnavateli, patří přednášky odborníků z praxe ve výuce (61 %), finance na realizaci praxe žáků u zaměstnavatelů a stáže žáků v zahraničních firmách (59 %) a stáže pro pedagogy na pracovištích (57 %).  Mezi opatření, která by školám pomohla nejméně, patří příprava dokumentace pro hodnocení žáků v odborných předmětech a navýšení počtu hodin odborných předmětů/praxe u zaměstnavatelů (20 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

30 OPATŘENÍ  Pro SOU a SOŠ patří mezi hlavní opatření, která by školám pomohla v realizaci spolupráce se zaměstnavateli, zajištění finančních prostředků pro praxe jak na straně žáků, tak na straně škol, stáže pro pedagogy na pracovištích a moderních provozech a odborný výcvik žáků na pracovištích zaměstnavatelů.  Pro gymnázia patří mezi hlavní opatření, která by školám pomohla realizovat spolupráci se zaměstnavateli, přednášky odborníků ve výuce (67 %), stáže žáků v zahraničních firmách (47 %) a analýza stávajících a potenciálních partnerů v regionu (33 %).  Pro praktické školy jsou hlavními opatřeními, která by školám pomohla v realizaci spolupráce se zaměstnavateli, zajištění finančních prostředků pro praxe na straně škol, stáže pro pedagogy na pracovištích a moderních provozech a stáže žáků v zahraničních firmách (67 %). U VOŠ a praktických škol byla ponechána první tři opatření podle celkových hodnot za kraj. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

31 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  představuje největší prioritu SOU zajištění finančních prostředků pro praxe žáků a odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů – tyto nejčastěji zmiňované položky jsou hodnoceny jako jedny z nejdůležitějších.  by SOU pomohly stáže pro pedagogy na pracovištích a moderních provozech a zajištění financí na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům na odborný výcvik/předměty navzdory tomu, že tato opatření považují v porovnání s opatřeními prioritními za méně důležitá. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

32 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů představuje  největší prioritu SOŠ zajištění finančních prostředků pro praxe žáků – toto opatření je pro školy velmi potřebné a zároveň důležité. Školám by také pomohlo zajištění financí na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům na odborný výcvik/odborné předměty i přesto, že jeho důležitost hraničí s průměrem za sledované položky.  potenciál SOŠ odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů – toto opatření je ve srovnání s opatřením prioritním méně potřebné, ale je mu připisována vysoká důležitost. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

33 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů představuje  prioritní opatření na gymnáziích vysílání žáků na stáže do zahraničních firem – toto opatření je pro školy velmi potřebné a zároveň důležité.  potenciál gymnázií zajištění finančních prostředků pro praxe žáků - toto opatření je ve srovnání s opatřením prioritním méně potřebné, ale je mu připisována vysoká důležitost.  Školám by pomohla realizace přednášek a jiných forem účasti odborníka z praxe ve výuce odborných předmětů i přesto, že toto opatření považují ve srovnání s ostatními za spíše průměrně důležité. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

34 PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI

35 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Školy vykonávají největší množství činností na podporu kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě na informativní úrovni na základě zadání RVP – základní úroveň (50 %), případně vyvíjejí činnosti na mírně pokročilé úrovni – podpora podnikavosti probíhá v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP (37 %).  Školy mají zájem tuto oblast dále rozvíjet a o nejvýraznější nárůst prováděných aktivit (24 %) budou usilovat na úrovni systematického rozvoje podpory kompetencí k podnikavosti jako jedné z priorit školy - nejvyšší úroveň.  Základní úroveň – podpora kompetencí k podnikavosti probíhá na informativní bázi, škola tuto oblast podporuje tak, jak je zadáno v RVP  Mírně pokročilá úroveň – podpora kompetencí k podnikavosti probíhá pouze v podobě dílčích aktivit, bez celkové strategie (zapojení do projektů ESF, mezinárodních programů Leonardo Da Vinci, využití těchto zkušeností bez celkové koncepce)  Pokročilá úroveň – systematický a aktivní rozvoj podpory kompetencí k podnikavosti (škola spolupracuje s celorepublikovými iniciativami na podporu podnikavosti – CEFIF, spoluúčast na projektech na celostátní nebo krajské úrovni, pravidelné využívání informací a podnětů k rozvoji oblasti)  Nejvyšší úroveň – systematický rozvoj podpory kompetencí k podnikavosti je jednou z priorit školy, pro oblast je vyčleněn pracovník školy, který se stará o aktivity podporující podnikavost a koordinaci učitelů a je doplňován dalšími dílčími aktivitami (projektové dny, konzultace a exkurze, aktivní zapojení žáků do vedení vyučování, kooperace s podnikateli z okolí) PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

36 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy se v současné době věnují především aktivitám na podporu kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě na informativní úrovni – základní úroveň.  SOU a SOŠ si kladou za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni systematického rozvoje podpory kompetencí k podnikavosti jako jedné z priorit školy, přičemž pro oblast bude vyčleněn pracovník školy, který se bude starat o aktivity podporující podnikavost a koordinaci učitelů a bude doplňován dalšími dílčími činnostmi – nejvyšší úroveň.  Gymnázia si kladou za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni systematického a aktivního rozvoje podpory kompetencí k podnikavosti – pokročilá úroveň (předpokládaný nárůst o 19 %).  Praktické školy si kladou za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni podpory kompetencí k podnikavosti v podobě dílčích činností, bez celkové strategie – mírně pokročilá úroveň (předpokládaný nárůst o 33 %).  VOŠ se v současné době věnují především aktivitám na úrovni podpory kompetencí k podnikavosti v podobě dílčích činností, bez celkové strategie – mírně pokročilá úroveň (29 %). Školy si kladou za cíl nejvýraznější nárůst počtu aktivit na úrovni systematického a aktivního rozvoje podpory kompetencí k podnikavosti – pokročilá úroveň (předpokládaný nárůst o 28 %). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

37 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V rámci povinné oblasti Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  školy nejčastěji uvádí, že učí žáky myslet kriticky a nacházet inovativní podnikatelská řešení (51 %). Dalšími významněji zastoupenými činnostmi, které školy realizují v rámci této oblasti, je výchova k podnikavosti v rámci odborného (47 %) a všeobecného (43 %) vzdělávání, začlenění ekonomických aspektů i do výuky v neekonomických předmětech (45 %) a návštěvy a přednášky podnikatelů ve výuce (43 %).  školy nejméně často mají místo pro pracovníka, který by pečoval o aktivity na podporu podnikavosti (12 %) a aktivně zapojují žáky do vedení vyučování a života školy (18 %). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

38 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Pro SOU, SOŠ a praktické školy je nejčastěji deklarovanou aktivitou výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání. Další významnou činností je pro tyto typy škol začlenění ekonomických aspektů výuky i v neekonomických předmětech.  Pro SOU a SOŠ jsou významnou činností také návštěvy a přednášky podnikatelů ve výuce a pro SOU dále práce žáků v reálné školní firmě (47 %).  Pro gymnázia a VOŠ je nejčastěji uváděnou aktivitou výchova ke kritickému myšlení a nalézání inovativních řešení. Pro VOŠ jsou dále shodně významné aktivity: začlenění ekonomických aspektů do výuky v neekonomických předmětech, výchova k podnikavosti v rámci všeobecného vzdělávání a realizace projektového vyučování (67 %).  Dalšími významnými aktivitami pro gymnázia jsou výchova k podnikavosti (60 %), realizace projektového vyučování a aktivita žáků na činnostech fiktivních firem (40 %). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

39 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  představuje prioritu SOU výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání – školy se na této činnosti aktivně podílí a zároveň jí přikládají vyšší důležitost;  představují potenciál SOU pravidelné kontakty s podnikateli z okolí k získání podnětů k rozvoji podnikavosti žáků, aktivní účast žáků na činnostech fiktivních firem a práce žáků v reálné školní firmě – přestože se SOU na těchto aktivitách příliš nepodílí, jsou vnímány jako důležité.  SOU začleňují ekonomické aspekty do výuky neekonomických předmětů i přesto, že tuto aktivitu nepovažují za příliš důležitou. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

