Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EVROPSKÁ IDENTITA Obsah: 1. Existuje evropská identita? 2. Evropská identita. 3. Evropská identita jako předstupeň občanství EU 4. Co je úkolem Evropy?

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EVROPSKÁ IDENTITA Obsah: 1. Existuje evropská identita? 2. Evropská identita. 3. Evropská identita jako předstupeň občanství EU 4. Co je úkolem Evropy?"— Transkript prezentace:

1 EVROPSKÁ IDENTITA Obsah: 1. Existuje evropská identita? 2. Evropská identita. 3. Evropská identita jako předstupeň občanství EU 4. Co je úkolem Evropy? 5. Evropská identita jako další slepá střední cesta? 6. Evropská identita a čechoslovakismus. 7. Evropská identita jako vztah my – oni. 8. Podivnost jménem „evropská identita“. 9. Evropská identita a hodnoty. 10. Podpora jazyků v EU posílí evropskou identitu. 11. Zdroje informací. 12. Závěr a dotazy.

2 1. Existuje evropská identita? Zdroj: Prof. PhDr. Lenka Rovná, CSc. Máme pouze jednu identitu, tedy přihlášení se, vztahování se a zaměření na loajalitu a sounáležitost s nějakou entitou či k sobě samému? Mnohdy čteme, že evropská identita tedy loajalita vůči Evropě je v rozporu s naší identitou národní. Tak by evropská identita jakoby bourala koncepci národního státu. Přikláním se k takovému chápání identity, ve které je jedinec vybaven mnoha vrstvami identit, je především sám sebou, jedinečnou lidskou bytostí, cítí však sounáležitost Ke všem horizontům svého bytí a začlenění se do mnohovsrtevnatosti lidského společenství. Václav Havel - cituji: ………

3 Evropská identita, evropanství není pro mne zřeknutí se dalších vrstev identity, je její součástí, je to přihlášení se k hodnotám úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, pluralismu, nepřípustnosti diskriminace, toleranci, spravedlnosti, solidarity. Integrace pokračuje, přelévá se do dalších oblastí, je stále živá. Prohlubuje se integrace ekonomická, politická a nejen to. Vedle nezastupitelné identity národní, která je základem evropské rozmanitosti, se kultivuje i jedna z vrstev osobnostní identity: identita evropská a „homo europeus“. Není vytvářena cíleně ani pomocí přesvědčování, je vlastně „vedlejším produktem“ a nakonec i vizí Evropy.

4 2. Evropská identita. Zdroj: rakouský politolog a historik Anton Pelinka Podle Pelinky je evropská identita postavena na universalismu. Evropská identita v sobě zahrnuje kulturní i geografický rozměr. Geografický rozměr je dán hranicemi. Definována kulturně je oproti tomu (a vždy bude) součástí široké diskuse: řecká filosofie a římské právo, judo-křesťanské dědictví, racionalismus a osvícenství, stejně jako lidská práva; to vše musíme vnímat jako nezbytné prvky naší definice Evropy. Kulturní aspekty toho, co můžeme nazývat evropským, s sebou nesou zvláštní rozpolcenost a nejasnost: evropské hodnoty jsou – alespoň ve svých důsledcích – univerzální.

5 Už z podstaty nemůže být koncept lidských práv pěstován pouze na evropském kontinentě. Osvícenství je otevřené všem. Křesťanství – zvláště v interpretaci římsko-katolické církve – je evangeliem týkajícím se celého světa. Z historického pohledu se evropská identita utvářela na evropském kontinentě, ale myšlenkově na něj vázána není -je postavena na univerzalismu. Nejpříznačnějším rysem Evropy je schopnost poučit se z historie: EU by nevznikla bez společné snahy překonat s stíny nacionalistické a totalitní minulosti. Bez zkušenosti dvou světových válek a holocaustu by evropská integrace nikdy nezačala. Současná Evropa je protikladem teze o neomezené národní suverenitě – vychází z konceptu sdílené suverenity a z historie vyplývá, že bezzudný nacionalismus ji ničí.

