Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH V LIBERECKÉM KRAJI. Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH V LIBERECKÉM KRAJI. Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních."— Transkript prezentace:

1 ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH V LIBERECKÉM KRAJI

2 Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních fondů. Řešitelem projektu je Národní ústav pro vzdělávání. Projekt byl zahájen 1.3.2016.

3 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ V Libereckém kraji je pro SŠ a VOŠ ve srovnání s ostatními sledovanými oblastmi nejdůležitější povinnou oblastí Rozvoj infrastruktury školy. Dalšími významnými povinnými oblastmi jsou v pořadí Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů a Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě. Nejméně významnými jsou ve srovnání s ostatními povinnými oblastmi Rozvoj kariérového poradenství a Inkluzivní vzdělávání. Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  Většina škol v rámci této oblasti vykonává největší množství aktivit na úrovni systematické spolupráce se zaměstnavateli (pokročilá úroveň – především SOU, SOŠ a praktické školy). Gymnázia se v současné době věnují především aktivitám na úrovni podpory odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli pouze v omezené podobě (základní úroveň) a VOŠ se věnují především aktivitám na úrovni systematické spolupráce se zaměstnavateli doplněné o další činnosti (nejvyšší úroveň). Do budoucna si většina škol klade za cíl usilovat o doplnění této spolupráce o další činnosti (nejvyšší úroveň – především SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy).  Školy v rámci této oblasti nejčastěji realizují přednášky odborníků z praxe ve výuce, vysílají žáky na odborný výcvik nebo praxe na pracoviště zaměstnavatelů a spolupracují se ZŠ na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru. Pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy je nejčastěji deklarovanou aktivitou odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů. Pro gymnázia jsou nejčastěji uváděnou aktivitou přednášky odborníka z praxe ve výuce.  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti se zdravotními prohlídkami a pojištěním žáků před vstupem na pracoviště, malou dostupností firem pro daný obor a nedostatečnou motivací ze strany žáků. Pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy je největší překážkou ve spolupráci škol a zaměstnavatelů finanční náročnost zdravotních prohlídek a pojištění žáků před vstupem na pracoviště zaměstnavatele. Pro praktické školy jsou dalšími stejně významnými překážkami disciplína a motivace žáků pro práci v reálném pracovním prostředí a nepřizpůsobivost firem vůči vzdělávacím potřebám žáků. Pro gymnázia patří mezi největší překážky malá dostupnost firem pro daný obor, disciplína a motivace žáků pro práci v reálném pracovním prostředí a nezájem firem o spolupráci se školami.  Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou především přednášky odborníků z praxe ve výuce, zajištění financí na realizaci praxí žáků u zaměstnavatelů, stáže žáků v zahraničních firmách a stáže pro pedagogy na pracovištích. Pro SOU, SOŠ a gymnázia je opatřením, které by školám pomohlo v realizaci zvolených cílů, zajištění finančních prostředků pro praxe žáků u zaměstnavatelů. U SOU a SOŠ toto opatření představuje i prioritu škol. Prioritou gymnázií jsou stáže žáků v zahraničních firmách.

4 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  V rámci rozvoje podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě školy vykonávají největší množství aktivit především na informativní úrovni (základní úroveň – především SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy). VOŠ se v současné době věnují především aktivitám na úrovni podpory kompetencí k podnikavosti v podobě dílčích činností, bez celkové strategie (mírně pokročilá úroveň). Školy do budoucna plánují usilovat o nevýraznější nárůst prováděných aktivit v souvislosti se systematickým rozvojem podpory kompetencí k podnikavosti jako jedné z priorit školy (nejvyšší úroveň - SOU, SOŠ), případně v souvislosti se systematickým a aktivním rozvojem podpory kompetencí k podnikavosti (pokročilá úroveň – hlavně VOŠ a gymnázia).  V rámci této oblasti školy nejčastěji učí žáky myslet kriticky a nacházet inovativní podnikatelská řešení (především gymnázia a VOŠ) a vychovávají je k podnikavosti v rámci odborného a všeobecného vzdělávání. Dále začleňují ekonomické aspekty i do výuky v neekonomických předmětech (především SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy) a pořádají návštěvy a přednášky podnikatelů ve výuce (především SOU a SOŠ). V rámci jednotlivých typů škol je další významnou aktivitou realizace projektového vyučování (především gymnázia, VOŠ).  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami souvisejícími s malým zájmem ze strany pedagogů o podporu podnikavosti (především SOU, SOŠ a gymnázia) a nedostatkem finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku (především SOŠ, VOŠ a gymnázia). SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy naráží na malý zájem zaměstnavatelů a podnikatelů o spolupráci se školami. Gymnázia společně se SOU a VOŠ dále naráží na malý zájem žáků o ekonomické aktivity, cvičení a projekty.  Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v naplnění zvolených cílů, jsou podpora školních projektů (dny otevřených dveří, plesy, akademie, výstavy apod.) a přednášky a jiné formy účasti odborníků z praxe ve výuce. Dalším významným opatřením je pro SOU, SOŠ a gymnázia kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy. Pro VOŠ jsou dalšími významnými opatřeními analýza stávajících a potenciálních partnerů a podnikatelů v regionu pro možné navázaní spolupráce a vytvoření metodických materiálů a kurzů pro pedagogy na témata kreativity a podnikavosti.