40 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  představuje prioritu SOŠ výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání – tato činnost je SOŠ nejčastěji zmiňována a zároveň je hodnocena jako relativně důležitá.  představují potenciál SOŠ výuka ke kritickému myšlení a hledání inovativních řešení a realizace projektového vyučování podněcujícího kreativní uvažování a motivujícího k novým nápadům;  SOŠ realizují návštěvy a přednášky podnikatelů ve výuce a začleňují ekonomické aspekty i do výuky v neekonomických předmětech i přesto, že tyto aktivity nepovažují za příliš důležité. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

41 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě představuje  největší prioritu gymnázií výuka ke kritickému myšlení a hledání inovativních řešení - na této aktivitě se gymnázia podílí nejvíce, zároveň je této činnosti přisuzována největší důležitost. Další prioritou gymnázií je výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání.  potenciál gymnázií v pořadí podle důležitosti začlenění ekonomických aspektů i do výuky v neekonomických předmětech, realizace projektového vyučování podněcujícího kreativní uvažování a motivujícího k novým nápadům a organizování konzultací, debat a exkurzí k problematice podnikavosti pro žáky i učitele. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno sedm nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

42 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Školy při realizaci podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě nejčastěji naráží na malý zájem ze strany pedagogů a na nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku (53 %).  Nejméně významnými překážkami je nezájem ze strany zřizovatele (6 %) a managementu (12 %) školy. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

43 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Pro SOU, SOŠ a gymnázia je výraznou překážkou v realizaci podpory kompetencí k podnikavosti malý zájem pedagogů o podporu podnikavosti. Tato překážka je pro SOU a gymnázia nejvýznamnější.  SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy se dále potýkají s malým zájmem zaměstnavatelů a podnikatelů o spolupráci.  SOŠ, gymnázia a praktické školy identifikovaly jako překážku v realizaci podpory kompetencí k podnikavosti nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku. Pro SOŠ je tato překážka nejvýznamnější (57 %).  SOU, VOŠ a gymnázia jako překážku identifikovaly také malý zájem o ekonomické aktivity, cvičení a projekty ze strany žáků. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

44 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v rozvoji kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, jsou podpora školních projektů (75 %) a přednášky odborníků z praxe ve výuce (69 %).  Opatřeními, která by školám pomohla v rozvoji kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě nejméně, jsou založení vlastní fiktivní firmy (22 %) a vedení podnikatelských projektů žáků ZŠ žáky SŠ (25 %). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

45 OPATŘENÍ  V rámci všech typů škol je opatřením, které by školám nejvíce pomohlo v rozvoji kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, podpora školních projektů.  Pro SOU, SOŠ a gymnázia jsou pak dalšími významnými opatřeními, která by školám pomohla v rozvoji kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce a kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy.  Pro VOŠ jsou dalšími významnými opatřeními, která by školám pomohla v rozvoji kompetencí k podnikavosti, analýza stávajících a potenciálních partnerů v regionu a metodické materiály a kurzy pro pedagogy na témata kreativity a podnikavosti (toto opatření je významné i pro SOU a praktické školy). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

46 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  představuje největší prioritu SOU podpora školních projektů – tato nejčastěji zmiňovaná položka je hodnocena jako jedna z nejdůležitějších.  představuje potenciál SOU kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy – přestože toto opatření není ve srovnání s ostatními položkami až tak často zmiňováno, je školami považováno za velmi důležité.  by SOU pomohla realizace přednášek a jiných forem účasti odborníka z praxe navzdory tomu, že toto opatření nepovažují za příliš důležité. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

47 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě představuje  priority SOŠ realizace přednášek a jiných forem účasti odborníka z praxe ve výuce a podpora školních projektů – tyto nejčastěji zmiňované položky jsou hodnoceny jako jedny z nejdůležitějších;  potenciál SOŠ kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy a analýza stávajících a potenciálních partnerů/podnikatelů v regionu pro možné navázání spolupráce – tato opatření nejsou považována za tolik potřebná jako ostatní sledované položky, nicméně jejich důležitost je vysoká. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

48 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  představuje největší prioritu gymnázií kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy – toto opatření je gymnázii zmiňováno velmi často a zároveň je hodnoceno jako velmi důležité.  představuje potenciál gymnázií více disponibilních hodin – přestože toto opatření není ve srovnání s ostatními položkami až tak často zmiňováno, je školami považováno za velmi důležité;  by školám pomohly přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce navzdory tomu, že toto opatření nepovažují za příliš důležité.  Dalším opatřením, které by školám pomohlo navzdory jeho spíše průměrné důležitosti, je podpora školních projektů. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno sedm nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

49 PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

50 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Naprostá většina škol rozvíjí podporu polytechnického vzdělávání pouze na základní úrovni, v rámci RVP vyučovaných oborů – základní úroveň (78 %). Vyšší podíl škol dále realizuje také činnosti na mírně pokročilé úrovni – pouze v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP (51 %) a na pokročilé úrovni – systematická podpora polytechnického vzdělávání (45 %).  Výraznější posun lze očekávat v rámci nejvyšší úrovně – školy mají zájem realizovat aktivity s prvky systematické podpory polytechnického vzdělávání společně s dalšími dílčími aktivitami (předpokládaný posun o 25 %).  Základní úroveň – podpora polytechnického vzdělávání je omezena na realizaci pouze v souladu s RVP vyučovaných oborů  Mírně pokročilá úroveň – podpora polytechnického vzdělávání probíhá pouze v podobě dílčích aktivit (rozvíjení znalostí a dovedností, které jsou součástí polytechnického vzdělávání, motivační akce pro ZŠ, aplikace různých metod ve výuce – skupinová práce, projektová výuka, laboratorní cvičení, praxe atd.)  Pokročilá úroveň – systematická podpora polytechnického vzdělávání (vzájemné propojení polytechnických předmětů a provázání s výukou matematiky, realizace aktivit nad rámec RVP, zapojování do soutěží, spolupráce se ZŠ v regionu)  Nejvyšší úroveň – systematická podpora polytechnického vzdělávání a podpora v rámci dílčích aktivit (zpracované plány výuky polytechnických předmětů a matematiky, které jsou vzájemně provázány, individuální podpora žáků, spolupráce s VŠ v rámci maturitních oborů, podpora samostatné práce žáků – spolupráce se zaměstnavateli, VŠ a výzkumnými institucemi) PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

51 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy se v současné době věnují především aktivitám v souladu s RVP vyučovaných oborů – základní úroveň.  SOU, SOŠ a gymnázia si kladou za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni systematické podpory polytechnického vzdělávání a podpory v rámci dílčích aktivit – nejvyšší úroveň.  Praktické školy si kladou za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni podpory polytechnického vzdělávání pouze v podobě dílčích aktivit – mírně pokročilá úroveň (předpokládaný nárůst o 42 %).  VOŠ se v současné době věnují především aktivitám na úrovni systematické podpory polytechnického vzdělávání – pokročilá úroveň (61 %). Školy si kladou za cíl nejvýraznější nárůst počtu aktivit na úrovni systematické podpory polytechnického vzdělávání a podpory v rámci dílčích aktivit – nejvyšší úroveň (předpokládaný nárůst o 27 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

52 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V rámci povinné oblasti „Podpora polytechnického vzdělávání“  školy nejčastěji uvádějí, že součástí výuky polytechnických předmětů jsou laboratorní cvičení, pokusy, exkurze apod. (76 %). Dále školy uvádějí, že zapojují žáky do soutěží a olympiád (71 %) a spolupracují se ZŠ (59 %) a pořádají motivační akce pro jejich žáky (63 %).  jsou aktivitami, kterých se školy účastní nejméně, podpora předškolní polytechnické výchovy (6 %), rozvoj polytechnického vzdělávání dospělých, zpracování koncepce rozvoje polytechnického vzdělávání na školách a provázaného plánu výuky polytechnických předmětů a matematiky (12 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

