Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

NÁRŮST NÁBOŽENSKÉ DIVERZITY V 19. STOLETÍ. Struktura přednášky  Důsledky 2. náboženského probuzení  Evangelikalismus: Od alternativy k mainstreamu 

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "NÁRŮST NÁBOŽENSKÉ DIVERZITY V 19. STOLETÍ. Struktura přednášky  Důsledky 2. náboženského probuzení  Evangelikalismus: Od alternativy k mainstreamu "— Transkript prezentace:

1 NÁRŮST NÁBOŽENSKÉ DIVERZITY V 19. STOLETÍ

2 Struktura přednášky  Důsledky 2. náboženského probuzení  Evangelikalismus: Od alternativy k mainstreamu  Další alternativa: Adventismus  Za obzor křesťanství: Nová náboženská hnutí  Posilování diverzity: Transformace amerického katolicismu  Posilování diverzity: Proměny amerického židovství

3 Důsledky 2. náboženského probuzení

4 2. náboženské probuzení (2NP) s sebou přineslo zásadní “překreslení” náboženské mapy USA, a to zejména z následujících důvodů: 1) Postupné snižování vlivu a pozice “tradičních” náb. skupin (kongregacionalisté, luteráni, episkopalisté, apod.) a nástup “ne-tradičních” skupin vycházejících z evangelikalismu a spojených s myšlenkou re-born christianity (probuzenecké křesťanství) (baptisté, metodisté) 2) Vznik relativně velkého množství nových náboženských hnutí, často velmi synkretistických (LDS, Křesťanská věda, Theosofie apod.), resp. nástup “specifických” křesťanských proudů (adventisté)

5 Důsledky 2. náboženského probuzení Vedle 2NP se na “překreslení” náb. mapy USA podílely další socio- ekonomické faktory. Zejména pokračující demografické změny spojené s nárůstem migrace, ekonomický rozmach a pokračující expanze na Západ: 1) Vlivem rostoucí migrace dochází k posilování náboženských skupin mimo dominantní náb. tradici (protestantismus), zejména katolicismu a judaismu, které je doprovázeno jejich vnitřní diverzifikací 2) Z podobných důvodů dochází i k příchodu “nebiblických” náboženských systémů, zejména buddhismu a čínských náb. systémů

6 Evangelikalismus Od alternativy k mainstreamu

7 Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Etos náboženského probuzení vedl k důrazu na náboženský aktivismus a s ním spojené nové pojetí misie (každodenní život je misií), pietismu a náboženského individualismu  Těmto požadavkům odpovídalo založení některých náboženských skupin, zejména metodistů

8 Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Na metodistický étos (mission mind) doplněný o millenianismus a víru v konečné vykoupení (restorianismus) navázaly další náboženské skupiny, které v této době zažívají velký rozkvět (baptisté) nebo vznikají jako nezávislé a nové denominace (Učedníci Krista /Disciples of Christ/)  Tyto skupiny často navazovaly na armiánskou teologii, která více odpovídala jejich intencím

9 Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu Baptisté:  Původ celého hnutí se klade na začátek 17. století, kdy skupina “anglikánských separatistů” vedených Johnem Smythem (1570 – 1612) přijala myšlenku křtu dospělých.  Na něj navázal Thomas Helwys (1550 – 1615), který založil první baptistickou kongregaci

10 Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Smyth i Helwys přijali teologický pohled Jacoba Arminia (1560 – 1609), podle kterého je spása nabídnuta všem a nikoli jen skupině předem vyvolených (kalvinistická predestinace)

11 Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Zakladatelem baptistické tradice v Sev. Americe byl Roger Williams, který v roce 1638 založil první baptiskou církev  Sám Williams, ale tuto církev nakonec opustil

12 Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Centrem baptismu se ale stává Pennsylvánie, kde je v roce 1707 vlivná Philadelphia Baptist Association (PBA)  Až do 1. velkého probuzení však baptismus zůstává spíše okrajovou záležitostí  K prvnímu dramatickému nárůstu dochází mezi lety 1770 a 1790, kdy se počet baptistických sborů zvyšuje z 254 ( členů) na 978 ( členů)

13 Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  První polovina 19. století přinesla další expanzi baptismu na níž se podílely následující čtyři faktory: 1) Odmítání formálního vzdělání kazatelů 2) Akceptování baptistických myšlenek nebylo nutně spojováno s opouštěním dosavadních církevních struktur 3) Baptismus byl v souladu s politickým etosem nově vzniklého státu 4) Důraz na dobrovolné členství spojené s vnitřním obrácením se

