NÁZEV ŠKOLY : Základní škola Hostouň, okres Domažlice, příspěvková organizace NÁZEV PROJEKTU: Moderní škola REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2880.

Prezentace na téma: "NÁZEV ŠKOLY : Základní škola Hostouň, okres Domažlice, příspěvková organizace NÁZEV PROJEKTU: Moderní škola REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2880."— Transkript prezentace:

1 NÁZEV ŠKOLY : Základní škola Hostouň, okres Domažlice, příspěvková organizace NÁZEV PROJEKTU: Moderní škola REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2880 ŠABLONA: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT NÁZEV A ČÍSLO MATERIÁLU: VY_32_INOVACE_04_S12-Fy-9 VYTVOŘENO : duben 2012 AUTOR: Zdeňka Špinlerová VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Fyzika SADA: Fyzika pro 9. ročník NÁZEV VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU: Planeta Merkur

2 ANOTACE:ANOTACE: ROČNÍK: 9. DRUH UČEBNÍHO MATERIÁLU: Prezentace STUPEŇ A TYP VZDĚLÁVÁNÍ: Základní vzdělávání – druhý stupeň POMŮCKY: Výtisk testu (snímek 20) CÍL – INOVACE: Podporuje aktivní výklad učiva s využitím interaktivní tabule. METODICKÉ POKYNY: Závěrečný test (snímek 20) je určen pro tisk, žáci si test po vyplnění a opravě založí do sešitu. Materiál je určen k výkladu, k seznámení s planetou Merkur – od historie vzniku jména, základní charakteristiky (vnitřní stavba, povrch, atmosféra), oběžné dráhy až po přehled důležitých objevů a výzkum. OČEKÁVANÝ VÝSTUP: Žák se seznámí s planetou Merkur a bude umět porovnat základní data s naší planetou – Zemí.

3

4 Charakteristika Základnídata Důležitéobjevy

5  patří mezi terestrické nebo též kamenné planety sluneční soustavy  je planeta nejbližší Slunci  je mnohem menší než Země  panují na ní žhavé dny a mrazivé noci, protože nemá atmosféru, které by udržela teplo

6  je nejbližší planetou ke Slunci  je nejmenší planetou ve Sluneční soustav  je planetou s nejstarším povrchem  je planetou s nejvyššími teplotními rozdíly  je planetou, která byla prozkoumána jako poslední MERKUR planeta mnoha extrémů Nedávné znovuzpracování snímků ze sondy Mariner 10. Sonda zmapovala přibližně 45% povrchu, nezmapované části jsou reprezentovány hladkými místy. Autor snímku: NASA Kosmická sonda: Mariner 10

7 Jak Merkur získal své jméno? V antickém Řecku nesl Merkur dvojí označení i přes to, že antičtí astronomové věděli, že se jedná o jedno a totéž těleso. Dvě jména byla důsledkem ranního a večerního objevování se na obloze. Pro ranní hvězdu se vžil název Apollo a pro večerní hvězdu pak jméno Hermés. Bůh Hermés byl zobrazován jako okřídlený boží posel, a je tedy pravděpodobné, že jméno planety s ním bylo spojeno také díky jejímu rychlému pohybu po obloze. Dnešní název planety pochází z římské mytologie, kde Mercurius bylo jméno římského boha obchodu, cestování a šikovných zlodějů, který byl protějškem řeckého boha Herma. Na území dnešního Česka používaly slovanské kmeny ve své mytologii označení Dobropán. Tento snímek byl zachycen sondou MESSENGER v roce 2008 ve vzdálenosti 27 000 km od Merkuru. Autor snímku: NASA Kosmická sonda: MESSENGER

8 Merkur se řadí mezi planety zemského typu, tzv. terestrické planety. Merkur je ve sluneční soustavě těleso s druhou největší hustotou (hned po Zemi) 5430 kg/m 3. Merkur obsahuje nejvyšší procenta železa ze všech planet ve Sluneční soustavě. Poslední výzkumu předpokládají, že má Merkur tekuté jádro. Husté železné jádro Merkuru, relativně větší než u Země, které tvoří většinu objemu planety. Struktura Merkuru Geologové odhadují, že jádro Merkuru zabírá 42% jeho objemu (pro srovnání, u Země je to 17%) Předpokládá se, že jádro má v průměru 1 800 až 1 900 kilometrů. Merkur má pouze relativně tenký křemičitý planetární plášť a kůru. Plášť Merkuru má mocnost 500-700 km a je tvořen zejména silikáty. Kůra Merkuru dosahuje mocnosti 100-300 km.

