Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH VE ZLÍNSKÉM KRAJI. Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH VE ZLÍNSKÉM KRAJI. Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních."— Transkript prezentace:

1 ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH VE ZLÍNSKÉM KRAJI

2 Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních fondů. Řešitelem projektu je Národní ústav pro vzdělávání. Projekt byl zahájen

3 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Ve Zlínském kraji je pro střední a vyšší odborné školy nejdůležitější povinnou oblastí Rozvoj infrastruktury školy, včetně rekonstrukcí a vybavení. Dalšími významnými povinnými oblastmi jsou v pořadí Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů a Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě. Z povinných oblastí přisuzují školy nejmenší význam Inkluzivnímu vzdělávání. Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  Školy vykonávají největší množství aktivit na pokročilé úrovni formou systematické spolupráce se zaměstnavateli. Vzhledem k akcentaci důležitosti této oblasti chce většina škol systematickou spolupráci se zaměstnavateli dále rozvíjet, podporovat ji dalšími dílčími aktivitami a posunout se na nejvyšší možnou úroveň. Aktivní jsou zejména SOU a SOŠ.  Z konkrétních aktivit školy nejčastěji zajišťují odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů, které mají zejména pro SOU a SOŠ velký význam. Vysokou důležitost připisují SOU a SOŠ také spolupráci se základními školami na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru, jsou ale v této oblasti méně aktivní. Dále všechny typy škol organizují přednášky odborníků z praxe a obstarávají účast z řad zástupců zaměstnavatelů na závěrečných zkouškách, i když těmto aktivitám nepřisuzují větší důležitost.  Pro SOU, SOŠ a VOŠ je výrazně největší překážkou ve spolupráci škol a zaměstnavatelů finanční náročnost zdravotních prohlídek a pojištění žáků před vstupem na pracoviště zaměstnavatele. Dalšími překážkami ve spolupráci, stejně jako u praktických škol, je disciplína a motivace žáků pro práci v reálném pracovním prostředí a nedostatečné možnosti firem přizpůsobit se vzdělávacím potřebám žáků. Gymnázia spolupracují se zaměstnavateli v menší míře a hlavními překážkami jsou malá dostupnost firem pro daný obor a nezájem firem o spolupráci.  Mezi opatření, která by školám nejvíce pomohla v realizaci spolupráce se zaměstnavateli, patří finance na realizaci praxe žáků u zaměstnavatelů, stáže pro pedagogy na pracovištích a stáže žáků v zahraničních firmách. Pro SOU a SOŠ představuje největší prioritu zajištění financí pro organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům na odborný výcvik a na samotnou praxi žáků. Pro Gymnázia je prioritním opatřením zajištění stáží pro pedagogy na pracovištích a moderních provozovnách a určitý potenciál lze sledovat v rozsáhlejším zajišťování stáží žákům v zahraničních firmách.

4 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  Školy vykonávají největší množství aktivit na podporu kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě na základní úrovni a v rámci zadání RVP. Výrazný posun lze očekávat v rámci nejvyšší úrovně, kdy je podpora kompetencí k podnikavosti jednou z priorit školy.  Aktivity, které školy v rámci podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě vykonávají nejvíce, jsou začlenění výchovy k podnikavosti do rámce odborného (u odborných škol) i všeobecného (u gymnázií) vzdělávání, dále učí žáky myslet kriticky a nacházet inovativní podnikatelská řešení problémů, což v případě gymnázií je prioritním opatřením. SOU a SOŠ považují učení žáků myslet kriticky za velice důležité, ale uskutečňují to prozatím v menší míře.  Na školách nejčastěji naráží na nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku a na malý zájem žáků o ekonomické aktivity, cvičení a projekty. SOU, SOŠ i gymnázia poukazují také na nedostatek výukových materiálů, pomůcek a metodik.  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v rozvoji kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, je podpora školních projektů (pouze gymnázia jsou výjimkou) a kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení škol. Těmto aktivitám školy přisuzují i značnou důležitost. Školní projekty jsou pro SOU i SOŠ prioritním opatřením, zlepšení ICT vybavení školy zase opatření s doposud málo využitým potenciálem.

5 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Podpora polytechnického vzdělávání  Školy vykonávají největší množství aktivit na podporu polytechnického vzdělávání na základní úrovni v souladu s RVP vyučovaných oborů. Výraznější posun lze očekávat v rámci nejvyšší úrovně – školy mají zájem realizovat aktivity s prvky systematické podpory polytechnického vzdělávání společně s dalšími dílčími aktivitami. Především gymnázia plánují navýšit počet aktivit v této oblasti, SOU a SOŠ také, ale v menší míře.  V rámci aktivit, na nichž se školy aktivně podílí, školy nejčastěji uvádějí, že součástí výuky polytechnických předmětů jsou laboratorní cvičení, pokusy, exkurze apod. Další význačnou aktivitou je zapojování žáků do soutěží či olympiád. Na SOU, SOŠ a praktických školách pořádají také motivační akce pro žáky ZŠ, které mají pro ně i velkou důležitost.  Školy při realizaci podpory polytechnického vzdělávání nejčastěji naráží na nedostatek financí na úhradu vedení nepovinných předmětů a nedostatečnou jazykovou vybavenost učitelů polytechnických předmětů. SOŠ a SOU naráží také na nedostatečné znalosti žáků ZŠ z oblasti polytechnického vzdělávání a SOU i na nízkou motivaci žáků ze ZŠ k polytechnickému vzdělávání. Praktické školy se setkávají především s nezájmem žáků o polytechnické vzdělávání.  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v podpoře polytechnického vzdělávání, je u SOU a SOŠ zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen odborného výcviku, které považují za velmi důležité. Dále také možnost nákupu učebnic, pomůcek a výukových materiálů, ale o jejich důležitosti už nejsou tak přesvědčeni. Gymnázia naopak považují nákup učebnic, pomůcek a výukových materiálů za prioritní opatření. Uvítají také podporu dělení výukových hodin pro vybrané polytechnické předměty a matematiku, i když potenciálem je v jejich případě zlepšení vybavení odborných učeben, zkvalitnění IT sítí ve škole a nákup softwarového vybavení. VOŠ uvádějí potřebu zkvalitnit IT sítě ve škole a vybavení IT učeben a zajištění účasti pedagogických pracovníků na školení IT různé úrovně.

6 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Rozvoj školy jako centra celoživotního učení  Školy uvedly, že vykonávají největší množství aktivit na podporu rozvoje školy jako centra celoživotního učení na pokročilé úrovni, a to především snahou rozvíjet další vzdělávání. O nejvýraznější nárůst prováděných aktivit budou usilovat na úrovni systematického rozvoje dalšího vzdělávání jako plnohodnotné součásti práce školy, tj. na nejvyšší úrovni. Aktivní jsou zejména SOU a SOŠ.  Z aktivit na podporu rozvoje školy jako centra celoživotního vzdělávání, SOŠ, VOŠ, gymnázia a praktické školy nejčastěji uvádějí, že se podílí na zájmovém vzdělávání pro veřejnost (např. jazykové kurzy). Pro SOU a SOŠ mají největší význam rekvalifikace a odborné vzdělávání pro zaměstnavatele, pro gymnázia je prioritní vzdělávání v oblasti ICT dovedností.  Školy při realizaci rozvoje školy jako centra celoživotního učení nejčastěji narážejí na nedostatek finančních prostředků pro pracovníka, který by tuto oblast zajišťoval a na malý zájem dospělých o další vzdělávání. Další překážkou, zejména pro SOU, SOŠ a VOŠ, je náročné zpracování dokumentace potřebné k účasti na výběrovém řízení. Gymnázia naráží na malý zájem pedagogů o výuku v programech dalšího vzdělávání.  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními s vysokou důležitostí, která by školám pomohla v jejich rozvoji jako centra celoživotního vzdělávání, jsou pro SOU a SOŠ rekvalifikace pro úřady práce bez výběrového řízení a finance na kvalitní materiál, a pro gymnázia zlepšení ICT školy po kvalitativní i kvantitativní stránce.

7 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Rozvoj kariérového poradenství  Největší množství aktivit na podporu rozvoje kariérového poradenství vykonávají školy na pokročilé úrovni, tj. na úrovni komplexně zpracovaného pojetí kariérového poradenství, přičemž služby kariérového poradenství obsahují i prvky prevence předčasných odchodů ze škol. O nejvýraznější nárůst prováděných aktivit budou usilovat na nejvyšší úrovni - školy deklarují zájem o vytvoření interního systému pro poskytování služeb kariérového poradenství, do kterého budou zapojeni také externí pracovníci. V této oblasti projevují značnou aktivitu všechny typy škol.  Školy uvádějí, že nejčastěji organizují exkurze, besedy apod. pro kariérovou orientaci žáků, současně této aktivitě školy nepřikládají velkou důležitost. Pro SOU, SOŠ a VOŠ má prioritní význam realizace odborného výcviku/praxe v reálném pracovním prostředí. Stejně jako gymnázia navazují spolupráci se zaměstnavateli či VŠ při náborových aktivitách, tuto aktivitu ale také nepokládají za velmi důležitou. Jistým potenciálem pro SOU a SOŠ je spolupráce s rodiči a pro gymnázia poskytování individuálních služeb kariérového poradenství žákům.  Školy při rozvoji kariérového poradenství nejčastěji narážejí na nedostatečné finanční prostředky pro zajištění kariérového poradenství ve škole (pouze u praktických škol je to až druhotným problémem) a nízkou časovou dotaci poradce pro poskytování služeb kariérového poradenství. Praktické školy, ale i SOU a SOŠ, se setkávají s malým zájmem o kariérové poradenství ze strany žáků a rodičů.  Nejčastěji zmiňovaným opatřením, které by školám pomohlo v rozvoji kariérového poradenství, je získání finančních prostředků na realizaci exkurzí, besed apod. Tomuto opatření školy přikládají i značnou důležitost, je tedy prioritním opatřením v této oblasti. Pro SOU a SOŠ má velký význam i zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit školy, pro gymnázia vytvoření odpovídající časové dotace vyučujícím pro poskytování služeb kariérového poradenství a rozvoj spolupráce s VŠ.

