Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Milan Viturka Integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje Seminář Velké Bílovice 15. 6. 2010.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Milan Viturka Integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje Seminář Velké Bílovice 15. 6. 2010."— Transkript prezentace:

1 Milan Viturka Integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje Seminář Velké Bílovice

2 Explanační rámec – základní logika integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje Neustálé zlepšování regionální kvality podnikatelského prostředí stimuluje kvantitativní a zejména kvalitativní rozvoj podnikatelských aktivit (alokaci kapitálu) s pozitivními dopady na využití lidských zdrojů a tvorbu inovací. Tím generované synergické efekty prohlubují územní integraci ekonomiky a zvyšují regionální konkurenceschopnost, čímž jsou vytvářeny potřebné předpoklady pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti regionálního rozvoje. Neustálé zlepšování regionální kvality podnikatelského prostředí stimuluje kvantitativní a zejména kvalitativní rozvoj podnikatelských aktivit (alokaci kapitálu) s pozitivními dopady na využití lidských zdrojů a tvorbu inovací. Tím generované synergické efekty prohlubují územní integraci ekonomiky a zvyšují regionální konkurenceschopnost, čímž jsou vytvářeny potřebné předpoklady pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti regionálního rozvoje.

3 Hlavní komponenty integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje. KPP HDP IPF VLZ Odchylky od KPP

4 Matematický model integrační teorie Y = M [a, z 1, z 2 ]. f (I, L, K) Kde: Y = úroveň produkce M = multifaktorová proměnná s komponentami a – všeobecná úroveň vědecko-technického rozvoje, z 1 – makroekonomické (územně volné) a z 2 – regionální (územně vázané) faktory ekonomického rozvoje I = inovační potenciál L = objem lidských zdrojů K = objem fyzického kapitálu.

5 Základní determinanty prostorového uspořádání ekonomiky hierarchická úroveň polarizaceintegraceklíčové struktury hlavní typy interakcí globální rozvojové póly globálního významu rozvojové osy nadnárodního významu mezinárodní společenství, TNC obchodní makroregionální rozvojové póly nadnárodního významu rozvojové osy národního významu státní správa, ústředí velkých firem řídící mezoregionální rozvojové póly národního významu rozvojové osy regionálního významu velké firmy resp. závody, územní správa produkční mikroregionální rozvojová (nodální) centra nodální regiony zaměstnavatelé, zaměstnanci pracovní

6 Hodnocení kvality podnikatelského prostředí Praktický význam hodnocení kvality podnikatelského prostředí (KPP): vytvoření základního rámce pro správnou volbu cílů a efektivní výběr nástrojů regionální politiky jako součásti hospodářské politiky. Definice KPP: agregátní výsledek dlouhodobé akumulace různorodých vlivů, generovaných aktivitami podnikatelských i nepodnikatelských subjektů. Metodický základ hodnocení KPP: identifikace investičních resp. rozvojových preferencí firem působících ve zpracovatelském průmyslu a vybraných odvětvích tržních služeb (progresivní služby) prostřednictvím výběru hlavních ovlivňujících faktorů včetně stanovení jejich významových vah. Hlavní teoretická východiska: lokalizační teorie (Weber, Lösch), teorie kumulativní kauzality (Myrdal), teorie polarizovaného rozvoje (Perroux, Friedmann), endogenní teorie hospodářského růstu (Lucas, Romer), mikroekonomická teorie konkurenceschopnosti (Porter), nová ekonomická geografie (Krugman), teorie hierarchie reality (Hampl). Územní jednotky hodnocení: správní obvody obcí s rozšířenou působností 3. stupně (mikroregionální úroveň), kraje (mezoregionální úroveň).