9 Povrch Merkuru Po fyzické stránce je podobný našemu Měsíci. Povrch planety silně připomíná měsíční krajinu plnou impaktních kráterů, nízkých pohoří a lávových planin. Povrch je pokryt především obrovským množstvím kráterů, vzniklých srážkou s meteority a planetkami nejrůznějších velikostí (tzv. impaktní krátery). Povrch je nejspíše vlivem smršťování planety rozpraskán množstvím útesových zlomů dosahujících výšky několika kilometrů a délky stovek kilometrů. Současně je povrch neustále bombardován fotony i slunečním větrem – proudem nabitých částic směřujících vysokou rychlostí od Slunce.

10 Atmosféra Merkuru Merkur měl nejspíše krátce po zformování atmosféru, která ale rychle zmizela vlivem nízké gravitace planety, vysoké teploty a interakcí molekul se slunečním větrem. Řídká atmosféra Merkuru je tvořena hlavně  molekulárním kyslíkem (42 %)  sodíkem (29 %)  vodíkem (22 %)  heliem (6 %)  vodní párou - stopové množství Merkur má velmi tenkou atmosféru, složenou z atomů vyražených z jeho povrchu slunečním větrem. Protože je povrch Merkura velmi horký, tyto atomy rychle unikají do vesmíru. Merkurova atmosféra je proměnlivá a musí být neustále doplňována. Tlak atmosféry na povrchu je menší než 10 Pa, tedy v pozemských měřítkách ultravysoké vakuum, daleko vyšší tlak má i vakuum v běžné žárovce.

11 Oběžná dráha Merkuru  Vzdálenost od Slunce se mění od 46 milionů km do 70 milionů km.  Jeden oběh kolem Slunce Merkuru zabere 88 dní.  Rotace Merkuru kolem své osy zabere 58.7 dne.  Vlivem pomalé rotace trvá jeden sluneční den na Merkuru 176 pozemských dnů.  Jelikož rotační osa planety je kolmá na rovinu oběžné dráhy, mají všechny body na povrchu Merkuru stejně dlouhý den.  Průměrná rychlost oběhu 47,87 km/s. perihelium afelium  Oběžná dráha Merkuru vykazuje největší výstřednost ze všech planet (projevuje v tom, že v době perihelia je přibližně o 24 miliónů km blíže ke Slunci než v době afelia).

12 Základní data

13 Důležité objevy detail pánve Caloris

14 Při pohledu ze Země dosahuje Merkur takové jasnosti, že je viditelný i pouhým okem, ale jelikož se nevzdaluje od Slunce nikdy dále než na 28,3° je velice těžko pozorovatelný. Nejlepší podmínky tak nastávají při soumraku či úsvitu než vyjde Slunce nad horizont. Pozorování planety pozemskými teleskopy je složité kvůli blízkosti Slunce. Detailnější znalosti přinesla až dvojice sond, která kolem planety prolétla. Pozorování Merkuru

15 Výzkum Sonda Mariner 10 před naložením do kapsle a vypuštěním  Merkur byl poslední zkoumanou terestrickou planetou ve sluneční soustavě i přes to, že se jedná o jednu z blízkých planet.  Donedávna byl zblízka prozkoumán pouze jedinou sondou – americkou sondou Mariner 10.  Mariner 10 proletěl kolem Merkuru celkem 3 krát v letech 1974 - 1975.  Během těchto průletů pořídil a odeslal zpět k Zemi přes 2700 použitelných fotografií, které celkově pokryly 45 % povrchu.  Jedním z obrovských překvapení mise bylo objevení a změření magnetického pole planety, což změnilo pohled na vnitřní stavbu planety.

16 MESSENGER MESSENGER je planetární kosmická sonda NASA k Merkuru, první po 35 letech. Byla vypuštěna v srpnu 2004 a po složité trajektorii se dvěma průlety kolem Venuše a třemi kolem Merkuru byla úspěšně navedena na jeho oběžnou dráhu. Výzkum Sonda MESSENGER byla navedena na oběžnou dráhu Merkuru 18. března 2011, čímž zahájila plánovaný roční výzkumný program.

17 První snímek sondy MESSENGER strany Merkuru, která nebyla spatřena sondou Mariner 10, ze vzdálenosti cca 27 000 Km. Pohled na oblast jižního pólu ukazuje, že planeta nemá téměř žádnou atmosféru Snímek pořízený ze vzdálenosti 5800 km zachycuje oblast blízko rovníku - krátery o průměrech zhruba 300 m i jeden z nejvyšších a nejdelších srázů (útesů) doposud viděný na Merkuru.

