Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 Řízení rizik Semikvantitativní hodnocení rizik, riziková pozice subjektu Zpracoval: prof. Ing. František BOŽEK, CSc. Univerzita obrany v Brně Kontakt: tel.: 973 443 170,e-mail: frantisek.bozek@unob.cz

2 Úvod Semikvantitativní hodnocení rizik -tvoří přechod mezi kvantitativní a kvalitativní analýzou; -výstupy spíše subjektivní povahy blížícími se kvalitativnímu hodnocení; -ve srovnání s kvantitativní analýzou se vyznačuje rychlostí, jednoduchostí provedení, nižšími požadavky na vstupní data a menší náročností na potřebné zdroje; -přesnost správnost a spolehlivost výstupů je nižší v porovnání s kvantitativní analýzou; -výstupy prezentovány v jistém intervalu bodových hodnot indexů v matici a mapě rizik.

3 Úvod Semikvantitativní hodnocení rizik -stejně jako kvalitativní analýza je založena na expertním odhadu jak pravděpodobnosti aktivace zdroje nebezpečí, tak následků nežádoucí události -pravděpodobnost a dopady se označují v určitém intervalu bodových hodnot (indexů); -umožňuje poměrně snadno a rychle identifikovat kritická rizika posuzovaných systémů; -lze ji doporučit zvláště pro systémy, pro něž dosud nebyla realizována analýza rizik.

4 Obecná charakteristika semikvantitativní analýzy -nabízí více konzistentní a důkladnější přístup k posuzování a porovnávání rizik, včetně strategie ovládání rizik, ve srovnání s kvalitativním hodnocením; -eliminuje některé nejasnosti a rozporuplnosti, které může produkovat kvalitativní analýza rizik; -vyžaduje, minimálně stejné kvantum vstupních dat jako kvalitativní analýza; -používá obdobné metody sběru dat a analýzy hodnocených aktivit jako kvalitativní analýza, doplněné o další speciální postupy.

5 Obecná charakteristika semikvantitativní analýzy -bývá často zařazována do skupiny kvalitativního hodnocení, což není správné, protože existují významné rozdíly mezi oběma postupy v systematičnosti, struktuře a relativní úrovní objektivity, transparentnosti a reprodukovatelnosti; -vychází z předem stanoveného bodovacího systému, který umožňuje zařazení a vnímání rizik do kategorií, mezi nimiž existuje logická a explicitní hierarchie.

6 Obecná charakteristika semikvantitativní analýzy -oproti kvantitativní analýze může být užita ke zhodnocení většího počtu různých druhů rizik, protože nevyžaduje úplný matematický model; -posouzení rizik pokrývá širší rozsahy pravděpodobnosti a dopadu; -hodnocení širokého spektra rizik systémů; specificky regionálních rizik; -dovoluje srovnání jednotlivých systémů z aspektu rizikových pozic i rizikových pozic jednotlivých suboblastí.

7 Užití semikvantitativní analýzy -chemický, strojírenský, automobilový průmysl, zemědělství, hodnocení rizikovosti projektů, vojenství a začíná se uplatňovat i v jiných oborech; -rankingové metody relativního hodnocení: Dowův index hořlavosti a výbušnosti; Mondův index; Index nebezpečí látky ; Index působení chemických vlivů; Index nebezpečnosti a zranitelnosti aj.

8 Postup semikvantitativní analýzy -základem je označení jednotlivých kategorií úrovně pravděpodobnosti vzniku, dopadu a závažnosti (kombinace pravděpodobnosti a dopadu) nežádoucí události; -ponejvíce numerické vyjádření v předem stanoveném intervalu, hodnot v oboru přirozených čísel N *, méně Re + ; -verbální označení kategorií, označení písmeny; -intervaly označení kategorií se nesmí překrývat, musí být jednoznačně definovány a všechny kategorické podmínky musí být vyčerpány.

