Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

5. století př.nl. Demokritos  Filosofická teze o konečné dělitelnosti látek.  Nejmenší nedělitelnou částicí je atom.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "5. století př.nl. Demokritos  Filosofická teze o konečné dělitelnosti látek.  Nejmenší nedělitelnou částicí je atom."— Transkript prezentace:

1

2 5. století př.nl. Demokritos  Filosofická teze o konečné dělitelnosti látek.  Nejmenší nedělitelnou částicí je atom.

3 První dekáda 19. stol. John Dalton  Daltonova atomová teorie  Látky se skládají z malých částic zvaných atomy. Atomy nelze vytvořit, zničit ani rozdělit.  Atomy jednoho prvku jsou stejné (mají stejnou hmotnost i vlastnosti).  Atomy různých prvků mají rozdílné vlastnosti a různou hmotnost.  Atomy se slučují na molekuly v poměrech malých celých čísel.

4 1897 Joseph John Thomson  Při studiu katodového záření objevuje elektron  atom přestává být považován za nejmenší částici hmoty. Podrobněji

5 Thomsonův model atomu „pudinkový“. Elektrony jsou rovnoměrně rozložené v atomu společně s kladným nábojem, takže výsledný náboj je 0.

6

7 Niels Bohr  1913 Navrhuje nový model atomu.  Energie musí být kvantována a elektrony mohou obíhat jádro pouze v energeticky dovolených drahách.  K přechodu mezi hladinami musí elektron přijmout/vyzářit příslušné množství E.  Pomohl vysvětlit doposud neznámé chování některých atomových spekter.

8 Kvantově mechanický model  Využívá poznatků kvantové mechaniky.  Schrődingerova vlnová rovnice  Elektron se nepopisuje jako hmotný bod, ale pomocí vlnové funkce (pravděpodobnost výskytu) (podrobněji v dalších přednáškách).  Heisenbergovy relace neurčitosti  Podrobněji v dalších přednáškách.  Zavedení pojmu orbital  Oblast s největší pravděpodobností výskytu elektronu v obalu.

9 Kvantově mechanický model  Kvantová čísla  Hlavní  Vedlejší  Magnetické  Spinové

10 Kvantově mechanický model  Hlavní kvantové číslo elektronu  Popisuje energii elektronu v obalu.  Lze srovnat se vzdáleností elektronu od jádra  n = 1,2,3…  pro chemiky n = K,L,M…

11 Kvantově mechanický model  Vedlejší kvantové číslo elektronu  Popisuje velikost momentu hybnosti.  Lze srovnat s tvarem orbitalu.  l=0,1,2…n-1  Pro chemiky l=s,p,d… Podrobněji

12 Kvantově mechanický model  Magnetické kvantové číslo elektronu  Popisuje složku momentu hybnosti.  Lze srovnat s prostorovou orientací orbitalu v magnetickém poli.  m = -l,-l+1…0…l-1,l (-l≤m≤l)

13 S  L=0 M=0 P -1  L=1 M=-1 D 1  L=2 M=1 F -2  L=3 M=-2

14 Kvantově mechanický model  Spinové kvantové číslo elektronu  Popisuje projekci spinu do osy.  Spin je vnitřní moment hybnosti a nabývá hodnot 0, 1/2, 1, 3/2 …  Elektrony mají hodnotu spinu s = ±½

15 Wolfgang Pauli  1925 Formuluje vylučovací princip. Bylo mu 25 let.  Žádné 2 nerozlišitelné fermiony nemohou být současně ve stejném kvantovém stavu (nemohou mít shodná všechna kvantová čísla).  Fermiony jsou částice, které se řídí Pauliho vylučovacím principem.  Mají poločíselný spin (proton, elektron, neutron..)  Bosony se jím neřídí.  Mají celočíselný spin (foton, boson W,α částice…)