5 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Podpora polytechnického vzdělávání  V rámci podpory polytechnického vzdělávání školy vykonávají největší množství aktivit v souladu s RVP vyučovaných oborů – základní úroveň (s výjimkou VOŠ, které se věnují aktivitám na úrovni systematické podpory polytechnického vzdělávání – pokročilá úroveň) a kladou si za cíl, že o nevýraznější nárůst prováděných aktivit budou usilovat na úrovni kombinace systematické podpory polytechnického vzdělávání a podpory v rámci dílčích aktivit – nejvyšší úroveň (s výjimkou praktických škol, které deklarují, že budou usilovat o nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni podpory polytechnického vzdělávání v podobě dílčích aktivit – mírně pokročilá úroveň).  Školy v rámci podpory polytechnického vzdělávání nejčastěji provádějí laboratorní cvičení, pokusy, exkurze apod., zapojují žáky do soutěží a olympiád (s výjimkou praktických škol) a pořádají motivační akce pro žáky ZŠ (s výjimkou gymnázií). Další aktivitou škol v rámci jejich jednotlivých typů je spolupráce se ZŠ na využití laboratoří, dílen a mediálních laboratoří (především gymnázia, VOŠ a praktické školy). Mezi další významně zastoupené aktivity VOŠ se řadí zadávání samostatných prací na témata od sociálních partnerů.  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti s nedostatkem financí na úhradu vedení nepovinných předmětů (především SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy), nedostatečnou jazykovou vybaveností učitelů polytechnických předmětů (především gymnázia) a nedostatečnými znalostmi a motivací žáků ze ZŠ (především SOU, SOŠ a VOŠ). Gymnázia se dále setkávají s překážkami v souvislosti se zastaralým vybavením IT a nedostatečnými či neodpovídajícími prostory (s touto překážkou se potýkají také VOŠ a praktické školy).  Opatřením, které by školám nejvíce pomohlo v realizaci zvolených cílů, je pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy především zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří, dílen odborného výcviku. Gymnáziím by pak pomohla především podpora dělení výukových hodin pro vybrané předměty. Dalšími významnými opatřeními jsou zlepšení softwarového vybavení školy (především pro SOU a SOŠ) a zvýšení počtu a kvality IT vybavení na škole (především pro SOŠ a gymnázia).

6 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Rozvoj školy jako centra celoživotního vzdělávání  V rámci rozvoje školy jako centra celoživotního učení školy vykonávají největší množství aktivit na úrovni okrajové realizace dalšího vzdělávání prostřednictvím dílčích aktivit – mírně pokročilá úroveň (především gymnázia), případně se snaží další vzdělávání rozvíjet – pokročilá úroveň (především SOŠ a praktické školy). SOU a VOŠ se dokonce věnují především aktivitám na úrovni systematického rozvoje dalšího vzdělávání jako plnohodnotné součásti práce školy – nejvyšší úroveň. Do budoucna budou školy napříč všemi typy usilovat o nevýraznější nárůst prováděných aktivit především na úrovni systematického rozvoje dalšího vzdělávání jako plnohodnotné součásti práce školy – nejvyšší úroveň.  Školy nejčastěji realizují další vzdělávání pedagogů (s výjimkou SOU) a vzdělávání v oblasti ICT dovedností (především SOŠ, VOŠ a gymnázia). Pro SOU je nejvýznamnější činností provádění rekvalifikací (to je významné také pro SOŠ a VOŠ) a dále také příprava pro vykonání zkoušky podle NSK. Další významnou činností je pro VOŠ, gymnázia a praktické školy zájmové vzdělávání pro veřejnost a pro SOŠ a VOŠ odborné vzdělávání pro zaměstnavatele.  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti s malým zájmem dospělých (především SOU, SOŠ a gymnázia) a zaměstnavatelů (především SOU a SOŠ) o další vzdělávání a nedostatkem finančních prostředků pro pracovníka, který by tuto oblast zajišťoval. Další významnou překážkou (především pro VOŠ, gymnázia a praktické školy) je administrativa spojená se získáním akreditace rekvalifikací.  Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou získání financí na kvalitní materiál, provádění rekvalifikací pro úřady práce bez výběrového řízení (především pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy) a příprava pedagogických pracovníků jako lektorů dalšího vzdělávání (především pro VOŠ, gymnázia a praktické školy). Prioritním opatřením na gymnáziích je pak zlepšení ICT vybavení školy po kvalitativní či kvantitativní stránce.

7 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Rozvoj kariérového poradenství  Školy v rámci rozvoje kariérového poradenství vykonávají největší množství aktivit na úrovni dalšího rozvoje kariérového poradenství a propojování této problematiky s výukou dalších předmětů – mírně pokročilá úroveň (SOU, SOŠ, VOŠ a gymnázia) a o nevýraznější nárůst prováděných aktivit budou usilovat v souvislosti s fungováním interního systému pro poskytování služeb kariérového poradenství, do kterého budou zapojeni také externí pracovníci – nejvyšší úroveň.  Školy nejčastěji organizují exkurze, besedy apod. pro kariérovou orientaci žáků. Dále především SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy spolupracují s rodiči žáků a gymnázia, VOŠ a praktické školy spolupracují se zaměstnavateli či VŠ při náborových aktivitách. Zásadní činností SOU a SOŠ je realizace odborného výcviku/odborné praxe v reálném pracovním prostředí (tato činnost je významná také pro VOŠ). Pro gymnázia, VOŠ a praktické školy patří mezi další významné činnosti poskytování individuálních služeb kariérového poradenství pro žáky.  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti s malým zájmem o kariérové poradenství ze strany žáků a rodičů (s výjimkou VOŠ), nedostatečnými finančními prostředky pro zajištění kariérového poradenství ve škole a malým zájmem ze strany zaměstnavatelů (především SOU a SOŠ). Další významnou překážkou na SOU a praktických školách je nízká časová dotace poradce pro poskytování služeb kariérového poradenství. Pro VOŠ, gymnázia a praktické školy je další významnou překážkou v rozvoji kariérového poradenství na škole absence pozice samostatného kariérového poradce.  Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou získání financí na zajištění exkurzí, besed apod. a možnost exkurzí do provozů různých zaměstnavatelů pro vyučující SŠ i ZŠ (především pro SOŠ, VOŠ a praktické školy). Na SOU, SOŠ, VOŠ a praktických školách je dalším významným opatřením, které by školám pomohlo v naplnění zvolených cílů, zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit školy. Významnými opatřeními pro gymnázia jsou rozvoj spolupráce s VŠ (platí také pro VOŠ) a zapojení externích odborníků v oblasti kariérového poradenství (platí také pro VOŠ a praktické školy).