7 Faktory KPP a jejich významové váhy faktorytypologické skupinyváhy Aváhy B nejvíce významné faktory: :4448 podnikatelská a znalostní bázeregionální a lokální faktory911 dostupnost pracovních silpracovní faktory10 blízkost trhůobchodní faktory99 blízkost hlavních zákazníkůobchodní faktory99 kvalita pracovních silpracovní faktory79 středně významné faktory:3735 cena nemovitostícenové faktory77 kvalita silnic a železnicinfrastrukturní faktory86 cena prácecenové faktory66 informační a komunikační technologieinfrastrukturní faktory66 podpůrné službyobchodní faktory65 urbanistická a přírodní atraktivita územíenvironmentální faktory45 méně významné faktory:1917 přítomnost zahraničních firemobchodní faktory54 environmentální kvalita územíenvironmentální faktory34 asistence veřejné správyregionální a lokální faktory43 blízkost mezinárodních letišťinfrastrukturní faktory43 flexibilita pracovních silpracovní faktory33 Váhy A – ekonomika hnaná investicemi, váhy B – ekonomika hnaná inovacemi

8 Hodnoty KPP podle kraj ů kraj KPP celého kraje KPP centraHDP/obyv. v tis. Kč b. c. (2007) Pražský1, Středočeský2,652,03 (M. Bolesl.) 322 Jihočeský2,861, Plzeňský2,771, Karlovarský2,902, Ústecký3,052, Liberecký2,792, Královéhradecký2,861, Pardubický2,941, Vysočina3,022, Jihomoravský2,781, Olomoucký3,192, Zlínský3,292, Moravskoslezský3,272, Česká republika2,741,16 342

9 Diferenciace hodnot KPP podle krajů není bez Pražského kraje příliš výrazná (odchylky od průměru ČR se pohybují v rozmezí + 20 až – 3 %). Z toho lze vyvodit praktický závěr, že problém regionálních nerovnováh resp. disparit v ekonomickém rozvoji se týká především relace Praha resp. středočeský prostor v. ostatní kraje – tato skutečnost otevírá prostor pro perspektivní přechod od preference tradiční regionální politiky cílené na snižování regionálních disparit k preferenci regionální politiky cílené na posilování regionální konkurenceschopnosti.  Další výsledky hodnocení: informace o odchylkách skutečných a teoreticky příslušných hodnot KPP na mikroregionální úrovni (objektivizace výchozího stavu), informace o vybavenosti jednotlivých regionů faktory KPP (atraktivita regionů z hlediska individuálních preferencí jednotlivých firem). Potvrzení stanovených hypotéz: Silná vazba hodnot KPP na úroveň HDP/obyv. – hodnota korelačního koeficientu na mezoregionální úrovni přesahuje hranici 0,95.Silná vazba hodnot KPP na úroveň HDP/obyv. – hodnota korelačního koeficientu na mezoregionální úrovni přesahuje hranici 0,95. Hodnoty KPP korespondují s populační velikosti mikroregionů – hodnoty KPP pro velikostní skupiny s hraničními hodnotami 180, 90, 45 a 18 tis. obyv. činí 1,7 – 2,5 – 3,0 – 3,5 – 3,8.Hodnoty KPP korespondují s populační velikosti mikroregionů – hodnoty KPP pro velikostní skupiny s hraničními hodnotami 180, 90, 45 a 18 tis. obyv. činí 1,7 – 2,5 – 3,0 – 3,5 – 3,8. Komentář k výsledkům hodnocení KPP

10 Závislost KPP na velikosti regionů

11

12

13 Hodnocení využití lidských zdrojů Praktický cíl hodnocení využití lidských zdrojů (VLZ): zhodnocení adaptace (přizpůsobivosti) regionů základním vývojovým tendencím v ekonomickém rozvoji. Definice VLZ: agregátní výsledek vzájemných vztahů mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách. Metodický základ hodnocení VLZ: míra nezaměstnanosti (hlavní kriterium), ekonomická citlivost (pomocné kriterium odrážející zastoupení odvětví trpících dlouhodobou stagnací či postupným snižováním konkurenceschopnosti. Teoretické zarámování: endogenní teorie hospodářského růstu. Územní jednotky hodnocení: správní obvody obcí s rozšířenou působností 3. stupně (mikroregionální úroveň), kraje (mezoregionální úroveň).