8 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Inkluzivní vzdělávání  SOU, SOŠ, VOŠ a gymnázia se v současné době v rámci realizace inkluzivního vzdělávání věnují zejména činnostem pouze na úrovni rozvoje dílčích aktivit (tj. na základní úrovni). Nejvýraznější posun lze předpokládat v rámci nejvyšší úrovně – školy deklarují zájem o činnosti, jež v sobě nesou prvky systematického přístupu k inkluzivnímu vzdělávání. Praktické školy jsou na vyšší úrovni, věnují se především činnostem na úrovni komplexního pojímání inkluzivního vzdělávání, tj. na pokročilé úrovni a v této oblasti si kladou za cíl nejvýraznější nárůst počtu aktivit.  Jednou z nejčastěji uváděnou aktivitou, na které se v rámci rozvoje inkluzivního vzdělávání školy podílí, je výběr vhodných forem, metod a stylu výuky v souladu se SVP žáků. Školy také ve velké míře evidují žáky se SVP. SOU a SOŠ často zohledňují charakter obtíží žáků v průběhu přijímacího řízení i při ukončování studia. Nejvíce aktivní v oblasti rozvoje inkluzivního vzdělávání jsou praktické školy, přičemž vykonávají celou řadu aktivit.  Školy v souvislosti s podporou rozvoje inkluzivního vzdělávání nejčastěji narážejí na nedostatečné finanční prostředky pro jeho zajištění, postrádají ŠPP v rozšířené podobě (členem týmu psycholog nebo speciální pedagog) a nedostačující možnosti pro zajištění asistentů pedagogů. Praktické školy vnímají i malý zájem ze strany žáků a rodičů o inkluzivní vzdělávání.  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v realizaci inkluzivního vzdělávání, je vytvoření zejména odpovídajících finančních a také personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání. Školy považují tyto opatření za prioritní.

9 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Infrastruktura (investiční část) Ve srovnání s ostatními kraji ČR projevily školy ve Zlínském kraji lehce nadprůměrný zájem o čerpání finančních prostředků. Největší zájem projevila gymnázia a VOŠ.  Oblasti, v jejichž rámci školy nejčastěji plánují čerpání finančních prostředků:  SOU a SOŠ pořízení strojů či jiného vybavení do 40 tis. Kč a stavební úpravy většího rozsahu (přestavba a rekonstrukce). VOŠ i SOŠ plánují také výstavby odborných učeben, učeben pro malé skupiny žáků, včetně jejich vnitřního zařízení a materiálového vybavení.  Gymnázia stavební úpravy menšího rozsahu a výstavbu odborných učeben.  Praktické školy zajištění finančních prostředků na zateplení škol a školských zařízení a stavební úpravy většího rozsahu (přestavby a rekonstrukce).

10 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Nepovinné oblasti a jejich důležitost Nejdůležitějšími nepovinnými oblastmi jsou:  ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí a konektivita škol);  jazykové vzdělávání včetně potřeb infrastruktury. Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti:  ICT, je vybavení učeben a laboratoří digitálními technologiemi (důležité zejména pro gymnázia a VOŠ), vysokorychlostní připojení školy k internetu (VOŠ), vybavení běžných tříd digitálními technologiemi a multimediální technikou a pořizování licencí a aktualizací aplikací (především SOU a SOŠ);  jazykového vzdělávání, je získání prostředků na zajištění mobilit žáků (SOU, SOŠ a praktické školy), mobilita vyučujících do zahraničí s cílem posílit jejich jazykové kompetence (gymnázia, SOU i SOŠ) a vytvoření podmínek pro diferenciaci výuky podle úrovně žáků (SOŠ, VOŠ);  podpory rozvoje matematické gramotnosti, je finanční podpora pro možné půlení hodin matematiky, dále zabezpečení výukových materiálů na podporu propojení matematiky s životem a prostředků pro personální zajištění konzultačních hodin pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami;  podpory rozvoje čtenářské gramotnosti, je práce s texty jako součást výuky většiny předmětů a dostatečné prostředky na nákup beletrie, odborných textů apod.

11 METODOLOGIE ŠETŘENÍ A PRŮBĚH NÁVRATNOSTI  Charakteristika šetření: plošné šetření  Cílová skupina: SŠ a VOŠ v ČR  Základní soubor: 1365 škol  Výběrový soubor: 1305 škol  Opora výběru: rejstřík škol a databáze škol se vzdělávací nabídkou z informačního systému Infoabsolvent  Metoda sběru dat: elektronický dotazník (CASI - computer-assisted self interview)  Období sběru dat: –

12 EVALUACE SBĚRU DAT – MONITORING NÁVRATNOSTI  Databáze kontaktů: 1377 škol  „Očištěná“ databáze kontaktů: 1365 škol  Počet kompletně vyplněných dotazníků: 1305 škol

13 CHAR. DATOVÉHO SOUBORU – ZLÍNSKÝ KRAJ V rámci šetření jsou:  nejpočetnějším typem škol ve Zlínském kraji SOŠ (68 %). Dalšími zastoupenými typy škol jsou SOU (51 %), gymnázia (23 %), VOŠ (14 %) a praktické školy (10 %).  nejvíce zastoupené školy zřizované krajem (71 %).

14 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ

15  Na základě porovnání jednotlivých povinných oblastí je školami ve Zlínském kraji přisuzována největší důležitost rozvoji infrastruktury škol a podpoře odborného vzdělávání, včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů. Třetí nejdůležitější oblastí je podpora kompetencí k podnikavosti, kreativitě a iniciativě, dále pak podpora polytechnického vzdělávání a rozvoj školy jako centra celoživotního učení.  Naopak nejmenší důležitost školy přikládají rozvoji kariérového poradenství a inkluzivnímu vzdělávání.

16 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ 3 nejdůležitější povinné oblasti (vyplývající z celkových výsledků) jsou hodnoceny jako velice důležité i ve Zlínském kraji:  „Rozvoj infrastruktury školy“ je ve Zlínském kraji stejně jako ve většině krajů ČR označován za nejdůležitější povinnou oblast.  „Podpora odborného vzdělávání“ je hodnocena velice důležitě zejména v Karlovarském, Zlínském kraji a kraji Vysočina.  „Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě“ považují za důležitější než ve Zlínském kraji pouze v Hl. m. Praha a v Moravskoslezském kraji.

17 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ  V rámci celého kraje je nejdůležitější povinnou oblastí „Rozvoj infrastruktury školy“.  Pro SOU a SOŠ je nejdůležitější povinnou oblastí „Podpora odborného vzdělávání“. Další velice důležitou oblastí je „Rozvoj infrastruktury školy“. Mírně nadprůměrnou důležitost přisuzují také „Podpoře kompetencí k podnikavosti“.  Pro VOŠ jsou nejdůležitější „Podpora kompetencí k podnikavosti“, dále „Rozvoj infrastruktury školy“ a „Podpora odborného vzdělávání“.  Gymnázia přisuzují největší důležitost „Rozvoji infrastruktury školy“, dále „Podpoře kompetencí k podnikavosti“ a „Podpoře polytechnického vzdělávání“.

18 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ  Praktické školy stejně jako SOU a SOŠ považují za nejdůležitější oblast „Podporu odborného vzdělávání“.  Další důležitou oblastí pro praktické školy je „Rozvoj infrastruktury školy“ (který je však méně důležitý ve srovnání s výsledky za celý kraj) a „Rozvoj školy jako centra celoživotního učení“.  Nejmenší důležitost přisuzují praktické školy oblastem „Podpora polytechnického vzdělávání“ a „Rozvoj kariérového poradenství“.

19 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ

20 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Školy uvedly, že vykonávají největší množství aktivit na podporu odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů na úrovni systematické spolupráce se zaměstnavateli (pokročilá úroveň - 34 %), případně jsou činnosti podporující systematickou spolupráci se zaměstnavateli o další aktivity doplňovány (nejvyšší úroveň – 32 %).  Vzhledem k deklarované důležitosti této oblasti má většina škol zájem systematickou spolupráci se zaměstnavateli dále rozvíjet, podporovat ji dalšími dílčími aktivitami a posunout se na nejvyšší možnou úroveň – předpokládaný posun v této úrovni činí 23 %.  Základní úroveň – podpora odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli probíhá pouze v omezené (základní) podobě  Mírně pokročilá úroveň – spolupráce se zaměstnavateli není systematická, probíhá pouze v podobě dílčích aktivit (stáže pro učitele, zapojení odborníků z praxe, zapojení žáků do praktických aktivit)  Pokročilá úroveň – systematická spolupráce se zaměstnavateli (smlouva o spolupráci, účast zaměstnavatelů u zkoušek, odborný výcvik v modelovém pracovním prostředí)  Nejvyšší úroveň – systematická spolupráce se zaměstnavateli doplněna o další aktivity (škola vyjednává se zaměstnavateli obsah odborného výcviku a praxe, zaměstnavatelé se aktivně podílejí na náborových aktivitách školy a finančně školu/vybrané žáky podporují PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

21 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  SOU a SOŠ uvádějí, že se v současné době věnují především aktivitám na úrovni systematické spolupráce se zaměstnavateli (pokročilá úroveň). Za cíl si kladou zejména navýšení počtu aktivit na úrovni systematické spolupráce se zaměstnavateli, která bude doplněna o další aktivity (nejvyšší úroveň – posun o 25 až 27 %).  Gymnázia v současné době nespolupracují se zaměstnavateli systematicky, jejich spolupráce probíhá pouze v podobě dílčích aktivit (mírně pokročilá úroveň). Gymnázia tuto spolupráci plánují zintenzivnit, ale předpokládaný posun škol je obecně v této oblasti nízký.  VOŠ spolupracují se zaměstnavateli především na úrovni nesystematické, probíhá pouze v podobě dílčích aktivit (mírně pokročilá úroveň – 38 %). Značná část aktivit probíhá ale i na nejvyšší úrovni, tj. systematická spolupráce se zaměstnavateli doplněná o další aktivity (pokročilá úroveň – 33 %). V této oblasti se plánují také nejvíce angažovat.  Spolupráce se zaměstnavateli vykazuje nejčastěji na praktických školách prvky systematické spolupráce (pokročilá úroveň – 35 %). Praktické školy se chtějí zaměřit na rozvoj právě v této oblasti, případně v oblasti rozvoje systematické spolupráce doplněné o další aktivity (nejvyšší úroveň). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

22 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V rámci povinné oblasti „Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů“ školy  nejčastěji realizují odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů (78 %), přednášky odborníků z praxe (70 %) a zajišťují účast zástupců zaměstnavatelů na závěrečných zkouškách (48 %),  nejméně často zajišťují účast zástupců zaměstnavatelů při profilových maturitních zkouškách a zpracovávají strategie spolupráce se zaměstnavateli a dalšími partnery (25 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

23 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  SOU, SOŠ, VOŠ (přes 90 %) i praktické školy (71 %) deklarují jako nejčastější aktivitu v rámci podpory odborného vzdělávání odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů.  Další významnější aktivitou probíhající na SOU (89 %) je účast zaměstnavatelů na závěrečných zkouškách a organizace přednášek a jiných forem účasti odborníka z praxe (66 %).  SOŠ uvádějí, že kromě odborného výcviku, jsou aktivní v zajišťování přednášek odborníků z praxe ve výuce (77 %) a spolupracují se základními školami na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru (60 %).  Gymnázia uvádějí jako nejčastější aktivitu přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce (69 %). Odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů je pro ně méně důležitá aktivita ve srovnání se SOŠ, SOU a VOŠ. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

24 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení SOU do jednotlivých činností podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů představuje  největší prioritu odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů – školy se na této aktivitě aktivně podílí a je pro ně důležitá. Jako další prioritu lze označit účast zaměstnavatelů na závěrečných zkouškách, i když ji přisuzují menší důležitost;  potenciál spolupráce se základními školami na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru, která je pro ně důležitá a SOU tuto spolupráci realizují v menší míře. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

25 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení SOŠ do jednotlivých činností podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů představuje  prioritu odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů;  nesoulad v zajišťování přednášek a jiných forem účasti odborníka z praxe ve výuce, aniž by tuto aktivitu považovaly za příliš důležitou;  potenciál - spolupráce se základními školami na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

26 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení škol do jednotlivých činností podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů představuje pro gymnázia  potenciál odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů a stáže pro pedagogy na pracovištích zaměstnavatelů;  nesoulad v míře realizování přednášek a jiných forem účasti odborníka z praxe ve výuce a kariérové poradenství ve spolupráci se zaměstnavateli, aniž by tyto aktivity považovali za důležité. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

27 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Školy při realizaci spolupráce se zaměstnavateli naráží na překážky především v souvislosti se zdravotními prohlídkami a pojištěním žáků před vstupem na pracoviště (46 %). Dalšími překážkami v realizaci spolupráce škol a zaměstnavatelů je nedostatečná motivace ze strany žáků (39 %) a nedostatečná flexibilita firem přizpůsobit se vzdělávacím potřebám žáků (35 %).  Školy nejméně často naráží na finanční překážky spolupráce (14 %), nezájem zaměstnavatelů o účast svých zástupců na závěrečných zkouškách (maturitách) a nedostatečné podmínky firem pro zorganizování spolupráce (19 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

28 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Na více překážek v této oblasti narážejí odborné školy, zejména SOU.  Pro SOU (69 %), SOŠ (57 %) a VOŠ (40 %) je výrazně největší překážkou ve spolupráci škol a zaměstnavatelů finanční náročnost zdravotních prohlídek a pojištění žáků před vstupem na pracoviště zaměstnavatele. Dalšími překážkami ve spolupráce u těchto typů škol je především disciplína a motivace žáků pro práci v reálném pracovním prostředí a nedostatečné možnosti firem přizpůsobit se vzdělávacím potřebám žáků.  Gymnázia uvádějí méně překážek (vzhledem k oborovému zaměření gymnázií), mezi nejzásadnější patří malá dostupnost firem pro daný obor a nezájem firem o spolupráci (38 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

29 OPATŘENÍ  Mezi opatření, která by školám nejvíce pomohla v realizaci spolupráce se zaměstnavateli, patří finance na realizaci praxe žáků u zaměstnavatelů (64 %), stáže pro pedagogy na pracovištích (61 %) a stáže žáků v zahraničních firmách (58 %).  Mezi opatření, která by školám pomohla nejméně, patří příprava dokumentace pro hodnocení žáků v odborných předmětech (16 %) a navýšení počtu hodin odborných předmětů/praxe u zaměstnavatelů (20 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

30 OPATŘENÍ  Pro SOU (89 %) a SOŠ (74 %) patří shodně mezi hlavní opatření, která by školám pomohla v realizaci spolupráce se zaměstnavateli, zajištění finančních prostředků na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům na odborný výcvik a stáže pro žáky v zahraničních firmách.  VOŠ považují za důležité zejména stáže pro pedagogy i žáky ve firmách, odborný výcvik žáků v reálném prostředí firem, ale i vytvoření partnerských smluv - škola/firma/žák/rodiče (vše 70 %).  U gymnázií patří mezi hlavní opatření, která by školám pomohla realizovat spolupráci se zaměstnavateli stáže pro pedagogy na pracovištích (56 %) a analýza stávajících a potenciálních partnerů v regionu (50 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

31 OPATŘENÍ PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  představuje největší prioritu pro SOU zajištění financí pro organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům na odborný výcvik. Dalším prioritním opatřením je zajištění finančních prostředků pro praxi žáků.  odbornému výcviku a praxi žáků přímo na pracovištích zaměstnavatelů přikládají SOU také poměrně velkou důležitost, ale domnívají se, že zajištění finančních prostředků pro praxe jim pomohou více.

32 OPATŘENÍ PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  představuje největší prioritu zajištění financí pro organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům na odborný výcvik;  potenciál pro SOŠ je v zajištění finančních prostředků pro praxi žáků a odborného výcviku nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů;  určitý nesoulad představuje frekvence zahrnutí stáží žáků i pedagogů ve firmách do opatření, které mohou pomoci, i když jim SOŠ nepřisuzují větší význam.

33 OPATŘENÍ PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  prioritní opatření představují stáže pro pedagogy na pracovištích a moderních provozovnách;  lze pozorovat potenciál v zajištění stáží žákům v zahraničních firmách,  za opatření, které by jim mohlo pomoci považují také analýzu potencionálních partnerů, tomuto opatření přikládají ale nižší důležitost.

34 PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI

35 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Podporu kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě rozvíjí většina škol pouze na základní úrovni a v rámci zadání RVP (45 %), případně vyvíjejí činnosti na mírně pokročilé úrovni – podpora podnikavosti probíhá v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP (38 %).  Školy uvedly, že o nevýraznější nárůst množství prováděných aktivit (předpokládaný posun o 23 %) budou usilovat na úrovni systematického rozvoje podpory kompetencí k podnikavosti jako jedné z priorit školy, další část aktivit na pokročilé úrovni (posun o 14 %).  Základní úroveň – podpora kompetencí k podnikavosti probíhá na informativní bázi, škola tuto oblast podporuje tak, jak je zadáno v RVP  Mírně pokročilá úroveň – podpora kompetencí k podnikavosti probíhá pouze v podobě dílčích aktivit, bez celkové strategie (zapojení do projektů ESF, mezinárodních programů Leonardo Da Vinci, využití těchto zkušeností bez celkové koncepce)  Pokročilá úroveň – systematický a aktivní rozvoj podpory kompetencí k podnikavosti (škola spolupracuje s celorepublikovými iniciativami na podporu podnikavosti – CEFIF, spoluúčast na projektech na celostátní nebo krajské úrovni, pravidelné využívání informací a podnětů k rozvoji oblasti)  Nejvyšší úroveň – systematický rozvoj podpory kompetencí k podnikavosti je jednou z priorit školy, pro oblast je vyčleněn pracovník školy, který se o aktivity podporující podnikavost a koordinaci učitelů a je doplňován dalšími dílčími aktivitami (projektové dny, konzultace a exkurze, aktivní zapojení žáků do vedení vyučování, kooperace s podnikateli z okolí) PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

36 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Na většině SOU probíhá podpora kompetencí k podnikavosti pouze na základní úrovni dle zadání RVP nebo formou dílčích aktivit bez celkové strategie (49 %). Nicméně je zde patrný zájem o systematické rozvíjení kompetencí k podnikavosti na vyšší úrovni.  SOŠ a VOŠ většinou podporují podnikavost pouze v rámci dílčích aktivit, bez celkové strategie (mírně pokročilá úroveň – 44 % SOŠ a 48 % VOŠ), případně na základní úrovni. Školy mají zájem o další rozvoj podnikavosti, kladou si za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni systematického rozvoje podpory kompetencí k podnikavosti jakožto jednu z priorit školy.  Gymnázia se v současné době věnují především aktivitám na informativní úrovni (základní úroveň – 50 %). Předpokládaný posun je u gymnázií v tomto případě výrazný – nejvýraznější zvýšení počtu aktivit mají v plánu na nejvyšší úrovni (předpokládaný posun o 32 %), určitý posun lze očekávat i v rámci pokročilé úrovně (předpokládaný posun o 14 %).  Praktické školy si kladou za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni podpory kompetencí k podnikavosti v podobě dílčích aktivit (bez celkové strategie). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

37 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V rámci povinné oblasti „ Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě“  školy nejčastěji uvádí, že výchovu k podnikavosti provádějí v rámci odborného vzdělávání (61 %) i v rámci všeobecného vzdělávání (48 %) a učí žáky myslet kriticky a nacházet inovativní podnikatelská řešení (57 %). Další významnější činností, kterou školy realizují v rámci této oblasti, je začlenění ekonomických aspektů i do výuky v neekonomických předmětech (46 %).  školy nejméně často vytváří místo pro pracovníka, který by pečoval o aktivity na podporu podnikavosti (19 %) a umožní práci žáků v reálné školní firmě (22 %). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

38 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  U SOU (74 %) a SOŠ (81 %) je nejčastěji deklarovanou aktivitou výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání. Další významnou činností je u těchto typů škol začlenění ekonomických aspektů výuky i v neekonomických předmětech. SOŠ také učí žáky kriticky myslet a hledat inovativní řešení problémů.  VOŠ, kromě výchovy k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání a začlenění ekonomických aspektů do neekonomických předmětů, učí žáky myslet kriticky a pedagogové získávají podněty ke zkvalitnění výuky.  Na gymnáziích je nejčastěji uváděnou aktivitou výchova k podnikavosti v rámci všeobecného vzdělávání (88 %). Dalšími významnými aktivitami jsou učení žáků myslet a vnímat kriticky a nacházet inovativní řešení problémů a začlenění ekonomických problémů i v neekonomických předmětech.  Praktické školy v rámci podpory kompetencí k podnikavosti začleňují výchovu k podnikavosti do rámce odborného vzdělávání a pedagogové získávají podněty ke zlepšení výuky (43 %). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

39 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení SOU do jednotlivých činností podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě představuje  prioritu výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání;  určitý potenciál rozvoj v učení žáků myslet kriticky a nacházet inovativní podnikatelská řešení problémů (považují ji za důležitou, ale v rámci aktivit ji rozvíjejí v menší míře) a výchova k podnikavosti i v rámci všeobecného vzdělávání. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

40 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení SOŠ do jednotlivých činností podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  realizují zejména začlenění výchovy k podnikavosti do rámce odborného vzdělávání. Dále učí žáky myslet kriticky, vnímat problémy ve svém okolí a nacházet inovativní podnikatelská řešení. Obě aktivity považují SOŠ za důležité.  představuje určitý potenciál získávání informací i podnětů pedagogických pracovníků ke zlepšování vzdělávání v podnikavosti (a jejich využití ve výuce). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

41 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení Gymnázií do jednotlivých činností podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě představuje  největší prioritu učení žáků myslet kriticky a nacházet inovativní podnikatelská řešení problémů. Ve výrazné míře začleňují do všeobecného vzdělávání výchovu k podnikavosti, aktivitě ale přikládají menší důležitost.  potenciál realizace projektového vyučování podněcujícího kreativní uvažování a motivujícího k novým nápadům i umožnění aktivního zapojení žáků do vedení vyučování a života školy. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

42 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Školy při realizaci podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě nejčastěji naráží na nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku (59 %) a na malý zájem žáků o ekonomické aktivity, cvičení a projekty (48 %).  Nejméně významnými překážkami jsou nezájem ze strany zřizovatele (6 %) a malé zkušenosti škol s danou problematikou (je pro ně nová a nerozumí jí - 9 %). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

43 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ  Pro všechny typy škol je jednou z nejvýraznějších překážek v realizaci podpory kompetencí k podnikavosti nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku.  SOU (63 %) a SOŠ (49 %) se setkávají také s malým zájmem žáků o ekonomické aktivity, cvičení a projekty. Poukazují i na nedostatek výukových materiálů, pomůcek a metodik.  Gymnázia jako překážku identifikovaly kromě nedostatku finančních prostředků (75 %) a nedostatku výukových materiálů (63 %), také malý zájem pedagogů o podporu podnikavosti (56 %).  V případě praktických škol je problémem zejména malý zájem žáků o ekonomické aktivity i zmiňovaný nedostatek finančních prostředků.