14 Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  To vše vedlo k další výrazné expanzi baptismu v letech 1800 až 1850  Baptismus se přitom šířil především v nově osidlovaných západních teritoriích

15 Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Podobně jako v 1NP baptističtí kazatelé nehráli žádnou významnější roli ani v 2NP, nicméně samotného hnutí se s jeho myšlenkami výrazně ztožňovalo  Především pak s důrazem na vnitřní obrácení se a aktivní “náboženský” život často spojovaný s explicitní misijní a pastorační činností  Právě v důsledku toho byla v roce 1814 založena první celostátní baptistická organizace – General Missionary Convention of the Baptist Denomination in the United States for Foreign Missions (Triennial Convention)

16 Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Podpora misijní činnosti a s ní spojené aktivity (např. podpora vzdělávání misionářů a duchovních) začala narážet na odpor některých sborů, zejména v jižních a západních státech USA

17 Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Primitivní/antimisijní baptismus stavěl především na kritice vůči centralizaci baptistického hnutí, která byla spojená s vytvářením celostátních struktur, které se vyžadoval proces zefektivňování misijní činnosti. Podle jeho zastánců totiž tento trend ohrožoval autonomii jednotlivých sborů  Dalším důvodem bylo přimknutí se k tradiční kalvinistické teologii spásy a odmítání armiánství

18 Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Mnohem vážnější konflikt se objevil ve 40. letech 19. století, kdy uvnitř baptistického hnutí vrcholil spor o abolicionismus  Progresivistické sbory ze severu USA, často podpotující aktivity Triennial Convention byly výrazně pro- abolicionistické  V květnu 1845 proto jižní sbory založily Southern Baptist Convetion (SBC), které reprezentovalo konzervativní z antimisijního baptismu část hnutí spojovaná před občanskou válkou i s podporou otroctví

19 Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu

20 Kristovi učedníci (Disciples of Christ):  Jde asi o nejvýznamnější restorianistické hnutí vzniklé v rámci 2NP, které mezi lety 1830 až 1860 získalo více než členů  Základem hnutí byl důraz na budování “Novozákonní církve”, odmítnutí formalizovaného vyznání a zdůrazňování kongregacionalistické struktury

21 Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Hnutí vzniklo spojením dvou původně nezávislých skupin – Učedníků založených Bartonem W. Stonem a Křesťanské Asociace založené Alexandrem Campbellem

22 Další alternativa Adventismus

23 Další alternativa: adventismus  Jedním z nejvýznamnějších “produktů” 2NP je bezesporu adventistické hnutí  To navazuje na poměrně široké hnutí tzv. premilenialismu (=očekávání, že k druhému příchodu Krista dojde ještě před rokem 2000), typického svým důrazem na doslovný výklad Bible a silným důrazem na prézentní eschatologii a apokalyptické vnímání konce světa  Vliv tohoto hnutí se odráží např. i v teologii LDS

24 Další alternativa: adventismus  Za duchovního otce adventismu je považován William Miller (1782 – 1849), farmář a baptistický kazatel, který předpověděl 2. příchod Krista na období mezi a (později posunuto na )

25 Další alternativa: adventismus  Období, které nastalo po nenaplněném proroctví bylo označováno jako Velké zklamání a vedlo k velkému poklesu věrohodnosti premilenialismu  Část stoupenců hnutí přijala interpretaci Hirama Edsona, podle které konec světa začal vstupem Krista do nebeské velesvatyně

26 Další alternativa: adventismus  Na “edsonovskou” interpretaci 2. příchodu Krista (adventu) navázala skupina Millerových stoupenců, která se již před Velkým zklamáním odlišovala od ostatních svěcením soboty jako dne klidu (sabatariáni)  Tato skupina vedená Josephem Batesem, Ellen G. Whiteovou a Jamesem Whitem se stal dominantní formou adventismu a z jejího jádra vznikla Církev adventistů sedmého dne (7DA)  Vznik 7DA je spojen s tzv. Konferencí v Albany (1845), kde se z post-milleritského hnutí vytvořily 4 skupiny – Evangelikální adventisté, Unie život a advent, Advent křesťanská církev (1860) a 7DA (1863)

27 Další alternativa: adventismus  Prominentní postavení získala Ellen G. Whiteová (1827 – 1915), která tvrdila, že měla sedm vidění cesty k Novému Jeruzalému