9 Popis kategorií pravděpodobnosti aktivace zdroje nebezpečí Kategorie Rozsah pravděpodobnosti (frekvence výskytu události za rok) verbální označení numerické označení označení písmenem nepatrná 1A  10 -5 velmi nízká 2B10 -4 až 10 -5 nízká 3C10 -3 až 10 -4 střední 4D10 -2 až 10 -3 vysoká 5E10 -1 až 10 -2 velmi vysoká 6F 10 -1 až 8  10 -1 téměř jistá7G  8  10 -1 Zdroj (upraveno): Food and Agriculture Organization of United Nations/World Health Organization (FAO/WHO). Risk Characterization of Microbiological Hazards in Food: Guidelines. Microbiological Risk Assessment Series No. 17. Rome: FAO/WHO, 2009, p. 38. ISSN 1726-5274.

10 Popis kategorií frekvence expozice Kategorie Frekvence expozice za rok ve dnech verbální označení numerické označení označení písmenem nepatrný 1A1-2 velmi nízká 2B2-5 nízká 3C5-15 střední 4D15-25 vysoká 5E25-60 velmi vysoká6F  60 Zdroj (upraveno): Food and Agriculture Organization of United Nations/World Health Organization (FAO/WHO). Risk Characterization of Microbiological Hazards in Food: Guidelines. Microbiological Risk Assessment Series No. 17. Rome: FAO/WHO, 2009, p. 38. ISSN 1726-5274.

11 Popis kategorií dopadu nežádoucí události Kategorie Popis dopadu verbální označení numerické označení označení písmenem nepatrný 1Atéměř bez účinku velmi nízký2B cítit se špatně pár dnů bez onemocnění nízký 3Conemocnění s domácí léčbou střední 4Dhospitalizace vysoký 5Echronické následky velmi vysoký6Fsmrt Zdroj (upraveno): Food and Agriculture Organization of United Nations/World Health Organization (FAO/WHO). Risk Characterization of Microbiological Hazards in Food: Guidelines. Microbiological Risk Assessment Series No. 17. Rome: FAO/WHO, 2009, p. 39. ISSN 1726-5274.

12 Úloha semikvantitativní analýzy -Poskytnout managementu objektivnější odhad úrovně posuzovaných rizik v podobě matice a mapy rizik. -Posouzení rizik se závěrem, že úroveň rizika je „Nízká“, musí být vnímáno hodnotitelem a managery rizik v určitém intervalu, aby nedocházelo v procesu hodnocení a ovládání rizik k nedorozuměním, což bývá potenciální slabinou kvalitativní analýzy rizik. Semikvantitativní hodnocení rizika se tomuto problému vyhýbá tím, že připojuje termínu „Nízká“ kvantitativní význam v jistých mezích.

13 Matice rizika semikvantitativní analýzy V buňkách matice rizik je zaznamenána kombinace efektu pravděpodobnosti aktivace zdroje nebezpečí p(  ) a dopadu příslušné nežádoucí události N(  ) a v daném čase  ve shodě se vztahem (1): (1) Akceptací kategorického popisu pravděpodobnosti aktivace zdroje nebezpečí p(  ), popisu dopadu kategorií nežádoucí události N(  ) dle předchozích tabulek a vztahu (1) lze získat matici rizik, kde bodové indexy kategorií rizik R(  )   1; 42 .

14 Matice rizika reflektující numerické označení pravděpodobnosti aktivace zdroje nebezpečí a dopadu nežádoucí události PravděpodobnostDopad nežádoucí události verbální označenínepatrný velmi nízký střednívysoký velmi vysoký numerické označení 123456 nepatrná 1123456 nízká 224681012 velmi nízká 3369121518 střední 44812162024 vysoká 551015202530 velmi vysoká 661218243036 téměř jistá771421283542 Zdroj: vlastní

