Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Globální finanční krize a finanční stabilita v ČR Smilovice, 2. prosince 2008 Jan Frait Samostatný odbor ekonomického výzkumu a finanční stability.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Globální finanční krize a finanční stabilita v ČR Smilovice, 2. prosince 2008 Jan Frait Samostatný odbor ekonomického výzkumu a finanční stability."— Transkript prezentace:

1 Globální finanční krize a finanční stabilita v ČR Smilovice, 2. prosince 2008 Jan Frait Samostatný odbor ekonomického výzkumu a finanční stability

2 Silná výchozí pozice (I) První fáze krize (srpen 2007-září 2008) měla na českou ekonomiku minimální dopady. Český finanční sektor byl na zahraniční krizi velmi dobře připraven:  Domácí finanční instituce měly nízké expozice vůči toxickým „americkým“ aktivům.  Lokální bankovní sektor má dobrou bilanční likviditu – čtvrtina aktiv má vysoce likvidní charakter.  Banky neposkytovaly ve významné míře úvěry na bydlení v cizích měnách a nejsou tak závislé na funkčnosti zahraničních trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika (problém např. u Maďarska a Polska). 2

3 Silná výchozí pozice (II) Poměr primárních vkladů a klientských úvěrů je v ČR příznivější než ve většině nových a zejména původních zemí EU. Banky tak mají dostatek primárních zdrojů pro poskytování úvěrů a nemusí hledat ve velkém rozsahu zdroje na trhu nebo v zahraničí. 3

4 Silná výchozí pozice (III) 4 Bankovní systém je dobře kapitalizovaný a zůstává nadále ziskový:  kapitálová přiměřenost přesahuje stále 12%,  rentabilita kapitálu měřená výnosem Tier1 kapitálu přesahuje 25 % - v mezinárodním srovnání jde o dosti vysoké číslo.

5 Silná výchozí pozice (IV) 5 Podíl úvěrů v selhání se nadále nachází na velmi nízkých hodnotách, i když v podnikovém sektoru pozvolna roste.

6 Nepřímé dopady ze zahraničí (I) 6 Finanční krize v zahraničí ovlivňuje český finanční sektor nepřímými kanály:  zejména nebankovní část finančního systému byla ovlivněna klesajícími cenami aktiv (obligací a akcií),  klesá rentabilita penzijních fondů a pojišťoven,  snižují se aktiva podílových fondů,  dochází k ochlazení všech segmentů trhu nemovitostí. Finanční systém byl ve druhé fázi krize (září – listopad 2008) zasažen „regionálním“ poklesem důvěry.

7 Nepřímé dopady ze zahraničí (II) 7 Nárůst výnosů 10letých vládních bondů denominovaných v EUR byl v ČR poměrně malý a dochází již k obratu.

8 Nepřímé dopady ze zahraničí (III) 8 Prudký pokles důvěry ve stabilitu bankovních institucí po pádu Lehman Brothers a problémech dalších bank v zahraničí ke konci září 2008 se přenesl i na do té doby nezasažený domácí mezibankovní peněžní trh. Úrokové sazby mezibankovního trhu se vzdálily od měnověpolitické sazby ČNB.

9 Nepřímé dopady ze zahraničí (IV) 9 V říjnu se snížila likvidita na trhu vládních dluhopisů - zaniklo obchodování prostřednictvím market-makerů. Trh státních dluhopisů nicméně funguje jiným způsobem (obchoduje se přes brokery) a objem obchodů se příliš nezměnil.

10 Nepřímé dopady ze zahraničí (V) 10 Na snížení tržní likvidity reaguje ČNB standardními měnovými opatřeními:  v říjnu zavedla nástroj na dodávání likvidity bankám, v listopadu byla rozšířena splatnost až na 3 měsíce,  možnost použít vládní dluhopisy jako kolaterál zvyšuje potenciální likviditu trhu vládních dluhopisů. Poslední snížení měnověpolitické sazby se částečně promítlo i do sazeb peněžního trhu.

11 Rizika pro další období (I) 11 Finanční krize vstoupila do 3. fáze, resp. se transformovala do krize poptávky s potenciálním zpětným negativním dopadem do finančního sektoru. Česká ekonomika nezůstane izolována, pokud se krize prohloubí a prodlouží. Hlavními riziky jsou:  riziko makroekonomické nákazy,  riziko regionální nákazy,  riziko dalšího poklesu důvěry ve stabilitu zahraničních bank. Primárním zdrojem těchto rizik je vzájemně se posilující kombinace prudkého zpomalení světové ekonomické aktivity a zamrznutí úvěrových trhů.