44 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v rozvoji kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, je podpora školních projektů (64 %) a kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení škol (61 %).  Školy se domnívají, že opatřeními, které jim pomohou v rozvoji kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě nejméně, je založení vlastní fiktivní firmy (26 %) a více disponibilních hodin (29 %). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

45 OPATŘENÍ  SOU, SOŠ a praktickým školám (přes 70 %) se jeví jako nejdůležitější opatření, které by školám pomohlo v rozvoji kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, podpora školních projektů (dny otevřených dveří, výstavy apod.) a přednášky či jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce. SOU uvádějí i metodické materiály a kurzy pro pedagogy (63 %), SOŠ zlepšení ICT vybavení školy (57 %).  Gymnázia považují za důležité opatření zejména zlepšení ICT vybavení školy (81 %) a podporu komunikace a organizování práce prostřednictvím ICT (69 %).  Pro VOŠ představuje prioritu podpora komunikace a organizování práce prostřednictvím ICT (80 %). Vysokou důležitost přikládají i podpoře školních projektů, přednáškám odborníků z praxe a analýze potencionálních partnerů pro navázaní spolupráce. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

46 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  je největší prioritou podpora školních projektů,  představuje potenciál kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy,  vyplývá, že metodické materiály a kurzy pro pedagogy na témata kreativity a podnikání, stejně tak přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe jim mohou pomoci, ale školy jim nepřikládají velkou důležitost. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

47 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  představuje největší prioritu podpora školních projektů,  značnou důležitost SOŠ připisují i kvalitativnímu či kvantitativnímu zlepšení vybavení školy,  o přednáškách a jiných formách účasti odborníka z praxe ve výuce se školy domnívají, že jim mohou pomoci, ale nepřikládají jim vysokou důležitost. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

48 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  představuje největší prioritu kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy,  podpora komunikace a organizování práce prostřednictvím ICT má nižší míru důležitosti,  potenciál představují metodologické materiály a kurzy pro pedagogy na témata kreativity a podnikavosti. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

49 PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

50 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Naprostá většina škol rozvíjí podporu polytechnického vzdělávání pouze na základní úrovni, v rámci RVP vyučovaných oborů (72 %). Vyšší podíl škol dále realizuje také činnosti na mírně pokročilé úrovni – pouze v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP (45 %) a na pokročilé úrovni – systematická podpora polytechnického vzdělávání (41 %).  Výraznější posun lze očekávat v rámci nejvyšší úrovně – školy mají zájem realizovat aktivity s prvky systematické podpory polytechnického vzdělávání společně s dalšími dílčími aktivitami (předpokládaný posun o 20 %).  Základní úroveň – podpora polytechnického vzdělávání je omezena na realizaci pouze v souladu s RVP vyučovaných oborů  Mírně pokročilá úroveň – podpora polytechnického vzdělávání probíhá pouze v podobě dílčích aktivit (rozvíjení znalostí a dovedností, které jsou součástí polytechnického vzdělávání, motivační akce pro ZŠ, aplikace různých metod ve výuce – skupinová práce, projektová výuka, laboratorní cvičení, praxe atd.)  Pokročilá úroveň – systematická podpora polytechnického vzdělávání (vzájemné propojení polytechnických předmětů a provázání s výukou matematiky, realizace aktivit nad rámec RVP, zapojování do soutěží, spolupráce se ZŠ v regionu)  Nejvyšší úroveň – systematická podpora polytechnického vzdělávání a podpora v rámci dílčích aktivit (zpracované plány výuky polytechnických předmětů a matematiky, které jsou vzájemně provázány, individuální podpora žáků, spolupráce s VŠ v rámci maturitních oborů, podpora samostatné práce žáků – spolupráce se zaměstnavateli, VŠ a výzkumnými institucemi) PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

51 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Všechny typy škol uvedly, že se v současné době je jejich podpora polytechnického vzdělávání omezena na realizaci pouze v souladu s RVP vyučovaných oborů.  SOU a SOŠ nicméně dále vykazují také aktivity, jež lze zařadit do mírně pokročilé (50 % a 45 %) a pokročilé úrovně (47 % a 44 %). U SOU a SOŠ lze očekávat posun v rozvoji polytechnického vzdělávání především v rámci nejvyšší úrovně – školy mají v plánu realizovat aktivity, jež v sobě mají prvky systematické podpory a jsou dále rozvíjeny o další činnosti (předpokládaný posun o 19 % a 20 %).  Gymnázia deklarují zájem o realizaci činností s prvky systematické podpory, která je dále rozšiřována dílčími aktivitami, výraznější posun lze u gymnázií tedy očekávat v nejvyšší úrovni – (předpokládaný posun o 34 %).  VOŠ uvedly, že si kladou za cíl nejvýraznější nárůst počtu aktivit na úrovni systematické podpory polytechnického vzdělávání.  Praktické školy si kladou za cíl nejvýraznější zvýšení počtu aktivit na úrovni podpory polytechnického vzdělávání pouze v podobě dílčích aktivit. PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

52 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V rámci povinné oblasti „Podpora polytechnického vzdělávání“  školy nejčastěji uvádějí, že součástí výuky polytechnických předmětů jsou laboratorní cvičení, pokusy, exkurze apod. (84 %). Dále školy uvádějí, že zapojují žáky do soutěží a olympiád (75 %) a pořádají motivační akce pro jejich žáky ZŠ (55 %).  jsou aktivitami, kterých se školy účastní nejméně, zpracování koncepce rozvoje polytechnického vzdělávání na školách (9 %), podpora předškolní polytechnické výchovy (12 %) a zpracování provázaného plánu výuky polytechnických předmětů a matematiky (13 %).

53 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Napříč všemi typy škol je jednou z nejčastěji uváděných aktivit na podporu polytechnického vzdělávání realizace laboratorních cvičení, pokusů, exkurzí apod. v rámci výuky. Další význačnou aktivitou je zapojování žáků do soutěží či olympiád.  SOU a SOŠ kromě začleňování laboratorních cvičení a exkurzí do výuky (přes 86 %), zapojování žáků do soutěží a olympiád, také pořádají motivační akce pro žáky ZŠ (66 %).  Gymnázia zejména zapojují žáky do soutěží a olympiád (100 %), dále ve výrazné míře do výuky začleňují laboratorní cvičení a exkurze (94 %), ale současně i individuálně pracují se žáky s mimořádným zájmem o polytechniku (69 %) a spolupracují s VŠ a výzkumnými pracovišti technického zaměření (také 69 %) stejně jako VOŠ (40 %).  Praktické školy směrují aktivity v této oblasti směrem k začleňování laboratorních cvičení, pokusů a exkurzí (57 %) a zapojení žáků do soutěží/olympiád (57 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

54 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení SOU do jednotlivých činností na podporu polytechnického vzdělávání  začleňují SOU do výuky polytechnických předmětů laboratorní cvičení, pokusy apod. a zapojují žáky do soutěží, na druhé straně ale těmto aktivitám nepřikládají větší důležitost,  určitý potenciál představuje příprava motivačních akcí pro žáky ZŠ a hlubší spolupráce se ZŠ (např. využití dílen, laboratoří). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

55 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení SOŠ do jednotlivých činností na podporu polytechnického vzdělávání  realizují motivační akce pro žáky ZŠ,  začleňují do výuky polytechnických předmětů laboratorní cvičení, pokusy apod. a zapojují žáky do soutěží, tyto aktivity ale pro ně nepředstavují nejvyšší důležitost,  potenciál představuje spolupráce se ZŠ v oblasti využívání laboratoří a dílen. PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

56 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení gymnázií do jednotlivých činností na podporu polytechnického vzdělávání  představují největší prioritu zapojení žáků do soutěží či olympiád a začlenění laboratorních cvičení, pokusů, exkurzí apod. do výuky polytechnických předmětů,  určitým potenciálem je individuální práce se žáky s mimořádným zájmem o polytechniku. PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

57 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Školy při realizaci podpory polytechnického vzdělávání nejčastěji naráží na nedostatek financí na úhradu vedení nepovinných předmětů (62 %), nedostatečné znalosti žáků v oblasti polytechnického vzdělávání (51 %), nedostatečnou jazykovou vybavenost učitelů polytechnických předmětů (49 %) a nedostatečnou motivaci žáků ze ZŠ k polytechnickému vzdělávání (42 %).  Nejméně častými překážkami jsou nedostatečné znalosti a dovednosti pedagogických pracovníků v polytechnické oblasti (9 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

58 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Pro SOU, SOŠ, VOŠ a gymnázia je jednou z nejzásadnějších překážek v realizaci podpory polytechnického vzdělávání nedostatek financí na úhradu vedení nepovinných předmětů.  SOU (66 %) a SOŠ (64 %) naráží také na nedostatečné znalosti žáků ZŠ z oblasti polytechnického vzdělávání. SOŠ pociťují také nedostatečnou jazykovou vybavenost učitelů polytechnických předmětů (57 %).  Gymnázia kromě nedostatku finančních prostředků (75 %) naráží na nedostatečnou jazykovou vybavenost učitelů polytechnických předmětů (69 %).  Pro praktické školy je v této oblasti zásadní překážkou nezájem žáků školy (57 %), nedostačené znalosti (43 %) i motivace žáků ze ZŠ k polytechnickému vzdělávání (43 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

59 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v podpoře polytechnického vzdělávání, je možnost nákupu učebnic, pomůcek a výukových materiálů (74 %), zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen (72 %) a zkvalitnění IT sítí ve škole, včetně připojení na internet a vybavení IT učeben (71 %).  Opatření, které školy uvádějí v rámci pomoci na podporu polytechnického vzdělávání nejméně, jsou podpora práce předmětových komisí předmětů polytechnického zaměření (35 %) a zajištění financí pro realizaci experimentů v rámci polytechnického vzdělávání (38 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