6 3. Evropská identita jako předstupeň občanství EU. Zdroj: INTEGRACE Existence evropského občanství vyžaduje mezi jinými tyto předpoklady: existenci evropské identity, hrdost plynoucí ze skutečnosti sdílení evropského občanství (s dalšími lidmi) a ochota přistoupit a podřídit se i vybraným povinnostem plynoucím z evropského občanství. Evropská identita. Jak vlastně evropská identita vzniká? Jedná se o proces a ne o náhlý významný projev uvědomění si svého evropanství. S věkem se každý jednotlivec více či méně dostává za hranice svých doposud známých prostředí – dojíždění do školy, do práce, cesty do zahraničí…

7 Pokaždé, když dochází ke konfrontaci s novým prostředím, kulturou a zvyky, nastupuje automatická reakce hledání zázemí v již poznaných „svých“ prostředích a společnos- tech, se kterými se daná osoba identifikuje. Zároveň může vznikat i pocit sdílení určitých vazeb s novým prostředím. Příklad: Němec a Čech v Americe se přihlásí k evropské identitě – při setkání s Američany budou o sobě říkat, že jsou Čechy/Němci a také Evropany. Postupně s věkem, poznáváním světa kolem nás a roz- šiřováním hranic prostoru, ve kterém se daný jedinec pohybuje, dochází ke vzniku nových identit. Takto získané nové identity však neznamenají konec těch již dříve získaných. Zda je daná identita silná a opravdová lze poznat v otázce solidarity a ochotě pomáhat svým blízkým. V kontextu evropské integrace se evropská solidarita stala

8 jedním z nosných pilířů. Jejím projevem je i ochota bohat- ších členských zemí EU financovat rozvoj v méně roz- vinutých zemích a regionech Unie. Stávající situace po rozšíření EU v r poukazuje na hranice v chápání evropanství a evropské identity mezi různými národy EU. Toho si je vědoma i Evropská komise, která se snaží, aby každý vysokoškolský student měl možnost studovat v jiné zemi EU. V souvislosti s touto diskuzí je třeba upozornit i na to, že se objevují názory, že evropský identita de facto nahrazuje „zastaralou“ identitu národní. To je ovšem špatně !!! Hledání Evropy – evropské občanství. Občanství EU je automaticky poskytnuto občanům členských zemí Unie a je doplňkem občanství členské země.

9 V praxi se však jedná o „polovičaté“ občanství, protože na rozdíl od občanství národního jsou s ním spojena jen práva (účast na volbách do EP, konzulární ochrana, 4 svobody), zatímco o povinnostech občanů EU se prakticky vůbec nemluví. ! Tento polovičatý přístup evropských špiček je dán snahou získat pro evropskou myšlenku řadové občany, kterým je de facto nabízena jakási „jízda zadarmo“ formou poskyto- tování širokých práv. Jednou z povinností by mohla např. být – v souladu s logikou národního občanství – povinnost platit evropské daně. Mezi obyvateli EU a jejími institucemi by se vytvořila funkční a praktická vazba, která by motivovala veřejnost v EU angažovat se v evropském dění – logický zájem o to, co se s jejich daněmi děje.

10 V současné době nereálné… V EU by mělo platit to, co platí na národní úrovni, tj. to, že obyvatelům Prahy nevadí, že část jejich daní je využívána například na politiku zaměstnanosti na Ostravsku nebo v severních Čechách, protože považují tamní občany za „své“. Proto bude ještě dlouho trvat, než budou obyvatelé Evropy hrdí i na občanství evropské, a proto více či méně ochotní přistoupit na to, že s ním budou spojeny další povinnosti.

11 4. Co je úkolem Evropy? Zdroj: Zygmunt Bauman Podle Baumana souvisí nárůst zájmu o definici evropské identity s pokusy definovat novou roli Evropy v globální hře apeloval Václav Havel, tehdejší prezident ČR, na Evropský parlament, aby připravil dokument, který by definoval význam slova „Evropa“ a „evropský“. Navrhl jakousi „Chartu evropské identity“ – jakýsi manifest evropského smyslu bytí v éře globalizace. Havlově výzvě porozuměli jen nemnozí… Mezi pokusy odpovědět na tuto výzvu vyčnívá iniciativa Europa-Union Deutschland, jejíž 41.kongres v Lübecku v říjnu 1995 odsouhlasil „Chartu evropské identity“. Tento dokument Evropu vykresluje jako společenství hodnot

12 tolerance, humanismu a bratrství. Evropané se v minulosti Vůči těmto hodnotám nejednou vážně prohřešili, ale je na- děje, že po trpkých zkušenostech se zuřivým nacionalis- mem, imperialismem a totalismem se Evropa k oněm hodn- tám vrátí a využije je k vybudování mezinárodních vztahů v duchu svobody, práva a demokracie. K tomu autoři dodá- vají: „EVROPA“ znamená také společenství odpovědnosti. Evropa je povinna se o svých zkušenostech a poučení z nich dělit se zbytkem světa. Jejím posláním je aktivně se podílet na řešení světových problémů spoluprací, solida- ritou a jednotou, stejně jako skrze příkladnou ochranu lidských práv a práv menšin.

