Daňový systém Švýcarska JUDr. Pavlína Vondráčková 2012.

Prezentace na téma: "Daňový systém Švýcarska JUDr. Pavlína Vondráčková 2012."— Transkript prezentace:

1 Daňový systém Švýcarska JUDr. Pavlína Vondráčková 2012

2 Daňový systém Švýcarska Švýcarská konfederace či Švýcarské spříseženství, krátce Švýcarsko je federací, jejímiž základními stupni jsou spolek neboli federace, 26 kantonů, a obce. Švýcarsko má 7,92 mil. obyvatel, z toho je 1/5 cizinců. Je členem Rady Evropy, OSN, EFTA, OECD a WTO a součástí schengenského prostoru. Jednání o vstupu do EU občané v referendu odmítli, Švýcarsko je tak (vedle Lichtenštejnska) jediným nečlenským státem ve střední Evropě. Švýcarsko má čtyři úřední jazyky: němčinu, francouzštinu, italštinu a rétorománštinu. Rozšířeným pracovním jazykem je rovněž angličtina. Struktura Švýcarska vedla k tomu, že se historicky vyvinul velký počet různých daňových povinností a jednotlivé druhy daní se vzájemně překrývají. Vedle spolku vydává daňové zákony i všech 26 kantonů. Obce zpravidla ukládají své daně ve formě přirážek ke kantonálním daním.

3 Daňový systém Švýcarska Švýcaři mají jednu z nejvyšších životní úrovní na světě - měsíční mzda průměrného svobodného obyvatele této alpské země činí 3 700 euro, což je nejvíce ze všech členských zemí OECD. Curych, Ženeva a Bern jsou zároveň městy s nejvyššími čistými příjmy na světě.

4 Daňová soustava Švýcarska Spolek – příjmy nejvíce z nepřímých daní, tj. z DPH, daně z pohonných hmot a cel. Kantony a obce – 90 % z jejich daňových příjmů tvoří příjmy jak FO, tak PO a z majetkových daní. Druhy daní, které je oprávněn vybírat spolek, jsou výslovně uvedeny v ústavě. Kantony mohou ukládat veškeré daně, které nepatří do kompetence spolku. Obce, jako veřejnosprávní korporace kantonů, disponují odvozenou daňovou suverenitou a mohou ukládat jen daně, které jim jsou přiděleny kantonálním právem. Z čl. 49 spolkové ústavy vyplývá, že spolková legislativa (ústava, zákony a vyhlášky) je nadřazena legislativě kantonální a komunální (má přednost i před kantonálními ústavami). Daňové zákony vydané kantony nebo obcemi nesmí být v rozporu se spolkovými zákony a smlouvami o zamezení dvojího zdanění.

5 Daňová soustava Švýcarska Harmonizaci kantonálního a municipálního zdanění příjmů zajišťuje nařízení Spolkové rady ze dne 14.12.1990 o daňové harmonizaci kantonů. Nařízení stanoví jednotná pravidla pro vymezení předmětu daně, standardizuje odpočty a slevy na daních – nezasahuje však do kantonální suverenity ve věci stanovení sazby daní. Přes tato opatření existují v jednotlivých kantonech výrazné rozdíly (např. v kantonu Schwyz není vybírána dědická daň, v ostatních kantonech ano). Rozdílné jsou i daňové sazby u přímých daní, počet daňových pásem a velikost odpočtů. Mezi kantony existují rozdíly ve výši daňového zatížení. Daňový systém je složitý, ale na druhou stranu je daňové zatížení z hlediska průměru OECD nízké. Švýcarsko bývá nazýváno daňovým rájem, využívaným řadou společností v rámci mezinárodního daňového plánování (některé kantony neuvalují daň z příjmů na určité druhy společností). Pro společnost je tak velmi důležitá volba sídla. Mezi kantony a obcemi dochází ke konkurenci.

