Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0029 Číslo materiáluVY_32_INOVACE_19-20 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice AutorIng.

Prezentace na téma: "Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0029 Číslo materiáluVY_32_INOVACE_19-20 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice AutorIng."— Transkript prezentace:

1 Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0029 Číslo materiáluVY_32_INOVACE_19-20 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice AutorIng. Hana Konopová Tematický celekStavební obnova Ročník3. Datum tvorby20.9.2012 Anotace Dříve platné předpisy pro výstavbu 1270 - 1927 Výběr základních předpisů pro použití ve výstavbě pro objekty, a konstrukce, které nyní rekonstruujeme. Metodický pokyn Určeno k výkladu do hodiny i samostudiu. Možnosti využití – při provádění rekonstrukcí historických objektů a jejich průzkumů. Z hlediska náročnosti zapamatování si jednotlivých předpisů, mají studenti látku v elektronické verzi, pouze základní teze si zapisují do sešitu. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

2 DŘÍVE PLATNÉ PŘEDPISY PRO VÝSTAVBU 1270 - 1927

3 Pro správné zhotovení stavebně technických a stavebně historických průzkumů a projektů rekonstrukcí a přestaveb, musíme mít znalosti o dříve používaných: 1.metodách a postupech stavebních prací 2.stavebních materiálech platných v době vzniku objektu 3.o dříve platných stavebních předpisech

4 Předpisy pro stavění v českých zemích 1270 - 1885 1. ____________ §

5 Historie zákonů týkajících se stavebnictví do roku 1886 1270 - nejstarší stavební řád v českých zemích udělil Přemysl Otakar II. Jihlavě, díky tomuto stavebnímu řádu získalo město pravidelný půdorys s pravoúhlou sítí ulic a s velkým centrálním náměstím. 1751 - Protipožární a stavební nařízení tzv. „Ohňový patent“ císařovny Marie Terezie přikazuje, aby kuchyně a komíny byly zděné a aby každá chalupa měla do roka zděný komín (černé kuchyně), stropní konstrukce dřevěné polospalné (dodatečně zřizované podhledy dřevěných stropů) …. 1741 -1757 Tereziánský katastr… je soupisu půdy, který měli podaní v dědičném nájmu), zachytil i bonitu půdy (rozdělil ji do osmi kategorií podle úrodnosti, což je dokonce více než dnešní katastry). 1770 rozhodnutí o zavedení číslování domů, a nařízení, aby každý obyvatel měl své stálé jméno a příjmení.

6 1811 Císařský patent -Všeobecný zákoník občanský, stanovoval, že stavba je součástí pozemku (tj. zásadu římského práva superficies solo cedit), a že k převodu vlastnictví nemovitých věcí je třeba zápis do pozemkových knih, nazývaný vklad (intabulace). Platilo až do r.1951. (Dnes problémy -stavba a pozemek jiný vlastník) 1819 dekret přiznával poddaným právo vyrábět na svých pozemcích cihly pro vlastní potřebu i na prodej. 1833 byl vydán první stavební řád, který stanoví veškeré podmínky stavby od podání žádosti s plánem přes úřední povolení až k realizaci a kolaudaci.

7 1864 stavební řád pro Království České podmínky pro konstrukce staveb. Citace z původního zákona - hlava IV - o stavbách mimo Prahu: §63.: Průčelí, kterýmž dům jest k ulici neb k náměstí obrácen, nemá býti na odpor krasochuti, zapovídá se je potírati barvami příliš světlými a křiklavými. § 64.: Je-li dům ve způsobu takovém, že by se mohl sesouti, má úřad bez průtahů náležitá opatření učiniti, aby se všeliké nebezpečenství odvarovalo.

8 Kótování a měřítko pro kreslení situací: 1765 až 1876 Kótování plánů se provádělo s dolnorakouskou soustavou měr. 1 vídeňský sáh (Klafter, 1° = 1,89648 m) měl 6 stop; 1 stopa (Schuh, 1' = 0,31608 m) byla rovna 12 palcům; 1 palec (Zoll, 1 ∀ = 0,02634 m). Na příklad kóta 1°-0'-6 ∀ znamenala výšku 2,055 m. 1876 byla zavedena dnešní metrická soustava. 1817 (měřítko 1:2880) Stabilní katastr – František 1 vycházelo z tehdejšího požadavku, aby se jedno dolnorakouské jitro (tj. čtverec o straně 40 sáhů) na mapě zobrazilo jako jeden čtvereční palec (1 sáh = 6 stop, 1 stopa = 12 palců, 40 sáhů x 6 stop x 12 palců = 2880).

9 Stavební řád 1886 Zákon o úlevách 1919 Zákon o stavebním ruchu 1927 2. ____________ §

10 Stavební řád 1886 - Pro město Prahu 1887 - Pro město Plzeň a České Budějovice 1889- pro ostatní města Stavební řád pro objekty se kterými se nejčastěji setkáme při dnešních rekonstrukcích a přestavbách bytových domů v centrech měst: ukázka citace části původního textu Citace zákona §106:... u střech šindelových, prkenných a slaměných... dlužno však, aby v budovách takových komíny a topeniště byly řádně stavěny z cihel nebo z kamene, aby půdy položily se vrstvou rumu 8 cm vysokou a nad ní lepenicí 6 cm tlustou nebo dlaždicemi z cihel...