8 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Inkluzivní vzdělávání  Školy rozvíjí inkluzivní vzdělávání především prostřednictvím činností na úrovni rozvoje dílčích aktivit – základní úroveň (SOU, SOŠ, VOŠ a gymnázia) a o nejvýraznější nárůst prováděných aktivit budou usilovat na úrovni vytváření a rozšiřování komplexního pojetí inkluzivního vzdělávání – nejvyšší úroveň (platí pro všechny typy škol).  Školy v souvislosti s inkluzivním vzděláváním shodně nejčastěji evidují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, volí vhodné metody pro zjišťování výsledků učení žáků a spolupracují se školskými poradenskými zařízeními. VOŠ, gymnázia a praktické školy dále zpracovávají a průběžně vyhodnocují individuální vzdělávací/výchovné plány.  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti s nedostatečnými finančními prostředky pro zajištění inkluzivního vzdělávání, nedostatečným technickým a materiálním zabezpečením (především SOU, SOŠ a VOŠ), absencí školního poradenského pracoviště v rozšířené podobě (především SOU, SOŠ a gymnázia) a nedostačujícími možnostmi pro zajištění asistentů pedagogů (především VOŠ a praktické školy). Další významnou překážkou v realizaci inkluzivního vzdělávání je pro gymnázia příliš velký počet žáků ve třídě a pro praktické školy velký počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v jedné třídě.  Opatřením, které by školám nejvíce pomohlo v uskutečnění zvolených cílů, je vytvoření odpovídajících finančních a personálních podmínek pro realizaci inkluzivního vzdělávání. Dalším opatřením, které by pomohlo především SOU a praktickým školám, je zřízení rozšířeného školního poradenského pracoviště. SOŠ by dále pomohlo další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti metod a forem práce. Gymnáziím by mimo výše zmíněné pomohlo především vytvoření podmínek pro práci školního poradenského pracoviště se žáky a VOŠ by pomohlo zajištění asistentů pedagoga (platí též pro praktické školy) i kvalifikovaná pomoc při úpravě podmínek přijímacích a závěrečných zkoušek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

9 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Infrastruktura (investiční část)  Ve srovnání s ostatními kraji ČR projevily školy v Libereckém kraji, i přes velmi silný důraz kladený na význam rozvoje infrastruktury v rámci prioritizace povinných oblastí, pouze lehce nadprůměrný zájem o čerpání finančních prostředků (v Libereckém kraji má zájem o čerpání finančních prostředků 80 % škol, přičemž celorepublikový průměr je 77 %).  Mezi oblasti, v jejichž rámci školy nejčastěji plánují čerpání finančních prostředků, patří stavební úpravy většího a menšího rozsahu, stavební úpravy a vybavení na podporu bezpečného a podnětného prostředí (především SOU, SOŠ a gymnázia) a pořízení strojů či jiného vybavení nad 40 tis. Kč (s výjimkou gymnázií). Pro SOU a praktické školy je další oblastí, ve které školy plánují čerpání finančních prostředků, vnitřní zařízení a materiální vybavení pro realizaci praktického vyučování a polytechnické výchovy. Pro gymnázia je další oblastí, ve které školy plánují čerpání finančních prostředků, výstavba odborných učeben, učeben pro individuální učení a malé skupiny žáků. Nepovinné oblasti a jejich důležitost  V rámci nepovinných oblastí je pro školy nejdůležitější oblastí: Jazykové vzdělávání včetně potřeb infrastruktury a ICT, včetně potřeb infrastruktury. Dále následuje rozvoj matematické a čtenářské gramotnosti. SOU za nejdůležitější nepovinnou oblast označila ICT, včetně potřeb infrastruktury. V ostatních typech škol je preferováno především jazykové vzdělávání, včetně potřeb infrastruktury. Jazykové vzdělávání:  Školám by v rámci oblasti jazykového vzdělávání nejvíce pomohla mobilita vyučujících do zahraničí s cílem posílit jejich jazykové kompetence (platí pro všechny typy škol), získání prostředků na zajištění mobilit žáků (platí především pro gymnázia, VOŠ a praktické školy) a vytvoření podmínek pro diferenciaci výuky podle úrovně žáků (platí především pro SOU, SOŠ a praktické školy). Dalšími významnými opatřeními jsou systematické jazykové vzdělávání pro učitele odborných předmětů (platí především pro SOŠ a VOŠ) a zajištění prostředků na výuku vedenou rodilým mluvčím (platí především pro gymnázia).