53 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Napříč všemi typy škol je jednou z nejčastěji uváděných aktivit podpory polytechnického vzdělávání realizace laboratorních cvičení, pokusů, exkurzí apod. v rámci výuky. Pro gymnázia se jedná o nejvýznamnější aktivitu (93 %).  Pro SOU, SOŠ, VOŠ a gymnázia mezi další nejčastěji uváděné aktivity patří zapojení žáků do soutěží a olympiád. Pro SOU se jedná o nejvýznamnější aktivitu (82 %).  SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy dále realizují motivační akce pro žáky ZŠ.  VOŠ, gymnázia a praktické školy spolupracují se základními školami na využití laboratoří či dílen. Na VOŠ žáci dále zpracovávají samostatné práce na témata, která poskytují sociální partneři (67 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

54 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory polytechnického vzdělávání představují priority SOU v pořadí podle důležitosti  laboratorní cvičení, pokusy, exkurze apod.,  motivační akce pro žáky ZŠ a  zapojení žáků do soutěží či olympiád. PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

55 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory polytechnického vzdělávání představují priority SOŠ v pořadí podle důležitosti  motivační akce pro žáky ZŠ,  laboratorní cvičení, pokusy, exkurze apod. a  zapojení žáků do soutěží či olympiád. PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

56 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory polytechnického vzdělávání  představují největší prioritu gymnázií laboratorní cvičení, pokusy, exkurze apod. - na této aktivitě se gymnázia podílí nejvíce a zároveň je této činnosti přisuzována největší důležitost. Další prioritou gymnázií v této oblasti je zapojení žáků do soutěží či olympiád.  představuje potenciál gymnázií spolupráce s VŠ a výzkumnými pracovišti technického zaměření – ačkoliv se gymnázia na této aktivitě podílí v nižší míře než v ostatních případech, je tato činnost vnímána jako vysoce důležitá. PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

57 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Školy při realizaci podpory polytechnického vzdělávání nejčastěji naráží na nedostatek financí na úhradu vedení nepovinných předmětů (69 %), nedostatečnou jazykovou vybavenost učitelů polytechnických předmětů (57 %) a nedostatečné znalosti (53 %) a motivaci (51 %) žáků ze ŽŠ v oblasti polytechnického vzdělávání.  Nejméně významnými překážkami jsou nedostatečné znalosti a dovednosti pedagogických pracovníků v polytechnické oblasti (10 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

58 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Pro SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy je jednou z nejčastějších překážek v realizaci podpory polytechnického vzdělávání nedostatek financí na úhradu vedení nepovinných předmětů. Pro SOŠ a gymnázia se jedná o nejvýznamnější překážku.  Pro SOU, SOŠ a VOŠ jsou dalšími překážkami v realizaci podpory polytechnického vzdělávání nedostatečné znalosti a motivace žáků ze ZŠ.  Pro gymnázia jsou dalšími překážkami v realizaci podpory polytechnického vzdělávání zastaralé vybavení IT pro výuku (60 %), jazykové vybavení učitelů polytechnických předmětů (53 %) a nedostatečné či neodpovídající prostory (s touto překážkou se potýkají také VOŠ a praktické školy).  Pro praktické školy jsou dalšími významnými překážkami v realizaci podpory polytechnického vzdělávání nedostatečné/neodpovídající prostory, nezájem žáků a neaktuální znalosti a dovednosti pedagogických pracovníků v polytechnické oblasti (67 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

59 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v podpoře polytechnického vzdělávání, jsou zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen (69 %), zvýšení počtu a kvality PC/notebooků/tabletů na škole a zlepšení kvality softwarového vybavení školy (61 %).  Opatřeními, která by školám pomohla v podpoře polytechnického vzdělávání nejméně, jsou: podpora práce předmětových komisí předmětů polytechnického zaměření (25 %), podpora nepovinné výuky polytechnických předmětů a podpora spolupráce v oblasti polytechnického vzdělávání se zahraničními školami (29 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

60 OPATŘENÍ  Pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy je nejčastěji zmiňovaným opatřením, které by školám pomohlo v realizaci podpory polytechnického vzdělávání, zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen odborného výcviku.  Pro SOU je dále velmi důležitá možnost nákupu učebnic, pomůcek, výukových materiálů (76 %). Pro SOŠ je důležité zvýšení počtu a kvality PC/notebooků/tabletů, zvýšení kvality SW vybavení školy a nákup/příprava materiálů pro výuku (65 %).  Pro gymnázia je nejčastěji zmiňovaným opatřením, které by školám pomohlo v realizaci podpory polytechnického vzdělávání, podpora dělení výukových hodin pro vybrané polytechnické předměty a matematiku (87 %). Dalšími významnými opatřeními jsou zvýšení počtu a kvality PC/notebooků/tabletů a úhrada účasti na soutěžích pro žáky i pedagogický dozor (80 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

61 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory polytechnického vzdělávání představuje  největší prioritu SOU zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen odborného výcviku – toto opatření je SOU zmiňováno nejčastěji a zároveň je hodnoceno jako velmi důležité;  největší potenciál SOU nákup/příprava materiálů pro výuku. Dalšími opatřeními, která jsou pro školy důležitá, ale pomohla by jim jen v nižší míře, jsou nákup a zvýšení kvality softwarového vybavení školy.  Školám by pomohla možnost nákupu učebnic, pomůcek a výukových materiálů, ačkoliv toto opatření považují spíše za podprůměrně důležité. PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno sedm nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

62 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory polytechnického vzdělávání představuje  největší prioritu SOŠ zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen odborného výcviku – toto opatření je SOŠ zmiňováno nejčastěji a zároveň je hodnoceno jako velmi důležité;  největší potenciál SOŠ nákup/příprava materiálů pro výuku – přestože toto opatření není školami tak často zmiňováno, důležitost tohoto opatření lze považovat za nadprůměrnou. PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

63 OPATŘENÍ  Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory polytechnického vzdělávání představuje největší prioritu gymnázií podpora dělení výukových hodin pro vybrané polytechnické předměty a matematiku – toto opatření je gymnázii zmiňováno nejčastěji a zároveň je hodnoceno jako velmi důležité.  Dalšími opatřeními, která jsou pro školy důležitá, je zvýšení počtu a kvality PC/notebooků/tabletů ve škole a úhrada účasti na soutěžích i zahraničních pro žáky i pedagogický dozor. PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

64 ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

65 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN Školy vykonávají největší množství aktivit na podporu rozvoje školy jako centra celoživotního učení na úrovni okrajové realizace dalšího vzdělávání prostřednictvím dílčích aktivit – mírně pokročilá úroveň (24 %), případně se snaží další vzdělávání rozvíjet – pokročilá úroveň (23 %). Z níže přiloženého grafu je patrné, že o nevýraznější nárůst prováděných aktivit (21 %) budou školy usilovat na úrovni systematického rozvoje dalšího vzdělávání jako plnohodnotné součásti práce školy – nejvyšší úroveň.  Základní úroveň – dalším vzděláváním se škola nezabývá, není součástí vize školy  Mírně pokročilá úroveň – další vzdělávání je realizováno pouze okrajově, prostřednictvím dílčích aktivit  Pokročilá úroveň – škola se snaží další vzdělávání rozvíjet (občasná spolupráce s úřady práce a zaměstnavateli, lektory dalšího vzdělávání jsou pracovníci školy, za realizaci dalšího vzdělávání odpovídá pověřený pracovník školy, škola je autorizovanou osobou pro některou z profesních kvalifikací podle zákona 179/2006 Sb.)  Nejvyšší úroveň – další vzdělávání je plnohodnotnou součástí práce školy a je systematicky rozvíjeno (spolupráce s úřady práce a zaměstnavateli, realizace kurzů pro samoplátce, příprava programů dalšího vzdělávání, škola je autorizovanou osobou pro některou z profesních kvalifikací podle zákona 179/2006 Sb. a realizuje kurzy, za realizaci dalšího vzdělávání odpovídá pověřený pracovník školy, většina lektorů prošla vzděláváním v oblasti lektorských dovedností, realizace zájmového a občanského vzdělávání) ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

66 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  SOU a VOŠ se v současné době věnují především aktivitám na úrovni systematického rozvoje dalšího vzdělávání jako plnohodnotné součásti práce školy – nejvyšší úroveň.  SOŠ a praktické školy se v současné době věnují především aktivitám rozvoje dalšího vzdělávání – pokročilá úroveň.  Gymnázia se v současné době věnují především aktivitám na úrovni okrajové realizace dalšího vzdělávání prostřednictvím dílčích činností – mírně pokročilá úroveň (27 %).  Napříč všemi typy škol je jako cíl kladen nejvýraznější nárůst počtu aktivit na úrovni systematického rozvoje dalšího vzdělávání jako plnohodnotné součásti práce školy – nejvyšší úroveň. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