16 Výstavbový princip  Orbitaly s nižší energií se zaplňují dřív než orbitaly s vyšší energií.  Orbitaly s nižším součtem n+l se zaplňují dřív.  Pokud je součet shodný, přednost má ten s nižším n.  1s,2s,2p,3s,3p,4s,3d,4p,5s,4d,5p,6s,4f…

17

18

19 Hmotnosti  Molární hmotnost  SI jednotka kg/mol, ale lépe se pamatuje g/mol.  Číselně je totiž totožná s relativní atomovou hmotností.  Například A r ( 1 H) = 1,00797  M m ( 1 H) = 1,00797 g/mol

20

21

22

23 Stabilita

24 Dmitrij I. Mendělejev  1869 – Seřadil prvky podle hmotnosti.  Nové poznatky  úprava tabulky  Prvky ve skupinách (sloupce) = stejný počet valenčních elektronů, podobné chemické vlastnosti.  Prvky v periodách (řádky) = stejné n  Z levého dolního do pravého horního roste elektronegativita. Podrobněji

25 Rozdílnosti ve skupinách  Pravidlo podobných vlastností ve skupinách neplatí vždy.  Ve skupinách mohou být i velmi významné fyzikální rozdíly. Jeden z nich ovlivňuje život na celé zemi. Podrobněji

26 Prvky se mohou slučovat do molekul  Důvodem je minimalizace potenciální energie mezi atomy.  Pokud jsou atomy moc blízko, převládá odpudivá síla nad přitažlivou.  Naopak, když jsou moc daleko, je přitažlivá síla příliš slabá.

27

28

29 Základní typy skupenství  Pevné  Kapalné  Plynné

30 Kinetická energie částic (při biogenních teplotách) je mnohem větší než potenciální energie. Ideální plyn  Dokonale stlačitelný.  Bez vnitřního tření.  Rozměr částic je zanedbatelný.  Částice na sebe působí pouze srážkami, které jsou dokonale pružné (nemění se celková kinetická energie).  Pohyb je zcela neuspořádaný.

31 Odvození na cvičení

32

33 Základní termodynamické děje  Izotermický děj (Boyleův-Mariottův zk.)  Teplota systému je konstantní (ΔT = 0).  Ze stavové rovnice vyplývá:  pV = konst.  Nedochází ke změně vnitřní energie (ΔU = 0).

34 Základní termodynamické děje  Izobarický děj (Gay-Lussacův zk.)  Tlak systému je konstantní (Δp = 0).  Ze stavové rovnice vyplývá:  V/T = konst.

35 Základní termodynamické děje  Izochorický děj (Charlesův zk.)  Objem systému je konstantní (ΔV = 0).  Ze stavové rovnice vyplývá:  p/T = konst.  Systém nemůže vykonávat objemovou práci (ΔW = 0).

36

37 Kinetická energie částic je o málo větší než energie potenciální. Ideální kapalina  Je dokonale nestlačitelná.  Bez vnitřního tření (nulová viskozita).  Bez vlastního tvaru.  Má povrch, který se chová jako elastická fólie (povrchové napětí kapalin).

38 Supratekutost  4 He při teplotě T < 2,17 K přechází do supratekutého stavu (vysvětlení příště).stavu https://www.youtube.com/watch?v=9FudzqfpLLs

39 Kinetická energie částice je menší než potenciální energie. Krystalické látky  Pravidelná struktura  Obecně anizotropní (různé fyzikální vlastnosti v různých směrech). Amorfní látky  Nepravidelná struktura.  Vlastnosti nezávislé na směru.

40 Krystalové soustavy  Existuje 230 prostorových grup.

41 Krystalové soustavy  Při různé teplotě a tlaku může prvek tvořit různou mřížku.

42 Amorfní látky  Lze si je představovat jako kapalinu s vysokou viskozitou (vnitřním třením).  Nemají pevnou teplotu tání (při zahřívání měknou až se rozpustí).  Vosk, asfalt, pryskyřice, polymery, sklo

43 Známe nejen historický vývoj zkoumání podstaty hmoty, ale Víme, jak se liší jednotlivé modely atomů, umíme důkladně popsat a chápeme Bohrův model a víme podstatné informace o kvantově mechanickém modelu. Umíme vysvětlit stavbu elektronového obalu a popsat kvantová čísla.