10 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ ICT včetně potřeb infrastruktury:  Školám by v rámci oblasti ICT nejvíce pomohlo pořizování licencí a aktualizace aplikací (platí především pro SOŠ, VOŠ a gymnázia), vysokorychlostní připojení školy k internetu (platí napříč všemi typy škol) a vybavení tříd digitálními technologiemi (platí především pro SOU, gymnázia a praktické školy). Dalšími významnými opatřeními jsou technická podpora (SOŠ), podpora při budování školní počítačové sítě (VOŠ) a podpora při organizaci exkurzí a stáží (praktické školy). Rozvoj matematické gramotnosti:  Školám by v rámci oblasti podpory rozvoje matematické gramotnosti nejvíce pomohla finanční podpora pro možné půlení hodin matematiky (platí pro všechny typy škol), získání prostředků pro personální zajištění konzultačních hodin pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (s výjimkou VOŠ), výukové materiály na podporu propojení matematiky s každodenním životem a budoucí profesí (s výjimkou gymnázií) a podpora rozvoje matematické gramotnosti napříč všemi předměty (platí především pro SOŠ, gymnázia a praktické školy). Dalším významným opatřením je nabídka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (SOU, VOŠ a praktické školy). Rozvoj čtenářské gramotnosti:  Školám by v rámci oblasti podpory rozvoje čtenářské gramotnosti nejvíce pomohla podpora rozvoje gramotnosti prostřednictvím práce s texty jako součásti výuky většiny předmětů (platí napříč všemi typy škol) a systematické práce žáků s odbornými texty (s výjimkou gymnázií). Dále by školám pomohlo zajištění dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (SOU a SOŠ), dodatečné prostředky na nákup beletrie apod. pro školní knihovnu (VOŠ a praktické školy) a prostředky pro zajištění práce se žáky se zájmem o literaturu a realizaci mimotřídních aktivit podporujících čtenářskou gramotnost (gymnázia).

11 METODOLOGIE ŠETŘENÍ A PRŮBĚH NÁVRATNOSTI  Charakteristika šetření: plošné šetření  Cílová skupina: SŠ a VOŠ v ČR  Základní soubor: 1365 škol  Výběrový soubor: 1305 škol  Opora výběru: rejstřík škol a databáze škol se vzdělávací nabídkou z informačního systému Infoabsolvent  Metoda sběru dat: elektronický dotazník (CASI - computer-assisted self interview)  Období sběru dat: 25.11.2015 – 19.1.2016

12 EVALUACE SBĚRU DAT – MONITORING NÁVRATNOSTI  Databáze kontaktů: 1377 škol  „Očištěná“ databáze kontaktů: 1365 škol  Počet kompletně vyplněných dotazníků: 1305 škol

13 CHAR. DATOVÉHO SOUBORU – LIBERECKÝ KRAJ

14 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ

15 Ve srovnání s ostatními sledovanými oblastmi zdůrazňují školy v Libereckém kraji Rozvoj infrastruktury školy. Dalšími významnými povinnými oblastmi jsou v pořadí Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů a Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě. Na základě porovnání jednotlivých oblastí je školami v Libereckém kraji přisuzována nejmenší důležitost Rozvoji kariérového poradenství a Inkluzivnímu vzdělávání.

16 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ  Ve srovnání s ostatními kraji ČR je Rozvoj infrastruktury školy ve většině krajů označován za nejdůležitější povinnou oblast. V Libereckém a Jihočeském kraji je Rozvoj infrastruktury školy na nejvyšší průměrné pozici.  Podpora odborného vzdělávání je v krajovém srovnání v Libereckém kraji společně s Hl. m. Praha nejméně důležitou povinnou oblastí.  Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě je v krajovém srovnání nejdůležitější povinnou oblastí v Hl. m. Praha. Dále je tato oblast velmi důležitá v Moravskoslezském a Zlínském kraji.

17 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ  Pro SOU, SOŠ a VOŠ je stejně jako v rámci celého kraje nejdůležitější povinnou oblastí Rozvoj infrastruktury školy. Podpora odborného vzdělávání je pro SOU, SOŠ a VOŠ významnější ve srovnání s výsledky za celý kraj. Méně důležitými oblastmi jsou ve srovnání s výsledky za celý kraj Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě a Rozvoj kariérového poradenství. Pro SOU a VOŠ je pak ve srovnání s výsledky za celý kraj důležitější oblastí Rozvoj školy jako centra celoživotního učení.  V případě gymnázií je většina povinných oblastí důležitější ve srovnání s výsledky za celý kraj. Výraznou výjimku zde tvoří oblast Podpora odborného vzdělávání, která je ve srovnání s celkovými výsledky za kraj i s ostatními typy škol nejméně důležitá.

18 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ Na rozdíl od ostatních typů škol je pro praktické školy nejdůležitější povinnou oblastí Podpora odborného vzdělávání. Další důležitou oblastí je Rozvoj infrastruktury školy (který je však méně důležitý jak ve srovnání s výsledky za celý kraj, tak ve srovnání s ostatními typy škol) a Rozvoj školy jako centra celoživotního učení. Nejméně důležitými povinnými oblastmi pro praktické školy jsou Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě a Rozvoj kariérového poradenství.