18 Pokuste se v následující tabulce porovnat některé základní parametry planety Merkur s naší planetou Zemí. MERKURZEMĚ Rovníkový poloměr Střední vzdálenost od Slunce Doba oběhu kolem Slunce Doba otočení kolem osy 2 440 km 57 910 000 km 88 dní 58 dní 149 600 000 km 365,25 dne 24 h 6 378 km

19 A co nás čeká příště?

20 Pokuste se v následující tabulce porovnat některé základní parametry planety Merkur s naší planetou Zemí. MERKURZEMĚ Rovníkový poloměr Střední vzdálenost od Slunce Doba oběhu kolem Slunce Doba otočení kolem osy

21 1)První encyklopedie vesmíru. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2011, 127 s. Universum (Knižní klub). ISBN 978-80-242-2898-3. 2)Přispěvatelé Wikipedie, Planeta [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012, Datum poslední revize 28. 03. 2012, 19:54 UTC, [citováno 6. 04. 2012] http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Planeta&oldid=8319305 3)Autorský tým, astronomia.zcu.cz, Merkur ]online], ASTRONOMIA: Astronomický server Fakulty pedagogické ZČU v Plzni, c2012 Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41. [citováno 10. 04. 2012] http://astronomia.zcu.cz/planety/merkur/1793-snimky-planety-merkur http://astronomia.zcu.cz/planety/merkur/1793-snimky-planety-merkur 4)Autorský tým, astronomia.zcu.cz, Merkur ]online], ASTRONOMIA: Astronomický server Fakulty pedagogické ZČU v Plzni, c2012, Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41. [citováno 10. 04. 2012] http://astronomia.zcu.cz/planety/merkur/1795-charakteristika http://astronomia.zcu.cz/planety/merkur/1795-charakteristika 5)Zámečník P., Merkur [online], Planets.cz Vesmír na dosah, c2009, [citováno 10. 4. 2012] http://planets.cz/planety/merkur/ http://planets.cz/planety/merkur/ 6)Přispěvatelé Wikipedie, Sluneční soustava [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012, Datum poslední revize 21. 03. 2012, 22:57 UTC, [citováno 9. 04. 2012] http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slune%C4%8Dn%C3%AD_soustava&oldid=8290154 7)Aldebaran.cz, Merkur [online], ALDEBARAN GROUP FOR ASTROPHYSICS, c2012, Datum poslední revize 6. 04. 2012, [citováno 9. 04. 2012] http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/merkur.html http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/merkur.htmlZdroje:

22 8)Autor: Original uploader was Ricnun at en.wikipedia, Soubor:Mercury Mariner10.jpg, [Svobodné licence GNU pro dokumenty], [citováno 10. 4. 2012] http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mercury_Mariner10.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mercury_Mariner10.jpg 9)Přispěvatelé Wikipedie, Atmosféra Merkuru [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2011, Datum poslední revize 17. 01. 2011, 19:47 UTC, [citováno 13. 04. 2012] http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Atmosf%C3%A9ra_Merkuru&oldid=6388191 http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Atmosf%C3%A9ra_Merkuru&oldid=6388191 10)Autorský tým, astronomia.zcu.cz, Merkur ]online], ASTRONOMIA: Astronomický server Fakulty pedagogické ZČU v Plzni, c2012. Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41. [citováno 13. 04. 2012] http://astronomia.zcu.cz/planety/merkur/1789-atmosfera http://astronomia.zcu.cz/planety/merkur/1789-atmosfera 11)Autorský tým, astronomia.zcu.cz, Merkur ]online], ASTRONOMIA: Astronomický server Fakulty pedagogické ZČU v Plzni, c2012 Stránka byla naposledy editována 28. ledna 2010 v 20:38. [citováno 13. 04. 2012] http://astronomia.zcu.cz/planety/merkur/1791-nitro http://astronomia.zcu.cz/planety/merkur/1791-nitro 12)Přispěvatelé Wikipedie, Merkur (planeta) [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012, Datum poslední revize 28. 03. 2012, 19:58 UTC, [citováno 14. 04. 2012] http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Merkur_(planeta)&oldid=8319316 13)Přispěvatelé Wikipedie, MESSENGER [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012, Datum poslední revize 11. 04. 2012, 12:34 UTC, [citováno 14. 04. 2012] http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=MESSENGER&oldid=8313675 14)Přispěvatelé Wikipedie, MESSENGER [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012, Datum poslední revize 27. 03. 2012, 10:12 UTC, [citováno 9. 04. 2012] http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=MESSENGER&oldid=8313675 http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=MESSENGER&oldid=8313675

23 15)Wikipedia contributors, 'Transit of Mercury', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 17 January 2012, 21:02 UTC, [accessed 18 April 2012] http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Transit_of_Mercury&oldid=471928865 16)http://office.microsoft.com/cs-cz/imageshttp://office.microsoft.com/cs-cz/images