14 Míra nezam ě stnanosti podle kraj ů v % kraj průměr Praha3,63,32,72,22,3 3,83,0 Středočeský7,06,45,54,44,9 7,55,9 Jihočeský7,2 6,14,75,8 8,56,6 Plzeňský6,96,75,84,65,7 8,66,4 Karlovarský11,210,79,67,68,8 11,810,0 Ústecký16,415,814,111,2 14,213,8 Liberecký8,48,07,36,28,2 11,68,3 Královéhradecký7,97,56,54,85,7 8,66,8 Pardubický9,48,77,35,66,9 10,58,1 Vysočina9,48,77,55,97,4 11,28,4 Jihomoravský11,110,59,17,07,7 11,39,5 Olomoucký12,511,29,47,18,2 13,010,2 Zlínský10,09,67,96,27,2 11,68,8 Moravskoslezský15,914,512,99,69,7 12,812,6 Česká republika9,89,27,96,16,8 9,88,3

15

16 Hodnocení inovačního potenciálu firem Praktický význam hodnocení inovačního potenciálu firem (IPF): zhodnocení regionálních předpokladů pro udržení resp. zvýšení konkurenceschopnosti na základě jejich inovačního potenciálu. Definice IPF: schopnost firem vytvářet, přijímat a šířit technické i netechnické inovace. Metodický základ hodnocení IPF: podíl inovačních firem (hlavní kriterium), výdaje firem na VaV a zaměstnanost ve firemním VaV (pomocná kriteria). Teoretické zarámování: endogenní teorie hospodářského růstu. Územní jednotky hodnocení: správní obvody obcí s rozšířenou působností 3. stupně (mikroregionální úroveň), kraje (mezoregionální úroveň).

17 Vybrané indikátory inovačního potenciálu firem krajpodíl inovačních firem podíl firem s inovací produktu podíl firem s inovací procesu výdaje firem na VaV/HDP zaměstnan ci firem ve VaV/CPZ Praha30,9 20,323,41,041,34 Středočeský27,2 17,920,72,210,69 Jihočeský27,9 18,320,80,470,28 Plzeňský28,2 18,922,20,520,36 Karlovarský20,5 14,017,10,110,15 Ústecký26,5 16,620,50,250,19 Liberecký28,5 17,124,30,970,54 Královéhradecký26,2 17,221,30,440,42 Pardubický25,7 20,019,21,180,84 Vysočina23,5 13,719,30,450,32 Jihomoravský31,5 21,923,30,730,69 Olomoucký29,4 17,423,70,610,49 Zlínský30,2 21,125,30,880,61 Moravskoslezský23,9 15,220,00,580,34 Česká republika28,1 18,521,90,830,59

18

19 Hodnocení regionální konkurenceschopnosti Celková konkurenceschopnost jednotlivých krajů byly vyhodnocena na základě syntézy komponenty KPP (považované za klíčová komponentu – dvojnásobná váha) a komponent VLZ a IPF. Získané výsledky umožnily identifikovat kraje s výbornou konkurenční pozicí – typ A, kraje s dobrou konkurenční pozicí – typ B a kraje s horší konkurenční pozicí – typ C, které jsou dále v souladu s jejich zařazením podle úrovně jednotlivých komponent a s přihlédnutím k získanému celkovému skóre podrobněji členěny do tří podtypů (1 = vyrovnaný, 2 = nevyrovnaný, 3 = přechodný). Výsledků hodnocení regionální konkurenceschopnosti lze účelně využít pro optimalizace rozvojových scénářů – progresivní, růstový a adaptační scénář v případě ČR.

20 Celkové hodnocení regionální konkurenceschopnosti typová skupina a podskupina kraj klasifikační skupina KPPVLZIPF typ A: 1Pražský1 11 2Středočeský2 11 typ B: 2Plzeňský2 12 2Jihomoravský2 21 1Pardubický2 22 1Liberecký2 22 2Královéhradecký2 13 2Jihočeský2 13 typ C: 3Zlínský3 22 2Vysočina323 2Olomoucký3 32 1Karlovarský3 33 1Ústecký3 33 1Moravskoslezský3 33

21


Stáhnout ppt "Milan Viturka Integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje Seminář Velké Bílovice 15. 6. 2010."

Podobné prezentace


Reklamy Google