19 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ

20 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Většina škol se v rámci podpory odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli zaměřuje na systematickou spolupráci se zaměstnavateli - pokročilá úroveň (26 %), případně jsou činnosti podporující systematickou spolupráci se zaměstnavateli o další aktivity doplňovány - nejvyšší úroveň (20 %). Na 21 % škol deklaruje realizaci aktivit na mírně pokročilé úrovni, kde spolupráce se zaměstnavateli není systematická, ale probíhá v podobě dílčích činností.  Vzhledem k akcentaci důležitosti této oblasti chce většina škol systematickou spolupráci se zaměstnavateli dále rozvíjet, podporovat ji dalšími dílčími aktivitami a posunout se na nejvyšší možnou úroveň – předpokládaný posun v této úrovni činí 23 %. Určitý nárůst lze očekávat také v rámci pokročilé úrovně, kde je již spolupráce se zaměstnavateli systematická (předpokládaný posun je 12 %).  Základní úroveň – podpora odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli probíhá pouze v omezené (základní) podobě  Mírně pokročilá úroveň – spolupráce se zaměstnavateli není systematická, probíhá pouze v podobě dílčích aktivit (stáže pro učitele, zapojení odborníků z praxe, zapojení žáků do praktických aktivit)  Pokročilá úroveň – systematická spolupráce se zaměstnavateli (smlouva o spolupráci, účast zaměstnavatelů u zkoušek, odborný výcvik v modelovém pracovním prostředí)  Nejvyšší úroveň – systematická spolupráce se zaměstnavateli doplněna o další aktivity (škola vyjednává se zaměstnavateli obsah odborného výcviku a praxe, zaměstnavatelé se aktivně podílejí na náborových aktivitách školy a finančně školu/vybrané žáky podporují PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

21 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  SOU, SOŠ a praktické školy se v současné době věnují především aktivitám na úrovni systematické spolupráce se zaměstnavateli - pokročilá úroveň. Školy si do budoucna kladou za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni dalšího rozvoje systematické spolupráce se zaměstnavateli a její doplnění o další činnosti – nejvyšší úroveň.  Gymnázia se v současné době věnují především aktivitám na úrovni podpory odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli pouze v omezené podobě - základní úroveň (25 %). Nejvýraznější nárůst počtu aktivit si školy do budoucna kladou za cíl na mírně pokročilé úrovni - nesystematická spolupráce se zaměstnavateli, která bude probíhat pouze v podobě dílčích činností (předpokládaný nárůst o 12 %).  VOŠ se v současné době věnují především aktivitám na úrovni systematické spolupráce se zaměstnavateli doplněné o další činnosti - nejvyšší úroveň. V rámci této úrovně si také školy do budoucna kladou za cíl další zvyšování počtu aktivit (předpokládaný nárůst o 27 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

22 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V rámci povinné oblasti Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů školy  nejčastěji realizují přednášky odborníků z praxe (76 %), odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů (73 %) a spolupráci se ZŠ na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru (53 %);  nejméně často vytváří plány a strategie spolupráce se zaměstnavateli a dalšími partnery (20-22 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

23 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Pro SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy je nejčastěji deklarovanou aktivitou odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů. Pro tyto školy je dále významnou aktivitou také spolupráce se základními školami na pracovních výchovách a ukázkách aktivit z oboru.  Pro SOU patří k dalším významným aktivitám účast zástupců zaměstnavatelů na závěrečných zkouškách (88 %). Tato aktivita je významná také pro praktické školy (67 %).  Pro gymnázia jsou nejčastěji uváděnou aktivitou přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce (87 %). Tuto aktivitu uvádějí také SOŠ, VOŠ a praktické školy. Další významnou aktivitou probíhající na gymnáziích je kariérové poradenství ve spolupráci se zaměstnavateli (40 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

24 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  představuje největší prioritu SOU odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů - na této aktivitě se SOU podílí nejvíce, zároveň je této činnosti přisuzována největší důležitost. Další aktivitou, které se školy účastní a je pro ně důležitá, je spolupráce se ZŠ na pracovních výchovách.  představuje určitý potenciál SOU nábor žáků ve spolupráci se zaměstnavateli – tato činnost není realizována v tak velké míře jako činnosti prioritní, nicméně je z pozice SOU hodnocena jako důležitá;  se školy soustředí na účast zástupců zaměstnavatelů na závěrečných zkouškách i přesto, že ve srovnání s ostatními aktivitami je této činnosti přisuzována nižší důležitost. Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

25 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  představuje prioritu SOŠ odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů - na této aktivitě se SOŠ podílí nejvíce, zároveň je této činnosti přisuzována největší důležitost;  SOŠ realizují přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce i přesto, že ve srovnání s ostatními aktivitami je této činnosti přisuzována nižší důležitost. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

26 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  představuje potenciál gymnázií odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů a spolupráce se ZŠ na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru – tyto činnosti nejsou realizovány v tak velké míře, nicméně jsou z pozice gymnázií hodnoceny jako velmi důležité;  gymnázia realizují přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce a kariérové poradenství ve spolupráci se zaměstnavateli i přesto, že ve srovnání s ostatními aktivitami je těmto činnostem přisuzována nižší důležitost. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

27 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Školy při realizaci spolupráce se zaměstnavateli naráží na překážky především v souvislosti se zdravotními prohlídkami a pojištěním žáků před vstupem na pracoviště (47 %). Dalšími překážkami v realizaci spolupráce škol a zaměstnavatelů je malá dostupnost firem pro daný obor a nedostatečná motivace ze strany žáků (39 %).  Školy nejméně často naráží na finanční překážky spolupráce (14 %), nezájem zaměstnavatelů o účast na závěrečných zkouškách a příliš vysoké požadavky na žáky ze strany firem (20 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