13 5. Evropská identita jako další slepá třetí cesta? Zdroj: Prezident Václav Klaus (2005) „Neznám žádné empirické důkazy, že kdykoliv v minulosti existovala evropská identita (naopak si myslím, že všichni minulí usilovatelé o něco takového byli dějinami poučení, že to nejde a že to nemá smysl dělat), jsem přesvědčen, že neexistuje ani dnes a myslím, že by byla eventuálně pot- řebná jedině v tom případě, kdyby bylo potřeba Evropu sjednotit, což za potřebné nepovažuji. Současně jsem pře- svědčen o tom, že je identita, pocit identifikování se s tou či onou entitou (jedince přesahující), nezbytným prvkem společenské soudržnosti. Bez ní nemůže žádné lidmi utvo- řené seskupení dlouhodobě existovat a fungovat.

14 Asi proto se eurofilové, kteří jsou v zajetí své postnacionál- ní utopické vize, snaží evropskou identitu vydupat ze země, což je pro mne dalším příkladem úsilí o třetí cesty, které – jak už jsme se v historii tolikrát přesvědčili – nikam neve- dou. Souhlasím s tím, že identita vzniká jako výsledek dlouhé historie a že není produktem laboratorních experimentů, komplikovaných mezinárodních smluv a bruselských semi- nářů. Souhlasím s tím, že dnešními kroky vzniká neřešitel – né dilema, které může poškodit celý evropský projekt, protože „oslabování národních identit a absence jejich smysluplné náhrady“ vytváří stav bez identity, i když se lidé potřebují identifikovat. Vraťme se z třetích cest, podržme si staré, dobré identity a loajality, nevytvářejme nové mýty.“

15 6. Evropská identita není tímtéž, čím byl narychlo vytvořený čechoslovakismus. Zdroj: Otevřený dopis Zdeňka Roučka „Evropská integrace je z globálního hlediska nevyhnutelná. Naše země není Švýcarsko a nikdy si nebudeme moci dělat, cokoli se nám zlíbí. Naše samostatnost nemůže být abso- lutní.Pokud nechceme žít v naprosté izolaci, musíme se přizpůsobovat okolí. Evropská identita existuje, i když je zatím ve stádiu zrodu. Evropa nikdy nebude jednotná a klidná, pokud nás bude spojovat pouze volný trh. Je nezbytné, aby si lidé, kteří nikdy neopustili hranice své rodné země, začali cítit z části jako Evropané.

16 Jinak na sebe jednou budeme zase mířit zbraněmi. Evropská identita není tímtéž, čím byl narychlo vytvořený čechoslovakismus. Evropská identita přichází na svět pomalu a postupně v podobě dalších generací. Mrzí mě, že to, pane prezidente nevidíte… Prosím, važte svá slova dobře, abyste jimi doma ani v zahraničí nepoškozoval zemi, již tolik miluji.“

17 7. Evropská identita jako vztah my – oni. Zdroj: Poznámky ze STUDIE Jiřího Koubka (2006). Je identita vymezována spíše negativně nebo pozitivně? Negativní pojetí – identita jako interakce „my – oni“. Pozitivní pojetí – imanentní identita. Primát negativního vymezení před pozitivním. Evropská integrace – silně obsahové pojetí identity. Jaká jsou rizika negativního vymezení identity? Jak jim čelit a předcházet? Lpění na pozitivním vymezení rizikům nezabrání. Riziko č. 1: Konflikt evropské a národní identity Riziko č. 2: Past anti-amerikanismu

18 Riziko č. 3: Ochlazení vztahů s Ruskem Riziko č. 4: Střet civilizací – studený mír s domnělým „islámským světem“ Dodatek: otázka jazyka, hranic a hodnot

19 8. Podivnost jménem „evropská identita“. Zdroj: Roman Vido, blog RESPEKT cz. Identity jsou dnes všude. Máme krizi identity, hledání iden- tity, identity národní, etnické, sexuální, občanské i umě- lecké. Svou identitu má každý občan a každý počítač. A máme identitu evropskou. Nebo nemáme? IDENTITA je odpovědí na otázku, kým jsme. Znamená tak přiřazení k nějakému celku, nějaké skupině. Třeba k Evropě a Evropanům. Na jedné konferenci, která se týkala problematiky národa a nacionalismu v Evropě, zákonitě přišly na přetřes otázky evropanství a euroobčanství.

