David Hnátek A Radka Střihavková

Prezentace na téma: "David Hnátek A Radka Střihavková"— Transkript prezentace:

1 David Hnátek A Radka Střihavková
Mars-Rudá planeta David Hnátek A Radka Střihavková

2 Povrch Na červených oblastech se nacházejí velmi rozličné světlé a tmavé plochy s čistě zelenou barvou. Tmavé plochy nejsou oceány vody, protože se na Marsu nemůže vyskytovat voda v tekutém stavu kvůli nízkému atnosférickému tlaku (-600 Pa). Červená barva je prach a písek bohatý na oxid železitý ,tmavší plochy jsou zpravidla více kamenné a skalnaté.Je vidět , že povrch Marsu je různorodý.Jižní polokoule je hornatá za tím co na severní polokouli jsou obrovské pláně zalité lávou.Je tam nejvyšší hora Sluneční soustavy-Olympus Mons

3 Povrch 2 Nulová výška: Protože Mars nemá oceán a není tedy žádná hladina moře od které by se mohly měřit výšky terénu, byla zavedena nulová výška povrchu. Jsou poměrně časté i záporné hodnoty pro místa pod nulovou výškou. Nultý poledník: Rovník Marsu je dán rotací, ale nultý poledník byl určen podobně jako na Zemi, prohlášením, že určitým konkrétním bodem prochází. Astronomové v 19. století si za tento bod zvolili s poměrně velkou nepřesností kruhový útvar na povrchu.

4 Hora Olynpos Mons a Mars

5 Struktura planety Plášť- je silný okolo až km, je složen z křemičitých hornin a z toho vyplývá, že jeho průměrná hustota je okolo až kg/m3. Jádro-přesné rozměry jádra nejsou známé, protože závisejí na zatím nepřesně zjištěních parametrech . Pokud se budeme držet toho, že je jádro složené z pevných hornin a železa, tak jeho poloměr vychází na km. Pokud by se jednalo o lehčí látky (např. směs síry a železa), potom by jeho maximální průměr byl okolo km.

6 Struktura planety 2 Kůra-. Na základě analýzy geochemických i geofyzikálních dat je také možné stanovit maximální střední mocnost kůry, která je ~100 km. Všechny tyto údaje naznačují, že kůra na Marsu je obecně silnější než kůra na Zemi.

7 Atnosféra Mars má velmi řídkou atmosféru. Tlak na povrchu se pohybuje mezi 600 až 1000 Pa, což je přibližně 100 až 150krát méně než na Zemi. Většinu tvoří oxid uhličitý(95 %), dále obsahuje: dusík(2,7 %), argon(1,6 %), kyslík(0,15 %), vodní páry. Průměrná teplota u povrchu planety je okolo −56 °C. Pro Mars jsou charakteristické velké rozdíly mezi dnem a nocí. Na rovníku se teploty běžně pohybují od −90 do −10 °C, a nad nulu se dostanou jen výjimečně. Naproti tomu teplota povrchové vrstvy půdy může někdy dosáhnout až +30 °C.

8 Měsíce Marsu . Mars má dva měsíce Phobos(strach) a Deimosu(hrůza). Phobos obíhá planetu rychleji než se ona sama otáčí, což způsobuje zpomalování oběhu a snižování vzdálenosti. Odhaduje se, že za 50 000 000 let Phobos do planety narazí. Naproti tomu oběžná dráha Deimosu se prodlužuje. . .

9 Měsíce Phobos a Deimosu

10 Výzkum Marsu Na marsu byly vypuštěny sondy –Mars 4-7,Viking 1-2 ,Mars observer ,Mars 96 ,Mars gobal surveyor ,Mars pathfinder ,Nozomi

11 Sonda

12 Jak vypadá a vypadal MARS

13 Srovnání Země-Mars