Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/518.05.03.02.0002 Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/518.05.03.02.0002 Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou."— Transkript prezentace:

1 Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou republiku STAPRO, s.r.o. Ministerstvo zdravotnictví ČR Školení ve standardu dokumentace

2 Školení ve standardu klinické dokumentace Vztah dokumentace a kódování

3 Metodika kódování MKN-10 a kvalita dokumentace Kvalita dokumentace musí být taková, že je možné správně kódovat na základě dokumentace samotné – bez přímé znalosti pacienta bez pouhých předpokladů o souvislostech (kodér nesmí nic předpokládat!) (zkušenosti s kódery má Nemocnice Nový Jičín)

4 Proč je důležitý standard propouštěcí zprávy pro kvalitu kódování? Propouštěcí zpráva je dokument, kde je možné soustředit hodně kódovaných a vykazovaných údajů. Tyto údaje jsou „konečné“, jsou zapsány se znalostí všech vyšetření a výsledného stavu pacienta ( Obecně ale myslíme zprávu ukončující nějaký klinický případ - nejen hospitalizaci)

5 Metodika kódování MKN-10 a standardy dokumentace Standardizace dokumentace má zásadní význam pro metodiku kódování v těchto směrech: definuje v rámci standardizované struktury dokumentace místa, kde je zdrojový text pro kód definuje požadavky na tento zdrojový text (terminologické, syntaktické...) definuje různé typy dokumentů a definuje různé role pro „diagnózu“ (diagnóza příjmová, pracovní, propouštěcí...hlavní, vedlejší...), přičemž pro každou kombinaci dokument – role diagnózy může být (přinejmenším teoreticky) jiné pravidlo

6 Pravidla pro stanovení hlavní a vedlejší diagnózy Pravidla pro stanovení hlavní a vedlejší diagnózy by měla být shodná pro standardy dokumentace i kódování. Jsou zde však tyto varianty: Jeden stav ve zdrojovém textu dokumentace může být kódován více než jedním kódem Více než jeden stav ve zdrojovém textu může být kódován jedním kódem Některé stavy zaznamenané ve zdrojovém textu nemusí být kódovány Lze připustit, že při kódování dojde k opravě při výběru kódu hlavního stavu (oproti zdravotnické dokumentaci, např. propouštěcí zprávě).

7 Možnosti oprav Pro možnost opravy jsou tři důvody: Pokud kódují profesionální kodéři a dokumentaci uzavírá „nekódující“ lékař, je toto pravidlo nutné, protože, profesionální kodér – na rozdíl od lékaře – zná pravidla pro výběr hlavní diagnózy (u ošetřujícího lékaře se to nepředpokládá) Pokud kóduje lékař, který píše závěrečnou zprávu, bude potřeba opravy méně častá, nicméně je nutné připustit, že např. překladová zpráva je psána ve spěchu a měla by být dána možnost epizodu (případ) kódovat v klidu a správně Také česká „specialita“ – přebírání hlavní diagnózy posledního dokladu 02 pro stanovení hlavní diagnózy celého hospitalizačního případu – by měla vést k tomu, že je možné volit hlavní diagnózu pro tento klíčový doklad s možností volit ji jinak, než je v závěrečné zprávě. To zda má či nemá být kód obsažen (zaznamenán) v dokumentaci, je věcí standardu dokumentace, nikoliv standardu metodiky kódování.

8 Požadavek na standard dokumentace z hlediska kódování MKN-10 Standard propouštěcí zprávy vyžaduje dělení: 1.Základní diagnóza 2.Ostatní diagnózy – „aktivní“ (ve smyslu DRG kriterií) - Komorbidity: stavy, které existovaly při přijetí 3.Ostatní diagnózy – „aktivní“ (ve smyslu DRG kriterií) - Komplikace: stavy, které vznikly v průběhu pobytu 4.Ostatní diagnózy – „neaktivní“ (nesplňují kriteria pro komorbidity a komplikace z hlediska DRG), resp. není spolehlivě prokázána jejich platnost v aktuálním časovém okně

9 Kdo má kódovat? Kódovat mají profesionální kodéři, nikoliv ošetřující lékaři. Měli by mít všechny potřebné podklady v „řízených“ dokumentech (metodiky, číselníky, pravidla, konvence) Lékař (zdravotník) má kódérovi usnadnit práci – „jít mu naproti“ – a vést dokumentaci tak, aby - kodér našel podklady na standardním místě - ve standardní struktuře a terminologii

10 Klinické klasifikace a standard klinické terminologie Klinická klasifikace není normativní pro klinickou terminologii


Stáhnout ppt "Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/518.05.03.02.0002 Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou."

Podobné prezentace


Reklamy Google