28 Další alternativa: adventismus  Na základě vizí E. Whiteové se začala formovat dogmatika nově se utvářejícího hnutí, která se kromě “tradičních” premilenialistických důrazů zaměřovala i na takové otázky jako výchova dětí, vzdělávání misionářů, církevní struktura a především otázky zdraví a reformy výživy (zákaz alkoholu, tabáku, čaje, kávy a masa, především vepřového)  Vztahy 7DA s okolní společností byly velmi napjaté (vláda USA byla např. identifikována s bestií z Apokalypsy)

29 Další alternativa: adventismus  Jednou z dalších skupin, která navázala na adventistické hnutí byla Biblická a traktátní společnost Strážná věž, založena v roce 1880 Charlesem T. Russelem  V roce 1931 se tato skupina přejmenovala na Svědky Jehovovi

30 Diferenciace amerického protestantismu

31 Za obzor křesťanství Nová náboženská hnutí

32 Za obzor křesťanství: nová náboženská hnutí  2NP dalo významný impetus i celé řadě náboženských skupin a hnutí, která svým charakterem významně přesáhla rámec křesťanství  Nejvýznamnějším z nich byla LDS a jeho různé rozrody (viz předchozí přednáška)  Kromě LDS vznikají i další hnutí a skupiny, které navazují jednak na některé americké myšlenkové proudy (např. Nová myšlenka) či na kulturně odlišné tradice (buddhismus, hinduismus)

33 Za obzor křesťanství: nová náboženská hnutí  Mezi takové skupiny patří zejména Křes’tanská věda a Theosofie  Kromě náboženského synkretismu jsou obě tyto skupiny charakteristické specifickou antropologií, důrazem na holistický výklad světa a člověka, stejně jako specifickým výkladem moudrosti a na ní založené intrepretaci křesťanství, případně dalších náb. tradic

34 Za obzor křesťanství: Křesťanská věda  Zakladatelkou hnutí byla Mary Baker Eddyová, která pocházela z kongregacionalistckého prostředí  Rozhodující vliv na ní mělo setkání s Phineasem P. Quimbym (1802 – 1866), který byl známým léčitelem vycházejícím z kombinace mesmerismu a některých myšlenek transcendentalismu

35 Za obzor křesťanství: Křesťanská věda  Výsledkem setkání s Quimbym bylo zásadní přehodnocení dosavadního pohledu na člověka, které Eddyová představila v knize Věda a zdraví (1875)  Ta je vedle Bible považována příznivci Eddyové za posvátný text  V relativně krákté době si Eddyová získala celou řadu následovníků a v roce 1879 vzniká Kristova církev, Scientisté později známá jako Křesťanská věda

36 Za obzor křesťanství: Křesťanská věda  Eddyová byla přesvědčena, že Boží zjevení je kontinuální proces, který neskončil příchodem JK, ale je dostupný i každému jedinci  Díky tomu je schopen objevit svoji skutečnou podstatu  JK byl pro ní především osobou, která plně pochopila podstatu lidské bytosti jakožto Syna Božího a měl by se tak stát příkladem následování

37 Za obzor křesťanství: Křesťanská věda  V tomto kontextu je Bůh vnímán spíše “metafyzicky” jako univerzální princip, který je přítomen v lidské mysli  Falešné poznání vede nejen k zkreslené představě světa, ale má za následek i existenci zla, hříchu a nemocí

38 Za obzor křesťanství: Křesťanská věda  Křesťanská věda je jedním z nejvýznamnějších představitelů tzv. metafyzické tradice (J. Butler, C. Albanese)  Anticipuje celou řadu fenoménů, které ovlivní americké “myšlení” a americkou náboženskou scénu ve 20. století: - pozitivní myšlení - New Age

39 Posilování diverzity Transformace amerického katolicismu

40 Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  Katolicismu byl v USA přítomen od “počátků americké historie”  Na území pozdějších USA se dostává ze tří zdrojů: 1) španělské misie (Florida, Kalifornie, Nové Mexiko) – zaměřuje se především na pův. obyvatelstvo 2) pronikání z francouzských kolonií (Nová Anglie, Illinois) - zaměřuje se především na pův. obyvatelstvo 3) “anglický” katolicismus (Maryland)

41 Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu Františkánská misie v Santa Barbaře (CA) – příklad vlivu “španělského” katolicismu Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Baltimore (MD) – první katolická katedrála v USA