28 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Pro SOU, SOŠ a VOŠ je výrazně největší překážkou ve spolupráci škol a zaměstnavatelů finanční náročnost zdravotních prohlídek a pojištění žáků před vstupem na pracoviště zaměstnavatele. Tato překážka je významná i na praktických školách.  Pro SOU jsou dalšími významnými překážkami ve spolupráci se zaměstnavateli disciplína a motivace žáků (71 %) a možnosti a požadavky firem (53 %).  Pro SOŠ jsou dalšími významnými překážkami ve spolupráci se zaměstnavateli disciplína a motivace žáků (43 %), malá dostupnost firem pro daný obor a možnosti firem (41 %).  Pro gymnázia patří mezi největší překážky malá dostupnost firem pro daný obor (40 %), disciplína a motivace žáků pro práci v reálném pracovním prostředí a nezájem firem o spolupráci se školami (33 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

29 OPATŘENÍ  Mezi opatření, která by školám nejvíce pomohla v realizaci spolupráce se zaměstnavateli, patří přednášky odborníků z praxe ve výuce (61 %), finance na realizaci praxe žáků u zaměstnavatelů a stáže žáků v zahraničních firmách (59 %) a stáže pro pedagogy na pracovištích (57 %).  Mezi opatření, která by školám pomohla nejméně, patří příprava dokumentace pro hodnocení žáků v odborných předmětech a navýšení počtu hodin odborných předmětů/praxe u zaměstnavatelů (20 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

30 OPATŘENÍ  Pro SOU a SOŠ patří mezi hlavní opatření, která by školám pomohla v realizaci spolupráce se zaměstnavateli, zajištění finančních prostředků pro praxe jak na straně žáků, tak na straně škol, stáže pro pedagogy na pracovištích a moderních provozech a odborný výcvik žáků na pracovištích zaměstnavatelů.  Pro gymnázia patří mezi hlavní opatření, která by školám pomohla realizovat spolupráci se zaměstnavateli, přednášky odborníků ve výuce (67 %), stáže žáků v zahraničních firmách (47 %) a analýza stávajících a potenciálních partnerů v regionu (33 %).  Pro praktické školy jsou hlavními opatřeními, která by školám pomohla v realizaci spolupráce se zaměstnavateli, zajištění finančních prostředků pro praxe na straně škol, stáže pro pedagogy na pracovištích a moderních provozech a stáže žáků v zahraničních firmách (67 %). U VOŠ a praktických škol byla ponechána první tři opatření podle celkových hodnot za kraj. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

31 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  představuje největší prioritu SOU zajištění finančních prostředků pro praxe žáků a odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů – tyto nejčastěji zmiňované položky jsou hodnoceny jako jedny z nejdůležitějších.  by SOU pomohly stáže pro pedagogy na pracovištích a moderních provozech a zajištění financí na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům na odborný výcvik/předměty navzdory tomu, že tato opatření považují v porovnání s opatřeními prioritními za méně důležitá. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

32 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů představuje  největší prioritu SOŠ zajištění finančních prostředků pro praxe žáků – toto opatření je pro školy velmi potřebné a zároveň důležité. Školám by také pomohlo zajištění financí na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům na odborný výcvik/odborné předměty i přesto, že jeho důležitost hraničí s průměrem za sledované položky.  potenciál SOŠ odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů – toto opatření je ve srovnání s opatřením prioritním méně potřebné, ale je mu připisována vysoká důležitost. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

33 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů představuje  prioritní opatření na gymnáziích vysílání žáků na stáže do zahraničních firem – toto opatření je pro školy velmi potřebné a zároveň důležité.  potenciál gymnázií zajištění finančních prostředků pro praxe žáků - toto opatření je ve srovnání s opatřením prioritním méně potřebné, ale je mu připisována vysoká důležitost.  Školám by pomohla realizace přednášek a jiných forem účasti odborníka z praxe ve výuce odborných předmětů i přesto, že toto opatření považují ve srovnání s ostatními za spíše průměrně důležité. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

34 PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI

35 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Školy vykonávají největší množství činností na podporu kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě na informativní úrovni na základě zadání RVP – základní úroveň (50 %), případně vyvíjejí činnosti na mírně pokročilé úrovni – podpora podnikavosti probíhá v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP (37 %).  Školy mají zájem tuto oblast dále rozvíjet a o nejvýraznější nárůst prováděných aktivit (24 %) budou usilovat na úrovni systematického rozvoje podpory kompetencí k podnikavosti jako jedné z priorit školy - nejvyšší úroveň.  Základní úroveň – podpora kompetencí k podnikavosti probíhá na informativní bázi, škola tuto oblast podporuje tak, jak je zadáno v RVP  Mírně pokročilá úroveň – podpora kompetencí k podnikavosti probíhá pouze v podobě dílčích aktivit, bez celkové strategie (zapojení do projektů ESF, mezinárodních programů Leonardo Da Vinci, využití těchto zkušeností bez celkové koncepce)  Pokročilá úroveň – systematický a aktivní rozvoj podpory kompetencí k podnikavosti (škola spolupracuje s celorepublikovými iniciativami na podporu podnikavosti – CEFIF, spoluúčast na projektech na celostátní nebo krajské úrovni, pravidelné využívání informací a podnětů k rozvoji oblasti)  Nejvyšší úroveň – systematický rozvoj podpory kompetencí k podnikavosti je jednou z priorit školy, pro oblast je vyčleněn pracovník školy, který se stará o aktivity podporující podnikavost a koordinaci učitelů a je doplňován dalšími dílčími aktivitami (projektové dny, konzultace a exkurze, aktivní zapojení žáků do vedení vyučování, kooperace s podnikateli z okolí) PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