67 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V rámci povinné oblasti Rozvoj školy jako centra celoživotního vzdělávání  školy nejčastěji uvádějí, že se podílí na dalším vzdělávání pedagogů (55 %) a vzdělávání v oblasti ICT dovedností (51 %).  je nejméně častými aktivitami škol čeština pro cizince (10 %), vzdělávání seniorů (12 %) a občanské vzdělávání (14 %). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

68 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Pro SOŠ, VOŠ, gymnázia a praktické školy patří mezi nejčastěji uváděné aktivity spojené s rozvojem školy jako centra celoživotního učení další vzdělávání pedagogů a pro praktické školy je tato aktivita nejčastěji uváděná (100 %).  SOU, SOŠ a VOŠ v rámci rozvoje školy jako centra celoživotního učení dále realizují rekvalifikace (tato aktivita je pro SOU nejčastější – 76 %) a odborné vzdělávání pro zaměstnavatele (tato aktivita je na SOŠ nejčastější – 54 %).  SOŠ, VOŠ a gymnázia realizují vzdělávání v oblasti ICT dovedností, přičemž pro gymnázia se jedná o nečastější aktivitu (73 %).  VOŠ, praktické školy a gymnázia realizují zájmové vzdělávání pro veřejnost, přičemž pro VOŠ se jedná o nečastější aktivitu (83 %). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

69 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností rozvoje školy jako centra celoživotního učení představuje  nejdůležitější a nejčastěji deklarované aktivity SOU odborné vzdělávání pro zaměstnavatele, rekvalifikace a příprava na vykonání zkoušky podle NSK;  potenciál SOU další vzdělávání pedagogů – ačkoliv se SOU na této aktivitě nepodílí do takové míry jako v ostatních sledovaných případech, je tato činnost vnímána jako vysoce důležitá. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

70 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností rozvoje školy jako centra celoživotního vzdělávání  představují priority SOŠ další vzdělávání pedagogů, odborné vzdělávání pro zaměstnavatele a rekvalifikace – tyto činnosti jsou SOŠ realizovány nejčastěji a zároveň jsou hodnoceny jako velmi důležité;  se SOŠ podílejí na vzdělávání v oblasti ICT dovedností i přesto, že tuto aktivitu ve srovnání s ostatními považují za méně důležitou ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

71 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností rozvoje školy jako centra celoživotního učení  představuje prioritu gymnázií další vzdělávání pedagogů – gymnázia se na této činnosti aktivně podílí a zároveň ji hodnotí jako velmi důležitou.  jsou potenciálem gymnázií rekvalifikace a občanské vzdělávání – přestože jsou tyto aktivity realizovány v menší míře než ostatní, jejich důležitost je vysoká;  gymnázia zajišťují zájmové vzdělávání pro veřejnost a vzdělávání v oblasti ICT dovedností, aniž by tyto aktivity považovala za příliš důležité. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

72 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Školy při realizaci rozvoje školy jako centra celoživotního učení nejčastěji narážejí na malý zájem dospělých o další vzdělávání (63 %). Dalšími překážkami, na které školy narážejí, jsou nedostatek finančních prostředků pro pracovníka, který by tuto oblast zajišťoval (45 %) a malý zájem zaměstnavatelů o další vzdělávání (39 %).  Nejméně významnými překážkami jsou nedostatečná možnost „skládání profesních kvalifikací“ pro vykonání závěrečné zkoušky a získání vyučení (4 %), obtíže spojené s přípravou zkoušky podle z. 179/2006 Sb. (8 %) a nedostačující spolupráce s úřady práce (10 %). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

73 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Napříč všemi typy škol je jednou z nejčastějších překážek v realizaci rozvoje školy jako centra celoživotního učení nedostatek finančních prostředků pro pracovníka, který by zaštiťoval oblast dalšího vzdělávání na škole.  Pro SOU, SOŠ a gymnázia je nejčastější překážkou v realizaci rozvoje školy jako centra celoživotního učení malý zájem dospělých o další vzdělávání.  Další překážkou, která je významná pro SOU a SOŠ, je malý zájem zaměstnavatelů o další vzdělávání.  Pro gymnázia je další významnou překážkou administrativa spojená se získáním akreditace rekvalifikací (40 %). Tato překážka je významná také pro praktické školy (67 %) a pro VOŠ je tato překážka nejvýznamnější (67 %). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

74 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v jejich rozvoji jako centra celoživotního vzdělávání, jsou finance na kvalitní materiál (49 %), rekvalifikace pro úřady práce bez výběrového řízení (47 %) a příprava pedagogických pracovníků jako lektorů dalšího vzdělávání (45 %).  Opatřeními, která by školám nejméně pomohla v jejich rozvoji jako centra celoživotního vzdělávání, jsou další vzdělávání pedagogických pracovníků ve vybraných technologiích, obsluze vybraných strojů apod. (6 %), využívání vstupní diagnostiky profesních kompetencí účastníků rekvalifikací (12 %) a podpora při vytváření konkrétních zadání pro zkoušku a kvalitní průběh výběrového řízení na rekvalifikace (14 %). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

75 OPATŘENÍ  Napříč všemi typy škol je jedním z nejčastěji zmiňovaných opatření, která by školám pomohla v rozvoji školy jako centra celoživotního učení, rekvalifikace pro úřady práce bez výběrového řízení. Pro SOU a praktické školy je toto opatření nejvýznamnější.  Dále je pro SOU, SOŠ, VOŠ a gymnázia jedním z nejčastěji zmiňovaných opatření získání financí na kvalitní materiál. Toto opatření je nejvýznamnější pro SOŠ a VOŠ.  Pro VOŠ, praktické školy a gymnázia je dalším opatřením, které by školám pomohlo v jejich rozvoji jako centra celoživotního učení, příprava pedagogických pracovníků jako lektorů dalšího vzdělávání.  Pro gymnázia je nejvýznamnějším opatřením, které by školám pomohlo v jejich rozvoji jako centra celoživotního učení, zlepšení ICT školy po kvalitativní či kvantitativní stránce (47 %). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

76 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření rozvoje školy jako centra celoživotního učení představuje  největší prioritu SOU možnost provádění rekvalifikací pro úřady práce bez výběrového řízení – toto opatření je SOU zmiňováno nejčastěji a zároveň je hodnoceno jako velmi důležité. Dalším opatřením, které zůstává pro školy důležité, je zajištění financí na kvalitní materiál.  největší potenciál SOU zlepšení vybavení dílen pro odborný výcvik – přestože toto opatření není ve srovnání s ostatními položkami až tak často zmiňováno, je školami považováno za velmi důležité. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

77 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření rozvoje školy jako centra celoživotního učení představuje  největší prioritu SOŠ zajištění financí na kvalitní materiál – toto opatření je SOŠ zmiňováno nejčastěji a zároveň je hodnoceno jako velmi důležité. Dalším opatřením, které je pro školy nadprůměrně důležité je možnost provádění rekvalifikací pro úřady práce bez výběrového řízení.  největší potenciál SOŠ zlepšení vybavení dílen pro odborný výcvik. Dalším opatřením, které je pro školy důležité, ale je zmiňuje se jen v nižší míře, je zlepšení ICT školy po kvalitativní či kvantitativní stránce. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

78 OPATŘENÍ c Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření rozvoje školy jako centra celoživotního učení  představuje největší prioritu gymnázií zlepšení ICT školy po kvalitativní či kvantitativní stránce – toto opatření je gymnázii zmiňováno nejčastěji a zároveň je hodnoceno jako velmi důležité;  představuje největší potenciál gymnázií získání financí na kvalitní materiál. Dalšími opatřeními, která jsou pro školy důležitá, ale jsou jimi zmiňována jen v nižší míře, je zajištění většího počtu učeben, zlepšení vybavení učeben teoretické výuky a možnost provádění rekvalifikací pro úřady práce bez výběrového řízení.  by gymnáziím pomohla příprava pedagogických pracovníků jako lektorů dalšího vzdělávání navzdory tomu, že toto opatření nepovažují za příliš důležité. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Do map je zaneseno osm nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