44 Perfektně se orientujeme v popisu jader, víme co je nukleonové či protonové číslo, umíme vysvětlit pojem stabilita jádra, hmotnostní úbytek (neboli schodek). Víme proč počet neutronů roste rychleji než protonů. Víme, jak Mendělejev sestavil tabulku prvků.

45 Umíme vysvětlit rozdíl mezi ideálním a reálným plynem či kapalinou. Chápeme podstatu jednotlivých skupenství, perfektně se orientujeme v termodynamických dějích v ideálním plynu. Jsme schopni popsat rozdíl mezi krystalickou a amorfní látkou a jaké fyzikální rozdíly z toho plynou.

46

47 1869 objev katodového záření (Hittorf) v upravených Geisslerových trubicích. Ohýbá se v mag. Poli. Má záporný el. Náboj. Co to je? zpět

48 1897 Thomsonův experiment zpět

49 Záporně nabytá částice získá v elektrickém poli potenciální energii E=Q U. zpět

50 Víme, že se proud záření ohýbá po kružnici. zpět

51 Po dosazení za rychlost / umocníme / ÷Q ×m zpět

52 Thomson vypočítal náboj katodového záření rovný kationtu vodíku. Hmotnost částice katodového záření vypočítal přibližně 1000x menší než atomu vodíku. Usuzoval, že se jedná o částici, která se nachází uvnitř atomu. Konec 1. dodatku zpět

53

54 Periodická tabulka prvků  Prvky ve stejné skupině („sloupci“) mají stejný počet valenčních elektronů. Proto většinou vykazují podobné chemické vlastnosti.  Prvky v 18. skupině (vzácné plyny) mají zcela zaplněné všechny orbitaly. Mají nejvyšší ionizační energii a je velmi obtížné je ionizovat a dlouho nebyly známy jejich sloučeniny. Proto se jim říkalo inertní (netečné) prvky. Zpět

55 Ionizační energie prvků Zpět

56 Periodická tabulka prvků  Oproti tomu, prvky z 1. skupiny (alkalické kovy) mají ve valenční vrstvě 1 volný elektron, který je „nadbytečný“ oproti vysoce stabilní elektronové konfiguraci vzácných plynů a mají tendenci lehce se jej zbavovat. Proto je jejich ionizační energie minimální.  Všechny velmi rychle a bouřlivě reagují s vodou (video).video https://www.youtube.com/watch?v=HvVUtpdK7xw Zpět

57 Periodická tabulka prvků  Prvkům ze 17. skupiny (halogeny) chybí 1 elektron do elektronové konfigurace vzácných plynů. Proto se ho snaží získat což se projevuje na jejich vysoké elektronegativitě.  Jejich podobné reakce jsou zdezde https://www.youtube.com/watch?v=u2ogMUDBaf4 Konec 3. dodatku Zpět

58 Všechny prvky z 16. skupiny (chalkogeny) tvoří sloučeniny s vodíkem. Proč tak odlišná teplota u H 2 O? Zpět MolekulaT tání [°C]T varu [°C] H2OH2O 0100 H2SH2S H 2 Se H 2 Te -49-2

59 Vodíková vazba  Je slabší než iontová nebo kovalentní, ale silnější než ostatní vazby.  Silně ovlivňuje teplotu tání a varu  Ke vzniku musí být přítomen vodík navázaný na silně elektronegativním prvku a další prvek s volným elektronovým párem.  Na vodíku vzniká kladný parciální náboj, na který se může navázat elektron z nevazebného elektronového páru. Zpět

60 Konec 4. dodatku

61


Stáhnout ppt "5. století př.nl. Demokritos  Filosofická teze o konečné dělitelnosti látek.  Nejmenší nedělitelnou částicí je atom."

Podobné prezentace


Reklamy Google