6 Spolkové daně Daňová suverenita spolku je zakotvena v ústavě Zavedení nových daní vyžaduje referendum Spolek může ukládat daně v těchto oblastech: - poplatky za nákladní dopravu - dálniční poplatky - přímé spolkové daně (daň z příjmů FO, PO a daň z kapitálu a rezerv PO) - DPH na dodávky zboží, služeb a dovozy - spotřební daně - kolkovné na cenné papíry a jiné listiny obchodního styku - daň z kapitálových zisků - cla a jiné poplatky plynoucí ze zboží přecházejícího přes hranice

7 Spolkové daně - daň z příjmů FO - daň z příjmů PO - příspěvky na sociální zabezpečení - daň z kapitálových zisků - daň z přidané hodnoty - kolkovné - selektivní daně ze spotřeby - cla - daň z nenastoupení vojenské služby

8 Spolkové daně Daň z příjmů FO - daňový rezident – neomezená daňová povinnost FO, jež má bydliště na území Švýcarska nebo zde minimálně 30 dní pobývá a zároveň vykonává výdělečnou činnost nebo FO, která není ve Švýcarsku výdělečně činná, ale zdržuje se zde déle než 90 dní (tzv. dočasný pobyt) - daňový nerezident – zdaňuje příjmy ze zdrojů na území Švýcarska FO s bydlištěm v zahraničí

9 Spolkové daně Daň z příjmů FO předmět daně – celkový čistý příjem snížený o sociální odvody. Příjmem se rozumí veškerý příjem, zejména příjem ze samostatné a závislé výdělečné činnosti, náhradní příjem, výnosy z movitého i nemovitého majetku a z ostatních zdrojů. Předmětem daně je též vlastní bydlení poplatníka (oceňuje se způsobem stanoveným příslušným FÚ). Příjem manželů se povinně sčítá a je daňově zvýhodněn. daňová sazba – progresivní – maximální sazba je omezena ústavou na 11,5 % ze základu daně příklady sazeb: (příjem ve výši 100.000 CHF ročně se zdaňuje 4 % sazbou, resp. u manželského páru 3 % sazbou, při příjmu 200.000 CHF ročně se použije daňová sazba 8 %, u manželského páru 7,5 %)

10 Spolkové daně Daň z příjmů PO daňový rezident – PO se sídlem nebo místem skutečného vedení na území Švýcarska. Švýcarské obchodní právo zná mnoho druhů PO, ale daň z příjmů PO se vztahuje na následující typy PO: - akciovou společnost - společnost s ručením omezeným - družstvo - sdružení - nadace Komanditní společnost nemá právní subjektivitu (zisk zdaňují společníci formou daně z příjmů FO) daňový nerezident – PO nemající sídlo ani místo skutečného vedení ve Švýcarsku + zahraniční obchodní společnosti a sdružení bez právní subjektivity

11 Spolkové daně Daň z příjmů PO předmět daně – čistý zisk (daně tvoří odčitatelnou položku – jsou nákladem), ztrátu lze uplatnit za 7 předcházejících zdaň. období sazba daně - lineární – 8,5 % příjem PO dále podléhá kantonálním daním, jež mají progresivní sazbu. Výsledné daňové zatížení proto výrazným způsobem navyšují. splatnost daně – s jednoročním odstupem. Vyměření daně probíhá během zdaňovacího období.

12 Spolkové daně Příspěvky na sociální zabezpečení SubsystémZaměstnanecZaměstnavatel Starobní a pozůstalostní pojištění 4,2 % Invalidní pojištění0,7 % Vojenská kompenzace0,15 % Pojištění proti nezaměstnanosti 1,0 % Penzijní spoření5 % Úrazové pojištění1,5 %0 % Zdravotní pojištění150 – 300 CHF/měsíc0 Rodinné přídavky02 %

13 Spolkové daně Daň z kapitálových zisků majetková, přímá daň, upravená ve spolkovém zákoně o dani z kapitálových zisků předmětem daně – dividendy, úroky z bankovních úvěrů, výhry v loterii a pojistná plnění, výnosy z movitého kapitálového majetku. Daň nezatěžuje soukromé půjčky (např. mezi společnostmi navzájem). plátce daně – osoba, která příjem vyplácí. Plátce daně se musí nahlásit u švýcarské daňové správy a odvést srážkovou daň, o kterou snižuje plnění vyplacené adresátovi. sazba daně – 35 % u kapitálových výnosů (např. z dividend a úroků z úvěrů), 8 % z životního pojištění, 15 % z důchodů.