79 ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

80 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Školy vykonávají největší množství aktivit na podporu kariérového poradenství na úrovni dalšího rozvoje kariérového poradenství a propojování této problematiky s výukou dalších předmětů – mírně pokročilá úroveň (37 %).  O nevýraznější nárůst prováděných aktivit (26 %) budou školy usilovat na úrovni fungování interního systému pro poskytování služeb kariérového poradenství, do kterého budou zapojeni také externí pracovníci – nejvyšší úroveň.  Základní úroveň – kariérové poradenství je realizováno pouze ve své základní podobě, škola nemá komplexní pojetí výuky pro realizaci vzdělávací oblasti či průřezového tématu Člověk a svět práce  Mírně pokročilá úroveň – škola se snaží oblast kariérového poradenství dále rozvíjet a problematiku propojovat s výukou dalších předmětů, kariérové poradenství se omezuje na žáky, kteří potřebují změnit obor  Pokročilá úroveň – škola má zpracované komplexní pojetí kariérového poradenství, služby kariérového poradenství obsahují prvky prevence předčasných odchodů, školy v rámci této oblasti příležitostně spolupracují s externími odborníky a sociálními partnery, kariérové poradenství je využíváno především vyššími ročníky, pozornost je věnována žákům se spec. vzdělávacími potřebami  Nejvyšší úroveň – škola má interní systém pro poskytování služeb kariérového poradenství, do kterého jsou zapojeni také externí pracovníci, oblast kariérového poradenství je rozvíjena dalšími činnostmi (pozice kariérového a výchovného poradce jsou oddělené, škola systematicky sleduje předčasné odchody ze vzdělávání a s výsledky cíleně pracuje, nabízí poradenství všem žákům, výuka je zaměřena na utváření pozitivního vztahu k profesi či dalšímu studiu) ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

81 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  SOU, SOŠ, VOŠ a gymnázia se v současné době věnují především aktivitám na úrovni dalšího rozvoje kariérového poradenství a propojování této problematiky s výukou dalších předmětů – mírně pokročilá úroveň.  Praktické školy se v současné době věnují především aktivitám v rámci rozpracovaného komplexního pojetí kariérového poradenství, přičemž služby kariérového poradenství budou obsahovat prvky prevence předčasných odchodů, školy v rámci této oblasti budou příležitostně spolupracovat s externími odborníky a sociálními partnery, kariérové poradenství bude využíváno především vyššími ročníky a pozornost bude věnována žákům se speciálními vzdělávacími potřebami – pokročilá úroveň (39 %).  Napříč všemi typy škol je jako cíl kladen nejvýraznější nárůst počtu aktivit na úrovni fungování interního systému pro poskytování služeb kariérového poradenství, do kterého budou zapojeni také externí pracovníci – nejvyšší úroveň. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

82 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V rámci povinné oblasti Rozvoj kariérového poradenství  školy nejčastěji uvádějí, že organizují exkurze, besedy apod. pro kariérovou orientaci žáků (82 %) a spolupracují se zaměstnavateli či VŠ při náborových aktivitách a spolupracují s rodiči (73 %).  jsou nejméně častými aktivitami škol příprava materiálů pro výuku průřezového tématu či vzdělávací oblasti Člověk a svět práce (29 %) a vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti kariérového poradenství (31 %). ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

83 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Napříč všemi typy školy patří mezi nejčastěji uváděné aktivity spojené s rozvojem kariérového poradenství organizování exkurzí, besed apod. pro kariérovou orientaci žáků. Pro VOŠ, gymnázia a praktické školy se jedná o nejvýznamnější aktivitu.  SOU a SOŠ v rámci rozvoje kariérové poradenství realizují odborný výcvik/praxi v reálném pracovním prostředí a navazují spolupráci s rodiči žáků (spolupráci s rodiči žáků deklarovaly také VOŠ a praktické školy).  Gymnázia v rámci rozvoje kariérového poradenství mimo výše zmíněné poskytují žákům individuální služby kariérového poradenství (80 %) a spolupracují se zaměstnavateli či VŠ při náborových aktivitách (73 %). Těchto aktivit se účastní také VOŠ. Praktické školy mezi své aktivity na podporu kariérového poradenství řadí poskytování individuálních služeb kariérového poradenství pro žáky (100 %). ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

84 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností rozvoje kariérového poradenství na školách  představuje priority SOU realizace odborného výcviku/praxe v reálném pracovním prostředí a spolupráce s rodiči – tyto aktivity jsou SOU zmiňovány velmi často a zároveň jsou hodnoceny jako velmi důležité;  je potenciálem SOU prevence a intervence předčasných odchodů žáků ze škol – školy se na této aktivitě podílejí ve srovnání s ostatními aktivitami pouze v nižší míře, ale považují ji za velmi důležitou;  SOU podporují žáky se zdravotním a/nebo sociálním znevýhodněním a organizují exkurze a besedy pro kariérovou orientaci žáků, aniž by tyto aktivity v porovnání s ostatními považovala za příliš důležité. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

85 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností rozvoje kariérového poradenství na školách představuje priority SOŠ  realizace odborného výcviku/praxe v reálném pracovním prostředí a  spolupráce s rodiči. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

86 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností rozvoje kariérového poradenství na školách  představuje prioritu gymnázií poskytování individuálních služeb kariérového poradenství pro žáky – tato aktivita je gymnázii zmiňována nejčastěji a zároveň je hodnocena jako velmi důležitá;  je potenciálem gymnázií využívání a poskytování kariérových informací – ačkoliv se gymnázia na této aktivitě nepodílí do takové míry jako v ostatních sledovaných případech, je tato činnost vnímána jako velmi důležitá. Další - spíše lehce nadprůměrně důležitou aktivitou gymnázií - je spolupráce se zaměstnavateli či VŠ při náborových aktivitách.  gymnázia organizují exkurze, besedy apod. pro kariérovou orientaci žáků, aniž by tuto aktivitu považovala za příliš důležitou. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

87 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Školy při rozvoji kariérového poradenství nejčastěji narážejí na malý zájem o kariérové poradenství ze strany žáků a rodičů (53 %). Dalšími překážkami, na které školy narážejí, jsou nedostatečné finanční prostředky pro zajištění kariérového poradenství ve škole a malý zájem ze strany zaměstnavatelů (47 %).  Nejméně významnými překážkami v rozvoji kariérového poradenství na školách jsou nedostatečná podpora oblasti kariérové orientace na škole (8 %) a nedostatečná podpora ze strany zřizovatele (10 %). ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

88 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Pro SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy patří mezi nejčastěji uváděné překážky v realizaci kariérového poradenství na školách malý zájem o kariérové poradenství ze strany žáků a rodičů (u SOU, SOŠ a praktických škol se jedná o nejvýznamnější překážku) a nedostatečné finanční prostředky pro zajištění kariérového poradenství ve škole (tato překážka je významná také pro VOŠ a u gymnázií se jedná o nejvýznamnější překážku).  Pro SOU a SOŠ je další významnou překážkou rozvoje kariérového poradenství malý zájem ze strany zaměstnavatelů.  Pro VOŠ, gymnázia a praktické školy je další významnou překážkou rozvoje kariérového poradenství absence pozice samostatného kariérového poradce. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

89 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v rozvoji kariérového poradenství, jsou získání finančních prostředků na pořádání exkurzí, besed apod. (75 %) a možnost exkurzí do provozů různých zaměstnavatelů pro vyučující SŠ i ZŠ (57 %).  Opatřeními, která by školám nejméně pomohla v rozvoji kariérového poradenství, jsou podpora přímé spolupráce se školou, ve které pracuje samostatný kariérový poradce (4 %), tvorba vlastních materiálů (6 %) a zajištění podpory (12 %) pro výuku průřezového tématu či vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