36 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy se v současné době věnují především aktivitám na podporu kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě na informativní úrovni – základní úroveň.  SOU a SOŠ si kladou za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni systematického rozvoje podpory kompetencí k podnikavosti jako jedné z priorit školy, přičemž pro oblast bude vyčleněn pracovník školy, který se bude starat o aktivity podporující podnikavost a koordinaci učitelů a bude doplňován dalšími dílčími činnostmi – nejvyšší úroveň.  Gymnázia si kladou za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni systematického a aktivního rozvoje podpory kompetencí k podnikavosti – pokročilá úroveň (předpokládaný nárůst o 19 %).  Praktické školy si kladou za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni podpory kompetencí k podnikavosti v podobě dílčích činností, bez celkové strategie – mírně pokročilá úroveň (předpokládaný nárůst o 33 %).  VOŠ se v současné době věnují především aktivitám na úrovni podpory kompetencí k podnikavosti v podobě dílčích činností, bez celkové strategie – mírně pokročilá úroveň (29 %). Školy si kladou za cíl nejvýraznější nárůst počtu aktivit na úrovni systematického a aktivního rozvoje podpory kompetencí k podnikavosti – pokročilá úroveň (předpokládaný nárůst o 28 %). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

37 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V rámci povinné oblasti Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  školy nejčastěji uvádí, že učí žáky myslet kriticky a nacházet inovativní podnikatelská řešení (51 %). Dalšími významněji zastoupenými činnostmi, které školy realizují v rámci této oblasti, je výchova k podnikavosti v rámci odborného (47 %) a všeobecného (43 %) vzdělávání, začlenění ekonomických aspektů i do výuky v neekonomických předmětech (45 %) a návštěvy a přednášky podnikatelů ve výuce (43 %).  školy nejméně často mají místo pro pracovníka, který by pečoval o aktivity na podporu podnikavosti (12 %) a aktivně zapojují žáky do vedení vyučování a života školy (18 %). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

38 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Pro SOU, SOŠ a praktické školy je nejčastěji deklarovanou aktivitou výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání. Další významnou činností je pro tyto typy škol začlenění ekonomických aspektů výuky i v neekonomických předmětech.  Pro SOU a SOŠ jsou významnou činností také návštěvy a přednášky podnikatelů ve výuce a pro SOU dále práce žáků v reálné školní firmě (47 %).  Pro gymnázia a VOŠ je nejčastěji uváděnou aktivitou výchova ke kritickému myšlení a nalézání inovativních řešení. Pro VOŠ jsou dále shodně významné aktivity: začlenění ekonomických aspektů do výuky v neekonomických předmětech, výchova k podnikavosti v rámci všeobecného vzdělávání a realizace projektového vyučování (67 %).  Dalšími významnými aktivitami pro gymnázia jsou výchova k podnikavosti (60 %), realizace projektového vyučování a aktivita žáků na činnostech fiktivních firem (40 %). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

39 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  představuje prioritu SOU výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání – školy se na této činnosti aktivně podílí a zároveň jí přikládají vyšší důležitost;  představují potenciál SOU pravidelné kontakty s podnikateli z okolí k získání podnětů k rozvoji podnikavosti žáků, aktivní účast žáků na činnostech fiktivních firem a práce žáků v reálné školní firmě – přestože se SOU na těchto aktivitách příliš nepodílí, jsou vnímány jako důležité.  SOU začleňují ekonomické aspekty do výuky neekonomických předmětů i přesto, že tuto aktivitu nepovažují za příliš důležitou. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

40 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  představuje prioritu SOŠ výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání – tato činnost je SOŠ nejčastěji zmiňována a zároveň je hodnocena jako relativně důležitá.  představují potenciál SOŠ výuka ke kritickému myšlení a hledání inovativních řešení a realizace projektového vyučování podněcujícího kreativní uvažování a motivujícího k novým nápadům;  SOŠ realizují návštěvy a přednášky podnikatelů ve výuce a začleňují ekonomické aspekty i do výuky v neekonomických předmětech i přesto, že tyto aktivity nepovažují za příliš důležité. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

41 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě představuje  největší prioritu gymnázií výuka ke kritickému myšlení a hledání inovativních řešení - na této aktivitě se gymnázia podílí nejvíce, zároveň je této činnosti přisuzována největší důležitost. Další prioritou gymnázií je výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání.  potenciál gymnázií v pořadí podle důležitosti začlenění ekonomických aspektů i do výuky v neekonomických předmětech, realizace projektového vyučování podněcujícího kreativní uvažování a motivujícího k novým nápadům a organizování konzultací, debat a exkurzí k problematice podnikavosti pro žáky i učitele. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno sedm nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

42 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Školy při realizaci podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě nejčastěji naráží na malý zájem ze strany pedagogů a na nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku (53 %).  Nejméně významnými překážkami je nezájem ze strany zřizovatele (6 %) a managementu (12 %) školy. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

43 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Pro SOU, SOŠ a gymnázia je výraznou překážkou v realizaci podpory kompetencí k podnikavosti malý zájem pedagogů o podporu podnikavosti. Tato překážka je pro SOU a gymnázia nejvýznamnější.  SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy se dále potýkají s malým zájmem zaměstnavatelů a podnikatelů o spolupráci.  SOŠ, gymnázia a praktické školy identifikovaly jako překážku v realizaci podpory kompetencí k podnikavosti nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku. Pro SOŠ je tato překážka nejvýznamnější (57 %).  SOU, VOŠ a gymnázia jako překážku identifikovaly také malý zájem o ekonomické aktivity, cvičení a projekty ze strany žáků. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

