Spoluvlastníctví. § 1115 (1): Osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky § 1116: Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci.

Prezentace na téma: "Spoluvlastníctví. § 1115 (1): Osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky § 1116: Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci."— Transkript prezentace:

1 Spoluvlastníctví

2 § 1115 (1): Osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky § 1116: Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. § 1117: Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

3 Podíl § 1121: Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. ▫Má se za to, že podíly jsou stejné.

4 Správa § 1126 (1): Každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci.  (2) Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.  § 1127: Z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

5 Rozhodování § 1128 (1): O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů § 1129 (1): K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, ▫zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, ▫změně jejího účelu, ▫ o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků

6 Zrušení a oddělení § 1140 (1): Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. ▫(2) Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o  své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit,  nebo o zrušení spoluvlastnictví. § 1141 (1): Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; ▫dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání.

7 § 1143 : Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud § 1144 (1): Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. § 1147 : Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům

8 § 1148 (1): Při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. (2) Každý ze spoluvlastníků může žádat ▫úhradu splatné pohledávky, ▫i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví.

9 Věcná práva k cizí věci 1.Právo stavby 2.Věcná břemena 1.Služebnosti 3.Zástavní právo 4.Zadržovací právo

10 Právo stavby § 1242 Právo stavby je věc nemovitá. Stavba vyhovující právu stavby je jeho součástí, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcech.

11 § 1243 (1): Právo stavby se nabývá ▫smlouvou, ▫vydržením, ▫anebo, stanoví-li tak zákon, rozhodnutím orgánu veřejné moci. (2) Právo stavby ▫zřízené smlouvou ▫vzniklé rozhodnutím orgánu veřejné moci vzniká zápisem do veřejného seznamu.

12 Právo stavby ▫Tj. zatížení věcným právem stavebníka  § 1240 (1): Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu § 1241 : Právo stavby nelze zřídit k pozemku, na kterém vázne právo příčící se účelu stavby. ▫Je-li pozemek zatížen zástavním právem, lze jej zatížit právem stavby jen se souhlasem zástavního věřitele.

13 zánik práva stavby nastane uplynutím doby…nasleduje výmaz práva stavby § 1249: Při zániku práva stavby předtím, než uplyne jeho doba, nastanou právní následky výmazu práva stavby vůči věcnému právu náležejícímu osobě, pro kterou bylo k právu stavby do veřejného seznamu zapsáno věcné právo, až zánikem tohoto věcného práva.  Jestliže však tato osoba k výmazu udělí souhlas, nastanou právní následky výmazu práva stavby vůči jejímu věcnému právu již tímto výmazem.

14 § 1250 : Co do stavby vyhovující právu stavby má stavebník stejná práva jako vlastník; ▫§ 1251 (1): Smlouva může stavebníku uložit, aby stavbu provedl do určité doby. ▫§ 1252 (1): Právo stavby lze převést i zatížit. ▫§ 1253 : Právo stavby přechází na dědice i na jiného všeobecného právního nástupce. ▫§ 1254 : Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku má předkupní právo k právu stavby

15 Služebnosti

16 § 1257 (1) : Věc může být zatížena služebností, která ▫postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, ▫že musí ve prospěch jiného ▫něco trpět nebo něčeho se zdržet. § 1258 ▫Služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu.  Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

17 Nabytí služebnosti § 1260 (1) Služebnost se nabývá ▫ smlouvou, ▫pořízením pro případ smrti nebo ▫vydržením ▫ze zákona ▫nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci

18 Právní poměry § 1263 : Oprávněná osoba nese náklady ▫na zachování a ▫opravy věci, která je pro služebnost určena.  Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet.

19 Zánik služebnosti § 1299 (1): Služebnost zaniká ▫trvalou změnou,  pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. § 1300 (1): Dohodnou-li se strany o zrušení služebnosti zapsané ve veřejném seznamu, ▫zanikne služebnost výmazem z veřejného seznamu.

20 Reálná břemena § 1303 (1): Je-li věc zapsána do veřejného seznamu, může být zatížena reálným břemenem tak, že ▫dočasný vlastník věci je jako dlužník ▫zavázán vůči oprávněné osobě  něco jí dávat nebo  něco konat.

21 Zástavní právo

22 § 1309 (1): Při zajištění dluhu zástavním právem ▫vznikne věřiteli oprávnění,  nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, ▫uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy  do ujednané výše, a  není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. § 1310 (1): Zástavou může být každá věc, s níž lze obchodovat. ▫(

23 Zástavní smlouva § 1312 (1): Zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. ▫V ní strany ujednají,  co je zástavou a  pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; ▫(2) Zástava může být určena jednotlivě, nebo jiným způsobem tak, aby ji bylo možné určit kdykoli v době trvání zástavního práva. § 1314 (2): Zástavní smlouva vyžaduje formu veřejné listiny,  a) je-li zástavou závod nebo jiná věc hromadná,  b) je-li zástavou nemovitá věc, která nepodléhá zápisu do veřejného seznamu, nebo  c) má-li zástavní právo k movité věci vzniknout zápisem do rejstříku zástav.

24 Zakázaná ujednání Zakazují se ujednání, podle kterých dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit. Dokud zajištěný dluh nedospěje, zakazuje se ujednat, že ▫a) zástavní věřitel se nebude domáhat uspokojení ze zástavy, ▫b) věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou, anebo předem určenou cenu může ponechat nebo ▫c) věřitel může brát ze zástavy plody nebo užitky.