90 OPATŘENÍ  Napříč všemi typy škol je jedním z nejčastěji zmiňovaných opatření, která by školám pomohla v rozvoji kariérového poradenství, získání finančních prostředků na pořádání exkurzí, besed apod. Toto opatření je nejvýznamnější pro SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy.  Pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy je dalším významným opatřením, které by školám pomohlo v rozvoji kariérového poradenství, zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit školy.  Pro gymnázia jsou dalšími nejčastěji zmiňovanými opatřeními rozvoj spolupráce s VŠ (80 %) a zapojení externích odborníků v oblasti kariérového poradenství (53 %). ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

91 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření rozvoje kariérového poradenství  představuje největší prioritu SOU zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit školy. Dalším opatřením, které by školám pomohlo a je pro ně důležité, je zajištění finančních prostředků na realizaci exkurzí, besed apod..  představuje potenciál SOU vytvoření pozice samostatného kariérového poradce a možnost exkurzí do provozů různých zaměstnavatelů pro vyučující SŠ i vyučující ZŠ;  by SOU pomohlo vytvoření odpovídající časové dotace pro poskytování služeb kariérového poradenství navzdory tomu, že toto opatření nepovažují za příliš důležité. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ Do map je zaneseno osm nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

92 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření rozvoje kariérového poradenství  představuje největší prioritu SOŠ zajištění finančních prostředků na organizaci exkurzí, besed apod. Dalším opatřením, které by školám pomohlo a je pro ně důležité, je možnost exkurzí do provozů různých zaměstnavatelů pro vyučující SŠ i ZŠ.  představuje potenciál SOŠ zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit školy – ačkoliv je toto opatření zmiňováno pouze v nižší míře, školy ho považují za důležité. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

93 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření rozvoje kariérového poradenství  představuje největší prioritu gymnázií rozvoj spolupráce v VŠ – toto opatření je velmi často zmiňováno a zároveň je považované za velmi důležité;  představuje potenciál gymnázií vytvoření pozice samostatného kariérového poradce - přestože toto opatření není ve srovnání s ostatními položkami až tak často zmiňováno, je školami považováno za velmi důležité;  by gymnáziím pomohlo zajištění finančních prostředků na realizaci exkurzí, besed apod. navzdory tomu, že toto opatření považují ve srovnání s ostatními opatřeními za méně důležité. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

94 INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

95 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Školy vykonávají největší množství činností v rámci realizace inkluzivního vzdělávání na úrovni rozvoje dílčích aktivit – základní úroveň (53 %), případně na úrovni zpracování strategie a plánu pedagogické podpory – mírně pokročilá úroveň (40 %).  Školy budou o nevýraznější nárůst prováděných aktivit (25 %) usilovat na úrovni dalšího rozšiřování komplexního pojetí inkluzivního vzdělávání – nejvyšší úroveň, případně na úrovni zpracovávání komplexního pojetí inkluzivního vzdělávání – pokročilá úroveň (24 %).  Základní úroveň – inkluzivní vzdělávání je rozvíjeno pouze v podobě dílčích aktivit (škola přijímá žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vyučující se jim věnují podle svých možností ve vazbě na platnou legislativu, vedení umožňuje pedagog. sboru vzdělávání s problematikou inkluzivního vzdělávání, na škole působí poradenské pracoviště)  Mírně pokročilá úroveň – škola má v rámci inkluzivního vzdělávání zpracovanou strategii a plán pedagogické podpory (práce s integrovanými žáky, vytváření vhodných podmínek pro integraci, součástí plánu vzdělávání pedagog. pracovníků je také vzdělávání v oblasti inkluze, škola zohledňuje charakter obtíží v průběhu zkoušek, vyučující jsou obeznámeni se spec. vzdělávacími potřebami žáků a využívají formativního hodnocení, prostory školy jsou částečně dostupné všem žákům)  Pokročilá úroveň – škola má zpracované komplexní pojetí inkluzivního vzdělávání (u žáků se spec. vzdělávacími potřebami škola pracuje s individuálními vzdělávacími a výchovnými plány, vyučující v plné šíři využívají pedagogickou diagnostiku, škola spolupracuje se zaměstnavateli a umožňuje žákům se spec. vzdělávacími potřebami realizovat odborný výcvik a praxi, s některými žáky se spec. vzdělávacími potřebami spolupracuje asistent pedagoga, na škole je rozšířené poradenské pracoviště, prostory školy jsou dostupné všem žákům)  Nejvyšší úroveň – komplexní pojetí inkluzivního vzdělávání je školou dále rozšiřováno (tvorba plánů inkluzivního rozvoje školy, realizace plánů je metodicky řízena a koordinována, zaměstnavatelé vytvářejí žákům se spec. vzdělávacími potřebami vhodné podmínky, škola spolupracuje při péči o žáky se spec. vzdělávacími potřebami s dalšími institucemi a specialisty, prostředí školy je přizpůsobeno všem žákům) INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

96 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  SOU, SOŠ, VOŠ a gymnázia se v současné době věnují především činnostem na úrovni rozvoje dílčích aktivit – základní úroveň.  Praktické školy se v současné době věnují především činnostem na úrovni komplexního pojímání inkluzivního vzdělávání – pokročilá úroveň (59 %).  Všechny typy škol si kladou za cíl nejvýraznější nárůst počtu aktivit na úrovni komplexního pojímání inkluzivního vzdělávání a jeho dalšího rozšiřování – nejvyšší úroveň. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

97 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V rámci povinné oblasti „Inkluzivní vzdělávání“  školy nejčastěji uvádějí, že evidují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (88 %), volí vhodné metody pro zjišťování výsledků učení žáků a spolupracují se školskými poradenskými zařízeními (78 %).  jsou nejméně častými aktivitami škol využívání disponibilních hodin pro předměty speciálně pedagogické péče (2 %) a rozvoj mimořádně nadaných žáků prostřednictvím skupinové výuky a individuálních vzdělávacích plánů (10 %). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

98 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Napříč všemi typy škol je nejčastěji uváděnou aktivitou spojenou s inkluzivním vzděláváním na školách evidence žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Další všemi školami velmi často uváděnou aktivitou spojenou s inkluzivním vzděláváním je volba vhodných metod pro zjišťování výsledků učení žáků.  Mezi další nejčastěji uváděné aktivity spojené s inkluzivním vzděláváním na SOU, SOŠ, VOŠ a praktických školách patří spolupráce škol a školských poradenských zařízení, která mají žáky v péči.  Pro gymnázia je další velmi často uváděnou aktivitou zpracovávání a průběžné vyhodnocování individuálních vzdělávacích/výchovných plánů (73 %). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

99 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností v rámci realizace inkluzivního vzdělávání na školách představuje priority SOU  evidence žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a  spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, která mají žáky v péči.  Další aktivitou, která je na školách realizována i přesto, že jí je přikládána spíše průměrná důležitost, je volba vhodných metod pro zjišťování výsledků učení žáků. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

100 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností v rámci realizace inkluzivního vzdělávání na školách  představuje priority SOŠ evidence žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, která mají žáky v péči;  je potenciálem SOŠ zpracovávání a průběžné vyhodnocování individuálních vzdělávacích\výchovných plánů a zohledňování charakteru obtíží žáků v průběhu přijímacího řízení i při ukončování studia;  vyučující na SOŠ volí vhodné metody pro zjišťování výsledků učení žáků, aniž by školy tuto aktivitu ve srovnání s ostatními považovaly za příliš důležitou. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno sedm nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

101 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností v rámci realizace inkluzivního vzdělávání na školách  představuje prioritu gymnázií evidence žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – tato aktivita je vnímána jako nejvíce potřebná a zároveň je školami hodnocena jako velmi důležitá;  je potenciálem gymnázií zohledňování charakteru obtíží žáků v průběhu přijímacího řízení i při ukončování studia a spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, která mají žáky v péči;  gymnázia zpracovávají a průběžně vyhodnocují individuální vzdělávací/výchovné plány, aniž by tuto aktivitu považovala ve srovnání s ostatními za příliš důležitou. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

102 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Školy v souvislosti s inkluzivním vzděláváním nejčastěji narážejí na nedostatečné finanční prostředky pro jeho zajištění (55 %). Dalšími překážkami, na které školy narážejí, jsou absence školního poradenského pracoviště v rozšířené podobě (43 %), nedostatečné technické a materiální zabezpečení (37 %) a nedostačující možnosti pro zajištění asistentů pedagogů (35 %).  Nejméně významnými překážkami jsou absence spolupráce při péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami s dalšími institucemi, nedostatečná spolupráce školy, školského poradenského zařízení a pracovníků těchto institucí a nedostatečná podpora inkluzivního vzdělávání ze strany zřizovatele (6 %). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

103 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Napříč všemi typy škol jsou jednou z nejčastějších překážek v realizaci inkluzivního vzdělávání nedostatečné finanční prostředky pro jeho zajištění.  Pro SOU, SOŠ a gymnázia je další z nejčastěji zmiňovaných překážek v realizaci inkluzivního vzdělávání absence školního pedagogického pracoviště v rozšířené podobě.  Další z nejčastěji zmiňovaných překážek v realizaci inkluzivního vzdělávání je pro SOU, SOŠ a VOŠ nedostatečné technické a materiální zabezpečení.  Pro gymnázia je další z nejčastěji zmiňovaných překážek v realizaci inkluzivního vzdělávání příliš velký počet žáků ve třídě (40 %).  Pro praktické školy jsou dalšími nejčastěji zmiňovanými překážkami nedostačující možnosti pro zajištění asistentů pedagogů (100 %) a velký počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v jedné třídě (67 %). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

104 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v realizaci inkluzivního vzdělávání, jsou vytvoření odpovídajících finančních (69 %) a personálních (51 %) podmínek pro inkluzivní vzdělávání.  Opatřeními, která by školám v realizaci inkluzivního vzdělávání pomohla nejméně, jsou další vzdělávání pedagogických pracovníků pro vyučující školy (12 %) a zajištění speciálních pedagogů pro předměty speciálně pedagogické péče (16 %). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

105 OPATŘENÍ  Napříč všemi typy škol je nejčastěji zmiňovaným opatřením, které by školám pomohlo v realizaci inkluzivního vzdělávání, vytvoření odpovídajících finančních a personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání.  U SOU je dalším z opatření, která by školám pomohla v realizaci inkluzivního vzdělávání, zřízení rozšířeného školního poradenského pracoviště (59 %) a pro SOŠ další vzdělávání pedagogických pracovníků pro vyučující školy v oblasti metod a forem práce (46 %).  Pro gymnázia je dalším z opatření, která by školám pomohla v realizaci inkluzivního vzdělávání, vytvoření podmínek pro práci školního poradenského pracoviště se žáky (53 %).  Pro VOŠ jsou dalšími opatřeními, která by školám pomohla v realizaci inkluzivního vzdělávání, zajištění asistentů pedagoga pro realizaci inkluzivního vzdělávání a kvalifikovaná pomoc při úpravě podmínek přijímacích a závěrečných zkoušek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (83 %).  Pro praktické školy jsou dalšími opatřeními, která by školám pomohla v realizaci inkluzivního vzdělávání, zajištění asistentů pedagoga pro realizaci inkluzivního vzdělávání, zřízení rozšířeného školního poradenského pracoviště a zlepšení komunikace s rodiči žáků (67 %). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

106 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření realizace inkluzivního vzdělávání na školách  představuje největší priority SOU vytvoření odpovídajících finančních a personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání – tato opatření jsou vnímána jako nejvíce potřebná a zároveň jsou školami hodnocena jako velmi důležitá;  představuje potenciál SOU zajištění asistentů pedagoga pro realizaci inkluzivního vzdělávání – toto opatření je ve srovnání s ostatními vnímáno jako méně potřebné, ale zároveň je hodnoceno jako nadprůměrně důležité;  by SOU pomohlo zřízení rozšířeného školního poradenského pracoviště navzdory tomu, že toto opatření ve srovnání s ostatními nepovažují za příliš důležité. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

107 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření realizace inkluzivního vzdělávání na školách představuje  největší priority SOŠ vytvoření odpovídajících finančních a personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání – tato opatření jsou velmi často zmiňována a zároveň je školy považují za důležitá;  potenciál SOŠ zajištění asistentů pedagoga pro realizaci inkluzivního vzdělávání – toto opatření je zmiňováno pouze v nižší míře, ale je školami považováno za velmi důležité. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

108 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření realizace inkluzivního vzdělávání na školách  představuje největší priority gymnázií vytvoření odpovídajících finančních a personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání – tato opatření jsou vnímána jako nejvíce potřebná a zároveň jsou školami hodnocena jako velmi důležitá;  představuje největší potenciál gymnázií vytvoření odpovídajících legislativních podmínek pro inkluzivní vzdělávání. Dalším opatřením, které je pro školy důležité, ale je zmiňováno jen v nižší míře, je zajištění asistentů pedagoga.  by gymnáziím pomohlo vytvoření podmínek pro práci školního poradenského pracoviště se žáky navzdory tomu, že toto opatření ve srovnání s ostatními nepovažují za příliš důležité. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno sedm nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

109 PODPORA INFRASTRUKTURY ŠKOL – INVESTIČNÍ ČÁST

110 ZÁJEM ŠKOL O ČERPÁNÍ INVESTIC  Ve srovnání s ostatními kraji ČR projevily školy v Libereckém kraji (společně se školami v Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji) lehce nadprůměrný zájem o čerpání finančních prostředků (80 %).  Vyšší zájem o čerpání finančních prostředků projevily školy v Pardubickém (91 %), Plzeňském (89 %), Karlovarském (86 %), Jihočeském (82 %) a Zlínském (81 %) kraji. INVESTIČNÍ ČÁST

111 ZÁJEM ŠKOL O ČERPÁNÍ INVESTIC  Největší zájem o čerpání finančních prostředků projevila gymnázia (93 %) a školy zřizované krajem (89 %).  SOU a SOŠ projevily lehce vyšší zájem o čerpání finančních prostředků ve srovnání s výsledky za celý kraj. INVESTIČNÍ ČÁST

112 PREFEROVANÉ OBLASTI ČERPÁNÍ FIN. PROSTŘEDKŮ  Mezi oblasti, v jejichž rámci školy nejčastěji plánují čerpání finančních prostředků, patří stavební úpravy většího rozsahu (27 %), stavební úpravy menšího rozsahu (25 %), stavební úpravy a vybavení na podporu bezpečného a podnětného prostředí SŠ a školských zařízení (23 %) a pořízení strojů či jiného vybavení nad 40 tis. Kč (21 %).  Oblastmi, ve kterých školy nejméně často plánují čerpání finančních prostředků, jsou pořízení software pro programování strojů řízených počítačem pro praktické vyučování (8 %) a pořízení strojů řízených počítačem pro praktické vyučování (9 %). INVESTIČNÍ ČÁST Při výpočtu podílů byl zohledněn maximální možný počet investičních záměrů za školy pro každou oblast

113 PREFEROVANÉ OBLASTI ČERPÁNÍ FIN. PROSTŘEDKŮ  Napříč všemi typy škol jsou jednou z nejčastěji uváděných oblastí, ve které školy plánují čerpání finančních prostředků, stavební úpravy většího rozsahu. Pro SOU, SOŠ a VOŠ jsou nejčastěji uváděnou oblastí.  Další oblastí, ve které všechny typy škol plánují čerpání finančních prostředků, jsou stavební úpravy menšího rozsahu, které jsou nejdůležitější oblastí pro gymnázia (19 %).  Pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy patří mezi další nejčastěji uváděné oblasti, ve kterých školy plánují čerpání finančních prostředků, pořízení strojů či jiného vybavení nad 40 tis. Kč. Tato oblast je nejvýznamnější pro praktické školy (67 %). INVESTIČNÍ ČÁST Při výpočtu podílů byl zohledněn maximální možný počet investičních záměrů za školy pro každou oblast.