14 Spolkové daně Daň z kapitálových zisků Daň z kapitálových zisků podléhá refundaci. Při splnění určitých podmínek mohou rezidenti dostat celou daň zpět (vyplní-li řádně daňové přiznání). FO uplatňují nárok na daňovou refundaci u kantonu, ve kterém mají bydliště (zpravidla je snížena kantonální nebo obecní daň o refundovanou částku). PO uplatňují refundaci daně přímo u švýcarské daňové správy, od které obdrží příslušnou částku vrácené daně. Nerezidentům je daň refundována za podmínek stanovených ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění (nebývá však navrácena v plné výši). Nárok na refundaci je možné uplatnit po uplynutí kalendářního roku, ve kterém je daň splatná, nejpozději do 3 let po splatnosti daně.

15 Spolkové daně Daň z přidané hodnoty je vybírána pouze na federální úrovni, byla zavedena v roce 1994 po referendu (po třech neúspěšných pokusech) pro zboží a služby, které přecházejí přes hranici, platí princip určení, tzn. že daň má být určena dle sazby daně platné v zemi spotřeby. plátce - osoba uskutečňující podnikatelskou nebo odbornou činnost, kdy výše zdanitelného obratu dosáhne částky 75 000 CHF ročně. Osobou povinnou k dani je i příjemce zahraničních služeb, pokud jejich celková cena přesáhne 10.000 CHF za rok.

16 Spolkové daně Daň z přidané hodnoty Mezi plátce DPH Švýcarsko neřadí zemědělce, lesní hospodáře a zahradníky u zboží vyrobeného z jejich vlastního podniku. Obdobné postavení mají obchodníci s dobytkem a dalšími produkty, pokud jde o příjmy z prodeje dobytka a příjmy z prodeje mléka. Další výjimkou jsou sportovní neziskové kluby, mají-li roční obrat nižší než 150.000 CHF. předmět daně – dodávky zboží a služeb za úplatu s místem plnění v tuzemsku, vlastní spotřeba a pořízení služeb za úplatu ze zahraničí, dovoz zboží (pokud nejsou od DPH osvobozeny).

17 Spolkové daně Daň z přidané hodnoty sazba daně - základní 8 % - snížená 2,5 % (náleží sem plnění k uspokojení základních potřeb, např. potraviny a nápoje s výjimkou alkohol. nápojů, léky, noviny, časopisy, služby rozhlasového a televizního zařízení). - zvláštní 3,8 % (pro turistické a ubytovací služby)

18 Spolkové daně Kolkovné Kolkovné – tvoří skupinu federálních daní uvalovaných na některé obchodní transakce. Název představuje anachronismus a odvíjí se od doby, kdy byly daně hrazeny kolky. Kolkovné se odvádí při emisi a prodeji CP a při vyplácení pojistných prémií. Podle toho existují tři druhy kolkovného:

19 Spolkové daně Kolkovné Tři druhy kolkovného: kolkovné z emise (zatíženo vydávání akcií tuzemských AS nebo družstev, emise dluhopisů a CP peněžního trhu). Emisí akcií je zejména myšleno zvýšení jmenovité hodnoty akcií navýšením základního kapitálu. Placení kolkovného podléhají i vklady bez navýšení ZK ve formě příspěvků společníků a nabytí obchodních podílů na společnosti. Kolkovné se neplatí z vydaných akcií při založení společnosti nebo navýšení ZK, pokud celková plnění společníků nepřesáhnou 1 mil. CHF. sazba daně: 1 % ze splacené částky u akcií, nejméně však 1 % ze jmenovité hodnoty vydaných akcií, 1,2 ‰ za každý rok doby splatnosti u dluhopisů, 0,6 ‰ u pokladničních poukázek a u tuzemských CP peněžního trhu.