15 Charakteristika intervalů bodových indexů rizika Interval bodových indexů rizika R(  ) Charakteristika rizika  1; 3  Zanedbatelné. Netřeba implementovat opatření k redukci rizika. Riziko je nutné pouze monitorovat.  4; 7  Marginální. Netřeba implementovat opatření k redukci rizika. K jeho redukci mohou být zavedena opatření organizačního charakteru, která jsou nákladově obvykle nízká. Riziko je nutné pouze monitorovat.  8; 12  Nízké. Netřeba implementovat opatření k redukci rizika. K jeho snížení mohou být zavedena ta opatření, kde Cost-Benefit analýza prokáže nižší náklady ve srovnání s přínosy. Riziko je nutné stále monitorovat.  14; 20  Akceptovatelné. Netřeba implementovat opatření k dalšímu snížení rizika. Doporučuje se navrhnout opatření k redukci rizika a zavést ta z nich, pro něž Cost-Benefit analýzy prokáže nižší náklady ve srovnání s přínosy, případně multikriteriální hodnocení celkovou výhodnost implementace protiopatření. Riziko je nutné permanentně monitorovat.  21; 25  Tolerovatelné. Je nezbytné zavést protiopatření na redukci rizika v termínované době. Aktivitu bez redukce rizika lze provozovat jen tehdy, je-li společensky vysoce významná (chemický průmysl a výroba některých nebezpečných sloučenin). Náklady vynaložené na snížení rizika by měly být přiměřené hodnotě chráněných aktiv. Opět se doporučuje využít Cost-Benefit analýzu, či multikriteriální hodnocení, které umožní posoudit efektivnost přijetí konkrétních protiopatření.  30; 42  Nepřijatelné. Aktivitu je třeba okamžitě přerušit, anebo bezprostředně zavést opatření na akceptovatelnou hodnotu rizika. Zdroj: vlastní

16 Vymezení rizikové pozice systému Matici rizika lze aplikovat též k identifikaci kritických rizik. Představme si, že ve firmě X se nalézá 12 zdrojů rizik R k (  ), kde k   1; 12   k  N * (N * je symbol množiny přirozených čísel), spojených s nakládáním s nebezpečnými sloučeninami, jež lze ve vztahu k hodnocení pravděpodobnosti p k (  ) a dopadu N k (  ) zobrazit v matici rizik. Z takové matice rizik pak v souladu s charakteristikou rizik prezentovanou dříve okamžitě rezultuje kategorie významnosti k-tého rizika. Zároveň lze z matice okamžitě identifikovat neakceptovatelná rizika.

17 Matice rizik vymezující rizikovou pozici systému PravděpodobnostDopad nežádoucí události verbální označení nepatrný velmi nízký střednívysoký velmi vysoký numerické označení 123456 nepatrná 1 nízká 2R 12 R9R9 velmi nízká 3 R6R6 střední 4 R5R5 vysoká 5R 10 ; R 11 R7R7 R2R2 velmi vysoká 6 R3R3 R1R1 téměř jistá7R9R9 R8R8 R4R4 Zdroj: vlastní

18 Mapa rizik vymezující rizikovou pozici systému Grafické stanovení priorit potřeby minimalizace rizik (mapa rizik) p j,i (  ) -pravděpodobnost poškození i-tého aktiva j-tým nebezpečím  N j,i (  ) - škoda způsobená i-tému aktivu j-tým nebezpečím  R 1 - R 12 - riziko uplatnění nebezpečí j   1  12   j  N*  Priority zavedení protiopatření rostou od nebezpečí j = 12 směrem k nebezpečí j=1; Nebezpečí j=1 vyžaduje okamžité ukončení aktivity, resp. prioritní implementaci protiopatření. Zdroj: Božek, F., Urban, R. 2008. Management rizika - Obecná část. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2008, s. 87. ISBN 978-80-7231-259-7.