44 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v rozvoji kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, jsou podpora školních projektů (75 %) a přednášky odborníků z praxe ve výuce (69 %).  Opatřeními, která by školám pomohla v rozvoji kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě nejméně, jsou založení vlastní fiktivní firmy (22 %) a vedení podnikatelských projektů žáků ZŠ žáky SŠ (25 %). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

45 OPATŘENÍ  V rámci všech typů škol je opatřením, které by školám nejvíce pomohlo v rozvoji kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, podpora školních projektů.  Pro SOU, SOŠ a gymnázia jsou pak dalšími významnými opatřeními, která by školám pomohla v rozvoji kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce a kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy.  Pro VOŠ jsou dalšími významnými opatřeními, která by školám pomohla v rozvoji kompetencí k podnikavosti, analýza stávajících a potenciálních partnerů v regionu a metodické materiály a kurzy pro pedagogy na témata kreativity a podnikavosti (toto opatření je významné i pro SOU a praktické školy). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

46 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  představuje největší prioritu SOU podpora školních projektů – tato nejčastěji zmiňovaná položka je hodnocena jako jedna z nejdůležitějších.  představuje potenciál SOU kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy – přestože toto opatření není ve srovnání s ostatními položkami až tak často zmiňováno, je školami považováno za velmi důležité.  by SOU pomohla realizace přednášek a jiných forem účasti odborníka z praxe navzdory tomu, že toto opatření nepovažují za příliš důležité. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

47 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě představuje  priority SOŠ realizace přednášek a jiných forem účasti odborníka z praxe ve výuce a podpora školních projektů – tyto nejčastěji zmiňované položky jsou hodnoceny jako jedny z nejdůležitějších;  potenciál SOŠ kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy a analýza stávajících a potenciálních partnerů/podnikatelů v regionu pro možné navázání spolupráce – tato opatření nejsou považována za tolik potřebná jako ostatní sledované položky, nicméně jejich důležitost je vysoká. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

48 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  představuje největší prioritu gymnázií kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy – toto opatření je gymnázii zmiňováno velmi často a zároveň je hodnoceno jako velmi důležité.  představuje potenciál gymnázií více disponibilních hodin – přestože toto opatření není ve srovnání s ostatními položkami až tak často zmiňováno, je školami považováno za velmi důležité;  by školám pomohly přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce navzdory tomu, že toto opatření nepovažují za příliš důležité.  Dalším opatřením, které by školám pomohlo navzdory jeho spíše průměrné důležitosti, je podpora školních projektů. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno sedm nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

49 PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

50 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Naprostá většina škol rozvíjí podporu polytechnického vzdělávání pouze na základní úrovni, v rámci RVP vyučovaných oborů – základní úroveň (78 %). Vyšší podíl škol dále realizuje také činnosti na mírně pokročilé úrovni – pouze v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP (51 %) a na pokročilé úrovni – systematická podpora polytechnického vzdělávání (45 %).  Výraznější posun lze očekávat v rámci nejvyšší úrovně – školy mají zájem realizovat aktivity s prvky systematické podpory polytechnického vzdělávání společně s dalšími dílčími aktivitami (předpokládaný posun o 25 %).  Základní úroveň – podpora polytechnického vzdělávání je omezena na realizaci pouze v souladu s RVP vyučovaných oborů  Mírně pokročilá úroveň – podpora polytechnického vzdělávání probíhá pouze v podobě dílčích aktivit (rozvíjení znalostí a dovedností, které jsou součástí polytechnického vzdělávání, motivační akce pro ZŠ, aplikace různých metod ve výuce – skupinová práce, projektová výuka, laboratorní cvičení, praxe atd.)  Pokročilá úroveň – systematická podpora polytechnického vzdělávání (vzájemné propojení polytechnických předmětů a provázání s výukou matematiky, realizace aktivit nad rámec RVP, zapojování do soutěží, spolupráce se ZŠ v regionu)  Nejvyšší úroveň – systematická podpora polytechnického vzdělávání a podpora v rámci dílčích aktivit (zpracované plány výuky polytechnických předmětů a matematiky, které jsou vzájemně provázány, individuální podpora žáků, spolupráce s VŠ v rámci maturitních oborů, podpora samostatné práce žáků – spolupráce se zaměstnavateli, VŠ a výzkumnými institucemi) PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

51 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy se v současné době věnují především aktivitám v souladu s RVP vyučovaných oborů – základní úroveň.  SOU, SOŠ a gymnázia si kladou za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni systematické podpory polytechnického vzdělávání a podpory v rámci dílčích aktivit – nejvyšší úroveň.  Praktické školy si kladou za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni podpory polytechnického vzdělávání pouze v podobě dílčích aktivit – mírně pokročilá úroveň (předpokládaný nárůst o 42 %).  VOŠ se v současné době věnují především aktivitám na úrovni systematické podpory polytechnického vzdělávání – pokročilá úroveň (61 %). Školy si kladou za cíl nejvýraznější nárůst počtu aktivit na úrovni systematické podpory polytechnického vzdělávání a podpory v rámci dílčích aktivit – nejvyšší úroveň (předpokládaný nárůst o 27 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