20 Spolkové daně Kolkovné kolkovné při prodeji CP je zatížen úplatný převod vlastnictví k CP (četná osvobození), pokud je jednou ze stran nebo zprostředkovatelem obchodník s CP (tím není jen banka, ale i PO, které drží listiny, k nimž se váže povinnost uhradit kolkovné, v hodnotě vyšší než 10 mil. CHF). plátce – obchodník s cennými papíry základ daně: tržní hodnota listiny, která obchodována sazba daně: 1,5 ‰ u listin vydaných tuzemcem a 3 ‰ u listin vydaných cizozemcem.

21 Spolkové daně Kolkovné kolkovné z pojistných prémií podléhají např. výplaty prémií z povinného ručení, životního pojištění, pojištění proti havárii a určitých druhů pojištění majetku. Úhrady od zdravotních pojišťoven dani nepodléhají. sazba daně: 2,5 % z životního pojištění, 5 % u ostatních druhů vypláceného pojistného plnění. Kolkovné je upraveno zákonem o kolkovném platným i v Lichtenštejnsku.

22 Spolkové daně Selektivní daně ze spotřeby daň z tabáku daň z piva daň z lihovin daň z minerálních olejů daň z automobilů

23 Spolkové daně Selektivní daně ze spotřeby daň z tabáku plátce: výrobce tabákových výrobků u produktů vyrobených v tuzemsku, jinak celní deklarant předmět: tabákové výrobky, i cigaretový papír, vyrobený v tuzemsku i dovezený sazba: u cigaret – 9,923 Rappen za kus + 25 % maloobchodní ceny. Minimální daň z 1 ks cigarety činí nejméně 17,298 Rappen; u cig. papíru 1,5 Rappen. (1 CHF se dělí na 100 Rappen)

24 Spolkové daně Selektivní daně ze spotřeby daň z piva plátce: tuzemští výrobci a dovozci piva sazba: dle kategorie piva lehké pivo – 16,88 CHF/hektolitr normální pivo – 25,32 CHF/hektolitr speciální pivo - 25,32 CHF/hektolitr silné pivo – 33,76 CHF/hektolitr

25 Spolkové daně Selektivní daně ze spotřeby daň z lihovin - výrobky obsahující alkohol, které neslouží ke konzumaci, nepodléhají od 01.02.1997 žádnému finančnímu zatížení. - daň - 29 CHF/litr 100% alkoholu. Směs speciální pálenky a sladkých nápojů, tzv. Alcopop je od roku 2004 zdaněn sazbou zvýšenou o 300 % (z důvodů ochrany mládeže před alkoholismem)

26 Spolkové daně Selektivní daně ze spotřeby daň z minerálních olejů plátce: těžaři, výrobci a dovozci zdanitelných produktů předmět daně: ropa, zemní plyn, jiné minerální oleje a pohonné hmoty sazba daně: rozdílná u benzinu – 431,2 CHF/1000 l u zemního plynu – 184,9 CHF/1000 l ½ výnosu daně z minerálních olejů jde na výdaje spojené se silniční dopravou (výstavbu a obnovu dálnic apod.)

27 Spolkové daně Selektivní daně ze spotřeby daň z automobilů předmět daně: osobní automobily a vozidla pro přepravu zboží osvobození: elektromobily a nákladní automobily sazba daně: 4 % z ceny vozidla Spolková rada může za určitých podmínek sazbu daně zvýšit nebo snížit

28 Spolkové daně Clo Clo dle článku 133 ústavy clo vybírá výlučně spolek. vybírají se dovozní a vývozní cla. Clo se promítá v ceně výrobku a uvalením vyššího cla je možné ovlivňovat spotřebu určitého produktu. Celní právo Švýcarska je velmi ovlivněno mezinárodními právními předpisy, neboť Švýcarsko je členem několika obchodní dohod týkajících se cla a obchodu (GATT, WTO, ESVO) Švýcarsko uzavřelo řadu bilaterárních dohod s Evropskou unií obsahujících četné ústupky v celní oblasti.

