Finanční krize a její dopady v ČR Adam Geršl Teorie pravidel a tranzitivní ekonomiky 5.5.2011.

Prezentace na téma: "Finanční krize a její dopady v ČR Adam Geršl Teorie pravidel a tranzitivní ekonomiky 5.5.2011."— Transkript prezentace:

1 Finanční krize a její dopady v ČR Adam Geršl Teorie pravidel a tranzitivní ekonomiky 5.5.2011

2 Hlavní kanály dopadů globální krize na ČR Finanční instituce Reálný sektor Finanční trhy Finanční systém (instituce, trhy) Reálná ekonomika (poptávka) Zahraničí Česká republika

3 Projevy globální krize v ČR globální finanční krize se v ČR (kromě propadu akciových trhů) v určité míře projevila  na mezibankovních trzích  na trhu vládních dluhopisů zároveň se v ČR kvůli silnému ekonomickému propojení s eurozónou projevila globální ekonomická recese v propadu domácí ekonomické aktivity, což dopadlo na finanční sektor (především banky) formou růstu špatných úvěrů na přelomu let 2008/2009 dochází též k určité formě „čisté nákazy“ z důvodu nárůstu averze k riziku vůči regionu střední a východní Evropy, která se projevila nárůstem výnosů dlouhodobých vládních dluhopisů a přechodnou depreciací kurzu byla do značné míry způsobena špatnou interpretací některých dat a nedostatečným rozlišováním mezi jednotlivými zeměmi středoevropského regionu

4 Vývoj na mezibankovních trzích nárůst nejistoty ohledně možného selhání dalších finančních institucí jako protistran transakcí vedl k výraznému růstu kreditní prémie jak na eurových a dolarových mezibankovních trzích, tak – i když v menší míře - v ČR mezibankovní sazby v ČR se tak ve 4Q2008 přechodně zvýšily a reagovaly na pokles měnověpolitických sazeb s určitým zpožděním

5 Likvidita mezibankovního trhu zároveň dochází k poklesu likvidity (včetně rozšíření spreadů) preference „hromadění likvidity“ (liquidity hoarding), projevilo se v ČR i menší participací a odlišným stylem bidováním ve stahovacích repo operacích ČNB zatímco v eurozóně se aktivita přesouvá do zajištěných mezibankovních kontraktů, v ČR dochází k přesunu aktivity obchodování do velmi krátkých splatností (O/N) ve 4Q2008, jejichž podíl se v prvních měsících roku 2009 jen částečně opět snižuje

6 Trh vládních dluhopisů ČR v polovině října 2008 v situaci nadměrné nabídky státních dluhopisů na trhu, zejména ze strany zahraničních institucionálních investorů, došlo k rozšíření bid- ask spreadů tvůrců trhu (market makerů) z obvyklých cca 20 bb. až k cca 300 bb. vysoké rozpětí mezi cenami dočasně prakticky ochromilo obchodování na tomto trhu prostřednictvím tvůrců trhu, objem obchodů na sekundárním trhu státních dluhopisů se však nesnížil, obchody nadále probíhaly prostřednictvím odlišného systému obchodování (broker)

7 Nové dodávací facility ČNB ČNB reagovala na zhoršenou situaci na mezibankovním trhu a na trhu českých vládních dluhopisů zavedením dodávacích repo operací akceptace státních dluhopisů jako kolaterálu (vedle krátkodobých pokladničních poukázek), pomohlo zmírnit obavy tržních účastníků z potenciální nelikvidnosti těchto cenných papírů nová facilita využívána zejména ve 4Q2008, v roce 2009 jen sporadicky

8 Averze k riziku vůči střední a východní Evropě averze k riziku vůči regionu střední a východní Evropy se počátkem roku 2009 prudce zvýšila důvodem bylo kromě obecného nárůstu averze k riziku po pádu Lehman Brothers zejména  zhoršení vyhlídek ekonomického vývoje tohoto se západní Evropou značně ekonomicky propojeného regionu v průběhu 2. poloviny roku 2008  závislost některých z těchto ekonomik na externím financování úvěrové expanze a související obavy o dostupnosti externích financí v situaci vysoké averze k riziku  depreciace měn v situaci, kdy v některých ekonomikách existuje vysoké procento úvěrů poskytovaných v cizích měnách, což by navíc v kombinaci s nízkým ekonomickým růstem vedlo k výraznému nárůstu nesplácených úvěrů v těchto ekonomikách