25 Vznik zástavního práva § 1316: Zástavní právo k věci zapsané ve veřejném seznamu vzniká zápisem v tomto seznamu, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. § 1317 (1): Zástavní právo k movité věci vznikne odevzdáním zástavnímu věřiteli. § 1318: Určí-li tak zástavní smlouva, vznikne zástavní právo k movité věci tím, že zástavce nebo zástavní věřitel odevzdá věc třetí osobě, aby ji opatrovala pro zástavního věřitele a zástavního dlužníka.

26 § 1319 (1): Určí-li tak zástavní smlouva, vznikne zástavní právo k movité věci zápisem do rejstříku zástav. (2) Zástavní právo k nemovité věci nezapisované do veřejného seznamu, k závodu a movité věci hromadné vznikne zápisem do rejstříku zástav. ▫(3) Zápis do rejstříku zástav provede notář, který sepsal zástavní smlouvu,  bez zbytečného odkladu  po uzavření zástavní smlouvy.

27 Rozsah zástavního práva § 1346 (1): Zástavní právo se vztahuje  na zástavu,  na její přírůstek  i příslušenství,  ledaže zástavní smlouva určí něco jiného. Z plodů a užitků se zástavní právo vztahuje jen na ty, které nejsou odděleny. ▫(2) Je-li zastavena pohledávka, náleží zástavnímu věřiteli i každé právo, které pohledávku zajišťuje.

28 Práva a povinnosti ze zástavního práva § 1353 : Zástavní dlužník ▫se zdrží všeho, čím se zástava zhoršuje na úkor zástavního věřitele.  Stane-li se činem zástavního dlužníka dostatečná jistota zástavního věřitele nedostatečnou nebo sníží-li se nedostatečná jistota, zástavní dlužník ji přiměřeně doplní. § 1354 (1): Je-li zástava pojištěna a nastane-li pojistná událost, plní pojišťovna z pojistné smlouvy zástavnímu věřiteli, ▫prokáže-li zástavní věřitel pojišťovně včas, že na věci vázne jeho zástavní právo, ▫anebo oznámí-li jí to včas zástavce nebo zástavní dlužník. (2) Zástavní věřitel má právo  zadržet plnění z pojistné smlouvy a uspokojit se z něho, nebude-li jeho pohledávka řádně a včas splněna, ledaže je ujednáno jinak

29 § 1356 (1): Zástavní věřitel, jemuž byla zástava odevzdána, ▫je oprávněn ji mít u sebe po celou dobu trvání zástavního práva. ▫Je povinen pečovat o ni jako řádný hospodář a má proti zástavci právo na náhradu nákladů s tím spojených jako poctivý držitel. (2) Zástavní věřitel může zástavu užívat jen se souhlasem zástavního dlužníka a způsobem pro zástavního dlužníka neškodným.

30 Výkon a zánik 1359 (1): Jakmile je zajištěný dluh splatný, ▫může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl  se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem,  v písemné formě,  jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. § 1364 (1): Zástavní věřitel může zástavu zpeněžit nejdříve po uplynutí třiceti dnů poté, co započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníkovi oznámil.

31 § 1376: Zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právo. § 1377: (1) Zástavní právo zanikne, ale pohledávka trvá, ▫a) zanikne-li zástava, ▫b) vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva, ▫c) vrátí-li zástavní věřitel zástavu zástavci nebo zástavnímu dlužníkovi, ▫d) složí-li zástavce nebo zástavní dlužník zástavnímu věřiteli cenu zastavené věci, nebo ▫e) uplyne-li doba, na niž bylo zástavní právo zřízeno.

32 Zadržovací právo

33 § 1395 (1): Kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. (2) Zajistit zadržovacím právem lze i nesplatný dluh, ▫a) nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle zákona zajistit měl, ▫b) prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, nebo ▫c) stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu.

34 § 1396 (1): Zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí. (2) Zadržet cizí věc nesmí ani ten, komu bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva; to neplatí, měl-li věc u sebe v době zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.

35 § 1397 (1): Kdo zadržel cizí věc, vyrozumí dlužníka o jejím zadržení a jeho důvodu. ▫Má-li věřitel věc u sebe na základě smlouvy uzavřené v písemné formě, vyžaduje i vyrozumění písemnou formu. (2) Věřitel ▫je povinen pečovat o zadrženou věc jako řádný hospodář a ▫má proti dlužníku právo na náhradu nákladů jako řádný držitel. ▫Užívat zadrženou věc může věřitel jen se souhlasem dlužníka a způsobem pro dlužníka neškodným

36 § 1398 : Věřiteli, který zajistil svou pohledávku zadržovacím právem, náleží z výtěžku zpeněžení zadržené věci přednostní uspokojení před jiným věřitelem, a to i věřitelem zástavním.

37 Zadržovací právo zaniká ▫a) zánikem zajištěného dluhu nebo zadržené věci, ▫b) vzdá-li se věřitel zadržovacího práva jednostranně či ujednáním s vlastníkem zadržené věci, ▫c) dostane-li se věc trvale z moci věřitele, nebo ▫d) dá-li se věřiteli dostatečná jistota.