29 Spolkové daně Daň z nenastoupení vojenské služby Daň z nenastoupení vojenské služby Všichni švýcarští občané mužského pohlaví mají branou povinnost (vyjma invalidů). Mohou ji vykonávat jako vojáci v armádě nebo formou náhradní vojenské služby. Pokud zcela nebo z části nedostojí branné povinnosti, musí každoročně platit daň z nenastoupení vojenské služby. Sazba činí 3 % ze zdanitelného příjmu a platí se do 30. roku věku. Výše daně je sice určena spolkem, ale příslušný k jejímu výběru jsou jednotlivé kantony.

30 Daně kantonů a obcí Každý z 26 kantonů vydává své daňové zákony. Kantony mají právo uvalovat veškeré daně, které výlučně nevydává spolek. Obce mohou ukládat jen takové daně, ke kterým mají zmocnění příslušného kantonu (tzv. delegovaná daňová suverenita). Obce často pouze vybírají přirážky ke kantonálním daním nebo dostávají určitou část z vybraných daní od kantonu. Obecní daně bývají v některých kantonech zakotveny v kantonálních zákonech, jinde vydávají obce vlastní daňová nařízení.

31 Kantonální daně Majetkové a příjmové daně Spotřební a jiné daně Daně z příjmů a majetkuDaň ze psů Daň z hlavy nebo z domácnostiDaň z motorového vozidla Daň ze zisku a z kapitálu PODaň ze zábavních podniků Daň dědická a darovacíKantonální kolkovné Daň z výherDaň z vodních elektráren Daň z převodu pozemkůOstatní Domovní daň Církevní daň

32 Kantonální daně Daň z příjmů - harmonizace přímých daní kantonů a obcí provedena spolkovým zákonem (účinnost k 01.01.1993), jednotlivá ustanovení musela být provedena do 01.01.2001. - ve všech kantonech je zaveden systém progresivního zdanění – od 5 % do 25 % (výjimka kanton Obwalden, kde platí rovná daň) - pro cizince, jež nemají na území Švýcarska trvalý pobyt, platí jednotná právní úprava – příjem je zdaněn přímo u zdroje ve zvláštním daňovém řízení. - systém rodinného zdanění (příjmy manželů, popř. i dětí se zdaňují dohromady)

33 Kantonální daně daň z hlavy, resp. z domácností určena fixní částkou (poměrně nízkou – 24 CHF), hradí ji zletilé a ekonomicky činné osoby je vybírána spolu s daní z příjmů církevní daň platí fyzické osoby – členové jedné ze tří největších církví ve Švýcarsku (protestanti, starokatolíci a římští katolíci) i právnické osoby sídlící na území daného kantonu

34 Kantonální daně Příklad zdanění svobodné, bezdětné osoby hrubý příjem 50.000 CHF příspěvek na soc. zab. - 9.900 CHF zdanitelný příjem 40.100 CHF kantonální daň z příjmů - 1.506 CHF obecní daň z příjmů - 1.792 CHF církevní daň - 166 CHF daň z hlavy - 24 CHF čistý příjem 36.612 CHF

35 Kantonální daně Majetkové daně platí se ročně dohromady s daní z příjmů FO na jednom daňovém přiznání. Zdaňuje se celý majetek (např. automobil, CP, pohledávky u banky, důchodové pojištění apod.) Majetek je do určité výše osvobozený a nad určitou výši platí progresivní sazba daně. Sazba nepřevyšuje 1 %. Daň ze zisku a daň z kapitálu poplatník: právnické osoby sazba daně ze zisku: se pohybuje dle kantonu od 8 do 17 % a sazba daně z kapitálu: od 0,08 do 0,25 %. Pro PO je důležité zvolit si své sídlo v daňově výhodné obci a kantonu.