20 S tím, jak se Evropa v rovině institucionální stává čím dál víc jedním celkem, vynořuje se potřeba integrace i na rovině „nadstavby“. Z čistě formálních Evropanů se musí stát evropské „my“. Ale jak toho dosáhnout? Jak to vykoumat, aby Španěl, Lotyš nebo Bulhar při otázce „a kdo jste vy?“ odpověděl : no přece Evropan! A co teprve věčně podezíravý a skeptický Čech… Objevují se různé pokusy… Něco krásného, pozitivního, povznášejícího. A především stmelujícího. Ale pozor – stmelujícího, aniž by ono stmelení bylo stmelení proti někomu, vymezením se vůči někomu. Evropan je totiž otevřený, mírumilovný a univerzalistický. Nestaví zdi, ale mosty. Ale lze mít nějakou skupinovou identitu ve vzducho- prázdnu? Aniž by vylučovala skupiny jiné?

21 Já potřebuje ne-já. Potřeba definování „kým jsem“ se objevuje jen v situaci střetnutí se s někým, kým nejsem. Až jinakost mě nutí se vymezit a uvědomit si, kam že to vlastně patřím. Ale i identita jednoho začíná tam, kde končí identita druhého. Evropa může být Evropou jen tehdy, bude-li zde nějaká ne- Evropa. Má-li být Evropa tím, s čím se budeme ztotožňovat nejhlouběji, potřebujeme své ne-my. Je těžké se cítit Evropanem bez konfrontace s jiným. Evropany se více cítí lidé, kteří mnoho cestují a žijí v jiných zemích a i na jiných kontinentech, než lidé, kteří stráví většinu svého života ve své zemi…

22 9. Evropská identita a hodnoty. Zdroj: Petr SAK, Britské listy Bylo by naivní se domnívat, že Evropská unie může vznik- nout a fungovat na základě přenesení politického projektu do praxe. Nosným médiem politiky je sice moc, ale schop- nost moci utvářet a přetvářet sociální skutečnost je ome- zená.Médiem první sféry je moc a právní normy, médiem druhé sféry jsou sociální normy, hodnoty a další jevy sociálního života. Evropská demokracie v současnosti není výrazem subsidiarity a směřování k decentralizaci moci, ale naopak, moc a rozhodování se stále více koncentruje a probíhá v režii politických elit, (demo)kracie – (byro)kracie, moci skryté za oponou… Krize hodnot a krize politická !

23 10. Orban: podpora jazyků v EU posílí evropskou identitu. Zdroj: L. Orban, rumunský komisař pro mnohojazyčnost Politický rozměr mnohojazyčnosti v EU s ohledem na klasické a celoživotní vzdělávání, konkurenceschopnost, zaměstnanost, spravedlnost a bezpečnost. Jazyková rozmanitost není překážkou evropské integraci. Motto EU – „Jednota v rozmanitosti“. Jde o bohatství Evropy, nemůžeme ji chápat jako překážku. Je třeba rozšířit znalost jazyků obyvatel Evropy a posílit mezinárodní spolupráci…

24 11. Zdroje informací. Materiály převzaty z internetu – weby: -www.euroskop.czwww.euroskop.cz -www.euractiv.czwww.euractiv.cz -www.google.czwww.google.cz -a další… Zpracoval: Robert Hrabčík, AJAK Děčín, člen TEAMU EUROPE a člen EH v ČR v březnu 2009.

25 12. Závěr a dotazy. Děkuji za pozornost a žádám Vás o případné dotazy. Tento seminář byl zpracován a realizován v rámci akcí Evropského hnutí v ČR. European Movement in the Czech Republic Evropské hnutí v České republice


Stáhnout ppt "EVROPSKÁ IDENTITA Obsah: 1. Existuje evropská identita? 2. Evropská identita. 3. Evropská identita jako předstupeň občanství EU 4. Co je úkolem Evropy?"

Podobné prezentace


Reklamy Google