12 Rizika pro další období (II) 12 OECD i IMF prognózují pro vyspělé země na rok 2009 propad HDP. Prognózy jsou průběžně přehodnocovány směrem dolů.

13 Rizika pro další období (III) 13 V zahraničí stále dochází ke zpřísňování úvěrových podmínek. Pramen: OECD Čisté procento bank v USA a v Eurozóně, u nichž dochází k přitvrzování úvěrových podmínek pro malé a velké firmy

14 Rizika pro další období (IV) 14 Úrokové spready podnikových obligací v USA a Eurozóně dokumentují přísnost úvěrových podmínek i míru nejistoty ohledně úvěrového rizika. Pramen: OECD Rozdíl mezi úrokovými sazbami z podnikových obligací a vládních obligací (v %)

15 Rizika pro další období (V) 15 MMF v říjnu navýšil odhad rozsahu ztrát z amerických úvěrů a s nimi spojených aktiv na mld. USD (na americké a evropské banky z toho připadá až 820 mld. USD).  425 mld. USD dosáhnou ztráty z úvěrů (subprime hypotéky, prime hypotéky, úvěry na komerční nemovitosti a firemních úvěry),  980 mld. USD pak dosáhnou ztráty z cenných papírů. Do října 2008 vykázaly americké a evropské banky souhrnnou ztrátu kolem 600 mld. USD.  Oproti tomu byl akcionáři navýšen kapitál kolem 430 mld. USD.  V průběhu září a října se pak vlády zavázaly poskytnout až 550 mld. USD nového kapitálu.

16 Rizika pro další období (VI) 16 Domácí banky rovněž přehodnocují rizika a reagují na zhoršené vyhlídky. Dochází ke zpřísňování úvěrových podmínek a dostupnost úvěrů již není tak snadná:  globální ochlazení trhu nemovitostí se promítlo do výrazného zpřísnění úvěrování developerů komerčních a rezidenčních nemovitostí,  docházelo k nárůstu úrokových sazeb z hypotečních úvěrů i přes pokles měnověpolitických sazeb,  očekávání snížené ekonomické aktivity se již promítá i do úvěrování podnikového sektoru zejména v necenových složkách úvěrů.

17 Rizika pro další období (VIIa) 17 K výraznému poklesu meziročního tempa růstu nových úvěrů došlo u úvěrů na bydlení. Úvěry podnikům až do října 2008 rostly poměrně rychle.

18 Rizika pro další období (VIIb) 18 K výraznému poklesu meziročního tempa růstu nových úvěrů došlo u úvěrů na bydlení. Úvěry podnikům až do října 2008 rostly poměrně rychle.

19 Rizika pro další období (VIIIa) 19 Úrokové sazby prozatím vzrostly pouze mírně.

20 Rizika pro další období (VIIIb) 20 Úrokové sazby z úvěrů podnikům zatím stále po úrovní z poloviny roku 2008.

21 Rizika pro další období (IX) 21 V podnikovém sektoru dochází k nárůstu míry defaultu a následně se zvýší podíl úvěrů v selhání. Odhadovaný nárůst míry defaultu v roce 2009 k 7 % není dramatický. Při výrazném prohloubení recese v Eurozóně by míra defaultu mohla vzrůst až k rizikovým 10 %.

22 Rizika pro další období (IX) 22 Zátěžové testy analyzující schopnost českého bankovního sektoru ustát výrazné šoky nadále indikují vysokou míru odolnosti. Nicméně v situaci, kdy v globálním bankovním systému existuje vysoká míra vzájemné nedůvěry, by pak zprávy i o relativně malých problémech konkrétních bank mohly mít nemalé dopady. ČNB bude nadále podrobně monitorovat vývoj v domácím finančním sektoru a připravovat nástroje pro řešení případných nepřímých dopadů nepříznivého vývoje v zahraničí.

23 Informace ČNB o finanční stabilitě Kontakt na Referát finanční stability ČNB:


Stáhnout ppt "Globální finanční krize a finanční stabilita v ČR Smilovice, 2. prosince 2008 Jan Frait Samostatný odbor ekonomického výzkumu a finanční stability."

Podobné prezentace


Reklamy Google