19 Vymezení rizikové pozice systému v logaritmické stupnici Někteří autoři doporučují pracovat vzhledem k reálným hodnotám pravděpodobnosti aktivace zdroje nebezpečí p(  ) v řádu 10 -a rok -1 a dopadu příslušné nežádoucí události N(  ) v řádu 10 b Kč (a, b  N * ) v logaritmické stupnici takže rovnice (1) nabývá tvaru: (2) takže sumární skóre rizika je vyjádřeno součtem numerického označení jednotlivých kategorií pravděpodobnosti aktivace zdroje nebezpečí p(  ) a dopadu nežádoucí události N(  ).

20 Matice rizik v logaritmické stupnici PravděpodobnostDopad nežádoucí události verbální označení nepatrný velmi nízký střednívysoký velmi vysoký numerické označení 123456 nepatrná 1234567 nízká 2345678 velmi nízká 3456789 střední 45678910 vysoká 567891011 velmi vysoká 6789101112 téměř jistá78910111213 Zdroj: vlastní

21 Charakteristika intervalů bodových indexů rizika v logaritmické stupnici Interval bodových indexů rizika R(  ) Charakteristika rizika  2; 3  Zanedbatelné. Netřeba implementovat opatření k redukci rizika. Riziko je nutné pouze monitorovat. 4 Marginální. Netřeba implementovat opatření k redukci rizika. K jeho redukci mohou být zavedena opatření organizačního charakteru, která jsou nákladově obvykle nízká. Riziko je nutné pouze monitorovat.  5; 6  Nízké. Netřeba implementovat opatření k redukci rizika. K jeho snížení mohou být zavedena ta opatření, kde Cost-Benefit analýza prokáže nižší náklady ve srovnání s přínosy. Riziko je nutné stále monitorovat.  7; 8  Akceptovatelné. Netřeba implementovat opatření k dalšímu snížení rizika. Doporučuje se navrhnout opatření k redukci rizika a zavést ta z nich, pro něž Cost-Benefit analýzy prokáže nižší náklady ve srovnání s přínosy, případně multikriteriální hodnocení celkovou výhodnost implementace protiopatření. Riziko je nutné permanentně monitorovat.  9; 10  Tolerovatelné. Je nezbytné zavést protiopatření na redukci rizika v termínované době. Aktivitu bez redukce rizika lze provozovat jen tehdy, je-li společensky vysoce významná (chemický průmysl a výroba některých nebezpečných sloučenin). Náklady vynaložené na snížení rizika by měly být přiměřené hodnotě chráněných aktiv. Opět se doporučuje využít Cost-Benefit analýzu, či multikriteriální hodnocení, které umožní posoudit efektivnost přijetí konkrétních protiopatření.  11; 13  Nepřijatelné. Aktivitu je třeba okamžitě přerušit, anebo bezprostředně zavést opatření na akceptovatelnou hodnotu rizika. Zdroj: vlastní

22 Ochrana lokalit NATURA 2000 ve vojenských výcvikových prostorech Aplikace semikvantitativní analýzy rizik Nešetrná realizace výcviku či údržby lokalit NATURA 2000 může poškodit nebo zničit jednotlivé elementy lokalit, a tím způsobit ekologickou újmu nebo škodu. Cílem aplikace managementu rizika je zajistit ochranu vybraných druhů rostlin, živočichů a typů přírodních stanovišť, jež jsou z evropského pohledu cenné, vzácné či omezené výskytem jen na určitou oblast (endemické) a nejvíce ohrožené.

23 Popis numerických kategorií frekvence Kategorie Frekvence výskytu události za rok verbální označenínumerické označení zanedbatelná 1  5  10 -2 nízká 2 3  10 -2 až 5  10 -2 střední 3 3  10 -1 až 3  10 -2 vysoká 5 8  10 -1 až 3  10 -2 velmi vysoká 6  8  10 -1 Zdroj: Božek, F., et al. 2012. Risk Management of NATURA 2000 Sites in Czech Military Training Areas. WIT Transactions on Information and Communication Technologies, 2012, Vol 44, Southampton: WIT Press, pp. 381-391, ISSN: 1743-3517.