60 OPATŘENÍ  U SOU a SOŠ jsou nejčastěji zmiňovanými opatřeními, které by školám pomohly v realizaci podpory polytechnického vzdělávání, zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen odborného výcviku (74 %) a možnost nákupu učebnic, pomůcek a výukových materiálů.  Gymnázia v této oblasti uvítají podporu dělení výukových hodin pro vybrané polytechnické předměty (86 %) a také možnost nákupu učebnic, pomůcek a výukových materiálů (81 %).  VOŠ uvádějí potřebu zkvalitnit IT sítě ve škole a vybavení IT učeben (80 %) i účast pedagogických pracovníků na školení IT různé úrovně (80 %).  Pro praktické školy má zřejmě největší význam úhrada účasti na soutěžích pro žáky a pedagogy (86 %) a vzdělávání pedagogů v metodách vhodných při výuce polytechnických předmětů (71 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

61 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory polytechnického vzdělávání představuje  největší prioritu zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen odborného výcviku,  školám v rozvoji polytechnického vzdělávaní může pomoci nákup a příprava materiálů pro výuku, nákup softwarového vybavení do škol, úhrada účasti na soutěžích pro žáky, pedagogy i možnost nákupu učebnic, pomůcek a výukových materiálů. PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

62 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory polytechnického vzdělávání představuje  největší prioritu zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen odborného výcviku. Pro SOŠ má značnou důležitost i úhrada účasti na soutěžích pro žáky i pedagogický dozor,  určitý potenciál zkvalitnění IT sítí ve škole, včetně připojení na internet a vybavení IT učeben,  nesoulad u opatření možnosti nákupu učebnic, pomůcek a výukových materiálů – SOŠ uvádějí toto opatření ve vyšší míře, ale nepřisuzují mu velký význam. PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

63 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření podpory polytechnického vzdělávání představují  největší prioritu podpora možnosti nákupu učebnic, pomůcek a výukových materiálů,  potenciál pro zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen odborného výcviku, dále zkvalitnění IT sítí ve škole, úhrada účasti na soutěžích pro žáky i pedagogický dozor a nákup softwarového vybavení škol,  nesoulad u opatření podpora dělení výukových hodin pro vybrané polytechnické předměty a matematiku – gymnázia uvádějí toto opatření ve vyšší míře, ale nepřisuzují mu větší význam. PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

64 ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

65 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Školy uvedly, že vykonávají největší množství aktivit na podporu rozvoje školy jako centra celoživotního učení na pokročilé úrovni – školy se snaží další vzdělávání dále rozvíjet (35 %).  Školy uvedly, že o nevýraznější nárůst prováděných aktivit budou usilovat na úrovni systematického rozvoje dalšího vzdělávání jako plnohodnotné součásti práce školy (nejvyšší úroveň - předpokládaný posun o 20 %), případně na pokročilé úrovni (předpokládaný posun o 8 %).  Základní úroveň – dalším vzděláváním se škola nezabývá, není součástí vize školy  Mírně pokročilá úroveň – další vzdělávání je realizováno pouze okrajově, prostřednictvím dílčích aktivit  Pokročilá úroveň – škola se snaží další vzdělávání rozvíjet (občasná spolupráce s úřady práce a zaměstnavateli, lektory dalšího vzdělávání jsou pracovníci školy, za realizaci dalšího vzdělávání odpovídá pověřený pracovník školy, škola je autorizovanou osobou pro některou z profesních kvalifikací podle zákona 179/2006 Sb.)  Nejvyšší úroveň – další vzdělávání je plnohodnotnou součástí práce školy a je systematicky rozvíjeno (spolupráce s úřady práce a zaměstnavateli, realizace kurzů pro samoplátce, příprava programů dalšího vzdělávání, škola je autorizovanou osobou pro některou z profesních kvalifikací podle zákona 179/2006 Sb. a realizuje kurzy, za realizaci dalšího vzdělávání odpovídá pověřený pracovník školy, většina lektorů prošla vzděláváním v oblasti lektorských dovedností, realizace zájmového a občanského vzdělávání) ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

66 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ  SOU a SOŠ ve většině případů realizují činnosti, které celoživotní učení dále rozvíjí (pokročilá úroveň) a ve větší míře se zaměřují i na aktivity, které v sobě obsahují prvky systematického rozvoje této oblasti (nejvyšší úroveň – 31 %). Lze předpokládat největší posun v rámci nejvyšší úrovně – rozvoje dalšího vzdělávání jako plnohodnotné součásti práce školy (předpokládaný posun v rámci nejvyšší úrovně o 23 % u SOU a 24 % u SOŠ).  VOŠ uvedly, že se v současné době věnují především aktivitám na úrovni systematického rozvoje dalšího vzdělávání jako plnohodnotné součásti práce školy (37 %) a do budoucna plánují nejvíce aktivit také v této úrovni.  Gymnázia se z hlediska realizace činností v oblasti celoživotního učení věnují především aktivitám na úrovni okrajové realizace dalšího vzdělávání prostřednictvím dílčích aktivit (27 %). Předpokládaný posun je v případě gymnázií obecně nízký, nejvyšší posun lze očekávat v rámci pokročilé úrovně (předpokládaný posun o 14 %) a nejvyšší úrovně (předpokládaný posun o 15 %).  Praktické školy se soustředí na činnosti, které celoživotní učení dále rozvíjí (pokročilá úroveň – 33 %). Mají pouze malý zájem o posun v této oblasti směrem k aktivitám, jež by celoživotní učení rozvíjely systematicky.

67 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V rámci povinné oblasti „Rozvoj školy jako centra celoživotního vzdělávání“  školy nejčastěji uvádějí, že se podílí na zájmovém vzdělávání pro veřejnost (49 %), dalším vzdělávání pedagogů (42 %) a vzdělávání v oblasti ICT dovedností.  jsou nejméně častými aktivitami škol čeština pro cizince (7 %), vzdělávání seniorů (19 %) a občanské vzdělávání (22 %). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

68 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  SOU a SOŠ se v rámci celoživotního učení zaměřují především na rekvalifikace, odborné vzdělávání pro zaměstnavatele a zájmové vzdělávání pro veřejnost.  VOŠ realizují činnosti především v oblasti zájmového vzdělávání pro veřejnost, rozvíjení ICT dovedností, další vzdělávání pedagogů a odborné vzdělávání pro zaměstnavatele (vše 60 %).  Gymnázia kromě zájmového vzdělávání pro veřejnost (56 %), provádějí i vzdělávání v oblasti ICT dovedností (44 %) a v menší míře i další vzdělávání pedagogů (31 %).  Praktické školy rozvíjí celoživotní učení v menší míře a různými způsoby, např. rekvalifikace, zájmové vzdělávání pro veřejnost apod. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

69 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení SOU do jednotlivých činností rozvoje školy jako centra celoživotního učení představuje  prioritu odborné vzdělávání pro zaměstnavatele a rekvalifikace,  potenciál příprava na vykonávaní zkoušky podle NSK,  nesoulad zájmové vzdělávání pro veřejnost, na kterém se škola aktivněji podílí, ale nepřikládá mu výraznější důležitost. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

70 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení SOŠ do jednotlivých činností rozvoje školy jako centra celoživotního vzdělávání  představují priority odborné vzdělávání pro zaměstnavatele a rekvalifikace,  potenciálem je další vzdělávání pedagogů, (školy této aktivitě přisuzují značnou důležitost, ale prokazují nižší míru aktivit v této oblasti),  existuje nesoulad mezi mírou zapojení škol do zájmového vzdělávání pro veřejnost a důležitostí, kterou školy této aktivitě přikládají. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

71 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení gymnázií do jednotlivých činností rozvoje školy jako centra celoživotního učení  představuje prioritu vzdělávání v oblasti ICT dovedností,  pro gymnázia je relativně důležité i zájmové vzdělávání pro veřejnost, i když tato aktivita nepatří mezi přímo prioritní oblasti, ale právě v této aktivitě se gymnázia ve vyšší míře realizují. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

72 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Školy při realizaci rozvoje školy jako centra celoživotního učení nejčastěji narážejí na malý zájem dospělých o další vzdělávání (57 %) a na nedostatek finančních prostředků pro pracovníka, který by tuto oblast zajišťoval (57 %). Další překážkou, na kterou školy narážejí nejčastěji je náročné zpracování dokumentace potřebné k účasti na výběrovém řízení (39 %).  Nejméně významnými překážkami jsou obtíže spojené s přípravou zkoušky podle z. 179/2006 Sb. (9 %), nedostatečná možnost „skládání profesních kvalifikací“ pro vykonání závěrečné zkoušky a získání vyučení (12 %) a nedostatečná orientace pracovníků školy v NSK (16 %). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

73 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Napříč všemi typy škol je jednou z nejčastějších překážek v realizaci rozvoje školy jako centra celoživotního učení nedostatek finančních prostředků pro pracovníka, který by zaštiťoval oblast dalšího vzdělávání na škole (zejména u SOU 71 % a SOŠ 68 %), a také malý zájem dospělých o další vzdělávání.  Pro SOU (49 %), SOŠ (64 %) a VOŠ (50 %) je také překážkou náročné zpracování dokumentace potřebné k účasti ve výběrových řízeních.  Gymnázia poukazují také na malý zájem pedagogů o výuku v programech dalšího vzdělávání (38 %). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

74 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v jejich rozvoji jako centra celoživotního vzdělávání, jsou rekvalifikace pro úřady práce bez výběrového řízení (57 %), finance na kvalitní materiál (54 %) a zlepšení ICT školy po kvalitativní i kvantit. stránce (54 %).  Školy se domnívají, že z uvedených opatření jim pomohou nejméně: více učeben a další vzdělávání pedagog. pracovníků ve vybraných technologiích, obsluze vybraných strojů apod. (o nápomoci této aktivity v dosažení cíle je přesvědčeno pouze 14 % škol) a využívání vstupní diagnostiky profesních kompetencí účastníků rekvalifikací. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

75 OPATŘENÍ  U SOU (71 %), a SOŠ (68 %) je nejčastěji zmiňovaným opatřením, které by školám pomohlo v rozvoji školy jako centra celoživotního učení, rekvalifikace pro úřady práce bez výběrového řízení. Jako další opatření uvádějí finance na kvalitní materiál.  Gymnázia zařazují mezi opatření, která jim mohou pomoci především zlepšení ICT školy po kvalitativní či kvantitativní stránce (63 %) a přípravu pedagogických pracovníků jako lektorů dalšího vzdělávání (44 %).  VOŠ uvádějí více opatření - zlepšení ICT školy po kvalitativní či kvantitativní stránce, rekvalifikace pro úřady práce bez výběrového řízení, zlepšení vybavení učeben teoretické výuky i stáže lektorů ve firmách. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

76 OPATŘENÍ ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření rozvoje školy jako centra celoživotního učení představují pro SOU  priority finance na kvalitní materiál a rekvalifikace pro úřady práce bez výběrového řízení,  Potenciál leží ve zlepšení vybavení dílen pro odborný výcvik a také v aktualizovaných materiálech pro výuku i pro vyučující/lektory.