9 Česká republika a region střední a východní Evropy ČR byla touto averzí k riziku též – i když v menší míře – postižena (depreciace kurzu, nárůst rizikové prémie dluhopisů a CDS spreadů) z důvodu nedostatečného rozlišování investorů pomocí fundamentů ČR sice patří k novým členských zemím EU z regionu střední a východní Evropy, není ale již mezinárodními institucemi a řadou globálních investičních bank klasifikována jako rozvíjející se země (emerging market) Světová banka i MMF zařazují ČR (spolu se Slovenskem a Slovinskem) do „advanced countries“ známý index JP Morgan EMBI spread pro emerging markets již od 1.1.2009 ČR nezahrnuje

10 Riziko refinancování (roll-over risk) v ČR minimální ČR je kromě Slovinska jedinou novou členskou zemí EU ze střední a východní Evropy, která je nezávislá na externím financování bankovního sektoru, a to i přes vysoký podíl zahraničního vlastnictví domácích bank kladná čistá externí pozice bank naznačuje, že české banky jsou často čistými věřiteli evropských bankovních skupin, do kterých patří hrubé externí výpůjčky domácích bank jsou ve srovnání s ostatními zeměmi regionu i EU malé

11 Vysoké krytí úvěrů vklady a absence FX úvěrů domácnostem důvodem nezávislosti bankovního sektoru ČR na externím financování je i na evropské poměry vysoký poměr vkladů na úvěrech; to přispívá i k vysoké likviditě bank a jejich relativní nezávislosti na mezibankovních výpůjčkách v ČR nejsou téměř žádné úvěry domácnostem v cizích měnách = nezávislost bank na mezibankovním trhu eur či CHF a dlužníků na měnovém kurzu a úrokových podmínkách v zemi věřitele

12 Mylná interpretace dat BIS jedním z důvodů, proč ČR byla zařazena do skupiny zemí střední a východní Evropy ohrožené rizikem refinancování, byla mylná interpretace dat BIS o konsolidovaných zahraničních pohledávkách (foreign claims) „foreign claims“ v databázi BIS zahrnují nejen přeshraniční (cross-border) pohledávky mezinárodně aktivních bank vůči jednotlivým zemím, ale i celá portfolia lokálních pohledávek dceřiných společností a poboček těchto bank v daných zemích tento indikátor je přirozeně velký v zemích, kde jsou domácí banky ve velké míře vlastněny zahraničními subjekty (de facto všechny nové členské země EU z regionu střední a východní Evropy); v ČR například činil na konci roku 2008 zhruba 175 mld. USD (cca 80 % HDP) média, analytici i mezinárodní instituce mylně použily „foreign claims“ jako indikátor závislosti jednotlivých ekonomik na bankovním financování ze zahraničí

13 Příklad nesprávné interpretace dat BIS, bohužel v reportu IMF GFSR foreign claims v řadě nových členských zemí EU nejsou v relativním vyjádření příliš odlišné od některých dalších zemí EU, liší se však struktura IMF v GFSR April 2009 bohužel opět mylně interpretuje data BIS jako „cross-border funding“ „…many countries use large amounts of cross-border funding, in relation both to their GDP and to the size of their banking system assets“ (IMF GFSR April 2009, box 1.2, str. 12)

14 Data BIS a externí financování ekonomik data BIS o foreign claims neberou v úvahu, z jakých zdrojů jsou financovány úvěry dceřiných společností a poboček mezinárodně aktivních bank v ČR a v některých dalších zemích EU jsou úvěry poskytnuté zahraničně vlastněnými bankami převážně financovány z domácích vkladů používání objemu foreign claims jako indikátoru rizika externího refinancování by pak implikovalo, že by de facto hrozil masivní odliv vkladů od lokálních vkladatelů domácích bank a mateřské banky by musely dodat chybějící prostředky z vlastních zdrojů, což je přinejmenším velmi extrémní a nerealistický předpoklad rozumnější ukazatel (hrubého) externího financování je hrubý (přeshraniční) dluh ČR u zahraničních bank, který činí jen cca 40 mil. USD (16 % HDP) proti mylné interpretaci dat BIS, velmi hrubému zjednodušení a nedostatečnému rozlišování mezi jednotlivými zeměmi regionu ČNB razantně vystoupila v únoru/březnu 2009 (zveřejněné reakce na články v The Economist, Financial Times, tisková zpráva ČNB); komunikační „kampaň“ byla relativně úspěšná