Přerov září 2015 Přínosy fondů EU pro rozvoj Olomouckého a Zlínského kraje Petr Zahradník, ekonomický konzultant a analytik, Brusel, člen Evropského hospodářského.

Prezentace na téma: "Přerov září 2015 Přínosy fondů EU pro rozvoj Olomouckého a Zlínského kraje Petr Zahradník, ekonomický konzultant a analytik, Brusel, člen Evropského hospodářského."— Transkript prezentace:

1 Přerov září 2015 Přínosy fondů EU pro rozvoj Olomouckého a Zlínského kraje Petr Zahradník, ekonomický konzultant a analytik, Brusel, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky

2 JAKÉ PŘÍNOSY A JAK VLASTNĚ V KOHEZNÍ POLITICE SLEDOVAT ? Proces vyhodnocování cyklu využívání fondů EU v obecném duchu i v konkrétním zaměření se na vybrané regiony a oblasti je objektivně mnohovrstevný, netriviální a určitě ne černobílý; Dáno tím, že využívání fondů EU představuje komplexní téma, jež má sobě vlastní vývojové fáze, tempo čerpání, uvažované a skutečně dosahované výsledky a dopady, potřebu souladu s pravidly hry z pohledu právní čistoty a procesní transparentnosti; Co má smysl hodnotit v rámci Regionu soudržnosti NUTS 2 Střední Morava ? Z hlediska všeobecné publicity určitě dosažený výčet primárních výstupů; pro specialisty pak míru naplňování hlavních cílů a ukazatelů vymezených pro program; vyhodnocení hlavních ekonomických dopadů z pohledu standardních ekonomických ukazatelů; vyhodnocení dopadu z pohledu poptávkového stimulu či podpory nabídkové strany ekonomiky; identifikace dopadu z pohledu podpory regionálních podnikatelských subjektů; vyhodnocení vlastního průběhu čerpání – kvantitativně (schopnost v daném čase vyčerpat alokaci) i kvalitativně (vyhodnocení překážek bránících hladkému čerpání, hodnocení managementu a správy); význam má též vyhodnocení rozložení finanční částky v rámci daného území; na území členského státu (méně již v rámci regionu) má velmi silný smysl hodnotit tzv. čistou pozici; Pouze komplexní vyhodnocení všech těchto úhlů dává možnost učinit objektivní hodnocení, u něhož navíc význam má i časový moment (v jaké fázi vyhodnocení provádíme)

3 VÝVOJ ZÁKLADNÍCH KLÍČOVÝCH INDIKÁTORŮ REGIONU NUTS 2 SM Klíčové charakteristiky ekonomického vývoje z pohledu konvergence: - předkrizové období: patrné dohánění vůči průměru EU a přibližně v souladu s tempem v České republice; v době nejhlubšího krizového propadu menší pokles než EU i Česká republika; návrat do recese přinesl divergenční vývoj (navíc odlišný vývoj v obou částech regionu), velká pravděpodobnost obnovení konvergenčního vývoje počínaje rokem 2014 Hospodářský růst (HDP; %) 2007200820092010201120122013 ZL5,27,6-3,32,02,3-2,1-0,2 OL4,42,8-4,04,13,4-1,1-2,4 SM4,85,2-3,63,02,9-1,6-1,3 ČR5,52,7-4,82,32,0-0,8-0,7 EU3,10,5-4,42,11,7-0,50,1

4 VÝVOJ ZÁKLADNÍCH KLÍČOVÝCH INDIKÁTORŮ REGIONU NUTS 2 SM Po dobu trvání programovacího období se Region NUTS 2 Střední Morava přiblížil o 2,3 procentního bodu průměru EU (nadprůměrně v porovnání s Českou republikou (+1,7 procentního bodu); s odhadem pro období N + 2 (mimořádně vysoká intenzita čerpání) okolo 5 procentních bodů HDP na obyvatele (průměr EU = 100) 2007200820092010201120122013 ZL66,268,071,068,069,569,369,8 OL60,260,462,362,064,3 63,4 SM64,264,366,765,166,866,766,5 ČR84,182,883,281,482,982,4

5 JAKÉ JSOU REÁLNÉ MOŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKY ? Reálné schopnost kohezní politiky můžeme odvodit porovnáním s absolutní výší klíčových relevantních ukazatelů – HDP a investic; Podíl ROP SM na regionálním HDP přibližně 0,8%, 3,3% na objemu regionálních investic (včetně národní spoluúčasti); Průměrná roční alokace ROP SM = cca 2,95 mld. Kč; průměrná výše podpory z ostatních programů (tematických a přeshraničních) na území Regionu soudržnosti NUTS 2 SM = 10,5 mld. Kč → celkem přibližně 13,5 mld. Kč (přibližně 3,5% regionálního HDP, resp. 15% objemu investic) Klíčové je dosažení „efektu sněhové koule“ (schopnost přilákat další ziskové projekty); Navíc, zdaleka ne všechny projekty měly cíleně ziskový charakter u něhož byla předpokládána přímá investiční návratnost