77 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření rozvoje školy jako centra celoživotního učení představuje pro SOŠ  prioritu rekvalifikace pro úřady práce bez výběrového řízení,  potenciál zejména finance na kvalitní materiál,  další potenciál i zlepšení ICT školy po kvalitativní či kvantitativní stránce a stáže lektorů ve firmách. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

78 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření rozvoje školy jako centra celoživotního učení představuje pro gymnázia  prioritu zlepšení ICT školy po kvalitativní či kvantitativní stránce,  potenciál zajištění finančních prostředků na kvalitní materiál,  nesoulad v míře označení aktivity příprava pedag. pracovníků jako lektorů dalšího vzdělávání za aktivitu, která gymnáziím může pomoci (druhá nejčastější) a mezi mírou přirazené důležitosti (přisuzují ji nižší míru důležitosti). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

79 ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

80 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Školy vykonávají největší množství aktivit na podporu kariérového poradenství na pokročilé úrovni – školy mají komplexně zpracované pojetí kariérového poradenství, případně služby kariérového poradenství obsahují prvky prevence předčasných odchodů ze škol (42 %).  Největší posun lze očekávat v nejvyšší úrovni (předpokládaný posun o 31 %) – školy tedy deklarují zájem o vytvoření interního systému kariérového poradenství a rozvíjení této oblasti prostřednictvím dalších dílčích činností/aktivit.  Základní úroveň – kariérové poradenství je realizováno pouze ve své základní podobě, škola nemá komplexní pojetí výuky pro realizaci vzdělávací oblasti či průřezového tématu Člověk a svět práce  Mírně pokročilá úroveň – škola se snaží oblast kariérového poradenství dále rozvíjet a problematiku propojovat s výukou dalších předmětů, kariérové poradenství se omezuje na žáky, kteří potřebují změnit obor  Pokročilá úroveň – škola má zpracované komplexní pojetí kariérového poradenství, služby kariérového poradenství obsahují prvky prevence předčasných odchodů, školy v rámci této oblasti příležitostně spolupracují s externími odborníky a sociálními partnery, kariérové poradenství je využíváno především vyššími ročníky, pozornost je věnována žákům se spec. vzdělávacími potřebami  Nejvyšší úroveň – škola má interní systém pro poskytování služeb kariérového poradenství, do kterého jsou zapojeni také externí pracovníci, oblast kariérového poradenství je rozvíjena dalšími činnostmi (pozice kariérového a výchovného poradce jsou oddělené, škola systematicky sleduje předčasné odchody ze vzdělávání a s výsledky cíleně pracuje, nabízí poradenství všem žákům, výuka je zaměřena na utváření pozitivního vztahu k profesi či dalšímu studiu) ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

81 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Všechny typy škol se v současné době věnují především aktivitám v rámci zpracovaného komplexního pojetí kariérového poradenství, přičemž služby kariérového poradenství obsahují i prvky prevence předčasných odchodů ze škol (pokročilá úroveň). Školy v rámci této oblasti příležitostně spolupracují s externími odborníky a sociálními partnery, kariérové poradenství je využíváno především vyššími ročníky a pozornost je věnována žákům se SVP.  Napříč všemi typy škol je jako cíl kladen nejvýraznější nárůst počtu aktivit na nejvyšší úrovni, tj. na vybudování interního systému pro poskytování služeb kariérového poradenství, do kterého budou zapojeni také externí pracovníci, oblast kariérového poradenství bude zároveň rozvíjena dalšími činnostmi (kromě praktických škol posun o více než 30 %). Posun lze očekávat také v rámci pokročilé úrovně. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

82 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ V rámci povinné oblasti „Rozvoj kariérového poradenství“  školy nejčastěji uvádějí, že organizují exkurze, besedy apod. pro kariérovou orientaci žáků (87 %) a spolupracují se zaměstnavateli či VŠ při náborových aktivitách a spolupracují s rodiči (77 %),  je nejméně častými aktivitami škol průběžné vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti kariérového poradenství (26 %) a příprava materiálů pro výuku průřezového tématu či vzdělávací oblasti Člověk a svět práce (48 %).

83 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Všechny typy škol jsou v rámci této oblasti značně aktivní, a to i ve více aktivitách. Mezi nejčastěji uváděné aktivity spojené s rozvojem kariérového poradenství patří organizování exkurzí, besed apod. pro kariérovou orientaci žáků.  SOU, SOŠ a VOŠ v rámci rozvoje kariérového poradenství kromě organizování exkurzí a besed, také realizují odborný výcvik/praxi v reálném pracovním prostředí a navazují spolupráci se zaměstnavateli či VŠ při náborových aktivitách.  Gymnázia především navazují spolupráci se zaměstnavateli a VŠ při náborových aktivitách (94 %). Poskytují také žákům individuální služby kariérového poradenství. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

84 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení SOU do jednotlivých činností rozvoje kariérového poradenství na školách  představuje prioritu SOU realizace odborného výcviku/praxe v reálném pracovním prostředí,  jsou potenciály spolupráce s rodiči a podpora žáků se znevýhodněním zdravotním a/nebo sociálním,  SOU organizují exkurze, besedy apod. pro kariérovou orientaci žáků, aniž by tuto aktivitu považovala za výrazněji důležitou. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

85 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení SOŠ do jednotlivých činností rozvoje kariérového poradenství na školách  představuje prioritu realizace odborného výcviku/praxe v reálném pracovním prostředí,  jsou potenciály spolupráce s rodiči a podpora žáků se zdravotním a/nebo sociálním znevýhodněním,  SOŠ organizují exkurze a besedy pro kariérovou orientaci žáků a spolupracují se zaměstnavateli či VŠ při náborových aktivitách, ale těmto aktivitám nepřikládají velkou důležitost. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

86 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení gymnázií do jednotlivých činností rozvoje kariérového poradenství na školách  představuje určitou prioritu organizování exkurzí, besed apod. pro kariérovou orientaci žáků,  jsou potenciály v poskytování individuálních služeb kariérového poradenství pro žáky a ve využívání a poskytování kariérových informací,  aktivně spolupracují se zaměstnavateli či VŠ při náborových aktivitách, i když této aktivitě nepřikládají větší důležitost. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

87 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Školy při rozvoji kariérového poradenství nejčastěji narážejí na nedostatečné finanční prostředky pro zajištění kariérového poradenství ve škole (61 %), nízkou časovou dotaci poradce pro poskytování služeb kariérového poradenství a malý zájem o kariérové poradenství ze strany žáků a rodičů (43 %).  Nejméně častými překážkami v rozvoji kariérového poradenství na školách je nedostatečná podpora oblasti kariérové orientace na škole (9 %) a nedostatečná podpora ze strany zřizovatele (13 %). ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

88 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  SOU a SOŠ jako jednu z nejčastějších překážek v realizaci kariérového poradenství uvádějí nedostatečné finanční prostředky pro zajištění kariérového poradenství ve škole (66 % a 64 %). Setkávají se také s malým zájem o kariérové poradenství ze strany žáků a rodičů a problém vidí také v nízké časové dotaci poradců pro poskytování služeb kariérového poradenství.  Gymnázia poukazují také na nedostatečné finanční prostředky (63 %) a na nízkou časovou dotaci poradců pro poskytování služeb kariérového poradenství (56 %).  VOŠ naráží na nedostatečné finanční prostředky (70 %) a na malý zájem ze strany zaměstnavatelů (50 %).  Praktické školy v realizaci rozvoje kariérového poradenství pociťují malý zájem o kariérové poradenství ze strany žáků i rodičů (71 %). ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

89 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v rozvoji kariérového poradenství, je získání finančních prostředků na realizaci exkurzí, besed apod. (87 %). Dalšími uváděnými opatřeními jsou vytvoření odpovídající časové dotace vyučujícím pro poskytování služeb kariérového poradenství (57 %), vytvoření pozice samostatného kariérového poradce, ale i možnost exkurzí do provozů různých zaměstnavatelů pro vyučující SŠ i ZŠ (54 %).  Opatřeními, která uvádějí nejméně často jsou tvorba vlastních materiálů pro výuku tématu Člověk a svět práce (16 %) a podpora přímé spolupráce se školou, ve které pracuje samostatný kariérový poradce (19 %). ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

90 OPATŘENÍ  Napříč všemi typy škol je nejčastěji zmiňovaným opatřením, které školám může pomoci v rozvoji kariérového poradenství, zajištění dostatečných finančních prostředků na realizaci exkurzí, besed apod.  SOU a SOŠ kromě dostatečných finančních prostředků, by potřebovaly zapojit zaměstnavatele do náborových aktivit školy a mít možnost exkurzí do provozů různých zaměstnavatelů.  Gymnázia potřebují kromě finančních prostředků i vytvoření pozice samostatného kariérového poradce (75 %), odpovídající časové dotace pro poskytování služeb kariérového poradenství a zapojení externích odborníků v oblasti kariérového poradenství.  Praktické školy se shodují v potřebě zajištění dostatečných finančních prostředků na realizaci exkurzí a besed jako hlavním opatření v zajištění rozvoje kariérového poradenství. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

91 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření rozvoje kariérového poradenství  představuje největší prioritu získaní dostatečných finančních prostředků na realizaci exkurzí, besed apod. Dalším prioritním opatřením pro SOU je zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit školy.  určitý potenciál představuje více možností organizace exkurzí do provozů a vytvoření odpovídající časové dotace vyučujícím pro poskytování služeb kariérového poradenství. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

92 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření rozvoje kariérového poradenství  představuje pro SOŠ největší prioritu zajištění finančních prostředků na realizaci exkurzí, besed apod.,  dalšími opatřeními, které školy uvádějí méně často, ale jsou pro ně důležité, jsou zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit škol a možnost exkurzí do provozů zaměstnavatelů, představují tudíž určitý potenciál. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

93 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření rozvoje kariérového poradenství  představuje největší prioritu zajištění finančních prostředků pro realizaci exkurzí, besed apod.,  představuje potenciál vytvoření odpovídající časové dotace vyučujícím pro poskytování služeb kariérového poradenství, dále rozvoj spolupráce s VŠ a možnost pro prohloubené vzdělávání kariérových poradců,  nesoulad se objevuje v míře uvedení potřeby vytvoření pozice samostatného kariérového poradce a její důležitostí. ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