114 NEPOVINNÉ OBLASTI

115 DŮLEŽITOST NEPOVINNÝCH OBLASTÍ  Pro 98 % škol je alespoň jedna z nepovinných oblastí důležitá.  Nejdůležitějšími nepovinnými oblastmi je Jazykové vzdělávání včetně potřeb infrastruktury a ICT, včetně potřeb infrastruktury (86 %). NEPOVINNÉ OBLASTI

116 DŮLEŽITOST NEPOVINNÝCH OBLASTÍ  SOU za nejdůležitější nepovinnou oblast označila ICT, včetně potřeb infrastruktury. Dalšími důležitými oblastmi bylo jazykové vzdělávání včetně potřeb infrastruktury a podpora rozvoje matematické gramotnosti a nejméně důležitou nepovinnou oblastí pro SOU byla podpora rozvoje čtenářské gramotnosti.  Pro SOŠ, VOŠ, gymnázia a praktické školy bylo za nejdůležitější povinnou oblast označeno jazykové vzdělávání, včetně potřeb infrastruktury.  Pro SOŠ, VOŠ a praktické školy jsou další nepovinné oblasti ve shodném pořadí podle důležitosti, a to: ICT včetně potřeb infrastruktury, podpora rozvoje matematické gramotnosti a podpora rozvoje čtenářské gramotnosti. Pro gymnázia je oproti ostatním typům škol podpora rozvoje matematické gramotnosti nadřazena oblasti ICT, včetně potřeb infrastruktury. NEPOVINNÉ OBLASTI

117 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti jazykového vzdělávání, včetně potřeb infrastruktury, je mobilita vyučujících do zahraničí s cílem posílit jejich jazykové kompetence (75 %), získání prostředků na zajištění mobilit žáků (70 %) a vytvoření podmínek pro diferenciaci výuky podle úrovně žáků (66 %).  Opatřeními, která jsou v souvislosti s dosažením cílů v oblasti jazykového vzdělávání, včetně potřeb infrastruktury uváděná nejméně, je zřízení funkce poradce/předsedy předmětové komise pro rozvoj a další podporu jazykového vzdělávání ve škole (16 %) a sdílení dobré praxe a síťování škol s podobným zaměřením (18 %). NEPOVINNÉ OBLASTI

118 OPATŘENÍ  Napříč všemi typy škol je nejčastěji zmiňovaným opatřením, které by školám pomohlo k dosažení zvoleného cíle v oblasti jazykového vzdělávání, mobilita vyučujících s cílem posílit jejich jazykové kompetence.  Pro SOU a SOŠ patří mezi další nejčastěji zmiňovaná opatření, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti jazykového vzdělávání, orientace a ovládání odborné terminologie oboru, pro který se budou žáci připravovat, vyučujícími cizího jazyka a vytvoření podmínek pro diferenciaci výuky podle úrovně žáků (toto opatření patří mezi nejčastěji zmiňované i na praktických školách).  Mezi další významná opatření, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti jazykového vzdělávání, pro VOŠ, gymnázia a praktické školy spadá zajištění prostředků pro mobilitu žáků.  Pro gymnázia je dalším významným opatřením, které by školám pomohlo k dosažení zvoleného cíle v oblasti jazykového vzdělávání, zajištění prostředků na výuku vedenou rodilým mluvčím (67 %). Pro SOŠ spadají mezi další velmi významná opatření, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti jazykového vzdělávání, vytvoření výukových materiálů cizích jazyků s tematickým nebo odborným zaměřením a systematické jazykové vzdělávání pro učitele odborných předmětů (73 %). U praktických škol ponechána první tři opatření podle celkových hodnot za kraj. NEPOVINNÉ OBLASTI

119 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti ICT, včetně potřeb infrastruktury, jsou pořizování licencí a aktualizace aplikací (82 %), vysokorychlostní připojení školy k internetu (80 %) a vybavení tříd digitálními technologiemi (70 %).  Opatřeními, která jsou v souvislosti s dosažením cílů v oblasti ICT, včetně potřeb infrastruktury uváděná nejméně, jsou podpora sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe online (16 %) a vzdělávání a metodické materiály zaměřené na hodnocení, plánování a řízení rozvoje školy v oblasti digitálních technologií (18 %). NEPOVINNÉ OBLASTI

120 OPATŘENÍ  Napříč všemi typy škol patří mezi nejčastěji zmiňovaná opatření, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti ICT, včetně potřeb infrastruktury, vysokorychlostní připojení školy k internetu. Pro SOU a praktické školy je toto opatření nejdůležitější.  Pro SOŠ, VOŠ a gymnázia patří mezi nejčastěji zmiňovaná opatření, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti ICT, včetně potřeb infrastruktury, pořizování licencí a aktualizace aplikací. Pro SOŠ a VOŠ je toto opatření nejvýznamnější.  Pro gymnázia patří mezi další významná opatření, které by školám pomohlo k dosažení zvoleného cíle v oblasti ICT, včetně rozvoje infrastruktury, patří vybavení běžných tříd digitálními technologiemi, multimediální technikou atp. (85 %).  Pro praktické školy jsou pak opatřeními, které by škole pomohla k opatřením, které dosažení zvoleného cíle v oblasti ICT, včetně rozvoje infrastruktury, vybavení specializovaných učeben digitálními technologiemi, multimediální technikou atp. a podpora při organizaci exkurzí a stáží (100 %).  Pro VOŠ je dalším významným opatřením podpora při budování školní počítačové sítě (100 %). NEPOVINNÉ OBLASTI

121 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovaným opatřením, které by školám pomohlo k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory rozvoje matematické gramotnosti, je finanční podpora pro možné půlení hodin matematiky (92 %).  Opatřením, které by školám pomohlo k dosažení zvoleného cíle v oblasti rozvoje matematické gramotnosti nejméně, je metodická podpora výuky matematiky na úrovni kraje (28 %). NEPOVINNÉ OBLASTI

122 OPATŘENÍ  Napříč všemi typy škol je nejčastěji zmiňovaným opatřením, které by školám pomohlo k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory rozvoje matematické gramotnosti, finanční podpora pro možné půlení hodin matematiky.  Pro SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy patří mezi nejčastěji zmiňovaná opatření, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory rozvoje matematické gramotnosti, získání prostředků pro personální zajištění konzultačních hodin pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.  Pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy patří mezi další významná opatření, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory rozvoje matematické gramotnosti, výukové materiály na podporu propojení matematiky s každodenním životem a budoucí profesí.  Pro gymnázia jsou dalšími nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory rozvoje matematické gramotnosti, získání prostředků pro zajištění odborného vedení žáků zapojených do soutěží (79 %) a podpora rozvoje matematické gramotnosti napříč všemi předměty (64 %). NEPOVINNÉ OBLASTI

123 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory rozvoje čtenářské gramotnosti, jsou práce s texty jako součást výuky většiny předmětů (81 %) a systematická práce žáků s odbornými texty (72 %).  Opatřením, které by školám pomohlo k dosažení zvoleného cíle v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti nejméně, je zřízení funkce koordinátora gramotností ve škole (8 %). NEPOVINNÉ OBLASTI

124 OPATŘENÍ  Napříč všemi typy škol je nejčastěji zmiňovaným opatřením, které by školám pomohlo k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory rozvoje čtenářské gramotnosti, práce s texty jako součást výuky většiny předmětů. Pro SOŠ, VOŠ a gymnázia je toto opatření nejvýznamnější.  Pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy patří mezi nejčastěji zmiňovaná opatření, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory rozvoje čtenářské gramotnosti, systematická práce žáků s odbornými texty. Pro SOU je toto opatření nejvýznamnější (83 %).  Pro gymnázia jsou dalšími nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory čtenářské gramotnosti, získání prostředků pro personální a materiální zajištění práce se žáky se zájmem o literaturu (82 %) a prostředků na realizaci mimotřídních aktivit podporujících čtenářskou gramotnost (73 %).  Pro VOŠ a praktické školy je dalším opatřením, které by školám pomohlo k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory čtenářské gramotnosti, zajištění dodatečných prostředků na nákup beletrie, odborných textů apod. pro školní knihovnu. Pro praktické školy je pak nejdůležitějším opatřením zajištění prostředků pro personální zajištění konzultací pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (100 %). U VOŠ ponechána první tři opatření podle celkových hodnot za kraj. NEPOVINNÉ OBLASTI

125 Těšíme se na spolupráci při zkvalitňování vzdělávání


Stáhnout ppt "ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH V LIBERECKÉM KRAJI. Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních."

Podobné prezentace


Reklamy Google