24 Klasifikace elementů NATURA 2000 a)ptačí oblasti; b)přírodní stanoviště (habitats); c)chráněné druhy flóry a fauny. Hodnocení změn druhové bohatosti a vyváženosti:

25 Popis numerických kategorií následků Kategorie Rozsah dopadu nežádoucí události na ekosystém verbální označenínumerické označení zanedbatelný1 druhová bohatost a vyváženost se téměř nemění okrajový2 druhová bohatost a vyváženost je mírně narušena kritický3 druhová bohatost a vyváženost je narušena výrazně katastrofický4 dochází ke kolapsu ekosystému Zdroj: Božek, F., et al. 2012. Risk Management of NATURA 2000 Sites in Czech Military Training Areas. WIT Transactions on Information and Communication Technologies, 2012, Vol 44, Southampton: WIT Press, pp. 381-391, ISSN: 1743-3517.

26 Matice rizika lokality NATURA 2000 Frekvence Dopad nežádoucí události na ekosystém 1 - zanedbatelný2 - okrajový3 - kritický4 - katastrofický 1 - zanedbatelná1234 2 - nízká2468 3 - střední36912 4 - vysoká481216 5 - velmi vysoká5101520 Zdroj: Božek, F., et al. 2012. Risk Management of NATURA 2000 Sites in Czech Military Training Areas. WIT Transactions on Information and Communication Technologies, 2012, Vol 44, Southampton: WIT Press, pp. 381-391, ISSN: 1743-3517.

27 Charakteristika rizika lokality NATURA 2000 Interval bodového indexu rizika Charakteristika rizika  1; 3  Zanedbatelné. Protiopatření netřeba zavádět; riziko nutno monitorovat.  4; 6  Akceptovatelné. Protiopatření lze implementovat se souhlasem top-managementu Ministerstva obrany, zvlášť, převyšují-li přínosy náklady.  8; 12) Nežádoucí. Je nezbytné zavést protiopatření v termínované době stanovené Ministerstvem obrany.  12; 20  Neakceptovatelné. Je nezbytné aktivitu okamžitě zastavit anebo okamžitě implementovat protiopatření na minimalizaci rizika Zdroj: Božek, F., et al. 2012. Risk Management of NATURA 2000 Sites in Czech Military Training Areas. WIT Transactions on Information and Communication Technologies, 2012, Vol 44, Southampton: WIT Press, pp. 381-391, ISSN: 1743-3517.

28 Charakteristika rizika vybrané lokality NATURA 2000 Fáze hj()hj() Charakterizace zdroje nebezpečí h j fj()fj()Nj()Nj()Rj()Rj() Příprava výcviku 1absence poučení aktérů výcviku236 2absence spolupráce s orgány státní správy428 3absence spolupráce s ekologem VVP133 4 absence proškolení střediska obsluhy vojenských zařízení 236 5povrchně zpracovaný environmentální plán výcviku339 6opomenutí lokality NATURA 2000144 7změny meteorologických podmínek339 suma 45 Zdroj: Božek, F., et al. 2012. Risk Management of NATURA 2000 Sites in Czech Military Training Areas. WIT Transactions on Information and Communication Technologies, 2012, Vol 44, Southampton: WIT Press, pp. 381-391, ISSN: 1743-3517.

29 Charakteristika rizika vybrané lokality NATURA 2000 Fáze hj()hj() Charakterizace zdroje nebezpečí h j fj()fj()Nj()Nj()Rj()Rj() Realizace výcviku 8změny meteorologických podmínek248 9změna doktríny výcviku248 10neplnění doktríny výcviku236 11 změna koncepce využití VVP248 12nerespektování a nedodržení plánu výcviku144 13 neznalost chráněných druhů flóry, fauny a stanovišť aktéry výcviku 5210 14nekázeň jednotlivců428 15opomenutí lokality NATURA 2000144 16neodstranění negativních dopadů výcviku133 17závažné havárie144 18nezavedení zmírňujících opatření339 suma 72 Zdroj: Božek, F., et al. 2012. Risk Management of NATURA 2000 Sites in Czech Military Training Areas. WIT Transactions on Information and Communication Technologies, 2012, Vol 44, Southampton: WIT Press, pp. 381-391, ISSN: 1743-3517.