94 INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

95 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Největší část škol rozvíjí inkluzivní vzdělávání prostřednictvím činností spadajících do základní (53 %) nebo mírně pokročilé úrovně (46 %). Inkluzivní vzdělávání je tedy hlavně rozvíjeno buďto prostřednictvím dílčích činností, nebo školy pracují na strategii a plánech pedagogické podpory.  Nejvýraznější posun lze předpokládat v rámci nejvyšší úrovně (předpokládaný posun o 25 %) – školy deklarují zájem o činnosti, jež v sobě mají prvky systematického přístupu k inkluzivnímu vzdělávání a o rozvíjení této oblasti prostřednictvím dalších činností.  Základní úroveň – inkluzivní vzdělávání je rozvíjeno pouze v podobě dílčích aktivit (škola přijímá žáky se spec. vzdělávacími potřebami, vyučující se jim věnují podle svých možností ve vazbě na platnou legislativu, vedení umožňuje pedagog. sboru vzdělávání s problematikou inkluzivního vzdělávání, na škole působí poradenské pracoviště)  Mírně pokročilá úroveň – škola má v rámci inkluzivního vzdělávání zpracovanou strategii a plán pedagogické podpory (práce s integrovanými žáky, vytváření vhodných podmínek pro integraci, součástí plánu vzdělávání pedagog. pracovníků je také vzdělávání v oblasti inkluze, škola zohledňuje charakter obtíží v průběhu zkoušek, vyučující jsou obeznámeni se spec. vzdělávacími potřebami žáků a využívají formativního hodnocení, prostory školy jsou částečně dostupné všem žákům)  Pokročilá úroveň – škola má zpracované komplexní pojetí inkluzivního vzdělávání (u žáků se spec. vzdělávacími potřebami škola pracuje s individuálními vzdělávacími a výchovnými plány, vyučující v plné šíři využívají pedagogickou diagnostiku, škola spolupracuje se zaměstnavateli a umožňuje žákům se spec. vzdělávacími potřebami realizovat odborný výcvik a praxi, s některými žáky se spec. vzdělávacími potřebami spolupracuje asistent pedagoga, na škole je rozšířené poradenské pracoviště, prostory školy jsou dostupné všem žákům)  Nejvyšší úroveň – komplexní pojetí inkluzivního vzdělávání je školou dále rozšiřováno (tvorba plánů inkluzivního rozvoje školy, realizace plánů je metodicky řízena a koordinována, zaměstnavatelé vytvářejí žákům se spec. vzdělávacími potřebami vhodné podmínky, škola spolupracuje při péči o žáky se spec. vzdělávacími potřebami s dalšími institucemi a specialisty, prostředí školy je přizpůsobeno všem žákům) INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

96 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  SOU, SOŠ i VOŠ vykazují aktivity, které lze zařadit do základní a mírně pokročilé úrovně – inkluzivní vzdělávání je realizováno buďto formou dílčích aktivit nebo školy pracují s vytvořenou strategií a plány pedagogické podpory. Největší posun lze očekávat v rámci nejvyšší úrovně, tj. na úrovni komplexního pojímání inkluzivního vzdělávání a jeho dalšího rozšiřování (posun o 26 %). V případě VOŠ lze očekávat menší posuny na dvou úrovních - pokročilé i na nejvyšší úrovni.  Také gymnázia se pohybují především v rámci základní (64 %) a mírně pokročilé úrovně (48 %). I v jejich případě lze očekávat nejvýraznější posun v rámci nejvyšší úrovně (předpokládaný posun o 30 %).  Praktické školy se v současné době věnují především činnostem na úrovni komplexního pojímání inkluzivního vzdělávání, tj. na pokročilé úrovni (52 %). Školy si kladou za cíl nejvýraznější nárůst počtu aktivit ve stejné, tj. pokročilé úrovni (posun o 13 %) a také v oblasti nejvyšší úrovně (posun o 11 %). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

97 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V rámci povinné oblasti „Inkluzivní vzdělávání“  školy nejčastěji uvádějí, že evidují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (91 %), volí vhodné metody pro zjišťování výsledků učení žáků (87 %), spolupracují se školskými poradenskými zařízeními a škola zohledňuje charakter obtíží žáků (83 %).  nejméně častými aktivitami škol je využívání disponibilních hodin pro předměty speciálně pedagogické péče (10 %) a rozvoj mimořádně nadaných žáků prostřednictvím skupinové výuky a individuálních vzdělávacích plánů (19 %). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

98 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  SOU v rámci rozvoje inkluzivního vzdělávání uvádějí, že vyučující volí vhodné formy, metody a styl výuky v souladu se SVP žáků (100 %). Dále evidují žáky se SVP (97 %), spolupracují se šk. poradenskými zařízeními (94 %) a zohledňují charakter obtíží v průběhu přijímacího řízení (také 94 %).  SOŠ a VOŠ především evidují žáky se SVP a vyučující volí vhodné formy a metody výuky v souladu se SVP žáků.  Gymnázia evidují žáky se SVP (88 %) a při péči o žáky se SVP spolupracují se šk. poradenskými zařízeními (81 %).  Praktické školy jsou v oblasti rozvoje inkluzivního vzdělávání nejvíce aktivní a vykonávají celou řadu aktivit. Všechny praktické školy v kraji volí nejvhodnější formy, metody i styl výuky v souladu se SVP žáků, zpracovávají individuální vzdělávací plány, zajišťují asistenta pedagoga a spolupracují při naplňování vzdělávacích potřeb žáků. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

99 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení SOU do jednotlivých činností v rámci realizace inkluzivního vzdělávání na školách představuje priority  volba forem, metod a stylu výuky v souladu se SVP žáků,  evidence žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,  zohlednění charakteru obtíží žáků v průběhu přijímacího řízení i při ukončování studia,  spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, která mají žáky se SVP v péči. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

100 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení SOŠ do jednotlivých činností v rámci realizace inkluzivního vzdělávání na školách  představují priority pro SOŠ evidence žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a volba vhodných forem, metod a stylu výuky v souladu se SVP žáků,  je potenciálem vyšší míra spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, která mají žáky se SVP v péči. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

101 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Z hlediska důležitosti a zapojení gymnázií do jednotlivých činností v rámci realizace inkluzivního vzdělávání na školách  představuje pro gymnázia prioritu především evidence žáků se speciálními vzděl. potřebami,  je určitým potenciálem zpracovávání a průběžné vyhodnocování individuálních vzdělávacích/výchovných plánů,  spolupracují se školskými poradenskými zařízeními, která mají žáky se SVP v péči, i když tuto aktivitu nepovažují za velmi důležitou. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

102 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Školy v souvislosti s inkluzivním vzděláváním nejčastěji narážejí na nedostatečné finanční prostředky pro jeho zajištění (51 %). Dalšími překážkami, se kterými se školy potkávají, je absence školního poradenského pracoviště v rozšířené podobě na škole (43 %), nedostačující možnosti pro zajištění asistentů pedagogů (33 %) a nedostatečné technické a materiální zabezpečení (33 %).  Nejméně zmiňované překážky jsou nedostatečná spolupráce školských poradenských zařízení se školami i nedostatečná spolupráce pracovníků ŠPP s vyučujícími při realizaci inkluzivního vzdělávání (7 %). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

103 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  Přibližně polovina škol (napříč všemi typy) se domnívá, že hlavní překážkou v realizaci inkluzivního vzdělávání jsou nedostatečné finanční prostředky pro jeho zajištění na školách.  SOŠ, VOŠ i gymnázia postrádají ŠPP v rozšířené podobě (členem týmu psycholog nebo speciální pedagog).  SOU poukazují na nedostačující možnosti pro zajištění asistentů pedagogů a příliš velký počet žáků.  Praktickým školám chybí ŠPP v rozšířené podobě na škole (členem týmu je psycholog nebo speciální pedagog), vnímají ale i malý zájem ze strany žáků a rodičů o inkluzivní vzdělávání a nedostatečné vzdělání vyučujících v této oblasti. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

104 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla v realizaci inkluzivního vzdělávání, je vytvoření zejména odpovídajících finančních (78 %) a také personálních (49 %) podmínek pro inkluzivní vzdělávání.  Opatření, která v této souvislosti školy uvádějí nejméně často, jsou kvalifikovaná pomoc při úpravě podmínek přijímacích a závěrečných zkoušek pro žáky se SVP (19 %) a zajištění speciálních pedagogů pro předměty speciálně pedagogické péče (19 %). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

105 OPATŘENÍ  SOU a SOŠ zdůrazňují potřebu vytvoření odpovídajících finančních podmínek pro inkluzivní vzdělávání (74 % SOU a až 85 % SOŠ) a vytvoření odpovídajících personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání. SOU uvítají zlepšení komunikace s rodiči žáků (46 %), SOŠ další vzdělávání pedagogů zejména v oblasti metod a forem práce.  VOŠ by také nejvíce pomohlo vytvoření odpovídajících finančních podmínek pro inkluzivní vzdělávání a zajištění dalšího vzdělávání vyučujících v oblasti metod a forem práce.  Gymnázia v rámci opatření nejčastěji uvádějí vytvoření odpovídající finančních podmínek a personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání.  Také praktické školy nejčastěji zmiňují potřebu zajištění finančních podmínek pro inkluzivní vzdělávání (71 %) a ještě vytvoření odpovídajících legislativních podmínek pro inkluzivní vzdělávání (57 %). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

106 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření v rámci realizace inkluzivního vzdělávání na školách  představuje největší prioritu pro SOU vytvoření odpovídajících finančních podmínek pro inkluzivní vzdělávání,  potenciálem se jeví vytvoření odpovídajících personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání a v některých případech i zajištění asistentů pedagogů. Tyto opatření školy uvádějí méně často, ale přisuzují jim značnou důležitost. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

107 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření v rámci realizace inkluzivního vzdělávání na školách  za největší prioritu SOŠ považují, (stejně jako SOU) vytvoření odpovídajících finančních podmínek pro inkluzivní vzdělávání,  vytvoření odpovídajících personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání přikládají vysokou důležitost, i když frekvence uvedení tohoto opatření školami byla nižší. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

108 OPATŘENÍ Z hlediska potřebnosti a důležitosti jednotlivých opatření v rámci realizace inkluzivního vzdělávání na školách  představuje největší prioritu vytvoření odpovídajících finančních podmínek pro inkluzivní vzdělávání,  jsou opatření, a to vytvoření odpovídajících personálních podmínek a zajištění asistentů pedagogů pro realizaci inkluzivního vzdělávání, které gymnázia uvádějí často, ale považují ho za méně důležité. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

109 PODPORA INFRASTRUKTURY ŠKOL – INVESTIČNÍ ČÁST

110 ZÁJEM ŠKOL O ČERPÁNÍ INVESTIC  Na celorepublikové úrovni deklarovalo zájem o čerpání z vyhrazených finančních prostředků 77 % škol. Největší zájem o čerpání finančních prostředků uvádí školy v Pardubickém (91 %), Plzeňském (89 %) a Karlovarském kraji (86 %). Nejmenší zájem deklarují školy z Hlavního města Prahy (68 %), Vysočiny (68 %) a Ústeckého kraje (65 %).  Ve Zlínském kraji má zájem o čerpání vyhrazených finančních prostředků 81 % škol. INVESTIČNÍ ČÁST