36 Kantonální daně Daň dědická ukládají jí všechny kantony s výjimkou kantonu Schwyz a Lucern. Sazba se řídí dle stupně příbuzenství mezi zůstavitelem a dědicem a má progresivní charakter. Většina kantonů zná úplné osvobození od daně v případě, kdy je dědicem přímý potomek nebo manžel/manželka zůstavitele. Daň z výher předmětem jsou výhry v loteriích, sázky na fotbalová utkání, koňské dostihy apod. Vybírají ji všechny kantony. Výhry v kasinech jsou osvobozené od daně. Daň z převodu pozemků odpovídá české dani z převodu nemovitostí. Daňová sazba je většinou progresivní. Vybírají ji všechny kantony od FO. PO platí tuto daň jen v některých kantonech (jako integrální část daně ze zisku).

37 Kantonální daně Daň z nemovitostí uzákoněna cca v polovině kantonů, předmětem je tržní hodnota nemovitosti, daň. sazba činí od 0,3 do 3 ‰ z rozhodné ceny. Obce se zpravidla podílejí na jejím výtěžku. Živnostenská daň vybírá pouze kanton Ženeva. ŽD podléhají FO a PO, které vykonávají samostatnou činnost nebo vedou vlastní průmyslové a jiné podniky. Osvobozeny jsou podniky zaměřené na zemědělskou činnost. Daň se vypočítává pomocí několika koeficientů, které závisí na ročním obratu, počtu zaměstnanců a dalších ukazatelích.

38 Daňová konkurence mezi kantony jednotlivé kantony mají poměrně značnou daňovou suverenitu zesilující konkurence zejména panuje mezi kantony Obwalden, Nidwalden, Zug, Schwyz sílí požadavky na přijetí pravidel proti nezdravé daňové konkurenci mezi jednotlivými kantony nejvýhodnější jsou kantony v centrálním Švýcarsku cizinci nejvíce využívají statutu rezidentury ve Švýcarsku v oblasti Ženevského jezera a dále v kantonech Graubünden a Ticino. Daň je stanovena na základě 5násobku roční renty nemovitosti, ve které žijí. daňová konkurence má i vliv politický (regionální politici se více orientují na své voliče s cílem odvrátit v případě jejich nespokojenosti stěhování do daňově výhodnější oblasti).

39 Municipální (obecní) daně Majetkové a příjmové daněSpotřební a jiné daně Daně z příjmů a z majetkuDaň ze psů Daň z hlavy nebo z domácnostiDaň ze zábavních podniků Daň ze zisku a z kapitálu POOstatní Daň dědická a darovací Živnostenská daň Daň z výher Daň z převodu pozemků Domovní daň

40 Srovnání efektivity daňového systému ČR a Švýcarska obě země jsou malé (musí umět přilákat investory) Švýcarsko je případ sui generis (k daňové konkurenci dochází i uvnitř státu mezi jednotlivými obcemi a kantony) Švýcarsko není členským státem EU (nevztahují se na něj harmonizační předpisy) den daňové svobody ČR – 13.06.2009 (18.06.2010, 15.06.2011) Švýcarsko – 02.05.2011 z hlediska výhodnosti daňového systému zaujímá ČR 118. místo ze zkoumaných 181 daňových systémů světa, kdežto Švýcarsko zaujímá 19. místo. v ČR platí povinnost 33 daňových plateb, ve Švýcarsku jde o 80 daňových plateb

41 Srovnání efektivity daňového systému ČR a Švýcarska StátCelkové pořadí Počet daňových sazeb Administra- tivní náročnost Celkové daňové zatížení ČR 11833174121 Švýcarsko 19809115 SRN 804968128