30 Charakteristika rizika vybrané lokality NATURA 2000 Fáze hj()hj() Charakterizace zdroje nebezpečí h j fj()fj()Nj()Nj()Rj()Rj() Management údržby 19 nízký rozpočet na management údržby 4312 20 absence kvalifikovaného subjektu údržby 133 21 nevhodné meteorologické a půdní podmínky údržby 133 22 fenologicky nevhodná údržba 236 23 odstoupení od smlouvy 144 24 nesprávný management údržby 326 25 neadekvátně stanovené priority ošetřovaných ploch 339 suma 43 Zdroj: Božek, F., et al. 2012. Risk Management of NATURA 2000 Sites in Czech Military Training Areas. WIT Transactions on Information and Communication Technologies, 2012, Vol 44, Southampton: WIT Press, pp. 381-391, ISSN: 1743-3517.

31 Výstup z matice rizik pro lokality NATURA 2000 Nežádoucí riziko pro lokality NATURA 2000 reprezentují rizika R 2, R 5, R 7, R 8, R 9, R 11, R 13, R 14, R 18 a R 25, z nichž R 7, R 8, R 9 a R 11 jsou neovlivnitelná nebo ovlivnitelná jen minimálně; V ostatních případech lze zavést k redukci rizik; Za povšimnutí stojí vysoké hodnoty rizik R 5, R 13, R 14, R 18 a R 25, jež plynou výhradně z nedisciplinovanosti či neznalosti stakeholders. Jejich snížení by měla být věnována priorita; Specifikum představuje neakceptovatelné riziko R 19, rezultující z nedostatku obvykle finančních, ale často i personálních a materiálních zdrojů pro management údržby.

32 Závěr Semikvantitativní hodnocení rizik -poskytuje zprostředkující úroveň mezi textovým hodnocením kvalitativního posouzení rizik a numerickým vyhodnocením kvantitativního posouzení rizik v indexové stupnici určitého rozsahu; -nabízí více konzistentní a důkladnější přístup k posuzování a porovnávání rizik, včetně strategie ovládání rizik ve srovnání s kvalitativním hodnocením a eliminuje některé nejasnosti a rozporuplnosti, které může produkovat kvalitativní analýza rizik;

33 Závěr Semikvantitativní hodnocení rizik -vyžaduje důsledné značení kategorií pravděpodobnosti aktivace zdroje nebezpečí a dopadu nežádoucí události tak, aby se jednotlivé kategorie nepřekrývaly a zároveň byly vyčerpávající; -poskytuje stejné, ale přesnější výstupy ve formě matice a mapy rizik ve srovnání s kvalitativní analýzou; -má i obdobné užití v praxi jako kvalitativní hodnocení.

34 Příprava na cvičení Studenti se seznámí s výhodami a nedostatky semikvantitativního hodnocení rizik ve srovnání s kvalitativním a kvantitativním způsobem a osvojí si postup získávání výstupů semikvantitativní analýzou, zejména ve formě mapy rizik a zobrazení v matici rizik. Vytvořené skupiny 3-5 studentů realizují semikvantitativní analýzu rizik jednoduchého systému (část útvaru, vojenského výcvikového prostoru, domácnosti, provozovny, veřejné instituce, regionu) a zpracují matici nebo mapu rizik zkoumaného systému. K tomu využijí výsledky získané v předchozích cvičeních.


Stáhnout ppt "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."

Podobné prezentace


Reklamy Google