111 ZÁJEM ŠKOL O ČERPÁNÍ INVESTIC Největší zájem o čerpání finančních prostředků projevila gymnázia (94 %) a VOŠ (90 %). O čerpání finančních prostředků mají dále zájem především školy zřizované krajem (88 %). INVESTIČNÍ ČÁST

112 PREFEROVANÉ OBLASTI ČERPÁNÍ  Mezi oblasti, v jejichž rámci školy nejčastěji plánují čerpání finančních prostředků, patří stavební úpravy menšího rozsahu – udržovací práce a rekonstrukce (29 %), výstavba odborných učeben, učeben pro individuální učení, učebny pro malé skupiny žáků, včetně jejich vnitřního zařízení a materiálového vybavení (28 %) a stavební úpravy většího rozsahu – přestavby a rekonstrukce (25 %).  Školy dále deklarují zájem o pořizování strojů či jiného vybavení nad Kč (23 %) a o stavební úpravy a vybavení na podporu bezpečného a podnětného prostředí (21 %). INVESTIČNÍ ČÁST Při výpočtu podílů byl zohledněn maximální možný počet investičních záměrů za školy pro každou oblast

113 PREFEROVANÉ OBLASTI ČERPÁNÍ INVESTIČNÍ ČÁST  SOU nejčastěji uvádějí oblast, ve kterých plánují čerpání finančních prostředků, pořízení strojů či jiného vybavení do 40 tis. Kč (33 %). Dále pak stavební úpravy většího rozsahu - přestavba a rekonstrukce (30 %) a stavební úpravy menšího rozsahu (28 %).  SOŠ mají v plánu čerpat finanční prostředky z oblastí zaměřených na stavební úpravy většího rozsahu (31 %), výstavbu odborných učeben (28 %) a pořízení strojů či jiného vybavení (27 %).  VOŠ především výstavbu odborných učeben, učeben pro malé skupiny žáků, vč. jejich vnitřního zařízení a materiálového vybavení (44 %).  Gymnázia uvádějí více oblastí (ve srovnání s SOU a SOŠ) čerpání, mezi nejčastěji uváděnými jsou stavební úpravy menšího rozsahu a výstavba odborných učeben.  Praktické školy preferují čerpání finančních prostředků na zateplení škol a školských zařízení (44 %). Při výpočtu podílů byl zohledněn maximální možný počet investičních záměrů za školy pro každou oblast

114 NEPOVINNÉ OBLASTI

115 DŮLEŽITOST NEPOVINNÝCH OBLASTÍ V rámci nepovinných oblastí intervencí je pro školy nejdůležitější oblast ICT včetně potřeb infrastruktury (91 %), druhou nejdůležitější oblastí je jazykové vzdělávání včetně potřeb infrastruktury (86 %). Na třetím místě se umístila podpora rozvoje matematické gramotnosti (77 %), ve srovnání s ostatními oblastmi je nejméně důležitá podpora rozvoje čtenářské gramotnosti (71 %). NEPOVINNÉ OBLASTI

116 DŮLEŽITOST NEPOVINNÝCH OBLASTÍ  SOU, VOŠ i gymnázia jako nejdůležitější nepovinnou oblast označily ICT včetně potřeb infrastruktury. Na druhém místě pak jazykové vzdělávání, dále pak rozvoj matematické a čtenářské gramotnosti.  Pro SOŠ, jako jediný typ škol, je nejdůležitější oblastí podpora jazykového vzdělávání a až na druhém místě podpora rozvoje ICT včetně potřeb infrastruktury, následuje podpora rozvoje matematické a čtenářské gramotnosti.  Na praktických školách je oproti ostatním typům škol podpora rozvoje matematické a čtenářské gramotnosti nadřazena oblasti jazykového vzdělávání včetně potřeb infrastruktury. Na prvním místě je zde také podpora rozvoje ICT včetně potřeb infrastruktury. NEPOVINNÉ OBLASTI

117 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti ICT včetně potřeb infrastruktury, je vybavení učeben a laboratoří digitálními technologiemi (73 %), vysokorychlostní připojení školy k internetu (71 %), vybavení běžných tříd digitálními technologiemi a multimediální technikou (71 %) a pořizování licencí a aktualizací aplikací (71 %).  Opatřeními, která jsou v souvislosti s dosažením cílů v oblasti ICT včetně potřeb infrastruktury uváděná nejméně často, jsou podpora sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe offline (37 %) a podpora při organizací exkurzí a stáží (40 %). ICT VČETNĚ POTŘEB INFRASTRUKTURY

118 OPATŘENÍ  SOU a SOŠ jako hlavní opatření, které jim může pomoci k dosažení zvoleného cíle v oblasti ICT včetně potřeb infrastruktury, zmiňují pořízení licencí a aktualizací aplikací (přes 74 %). Dále také vzdělávání zaměřené na práci s novými technologiemi, seznámení s novými službami.  Gymnázia nejčastěji uvádějí vybavení specializovaných učeben, pracoven (94 %) i běžných tříd (81 %) digitálními technologiemi a multimediální technikou.  Všechny VOŠ se domnívají, že vysokorychlostní připojení školy k internetu jim napomůže k dosažení zvoleného cíle v této oblasti. Dalším často zmiňovaným opatřením u VOŠ je vybavení běžných tříd, ale i specializovaných učeben a laboratoří, digitální technikou.  Praktické školy zdůrazňují potřebu vzdělávání, metodických a učebních materiálů pro žáky zaměřené na výuku informatiky. ICT VČETNĚ POTŘEB INFRASTRUKTURY

119 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti jazykového vzdělávání včetně potřeb infrastruktury, je získání prostředků na zajištění mobilit žáků (83 %), mobilita vyučujících do zahraničí s cílem posílit jejich jazykové kompetence (76 %) a digitální podpora výuky cizích jazyků (75 %).  Opatřeními, která jsou v souvislosti s dosažením cílů v oblasti jazykového vzdělávání včetně potřeb infrastruktury uváděná nejméně často, je zřízení funkce poradce/předsedy předmětové komise pro rozvoj a další podporu jazykového vzdělávání ve škole (27 %) a potřeba kvalifikovaného vyučujícího s aprobací pro výuku příslušného cizího jazyka (32 %). JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ VČ. POTŘEB INFRASTRUKTURY

120 OPATŘENÍ  SOU, SOŠ a praktické školy jako hlavní opatření, které jim napomůže v dosažení zvoleného cíle v této oblasti, uvádějí prostředky na zajištění mobilit žáků (jazyková praxe pro všechny). Mezi další významná opatření, která uvádějí SOU i SOŠ jsou digitální podpora výuky cizích jazyků a mobilita vyučujících do zahraničí.  Gymnázia nejčastěji zmiňují mobilitu vyučujících do zahraničí (94 %). Jako další významnější opatření pak prostředky na zajištění mobilit žáků a také na výuku vedenou rodilým mluvčím.  U VOŠ patří mezi nejčastěji zmiňovaná opatření, která jim mohou pomoci k dosažení zvoleného cíle v této oblasti, digitální podpora výuky cizích jazyků (často uváděná i u SOU a SOŠ), dále prostředky na výuku vedenou rodilým mluvčím, požadavek na vyučujícího cizího jazyka s orientací v příslušném oboru i vytvoření podmínek pro diferenciaci výuky podle úrovně žáků. JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ VČ. POTŘEB INFRASTRUKTURY

121 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovaným opatřením, u kterého se školy domnívají, že jim může pomoci k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory rozvoje matematické gramotnosti, je finanční podpora pro možné půlení hodin matematiky (89 %). Dalšími četněji zmiňovanými opatřeními jsou zabezpečení výukových materiálů na podporu propojení matematiky s životem (77 %) a prostředky pro personální zajištění konzultačních hodin pro žáky se SVP (75 %).  Opatřením, které školy zmiňují nejméně často, je metodická podpora výuky matematiky na úrovni kraje (36 %). PODPORA ROZVOJE MATEMATICKÉ GRAMOTNOSTI

122 OPATŘENÍ  Napříč všemi typy škol je nejčastěji zmiňovaným opatřením, které by školám pomohlo k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory rozvoje matematické gramotnosti, finanční podpora pro možné půlení hodin matematiky.  Na SOŠ, VOŠ a praktických školách patří mezi další nejčastěji zmiňovaná opatření, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory rozvoje matematické gramotnosti, získání prostředků pro personální zajištění konzultačních hodin pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.  SOU dále zmiňují podporu rozvoje matematické gramotnosti napříč všemi předměty a společně se SOŠ a praktickými školami i dostatek výukových materiálů na podporu propojení matematiky s každodenním životem a budoucí profesí.  Pro gymnázia, kromě finanční podpory pro možné půlení hodin matematiky, jsou důležité i prostředky na zajištění odborného vedení žáků zapojených do soutěží. PODPORA ROZVOJE MATEMATICKÉ GRAMOTNOSTI

123 OPATŘENÍ  Nejčastěji zmiňovanými opatřeními, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory rozvoje čtenářské gramotnosti, je práce s texty jako součást výuky většiny předmětů (76 %) a dostatečné prostředky na nákup beletrie, odborných textů apod. (71 %).  Opatřením, které školy uvádějí nejméně často, je zřízení funkce koordinátora gramotností ve škole (14 %). PODPORA ROZVOJE ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI

124 OPATŘENÍ  U SOU a SOŠ je nejčastěji zmiňovaným opatřením, které by školám pomohlo k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory rozvoje čtenářské gramotnosti, podpora čtenářské gramotnosti napříč předměty. Dále uvádějí systematickou práci žáků s odbornými texty a dostatečné prostředky na nákup knih pro školní knihovnu.  VOŠ uvádějí více opatření, která by školám pomohla k dosažení zvoleného cíle v oblasti podpory rozvoje čtenářské gramotnosti, např. prostředky na nákup knih pro školní knihovnu i na realizaci mimotřídních aktivit, využívání ICT a interaktivních médií atd.  Gymnázia kromě podpory čtenářské gramotnosti napříč předměty, uvádějí i další opatření - využívání ICT a interaktivních médií na podporu čtenářské gramotnosti, prostředky pro personální a materiální zajištění práce se žáky se zájmem o literaturu a prostředky na realizaci mimotřídních aktivit podporujících čtenářskou gramotnost. PODPORA ROZVOJE ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI

125 Těšíme se na spolupráci při zkvalitňování vzdělávání


Stáhnout ppt "ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH VE ZLÍNSKÉM KRAJI. Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních."

Podobné prezentace


Reklamy Google