6 DÍLČÍ ZÁVĚRY Přestože kohezí politika v období 2007 – 2013 byla vůči regionům v České republice neopakovatelně velkorysá, potvrdilo se, že se jedná o doplňkový zdroj při porovnání s veličinami, jejichž vývoj má ovlivnit; Daleko silněji působí přirozený ekonomický vývoj; Odhad poptávkového stimulu: příspěvek ROP SM lze odhadnout ve výši 0,5 procentního bodu ročně, při zahrnutí všech podpor z programů kohezní politiky 1,2 procentního bodu ročně; dopad na nabídkové straně je zatím velmi nízký – maximálně 0,1 procentního bodu z titulu ROP SM a ne více než 0,3 procentního bodu ode všech programů realizovaných na území NUTS 2 SM

7 PRŮBĚH ČERPÁNÍ -Není hlavní cíl pro provádění kohezní politiky, spíše představuje nezbytnou podmínku její úspěšnosti a naplnění jejích věcných efektů a dopadů -Hodnoceny jednotlivé fáze průběhu čerpání, jež jsou porovnávány s celkovou alokací programu: prostředky v podaných žádostech; prostředky kryté rozhodnutím, prostředky proplacené příjemcům, finančně ukončené projekty, prostředky v souhrnných žádostech Evropské komisi -ROP SM patří mezi tři OP v ČR s nejvyšším podílem v hodnotě finálního kritéria – souhrnných žádostí o proplacení Podané žádosti RozhodnutíProplacení příjemcům Finančně ukončené projekty Souhrnné žádosti o proplacení 194,5%102,6%83,7%69,8%82,6%

8 NAPLŇOVÁNÍ STRATEGIE A VIZE ROP SM -Vize regionu SM byla nastavena na delší časové období a významnější objem rozvojové podpory, než která odpovídala ekonomické síle a rozvojové potřebě regionu; současně však po věcné stránce vize oslovila charakter regionálních potřeb; -Řada součástí vize minimálně naplnila předpoklad pozitivně učiněného východiska a kroku správným směrem; -Nástroje kohezní politiky se prozatím nepodílely žádoucím způsobem na restrukturalizaci odvětví s globální perspektivou; nepodařilo se též překonat vyrovnání příjmové úrovně a investiční aktivity; -Dvě dominantní oblasti – podpora rozvoje cestovního ruchu a rekonstrukce silnic II. třídy; -PO 1: Doprava: podstatná část OP – zcela patrné v případě silnic II. třídy (dotčeno bylo 14% jejich celkové délky); na druhé straně byla oslovena jen menšina silnic III. třídy; významné zlepšení podmínek pro kultivovanou veřejnou dopravu a cyklistickou dopravu; -PO 2: Integrovaný rozvoj a obnova regionu: dominantně na řešení sociálních funkcí a územní kultivace a revitalizace; -PO 3: Cestovní ruch: makroekonomicky významná intenzita podpory; pozitivní sázka na regiony s vysokou koncentrací turismu; došlo k naplnění cílů návštěvnosti a ve většině též využívání ubytovacích zařízení; ne zcela zůstaly využity prostředky naplňování volného času; přes nejlepší výsledky v ČR by mělo dojít k větší tvorbě nových pracovních míst -SWOT: korektní zpracování; autentické pokrytí regionálních charakteristik

9 DETAILNĚJŠÍ POHLED NA CESTOVNÍ RUCH -Jediná oblast, kde můžeme hovořit o vysoké intenzitě intervencí, silnější než doplňkové; -Dominance podpory výstavby, rekonstrukce a rozvoje ubytovacích zařízení; -Významná pozornost věnovaná sportovištím; -Též významná podpora multifunkčních zařízení společenského, vzdělávacího a kulturního charakteru a zachování kulturního dědictví; -Podpora rozvoje lázeňství; -Prostor pro zvýšení míry využití lůžek (z nynějších cca 35%) -Investice do zařízení 4* umožnily přilákat zcela nový typ klientely a rozvinout nový typ doprovodných služeb; -0,7% regionálního HDP, resp. 2,5% celkových investic v regionu; cestovní ruch vytváří přibližně 4% HDP regionu NUTS 2 SM

10 SOUVISEJÍCÍ RELEVANTNÍ TÉMATA DISKUSE -Regionální rozvoj a centralizace versus decentralizace (v kontextu nových prvků kohezní politiky); -Nalézání lokálního rozměru v regionálním rozvoji; -Intervence kohezní politiky coby příležitost pro regionální dodaavtele

11 Děkuji za pozornost Petr Zahradník pzahradnik@email.cz