42 Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  Až do poloviny 19. století tvořili katolíci spíše malé skupiny bez většího vlivu na své okolí a byli roztroušeni po celém území  Již v této době mají mnohé katolické komunity silnou vazbu na etnický původ svých členů: Němci – Pennsylvánie Irové – Nová Anglie Angličané – Maryland

43 Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  K zásadní proměně začíná docházet ve 40. letech 19. století, kdy vlivem hladomoru odchází do USA velká irská diaspora  Jde většinou o velmi chudé vrstvy, které jsou chápány jako problematické – nízká vzdělanost, jiné kulturní zvyky, velký vliv katolického kléru

44 Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  I přes výraznou diskriminaci vliv irských katolíků narůstá především díky výraznému nárůstu jejich počtu kolem roku 1850 jich byl již  Dlouhou dobu se u nich projevovala tendence k izolacionismu, posílená nejen napjatým vztahem k okolí, ale systémem školství, které bylo plně v rukou “irské” katolické církve

45 Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  Další významnou etnickou skupinou spojenou s katolicismem byli Němci, jejichž přítomnost byla v polovině 19. století výrazně posílena (cca )  Vzhledem k nízkému sociálnímu statutu irských katolíků se ale od nich výrazně distancovali – Cahenslyismus (podpora etnicky organizované církevní struktury)  Byli rovněž sociálně a ekonomicky mnohem úspěšnější (velkou roli zde sehrálo jejich dobré vzdělání) – hráli významnou roli v oblasti Midwest a Cincinnati, St. Louis a Milwaukee

46 Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  K další migrační vlně katolíků dochází po konci občanské války, kdy do USA přichází velké skupiny katolíků zejména z Polska (cca ) a Itálie (cca )

47 Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  I polský katolicismus s sebou nesl jistá specifika  Zřejmě ze všech nejvíce v sobě spojoval nacionalismus a úzkou vazbu na institucionální struktury katolické církve  Poláci nebyli rovněž spokojeni se svým zastoupením v hierarchii katolické církve, což vyústilo v roce 1904 ke vzniku Polské národní katolické církve

48 Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  Na rozdíl od polské či německé katolické komunity se italská komunita spíše distancovala od oficiálních struktur katolické církve  Šlo o důsledek politické situace v Itálii – proces tzv. Risorgimenta (sjednocení Itálie)

49 Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu

50 Posilování diverzity Proměny “židovské” Ameriky

51 Posilování diverzity: proměny “židovské” Ameriky  Židovské osídlení na území USA sahá až do poloviny 17. století, kdy se na území nizozemské kolonie Nový Amsterodam (New York) usadila skupina sefardských Židů  Skupina se časem přesídlila do tolerantnějšího Rhode Island, do města Newport  Šlo ale o relativně malé skupiny (kolem roku 1800 celkem cca lidí)

52 Posilování diverzity: proměny “židovské” Ameriky  Zde byla v roce 1692 postavena nejstarší synagoga v USA (Touro)  Někteří Židé, např. Haym Solomon (1740 – 1785), se aktivně zapojili do války o nezávislost

53 Posilování diverzity: proměny “židovské” Ameriky  K zásadnímu obratu dochází po roce 1820, kdy začínájí do USA masově přicházet aškenázští Židé ze střední a východní Evropy  Tato přistěhovalecká vlna vrcholí na přelomu 19. a 20. století

54 Posilování diverzity: proměny “židovské” Ameriky  Vedle výrazného nárůstu počtu židovských obyvatel a proměny jejich “nábožensko-kulturního backgroundu” dochází vlivem amerického prostředí i k výrazné diferenciaci uvnitř samotného judaismu

55 Posilování diverzity: proměny “židovské” Ameriky

56 Doporučená literatura k tématu  Yazebeck, Y. – Smith J. I. – Esposito, J. L. (eds.), Religion and Immigration, Walnut Creeck: Altamira Press 2003, s. 33 – 53, s. 105 – 159  O’Toole, J. M., The Faithful. History of Catholics in America, Cambdridge (MA): Harvard University Press 2008, s. 11 – 145  Diner, H. R., Jews in America, Oxford: Oxford University Press 1999, s


Stáhnout ppt "NÁRŮST NÁBOŽENSKÉ DIVERZITY V 19. STOLETÍ. Struktura přednášky  Důsledky 2. náboženského probuzení  Evangelikalismus: Od alternativy k mainstreamu "

Podobné prezentace


Reklamy Google