11 Zásady stavebního řádu z roku 1886 (text pro srozumitelnost, upraven podle současného názvosloví) Zdivo Jednotné rozměry cihel pro zdění 290 x 140 x 65 mm Německý formát cihel 210 x 140 x 65 mm tloušťka zdi odstupňována po 150 mm Tloušťka zdí v obytných domech (dřevěný trámový strop a zdivo z pálených cihel) Hloubka místnosti v nejvyšším patře < 6.5 m - tl. zdi min 11/2 cihly - 450mm u kamenných zdí min 600mm Hloubka místnosti v nejvyšším patře > 6.5 m - tl. zdi min 2 cihly - 600mm u kamenných zdí min 700mm

12 Základové zdivo – o 150 mm širší než zdivo přízemí, základové pásy převážně z kamenného zdiva na maltu vápennou nebo vápenocementovou Stropní konstrukce Stropy nad sklepy, vchodem a vjezdem a prostor schodiště - zděné valené klenby Nad místnostmi nadzemních podlaží -dřevěné stropy min. 80mm tlustý násyp stavebního rumu pod podlahou Strop v nejvyšším podlaží ohnivzdorný a dimenzovaný tak, aby unesl při požáru pád krovu Vícepodlažní budovy Konstrukční uspořádání dvoj nebo troj trakt s podélnými nosnými stěnami na nichž byly uloženy dřevěné trámové stropy Komínové zdivo po obvodě průduchů tloušťka zdiva 150mm, vzdálenost dřevěných konstrukcí od komína 150mm průlezné komíny – profil 440/480mm

13 Štítová zeď pokud nebyla plánovaná přístavba, tak tloušťka zdi byla min. 450mm Protipožární opatření u budov delších než 30m musela být zhotovena protipožární zeď mezi sousedními objekty musela být protipožární zeď tl. 150mm bez jakýchkoliv otvorů zřizování nosných hrázděných či dřevěných zdí většinou nebylo povoleno Podlahy bytů min. 450mm nad terénem nebo 300mm nad hladinou vody z roku 1885 Schodiště a chodby min. šířka 1.3m a měly být ohnivzdorné od sklepa až po půdu (klenba) Balkony mohly vystupovat max 1.3m a být ohnivzdorné

14 Okna okenní a dveřní křídla se musela v přízemí otvírat směrem do objektu ale v ostatních patrech se mohla otvírat směrem ven

15 Protipožární zdivo vytažené nad úroveň střechy

16 Výška domů max. 4 patra včetně polopatra (mezaninu) výška domu min. šířka ulice výška římsy max. 25m nad chodníkem (z ohnivzdorného materiálu) výška podlahy v nejvyšším patře 20m Výška bytů obytná místnost světlá výška min 3m střední výška klenuté místnosti min. 3m Krovy a půdy návrh podle empirických vzorců pozednice min. 80mm nad dlažbou půdy Krytina ohnivzdorná Zřizování půdních bytů bylo zakázáno (kromě domů do třech pater na předměstí – podlahy musely být ohnivzdorné) Vsakovací jámy na dešťovou vodu byly zakázány Profil kanalizační stoky 600/1050 z kamene nebo cihel

17 Dlažba půdy – půdovky se zhotovovaly různých tvarů – dnes se požívají (po provedení povrchové úpravy )jako dlažba do galerií, vináren apod…

18 Úlevy stavebního řádu 1902 Úlevy při zřizování domů obytných, rodinných, letohrádků a domů dělnických Byly povoleny podkrovní byty, pokud byla jejich konstrukce oddělena od krovu a ohnivzdorná Protipožární opatření Trakty směly být max. 25m dlouhé uzavřené protipožární zďí tl. 150mm vyvedenou až nad střechu. V případě sousedních objektů směla být zeď společná.

19 Úlevy stavebního řádu 1919 Úlevy pro obytné domy obecně prospěšné podle zákona č. 211 je možno zřídit 5 pater kromě přízemí, pokud je světlá výška místností 2.6m nejsou-li podzemní místnosti určené k obývání. Podkroví i i polopatro se počítá jako patro. V podkroví musí být světlá výška 2.5m na min polovině plochy místnosti Stropnice nad posledním patrem je možno použít jako vazných trámů Cihelné klenby do rozpětí 1.2m lze provádět v tloušťce 1/4cihly Pro stropní konstrukce lze používat i jiný materiál než dřevo a cihly a kameny Požární zdi domů přízemních stačí provést jen k nespalné krytině v tl. 80mm pokud jsou vyzděny pilířky Volně stojící obytné domy přízemní mohou být stavěny ze dřeva na zděné podezdívce, budou-li stěny trámové, oboustranně prkny obité a uvnitř opatřené hladkou rákosovou omítkou. Stěny jsou též povolené roubené bez omítky

20 Úlevy stavebního řádu 1927 Zákon o stavebním ruchu Volit stavební materiál podle názoru stavebníka tak, aby nebyl na újmu trvanlivosti a vzhledu budovy domy obytné je možno o 5 patrech, světlá výška místností 2.6m a v podkroví 2.5m

21 Literatura a podklady NEZNÁMÝ, Neznámý. Architektura a pamětihodnosti [online]. [cit. 17.11.2013]. Dostupný na WWW: http://www.poznavamesvet.cz/jihlava.html ŽABIČKOVÁ, Ivana. Přírodní materiály - obnovitelné zdroje surovin (I) [online]. [cit. 17.11.2013]. Dostupný na WWW: http://www.tzb- info.cz/4215-prirodni-materialy-obnovitelne-zdroje-surovin-i NEZNÁMÝ, Neznámý. STRUČNÁ HISTORIE KATASTRU NEMOVITOSTÍ [online]. [cit. 17.11.2013]. Dostupný na WWW: hhttp://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10017& AKCE=DOC:10-katastr_historie PUME, Dimitrij; ČERMÁK, František a kol. průzkumy a opravy stavebních konstrukcí. Praha: ARCH, 1993, ISBN NEMÁ,ABF NADACE PRO ROZVOJ ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ.